Nizozemsko 1. Význam služeb v národní ekonomice Nizozemska Nizozemská ekonomika zaujímá se svými 16 mil. obyvateli 15. příčku na světě podle velikosti HDP. V ekonomické struktuře hraje sektor služeb klíčovou roli - k HDP služby přispívají 74% (údaj z OECD in Figures, 2006) a jejich podíl na zaměstnanosti je ještě vyšší. Také v mezinárodním obchodě se službami se Nizozemsko umisťuje na vysokém 8. místě v dovozu i vývozu služeb (podle International Trade Statistics 2006, WTO). Podnikatelské služby nizozemský sektor podnikatelských služeb zahrnuje cca 46 tis. firem s celkovým obratem 83 mld. EUR ročně. Vývoz služeb tohoto sektoru nemá výraznější podíl na celkovém exportu, týká se především právních, administrativních a obchodních služeb. Rozvoj na domácím trhu zaznamenávají především pracovní agentury (temp agencies, hire agencies). V oblasti IT mají Nizozemské firmy renomé zejména v oblasti softwaru a počítačových her. Z mezinárodně známých nizozemských IT firem lze jmenovat např. Getronics PinkRoccade (v r. 2007 převzata KPN) nebo Baan (SSA ERP). Ze SWOT analýzy tohoto sektoru, provedené v r. 2006 organizací EIB, vyplynuly kromě výše naznačených silných stránek (expertíza zejména v oblasti software a trhu a výborná infrastruktura broadband) také slabé stránky pokud jde o image, fragmentaci sektoru s převahou malých firem, znemožňující využívat úspory z rozsahu, a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Nizozemská staletá tradice boje s vodou (leven met water) s sebou přinesla exkluzivní knowhow a reputaci, na které budují svou konkurenceschopnost konzultační, projekční a kontraktační firmy působící v oblasti vodohospodářství, off-shore, stavebnictví a také technologií na ochranu životního prostředí. Příkladem jsou firmy jako DHV, van Oord, Arcadis, Tebodin, Grontmij, Oranjewoud, HTM (veřejná doprava), EEA (architektura), které jsou aktivní v různých projektech v celé řadě zemí. Finanční služby jsou důležitým prvkem nizozemského sektoru služeb. K HDP přispívají 7,4% a zahrnují cca 8 tis. firem, které představují celkový obrat ve výši 61 mld. EUR ročně. Z toho cca 10% připadá na malé a střední podniky. Finanční služby se podílejí 4% na celkovém vývozu Nizozemska, z čehož toho přibližně 70% je exportováno do dalších evropských zemí. Import v nizozemském sektoru finančních služeb představuje cca 1/3 všech vstupů, přičemž se jedná především o import know-how. Nizozemské banky a pojišťovny si vybudovaly silné mezinárodní pozice a např. ING a Rabobank patří mezi 60 největších bank na světě. Významnou roli hraje také rozvoj penzijních fondů. V červenci 2007 založili klíčoví hráči nizozemského finančního sektoru nadaci Holland Financial Centre, s cílem lépe čelit nárokům, které na sektor klade globalizace a dále i jako reakci na převzetí největší z nizozemských bank ABN Amro mezinárodním konsorciem (Fortis, RBS Bank of Scotland a Banco Santander, přičemž pobočkovou síť a aktivity na domácím nizozemském trhu získal belgicko-nizozemský Fortis). Stavebnictví - ve stavebnictví na nizozemském trhu působí cca 85 tis. firem, které zaměstnávají celkem 470 tis. osob. Jejich celkový obrat v r. 2006 dosáhl cca 70 mld. EUR. Stavebnictví bylo těžce postiženo poslední recesí a v období 2004-2005 také rozsáhlou kauzou s porušováním pravidel veřejných zakázek. Od poloviny r. 2005 však vykazuje růst ve
výši 8-14% ročně. Prudce také vzrostl počet živnostníků, včetně podnikatelů z Polska a dalších nových zemí EU. Doprava Logistika - Nizozemsko patří ke světové špičce v logistických a distribučních službách. Podle nedávné studie Světové banky Trade Logistics in the Global Economy (2007) se umístilo na 2. příčce, po Singapuru. Nizozemský dopravní sektor je koncentrován převážně v okolí amsterdamského letiště Schiphol a v přístavu Rotterdam. Dopravní společnosti jako KLM (od r. 2004 součást skupiny Air France KLM), Frans Maas, Vopak a Nedloyd poskytují komplexní logistické služby, od přepravy a manipulaci se zbožím přes kontrolu a pojištění po distribuci. V Nizozemsku operuje ETC (Europe Container Terminals, člen HPH Group), která např. obstarává cca ¾ kontejnerového provozu v rotterdamském přístavu a má zde další terminál na východě země ve Venlo. Přístav Rotterdam (www.portofrotterdam.nl) je největší v Evropě a celosvětové prvenství ztratil po dlouhých 42 letech v r. 2004, kdy byl předstižen čínskou Šanghají. Nicméně překládka zboží v Rotterdamu dosáhla v roce 2004 rekordní hodnoty 354 mil. tun a překládka kontejnerů zaznamenala nárůst o 16%. Vysoká tempa růstu zejména u kontejnerů jsou dosahována i za 1. pol. 2007. Současné kapacity přístavu již nestačí a tak připravuje významné rozšíření - tzv. projekt Maasvlakte II. V současné době v rotterdamském přístavu pracuje cca 70 tis. lidí. Dalšími nizozemskými námořními přístavy (kromě Rotterdamu) jsou také Scheveningen; Severomořský kanál - Amsterdam, IJmuiden; další přístavy - Moerdijk, Terneuzen, Vlissingen, Delfzijl a Eemshaven. Silniční - silniční síť v Nizozemsku dosahuje délky cca 135 tis. km (z toho dálnice 3.023 km). Neustálý nárůst provozu vedl v posledních letech k vyostření problémů s častými dopravními zácpami, který podnikatelská sféra považuje za jeden z nejpalčivějších. Železniční - Nizozemsko disponuje také hustou železniční sítí, jejíž délka v roce 2006 činila 2.797 km. Ve stejném roce bylo po nizozemských železnicích přepraveno 19,5 mil. tun zboží. Nizozemsko buduje rozsáhlý infrastrukturální projekt železnice pro nákladní přepravu z Rotterdamu k hranicím se SRN v délce 160 km - tzv. Betuweroute. Železnice bude procházet pěti tunely v celkové délce 18 km a povede na 130 mostech. Díky vysokorychlostnímu železničnímu spojení mezi Amsterdamem, Rotterdamem a belgickými Antwerpami, Bruselem a Paříží se Nizozemsko zařadí do transevropské sítě vysokorychlostních železnic. Říční - Délka nizozemských splavných řek a kanálů činí 6.211 km (1.413 km řeky, 3.386 km kanály) a vnitrozemské vodní cesty hrají v Nizozemsku významnou roli pro přepravu zboží. Letecká - Hlavní nizozemskou leteckou společností je KLM (Koninklijke Luchtvaart Maarschappij). V září 2003 došlo k fúzi KLM a Air France. Akcionáři KLM představují 19% podíl, zatímco akcionáři Air France 81%. Druhou nejvýznamnější nizozemskou společností je Martin Air - původně pouze charterová společnost, která však rozšiřuje své aktivity (linkové lety, nákladní přeprava). Kromě toho existují v Nizozemsku další menší letecké společnosti (částečně dceřinné společnosti KLM) zaměřené buď na charterovou dopravu (KLM CityHopper), nebo na linkové lety na menší vzdálenosti (Transavia).
Na žebříčku evropských letišť se letiště Schiphol (www.schiphol.nl) v Amsterdamu řadí v množství přepravených osob na 4. místo (za Londýn Heathrow, Frankfurt a Paříž Charles de Gaulle a před Madridským Barajas) a v množství přepraveného nákladu také na 4. místo (za Frankfurtem, Londýnským Heathrow a Pařížským Charles de Gaulle). Další letiště se nacházejí např. v Rotterdamu a Maastrichtu, Groningenu a Eindhovenu. Ve fázi přípravy se nachází projekt letiště ve městě Lelystad v severonizozemské provincii Flevoland. Nizozemská letiště celkově disponují 20 zpevněnými přistávacími plochami (runway), z nichž 11 je delších než 2.400m, a 7 nezpevněnými. Telekomunikace nizozemské (tele)komunikační služby se rozvíjejí v posledních letech velmi dynamicky. Obrat tohoto sektoru, pokud zahrneme poštovní i telekomunikační služby, tvoří cca 22 mld. EUR. Přestože se na obratu podílejí převážně velkoobchodníci, 99% firem působících v tomto sektoru jsou malé a střední firmy. Trh je především domácí, přestože některé velké firmy v sektoru realizují také vývoz, převážně do Velké Británie a Německa. Nizozemsko patří k zemím s nejvyšším podílem rychlého internetu (broadband) a s největší dostupností kabelové i digitální televize. Rychle se rozvíjí hlasové služby přes internet (VoIP). Vysoká míra konkurence je patrná mezi operátory mobilních sítí. Také liberalizace na trhu poštovních služeb je velice pokročilá. V neposlední řadě je možné zmínit rychlý rozvoj internetového bankovnictví, na jehož základě vznikl bezhotovostní platební systém využívaný podniky i jednotlivci, nazvaný IDEAL. Vláda podporuje volný trh v oblasti telekomunikací a poštovních služeb. Trh telekomunikací je plně liberalizován a dynamicky se rozvíjí, zejména v oblasti mobilních telefonů. Liberalizace poštovního trhu stále probíhá a je v Nizozemsku pokročilejší než ve většině evropských zemí. Historicky, od vstupu australského strategického partnera (TNT Group) do roku 1998, byla společnost Koninklijke PTT Nederland (zkratka KPN) holdingovou společností se dvěma samostatnými tzv. pracovními společnostmi: PTT Telecom a PTT Post. Po jejich oddělení na dvě samostatné společnosti došlo v roce 2002 též k přejmenování subjektu zajišťujícího poštovní služby na Royal TPG (zkratka z TNT Post Group) Post. V roce 2006 došlo k nové změně jména na TNT Post. Subjekt v oblasti telekomunikací si zachoval název KPN (resp. Royal KPN NV). V elektronickém obchodě (e-commerce) i státní správě (e-government) se v Nizozemsku v souladu s příslušnou směrnicí EU využívá elektronický podpis, a to na základě Zákona o elektronickém podpisu, který platí od 21.5.2003 a stanoví ekvivalenci mezi elektronickým podpisem a podpisem rukou na papíru. Ve smyslu zákona o elektronickém podpisu může ministr hospodářství určit subjekty, které mohou vydávat potvrzení o splnění zákonných požadavků ze strany poskytovatele certifikačních služeb. K tomuto účelu slouží schéma dobrovolné akreditace (TPP)", které spravuje Nizozemská platforma pro elektronický obchod (ECP.NL). Platforma je dobrovolným sdružením podniků, jejímiž členy jsou i vybraná ministerstva. Na uplatňování zákona o elektronickém podpisu v praxi dohlíží OPTA, Nezávislý telekomunikační a poštovní úřad, se sídlem v Haagu. Poskytovatelé certifikačních služeb jsou povinni se u OPTA registrovat a lze získat přehled o registrovaných firmách na adrese www.opta.nl.
2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Nizozemska 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v roce 2006 bylo exportovány služby v celkové hodnotě 82 462 mil. USD v roce 2006 byly importovány služby v celkové hodnotě 78 109 mil. USA na světovém exportu služeb se Nizozemsko podílelo 2,99% na světovém importu služeb se Nizozemsko podílelo 2,95% Vývoj zahraničního obchodu se službami v Nizozemsku v letech 2002-2006 znázorňuje graf č.1. 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 Vývoj zahraničního obchodu Nizozemska se službami v letech 2002-2006 v mil. USD Graf č.1 0 2002 2003 2004 2005 2006 export import Z grafu je zřetelné, že objem zahraničního obchodu se službami vykazuje v posledních 5 letech stabilní tempo růstu. Růstovou tendenci vykazuje jak export služeb, tak i jejich import. 2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Nizozemska Podíl služeb na celkovém exportu Nizozemska představoval v roce 2006 15,1%. Podíl služeb na importu dosáhl hodnoty 15,8%. Obchod se zbožím vykázal schodek 46 mld. USD. Export zboží dosáhl hodnoty 462,4 mld. USD a meziročně se zvýšil o 14%. Import zboží dosáhl hodnoty 416,4 mld. USD a meziročně se zvýšil rovněž o 14%. Obchod se službami vykázal přebytek 4,4 mld. USD. Export služeb dosáhl hodnoty 82,5 mld. USD a meziročně se zvýšil o 5%. Import služeb dosáhl hodnoty 78,1 mld. USD a meziročně se zvýšil o 8%.
2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2006 znázorňuje graf č.2. Struktura zahraničního obchodu Nizozemska se službami v roce 2006 Graf č.2 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0-10000 doprava cestovní ruch ostatní služby export import saldo Jak je z grafu patrné, největší podíl na exportu služeb měli v roce 2006 ostatní služby, jejichž podíl byl 59%, doprava se podílela 27% a cestovní ruch 14%. V importu převažovaly rovněž ostatní služby s podílem 57%. Cestovní ruch měl podíl 22% a doprava 21%. Nizozemsko dosáhlo přebytku v zahraničním obchodě s ostatními službami a dopravou, naopak deficit vykázala oblast cestovního ruchu. 3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna služeb v roce 2006 hodnoty 23 155,8 mil. CZK a zůstala tak přibližně na úrovni roku předchozího. Export služeb z ČR do Nizozemska dosáhl celkové hodnoty 14 419,3 mil. CZK a na celkovém obratu se podílel cca 62,2%. Importovány byly služby v hodnotě 8 736,5 mil. CZK, což je 37,8% celkové obchodní výměny. Vývoj vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb v letech 2004-2006 znázorňuje graf č. 3.
Vývoj zahraničního obchodu ČR se službami s Nizozemskem v letech 2004-2006 (v mil. CZK) Graf č.3 16 000,00 14 000,00 12 000,00 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 0,00 2004 2005 2006 export import saldo 3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb ČR do Nizozemska, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 4. Graf č. 4 Vývoj struktury exportu služeb do Nizozemska v letech 2004-2006 (v mil. CZK) 2006 2005 2004 0,0 1 000,0 2 000,0 3 000,0 4 000,0 5 000,0 6 000,0 7 000,0 8 000,0 9 000,0 doprava cestovní ruch ostatní služby Pokud porovnáme rok 2004 s rokem 2006 vidíme, že došlo k výrazným změnám v odvětvové struktuře exportu služeb. Dochází k rapidnímu nárůstu podílu ostatních služeb, přičemž služby cestovního ruchu a dopravy spíše stagnují. Největší podíl na exportovaných službách měly v roce 2006 ostatní služby, a to 57%, přičemž jednoznačně nejvýznamnější podíl měli různé obchodné, odborné a technické služby; služby výpočetní techniky a informační služby a dále služby v oblasti spojů. Podíl služeb cestovního ruchu byl 25% s výraznou převahou soukromých cest. Podíl dopravy na českém vývozu do Nizozemska byl cca 18%, s majoritním dominantním podílem silniční dopravy.
3.3 Perspektivy budoucí spolupráce V souvislosti se vstupem do EU se pro české firmy postupně otevírá nizozemský stavební sektor. Se stavebnictvím souvisí zájem o konkrétní aktivity NL firem v developerských projektech v ČR, které se týkají výstavby rekreačních areálů či obytných domů. Zvláštní kapitolou je rozvoj průmyslových parků v ČR nizozemskými developery (např. vítězství nizozemské firmy CTP Project Invest s.r.o. v soutěži o průmyslovou zónu s největším ekonomickým přínosem v roce 2004). K perspektivním oborům se dále řadí služby v oblasti ICT (zejména software) v němž si ČR postupně buduje renomé; a dále doprava, přeprava (příležitosti v okolí významných logistických center v NL, jako je přístav Rotterdam) a cestovní ruch. Spolupráce ve výzkumu a vývoji je další perspektivní oblastí, která může znamenat oboustranný přínos. Česká strana nabízí velký potenciál vysokoškolsky vzdělaných odborníků, zejména v technických oborech, práci svých výzkumných ústavů a investiční pobídky pro vytváření technologických center na území ČR. Z konkrétních oborů, kde česká vědecko-výzkumná základna dociluje významných úspěchů v celosvětovém měřítku, je možno uvést: biomedicínu (zejména v oblasti tkáňových náhrad a implantace kmenových buněk), biotechnologie (konkrétně imunologii, genovou manipulaci, technologie rekombinantních proteinů), nanotechnologie, nové materiály (zejména pro strojírenství a automobilový průmysl), letecký a kosmický výzkum (řízení satelitů a satelitní navigace, aerodynamika a pevnost materiálů), pokročilé textilní stroje, informační technologie (tzv."pattern recognition", mobilní aplikace, vývoj testovacího software, bankovních systémů). Čeští vědci docílili rovněž významných úspěchů v materiálovém výzkumu v oblasti ochrany kulturních památek.