Vinařská turistika na Znojemsku se zaměřením na spolek VOC Znojmo

Transkript

1 Vinařská turistika na Znojemsku se zaměřením na spolek VOC Znojmo

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Kateřina Kostrhounová

4 Poděkování Děkuji své vedoucí bakalářské práce Mgr. Anici Djokic, MBA. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracovávání bakalářské práce. Mé poděkování patří také Mgr. Františku Koudelovi nejen za spolupráci při získávání údajů pro teoretickou i praktickou část práce, ale hlavně za trpělivost a ochotu s jakou mi několik let předával své sommelierské znalosti a dovednosti.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu V i n a ř s k á t u r i s t i k a n a Z n o j e m s k u s e z a m ě ř e n í m n a s p o l e k V O C Z n o j m o Bakalářská práce Autor: Kateřina Kostrhounová Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic, MBA. Jihlava 2016

6

7 Copyright 2016 Kateřina Kostrhounová

8 Abstrakt KOSTRHOUNOVÁ, Kateřina: Vinařská turistika na Znojemsku se zaměřením na spolek VOC Znojmo. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce. Mgr. Anica Djokic, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce se zabývá vinařkou turistikou na Znojemsku se zaměřením na spolek VOC Znojmo. Teoretická část představuje vinařskou turistiku jako specifickou oblast cestovního ruchu, vinařské oblasti a podoblasti v ČR a také spolek VOC Znojmo. Praktická část přináší vyhodnocení vlastního průzkumu. Výsledky ukazují postoj respondentů k vinařským akcím na Znojemsku a informovanost o spolku VOC Znojmo. Mohly by vést ke zkvalitnění služeb týkajících se vinařské turistiky. Klíčová slova: Cestovní ruch. Spolek VOC Znojmo. Víno. Vinařství. Znojemsko. Abstract KOSTRHOUNOVÁ, Kateřina: Wine tourism in the Znojmo region with focus on the association VOC Znojmo. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis Mgr. Anica Djokic, MBA. Degree of qualification: bachelor. Jihlava pages. The bacherol thesis deals with wine tourism in the Znojmo region with focus on the association VOC Znojmo. The theoretical part presents wine tourism as specific areas of tourism, wine region and sub-region in the Czech Republic and association VOC Znojmo. The practical part contains evaluation of own survey. Results are being shown respondents attitude to wine events in Znojmo and awareness of the association VOC Znojmo. It could be lead to the improvement of services related to wine tourism. Keywords: Tourism. Association VOC Znojmo. Wine. Viticulture. Sub-region Znojmo.

9 Obsah Úvod Teoretická část Historie cestovní ruchu Rozdělení cestovního ruchu Gastronomický cestovní ruch Vinařský cestovní ruch/ enoturismus Historie vinařství v České republice Moravské vinařské stezky Vinařské oblasti a podoblasti v ČR Vinařská oblast Čechy Vinařská podoblast Mělnická Vinařská podoblast Litoměřická Vinařská oblast Morava Vinařská podoblast Mikulovská Vinařská podoblast Velkopavlovická Vinařská podoblast Slovácká Vinařská podoblast Znojemská Způsoby značení vín Vinařství na Znojemsku Vinařská sdružení na Znojemsku Spolek VOC Znojmo Seznam vinařů VOC Znojmo Informační centrum VOC Znojmo Festival vína VOC Znojmo Vinobus... 25

10 Cesta vín VOC Znojmo Odrůdy vín VOC Znojmo Praktická část Cíl výzkumu a hypotézy Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Tištěné Elektronické Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 60

11 Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala z několika různých důvodů. Pocházím ze Znojma a miluji víno a cokoli s ním spojené. Sommelierství se věnuji od prvního ročníku na střední škole, kde vše začalo Znojemským historickým vinobraním. Rozlévala jsem víno v Mazhauzu znojemských vinařů na znojemské radnici. Můj do té doby neobjevený talent jsem začala rozvíjet v sommelierském kroužku, na mnoha vinařských akcích a také mě povzbudily úspěchy na různých soutěžích v ČR. Důvodem zaměření na spolek VOC Znojmo je tříletá sezonní práce v Informačním centru VOC Znojmo ve Vlkově věži ve Znojmě a další příležitostná výpomoc na různých akcích s ním spojených, například Festival vína VOC Znojmo nebo zatřiďování vín VOC Znojmo. Další důvod je ten, že práci se zaměřením na VOC Znojmo ještě nikdo nezpracovával a je zajímavé zhodnotit zájem o vinařskou turistiku na Znojemsku a informovanost návštěvníků vinařských akcí o spolku VOC Znojmo. Za dobu mého studia na střední škole jsem získala mnoho informací nejen o vínech, ale také o vinařství v ČR a ve světě. Během studia na vysoké škole jsem si rozšířila poznatky o cestovním ruchu a jeho možnostech. Proto jsem se rozhodla tyto znalosti spojit dohromady a vytvořit bakalářskou práci zaměřenou na vinařskou turistiku na Znojemsku a na spolek vinařů VOC Znojmo. V teoretické části shrnuji důležité informace o cestovním ruchu a hlavně o vinařství a vinařské turistice. Dále představuji vinařské oblasti a podoblasti v ČR, vinařství na Znojemsku a samozřejmě spolek VOC Znojmo, který v mé práci hraje důležitou roli. V praktické části vyhodnocuji vlastní průzkum, který byl realizován na různých vinařských akcích na Znojemsku. Výsledky ukáží postoj respondentů k vinařským akcím na Znojemsku a jejich informovanost o spolku VOC Znojmo. Mohly by vést ke zkvalitnění služeb týkajících se vinařské turistiky. Závěr přináší zhodnocení stanovených hypotéz, zájmu o vinařskou turistiku, možností rozvoje vinařské turistiky a vlastní doporučení. 11

12 1 Teoretická část 1.1 Historie cestovní ruchu Autory nejstarších definic cestovního ruchu (dále CR) jsou především Stratdner (1905), Schullern (1911) a další, kteří se snažili odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování jako takového. V dalších definicích je dán důraz i na postižení různých sociálních či ekonomických stránek tohoto jevu. Za mezník pro zkoumání a definování CR je považována definice švýcarských profesorů cestovního ruchu W. Hunzinera a K. Krapfa (1942). Jejich definice se stala východiskem dalšího vývoje definování cestovního ruchu, zejména v poválečném období (Indrová a kol., 2009). Indrová (Indrová a kol., 2009) ve své knize uvádí, že složitost jevu jakým cestovní ruch je, činí obtížným i jeho přesné a jednotné definování. Celý dosavadní vývoj definování tohoto jevu je toho důkazem. Organizace UNWTO (1995) definuje cestovní ruch takto: Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). [1] Gúčik ve své definici uvádí: Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku. (Linderová, 2013, s. 13) Gúčik tedy zařadil do definice CR i volnočasové aktivity, služební cesty a péči o zdraví. 1.2 Rozdělení cestovního ruchu Většina autorů definuje u cestovního ruchu druhy a formy, někteří ještě přidávají třetí kategorii typy. Druhy cestovního ruchu umožňují blíže specifikovat podstatu CR z hlediska potřeb a cílů jeho uživatelů. Druhy CR můžeme rozdělit podle několika kritérií podle geografického hlediska, délky účasti, počtu a věku návštěvníků, převažujícího místa 12

13 pobytu, použitého dopravního prostředku, ročního období, způsobu organizování, dynamiky (statický pobytový, dynamický - putovní), sociologického hlediska (návštěvy příbuzných, etnický a genealogický CR), způsobu financování a dopadu na životní prostředí (masový tvrdý, ekologický měkký) (Linderová, 2013). Formy cestovního ruchu vyjadřují účely nebo motivy cestování a přechodného pobytu návštěvníků v cílové destinaci. Mezi nejdůležitější formy CR patří rekreační, sportovní, dobrodružná, kulturní, poznávací, obchodní, kongresová, zdravotní, lázeňská a gastronomická (Linderová, 2013). Ve své práci se zaměřím na gastronomický a hlavně na vinařský neboli enologický CR, které mají k sobě nejblíže Gastronomický cestovní ruch Ve výkladovém slovníku (Pásková a Zelenka, 2002) autoři uvádí, že jde o formu CR, kde jsou účastníci motivováni požitkem z konzumace jídla, poznáváním a testováním různých pokrmů a nápojů a kulturou stolování. V posledních letech se tato forma CR stále více rozvíjí. Na Moravě i v Čechách se v průběhu roku koná mnoho různých gastronomických akcí, například Špilberk Food Festival v Brně, Veletrh víno a delikatesy v Praze nebo Karneval chutí Ostrava Vinařský cestovní ruch/ enoturismus Dle Páskové a Zelenky (2002) se jedná o formu CR, při které účastníci poznávají způsob pěstování vín ve vinařských oblastech, degustují víno, prociťují atmosféru vinných sklípků, vináren a vinoték a nakupují různá vína. Podle Heřmanové a Vodňanské jsou cílem vinařského turismu návštěvy vinařství, vinic, vinařů a vinných sklepů, které jsou spojené s degustací vín, večerním posezením, s lidovou hudbou a s výkladem sommeliéra nebo sklepmistra. [2] Myslím, že u vinařského turismu nemusí jít nutně o večerní posezení ve vinném sklepě s lidovou hudbou. Lidé konzumují víno i přes den v degustačních sklepech a vinárnách, a pokud za tímto účelem absolvovali určitou cestu, také se jedná o vinný CR. 13

14 Na druhou stranu Hall a Sharples definovali vinařský CR zcela jednoduše jako "návštěvu vinohradů, vinných sklepů, vinařských závodů, festivalů, ochutnávání vín a dalších atributů vinařských regionů." [2] Turistický zájem můžeme rozdělit do tří částí. Jak uvádí Pachrová (2011, a), první částí je návštěva vinařských akcí, jako například vinobraní, výstavy vín, řízené a pochůzkové degustace, festivaly vína nebo otevřené sklepy. Do druhé patří návštěva vinařských zařízení, tedy vinných sklepů, vinařství nebo vinoték. Poslední částí je návštěva vinařských stezek. Popřípadě se může jednat o různé kombinace. Pro vinařský cestovní ruch je důležité životní prostředí. Proto jej můžeme zařadit společně s pěší a cyklo turistikou, které jsou s vinařskou turistikou většinou úzce spojeny, do ekologicky šetrného cestovního ruchu, pro nějž je typický šetrný vztah k přírodě i celému životnímu prostředí. V zásadě se nikdy nejedná o masový CR (Pachrová, 2011, b). 1.3 Historie vinařství v České republice Tradice výroby a pití vína je stará skoro jako lidstvo samo. Vinařství na jižní Moravě patří k nejstarším v celé Evropě. Vinná réva se tu pěstuje od dob Keltů (první záznamy o jejich pobytu na našem území jsou z 6. stol. př. n. l). Svědčí o tom nálezy cedníčků i konvic na víno a písemná svědectví. Tvrdí se, že nikde na světě není tolik vinných sklepů a malých producentů vína jako právě na Moravě (Obůrková, 2013, Šamánek, 2012, XV. Setkání vinařů a přátel vína Povodí Moravy, 2013). Počátky moravského vinohradnictví bývají nejčastěji spojovány s Římany. Za vlády Marka Aurelia Proba během 3. století n. l. začali římští vojáci vysazovat vinice na bezpečnější místa poblíž svých ležení a v koloniích za Alpami. Skupina římských legionářů z Vindobony (dnešní Vídně) vybudovala tzv. opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou. V těchto místech se dnes lesknou hladiny Novomlýnských nádrží. V roce 1926 zde byly objeveny zděné základy budov římského vojenského tábora a také vinařský nůž dlouhý 28 cm. K zakládání a výsadbě nových vinic přispěl nejvíce český král Karel IV. a Vladislav Jagellonský, ale také kláštery ve Znojmě, Rajhradě a na Velehradě. V roce 1820 bylo registrováno ha vinic (Obůrková, 2013, Šamánek, 2012, XV. Setkání vinařů a přátel vína Povodí Moravy, 2013). 14

15 Světová válka a krize prakticky zničili moravské vinařství. Kolem roku 1950 bylo evidováno asi jen ha vinic. Nové výsadby vinic začaly v 60. a 70. letech 20. století. V roce 1985 se plocha vinic v ČR opět zvýšila, už ale pouze na ha. Po roce 1989 klesla plocha vinic na ha a nové vinice se začaly vysazovat v letech před vstupem ČR do EU, kdy byla vinná réva vysázena celkem na ha. V roce 1995 dochází k přijetí zákona č. 115/1995 Sb. O vinohradnictví a vinařství, který byl později nahrazen novým zákonem č. 321/2004 Sb. Tyto legislativní normy daly předpoklad pro postupné zvyšování úrovně vinařství u nás a zlepšování stavu a kvality v produkci vín. Zákon o vinohradnictví a vinařství člení ČR na dvě oblasti a šest podoblastí, stanovuje seznam vinařských obcí, viničních tratí a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné, z nichž lze vyrábět víno s přívlastkem. Do Čech se pití vína rozšířilo pravděpodobně až v roce 892 darem sudu vína knížetem Svatoplukem Bořivojovi a jeho manželce Ludmile (Obůrková, 2013, Šamánek, 2012, XV. Setkání vinařů a přátel vína Povodí Moravy, 2013). 1.4 Moravské vinařské stezky Moravské vinařské stezky jsou moderním produktem pro podporu vinařského CR. Jedná se o dlouhodobý projekt rozvoje vinařské turistiky a ochrany kulturního dědictví na jižní Moravě. Od roku 1999 je tento projekt postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a dalšími partnery. Jde o unikátní síť regionálních cyklistických tras, které na jižní Moravě spojují to nejlepší z vinařství a památek. Vinařské stezky jsou navrženy tak, aby lákaly návštěvníky svoji polohou v malebné krajině, krásnými vinicemi, vinnými sklepy a historickými památkami v okolí. Moravská vinná stezka je hlavní vinařskou stezkou, která spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a dalších deset okruhů, které vedou přes jednotlivé vinařské obce. Celková délka vinařských stezek je v současné době okolo 1200 km. Můžete si naplánovat jednodenní výlet nebo i týdenní pobyt, který bude plný ochutnávání vína, poznávání památek a aktivního pohybu. Každá stezka má svoji barvu, která určuje, na které z jedenácti vinařských stezek se právě návštěvník nachází. Na informačních a směrových tabulích, které jsou umístěny v každé obci, najdete logo Moravských vinařských stezek a hlavně mapy jednotlivých tras v daných oblastech (Pachrová, 2011, a). [3] 15

16 Nadace Partnerství je organizace, která spravuje vinařské stezky. Na jižní Moravě se však můžeme setkat i se stezkami naučnými, které budují vinařské obce mezi vinicemi. Chtějí tak návštěvníkům co nejvíce přiblížit vinařství a tradice s ním spojené. Jedná se například o Naučnou vinařskou stezku Valtice, Naučnou stezku Pavlovské vinice a vinné sklepy nebo Vinařskou naučnou stezku Mikulov (Pachrová, 2011, a). [3] 1.5 Vinařské oblasti a podoblasti v ČR Česká republika se dělí na dvě vinařské oblasti - Čechy a Moravu a na šest vinařských podoblastí - Mělnickou, Litoměřickou, Mikulovskou, Velkopavlovickou, Slováckou a Znojemskou (viz přílohy 2 a 3) Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy je jednou z nejsevernějších oblastí celého evropského vinohradnictví. V současné době se nejvíce vinic nachází v okolí měst Mělník, Most a Litoměřice na chráněných jižních svazích v nižších nadmořských výškách kolem toků řek Labe, Berounky, Vltavy a Ohře. Vinice zde však nejsou příliš rozsáhlé a souvislé, jako na Moravě, ale spíše se rozkládají na jednotlivých příhodných plochách. V těchto částech Čech je průměrná roční teplota 8,7 C. Ve vegetačním období je přibližně 15 C. Průměrný roční úhrn srážek činí 547 mm. Kvůli proměnlivosti počasí v jednotlivých letech je kvalita českých vín nestabilní. [4][5][6] V současnosti je rozloha vinic v Čechách 641 ha a zaujímá pouze 4 % ploch všech vinic registrovaných v České republice. Vinařská oblast Čechy se dělí na podoblast Mělnickou a Litoměřickou. V Čechách se nachází 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 164 pěstitelů. [6] Vinařská podoblast Mělnická Mělnická vína jsou známá již od středověku, přestože celé Polabí patří k nejsevernějším vinařským regionům Evropy. Mělnická vinařská podoblast má bohatou a slavnou historii, která je spojována hlavně s vinařskými zákony císaře Karla IV. a s působením vinařských rodin z Burgundska. Podoblast nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale i vinice v Praze a okolo Brandýsa nad Labem. Většina vinic se rozkládá na půdách s vápenitým 16

17 podložím a na naplaveném štěrkopísku. Nejpěstovanější odrůdou je Müller Thurgau, ale daří se zde také odrůdám Sylvánské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a z modrých odrůd Rulandskému modrému, Modrému Portugalu, Svatovavřineckému a Zweigeltrebe. Nachází se zde 341 ha vinic, 92 pěstitelů, 42 vinařských obcí a 82 viničních tratí (Šetka, 2015). [7] Vinařská podoblast Litoměřická V okolí Českého středohoří se réva vinná pěstuje již přes 1000 let. Historie vinařství v Litoměřicích se datuje až do nejstarších období osídlení tohoto území českými obyvateli a je i úzce spjata s šířením křesťanství u nás. V roce 1057 Spytihněv II. daroval svou listinou nadaci kolegiátního kostela sv. Štěpána v Litoměřicích okolní vinice i s vinaři, kteří na nich pracovali. Litoměřická vinařská podoblast se rozkládá z největší části na Žernosecku a Litoměřicku. V blízkosti Žernosek se daří převážně bílým odrůdám, například Rulandskému bílému a Ryzlinku rýnskému. Pro Litoměřicko je typický Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Rulandské šedé. Litoměřická vinařská podoblast má 301 ha vinic, 54 pěstitelů, 30 vinařských obcí a 70 viničních tratí (Šetka, 2015). [8] Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava má dobré předpoklady pro výrobu převážně bílých vín. V těch můžete najít široké spektrum vůní a chutí. Vína jsou většinou příjemně kořenitá, minerální a se svěží kyselinkou, což réva vinná čerpá z místních úrodných půd. Naopak červená vína nepostrádají v chuťovém profilu zemitou esenci s ovocným charakterem, jsou harmonická a jemná. [9] Vinařská oblast Morava se rozkládá v Jihomoravském kraji a mírně zasahuje i do Zlínského kraje a nachází se zde 96 % ploch všech vinic registrovaných v ČR. Její rozloha je přibližně ha. Průměrná roční teplota je 9,42 C, průměrný roční úhrn srážek je 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je hodin. Klimatické podmínky v oblasti jsou přechodné většinou s příklonem k vnitrozemskému klimatu, s občasným vlivem vlhkého atlantického vzduchu. Vyšší teploty v letních měsících umožňují pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, ze kterých se vyrábí hlavně vína s přívlastkem (nemusí se tedy uměle doslazovat). Vína na Moravě jsou vysoce 17

18 aromatická, jelikož zrání hroznů probíhá pomaleji. Různorodost půd a klimatické podmínky dávají moravským vínům nezaměnitelný charakter. Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři podoblasti Mikulovskou, Velkopavlovickou, Slováckou a Znojemskou. Na Moravě se nachází 312 vinařských obcí, viničních tratí a pěstitelů. [9][10] Vinařská podoblast Mikulovská Mikulovskou vinařskou podoblast charakterizuje historické město Mikulov a Pálavské vrchy, které jsou krásné, ale hlavně zde vinná réva skvěle vyzrává. Nachází se zde také malebný Lednicko-valtický areál se Salonem vín ČR ve Valticích. Do této podoblasti přinesli vinnou révu již římští vojáci X. legie posádky římských vojsk z Vindobony v letech n. l. Římané se utábořili v okolí dnes již zatopeného Mušova a kromě vinné révy s sebou přinesli i poznatky o pěstování a zpracovávání hroznů na víno. Nejtypičtější odrůdou pro Mikulovsko je Ryzlink vlašský, který zde má nezaměnitelný charakter a vyzrává do skvělé kvality. Daří se tu také Rulandskému bílému, Chardonnay a severně od Pálavy Ryzlinku rýnskému, Tramínu červenému a Pálavě. Mikulovská vinařská podoblast má ha vinic, pěstitelů, 30 vinařských obcí a 182 viničních tratí (Šetka, 2015). [11] Vinařská podoblast Velkopavlovická Velkopavlovickou vinařskou podoblast lze nazvat srdcem červených vín v ČR a to hlavně díky těžkým hliněným půdám, které se zde nachází. Tradice vinařství na Velkopavlovicku sahá do období Velkomoravské říše. Do historie zdejšího vinařství nejvíce zasáhli templářští rytíři a Habáni, kteří se nejvíce zasloužili o rozvoj vinařství v největší vinařské obci ČR ve Velkých Bílovicích, kde nyní sídlí přes 1000 vinařů. Modré odrůdy se pěstují v centrální části podoblasti. Mezi nejpěstovanější patří Frankovka a Svatovavřinecké. Bílým odrůdám se daří spíše v severní, jižní a jihozápadní části, například Veltlínskému zelenému, Tramínu červenému nebo Ryzlinku vlašskému. Ve Velkopavlovické vinařské podoblasti se nachází 4 836,9 ha vinic, pěstitelů, 75 vinařských obcí a 321 viničních tratí (Šetka, 2015). [12][13] 18

19 Vinařská podoblast Slovácká Slovácká vinařská podoblast se nachází na jihovýchodě Moravy na hranicích ČR se Slovenskem a Rakouskem. Pro tuto podoblast jsou typické lidové tradice, tance, kroje, písně, folklor i tradiční řemesla. Na Slovácku se nejvíce daří královské odrůdě Ryzlinku rýnskému díky velmi vhodným polohám. Odrůda Ryzlink rýnský má ve Slovácké podoblasti bohatou historii, vyrábí se z něj i známé víno Bzenecká lipka. Dalšími nejvíce pěstovanými odrůdami jsou například Rulandské bílé, Müller Thurgau, Veltlínské zelené a z červených odrůd Frankovka a Zweigeltrebe. Slovácká vinařská podoblast má 4 354,2 ha vinic, pěstitelů, 117 vinařských obcí a 408 viničních tratí (Šetka, 2015). [14] Vinařská podoblast Znojemská Znojemská vinařská podoblast se nachází na jihozápadě vinařské oblasti Morava. Podoblast je rozsáhlá a poměrně pestrá (viz příloha 4). Historické město Znojmo je již od nepaměti významným vinařským centrem, což dokládá mnoho památek v samotném městě i v okolí, například labyrint vinných sklepů (Znojemské podzemí) přímo pod městem. Zajímavostí je druhý největší křížový sklep na světě v Příměticích u Znojma nebo jedinečný archiv vín v Jaroslavicích s nejstaršími lahvemi vín v ČR. Díky specifickým klimatickým a přírodním podmínkám je podoblast známá především bílými aromatickými víny. Nejvhodnější podmínky zde má Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, ale také Rulandské šedé, bílé, modré či Pálava. Přestože je podíl modrých odrůd na znojemských vinicích menší, kromě Rulandského modrého se zde daří také Frankovce a Svatovavřineckému. Ve Znojemské vinařské podoblasti se nachází ha vinic, pěstitelů, 91 vinařských obcí a 215 viničních tratí (Koudela, 2011). [13] 1.6 Způsoby značení vín Vína v Čechách a na Moravě se obvykle dělí podle germánského způsobu tj. podle vyzrálosti hroznů, která je stanovena měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Zkratka NM znamená stupeň normalizovaného moštoměru, kdy jeden stupeň = 1 kg cukru ve 100 litrech moštu z hroznů. Druhý způsob značení vín je tzv. románský, 19

20 ve kterém je dán důraz na původ hroznů. V ČR se tato vína označují právě zkratkou VOC vína originální certifikace. Vína VOC musí mít nezaměnitelný a jedinečný charakter a splňovat dané podmínky. Oba způsoby v současné době existují nezávisle na sobě a zákazníkům přináší více informací při nákupu vína (Obůrková, 2013). [15] Germánský způsob značení vín dělí kvalitu vín podle cukernatosti hroznů na: Vína Nejnižší kategorie vín (dříve nazývaná jako stolní) může pocházet z moštových, neregistrovaných a stolních odrůd. Z obalu se nedozvíte žádné informace o víně (Obůrková, 2013). Zemská vína Vyrábí se jen z tuzemských hroznů, které jsou sklizeny na vinicích pro jakostní vína dané oblasti a pouze z povolených odrůd. Jedná se o vína s tzv. chráněným zeměpisným označením. Cukernatost hroznů musí být při sklizni minimálně 14 NM (Obůrková, 2013). [16] Jakostní vína známková nebo odrůdová Hrozny pro výrobu těchto vín musí dosáhnout nejméně 15 NM cukernatosti a na etiketách musí být označena oblast původu hroznů. Odrůdové víno se může vyrábět z vinných hroznů, hroznového moštu a také z rmutu, nejvýše však ze tří odrůd. Známkové víno se vyrábí ze směsi hroznů, moštu, rmutu či smícháním jakostních vín (Obůrková, 2013). [16] Přívlastková vína Na etiketách bývá uvedena oblast a podoblast, může však obsahovat i název vinařské obce, viniční trať, ročník sklizně a název odrůdy nebo více odrůd. U přívlastkových vín se nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Podle výše cukernatosti rozlišujeme jednotlivé přívlastky: kabinetní víno (od 19 NM), pozdní sběr (od 21 NM), výběr z hroznů (od 24 NM), výběr z bobulí (od 27 NM) a výběr z cibéb (od 32 NM) (Obůrková, 2013). [16] 20

21 Slámová vína Slámová vína se vyrábí z vyzrálých hroznů, nejčastěji z bílých odrůd a bývají velmi sladká a extraktivní. Hrozny se nechávají tři měsíce po sklizni dosoušet na slámě či rákosu nebo nad nimi zavěšené, čímž se z bobulí odpaří část vody a koncentrují se extraktivní látky. Mošt musí dosáhnout cukernatosti nejméně 27 NM. Dosoušení může trvat i dva měsíce pokud má mošt minimálně 32 NM (Obůrková, 2013). [16] Ledová vína Ledová vína se vyrábí lisováním zmrzlých hroznů révy vinné sklizených při teplotě minimálně -7 C. Hrozny však nesmí rozmrznout, proto se také nejčastěji sklízí za mrazivých nocí. Část vody tedy zůstane nevylisovaná v hroznech ve formě ledových krystalků. Mošt musí dosahovat minimální cukernatosti 27 NM. Tato vína bývají velmi sladká (Obůrková, 2013). [16] 1.7 Vinařství na Znojemsku Znojmo je proslavené nejen krásným historickým centrem, panoramatem nad řekou Dyjí, historickými památkami, okurkami a meruňkami, ale hlavně svými vynikajícími víny a umem místních vinařů. Proto se také městu Znojmu přezdívá město s přívlastkem (viz příloha 5). [17] Znojemsko má velmi bohatou vinařskou tradici. Nejstarším svědectvím pěstování révy vinné jsou archeologické nálezy, například nad viniční tratí Šobes ještě dnes můžeme v kamenitém terénu vidět vyježděné koleje od povozů římských legií. Velký vliv na rozvoj vinařství ve středověku měl klášter premonstrátů v Louce u Znojma, který byl založen v roce Různé listiny českých panovníků a klášterní kroniky víno také zmiňují, například nejstarší dochovaná listina z roku 1222 o vinném desátku (tehdejší daň z vína ve výši 10 % celkové produkce) pochází z Rajhradu. Velký rozmach vinařství na Znojemsku nastal v pozdním středověku. Obchodování s vínem přinášelo městu Znojmu bohatství a mnohá privilegia. Obrovský úpadek přišel během třicetileté války. Následný rozvoj v dalších staletích definitivně ukončila révokazová nákaza a houbové choroby. Začátkem 20. století se znovu ve Znojemské vinařské podoblasti rozšířilo pěstování vinné révy a vinařství. V současné době se v této podoblasti rodí 21

22 svěží, aromatická, rozmanitá vína převážně z bílých odrůd, na které mají velký vliv specifické klimatické a přírodní podmínky. Chladné větry z Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jihlavy a Jevišovky jsou důležitým předpokladem pro typickou kořenitou chuť a plnost zdejších vín. Významným faktorem pro pomalejší zrání hroznů je střídání slunečných dnů a chladnějších nocí, díky tomu se v hroznech uchovávají aromatické látky a vína tak dosahují vysoké kvality. Místa, která byste neměli opomenout při cestách za znojemskými víny, jsou samozřejmě historické město Znojmo a unikátní městská vinice v Karolininých sadech Rajská vinice u řeky Dyje, malebná viniční trať Šobes, Křížový sklep v Příměticích a Národní park Podyjí. Spolek vinařů VOC Znojmo v poslední době významně přispívá k rozvoji vinařství a vinařskému CR na Znojemsku. Nejvýrazněji v této oblasti působí vinařství Znovín Znojmo (člen spolku VOC Znojmo) (Šetka, 2015). [17] 1.8 Vinařská sdružení na Znojemsku Na Znojemsku je hned několik sdružení vinařů, které mají přispět hlavně ke vzájemné spolupráci mezi menšími i většími producenty vína. Známe například Sdružení znojemských vinařů, Sdružení dobšických vinařů, Jaroslavičtí vinaři, Modré sklepy, Cech vinařů Nový Šaldorf Sedlešovice, spolek Šaldorfské sklepy, Cech vinařů Vrbovec, Spolek vinařů Šatov, Spolek vinařů Tasovice a samozřejmě spolek VOC Znojmo, kterému se budu ve své práci dále věnovat.[18][19][20] Spolek VOC Znojmo VOC Znojmo je první apelační systém v České republice. Jedná se o zkratku pro vína originální certifikace. Zakladateli dobrovolného spolku vinařů byli ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký. V roce 2009 byl úspěšně dovršen schvalovací systém pro udělení označení VOC Znojmo. Toto označení na lahvích vín má garantovat typičnost dané oblasti, chuťově plná a aromatická vína z ověřených oblastí Znojemska. Hrozny pro výrobu vín s označením VOC Znojmo musí pocházet jen z vybraných a uznaných viničních tratí a za dodržování velmi přísných kritérií jsou vína vybírána hodnotící komisí. Do apelačního systému VOC Znojmo jsou zařazeny pouze tři nejtypičtější odrůdy Znojemska: Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon, popřípadě jejich 22

23 cuvée. ČR se tímto zařadila mezi tržní systémy, které úspěšně praktikují marketing kontrolovaného původu. Členy spolku VOC Znojmo se postupem času stali ve Znojemské vinařské podoblasti nejvýznamnější výrobci vína (Koudela, 2014). [21] Spolek se vyvíjí a snaží se hledat cesty k ještě větší kvalitě VOC vín. VOC Znojmo schválilo v roce 2013 podmínky pro možnost označení tzv. Královské řady pro odrůdu Ryzlink rýnský. V srpnu 2014 byl první termín hodnocení a zatřídění těchto královských vín, prvním ročníkem této řady vín pro hodnocení a zatřídění je ročník 2013 a na trh se mohou uvádět po 33 měsících od data ověření hroznů. V roce 2014 se zpřísnily podmínky pro zatřiďování vín VOC Znojmo (Šetka, 2015). V současnosti je tedy jedenáct podmínek, které musí splňovat vína pro udělení značky VOC Znojmo, Jsou to tyto: 1) výrobce musí být členem VOC Znojmo, z.s. 2) smějí to být pouze vína z hroznů odrůd Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené ať už čistě odrůdová, anebo z nich vytvořené cuvée 3) hrozny musí pocházet z registrovaných vinic 4) hrozny pro výrobu VOC-vína musí mít nejméně 19 NM 5) výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř 6) školení vína nesmí probíhat metodou barikování, tedy delším ležením v čerstvých dubových sudech, z nichž vína nasávají vanilkovou vůni a příchuť 7) při výrobě se vína také nesmějí nechat dlouhodobě zrát na kvasničných kalech 8) jablečno-mléčná fermentace je povolena 9) zbytkový cukr ve víně je povolen do 15 g/l (dříve 25 g/l) 10) obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9 % objemových 11) vína musí vykazovat typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti (Plachetka, 2011) [22] Označení VOC přináší zákazníkovi jasně čitelné informace (viz příloha 6). Nejdůležitějším poznávacím znakem je páska kolem hrdla, podle které lze identifikovat každou lahev vína (viz příloha 7). [22] Kvůli náročným požadavkům se do spolku zatím zapojilo devatenáct vybraných vinařských společností. Nejnovějšími členy spolku jsou od roku 2015 Vinařství Josef Kořínek a od roku 2016 AMPELOS (Šetka, 2015). [23] 23

24 Seznam vinařů VOC Znojmo 1. DV-PROMOTION s.r.o Ing. Josef Dobrovolný 3. Vinařství Piálek & Jäger s.r.o Vinařství Kořínek, s.r.o Jan Vaněk, tel.: , Vinařství LAHOFER, a.s Vinařství Líbal, s.r.o Vinařství rodiny Špalkovy 9. VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, s.r.o Vinné sklepy Lechovice, spol. s.r.o VINO HORT, s.r.o Zemědělské družstvo Hodonice ZNOVÍN ZNOJMO, a.s Vinařství Sádek, s.r.o VINICE - HNANICE, s.r.o VINAŘSTVÍ HANZEL Arte Vini spol. s.r.o Vinařství Josef Kořínek AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO, s.r.o. [23] Pouze těchto devatenáct členů může uvádět na trh vína s označením VOC Znojmo. V současné době je na Moravě dalších pět spolků VOC a v Čechách jeden. Jedná se o VOC Mikulov, VOC Modré hory, VOC Pálava, VOC Blatnice, VOC Valtice a VOC Mělník (Šetka, 2015). Informační centrum VOC Znojmo Centrum bylo vytvořeno z iniciativy pana Mgr. Františka Koudely, jako místo, které slouží k propagaci spolku VOC Znojmo a jeho jednotlivých členů - vinařů. Informační centrum sídlí ve Vlkově věži v centru města Znojma (viz příloha 8). Všem návštěvníkům nabízí vyhlídku na město Znojmo z vyhlídkového ochozu, možnost 24

25 degustace VOC vín, prodej VOC vín a velké množství informačních materiálů o vinařství na Znojemsku. Hlavním posláním centra je informovat turisty o vinařstvích a vinařských akcích v regionu. Informační centrum ve Vlkově věži je první stabilní místo, kde sdružení nabízí všechna svá vína po celou dobu turistické sezóny, tj. od dubna do října. Je to období, kdy Znojmo navštíví nejvíce turistů, kteří mají zájem o víno a vinařskou turistiku. Vlkova věž ve Znojmě je významná historická památka. Informační centrum ve Vlkově věži přispívá k zachování památky a podporuje také její využití. [24] Hlavní zajímavostí informačního centra ve Vlkově věži je vinný bar By The Glass, kde si host může vybrat jedno z osmi nabízených vín a zvolit objem vzorku (0,5 dcl, 1 dcl nebo 2 dcl). Festival vína VOC Znojmo Pravidelně 8. května vstupují na trh nově zatříděná vína VOC Znojmo v rámci Festivalu vín. V letošním roce se bude konat již po osmé a lze na něm ochutnat ta nejlepší a nejtypičtější vína Znojemska, odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Součástí je i tradiční folklórní hudba, ochutnávka gastronomických specialit významných znojemských restaurací a hotelů a pro děti je připraven dětský koutek. Degustovat se bude již druhým rokem nejen na Horním náměstí, ale i v Sauvignonové ulici, na Ryzlinském trhu a na Veltlínském náměstí, aby se veškeré dění neodehrávalo pouze na jednom místě. [25] Vinobus Úplnou novinkou letošního roku je tzv. vinařský turistický autobus neboli Vinobus (viz příloha 9). Jedná se o projekt vinařů VOC Znojmo. Vinobus se poprvé zkušebně rozjel v září 2015 na Znojemském historickém vinobraní. Od 1. dubna 2016 Vinobus jezdí mezi patnácti zastávkami na Znojemsku na trase dlouhé šedesátšest kilometrů. Turisté se mohou těšit na historické město Znojmo a přilehlé obce, malebné výhledy na vinice, návštěvy vinařů na trase, odborný výklad ve Vinobusu od sommeliera a samozřejmě na ochutnávky znojemských vín (Šetka, 2015). Cílem tohoto projektu je propagace VOC Znojmo a přiblížení vín originální certifikace veřejnosti, propagace pěstování révy vinné a výroby vína pocházejícího 25

26 ze Znojemské vinařské podoblasti, zvyšování turistické atraktivity Znojma jako turistické destinace, rozvoj CR spojeného s vínem a jeho podíl na hospodářském, sociálním a kulturním životě a v neposlední řadě propagace města Znojma a podpora vinařské turistiky. [26] Vinobus bude jezdit od dubna do poloviny října. Mimo hlavní sezónu tzn. v dubnu a květnu a od Znojemského historického vinobraní do poloviny října pojede v pátek, sobotu, neděli a o svátcích tři okružní jízdy každý den. V hlavní turistické sezóně jede Vinobus denně od června až do Znojemského historického vinobraní. Jednou týdně se pojede druhá trasa do vzdálenějších vinařských obcí a to do Horních Dunajovic, Lechovic a Miroslavi. Celá okružní jízda stojí 110 Kč/os. Turista si však může zaplatit pouze dílčí jízdné mezi zastávkami, které ho zajímají. Kapacita Vinobusu je 32 míst a disponuje přívěsem pro 20 kol. [26] Cesta vín VOC Znojmo Vinaři, kteří jsou členy spolku VOC Znojmo, nominují do systému VOC Znojmo jen vína, která splňují výše stanovené podmínky. Podle nich degustační komise vybírá nejtypičtější Veltlínská zelená, Ryzlinky rýnské, Sauvignony a jejich cuvée a posuzuje je obzvláště kritickou senzorickou zkouškou. Spotřebiteli je známkou VOC Znojmo garantován vysoký standart kvality, typický chuťový profil a aromatický charakter vín. Dalším krokem vinaře je označit každou lahev vína páskou kolem hrdla. Páska obsahuje číselný kód výrobce, kód rozhodnutí o zatřídění, šarži vína a počet kusů vyrobených lahví. Vinař dostane přesně tolik pásek, kolik má lahví daného vína. Označení VOC Znojmo usnadní rozhodování spotřebitelů i obchodníků při nákupu vín. Bez ohledu na konkrétního producenta dokáží kdykoliv a kdekoliv rozeznat či předvídat chuť a původ vína. [27] Odrůdy vín VOC Znojmo Veltlínské zelené Tato odrůda révy vinné je nejpěstovanější v ČR. Nejspíše pochází z Rakouska, avšak některé prameny uvádí, že její původ je v severní Itálii v údolí Valtelino. Hrozny Veltlínského zeleného dozrávají později, proto vyžadují skvělé polohy. Je to víno s širokou škálou aromatických látek podle složení půdy vinice. Ve vůni můžeme cítit 26

27 tóny lipového květu, mandlí nebo lehké pepřnatosti. V chuti se většinou objevuje svěžest, mineralita, kořenitost, pepřnatost nebo hořkomadlovost (Koudela, 2014). [28] Ryzlink rýnský Odrůda Ryzlink rýnský se pěstuje po celém světě již od raného středověku. Je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína vůbec. Tato odrůda velmi dobře vyzrává. V Ryzlinku rýnském můžeme cítit tóny lipového květu, medu, případně i pomerančů nebo broskví. Zralá vína přechází do lehké pepřnatosti v nichž jsou kyseliny sladěny s extraktivními látkami (Koudela, 2014). [29] Sauvignon Odrůda Sauvignon pochází patrně z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. K nám ji nejspíše přinesli Habáni pod názvem Feigentraube (Fíkový hrozen). Sauvignon je náročná odrůda, vyžaduje dobré svahové polohy a nejlépe se jí daří na štěrkovitých půdách. Vína jsou plná a minerální. Při vyšším slunečním svitu a tedy lepší vyzrálosti hroznů má Sauvignon krásné ovocné tóny a vůni po angreštu, černém rybízu nebo broskvích. Naopak v méně příznivých rocích, při vyšší vlhkosti a v severnějších oblastech se v něm objevují tóny kopřiv a čerstvě posekané trávy (Koudela, 2014). [30] 27

28 2 Praktická část 2.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cílem mé práce je zhodnotit zájem o vinařskou turistiku na Znojemsku a hledat možnosti jejího rozvoje. Hlavními cíli je vyhodnocení vlastního průzkumu o vinařské turistice na Znojemsku a zjistit, jak jsou návštěvníci vinařských akcí informováni o spolku VOC Znojmo a jeho aktivitách. Výsledky průzkumu budou použity pro formulaci vlastních závěrů a doporučení. 1. hypotéza - Více než polovina dotazovaných zná spolek VOC Znojmo. 2. hypotéza - Maximálně 20 % respondentů, kteří profesionálně pracují s vínem, jsou ženy. 3. hypotéza - Návštěvnost akcí a míst spolku VOC Znojmo je vyšší u respondentů z okresu Znojmo než u ostatních. 4. hypotéza - Respondenti do čtyřiceti let se více dozvídají informace o vinařských akcích z internetu než ti starší. 2.2 Metodika výzkumu Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního šetření. Jedná se o metodu sběru dat, vědeckého i nevědeckého zkoumání. Šetření má za cíl popsat zkoumanou oblast. Průzkum se dá provádět více metodami. Kvantitativní výzkum bývá nejčastěji využíván kvůli jeho rychlé proveditelnosti a nenáročnosti. Tato metoda se většinou využívá pro sběr dat, který je zaměřen na velké množství respondentů. Nejčastěji respondenti odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou poté zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Nevýhodou mohou být příliš obecné výsledky. [31] Cílem mé bakalářské práce je celkově zhodnotit zájem o vinařskou turistiku na Znojemsku a zjistit, jak jsou návštěvníci vinařských akcí informováni o spolku VOC Znojmo, proto jsem si vybrala právě tento způsob výzkumu. Dotazníky jsem rozdávala pouze v tištěné podobě, jedná se o jeden list velikosti A4 potištěný z obou stran. 28

29 Dotazník obsahuje sedmnáct otázek, z toho osm otevřených a devět uzavřených. Před každou vinařskou akcí spojenou s mým dotazováním, jsem napsala pořadateli , zda mohu návštěvníky akce žádat o vyplnění dotazníku. Do přílohy u jsem vložila vzor dotazníku. Na začátku dotazníku chci zjistit, jaký mají návštěvníci vztah k vinařským akcím. Dále jsem zařadila spíše otevřené otázky, abych se dozvěděla, které akce a vinařství mají na Znojemsku nejradši a jak daleko jsou ochotni za nimi cestovat. Ve druhé části dotazníku pokračuji otázkami o vinařských akcích, a to jak se o nich dozvídají a jak se na ně dopravují. Další část dotazníku je zaměřena na spolek VOC Znojmo a aktivity s ním spojené. Na závěr jsem zvolila odlehčující sociodemografické otázky. Všechny mé hypotézy jsou vázány na otázky z dotazníku. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazování probíhalo na třech vinařských akcích na Znojemsku konkrétně na Dni otevřených sklepů v Jaroslavicích (Chutnání mladých vín), na XI. ročníku Putování po dobšických sklípcích a na Znovínském koštu vín. Dohromady mi dotazník vyplnilo 200 návštěvníků z toho 104 žen a 96 mužů. Pouze několik lidí odmítlo vyplnit, protože neměli tolik volného času. Na vyplněné dotazníky od respondentů jsem si vždy počkala, tudíž návratnost byla stoprocentní. 2.4 Průběh výzkumu Výzkum k mé bakalářské práci probíhal od února 2016 do března 2016, jelikož v těchto měsících se začínají konat různé vinařské akce. První vinařská akce, na které jsem dotazníky rozdávala, Den otevřených sklepů v Jaroslavicích - Chutnání mladých vín (Jaroslavice 18 km od Znojma) se konala dne 6. února 2016 od do hodin. Dotazování probíhalo ve sklepech, ale i venku mezi sklepy, jelikož bylo slunečné počasí. Druhá akce probíhala v Dobšicích (4 km od Znojma). Jednalo se o XI. ročník Putování po dobšických sklípcích dne 13. února 2016 od do hodin. Počasí se opět vydařilo a dotazníky jsem tedy rozdávala jak ve sklepech, tak i mimo ně. Třetí 29

30 akce, na které jsem se dotazovala, byl Znovínský košt vín. Ten se konal přímo ve městě Znojmě, v budově Louckého kláštera a to během dvou dnů, 4. března od do hodin a 5. března od do hodin. Osobní dotazování návštěvníků uvedených vinařských akcí mi v každý z těchto dnů zabralo přibližně pět hodin, dohromady tedy dvacet hodin. Jedná se o akce spojené s ochutnáváním vín, proto bylo dotazování mírně náročné. Z tohoto důvodu jsem na akce přicházela vždy v čase zahájení. 2.5 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat z dotazníkového šetření, které bylo prováděno pomocí kvantitativního šetření, jsem využila programy Microsoft Word a Microsoft Excel. Data jsou vyhodnocena v tabulkách a grafech. 30

31 absolutní četnost 2.6 Výsledky výzkumu První otázka v mém výzkumu řešila rozdělení respondentů podle vztahu k vinařským akcím. První možnost, tedy že s vínem pracují profesionálně, si vybralo 18 respondentů (9 %). Další údaj určitě potěší všechny pořadatele vinařských akcí a vinaře, jelikož odpověď vinařských akcí se účastním pravidelně zvolilo 138 dotazovaných (69 %). Dále měli respondenti možnost zakroužkovat odpověď na vinařské akce chodím výjimečně. Tu označilo 39 účastníků. Poslední možnou odpověď na vinařské akci jsem poprvé vybralo pouze 5 respondentů (3 %), což je z celkových 200 respondentů opravdu nízký počet a je to jedině dobře profesinální - pracuji s vínem (vinař, sommelier) vinařských akcí se účastním pravidelně na vinařské akce chodím výjimečně vztah k vinařským akcím na vinařské akci jsem poprvé Graf 1 Vztah k vinařským akcím Otázka s číslem dva se týkala účasti na známých vinařských akcích. Zaměřím se hlavně na nejvyšší a nejnižší četnosti. Z tabulky číslo 1 je zřejmé, že téměř polovina respondentů (91) se pravidelně účastní vinobraní. Dále je patrné, že většina dotazovaných občas, často nebo pravidelně navštěvuje vinařství a vinné sklepy. Jen 15 respondentů uvedlo, že pravidelně navštěvují festivaly vína. Naopak téměř polovina účastníků (90) nikdy festival vína nenavštívila. 31

32 Tabulka 1 Účast na vinařských akcích (absolutní četnost) Vinařské akce pravidelně často občas nikdy Součet vinobraní výstavy vín, veletrhy řízené a pochůzkové degustace festivaly vína otevřené sklepy návštěva vinařství a vinných sklepů akce jednotlivých vinařství Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 2 Účast na vinařských akcích (relativní četnost) Vinařské akce pravidelně často občas nikdy Součet vinobraní 46 % 14 % 25 % 16 % 100 % výstavy vín, veletrhy 15 % 16 % 39 % 31 % 100 % řízené a pochůzkové degustace 23 % 20 % 37 % 20 % 100 % festivaly vína 9 % 11 % 36 % 45 % 100 % otevřené sklepy 29 % 26 % 31 % 14 % 100 % návštěva vinařství a vinných sklepů 21 % 30 % 42 % 8 % 100 % akce jednotlivých vinařství 26 % 21 % 31 % 23 % 100 % Zdroj: Vlastní zpracování Otázka s číslem tři zní takto: Která vinařská akce Vás v poslední době nejvíce zaujala? V dotaznících jsem zaznamenala mnoho různých odpovědí. V grafu jsem však vinařské akce, které zaujaly méně než tři respondenty, zahrnula do jedné kolonky Jiné. V průzkumu se takovýchto odpovědí objevilo 32 tedy 16 % z celkového počtu. I to je důkazem toho, že škála kvalitních vinařských akcí na Znojemsku je poměrně široká. Velká část lidí, konkrétně 31 respondentů (15 %) se shodla na stejné odpovědi a tou byly Otevřené sklepy v Jaroslavicích. Podle mého názoru byla tato vinařská akce opravdu velmi vydařená. Jeden z důvodů, že je v mém žebříčku na nejvyšší pozici, je ale nejspíše ten, že jsem na této akci dotazníky rozdávala. 25 respondentů (12 %) nezaujala žádná vinařská akce. Znojemské historické vinobraní je největší vinařskou akcí na Znojemsku a i díky tomu je v průzkumu s 23 hlasy (11 %) na druhém místě. V těsné blízkosti, pouze o dva hlasy méně tedy 21 (11 %), je Znovínský košt vín. Další oblíbenou akcí, kterou stejně jako Znovínský košt vín organizuje největší vinařství na Znojemsku Znovín Znojmo, je Putování se Znovínem, které má nejvíce v oblibě 17 dotazovaných (9 %). Vinařská akce Otevřené sklepy v Dobšicích nejvíce zaujala 15 respondentů (8 %). Dále se na stejné pozici se stejným počtem hlasů 10 (15 %) umístila vinařská akce Procházka časem (Znovín Znojmo) a Festival vína VOC 32

33 Znojmo. Otevřené sklepy ve Chvalovicích a Otevřené sklepy v Hnanicích získaly také stejný počet hlasů a to 8 (4 %). Odpovědi se z velké části odvíjely od toho, na které vinařské akci jsem dotazníky rozdávala, velikosti a termínu konání akce. Znojemské historické vinobraní, Putování se Znovínem, Festival vína VOC Znojmo, Otevřené sklepy ve Chvalovicích a Otevřené sklepy v Hnanicích se konaly už před nejméně půl rokem, přesto je mnoho lidí jmenovalo. Z toho bych usoudila, že jsou jmenované akce opravdu vydařené, když se respondentům natolik uchovaly v paměti. Jiné Otevřené sklepy v Jaroslavicích 8% 5% 5% 4% 4% 16% 15% bez odpovědi Znojemské vinobraní Znovínský košt vín 9% Putování se Znovínem 11% 11% 12% Otevřené sklepy v Dobšicích Procházka časem Festival vína VOC Znojmo Otevřené sklepy ve Chvalovicích Otevřené sklepy v Hnanicích Graf 2 Zajímavé vinařské akce V otázce s číslem čtyři jsem se respondentů ptala Jaké je Vaše oblíbené vinařství na Znojemsku? Většina respondentů vyplnila jedno vinařství, pouze někteří dvě a více. Já jsem se však zaměřila vždy na jejich první odpověď. Z grafu je na první pohled patrné, že nejoblíbenějším vinařstvím na Znojemsku je Znovín Znojmo. 82 respondentů (41 %) ho označilo jako svoji první možnost. Není se čemu divit, jde totiž o jedno z největších vinařství v ČR. Pro představu Znovín Znojmo denně prodá lahví vín. [32]. Od 23 respondentů (11 %) se mi nedostalo žádné odpovědi. Nejspíše Znojemsko a vinařství zde příliš neznají. Druhé vinařství, které se podle mého výzkumu řadí mezi nejoblíbenější, je Vinařství Lahofer z Dobšic (obec u Znojma). Vybralo si ho 18 respondentů. Lahofer je jedním z největších pěstitelů vinné révy v ČR. Se stejným 33

34 počtem hlasů 10 (5 %) skončilo VINO Hort (Dobšice) a Vinné sklepy Lechovice. Jedná se o střední, ale dobře známá vinařství na Znojemsku. Mezi další oblíbená vinařství patří Vinice Hnanice se sedmi hlasy (4 %) a Vinařství Líbal s pěti hlasy (3 %). Všechna vinařství, která v grafu jmenovitě uvádím, patří do spolku VOC Znojmo. I to svědčí o tom, že do spolku jsou zařazováni pouze nejvýznamnější výrobci vína ze Znojemské vinařské podoblasti. Další vinařství se v odpovědích 45 dotazovaných (22 %) vyskytla jen jednou až třikrát, proto jsem je zařadila do skupiny jiné. 9 % 5 % 5 % 4 % 3 % Znovín Znojmo Jiné 41 % bez odpovědi 11 % Lahofer VINO Hort 22 % Vinné sklepy Lechovice Vinice Hnanice Líbal Graf 3 Oblíbené vinařství na Znojemsku Pod číslem pět jsem se v uzavřené otázce ptala respondentů, jestli jim připadá počet vinařských akcí na Znojemsku dostatečný. Dohromady 142 respondentů (71 %) odpovědělo ano, 38 (19 %) by akcí na Znojemsku uvítalo více a 20 účastníků nemůže tuto otázku posoudit, jelikož byli na vinařské akci poprvé nebo se o množství vinařských akcí nezajímají. 34

35 10 % 19 % 71 % ano ne, uvítal/a bych více nemohu posoudit Graf 4 Dostatečný počet vinařských akcí na Znojemsku V další otázce, tedy s číslem šest, jsem se účastníků ptala, do jaké vzdálenosti jsou ochotni cestovat za vinařskými akcemi. Tato otázka byla otevřená, tudíž jsem odpovědi do tabulky seskupila. Nejvyšší četnost jsem zaznamenala u vzdálenosti do 20 km. Dohromady 50 respondentů (25 %) by dál necestovalo. Další téměř čtvrtina dotazovaných 47 (24 %) by nezvolila trasu delší než 50 km. 43 účastníků (22 %) by cestovalo maximálně do 100 km. Necelé tři čtvrtiny respondentů 140 (71 %) by tedy byly ochotny cestovat pouze do 100 km a méně, což není zrovna moc velká vzdálenost. Od 100 do 200 km by cestovalo 23 (12 %) dotazovaných a od 200 do 300 km 20 (10 %). 6 respondentů (3 %) by absolvovalo cestu za vinařskými akcemi od 300 do 500 km a pouze 3 účastníci (2 %) od 500 do 1000 km. Nad 1000 km by za akcemi spojenými s vínem cestovalo 8 dotazovaných. Objevilo se i několik odpovědí typu neomezeně. 35