VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Vinařská turistika na Znojemsku marketingová komunikace pro Vinobus Autor: Radka Houšťová Vedoucí práce: Ing. Martina Chalupová, Ph.D. Jihlava 2018
Copyright 2018 Radka Houšťová
Abstrakt Houšťová, Radka: Vinařská turistika na Znojemsku marketingová komunikace pro Vinobus. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Martina Chalupová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018, 56 stran Bakalářská práce se zabývá vinařskou turistikou na Znojemsku se zaměřením na spolek VOC Znojmo a marketingovou komunikaci vinařského autobusu Vinobus. Teoretická část se zabývá vinařskou turistikou jako specifickou oblastí cestovního ruchu a marketingovou komunikací. Praktická část se zabývá vinařskými oblastmi v Čechách a na Moravě, spolkem VOC Znojmo a Vinobusem. Součástí je výzkum, který je prováděný dotazníkovým šetřením, zaměřeným na obyvatele Znojemského regionu. Výsledky ukazují postoj respondentů k vinařským akcím na Znojemsku a informovanost o spolku VOC Znojmo a Vinobusu. Klíčová slova: Cestovní ruch, vinařská turistika, marketingová komunikace, Znojemsko, VOC Znojmo, Vinobus Abstract Houšťová, Radka: Wine tourism in Znojmo - marketing communication for Vinobus. Bachelor thesis. Polytechnic University of Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis: Ing. Martina Chalupova, Ph.D. Degree of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2018, 56 pages The bachelor thesis deals with wine tourism in Znojmo with focus on VOC Znojmo and marketing communication of wine bus Vinobus. The theoretical part deals with wine tourism as a specific area of tourism and marketing communication. The practical part deals with the wine-growing regions in Bohemia and Moravia, VOC Znojem and Vinobus. Part of this research is a questionnaire survey focused on the inhabitants of the Znojmo region. The results show the attitude of respondents to wine events in the Znojmo region and the VOC Znojmo and Vinobus Keywords: Tourism, wine tourism, marketing communication, Znojmo region, VOC Znojmo, Vinobus
Prohlašuji, že předložená bakalářka práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2018
Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Chalupové, Ph.D., za cenné rady, připomínky, náměty a vstřícnost při konzultacích. Také děkuji Petře Suché, DiS. a Lucii Binko, za spolupráci při získání informací pro teoretickou a praktickou část bakalářské práce, hlavně za trpělivost a ochotu. Rovněž děkuji všem respondentům, kteří se podíleli na vyplnění dotazníku.
Obsah Úvod... 11 Cíl práce... 12 Teoretická část... 13 1. Cestovní ruch... 13 1.1. Druhy a formy cestovního ruchu... 13 1.2. Gastronomický cestovní ruch... 15 1.3. Vinařský cestovní ruch... 16 2. Marketingová komunikace... 17 2.1. Reklama... 18 2.2. Direct marketing... 19 2.3. Podpora prodeje... 19 2.4. Public relations... 20 2.5. Event marketing a sponzoring... 20 2.6. Osobní prodej... 21 2.7. On-line komunikace... 22 Praktická část... 23 3. Vinařské regiony... 23 3.1. Vinařská oblast Čechy... 23 3.1.1. Vinařská podoblast Litoměřická... 23 3.1.2. Vinařská podoblast Mělnická... 24 3.2. Vinařská oblast Morava... 24 3.2.1. Velkopavlovická vinařská podoblast... 25 3.2.2. Mikulovská vinařská podoblast... 26 3.2.3. Slovácká vinařská podoblast... 26 3.2.4. Znojemská vinařská podoblast... 27
4. VOC Znojmo... 28 Způsob značení vína... 29 Členové VOC Znojmo... 30 Odrůdy VOC Znojmo... 30 4.1. Informační centrum VOC Znojmo Vlkova věž... 31 4.2. Vinobus... 32 4.2.1. Trasa Vinobusu... 32 5. Cíl a výzkum práce... 34 5.2. Metodika výzkumu... 34 5.2.1. Výsledky výzkumu... 35 5. Návrhy a doporučení... 46 6. Závěr... 50 Zdroje... 51 Přílohy... 53
Seznam obrázků Obrázek 1 Vinařská oblast Čechy Obrázek 2 Vinařská oblast Morava Obrázek 3 Logo VOC Znojmo Obrázek 4 - Vinobus Seznam tabulek a grafů Seznam grafů: Graf č. 1 Vztah k vínu Graf č. 2 Jaká vína jsou upřednostňována Graf č. 3 Důležitá kritéria při výběru vína Graf č. 4 Měsíční útrata za víno Graf č. 5 Vztah k vinařským akcím Graf č. 6 Návštěvnost vinařských akcí Graf č. 7 Oblíbené vinařství na Znojemsku Graf č. 8 Pojem VOC Znojmo Graf č. 9 Návštěvnost akcí VOC Znojmo Graf č. 10 Akce pořádané spolkem VOC Znojmo Graf č. 11 Pojem Vinobus Graf č. 12 Zdroje informací o Vinobusu Graf č. 13 Účast projížďky Vinobusu Graf č. 14 Důvod, proč se projížďky neúčastnili
Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Sociodemografická charakteristika respondentů Tabulka č. 2 Agentury, vyrábějící video spoty Seznam použitých zkratek CR cestovní ruch PR public relations VOC vína originální certifikace
Úvod Má bakalářská práce se zabývá vinařskou turistikou na Znojemsku, konkrétně spolku VOC Znojmo a projektu Vinobus. V teoretické části nejprve popíšu hlavní témata práce a to cestovní ruch, jeho druhy a formy a také gastronomický cestovní ruch. Jeho součástí je vinařský cestovní ruch, což bude nejdůležitější část mé bakalářské práce. V další kapitole teoretické části se budu zabývat marketingovou komunikací, kde popíšu jednotlivé formy. Praktická část bude seznamovat s vinařskými oblastmi Čechy a Morava. Budu se zabývat i jejich vinařskými podoblastmi. Pro moji práci bude nejdůležitější vinařská podoblast Znojemská, kde se nachází spolek VOC Znojmo, kterému se budu věnovat v další kapitole. Podrobněji popíšu, jak spolek funguje, kdo jsou jeho členové i odrůdy, které jsou pro Znojemskou vinařskou podoblast nejtypičtější. Dále se zaměřím na vinařský autobus Vinobus. Představím jeho fungování a popíšu jeho trasu. Nakonec vyhodnotím vlastní průzkum, který byl realizován díky dotazníkům na internetu a sociálních sítích. Výsledky průzkumu vyhodnotím a navrhnu podněty pro zlepšení. Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila, protože mi je vinařství na Znojemsku velice blízké spolu se spolkem VOC Znojmo, kde jsem dvě letní sezóny pracovala jako pracovnice Informačního centra spolku ve Vlkově věži ve Znojmě. Vinařství se aktivně nevěnuji, ale zajímám se o něm a ráda si prohlubuji své znalosti. Díky těmto zkušenostem jsem se dostala do firmy Znovín Znojmo, kde momentálně pracuji. Tato firma je jeden ze členů VOC Znojmo. Jako průvodkyně Vinobusu jsem měla možnost navštívit místa, krásného Znojemského regionu, kam bych se asi nikdy jinak nepodívala. Proto jsem si téma své bakalářské práce se zaměřením na Vinobus vybrala. Vinobus je poměrně nový projekt, který se teprve těší turistickému boomu, proto mi přišlo jako dobrý nápad ho představit a zjistit, zda je o něj zájem i mezi obyvateli Znojemska. 11
Cíl práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav znalostí a postojů obyvatel Znojemska k pití vína, vinařským akcím, spolku VOC Znojmo a vinařskému turistickému autobusu. Projekt, který podporuje vinařskou turistiku na Znojemsku, mění v roce 2018 komunikační strategii. Bakalářská práce připraví podklady pro zhodnocení nové komunikační kampaně a na základě vlastního výzkumu navrhne doporučení pro zaměření komunikačního mixu. 12
Teoretická část 1. Cestovní ruch V dnešní době je pojem cestovní ruch (CR) spojován převážně s příjemnými prožitky, jako je poznávání jiných kultur nebo míst, odpočinek, relaxace, dovolená u moře nebo na horách, oblíbený je i vodácký cestovní ruch nebo chataření a chalupaření. Podle Ryglové (2011), je cestovní ruch chápán jako činnost, která poskytuje veškeré služby, které jsou spojené s cestováním a turistikou, a tyto služby je možné rozdělit do jednotlivých sektorů; sektor ubytovacích služeb, sektor atrakce, sektor dopravy, sektor zprostředkovatelé a sektor organizace. Palatková (2013, str. 11) ve své knize Mezinárodní turismus definuje CR jako činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Doba pobytu mimo běžné životní prostředí je v domácím cestovních ruchu do šesti měsíců, v mezinárodním cestovním ruchu do jednoho roku. Český statistický úřad (2018) uvádí, že se jedná o činnost osob, které cestují do míst a pobývají v místech mimo své trvalé bydliště po dobu kratší než je jeden ucelený rok, a to za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely, které se nevztahují k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni. 1.1. Druhy a formy cestovního ruchu Druhy CR se podle Ryglové (2011), dělí: a. Podle místa realizace: Domácí cestovní ruch Národní cestovní ruch Mezinárodní cestovní ruch b. Podle vztahu k platební bilanci: Domácí cestovní ruch 13
Zahraniční cestovní ruch aktivní Zahraniční cestovní ruch pasivní Tranzitní cestovní ruch c. Podle délky pobytu: Krátkodobý Dlouhodobý d. Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu Organizovaný Neorganizovaný e. Podle počtu účastníků Individuální Kolektivní f. Podle způsobu financování: Komerční (volný) Sociální (vázaný) g. Podle ročního období: Sezónní Mimosezónní h. Podle věku účastníků: Cestovní ruch dětí Cestovní ruch mládeže Cestovní ruch rodiny s dětmi Cestovní ruch babyboomers (věková skupina lidí mezi 40-50 rokem, kteří mají děti, jsou ekonomicky aktivní se sklonem k cestování) Cestovní ruch seniorů i. Podle převažujícího prostředí pobytu Městský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch Cestovní ruch v horských střediscích cestovního ruchu Cestovní ruch v přímořských střediscích cestovního ruchu 14
Formy cestovního ruchu pak vyjadřují účely nebo motivy cestování a přechodného pobytu návštěvníků v cílové destinaci. Mezi nejdůležitější formy cestovního ruchu patří: Rekreační Kulturně-poznávací Lázeňsko-léčebný Sportovně-turistický Ke specifickým formám CR podle Ryglové (2011) patří cestovní ruch mládeže, seniorů, rodinný, lidí s tělesným handicapem, městský, venkovský, kongresový a incentivní, chatařský, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, vinařsky, cyklo a mototuristika, lovecký cestovní ruch a další. V mé bakalářské práci se budu převážně zabývat gastronomickým a vinařským cestovním ruchem. 1.2. Gastronomický cestovní ruch Pod pojmem gastronomický turismus se rozumí určitý způsoby přípravy pokrmů a pití a s tím spojené služby a následná konzumace. Jedná se tedy o celý proces, který zahrnuje přípravu i konzumaci pokrmů, použití odpovídajícího vybavení, inventáře, nádobí, způsob podávání jídel a nápojů i úroveň stolování (Kotíková, 2013). Jde o důležitou součást cestování a je nedílnou součástí ekonomiky každého státu, který se podílí na mezinárodním turismu. Podle Páskové a Zelenky (2012) je gastronomický cestovní ruch forma cestovního ruchu, kde účastníci jsou motivováni buď přímo požitkem z konzumace, kultury stolování, poznáváním vybraných pokrmů nebo konzumací nápojů. Kotíková (2013, str. 39), ve své knize Nové trendy v nabídce cestovního ruchu definuje gastronomický cestovní ruch, jako formu cestovního ruchu, u které je hlavní motiv gastronomie a kulinářské zážitky. Jedná se o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky, které jsou spojené s přípravou a prezentací jídla, s konzumací jídla a se seznámení se s gastronomickými tradicemi v dané oblasti. Gastronomický zážitek umocňuje i místo, vybavení a atmosféra. V posledních letech se gastronomický cestovní ruch stále rozvíjí. Organizují se různé akce, které probíhají 15
v historických centrech měst, v přírodě a podobně. Kuchaři se snaží přiblížit tradiční národní kuchyni i současnou kuchyni s moderními prvky. Typické gastronomické akce jsou návštěvy výjimečných restaurací, pivní nebo vinařské slavnosti, rybářské výlety, food festivaly nebo exkurze do různých výroben potravin. V české terminologii se můžeme také setkat s názvem kulinářský cestovní ruch, nebo gurmánský cestovní ruch. Společně s ubytovacími a stravovacími službami se označuje jako pohostinství. (Kotíková, 2013) Gastronomie v České republice také úzce souvisí s pitím piva či vína. Vinařskou turistikou se budu zabývat v další kapitole. 1.3. Vinařský cestovní ruch Vinařský cestovní ruch patří v České republice k poměrně mladým turistickým aktivitám. Počátky vinařského cestovního ruchu spadají převážně na jižní Moravu, pro kterou je pěstování vína typické. Je úzce spojen i s venkovským cestovním ruchem, pěší turistikou a cykloturistikou. (Turismus vinařský [online], 2018) Pod pojmem vinařský cestovní ruch, nebo také vinný cestovní ruch, si můžeme představit podle Výkladového slovníku cestovního ruchu Zelenky a Páskové (2012), formu cestovního ruchu, kde jsou účastníci motivováni poznáváním způsobem pěstování vína ve vinařských oblastech, návštěvami vinohradů, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín. Do specifických forem vinařského cestovního ruchu patří certifikace služeb vinařské turistiky. Ta se zabývá vinařstvími, sklepy, vinotékami a sklepními uličkami. Patří sem také vinařská expozice a muzea, například Vinařské muzeum v Mikulově nebo galerie v Louckým klášteře ve Znojmě. Součástí jsou i cestovní agentury, které nabízí například pobytové akce v kombinaci památek, vína a folkloru (Moderní formy vinařské turistiky [online], 2018). 16
Další specifickou formou jsou vinařské stezky, jsou známé i jako vinné stezky. Podle Zelenky a Páskové (2012) jsou charakteristické pro jejich propojení mezi jednotlivými pěstiteli a poskytovateli dalších služeb. Vinné stezky často bývají i součástí incentivního cestovního ruchu. V České republice byly v rámci projektu Moravské vinařské stezky vybudovány vinařské stezky, které jsou projektem ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Tento projekt realizuje od roku 1999 Nadace Partnerství ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a dalšími partnery. Hlavní páteřní stezka je Moravská vinná stezka, která je tvořena 1200 km dlouhou sítí stezek mezi Znojmem a Uherským Hradištěm (Kotíková, 2013). Dalšími vinařskými stezkami vytvořenými v rámci projektu jsou: Moravská vinařská stezka Brněnská Bzenecká Kyjovská Mikulovská Mutěnická Strážnická Podluží Znojemská 2. Marketingová komunikace Hlavním úkolem marketingové komunikace je přitáhnou nakupující do prodejen, nebo návštěvníky k využití služeb. Nástroje marketingové komunikace jsou nazývány marketingový mix. Součástí komunikačního mixu jsou osobní a neosobní formy komunikace. Mezi osobní formu komunikace patří osobní prodej a neosobní formy zahrnují reklamu, podporu prodeje, přímý marketing, public relations a sponzoring (Přikrylová, Jahodová, 2010). Frey (2017) charakterizuje moderní marketingovou komunikaci tak, že slouží k rychlejší analýze údajů o prodeji díky lepší měřitelnosti komunikace. Uvádí, že rychlá výměna dat a informací s distribučními řetězci ovlivňuje inovace a změny výrobků, nebo služeb a to mnohem rychleji. Podle těchto nástrojů je možné zpracovávat potřeby zákazníka, přizpůsobovat se jeho reakcím nebo nezájmu prostřednictvím různých technik. 17
Karlíček a Král (2011), zase marketingovou komunikaci definovali jako informování a přesvědčování cílových skupin, pomocí kterého naplňují firmy a další instituce své marketingové cíle. Součástí marketingové komunikace je komunikační mix, který zahrnuje sedm hlavních komunikačních disciplín. Jsou jimi reklama, direct marketing, podpora prodeje, public relations, event marketing a sponzoring, osobní prodej a on-line komunikace. Každá tato disciplína zahrnuje komunikační nástroje, které můžou organizace volit, aby dosáhli svých cílů. 2.1.Reklama Reklama je jedním z nejstarších a nejdůležitějších nástrojů marketingového komunikačního mixu. Hlavní funkcí reklamy je zvyšování povědomí o značce a ovlivňování postojů k ní. Díky masovým médiím dokáže reklama rychle a ve velké míře zasáhnout velkou skupinu populace. Jde tedy o to, jakým způsobem může značka posílit svoji image. Lidé totiž vnímají produkty, které jsou propagované reklamou jako oblíbenější, než ty, které propagované nejsou. Reklama představuje i efektivní způsob budování trhu. Díky reklamě lze efektivně vzdělávat a informovat o nových produktech, přesvědčovat cílové skupiny k zakoupení nebo demonstrovat užití produktu. K šíření reklamních sdělení organizace často využívají několik typů médií (Karlíček, Král, 2011): Televizní reklama Rozhlasová reklama Tisková reklama Venkovní reklama Reklama v kině, ve filmech nebo jiných audiovizuálních dílech Internetová reklama Velký slovník marketingových komunikací označuje reklamu jako komunikaci s cílem ovlivnit prodej nebo nákup výrobků či služeb, které uspokojují potřeby výrobce, dodavatele i odběratele. (Jurášková, Horňák, 2012) 18
2.2. Direct marketing Direct marketing lze označovat také jako přímý marketing. S vývojem technologií, který zjednodušil sběr dat a informací, společně i s rostoucí konkurencí roste popularita direct marketingu. Dnes je jednou z hlavních disciplín komunikačního mixu. Tento nástroj marketingového komunikačního mixu umožňuje: a) Přesné zacílení b) Výraznou adaptaci sdělení c) Vyvolání okamžité reakce Direct marketing je chápán také jako přímý prodej zákazníkovi, tedy prodej bez distribučních mezičlánků (prostřednictvím katalogů, internetu apod.). Oproti reklamě se direct marketing zaměřuje převážně na užší skupiny nebo i na jednotlivce. Proto je nezbytná detailní databáze cílové skupiny. Součástí takové databáze jsou aktuální informace, které obsahují adresy, telefonní čísla či e-maily. Direct marketing se pak stává rizikovým nástrojem, protože se sdělení může dostat do nesprávných rukou. Direct mailing se řadí mezi nejvýznamnější nástroj direct marketingu. Převážně se jedná o formu dopisu, brožury a prvku pro zpestření, který má za úkol příjemce zaujmout. Součástí taktéž může být i vzorek produktu nebo odpovědní prvek. Nástupcem direct mailingu je direct e-mailing. Mezi další nástroje direct marketingu patří katalogy, neadresná roznáška (letáky), telemarketing, mobilní marketing a teleshopping. (Karlíček, Král, 2011) 2.3. Podpora prodeje Ve Velkém slovníku marketingových komunikací lze podporu prodeje chápat jako cíl pro zviditelnění nabídky firmy tak, aby to vyvolalo nákupní reakci u potencionálních zákazníků. Jde o časově ohraničený program, který vypracovává prodejce se snahou o přitažlivější nabídku. Jedná se tedy o krátkodobou podporu prodeje, zejména v době, kdy se zvyšuje podvědomí o značce nebo výrobku, například v reklamní kampani zejména v televizní reklamě nebo inzerci, rozdávání vzorků nebo dárků. (Jurášková, Horňák 2012, str. 205) Podle Karlíčka a Krále (2011) je podpora prodeje definovaná jako soubor pobídek, které stimulují okamžitý nákup. Nejčastěji se jedná o snížení ceny, zejména o slevové kupony, přímé slevy, výhodná balení a další. Dalším nástrojem je i technika, která cílovou skupinu obdarovává 19
nějakou věcnou cenou, například prémie, reklamní dárky nebo různé soutěže. Hlavním cílem podpory prodeje je vyvolání určitého chování cílové skupiny. 2.4. Public relations Pro public relations se používá zkratka PR. Jedná se o vztahy organizace s veřejností. Jsou to techniky a nástroje, díky kterým organizace buduje a udržuje vztahy se svým okolím a veřejností, zaznamenává jejich postoje a snaží se ovlivnit. Jde o dlouhodobou činnosti, která by měla veřejnosti, nebo jiné cílové skupině, zajistit a poskytnout informace a získat zpětnou vazbu. Cílem PR je prosazování komunikačních cílů a vytváření dialogu mezi organizací a zainteresovanými osobami. Dobré vztahy s veřejností pak mají přímý dopad na obchodní úspěchy organizace. (Halada, 2015) 2.5. Event marketing a sponzoring Event marketing, který se někdy nazývá jako zážitkový marketing, označuje aktivity firmy, kdy zprostředkovává své cílové skupině emocionální zážitky s její značkou. Pokud jsou tyhle aktivity dobře propracovány, mohou efektivně zasáhnout cílovou skupinu, většinou se jedná o sportovní aktivity, festivaly, umělecké, gastronomické nebo jiné společenské činnosti. Tyhle činnosti mají vzbudit pozitivní pocity zákazníka a projevit se na oblíbenosti značky. Do event marketingu spadají i akce, které jsou určené pro klíčové skupiny organizace, například teambuilding pro zaměstnance, oslavy pro firemní partnery, workshopy, eventy pro média a další. (Karlíček, Král, 2011) Mezi nejdůležitější funkce event marketingu patří (Frey, 2011): Zvyšování oblíbenosti značky Zvyšování povědomí o značce Předávaní informace o produktu Předvádění nového produktu Získávání kontaktů potencionálních zákazníků Působení popularity celebrit na prodej 20
Sponzoring je situace, kdy firma má možnost spojit svoji firemní nebo produktovou značku s vybranou akcí, která je organizována třetí stranou nebo se jménem vybrané instituce, sportovního týmu, jednotlivce a jiné. (Karlíček, Král 2011) Podle Foreta (2008), je sponzoring oboustranný obchod mezi partnery, tedy sponzorem a sponzorovaným, a je zde jasně definovaná protislužba. Sponzor za své peněžní a věcné prostředky očekává protislužbu od sponzorovaného, může se jednat o zlepšení image, jména firmy nebo výrobku. Sponzorovaný pak od sponzora očekává za svou aktivitu peněžní nebo materiální protislužbu, aby mohl své cíle lépe plnit. 2.6. Osobní prodej Osobní prodej je nejstarším a nejefektivnějším nástrojem komunikačního mixu. Největší výhodou osobního prodeje je přímý kontakt firmy se zákazníkem. Díky svému osobnímu působení je osobní prodej forma, která je schopna účinně ovlivnit zákazníka a přesvědčit ho o přednostech nové nabídky produktu nebo služby. (Foret, 2008) Tento kontakt přináší i další výhody, a to okamžitou zpětnou vazbu, individualizovaná komunikace a v konečném důsledku i větší věrnost zákazníků. Prodejci, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníky tak mohou lépe pochopit jejich přání a potřeby, očekávání i motivaci a díky tomu jsou schopni lépe připravit nabídku upravenou přesně podle jejich potřeb. (Karlíček, Král 2011) Existují vlastnosti a dovednosti, které jsou pro prodejce klíčové pro úspěšnou komunikaci, která využívá osobní prodej (Karlíček, Král 2011): Pozitivní přístup prodejce má rád svoji práci, je schopen se samostatně rozhodovat Sebevědomí prodejce je schopný sebevědomě jednat se zákazníky a prezentovat jim navrhovaná řešení Motivace prodejce by měl cítit pozitivní motivaci ze strany firmy Znalosti o firmě a nabízených produktech díky této schopnosti může prodejce přesvědčit zákazníky o koupi Schopnost vcítit se do potřeb zákazníka jen tak může prodejce pochopit zákazníka a navrhnout mu nejlepší řešení 21
Dlouhodobá orientace prodejce musí upřednostňovat dlouhodobé cíle před krátkodobými 2.7. On-line komunikace S rozšiřujícím se internetem se výrazně změnila podoba každého nástroje komunikačního mixu, s výjimkou osobního prodeje. On-line reklama se stala součástí reklamních rozpočtů, ať už se jedná o e-mailing, podpora prodeje pak využívá on-line platforem pro různé marketingové soutěže, věrnostní programy nebo slevové akce. Media relations využívají on-line tiskový servis, eventy mají obvykle vlastní webové stránky a další. Nejdůležitějším on-line komunikačním nástrojem jsou webové stránky. On-line komunikace má několik pozitivních charakteristik, mezi které patří zejména přesné zacílení, personalizace, interaktivita, měřitelnost účinnosti a relativně nízké náklady. (Karlíček, Král 2011) Podle Freye (2011), on-line komunikace má za úkol dosáhnout dvou podstatných marketingových úkolů, a to podporu značky a cílení na výkon komunikace. Pro podporu značky je on-line komunikace vybavena těmito nástroji: Bannerová reklama Mikrostránky On-line PR Tvorba komunit, věrnostní programy Virové kampaně Pro úkol cílení a výkon komunikace on-line komunikace používá tyto nástroje: SEM (Search Engine Marketing) E-mailové kampaně Affiliate marketing Velmi důležitou složkou v interaktivním světě je design, musí zákazníka nejen zaujmout ale i lehce se v něm orientovat. 22
Praktická část 3. Vinařské regiony 3.1.Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším vinařským oblastem v Evropě. Má pouze 4% registrovaných vinic v České republice. Rozloha oblasti je zhruba 662 ha vinic, které spadají do 72 vinařských obcí. Nejvíce vinic se nachází kolem Mělníka, Litoměřic a Mostu. Vinice se nenachází na souvislém území jako to je na Moravě, ale na roztroušených vhodných lokalitách, zejména to jsou chráněné jižní svahy kolem toků řek Labe, Vltavy a Berounky. Vinařská oblast Čechy se dělí do dvou vinařských podoblastí, a to do Litoměřické a Mělnické. (Šetka, 2017). Obrázek 1 ukazuje Vinařskou oblast Čechy. Obrázek 1 Vinařská oblast Čechy, zdroj: vinecko [online], 2018 3.1.1. Vinařská podoblast Litoměřická V Litoměřické vinařské podoblasti se víno pěstuje více než 1 000 let. Historie vinařství zde sahá až do nejstaršího období osídlení oblasti českými obyvateli a je spjata i s šířením křesťanství u nás. Už v roce 1057 daroval svoji listinu Spytihněv II. nadaci kolegiátního kostela sv. Štěpána v Litoměřicích okolní vinice i s vinaři, kteří na nich pracovali. 23
Vinařská Litoměřická podoblast spadá do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Loun a Žatce. Nejvíce vinic pak leží v jižní části Českého středohoří na tmavých půdách, které jsou tvořené zvětralým čedičem, což dává vínům minerální charakter. Rozloha vinic v této oblasti je zhruba 302 ha, které leží ve 30 vinařských obcích. Nejdůležitějšími odrůdami jsou Müller Thurgau a Ryzlink rýnský, z modrých je to Svatovavřinecké a Rulandské modré. (Šetka, 2017) 3.1.2. Vinařská podoblast Mělnická Mělnická vinařská podoblast má bohatou a slavnou vinařskou historii, vína se zde pěstovaly už od středověku. Vinařství je spjato se zákony na podporu vinohradnictví a vinařství císaře Karla IV., který do této oblasti nechal dovést odrůdu Pinot Noir (Rulandské modré). Do Mělnické vinařské podoblasti patří vinice okolo Mělníka, v Praze i kolem Brandýsa nad Labem, Heřmanova Městce, Kutné Hory a Berouna. Do této podoblasti také patří obnovená vinice v barokním lázeňském areálu Kuks. Většina vinic leží na půdách s vápenitým terénem nebo na naplaveném štěrkopísku. Rozloha oblasti je 331 ha vinic, které spadají do 42 vinařských obcí. Typickými odrůdami pro tuto oblast jsou Müller Thurgau a Ryzlink rýnský, z modrých odrůd pak Rulandské modré a Svatovavřinecké. Nejznámější a nejkrásnější vinice se pak nachází na terasách pod mělnickým zámkem. V současné době se vinařství v Mělnické vinařské podoblasti opětovně rozvíjí a obnovují se vinice. V Karlštejně se nachází vinařská výzkumná stanice, která má na starosti uchování a studium genofondu vinné révy. (Šetka, 2017) 3.2.Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava je největší vinařskou oblastí v České republice, která zahrnuje 96% registrovaných vinic a nachází se zde 312 vinařských obcí. Rozloha této oblasti je zhruba 17 000 ha vinic. Klima je převážně vnitrozemské s občasným vlivem vlhkého atlantického 24
vzduchu. Klimatické podmínky i vegetační období jsou velice příznivé pro množství aromatických látek v hroznech. Díky tomu má tato oblast výborné podmínky pro bílá vína. Daří se zde i modrým odrůdám, které jsou charakteristické pro svěží ovocnost a zemitý charakter. Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. (Šetka, 2017), ukazuje to Obrázek 2. Obrázek 2 Vinařská oblast Morava, zdroj: vinecko [online], 2018 3.2.1. Velkopavlovická vinařská podoblast Velkopavlovická vinařská podoblast je největší z vinařské oblasti Moravy. Její rozloha je 4741 ha a zahrnuje 75 vinařských obcí. Nejvýznamnějšími vinařskými centry jsou Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče nebo Zaječí. Do historie vinařství v této oblasti významné zasáhl řád templářů i reformační proud švýcarských novokřtěnců habánů, ti se zasloužili o rozvoj vinařství v největší vinařské obci v České republice ve Velkých Bílovicích. Ve Velkých Pavlovicích se nachází Šlechtitelská stanice, kde se zrodily čtyři nové moravské odrůdy. Z bílých je to Aurelius a Pálava, z modrých odrůd pak André a Agni. V centru podoblasti se nachází půdy s vápencovým jílem, pískovce i sklepení. Nejvíce se zde daří modrým odrůdám. Právě tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. 25
Nejtypičtější modrou odrůdou je Frankovka, ale i Modrý Portugal a André. V severní části se pěstuje réva na písčitých půdách. Nejvíce se zde daří Veltlínskému zelenému, Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám. Nejznámější je Tramín červený, Pálava a Muškát moravský. (Šetka, 2017) 3.2.2. Mikulovská vinařská podoblast Mikulovská vinařská podoblast je druhá největší z vinařské oblasti Moravy. Její rozloha je 4 432 ha a spadá do ní 30 vinařských obcí. Charakteristický je pro Mikulovskou vinařskou podoblast vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočí a v jeho okolí se nachází vápencové jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Tato vinařská podoblast je jedním z center vinařství v České republice. Skvělé vinařské polohy se nacházejí jak v blízkosti města Mikulov, tak i v okolních městech a obcích. Nejznámější z nich jsou Valtice, kde se ve sklepení Valtického zámku nachází celoročně otevřená galerie expozice Národní soutěže vín Salon vín České republiky. Ve Valticích se nachází i nejstarší vinařská škola. Turisticky oblíbený cíl v Mikulovské vinařské podoblasti je Pálava a Lednickovaltický areál, který je od roku 1996 zapsaný na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Další významné vinařské obce, které leží v Mikulovské vinařské podoblasti, jsou Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Dolní a Horní Věstonice, Brod nad Dyjí nebo Novosedly. Mezi nejtypičtější odrůdy patří Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé i Chardonnay, a v neposlední řadě i místní specialita - Pálava. Tato odrůda vznikla v Šlechtitelské stanici v Perné. (Šetka, 2017) 3.2.3. Slovácká vinařská podoblast Rozloha Slovácké podoblasti je 4188 ha a má nejvíce vinařských obcí, přesně 117. Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má různorodé přírodní podmínky. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy. Je to oblast lidových tradic, folkloru, lidových krojů, tanců a písní i tradičních řemesel. 26
Typické pro tuto oblast je nízká nadmořská výška a lehká půda, která stupňuje intenzitu letních teplot. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému i šedému, z modrých odrůd pak Frankovce, Zweigeltrebe a odrůdě Cabernet Moravia, která byla vyšlechtěna v obci Moravská Nová Ves. Ve Slovácké vinařské podoblasti leží dvě významná vinařská centra, a to Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Dalšími významnými vinařskými obcemi jsou Šardice, Kyjov, Čejč nebo Buchlovice. (Šetka, 2017) 3.2.4. Znojemská vinařská podoblast Historie vinařství ve Znojemské vinařské podoblasti spadá až do dob Římanů, kteří zde vinnou révu pěstovali. Loucký klášter ve Znojmě byl po staletí jeden z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Dlouho byl centrem duchovního a hospodářského života na Znojemsku, včetně výroby vína. Znojemská vinařská podoblast je nejmenší vinařskou oblastí Morava. Znojemsko je typické především pro bílá aromatická vína. Rozloha vinohradů znojemské vinařské podoblasti je zhruba 3500 ha, které spadají do více než 90 vinařských obcí. Nejtypičtější odrůdy na Znojemsku jsou Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Pozadu ale rozhodně není ani Müller Thurgau, Rulandské bílé, šedé i modré nebo Ryzlink vlašský, z červených vín je nejrozšířenější Svatovavřinecké. Nejznámější vinařské centrum ve Znojemské vinařské podoblasti je samotné město Znojmo, dále pak obce Šatov, Nový Šaldorf, Lechovice, Dolní Kounice, Vrbovec nebo Chvalovice. Mezi nejvýznamnější vinařské tratě patří nejznámější a nejstarší vinice Šobes, která leží v Národním parku Podyjí. Známá je i viniční trať Kraví hora nebo Stará vinice v obci Havraníky. Ve Znojmě se také nachází první sdružení vinařů VOC Znojmo. (Šetka, 2017) 27
4. VOC Znojmo VOC Znojmo je první apelační systém v České republice. Zakladateli byli pan ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký a úspěšně byl apelační systém dovršen v roce 2009. Díky tomu se Česká republika zařadila mezi úspěšné tržní systémy, kteří praktikují marketing kontrolovaného původu. Logo apelačního systému ukazuje Obr. 3. Obrázek 3 Logo VOC Znojmo, zdroj: VOCZnojmo [online], 2018 VOC je zkratka pro Vina originální certifikace a má garantovat oblast, která je typická pro chuťově plná, aromatická vína z ověřených oblastí Znojemska. Do systému VOC Znojmo jsou zařazeny tři nejtypičtější odrůdy Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Členové spolku VOC Znojmo tak mohou označovat pouze vína, která jsou vyrobená z těchto tří odrůd, nebo jejich cuveé. V současné době je ve spolku 19 členů, kteří mohou prodávat a nabízet vína s označením VOC Znojmo. Na vína, která nesou označení VOC Znojmo, se kladou přísné požadavky kvality. Víno musí vykazovat svůj původ z ověřených vinic Znojemska a vína jsou vybírána hodnotící komisí za dodržení velmi přísných kritérií. Podobný apelační systém je už zavedený i ve Francii (AOC), Itálii (DOC), Rakousku (DAC) nebo Španělsku (DO). Novou vinařskou atrakcí na Znojemsku je Vinobus, vinařský turistický autobus, který je projektem vinařů VOC Znojmo na provozování vinařské turistiky. Zkušebně se Vinobus rozjel v září v roce 2015 na Znojemské historické vinobraní a oficiálně funguje od dubna 2016. (Šetka, 2017) 28
Způsob značení vína V České republice se značí vína germánským způsobem a nově i románským, který jako první zavedl spolek VOC Znojmo. Oba tyto systémy fungují nezávisle na sobě. Germánský způsob značení vín dělí kvalitu vín podle cukernatosti hroznů na: - Stolní vína min. 11 NM - Moravská zemská vína min. 14 NM - Jakostní vína (odrůdová a známková) min. 15 NM - Vína s přívlastkem kabinetní min. 19 NM - Vína s přívlastkem pozdní sběr min. 21 NM - Vína s přívlastkem výběr z hroznů min. 24 NM - Vína s přívlastkem výběr z bobulí min. 27 NM - Vína s přívlastkem ledové víno min. 27 NM - Vína s přívlastkem slámové víno min. 27 NM - Vína s přívlastkem výběr z cibéb min. 32 NM 1 Vedle toho apelační systém, což je románský způsob značení vín, se soustřeďuje zejména na kvalitu vína podle místa původu hroznů, které dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. V České republice jsou tato vína označena VOC. Vína zároveň musí splňovat striktně daná a kontrolovaná kritéria: 1. Výrobce musí být členem VOC Znojmo, z.s. 2. Povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a jejich cuveé 3. Hrozny musí pocházet z registrovaných vinic Znojemské vinařské podoblasti 4. Hrozny musí mít nejméně 19 NM 5. Výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř 6. Školení vína nesmí probíhat metodou barikování 7. Vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech 8. Jablečno-mléčná fermentace je povolena 9. Zbytkový cukr ve víně je povolen do 15 g/l 1 Zkratka NM znamená stupeň normalizovaného moštoměru, kdy jeden stupeň se rovná 1 kg cukru ve 100 litrech moštu z hroznů. 29
10. Obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% objemových 11. Vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti VOC láhev může spotřebitel identifikovat podle pásky, která je nalepená kolem hrdla láhve. (Obůrková, Koudela 2017) Členové VOC Znojmo DV Promotion s.r.o. Vinařství Piálek & Jäger s.r.o. Víno Vaněk s.r.o. Vinařství Líbal s.r.o. Vinařství WALDBERG Vrbovec s.r.o. VINO HORT s.r.o. ZNOVÍN ZNOJMO a.s. VINICE HNANICE s.r.o. Arte Vini spol. s.r.o. AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VAŘSKÁ ZNOJMO, s.r.o. Ing. Josef Dobrovolný Vinný sklep Vinařství Trávníček & a Kořínek Vinařství LAHOFER a.s. Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s.r.o. Zemědělské družstvo Hodonice Vinařství Sádek, s.r.o. Vinařství HANZEL s.r.o. Vinařství Josef Kořínek Kromě VOC Znojmo v současné době v České republice existuje ještě VOC Blatnice, VOC Modré hory, VOC Mikulov, VOC Mělník a VOC Valtice (Obůrková, Koudela, 2017) Odrůdy VOC Znojmo Sauvignon Odrůda Sauvignon pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Tato odrůda vznikla ze samovolného křížení odrůd Chenin blanc a Tramín. 30
Do České republiky jej nejspíš přinesli Habáni v 16. století. Sauvignon patří mezi nejkvalitnější vína severních vinařských oblastí. Ryzlink rýnský Odrůda Ryzlink rýnský pochází z Německa. Její pěstování začalo kolem roku 1435, ale až v 18. století byla odhalena její kvalita a to zcela náhodně. Když Porýni čekali na povolení ke sběru hroznů, které se jim dostalo s velkým zpožděním, zjistili, že část hroznů je napadena ušlechtilou plísní. Při zpracování pak oddělili zdravé hrozny od nahnilých. Ale lepší víno se vyrobilo právě z hroznů napadených ušlechtilou plísní. Dnes se Ryzlink rýnský pěstuje po celém světě a patří mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Veltlínské zelené Veltlínské zelené patří k nejstarším odrůdám vůbec. Pravděpodobně pochází z Rakouska, ale jiné prameny uvádí původ z Itálie. Jako mladé víno Veltlín voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i vůní doutníku. Pokud se Veltlín pěstuje na hlinitých půdách, objevuje se vůně lipového květu, na půdách prvohorních je vůně hořkomandlová a na spraších kořenitá. (Obůrková, Koudela, 2017) 4.1. Informační centrum VOC Znojmo Vlkova věž Vlkova věž sloužila jako obranná věž města Znojma a byla součástí Dolní brány. Původní název věže byl vlčí, později se jí začalo říkat Vlkova podle městského hradního velitele Vlka. Věž je postavena v gotickém slohu a vznikla ve 14. století. Je původním opevněním z doby krále Přemysla Otakara I. Věž se stávala během válek a bitev terčem útoků, kterým musela odolat. Proto má silně zdi o šířce 2,20 metrů. Vlkova věž je vysoká 32 metrů a na dřevěný ochoz vede 123 schodů. (Kudy z nudy [online], 2018) Dnes Vlkova věž slouží jako Informační centrum VOC Znojmo. Informační centrum bylo vytvořeno z iniciativy pana Mgr. Františka Koudely. Jde o místo, které slouží k propagaci spolu VOC Znojmo a jednotlivých členů (Kostrhounová, 2016). Informační centrum se nachází ve Vlkově věži ve Znojmě. Návštěvníci zde mohou navštívit věž, ze které je krásný pohled na historické město Znojmo, mohou ochutnat některá vína spolu VOC Znojmo nebo zakoupit láhev. K dispozici zde je i velké množství informačních materiálů o vinařství na Znojemsku. 31
4.2. Vinobus Vinobus je společný projekt spolku VOC Znojmo. Tento projekt je realizován za podpory Jihomoravského kraje, města Znojma, okolních vesnic a Vinařského fondu České republiky. Vinobus poprvé vyjel v roce 2015 při Znojemském historickém vinobraní. Svoji plnou sezónu zahájil v dubnu v roce 2016. Vinobus je autobus s kapacitou 32 míst a přívěsem na 20 kol, který má svoji trasu a třikrát denně se vydává na cestu dlouhou necelých 60 kilometrů. Na trase je 13 zastávek, na kterých se může nastupovat nebo vystupovat. Z toho 6 zastávek je degustačních. Cesta Vinobusem je obohacena průvodcem, který během trasy seznamuje návštěvníky s vinařskými obcemi, s konkrétními vinařstvími i se spolkem VOC Znojmo. Tento autobus je jedinečnou turistickou atrakcí svého druhu v celé České republice. Cena základního jízdného je 130 Kč za celý okruh. Jízdenka je přestupní, to znamená, že zákazník může na kterékoliv zastávce vystoupit a další jízdu nastoupit a dokončit ji. Rodinná jízdenka, která je pro 2 dospělé osoby a až 3 děti stojí 90 Kč za osobu. Zákazník, který má zájem se svést jen na určité místo a nenastoupit zpět, zaplatí cenu za mezi zastávkové jízdné, a to 20Kč. Celý Vinobus je možné si i pronajmout. Cena za kilometr činí 27 Kč, za čekání je to 255 Kč za hodinu. Za službu průvodce je to 1 200 Kč do tří hodin, nad tři hodiny každá hodina 500 Kč a cena vleku na kola je 970 Kč na den. (Vinobus [online], 2018) 4.2.1. Trasa Vinobusu Vinobus svoji trasu začíná na Masarykově náměstí ve Znojmě, průvodce přivítá návštěvníky a poté zamíří k vlakovému nádraží, kde se nachází druhá nástupní zastávka Vinobusu. Odtud míří do Louckého kláštera. V klášteře je první kratší degustační zastávka. Vína, která se zde ochutnávají, jsou z produkce firmy Znovín Znojmo a.s., což je jeden ze členů VOC. Z Louckého kláštera Vinobus putuje přes obec Sedlešovice do obce Nový Šaldorf. V této obci je druhá degustační zastávka, a to v penzionu U tří jasanů. Z Nového Šaldorfa pochází Vinařství Piálek & Jäger s.r.o., Josef Dobrovolný, Vinařství rodiny Špalkovy, Arte Vini a DV Promotion s.r.o. 32
Třetí degustační zastávka se nachází u hotelu Vinice-Hnanice. U hotelu je možná degustace vinařství Vinice-Hnanice, ale v Hnanicích se nachází i vinařství Josef Trávníček a Kořínek a Vinařství Kořínek. Zastávka u hotelu Vinice-Hnanice je výchozím bodem pro návštěvu Národního parku Podyjí s nejznámější vinicí Šobes. Od hotelu trasa Vinobusu vede kolem sklepní uličky i obcí Hnanice, přes obec Šatov do sklepní uličky ve Chvalovicích, kde se nachází degustační stánek a čtvrtá degustační zastávka. Ve sklepní uličce ve Chvalovicích mají své sklepy Vinařství Waldberg, Víno Vaněk a vinařství Lahofer. Ze sklepní uličky se Vinobus přesouvá na hrádek Lampelberg. Je to jeden z delších přejezdů, který průvodce využívá k seznámení se spolkem VOC Znojmo. Na Lampelbergu má degustační stánek vinařství Lahofer. Lampelberg je jedno z nekrásnějších míst na trase Vinobusu. Nejenže se nachází uprostřed vinic, ale je zde krásný pohled na Rakousko i na Národní park Podyjí. Poslední degustační zastávkou dopolední i odpolední trasy je vinařství Ampelos ve sklepní uličce ve Vrbovci. Ampelos je první šlechtitelská stanice vinné révy v České republice. Nejznámější odrůdou, kterou vinařství vyšlechtilo, je odrůda Veritas. Poté se Vinobus vrací zpět do Znojma na Masarykovo náměstí. Večerní trasa je o něco delší. Vinobus míří z Vrbovce přes obec Tasovice, kde se nachází Tasovické vinařství, do obce Dobšice. V Dobšicích má svůj degustační sklep Víno Hort. Obr. 3 ukazuje vinařský autobus Vinobus. 33
Obrázek 4 Vinobus, zdroj: WinePrague [online], 2018 5. Cíl a výzkum práce Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit současný stav znalostí a postojů obyvatel Znojemska k vinařským akcím na Znojemsku, spolku VOC Znojmo a autobusu Vinobus. Hlavním cílem je zjistit, jak jsou obyvatelé Znojemska informování o spolku VOC Znojmo a jejich akcích a o vinařském autobusu Vinobusu. Cílem bakalářské práce je vyhodnocení dotazníkového šetření a připravit návrhy komunikační kampaně na základě vlastního výzkumu. 5.2. Metodika výzkumu Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření. Jedná se o metodu kvantitativního výzkumu veřejného mínění. Dotazování je nejpoužívanější metoda pro sběr informací. Dotazník je charakterizován jako soubor otázek, podle kterých se zjišťuje díky výpovědí respondentů, jak subjektivně prožívají vztah k určitému předmětu nebo jevu, a to buď z individuálního pohledu, nebo pozice příslušníka určitě skupiny (Jurášková, Horňák, 2012). Dotazníky bývají zaslány poštou nebo přes internet, nebo sděleny ústně vybrané skupině lidí. Díky této metodě je možné posbírat velké množství dat. 34
Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit znalosti obyvatel Znojemska ohledně spolku VOC Znojmo a společného projektu Vinobus. Jako metodu pro získání dat jsem si vybrala dotazníkové šetření, které jsem rozesílala pomocí sociálních sítí a e-mailu. Žádala jsem, aby dotazník byl umístěn na webových stránkách spolku VOC Znojmo nebo Vinobusu, ale nebylo mi vyhověno. Na dotazník mi odpovědělo 120 respondentů. Všichni respondenti jsou obyvatelé Znojemského okresu. Dotazník obsahuje 17 otázek, z toho je čtrnáct otázek uzavřených a tři polouzavřené. Na začátku dotazníku zjišťuji, jaký mají respondenti vztah k vínu a co je pro ně při výběru vína důležité, dále zjišťuji, jestli navštěvují vinařské akce na Znojemsku a ke konci dotazníku pokračuji s otázkami ohledně spolku VOC Znojmo a zda slyšeli o vinařském autobusu Vinobus. Závěr dotazníku obsahuje sociodemografické otázky. 5.2.1. Výsledky výzkumu Tabulka č. 1 uvádí sociodemografickou charakteristiku respondentů. Zabývá se vzdálenosti trvalého bydliště od města Znojma, kde čtvrtina respondentů pochází přímo ze Znojma (26%) a největší část pochází z okolí do 10 km (45%). Další údaje se týkají pohlaví. Z tabulky je patrné, že 68% respondentů bylo žen a 32% můžu. Poslední informace se týkají věkové kategorie. Téměř shodný a nejvyšší počet jsem zaznamenala ve věkových kategoriích <16-30) a <31-55) let. Zbylých 5 (4%) respondentům bylo ve věku nad 55 let a jednomu do 15 let. Tabulka č. 1 Sociodemografická charakteristika respondentů Vzdálenost Absolutní četnost Relativní četnost Přímo ze Znojma 31 26% Z okolí do 10 km 54 45% Z okolí do 20 km 19 16% Z okolí do 30 km 9 7% Z okolí do 40 km 7 6% Celkem 120 100% Pohlaví Muž 39 32% 35
Žena 81 68% Celkem 120 100% Věk Do 15 let 1 1% <16-30) 60 50% <31-55) 54 45% Nad 55 let 5 4% Celkem 120 100% Zdroj: vlastní zpracování První otázka mého dotazníku řeší rozdělení respondentů podle vztahu k vínu. Z grafu č. 1 je patrné, že 88 respondentů (73%) dává přednost pití vína před jinými alkoholickými nápoji, tuto možnost si vybralo 31 respondentů (36%). Jeden respondent nepije víno vůbec. Graf č. 1 Vztah k vínu 1% 26% 73% Zdroj: vlastní výzkum Víno upřednostňuji před jinými alkoholickými nápoji Víno piji příležitostně, upřednostňuji jiné alkoholické nápoje Víno nepiji (prosím dále nevyplňovat) Další otázka zjišťovala, jaká vína respondenti upřednostňují. Více než polovina respondentů dává přednost vínům ze Znojemského regionu (59%), 24% respondentů odpovědělo, že na původu nezáleží, pro ně jsou důležitá jiná kritéria, 17% respondentů odpovědělo, že dávají přednost českým vínům a vína ze zahraničí si nevybral nikdo (viz Graf č. 2). 36
Znojemský region je vyhlášenou oblastí pro pěstování a výrobu vína, právě proto si většina respondentů zvolila právě tuto odpověď. Nachází se zde několik menších i větších vinařství, kterým jsou respondenti věrni. Čtvrtině respondentů je jedno, kde se víno vyrobilo nebo vypěstovalo, ale důležitější je pro ně například cena, samotný výrobce, kvalita nebo ocenění, které vino získalo. K tomu směřovala další otázka dotazníku. Graf č. 2 - Jaká vína jsou upřednostňována 24% 0% 17% 59% Vína z mého regionu Vína ze zahraničí Česká vína Na původu mi nezáleží, důležitá jsou jiná kritéria Zdroj: vlastní výzkum Dále se výzkum zaměřil na to, jaká kritéria jsou pro respondenty důležitá při nákupu vína. V této otázce byla možnost výběru maximálně dvou odpovědí. Jednoznačně je nejdůležitější kvalita vína, takto odpovědělo 101 respondentů (49%), jak ukazuje Graf č. 3. Celkem 43 respondentů si vybralo výrobce (21%), může to být dáno tím, že někteří respondenti navštěvují vybrané vinařské firmy nebo malovinaře, od kterých pravidelně nakupují. A pro 36 respondentů je důležitá cena (18%). Odpovědi s nejmenším počtem jsou pak původ (země výroby vína) (6%), místo nákupu (3%) a získaná ocenění (3%). 37
Graf č. 3 - Důležitá kritéria při výběru vína 3% 6% 3% 18% 21% 49% Cena Kvalita Výrobce Místo nákupu Původ (země výroby vína) Získaná ocenění Zdroj: vlastní výzkum Graf č. 4 ukazuje měsíční útratu respondentů za víno. Celkem 51 respondentů utratí za víno do 250 Kč (42%) a 45 utratí do 500 Kč za měsíc (38%). Tito lidé, podle mě kupují víno na rychlou spotřebu. Další část respondentů utratí za měsíc od 501 Kč do 1000 Kč a 4 respondenti utratí nad 1000 Kč. Podle mého názoru jde o nákupy buď do domácích vinoték, vinných sklípků nebo archivních boxů. Graf č. 4 Měsíční útrata za víno 17% 3% 42% 38% Do 250 Kč 251-500 Kč 501-1000 Kč Nad 1000 Kč Zdroj: vlastní výzkum 38
V Grafu č. 5 je vidět vztah respondentů k vinařským akcím na Znojemsku. Téměř polovina respondentů si vybrala odpověď, že se vinařských akcí účastní pravidelně (48%), je to dáno tím, že se na Znojemsku pořádá spousta vinařských akcí, ať už se jedná o výstavy vín, degustace, nebo hodně oblíbené otevřené sklepy vinařských obcí. Tato odpověď určitě potěší právě organizátory těchto akcí. Celkem 37% respondentů pak odpovědělo, že se vinařských akcí účastní výjimečně a 11% respondentů má k takovým akcím profesionální vztah, protože pracují ve vinařství. Jen 4% respondentů se vinařských akcí neúčastní. Graf č. 5 - Vztah k vinařským akcím 4% 11% 37% 48% Profesionální - s vínem precuji Vinařským akcí se neúčastním Vinařským akcí se účastním pravidelně Vinařským akcí e neúčastním Zdroj: vlastní výzkum Z Grafu č. 6 je patrné, jaké vinařské akce respondenti navštěvují. Zde byla možnost více odpovědí. Nejvíce respondentů navštěvuje Znojemské vinobraní (84%), není se čemu divit. Tato akce se koná každý rok v září. Je to oslava vína, burčáku a dobrého jídla a každoročně přiláká několik desítek tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější vinařskou akcí jsou otevřené sklepy (79%), jak jsem už zmiňovala výše, tato akce je hodně populární a každý rok své sklepy otevře více a více vinařských obcí na Znojemsku. Návštěvníci tak mají možnost navštívit sousední obce a ochutnat vína od různých vinařů. Oblíbené jsou i výstavy vín (49%), návštěvy vinařství a vinných sklepů (42%) i řízené a pochůzkové degustace (40%) nebo festivaly vína (35%). Nejméně navštěvované jsou akce jednotlivých vinařství (20%). 39
Graf. č. 6 - Vinařské akce na Znojemsku 120 100 80 101 95 60 40 48 42 59 51 20 25 0 Vinobraní Řízené a pochůzkové degustace Festivaly vína Otevřené sklepy Výstavy vín Návštěva vinařství a vinných sklepů Akce jednotlivých vinařství Zdroj: vlastní výzkum Graf č. 7 ukazuje, jaká jsou oblíbená vinařství na Znojemsku. I tady byla možnost více odpovědí. Je to polouzavřená otázka, takže pokud si respondenti nevybrali z nabídky, mohli si sami doplnit. Nejoblíbenější vinařstvím je firma Znovín Znojmo, tu si vybralo 87 respondentů. Znovín Znojmo patří mezi největší vinařské firmy v České republice. Její portfolio výrobků je opravdu veliké. Pro představu, Znovín Znojmo denně prodá kolem 17 000 lahví vína (ZnovinZnojmo [online], 2018). Celkem 57 respondentů si zvolilo vinařskou firmu Lahofer, která sídlí v obci Dobšice blízko Znojma a 43 respondentů si vybralo Vinné sklepy Lechovice. Obě tyto firmy se řadí mezi střední vinařství. Mezi další oblíbené vinařství patří Vinice- Hnanice, Ampelos, nebo Vino Hort. Zaznamenala jsem z 23 odpovědí v možnosti jiné, že 7 respondentů označilo Tasovické vinařství jako jejich oblíbené. Všechna vinařství, která v Grafu č. 7 uvádím, jsou členy spolku VOC Znojmo. 40