Bedřich RÝZNAR Jan KOTALA NOVÝ KONCEPT ŘÍZENÍ OPERACÍ EBAO Recenzent Vlastimil GALATÍK Abstract: The article is focused on ally operation concept, based on EBAO (Effects-Based Approach to Operations). Fundamental principle of this concept lay in synergy of all available (military and civil) assets harmonization in operation area with the aim of mission accomplishment. V rámci NATO se v současné době rozpracovává koncept operací založených na dosažení jejich konečného cíle (Effects Based Approach to Operations, EBAO). Jedná se o teorii a praxi použití širokého, variabilního a efektivního spektra politických, ekonomických, civilních a vojenských kapacit s cílem synergicky a komplexně působit k dosažení požadovaného cílového výsledku operace. Koncept EBAO 1 by měl mimo jiné umožnit i širší a pružnější spolupráci s nečlenskými státy NATO a s civilními organizacemi. Tento nový operační přístup může v operacích přinést mnohem větší efektivitu než dosud, protože od počáteční (plánovací) fáze operace až po její konečnou fázi se bude mnoha prostředky (bojovými i nebojovými), komplexně a společně (koherentně) působit na všechny rozhodující atributy nepřítele. Tento vojensko-civilní způsob vedení operací by měl také výrazně minimalizovat ztráty a škody na objektech infrastruktury a kulturních památkách. Zatímco teorie klasických operací je ve vyspělých armádách obvykle rozpracována podrobně a komplexně, včetně souvisejících aspektů výcvikových, součinnostních a technologických, otázka působení tzv. koherentních sil, či problematika EBAO, zůstává stále na počátku rozpracování. Nejdále je v řešení této problematiky armáda USA, která již vydala řadu pomůcek i několik předpisů, které tento problém řeší ve všech výše uvedených aspektech. Nejkomplexnější přehled o tomto fenoménu poskytuje příručka U.S. Joint Forces Command, vydaná v únoru 2006 a nazvaná Effects-Based Approach to Joint Operations. Cílem příručky je zejména: synchronizovat použití vojenské síly s ostatními silami a prostředky v operačním prostoru; prosadit systémový přístup k řešení konfliktu mezi stranami ve všech jeho souvislostech; zejména politických, vojenských, ekonomických, sociálních, infrastrukturních, náboženských, informačních a jiných; ukázat, že operační prostředí již není pouhé tradiční bojiště, nýbrž že jde o složitý vzájemně propojený systém vazeb a vztahů, a takový, tedy harmonizovaný a synergický, musí být i přístup k operaci; 1 V odborné literatuře se lze setkat i s pojmem EBO (Effects-Based Operations), který byl později nahrazen výstižnějším termínem EBAO. 36
ukázat na nezbytnost dalšího vývoje, který by měl být spojen s experimentováním, rozvojem koncepcí a technologií, simulováním procesů a změnou filozofie přípravy personálu; ukázat na nutnou změnu v práci štábů, změnu kompetencí a změnu plánovacích procesů a dokumentů. V praxi byl tento přístup poprvé použit právě armádou USA v prosinci 2005 v Iráku, kdy se spojily všechny politické, ekonomické a vojenské nástroje s cílem spolupracovat při obnově Iráku. Pojem EBAO se v současnosti lavinovitě šíří prostřednictvím vojensko-odborných diskusí. Tento nový operační přístup má mnoho zastánců a mnoho kritiků. Zatímco někteří jej označují za další z řady módních slov na poli válečného umění, jiní jej považují za odkaz velikánů, jakými byli Napoleon Bonaparte či Fridrich Veliký. Podstatu této filosofie lze vyjádřit slovy světoznámého mistra taktiky čínského vojevůdce Sun Tzu, který napsal, že bojovat a porazit protivníka v každé z bitev není dokonalostí ve válečném umění, tou je prolomení protivníkova odporu bez boje. Klasickým principem válečnictví byla vždy chápána porážka protivníka, totální destrukce jeho sil a prostředků a to bez většího přemýšlení o významu jednotlivých ničených cílů. Otázky, proč jsou ničeny konkrétní cíle, jaký to bude či nebude mít následný efekt (na obou stranách), nepadaly příliš často. Tato filosofie ovšem byla často velmi málo efektivní a nepříliš dlouho udržitelná. Typickým případem byl konflikt USA ve Vietnamu, kdy bezmyšlenkovité ničení protivníka nebylo schopno přinést kýžené vítězství a nakonec došlo i ke ztrátě podpory a odklonu civilního obyvatelstva USA. Důvod byl prostý vojenské cíle nebyly dostatečně integrovány v cílech politických. Tyto historické zkušenosti, ale i prudký rozvoj technologií, změny v politickém rozložení světa aj. přivedly odborníky k nezbytnému přizpůsobování válečného umění soudobým požadavkům. Jednou z cest je i EBAO. Jedná se o rozvíjející se myšlenkový směr v otázce řízení vojenských operací integrující jak vojenskou činnost, tak i intenzivní působení ostatních zainteresovaných národních i nadnárodních (v případě koaličních operací) orgánů a organizací. První zmínky přicházejí z USA, a to z období invaze amerických sil do Iráku v roce 1991. V rámci amerického letectva vznikla skupina s názvem Black Hole černá díra. Tato složka měla za úkol vypracovat plán leteckého útoku na Irák. Skupina se však neomezila jen na vytváření seznamu cílů pro ničení. Podařilost jí specifikovat opravdu klíčové cíle a odhadnout následky jejich vyřazení na obranyschopnost irácké armády. Výsledkem byla brilantní letecká kampaň, která, vedením vysoce sofistikovaných úderů ve spojení s použitím nových technologií (stealth) a účinným elektronickým působením zcela ochromila irácký odpor. Za zmínku stojí také fakt, že vlastní zrod teorie EBAO proběhl v rámci vzdušných sil Spojených států (U.S. Air Force), přičemž pozemní vojsko (U.S. Army) bylo jejím velkým odpůrcem. Někteří odborníci totiž tvrdí, že vrcholní představitelé U.S. Army cítili v novém, mnohem efektivnějším využití letectva a jeho působení na cíle (ve spojení s rozvíjející se technologií stealth a vysoce přesnou inteligentní municí) ohrožení pro pozici U.S. Army v rámci amerických ozbrojených sil. První oficiální zmínka o myšlence EBAO v rámci NATO zazněla na summitu v Istanbulu. Co je tedy podstatou této nově formulované, propagované i kritizované filosofie na poli válečnictví? 37
Snahou EBAO je transformace v současnosti obvyklých operací, kdy na sebe vzájemně působí ozbrojené složky dvou či více znepřátelených stran, na aktivity intenzivně uplatňující vliv dalších oblastí (diplomacie, přístup k informacím a ekonomika) na politické, vojenské, ekonomické, sociální, kulturní oblasti protivníka a to včetně ovlivňování jeho infrastruktury. Klíčem k úspěchu využití konceptu EBAO je: důkladné seznámení a pochopení prostředí operace na všech úrovních velení; vytvoření seznamu požadovaných i potenciálních nežádoucích efektů pro vytvoření informační základny pro plánování operace; soustavné vyhodnocování (porovnávání plánu a reality). EBAO klade důraz na následující klíčové činnosti: vzájemné úzké propojení cílů strategické, operační i taktické úrovně; odklon od omezeného působení vojenskou silou k výše zmíněnému multispektrálnímu ovlivňování protivníka; vzájemnou kooperaci nadnárodních prvků a jednotlivých zainteresovaných státních elementů; neustálé vyhodnocování zamýšlených a vznikajících efektů. Lze říci, že zatímco technologie, výzbroj a výstroj kráčejí mílovými kroky kupředu, válečné umění do značné míry ustrnulo a drží se historicky osvědčených, dnes však již částečně neefektivních principů. EBAO si neklade za popírat smysl řešení krizí a konfliktů vojenskou silou (použití síly bude mít vždy při řešení konfliktů nepopiratelný podíl), EBAO se snaží integrovat úsilí všech zainteresovaných komponentů operace tak, aby bylo požadovaných cílů (efektů) dosaženo s co nejnižšími náklady a riziky. Americké velitelství společných sil (Joint Forces Command, JFCOM) formulovalo následující principy charakterizující EBAO: 1. EBAO je komplexní myšlenkový proces Jedná se o novou cestu vyžadující iniciativu nejen vojenských prostředků, ale i politického aparátu zúčastněné země. Nejedná se o novou konkrétní strategii, nejedná se ani o nový nástroj plánování a vyhodnocování. Jedná se o způsob myšlení, který vyžaduje aplikaci stejných principů nejen na úrovni taktické, ale i té nejvyšší politické. 2. EBAO zasahuje do všech oblastí a úrovní Snahou je, jak bylo výše zmíněno, integrovat úsilí všech zainteresovaných elementů politických, diplomatických, ekonomických, ale i kulturních, a to s maximálním možným úsilím. Důležitým faktorem je uvědomování si všech možných následků dílčích akcí např. bojující družstvo (ve válečném konfliktu velikostí zanedbatelný prvek), které k boji zneužije kulturní památku či nábožensky významné místo dané země, vyvolá nežádoucí efekt zasahující až na nejvyšší úroveň. 3. EBAO usiluje o naprosté propojení procesů plánování, výkonu a vyhodnocení 4. EBAO se zabývá cílovými efekty, ne konkrétními metodami, zbraněmi atd. Plánování v rámci EBAO začíná formulací cílů požadovaných výstupů, která je následována rozhodnutím, jakými způsoby (z jakých zdrojů) budou tyto cíle dosaženy. 38
5. EBAO bere v úvahu veškeré výstupní efekty Válečnictví se tradičně zaměřovalo na přímé, fyzické efekty v podobě porážky protivníka, resp. jeho zničení. Přestože tato filosofie má při bojových operacích stále jisté místo, EBAO si uvědomuje nutnost vnímání i postranních, vedlejších efektů každé dílčí činnosti. Každý z těchto zdánlivě nepodstatných efektů totiž může v pravý čas mít svou neoddiskutovatelnou váhu a význam. Pochopitelně nelze přesně specifikovat, co určitá konkrétní činnost vyvolá na straně protivníka. EBAO však nabádá k důslednému promýšlení i na první pohled bezvýznamných aktivit. 6. EBAO zdůrazňuje nutnost být připraven na nezamýšlené Je nezbytné ponechávat si tzv. prostor k manévrování. EBAO zdůrazňuje přípravu i na neočekávané efekty (pozitivní i negativní), které mohou nastat v rozporu s plánem. 7. EBAO se snaží cílů dosáhnout co nejefektivněji a co nejúčinnějším způsobem Každého cíle lze dosáhnout mnoha způsoby. EBAO nabádá k důkladnému porovnávání jednotlivých cest pro dosažení požadovaných efektů a to nejen podle kriteria účinnosti, ale i podle efektivity jednotlivých plánů. Vždy je nutné vybrat takový plán, kterým lze dosáhnout požadovaného cíle s co nejmenšími ztrátami na lidských životech i materiálních zdrojích. 8. EBAO je primárně zaměřen na změny fungování cíle, ne na jeho fyzické změny (poškození nebo zničení) Podstatou veškerých operací není, jak je již výše zmíněno, zničení nepřítele. Podstatou je přimět jej k námi požadovanému chování. Pochopitelně nastávají situace, kdy je použití síly k likvidaci nepřítele jedinou možností k dosažení cíle. Ve většině případů však existují i alternativy nevyžadující ozbrojený střet. Je nutné vyvíjet maximální psychologické působení na nepřítele a na neutrální i spřátelené elementy v prostoru operace. Toto působení může být velmi prospěšné a netýká se pouze kombatantů, ale i jiných klíčových skupin nepřítele včetně civilního obyvatelstva. 9. EBAO vyžaduje precizní zpravodajské zabezpečení k důkladné znalosti prostředí EBAO vyžaduje precizní zpravodajskou přípravu operace. Cílem není získat detailní informace pouze o situaci nepřítele týkající se bezprostředně bojové činnosti. Je nutné rozpoznat klíčové elementy v jeho sestavě (na všech úrovních a ve všech oblastech), a tyto co nejpodrobněji charakterizovat tak, aby bylo možné odhadovat reakce nepřítele na vlastní podněty. V dnešní době informační expanze je velmi důležité vyhodnocovat důležitost jednotlivých zpráv a rozlišovat, co jsou pro rozhodnutí (opět na všech úrovních velení) podřadná data a co klíčové informace. 10. EBAO není žádnou závratnou novinkou JFCOM zmiňuje, že EBAO ve své podstatě není žádnou novinkou. Citovat lze mimo výše zmíněného Sun Tzu nebo také Napoleona Bonaparte, který pronesl: Na bojišti se jevím vždy důkladně připraven to proto, že dlouhou dobu před bojem medituji a předpovídám, co vše může nastat. 39
Na základě výše zmíněných principů a zásad zveřejnili po dlouhých diskusích odborníci z JFCOM a U.S. Army definici, která říká, že operace na základě EBAO jsou: Operace plánované, realizované a vyhodnocované na základě klíčového poznání prostředí a objektu operace s cílem ovlivnění nebo změny jeho chování použitím integrovaného úsilí vybraných prvků moci a to na základě politicky zadaných požadavků. LITERATURA [1] HALAŠKA, Jiří. Perspektivy vedení vojenských operací v urbanizovaném prostředí, nové operační požadavky a vliv moderních technologií na jejich vedení. [Disertační práce]. Brno: UO, 2007. 121 s. [2] MATTOX, James A. Effects Based Approach to Operations and the future of Army Doctrine. Monterey (California): Naval Postgraduate School, 2006. 77 s. [3] NATO Approach to Future Operation. The Role of Effective Engagement and Joint Manoeuvre. Dostupné z http://209.85.135.104/search?q=cache:r1bwv0rhtdaj:transnet.act.nato.int/ WISE/EffectiveE/Seminarinf/EEJMSemina+EBAO&hl=cs&ct=clnk&cd=60&gl=cz [4] http://www.marcusevans.com/html/eventdetail.asp?sectorid=1&eventid=11392 40