Rada Evropské unie Brusel 16. února 2016 (OR. en) 5745/1/16 REV 1 (fr,de,it,nl,da,pt,cs,et,lv,lt,hu,mt,sk,sl, ro,hr) EDUC 16 SOC 47 EMPL 29 JEUN 13 ECOFIN 63 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 5546/16 EDUC 14 SOC 38 EMPL 27 JEUN 11 ECOFIN 46 Propojení vzdělávání, trhu práce a společnosti Směrem k nové agendě dovedností pro Evropu politická rozprava (veřejná rozprava v souladu s čl. 8 odst. 2 jednacího řádu Rady) [navrženo předsednictvím] Předsednictví po konzultaci Výboru pro vzdělávání vypracovalo přiložený diskusní dokument jako základ pro výměnu názorů během zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport konající se dne 24. února 2016. 5745/1/16 REV 1 in/lk 1 DG E - 1C CS
PŘÍLOHA Návrh diskusního dokumentu pro politickou rozpravu na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport konající se 24. února 2016 o propojení vzdělávání, trhu práce a společnosti Směrem k nové agendě dovedností pro Evropu Připravovaná nová agenda dovedností pro Evropu oznámená v pracovním programu Evropské komise na rok 2016 1 se bude zabývat rozvojem dovedností a nedostatkem v oblasti dovedností se zaměřením na zaměstnatelnost, mobilitu, konkurenceschopnost a spravedlivý a vyvážený růst. Agenda se zaměří zejména na potřebné dovednosti na všech úrovních s cílem řešit výzvy a co nejlépe využívat nejnovějších poznatků, zejména v digitální oblasti, a zajistit, aby lidé mohli své dovednosti rozvíjet a zdokonalovat, a držet tak krok s neustále se měnícími podmínkami na trhu práce a ve společnostech. Navrhne konkrétní opatření EU a podpoří společné politické úsilí členských států zaměřené na prosazování aktivního zapojení příslušných zúčastněných stran ve vzdělávání, odborné přípravě a na trhu práce. V této souvislosti nizozemské předsednictví uspořádá politickou rozpravu na únorovém zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport a na březnovém zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele s cílem zvýšit povědomí o tomto tématu a zdůraznit naléhavost otázek v oblasti dovedností v širším smyslu. Ministři školství tak budou mít možnost vyzdvihnout otázky a témata, jimiž je podle jejich názoru třeba se zabývat v rámci agendy dovedností, a pomoci tak tuto strategickou evropskou iniciativu utvářet. 1 Dokument 13486/15. 5745/1/16 REV 1 in/lk 2
Směrem ke společné agendě dovedností Podpora talentů a dovedností je hnací silou inovací a konkurenceschopnosti a představuje pevný základ vysoké produktivity. Jde rovněž o nejlepší způsob, jak snížit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení 2. Je to o to důležitější, že evropské hospodářství čelí výzvám, které jsou dlouhodobé a strukturální povahy. Jsme svědky významných trendů, které přetvářejí naše hospodářství i společnosti. Globalizace a technologický pokrok, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, mění naše životy, pracovní místa, náplň práce a způsob komunikace a vzájemné spolupráce. Objevují se nové modely podnikání a podnikatelské příležitosti, jakož i inovativní a nestandardní formy práce. Dopad je pociťován na celém trhu práce, ve všech jeho segmentech. Rychle narůstá poptávka po více dovednostech a jejich vyšší úrovni. Minimální požadovaná úroveň dovedností stoupá a škála dovedností se rozšiřuje o digitální dovednosti, špičkové technické dovednosti a sociální dovednosti. Ztráta kvalifikace se urychluje v případech, kdy dovednosti nejsou pravidelně zdokonalovány, ve středním segmentu pak pozorujeme, že technologie vytlačují běžné dovednosti a nahrazují pracovní sílu. Vzhledem k tomuto vývoji je nezaměstnanost i nadále vysoká, až 20 % v zemích EU, a snížení těchto hodnot se zdá čím dál obtížnější. Nadcházející výzvy Velká část obyvatel EU nemá dostatečnou úroveň základních dovedností pro získání zaměstnání a účast na společenském životě. Téměř 70 milionů dospělých osob v Evropě není dostatečně gramotných nebo nemá dostatečné početní dovednosti. U mladých lidí jsou statistiky jen nepatrně lepší: každá pátá osoba ve věku 15 let dosahuje v základních dovednostech nízkého výkonu 3. 40 % občanů EU má nízké nebo žádné digitální dovednosti, přestože jsou tyto dovednosti pro plnohodnotné zapojení do dnešní společnosti zásadní. 2 3 Evropská komise, Roční analýza růstu za rok 2016, COM(2015) 690 final. Průzkum v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých (PIAAC) o populaci EU v produktivním věku a průzkum v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) týkající se osob ve věku 15 let. 5745/1/16 REV 1 in/lk 3
Nedostatků v oblasti dovedností a nesouladu mezi jejich nabídkou a poptávkou v mnoha odvětvích a regionech v Evropě přibývá, což vyvolává vážné obavy 4 a brzdí zaměstnatelnost, růst a konkurenceschopnost. Téměř 40 % společností uvádí, že jen těžko hledají zaměstnance s potřebnými dovednostmi, včetně dovedností digitálních 5. Tyto těžkosti mohou být způsobeny letitou hospodářskou krizí, ale pravděpodobně také rychle se měnícími způsoby organizace práce v oblasti digitální ekonomiky. I když jsou dovednosti k dispozici, nejsou vždy řádně identifikovány nebo využívány. Přibližně 44 % zaměstnanců EU má méně dovedností, než je k dosažení plné produktivity a potenciálu pro kariérní růst potřeba 6. Zároveň je však vidět, že v důsledku hospodářské krize jsou lidé spíše ochotni přijmout pracovní místo, které neodpovídá jejich kvalifikaci nebo úrovni dovedností. Přibližně 25 % vysoce kvalifikovaných mladých dospělých zaměstnanců má podle odhadů vyšší kvalifikaci pro svou práci, než jaká je vyžadována. 7 Je naléhavě nutné zvýšit kvalifikaci našich generací a aktivovat a plně využít jejich dovednosti pro uvolnění evropského potenciálu růstu a posílení sociálního začlenění. Důležitým způsobem, jak zlepšit relevantnost dovedností a kvalifikací na trhu práce, je zvýšit aktivní zapojení podniků a dalších příslušných aktérů. Asi 40 % dospělých zaměstnanců absolvovalo vzdělání nebo odbornou přípravu, jež zahrnovala určitou formu učení se prací 8. Míra zapojení podniků se však napříč Evropou výrazně liší a často je omezena na (počáteční i další) odborné vzdělávání a přípravu. Toto nedostatečné zapojení přispívá k tomu, že lidé zanechávají vzdělání a odborné přípravy, aniž by byli dostatečně připraveni na vstup na trh práce nebo měli příslušné dovednosti pro založení podniku. Řešení nedostatku v oblasti dovedností a zajištění lepšího využití dovedností zaměstnanců vyžaduje pevné odhodlání aktérů trhu práce. 4 5 6 7 8 Např. Skill Shortages and gaps in European enterprises - Striking a balance between vocational education and training and the labour market (Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatky v oblasti dovedností v evropských podnicích nalezení rovnováhy mezi odborným vzděláváním a přípravou a trhem práce), Cedefop, 2015. Třetí evropský průzkum společností (2013), Eurofound. Matching skills and jobs in Europe, insights from Cedefop s European skills and jobs survey (Sladění dovedností a pracovních míst v Evropě, poznatky získané z evropského přehledu dovedností a pracovních míst Cedefop), 2015. Tamtéž. Tamtéž. 5745/1/16 REV 1 in/lk 4
Pevné odhodlání aktérů trhu práce je zapotřebí také pro zajištění lepšího využití a trvalého rozvoje stávajících dovedností zaměstnanců, a to i podporou příslušného dalšího odborného vzdělávání. Podniky musí být i nadále tvůrčí a posilovat své inovační kapacity, přičemž existují rozdíly v povaze a velikosti společností a v poptávce po konkrétních dovednostech a znalostech ( řemeslech ) nad rámec obecnějších dovedností. Současně by mělo být běžnou praxí, že zaměstnanci soustavně investují do své vlastní zaměstnatelnosti tím, že své dovednosti aktualizují a zdokonalují. V současné době se pouze jeden z deseti dospělých pracovníků účastní celoživotního učení. Dovednosti přinesou lepší hospodářské a sociální výsledky, pouze pokud jsou účinně chápány a používány. Stále však chybí pochopení a do jisté míry i důvěra v kvalitu kvalifikací získaných v jiném členském státě nebo mimo EU. Vytvářejí se tak překážky pro mobilitu pracovníků v EU a integraci pracovníků ze třetích zemí. Zvláštní výzvou pro politiky týkající se dovedností je propojit různá vzdělávací prostředí: vždyť se učíme nejen ve škole, ale i v neformálním vzdělávacím prostředí doma, v práci, v komunitách i s vrstevníky. Průlomu bylo dosaženo v oblasti uznávání neformálního a informálního učení 9. To je zvláště důležité pro osoby s nižší kvalifikací, které jsou nezaměstnané nebo jsou nezaměstnaností ohroženy, a pro ty, kteří musí změnit svou profesní dráhu, aby si mohli určit vlastní potřeby v oblasti rozvoje a měli přístup k rekvalifikačním programům. Možnosti a míra využívání uznávání se však napříč členskými státy výrazně liší. 10 9 10 Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení. Evropský katalog pro uznávání platnosti informálního a neformálního vzdělávání na rok 2014. 5745/1/16 REV 1 in/lk 5
A konečně, nový vývoj ve společnosti nebo v hospodářství může postavit stávající politiky a nástroje před nové výzvy. Příkladem je mimo jiné začleňování migrantů přítomných v EU do trhu práce, nebo řešení důsledků rostoucího přílivu uprchlíků, což je problém, který citelně postihuje řadu členských států 11. Prosazovat začleňování migrantů do trhu práce má pro zajištění jejich účinné integrace do hostitelských společností a jejich pozitivního přínosu pro hospodářství EU zásadní význam. Proto je třeba přednostně podporovat audity dovedností a uznávání předchozího vzdělání a zkušeností, společně s jazykovou přípravou. Na úrovni EU existuje řada iniciativ a nástrojů. Vzhledem k politickým výzvám je však třeba zvážit, zda jsou pro daný účel stále vhodné a jaká zlepšení a úpravy lze provést na evropské, národní a regionální úrovni. Panují rozdíly, pokud jde o to, do jaké míry jsou stávající iniciativy a internetové nástroje zaměřené na dovednosti a kvalifikace a na profesní poradenství pro účely zaměstnání a dalšího učení prováděny, jaké je o nich povědomí a jak jsou chápány. Diskuse o dovednostech úzce souvisí s výkonností našich vzdělávacích systémů a s tím, jaké místo ve společnosti zaujímají naše vzdělávací instituce. Je třeba zajistit, aby vzdělávací systémy byly nejen schopny přizpůsobit se rychle se měnícím potřebám trhu práce, ale aby také nabízely motivující a udržitelný základ dovedností, který drží krok se změnami ve společnosti. V zájmu řešení této výzvy by vzdělávání mělo studenty motivovat k tomu, aby opustily svou komfortní zónu a zapojili se do hledání odpovědí na otázky budoucnosti. 11 Návrh společné zprávy o zaměstnanosti (2016). 5745/1/16 REV 1 in/lk 6
Stále více převažuje názor, že ve společnosti jsou důležité nejen znalosti a kognitivní dovednosti, ale že pro hospodářský a společenský úspěch mají zásadní význam tzv. průřezové dovednosti (někteří je označují jako dovednosti 21. století ) a sociálně-emoční dovednosti. Za dovednosti pro budoucnost jsou stále častěji považovány tvořivost, řešení problémů, kritické myšlení, podnikavost, spolupráce, schopnost učit se 12. Mimoto jsou pro fungování v digitálním hospodářství zásadní také digitální dovednosti. V ideálním případě by instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu měly lidem poskytovat dovednosti potřebné pro rozvoj kariéry a nepřipravovat je pouze na konkrétní povolání. To má dopad na vzdělávací programy a výukové metody na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, jež by měly usilovat o podporu širšího souboru průřezových dovedností. Budoucí učení může například zahrnovat více smíšených forem práce, které s pomocí digitálních a on-line aplikací kombinují aktivity ve třídě s pracovními situacemi. Moderní vzdělávací prostředí by zároveň měla zajistit, aby lidé mohli plně rozvíjet své vlastní nadání na základě informovaných studijních a kariérních rozhodnutí. To vyžaduje rovněž inteligentní a udržitelné investice všech zúčastněných aktérů do příležitostí v oblasti formálního, neformálního a informálního učení. 12 Viz též společná zpráva z roku 2015 týkající se strategického rámce ET2020 a zpráva OECD z roku 2015 o dovednostech pro sociální pokrok. 5745/1/16 REV 1 in/lk 7
Průběh rozpravy S cílem podpořit interaktivní a dynamickou diskusi přizvalo předsednictví externího řečníka, aby zahájil rozpravu tím, že nabídne nový pohled na problematiku propojení vzdělávání, trhu práce a společnosti. Za účelem poskytnutí vstupních informací pro připravovanou agendu Komise týkající se dovedností budou poté ministři vyzváni, aby v reakci na níže uvedená prohlášení (nebo na jedno z nich) vyzdvihli otázky a témata, jimiž je podle jejich názoru třeba se zabývat: 1. Prohlášení 1 Vzdělávací programy a výukové metody by měly být zaměřeny na rozvoj širšího spektra dovedností potřebných pro pracovní místa budoucnosti a pro společnost jako celek. 2. Prohlášení 2 V zájmu omezení nedostatků v oblasti dovedností a nesouladu mezi jejich nabídkou a poptávkou by se vzdělávací instituce měly otevřít a aktivně se zapojit do partnerství s podniky a dalšími příslušnými aktéry. 3. Prohlášení 3 Členské státy by měly zintenzivnit své úsilí v oblasti určování, aktivace a plného využití dovedností a kvalifikací současných a budoucích generací. Na podporu vnitrostátních politik a přeshraniční mobility by měly být lépe využívány všechny příslušné a vylepšené nástroje EU. 5745/1/16 REV 1 in/lk 8
Poznámka Návrh usnesení o prosazování socioekonomického vývoje a inkluzívnosti v EU prostřednictvím vzdělávání: přínos vzdělávání a odborné přípravy pro evropský semestr 2016 rovněž obsahuje řadu prohlášení o dovednostech, jež jsou pro tuto rozpravu relevantní. Kromě toho se předpokládá, že tento diskusní dokument poslouží také jako podklad diskusního dokumentu pro zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) konajícím se dne 7. března. Předseda Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport shrne závěry diskuse formou dopisu určeného předsedovi Rady EPSCO. Tento dopis bude tedy zohledněn při jednáních o otázce dovedností na zasedání Rady EPSCO konajícím se dne 7. března. 5745/1/16 REV 1 in/lk 9