Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti VYHODNOCENÍ KVALITY POPULACE JELENA EVROPSKÉHO (CERVUS ELAPHUS) V HONITBĚ VLS ČR, s.p. HRADIŠTĚ A JEJICH ZMĚN V ZÁVISLOSTI NA POČETNOSTI POPULACE Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Jan Dvořák, Ph.D. Brno 2014 Vypracovala: Bc. Eva Dospivová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Vyhodnocení kvality populace jelena evropského (Cervus elaphus) v honitbě VLS ČR, s.p. Hradiště a jejich změn v závislosti na početnosti populace, vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.. podpis

Poděkování Na prvním místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé práce Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za odbornou pomoc, poskytnuté materiály, udělené cenné rady a připomínky a za veškerý čas, který věnoval mně i této práci. Ing. Romanu Palánkovi patří velký dík za konzultace a pomoc při interpretaci výsledků. Doc. Ing. Karlu Drápelovi, CSc. děkuji za konzultaci statistického zpracování výsledků, které jsou součástí této práce. Za pochopení a spoustu duševní podpory, bych chtěla poděkovat své sestře Daně Fialové a jejímu manželovi Petru Fialovi, kteří při mně stáli a byli mi velkou oporou. A nakonec bych ze srdce ráda poděkovala svým rodičům a celé rodině, za veškerou podporu, zázemí a lásku.

Bc. Eva Dospivová Vyhodnocení kvality populace jelena evropského (Cervus elaphus) v honitbě VLS ČR, s.p. Hradiště a jejich změn v závislosti na početnosti populace Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá chovem a lovem jelena evropského v honitbě Hradiště spravované VLS ČR s.p., divize Karlovy Vary. V této práci bylo posouzeno celkem 7731 kusů jelení zvěře ulovené v sezónách od 2005/2006 2013/2014, z toho bylo 1639 jelenů, 3200 laní a 2892 kolouchů. Jelení zvěř byla ulovena průběrným odlovem podle daných chovatelských kritérií a údaje o ní byly roztříděny do 3 kategorií. Dle bodové hodnoty CIC byli posuzováni jeleni, laně a kolouši dle fakturované hmotnosti. Tato data byla statisticky zpracována a vyhodnocena pomocí programu MS Excel metodami jednofaktorová ANOVA, Scheffeho test a regresní analýza. Výsledky statistické analýzy, při kterých byla hodnocena kvalita, prokázali, že dochází ke změně kvality mezi konkrétními loveckými sezónami. Dále bylo poukázáno na několik faktorů, které ovlivňují použití průběrného odlovu jako vhodného prostředku pro zvyšování kvality populace jelení zvěře. Z regresní analýzy bylo zjištěno, že snížení celkového počtu jelení zvěře zatím nevede ke zvýšení její kvality. Klíčová slova: jelen evropský, statistika, hodnocení kvality

Abstract This thesis deals with breeding and hunting of the European deer in hunting ground Hradiště managed by VLS ČR s. p., a division of Karlovy Vary. In this study, a total of 7731 pieces of deer caught in the seasons from 2005/2006 to 2013/2014 was assessed. From the total number, there were 1639 pieces of deer, 3200 pieces of doe and 2892 pieces of fawn. Deer were hunted by selective catch according to breeding and the resulting data were classified into 3 categories. Deer, does and fawns were considered by invoiced weight according to CIC point values. These data were statistically processed and analyzed using MS Excel methods of single-factor ANOVA, Scheffe test and regression analysis. The results of quality assessment statistical analysis showed the change in the quality between specific hunting seasons. There were also highlighted several factors that affect the use of selective catch as a proper means for improving the quality of deer population. From the regression analysis there was found that the reduction of the total number of deer does not improve its quality yet. Key words: European deer, statistics, quality assessment

OBSAH 1. ÚVOD... 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 2.1 Jelen evropský... 10 2.1.1 Zařazení do zoologického systému... 10 2.1.2 Výskyt jelena evropského... 11 2.1.2.1 Rozšíření... 11 2.1.2.2 Výskyt v ČR... 11 2.1.3 Biologie jelena evropského... 12 2.1.3.1 Popis a hmotnost... 12 2.1.3.2 Vývoj chrupu... 13 2.1.3.3 Parožení a parohy... 13 2.1.4 Zásady hospodaření s jelení zvěří... 15 2.1.4.1 Zásady lovu jelena evropského... 15 2.1.4.2 Vliv průběrného odlovu na chov jelena evropského... 15 2.1.4.3 Náhodný výběr... 16 2.1.4.4 Odhad věku živé zvěře... 16 2.1.4.5 Odhad věku ulovené zvěře... 17 2.1.5 Hodnocení trofejí ulovené jelení zvěře... 18 2.1.5.1 Měřené znaky... 19 2.1.5.2 Vzhledové body přirážky... 19 2.1.5.3 Srážky bodů vady... 19 3. METODIKA... 20 3.1 Charakteristika honitby VLS ČR s.p. Hradiště... 20 3.1.1 Přírodní a klimatické podmínky... 20 3.1.2 Původ jelena evropského v Doupovských horách... 21 3.1.3 Kritéria odlovu spárkaté zvěře nevhodné pro chov v honitbě Hradiště... 21 3.1.3.1 Kritéria odlovu jelenů evropských... 21 3.1.3.2 Kritéria odlovu holé jelení zvěře... 23 3.1.4 Druhy zvěře vyskytující se v honitbě VLS ČR s.p. Hradiště... 23 3.2 Statistické metody pro analýzu dat a popis postupu při jejich vyhodnocení... 23 3.2.1 Jednofaktorová ANOVA... 24

3.2.1.1 Scheffeho test... 25 3.2.2 Regresní analýza... 26 4. VÝSLEDKY... 28 4.1 Vyhodnocení lovu a kvality jelení zvěře... 28 4.1.1 Odlov jelení zvěře v loveckých sezónách 2005/2006 2013/2014... 28 4.1.2 Množství hodnocených jelenů... 29 4.1.2.1 Průměrné bodové hodnoty CIC a jejich mediány... 29 4.1.3 Množství ulovených laní... 30 4.1.3.1 Průměrné váhové hodnoty a mediány laní... 30 4.1.4 Množství ulovených kolouchů... 31 4.1.4.1 Průměrné váhové hodnoty a mediány kolouchů... 32 4.2 Vyhodnocení statisticky prokazatelného rozdílu v kvalitě... 32 4.2.1 Jednofaktorová analýza ANOVA a Scheffeho test... 32 4.2.1.1 Jednofaktorová analýza ANOVA pro samčí část populace... 33 4.2.1.1.1 Scheffeho test jelena evropského... 33 4.2.1.2 Jednofaktorová analýza ANOVA pro laně jelena evropského... 36 4.2.1.2.1 Scheffeho test pro laně jelena evropského... 37 4.2.1.3 Jednofaktorová analýza ANOVA pro kolouchy jelena evropského... 38 4.2.1.3.1 Scheffeho test pro kolouchy jelena evropského... 39 4.3 Vyhodnocení závislosti průměrných hodnot na množství odlovených kusů... 42 4.3.1 Přepočet ulovených kusů na 1000 ha... 42 4.3.2 Regresní analýza... 42 4.3.2.1 Závislost průměrné bodové hodnoty CIC trofejí jelenů na celkovém množství ulovených ks/1000 ha... 42 4.3.2.2 Výsledky regresní analýzy pro jelena evropského... 43 4.3.2.3 Závislost průměrné fakturované hmotnosti laní na celkovém množství ulovených ks/1000 ha... 45 4.3.2.4 Výsledky regresní analýzy pro laně jelena evropského... 46 4.3.2.5 Závislost průměrné fakturované hmotnosti kolouchů na celkovém množství ulovených ks/1000 ha... 47 4.3.2.6 Výsledky regresní analýzy pro kolouchy jelena evropského... 47 5. DISKUZE... 49

6. ZÁVĚR... 51 7. SUMMARY... 52 8. POUŽITÁ LITERATURA... 53 8.1 Literární zdroje... 53 8.2 Internetové zdroje... 54

1. ÚVOD Stejně jako je lev králem ve světě šelem, je jelen králem zvěře spárkaté. Statná postava doplněná dominantním parožím působí vznešeně a řadí jelena evropského mezi největší zástupce čeledi jelenovitých v České republice. V myslivecké mluvě je označován jako zvěř vysoká. Už od pradávna byla jelení zvěř spolu s myslivostí námětem pro uměleckou tvorbu. Objevuje se už v paleolitickém umění, jehož počátky spadají do období mladého paleolitu 35 000 30 000 př.n.l. Příkladem jsou malby ve francouzské jeskyni Lescaux. Motiv dvou jelenů, které chrání mytický orel se lví hlavou, byl objeven v době Sumerů. V antické mytologii je jelen spojován s bohyní Artemis a s Dianou. Její posvátnou laň se zlatými parohy měl za úkol polapit hrdina Héraklés. V českých a polských pověstech se objevuje bílá laň, která se proměňuje ve vílu. Jelen se objevuje i v mýtech severoamerických indiánů, kde v mýtu Algonkinů běžící jelen na počátku věků oživuje dosud mrtvou zemi. Je obdařen nadpřirozenými schopnostmi a v místech kde se jeho běhy dotknou země, vytryskne voda nebo začne růst tráva. Také je mezi indiány rozšířeno, že jelen věnoval jejich lidu oheň. Jelen má značný symbolický význam i v křesťanství. Jelen nebo laň hledající napajedlo jsou symbolem lidské duše, která touží po Bohu. Jelen se světly na výsadách paroží nebo s křížem mezi parohy symbolizuje v legendě o sv. Hubertovi Krista. Jelen je atributem sv. Huberta, který je patronem všech myslivců. Lovectví bylo a vždy bude součástí myslivosti. Je to nástroj jak udržet rovnováhu mezi člověkem a přírodou. Lovem slabých nebo nemocných jedinců dochází v budoucnu k získání silných a statných kusů zvěře. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda dochází ke změně kvality populace jelení zvěře v honitbě VLS ČR, s.p. Hradiště a existuje-li opodstatnění provádět u tohoto druhu zvěře průběrný odlov jako vhodný prostředek chovu. Ve druhém cíli bylo zjišťováno, zda snížení celkové populace jelení zvěře (nižší počty zvěře = nižší sociální stres, nižší konkurence o potravní zdroje) vzhledem ke změnám v kvalitě, vede ke zkvalitnění zvěře. 9

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Jelen evropský V Evropě je hlavním představitelem jelenů jelen evropský (Cervus elaphus). Během vývoje se vytvořilo několik geografických forem jelení zvěře, které bývají označovány jako poddruhy. Jelení zvěř je původní středoevropskou zvěří a její výskyt je znám už od pradávna na celém území naší republiky. Vhodným životním prostředím jelení zvěře jsou rozsáhlé komplexy smíšených lesů obklopené pastvinami. Jelení zvěř patří mezi konzumenty smíšené potravy a v takových podmínkách může nalézt dostatek klidu a přirozené potravy, zejména pastevních možností. Řadí se spolu s jelenem sikou, daňkem skvrnitým a srncem obecným do čeledi jelenovitých. Jsou to lesní, přežvýkaví sudokopytníci, z nichž je jelen evropský u nás největším žijícím kopytníkem (Červený a kol., 2003). V běžné myslivecké mluvě se jelení zvěři říká zvěř vysoká, nebo jen vysoká. Samec jelení zvěře se nazývá jelen. Samičí zvěři a mláďatům se říká zvěř holá. Mláďata obojího pohlaví jsou kolouši, a to do doby, než je možné rozeznat pohlaví. Pak se používá až do věku jednoho roku pro samčího koloucha název jelínek a pro samičího koloucha název laňka. Ve věku od jednoho do dvou let se nazývá samec špičák a stejně stará samice čiplenka. Pak se z čiplenky stává mladá laň. Samičí kus jelení zvěře se od dvou let nazývá laň (Červený a kol., 2003). 2.1.1 Zařazení do zoologického systému Do dnešní doby je stále otevřenou kapitolou systematické zařazení jelenů. Systematicky je rozřazení jelena evropského takto: (Gaisler, 1994; Červený a kol., 2003) Říše živočichové Animalia Kmen: strunatci Chordata Třída: savci Mammalia Řád: sudokopytníci - Artiodactyla Podřád: přežvýkaví - Ruminatia Čeleď: jelenovití - Cervidae Podčeleď: jeleni - Cervinae Rod: jelen - Cervus Druh: jelen evropský Cervus elaphus 10

2.1.2 Výskyt jelena evropského Jelen evropský byl velice oblíbenou lovnou zvěří po celá staletí, což platí dodnes na značné části jeho areálu rozšíření. V současné době přežívá v poměrně značném počtu, i když byla jeho početnost viditelně oslabena, díky zpětné reintrodukci do volné přírody a mnoha ochranářským opatřením. 2.1.2.1 Rozšíření Jelen evropský je holarktický druh vyskytující se na rozsáhlém území Evropy a severozápadní Afriky přes střední Asii na Dálný východ a sahajícím dále do Severní Ameriky. Ve střední Evropě se stýkají areály dvou poddruhů a to jelena západního (Cervus elaphus hippelathus) a jelena karpatského (Cervus elaphus montanus). Křížením mezi sebou je však narušena čistota těchto druhů. V Evropě se nevyskytuje na severu a východě kontinentu a na některých středomořských kontinentech. Člověkem byl vysazen mimo jiné ve Spojených státech, Jižní Americe (Argentina, Chile) v Austrálii a na Novém Zélandu (Anděra, 2012; Gaisler, 1994). 2.1.2.2 Výskyt v ČR Pomineme-li oborové chovy, leží těžiště výskytu současného rozšíření jelena evropského v pohraničních horách a v podhůří. Do přilehlých pahorkatin či vrchovin zasahuje v lesnatějších regionech (Ralská pahorkatina, Zábřežská vrchovina, aj.). Trvale je jeho výskyt mapován v Křivoklátské a Brdské vrchovině a v některých částech Českomoravské i Drahanské vrchoviny (Anděra, 2012; Gaisler, 1994). 11

Obr. č. 1 Mapa rozšíření jelena evropského v České republice (www.omsbruntal.ic.cz) 2.1.3 Biologie jelena evropského 2.1.3.1 Popis a hmotnost Jelen evropský je u nás největším volně žijícím kopytníkem. Samci se vyznačují podsaditým tělem na vysokých nohách se silným krkem a dopředu se zužující hlavou. Typickým znakem samců jsou dichotomicky větvené kostěné parohy, které vyrůstají z pučnic nad čely úzkých, dlouhých a poměrně tenkostěnných lebek (hmotnost obou lodyh je 8-13 kg a délka 90-140 cm). Jelení zvěř přebarvuje na jaře v dubnu a v květnu, slabé a nemocné kusy přebarvují zpravidla později (Forst a kol., 1975). Srst je v letním období zbarvena hnědočerveně až načervenale, složená z krátkých a tenkých pesíků, v zimním období je srst zbarvena do tmavohněda, u některých jelenů až do šeda. Skládá se z dlouhých dutých pesíků a zvlněné, jemné a husté podsady, která slouží jako tepelná izolace. V říji jim na krku vyrůstá zřetelná tmavá hříva. Dosahují hmotnosti v průměru mezi 120 a 180 kg (Jelen karpatský až 250 kg). Tělo je dlouhé 205 230 cm a výška v kohoutku je až 150 cm (Červený a kol., 2003; Hromas, 1995). Laně jsou menší, v dospělosti váží 70 až 120 kg. Délka těla se pohybuje od 120 do 170 cm a výška v kohoutku je 95 115 cm. Jejich letní zbarvení srsti bývá červenohnědé, v zimě převažuje odstín šedohnědý. Váha kolouchů je 25 až 40 kg. Do věku 2-3 měsíců jsou kolouši zbarveni rezavě s bílými skvrnami (Červený a kol., 2003; Hromas, 1995). 12

Rozdíly ve velikosti a váze jelení zvěře se projevují i na tvaru a velikosti stop. Na jeleních končetinách jsou dobře vyvinuté spárky a vzadu nad nimi posazené paspárky. Na předních bězích jsou spárky mohutnější, delší a širší, na zadních bězích jsou kratší a štíhlejší. Jednotlivé spárky v kopýtku nebývají stejně dlouhé. Vnější spárek bývá vždy delší než vnitřní a jeho vnější strana probíhá delším obloukem. Našlapovací mozol, tzv. patka se nachází v zadní části chodidla u každého spárku a velikostně dosahuje 1/3 délky celého spárku. Stopa jelena je oválnější, vnější oblouky spárků probíhají od patek rovnoběžně a vpředu se uzavírají v zakulacenou, tupou špičku. Laně mají stopu užší a kratší s vejčitým obrysem (Bouchner, 2003). 2.1.3.2 Vývoj chrupu Chrup koloucha se po porodu nazývá mléčný, skládá se celkem z deseti zubů a zubní vzorec je 0.1.0/3.1.0. Mléčný chrup tvoří osm předních dlátovitých zubů, řezáků - incisivi (i 1 -i 3 ), které jsou pouze v dolní čelisti a špičáky canini (c), které se nachází v úhlu, kde se čelisti ohýbají nazad. Špičáky nazývané kelce, rostou u laně i jelena pouze po jednom zubu, v horní čelisti na obou stranách. V dásních koloucha jsou připraveny mléčné stoličky Praemolares (p 1 p 3 ). Premoláry se prořezávají brzy po kladení. Ve čtyřech měsících už má kolouch plně vyvinutý mléčný chrup, který čítá 22 zubů, zubní vzorec je 0.1.3./3.1.3. V následujících měsících je chrup ještě doplněn o další stoličky Molares (M 1 M 2 ), které vyrůstají jako zuby trvalé. Ve věku 15 až 16 měsíců se mění mléčné řezáky za trvalé, označované I 1 I 3. Poslední trvalé stoličky, které jsou trojdílné, dorůstají do úplnosti ve třetím kalendářním roce života. V tomto období dochází k výměně mléčných stoliček, premolárů za trvalé (P 1 P 3 ) z nichž je třetí mléčná, trojdílná stolička nahrazena v trvalém chrupu za dvojdílnou. Vývoj a růst chrupu je zcela dokončen ve dvou a půl roce života. Zubní vzorec trvalého chrupu jelena je 0.1.3.3/3.1.3.3 (Menzel, 2011; Červený a kol., 2003). 2.1.3.3 Parožení a parohy Kostěné útvary, které každoročně vyrůstají z násadců čelní kosti, tzv. pučnic se označují jako parohy. Tvar paroží a jejich rozvětvení je dáno geneticky. Vývoj a vývin parohů je úzce spojen s hormonální činností pohlavních orgánů samců. Na pučnicích vyrůstá lodyha parohu, která je obalena kůží lýčím. Paroh je vyživován vápennými solemi přes cévy, které se nacházejí pod kůží lodyh. Přísunem solí paroh postupně 13

tvrdne, až je tvrdost dostatečná, dojde k ukončení zásobení stavebních látek krví a kůže na parohu odumře. Odumřelou kůži si zvěř poté odstraňuje vytloukáním o stromy a keře (Červený a kol., 2003). Shazování parohů nastává po skončení pohlavní aktivity, kdy je zastaven přívod živin. Kostěný paroh se na rozhraní mezi pučnicí a růží parohu naruší a odlomí. Na místě odlomení se na pučnici vytvoří z okostice polštářek měkké tkáně, který ránu zavalí a je základem nového parohu. Dědičnost, fyzická kondice, potrava a podnebí hrají důležitou roli ve vývoji paroží u jelení zvěře. Pučnice, které jelenovi zůstávají po celý život, vyrůstají už od 6. měsíce, proráží srstí až v 10. měsíci a teprve od jednoho roku na nich začíná vyrůstat parožní hmota. Mladý jelen, který se nazývá špičák, vytlouká první paroží ve druhém roce života, většinou okolo září a shazuje ho v květnu. První paroží špičáka je zatím nevětvené, bez růží a perlení, zatímco druhé, které vytlouká v srpnu, má již růže a slabé perlení. U druhého paroží může dojít k větvení nad růží v očník a lodyhu. Tento jelen se nazývá vidlák. Častější je nasazení paroží, které je členitější a dosahuje stupně šesteráka, osmeráka a u dobře založených jelenů i desateráka. S věkem jelen nasazuje stále mohutnější paroží s větším počtem výsad (Forst a kol., 1975). Podle mohutnosti paroží určíme, zda se jedná o jelena slabého, silného nebo kapitálního, neurčíme však jeho věk. Podle počtu výsad na lodyze je možné rozlišit jelena na pravidelného a nepravidelného. Lodyha s větším počtem výsad určuje členění paroží, vyšší počet výsad na lodyze se násobí dvěma. Přibližně do 14 let se mohutnost paroží zvětšuje, po dosažení maxima dochází ke zkracování lodyh a ubývá počet výsad. Tito jeleni jsou v myslivecké mluvě označováni za zpátečníky (Červený a kol., 2003; Forst a kol., 1975). U jelení zvěře se vyskytují různé anomálie ve vývoji paroží. Mohou být způsobeny poraněním, poruchami látkové výměny, parazity, nedostatkem vhodné potravy nebo i nepříznivým počasím, označujeme ho jako paroží zrůdné. Další anomálie vznikají následkem hormonálních poruch produkce testosteronu, které může být způsobeno nedostatečnou funkcí nebo úplnou nefunkčností varlat, dochází k neustálému růstu a bujení paroží a ke shazování nedochází. Samci toto paroží ani nevytloukají a je označováno jako paruka. Mezi jiné anomálie patří jeleni bez paroží, tzv. holci nebo naopak samci s dvojitým parožím. Jelen, který má na pučnicích jen krátké paličky bývá 14

nazýván paličkářem a jelenovi s parožím, které je v horní polovině lodyhy bez výsad se říká škůdník. Tento jelen je pro ostatní samce nebezpečný, protože mu jeho paroží slouží jako bodce (Forst a kol., 1975; Červený a kol., 2003). 2.1.4 Zásady hospodaření s jelení zvěří 2.1.4.1 Zásady lovu jelena evropského Podle zákona č. 245/2002 Sb. je legislativně stanovena doba lovu jelena evropského. Jelena, laň a koloucha je povoleno lovit od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou, která je uvedena v 2 odst. 1 a ta zní: Celoročně lze v oboře odchytem lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy (www.mvcr.cz). Před odlovem musí lovec rozpoznat stáří lovené zvěře. Pro účely vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě se jelen evropský rozděluje podle vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě 4 do tří věkových tříd. Jelen evropský (příslušník rodu Cervus) se podle věku dělí (www.mvcr.cz): I. věková třída jelen ve stáří od 1 roku do 4 let II. věková třída jelen ve stáří od 5 do 8 let III. věková třída jelen ve stáří od 9 let a více 2.1.4.2 Vliv průběrného odlovu na chov jelena evropského Průběrným odlovem negativní selekcí se rozumí odstranění jedinců z populace, kteří jsou nemocní, slabí, podprůměrní a málo nadějní k tvorbě parohů. Touto selekcí se docílí zlepšení kvality populace (Lochman, 1979). Při negativní selekci je nutno znát zoologii a anatomii zvěře, mít přehled o stavu a kvalitě místní populace. Zásadním kritériem před odlovem je určení věku daného jedince. Výjimku tvoří velmi slabé kusy, které se výrazně liší od místních standardů. (Jarošík, 2005) U jelenů posuzujeme kvalitu a velikost paroží v závislosti na jejich věku. U laní se při průběrném odlovu zaměřujeme na samice do dvou let věku a také na samice přestárlé, které jsou slabé ve zvěřině, nemocné nebo delší dobu neplodné a na brzo nebo později říjící. U vodících laní, které jsou zvoleny jako průběrné, se nejdříve odloví kolouch, který bývá většinou také průběrný. Odlov kolouchů by měl být zaměřen na kusy slabé, nemocné a pozdě kladené. V populaci ponecháváme pouze kvalitní kolouchy (Lochman, 1985). 15

Průběrnému odlovu laní je nutné podle Řeháka a kol.(1998) věnovat maximální pozornost. Laně jsou základem chovu, jsou nositelkami dědičných vlastností tvorby trofejí budoucí generace jelenů. Pro posílení kvality chovu odstraňujeme laně nemocné a slabé ve zvěřině. Laně s krátkým tělem, pozdě říjící a ty, které jsou v době kojení vyhublé, jsou také nežádoucí. Naopak šetříme laň vodící a laně s dobře vyvinutou postavou, které kladou silné kolouchy. V případě, že zaznamenáme v období několika let laň vodící slabého koloucha, je nutné ji s chovu odstranit i s kolouchem. Průběrný odlov kolouchů přímo souvisí s průběrným odlovem laní. Z toho důvodu se používají stejná kritéria pro posouzení jejich kvality. U jelena se do kritérií před průběrným odlovem také řadí kvalita paroží. U mladých jelenů lovíme jeleny s tzv. trojúhelníkovým parožím. V chovu necháváme mladého nadějného jelena, který má paroží s dlouhým opěrákem, dobře se vyvíjející korunou, kdy obrys tvoří čtyřúhelník. V případě dobře provedeného průběrného odlovu mladých jelenů by měli být mezi dospívajícími jeleny pouze silní a velmi nadějní jedinci. Loví se pouze jeleni zranění nebo nemocní. Odlovem dospívajících jelenů dochází ke snížení kvality chovu a je to považováno za chovatelskou chybu. Dospělé jeleny bychom měli lovit mezi 12 a 14 rokem věku, kdy u nich vrcholí tvorba trofeje. Zakázán je odlov chovných jelenů. Durantel (1996) a Paul, Hansen, Cata a kol. (2007) jsou zastánci zachování rozmanitosti věkových tříd a stabilizované populace. Podle nich by měli myslivci lovit zvěř rovnoměrně. Tzn., že 1/3 lovené zvěře tvoří laně, 1/3 mláďata a 1/3 samci. Chrání se pouze vodící laně a laně s mládětem. Je zvykem lovit mladé laně, zesláblé, zraněné nebo přestárlé. Odstraňují se také samci s nesprávně vyvinutým parožím. Hansen Catta (2007) zastává názor, že u jelena má na formu a strukturu paroží, hlavně na jeho rozměry a počet výsad, zásadní vliv, vyjma průběrného odlovu, i životní prostředí. 2.1.4.3 Náhodný výběr Odlov náhodným výběrem je používán tam, kde je zvěř přemnožená anebo v oblastech, kde je cílem daný druh vyhubit. Jedná se o způsob lovu bez chovatelských kritérií. Zvěř je pouze lovena nikoliv chována (Lochman, 1985). 2.1.4.4 Odhad věku živé zvěře Odhad věku živé zvěře musí být vždy posouzen komplexním pohledem. Posuzuje se jak chování zvěře, tak celkový vzhled jedince. Při chování sledujeme místo, denní dobu, vnitrodruhové a sociální vztahy. U celkového vzhledu jedince je brán zřetel především 16

na tělesnou stavbu, zbarvení a průběh přebarvování, vytloukání a síla trofeje (Forst a kol., 1975). Podle chování rozeznáme mladou zvěř od starších jedinců. Mladší jsou důvěřiví, hraví a drží se v blízkosti matky nebo jiných samic. Teprve až od dvou let se začínají osamostatňovat a jsou obezřetnější. Oproti mladším jsou starší jedinci velice opatrní, samotářští a vychází za soumraku nebo v noci, žijí skrytým způsobem života (Lochman 1979; Kolář 2002). Do hlavních znaků k odhadu věku jelena podle tělesné stavby patří tvar hlavy, síla krku, hříva, linie hřbetu, kohoutek, těžiště těla a celkový tvar postavy. Mladý jelen se vyznačuje štíhlou a převýšenou postavou. Jeho krk je tenký s výrazným lomem, hříva na něm zatím nenarůstá a hrbolek kohoutku není patrný. Linie břicha je rovnoběžná s hřbetem, břicho je vtažené a končetiny jsou nápadně vysoké (Forst a kol 1975; Lochman, 1979; Kolář 2002). Jelen středního věku má hranatější postavu, tvar těla je štíhlý s téměř rovnou hřbetní linií s mírným náznakem hrbolu kohoutku. Úhel mezi krkem a tělem je viditelný, ale postupně se ztrácí. Krk je úměrný a je porostlý středně dlouhou hřívou. Hrudní koš středně starého jelena je mohutný, břicho se svažuje kupředu, tím se zdají být končetiny nižší (Forst a kol 1975; Lochman, 1979; Kolář 2002). U starého jelena je postava krátká s těžištěm na přední části těla. Hřbet je spádný v bederní části těla, jeho krk je nápadně krátký, protože na něm vyrůstá dlouhá hříva. Hrbolek kohoutku je patrný, u přestárlé zvěře je kohoutek výrazně vystupující a vystupují i pánevní kosti, které vytváří druhý hrbol. Břicho je posazeno níže než hrudník a proto se zdají být končetiny nízké (Forst a kol 1975; Lochman, 1979; Kolář 2002). Věk lze určit také podle průběhu a termínu výměny srsti, tzv. přebarvování. Nejdříve přebarvuje zvěř mladá, starší později. Výměna srsti je značně ovlivněna zdravotním stavem jednotlivých kusů. U nemocných jedinců může být oddálena až o měsíc. Podle stupně vývoje paroží je možné rozpoznat pouze mladého jelena od starého. Starší zvěř vytlouká a shazuje paroží dříve než mladší, přestárlí a nemocní jedinci. Síla a tvar paroží není určujícím znakem pro stanovení věku (Lochman 1979; Kolář 2002). 2.1.4.5 Odhad věku ulovené zvěře Věk ulovené jelení zvěře posuzujeme podle několika základních kriterií. Prvním z nich je stupeň vývoje a úbrusu chrupu. Tento znak je poměrně spolehlivý, sleduje se 17

zejména kresba, výška a tvar zubů - řezáků, stoliček a špičáků. Věk se nejpřesněji určuje u spodní čelisti. Podle výměny mléčného chrupu za trvalý je možné určit stáří jelení zvěře s přesností na jeden měsíc. Při určování věku posuzovatel primárně sleduje třetí stoličku, která je u mléčného chrupu trojdílná a v trvalém chrupu je dvoudílná. Dále je možné věk posoudit podle výšky, tvaru a barvy kelců, které podléhají největšímu opotřebení. Největší jsou po výměně mléčného chrupu. Jsou ubrušovány každoročně až do věku 15 17 let. S věkem se mění jejich tvar i barva, z bílé na hnědou. Mezi 6. 10. rokem je zbarvení nejlépe viditelné, s rostoucím věkem dochází k zesvětlení kelců tím, že je korunka zubu zcela opotřebena (Sekera 1943; Menzel 2011). Dalším kritériem je tvar pučnic a pečetí, avšak podle těchto znaků nemůžeme přesně odhadnout věk ulovené zvěře, lze pouze určit, zda se jedná o mladého, středně starého či starého jedince. Se shozením parohů se nepravidelně průměr pučnic zvětšuje o 1 2 mm a zároveň dochází ke snížení jeho výšky o cca 1-2 mm. Ukončení změn tloušťky pučnic nastává v 7. roce a výšky v roce osmém (Sekera, 1943; Lochman, 1979; Jaczewski, 1983). Spoj kosti klínové je také kritériem pro určení věku. U mladé jelení zvěře jsou dvě části, z kterých je složena klínová kost na spodní straně lebky, spojeny chrupavčitým spojem. Tento spoj s rostoucím věkem zvěře kostnatí a postupně mizí. U mladé zvěře je tedy spoj dobře viditelný a naopak u starších kusů, cca od 10. roku, tento spoj není (Sekera, 1943; Lochman, 1979; Jaczewski, 1983). 2.1.5 Hodnocení trofejí ulovené jelení zvěře Kvantifikací trofejí jelení zvěře se hodnotí úroveň chovu zvěře, vývoj kvality jednotlivých populací a slouží jako prostředek vyjádření hodnoty a ceny trofeje. Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře (CIC), navrhla v roce 1937 metodu pro hodnocení trofejí jelena evropského. K jeho hodnocení se využívá Nadlerova metoda. Tato metoda byla průběžně upravována až do dnešní podoby, kdy se hodnotí hmotnost a vzhled trofeje a také souměrnost paroží. Zpravidla se hodnotí trofeje po vyschnutí, netypické trofeje se spolu se standardními trofejemi nehodnotí. Vždy se hodnotí podle metodiky CIC, pomocí uznaných měřidel. Dle bodového hodnocení může být trofej medailově oceněna. Bronzová medaile je udělena po dosažení 170,00 189,99 CIC bodů, pro stříbrnou medaili musí být 18

dosaženo hodnoty 190,00-209,99 CIC bodů a u zlaté medaile je bodová hranice 210+ CIC bodů (Macourek a kol., 1980; Hromas, 2000; Klusák, 2002). 2.1.5.1 Měřené znaky Prvním měřeným znakem je délka lodyh, které se měří po vnější straně od spodního okraje růže po hrot výsady v koruně. Následuje měření délky očníků a opěráků. Očník se měří po spodní straně od horního okraje růže k hrotu očníku, opěrák se měří po spodní straně až po jeho hrot, od bodu, který je dán polovinou úhlu mezi osou lodyhy a osou opěráku. U lodyhy se stanovuje obvod v jejím nejslabším místě, výsada nad opěrákem je počítána do koruny. Důležitým ukazatelem, který stanovujeme nejdříve 3 měsíce po ulovení s přesností na 10 g, je hmotnost trofeje, kdy se zjišťuje váha paroží s krátce seříznutou lebkou spolu s nosní kostí. Dalšími znaky je rozloha a počet výsad. Za výsadu se počítají výrůstky, které jsou dva a více cm nad povrchem lodyhy (Macourek a kol., 1980; Hromas, 2000; Klusák, 2002). 2.1.5.2 Vzhledové body přirážky Trofej může získat i body za celkový vzhled. Nejdříve se hodnotí barva paroží. Bez bodového hodnocení je barva světle šedá, žlutavá nebo uměle přibarvená. Jeden bod získává barva šedá až středně hnědá a plný počet, 2 body je udělován barvě paroží tmavě hnědé až černé. Za perlení a hroty výsad trofeje se také připisuje od 0 do 2 bodů. Další přirážkové body je možné získat za nadočníky a korunu. U nadočníků je brán zřetel na celkový popis, zda je krátký, střední nebo dlouhý je dáno rozměrově v cm a jestli se vyskytuje na obou lodyhách (jednostranný, oboustranný). U koruny jsou do bodového hodnocení započítány všechny výsady nad opěrákem, včetně vlčí výsady. Výsady v koruně se podle délky charakterizují jako krátké, střední a dlouhé (Macourek a kol., 1980; Hromas, 2000; Klusák, 2002). 2.1.5.3 Srážky bodů vady Za vady jelení trofeje se považuje nepravidelné postavení lodyh, jejich rozdílná délka, asymetrické paroží a nepravidelnost očníků, nadočníků a opěráků, pokud tyto nepravidelnosti nejsou obsaženy již v hodnocení příslušné výsady (Macourek a kol., 1980; Hromas, 2000; Klusák, 2002). 19

3. METODIKA Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení kvality populace jelena evropského (Cervus Elephus) v honitbě Vojenských lesů a statků České republiky - VLS ČR s.p. Hradiště a jejich změn v závislosti na početnosti populace. V rámci této práce byla zpracována a vyhodnocena data pocházející z myslivecké evidence VLS ČR s.p., divize Karlovy Vary. Data byla evidována v loveckých sezónách 2005/2006 až 2013/2014, ve kterých bylo sloveno 1639 jelenů, 3200 laní a 2892 kolouchů. Celkový počet ulovené jelení zvěře byl 7731 kusů. 3.1 Charakteristika honitby VLS ČR s.p. Hradiště VLS ČR s.p. Hradiště se rozprostírají na území Doupovských hor. Z tohoto území zaujímá honitba Hradiště 35 446 ha. Je tvořena lesní půdou o rozloze 14 055 ha, zemědělskou půdou o ploše 2 935 ha, vodní plocha - rybníky zaujímají 60 ha a ostatní plocha činí 18 396 ha (Skočdopole, 2007). Honitba leží v přírodní lesní oblasti 4, Doupovské hory, nachází se na čedičovém podkladu a hospodaří mezi 3. až 7. lesním vegetačním stupněm. Cílový hospodářský soubor 45 (živná stanoviště středních poloh), ve kterém se vyskytují soubory lesních typů 3S, 4S, 3B, 4B, 3H, 4H, 3D, 4D je v honitbě Hradiště zastoupen nejvíce. 3.1.1 Přírodní a klimatické podmínky Honitba Hradiště se nachází u řeky Ohře v nadmořské výšce 350 m n.m. a dále pokračuje až k nejvyššímu vrcholu Doupovských hor Hradiště, který má 934 m. Lesní půdu tvoří ze 71 % jehličnaté a z 29 % listnaté porosty. Z jehličnanů se nejčastěji vyskytují smrk, modřín a borovice, dřevinnou skladbou listnatých porostů jsou buk, javor a jasan. Dříve využívané plochy k zemědělským účelům zarůstají bylinným, keřovitým a stromovým porostem. Trnka a další ovocné stromy dále hloh, bříza, šípek a ostružina jsou hlavními zástupci těchto porostů. Dřevinná skladba spolu s rostlinnou zajišťují dostatečné množství potravy, krytu a klidu, a tím vytváří ideální životní prostředí pro zvěř žijící na tomto území. Honitba je díky bylinnému a keřovitému patru velmi úživná především pro jelení zvěř. V přírodní lesní oblasti 4, ve které se nachází převážná většina sledovaného území, převládá zemědělsko lesní krajina. Tuto krajinu charakterizuje střídání jehličnatých 20

lesů, luk, polí a pastvin. Především zde jsou dvě převládající ucelené formace flory, a to původní bučiny a rozsáhlé křovinné lesostepi. V tomto vegetačním stupni zaujímá orná půda méně než polovinu území, což odpovídá 35,8 %. Podíl luk a pastvin je nadprůměrný (16,9 %). Podíl lesů je mírně nad celostátním průměrem (37,0 %), zahradám a sadům připadají 2,7 %. Z 90 % je toto území tvořeno půdním typem kambizem (Culek 1996; Skočdopole, 2007). 3.1.2 Původ jelena evropského v Doupovských horách O přítomnosti jelena evropského na území Doupovských hor existují různé historické písemné podklady. Vždy se dočteme, že se jednalo jen o zatoulané jedince, kteří záhy oblast opustili nebo byli odloveni. Stavy o jelení zvěři však nejsou zmiňovány ani uváděny v žádných dochovaných dokladech o mysliveckém hospodaření. V průběhu 2. světové války zde jelení zvěř neměla klid ani dostatek vhodného biotopu. Po válce, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, se uvolnilo velké území od civilizačního tlaku. V současné době je pohraničí opět osídleno, ale tlak obyvatelstva již není na krajinu tak výrazný, naopak se díky vytvoření vojenského výcvikového prostoru Hradiště ještě snížil. Tato skutečnost vedla k rozšíření jelena evropského na tomto území. V roce 1958 byly na území dnešní divize VLS Karlovy Vary zaznamenány první kusy jelení zvěře v oblasti současné Lesní správy Dolní Lomnice a to v počtu čtyř kusů. Jelení zvěř se do Doupovských hor dostala z přilehlých oblastí Slavkovského lesa a Krušných hor (http://www.myslivost.cz). 3.1.3 Kritéria odlovu spárkaté zvěře nevhodné pro chov v honitbě Hradiště 3.1.3.1 Kritéria odlovu jelenů evropských I. věková třída a) jelen ve druhém roce života (první hlava) - tenké špice do 25 cm bez výrazného troudovitého zakončení - tenké špice s ostrým zakončením do 30 cm b) jelen ve třetím roce života (druhá hlava) - všichni jeleni bez koncového členění obou lodyh nebo jedné z nich a bez výrazného troudovitého zakončení - vidlicoví jeleni s krátkou střední výsadou do 10 cm a ostrými hroty výsad - bodová hodnota do 105 b CIC c) jelen ve čtvrtém roce života (třetí hlava) 21

- všichni nekorunoví jeleni bez výrazného troudovitého zakončení - jednostranně korunoví jeleni, kteří nemají v koruně alespoň 3 výsady delší jak 10 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - délka lodyh je menší než 60 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - bodová hodnota do 125 b CIC II. věková třída a) jelen v pátém roce života (čtvrtá hlava) - všichni nekorunoví a jednostranně korunoví jeleni - oboustranně korunoví jeleni, kteří nemají v každé koruně alespoň 3 výsady delší jak 10 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - délka lodyh do 70 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - bodová hodnota do 140 b CIC b) jelen v šestém roce života (pátá hlava) - všichni nekorunoví jeleni a jednostranně korunoví jeleni - oboustranně korunoví jeleni, kteří nemají v každé koruně alespoň 3 výsady delší jak 15 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - délka lodyh do 75 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - bodová hodnota do 150 b CIC c) jeleni v sedmém až osmém roce života (šestá a sedmá hlava) - všichni nekorunoví a jednostranně korunoví jeleni a dále oboustranně korunoví jeleni s členitostí desateráka - oboustranně korunoví jeleni, kteří nemají v každé koruně alespoň 3 výsady delší jak 15 cm - délka lodyh do 80 cm, ostré a tvrdé hroty výsad - bodová hodnota u sedmiletých do 160 b CIC u osmiletých do 165 b CIC III. věková třída a) jeleni v devátém až desátém roce života (osmá až devátá hlava) - všichni nekorunoví a jednostranně korunoví jeleni a dále oboustranně korunoví jeleni s členitostí desateráka - délka lodyh do 90 cm - oboustranně korunoví jeleni, kteří nemají v každé koruně alespoň 3 výsady delší jak 20 cm nebo 4 výsady delší jak 15 cm - bodová hodnota u devítiletých do 170 b CIC u desetiletých do 175 b CIC 22

b) jeleni jedenáctiletí a starší - všichni tito jeleni jsou lovní Pokud jelen splňuje v daném věku jedno z uvedených kritérií je hodnocen jako průběrný. 3.1.3.2 Kritéria odlovu holé jelení zvěře Laně do 75 kg dodávkové váhy, dále nad 10 let stáří, kusy nemocné a poraněné. Kolouši v období srpen do 30 kg dodávkové váhy, v období září do 35 kg, v období říjen do 40 kg a v období listopad až leden do 45 kg, dále kusy nemocné a poraněné. 3.1.4 Druhy zvěře vyskytující se v honitbě VLS ČR s.p. Hradiště Terénní členitost s bohatým vulkanickým podložím, bohaté bylinné a keřovité patro vytváří základ pro zcela jedinečnou pestrost výskytu živočichů. Vyskytuje se zde přes 260 druhů ptáků a 57 druhů savců. To potvrzuje vyhlášení celého území ptačí oblastí NATURA 2000. Z významných druhů ptáků lze jmenovat tetřívka obecného, skřivana lesního, sokola stěhovavého, chřástala polního, bukače velkého, výra velkého, čápa černého a další. Mezi spárkatou zvěř, která se zde vyskytuje, patří jelen evropský, jelen sika, prase divoké, srnec obecný, muflon a v posledních letech se začíná objevovat i daněk skvrnitý (Skočdopole, 2007). 3.2 Statistické metody pro analýzu dat a popis postupu při jejich vyhodnocení Z myslivecké evidence VLS ČR s.p. divize Karlovy Vary byly nejdříve vytříděny údaje o odlovu jelení zvěře. Veškerá ulovená spárkatá zvěř byla evidována podle druhu a pohlaví. Zpracovávaná data byla roztříděna v programu MS Excel do přehledných tabulek vždy pro tři kategorie: jeleni, laně a kolouši. U samčí zvěře byla ukazatelem kvality bodová hodnota trofeje CIC a u laní a kolouchů byla tímto ukazatelem hmotnost vyvržené ulovené zvěře, do které nebyla započítávána váha hlavy a běhů (fakturovaná hmotnost). Součástí výsledků jsou počty ulovených kusů jelení zvěře v jednotlivých kategoriích za dané časové období, (pro jeleny 2005/2006 2012/2013, pro holou zvěř 2005/2006 2013/2014) a zároveň střední hodnoty kvality (vážený aritmetický průměr a medián). Pro jelena nebyly do vyhodnocování zahrnuty hodnoty bodů CIC z lovecké sezóny 23

2013/2014 z důvodu neúplnosti dat. Výsledné hodnoty byly vyhodnoceny také pomocí programu MS Excel, jehož součástí jsou pro tyto výpočty přímo dané funkce. Výstupem zpracovaných dat jsou grafy, vytvořené ve stejném programu, který byl používán pro jejich třídění a vyhodnocení. U samců jsou do grafů vyneseny střední bodové hodnoty, pro laně a kolouchy je vynášena střední váhová hodnota a pro všechny tyto tři kategorie vždy v závislosti na časovém období. 3.2.1 Jednofaktorová ANOVA Jedná se o nejjednodušší, jednofaktorovou analýza rozptylu, kdy analyzujeme účinek jednoho faktoru na zkoumanou závisle proměnnou. V podstatě se jedná o zobecněnou analogii případu zjišťování rozdílu průměrů mezi dvěma nezávislými skupinami pomocí nepárového t-testu. V případě jednofaktorové analýzy rozptylu jde o zjišťování rozdílů průměrů mezi více skupinami (které reprezentují jednotlivé úrovně neboli kategorie sledovaného faktoru) prostřednictvím výpočtu testovacího kritéria F. Zjišťujeme, zda skupiny vytvořené klasifikačním faktorem jsou si podobné, nebo zda jednotlivé průměry tvoří nějaké identifikovatelné shluky (homogenní podskupiny s podobnými hodnotami). Jestliže má působící faktor jenom dvě kategorie (úrovně), úloha je totožná s testováním rovnosti průměrů ve dvou nezávislých výběrech pomocí nepárového t testu (http://user.mendelu.cz/drapela). Jednofaktorovou ANOVU můžeme vyhodnotit dvěma způsoby (http://user.mendelu.cz/drapela): 1) porovnáním testového kritéria TK a kritické hodnoty KH. TK KH nulovou hypotézu zamítneme (alespoň jedna střední hodnota se liší od ostatních) TK KH nulovou hypotézu nezamítneme (předpokládáme shodnost středních hodnot všech porovnávaných základních souborů) 2) porovnáním hodnoty pravděpodobnosti p a hodnoty α (α = 0,05) p α nulovou hypotézu nezamítáme (předpokládáme shodnost středních hodnot všech porovnávaných základních souborů) p α nulovou hypotézu zamítáme (alespoň jedna střední hodnota se liší od ostatních). S využitím tohoto statistického programu analýzy dat, příkazem jednofaktorová ANOVA byla vyhodnocena statistická závislost mezi jednotlivými loveckými sezónami a zjištěnými středními hodnotami. Z toho vyplývá první hypotéza: Mění se kvalita zvěře 24

v jednotlivých loveckých sezónách? Dojdeme-li analýzou rozptylu k zamítnutí nulové hypotézy, můžeme si položit otázku, které úrovně faktoru v našem případě lovecké sezóny se od sebe statisticky významně liší. K těmto účelům slouží metody mnohonásobného srovnávání. 3.2.1.1 Scheffeho test Tato metoda se řadí do metod mnohonásobného srovnávání a je v praxi preferovaná. Velkou výhodou Scheffeho metody je její obecnost. Princip metody je založen na vzájemném porovnání všech kombinací souborů. Výhodou tohoto testování je také to, že všechny potřebné veličiny jsou vypočítány už v základní tabulce ANOVY. Tyto veličiny jsou pouze dosazovány do vzorců pro výpočet Scheffeho testu. (http://user.mendelu.cz/drapela). H H S :, A B (1) 0 A B 1 : A B (2) x A x B (3) SE SE M R 1 na 1 n B (4) Pokud platí, že k 1 F ; k 1 N k S S ;, (5) potom je rozdíl středních hodnot µ A a µ B statisticky významný. µ A, µ střední hodnoty dvou porovnávaných souborů A a B x A, x B výběrové průměry dvou porovnávaných souborů A a B M R n A, n B S α S k N reziduální rozptyl (vypočítáno v tabulce Anovy) počty hodnot dvou orovnávaných souborů A a B kritická hodnota Scheffeho testu testové kritérium Scheffeho testu počet porovnávaných souborů celkový počet hodnot (ve všech výběrech dohromady) 25

F α;k 1;N k kvantil Fischer Schnedecorova rozdělení na hladině významnosti α a se stupni volnosti k 1; N k (http://user.mendelu.cz/drapela). Pomocí Scheffeho testu bylo možné posoudit, které úrovně faktoru se od sebe statisticky významně liší. Z výsledků bylo tedy zjištěno, ve kterých loveckých sezónách jsou statisticky prokazatelné rozdíly v bodové hodnotě CIC u jelenů a ve fakturované hmotnosti u holé zvěře. Po úvaze, proč dochází k těmto rozdílům u jelenů právě v těchto sezónách, byly pro vysvětlení dále zpracovány do grafů počty ulovených kusů rozdělených dle věkových tříd pro jednotlivé lovecké sezóny. A následně byly porovnány průměrné bodové hodnoty CIC v jednotlivých věkových třídách pro dané lovecké sezóny. U laní a kolouchů bylo zjišťováno, zda prokázané statisticky významné rozdíly mezi loveckými sezónami z Sheffeho testu, mohou být způsobeny počtem ulovené zvěře v konkrétních měsících, ve kterých je povolen odlov. Z těchto prvních statistických výsledků je možné usoudit, zda má použití průběrného odlovu význam a zda vede ke zvýšení kvality populace u jelenů, laní a kolouchů. 3.2.2 Regresní analýza Regresní analýza je označována za lineární regresi. Pomocí jednoduché lineární regrese popisujeme vztah dvou kvantitativních proměnných X a Y definováním přímky, která nejlépe vystihuje průběh jejich závislosti. V bodovém diagramu si ji lze představit jako přímku, která je nejblíže všem bodům. Kvalitu regresního modelu udává index determinace R 2. Přesněji udává kolik % rozptylu vysvětlované proměnné je vysvětleno modelem a kolik zůstalo nevysvětleno. Čím je hodnota korelačního koeficientu bližší ±1, tím je závislost mezi proměnnými těsnější a tím více se blíží přímce. Kladných hodnot nabývá pro přímou, záporných pro nepřímou závislost. Určení hodnoty koeficientu má praktický smysl až při větším počtu dvojic x i, y i. Regresní analýza se uskutečňuje metodou nejmenších čtverců" (http://user.mendelu.cz/drapela). Přímka lineární regrese je dána vztahem y = ax+b y závisle proměnná x nezávisle proměnná a směrnice přímky, sklon = tg α (úhel, který svírá přímka s osou x) b posun přímky určuje průsečík přímky s osou y 26

Testování statistických hypotéz pomocí lineární regrese umožňuje posoudit, zda experimentálně získaná data vyhovují předpokladu, který jsme před provedením testování učinili. Pohybuje se na hladině významnosti 95 % a 99 %. Rozhodnutí o hypotéze H 0 se provádí na základě tzv. pozorované hladiny významnosti příslušné, vypočtené hodnotě testového kritéria v daném teoretickém modelu. Tato pozorovaná hladina významnosti značí pravděpodobnost, že získáme námi vypočtenou nebo větší, (bez ohledu na znaménko) než námi vypočtenou, hodnotu testového kritéria v případě platnosti H 0. Nulová hypotéza se zamítá, jestliže pozorovaná hladina významnosti je menší nebo rovna námi zvolené hladině významnosti α. Pomocí regresní analýzy bylo vyhodnoceno, zda vede snížení populace jelení zvěře = nižší tlak na ekosystém, nižší konkurence s potravinovými zdroji a nižší sociální stres ke zkvalitnění zvěře (v loveckých sezónách 2005/2006 2013/2014, v honitbě VLS ČR, s.p. Hradiště, vztažené na plochu o velikosti 1000 ha). Ve výpočtu byl vždy v daném roce sečten celkový počet odlovených kusů a suma byla vydělena výměrou honitby Hradiště, která činí 35 446 ha, pro přepočet na plochu 1000 ha byla ještě výsledná hodnota vynásobena 1000 krát. Po přepočtu na plochu 1000 ha byly zjištěny statistické závislosti mezi počtem odlovené jelení zvěře (snížení populace) a změnou v kvalitě jelení zvěře, tzn. průměrnou bodovou hodnotou trofejí jelenů nebo průměrnou fakturovanou hmotností laní a kolouchů. Pro zpracování průměrné hodnoty spolu s množstvím ulovené zvěře v jednotlivých loveckých sezónách, pro každou kategorii zvlášť, byl v programu MS Excel, v analýze dat zadán příkaz pro výpočet regrese. Nedílnou součástí jsou přehledy a grafy, které vyjadřují jednotlivé závislosti a statistickou významnost regresních modelů. 27

4. VÝSLEDKY 4.1 Vyhodnocení lovu a kvality jelení zvěře 4.1.1 Odlov jelení zvěře v loveckých sezónách 2005/2006 2013/2014 Tabulka 1 Celkový počet ulovených kusů jelení zvěře v loveckých sezónách Lovecká sezóna 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 Počet kusů 610 494 578 759 898 1088 1063 1132 1109 Největší počet ulovených kusů jelení zvěře byl v lovecké sezóně 2012/2013 a nejméně v sezóně 2006/2007. Obr. č. 2 Výše odlovu jelení zvěře v jednotlivých loveckých sezónách V grafu je vidět nárůst počtu odlovené jelení zvěře. Při porovnání první lovecké sezóny 2005/2006 s poslední sezónou 2013/2014 je nárůst téměř dvojnásobný. Plán průběrného odlovu byl navýšen z několika důvodů. Prvním důvodem byl rostoucí počet jelení zvěře. Dalšími důvody byly zvyšující se škody zvěří a také výskyt kříženců jelena evropského s jelenem sikou. 28

4.1.2 Množství hodnocených jelenů Obr. č. 3 Grafické znázornění počtu hodnocených jelenů v jednotlivých loveckých sezónách Největší počet hodnocených jelenů byl v lovecké sezóně 2011/2012 a nejméně jich bylo hodnoceno v sezóně 2006/2007. 4.1.2.1 Průměrné bodové hodnoty CIC a jejich mediány Obr. č. 4 Průměrné hodnoty bodů CIC a mediány z těchto bodů pro jednotlivé lovecké sezóny 29

Průměrné bodové hodnoty CIC v jednotlivých loveckých sezónách se pohybují od 77,49 do 122,49. Nejnižší průměrná hodnota bodů byla v poslední lovecké sezóně, kde byl odloven druhý největší počet jelenů. Z mediánů vyplývá, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. 4.1.3 Množství ulovených laní Obr. č. 5 Grafické znázornění počtu ulovených laní v jednotlivých loveckých sezónách Největší počet ulovených laní byl v lovecké sezóně 2013/2014 a nejméně se jich odlovilo v sezóně 2006/2007. 4.1.3.1 Průměrné váhové hodnoty a mediány laní 30

Obr. č. 6 Průměrné hodnoty a mediány fakturovaných hmotností laní Průměrné hodnoty fakturovaných hmotností se pohybují v rozmezí od 57,71 kg po 61,55 kg. Nejnižší průměrná hodnota byla v sezóně 2008/2009 a to při počtu odlovených 312 ks. Nejvyšší průměr hmotnosti byl v sezóně 2009/2010 s počtem 363 odlovených laní. Hodnoty mediánu jsou nejnižší pro dvě lovecké sezóny 2007/2008 a 2008/2009, nejvyšší hodnoty byly opět stejné u dvou loveckých sezón 2005/2006 a 2009/2010. 4.1.4 Množství ulovených kolouchů 31

Obr. č. 7 Grafické znázornění počtu ulovených kolouchů v jednotlivých loveckých sezónách Největší počet ulovených kolouchů byl v lovecké sezóně 2010/2011 a nejméně se jich odlovilo v sezóně 2007/2008. 4.1.4.1 Průměrné váhové hodnoty a mediány kolouchů Obr. č. 8 Průměrné hodnoty a mediány fakturovaných hmotností kolouchů Průměrné hodnoty fakturovaných hmotností se pohybují v rozmezí od 32,05 kg po 35,75 kg. Nejnižší průměrná hodnota byla v sezóně 2007/2008 a to při počtu odlovených 203 ks. Nejvyšší průměr hmotnosti byl v sezóně 2011/2012 s počtem 354 odlovených kolouchů. Hodnoty mediánu jsou nejnižší pro loveckou sezónu 2007/2008 a nejvyšší hodnota byla 2011/2012. 4.2 Vyhodnocení statisticky prokazatelného rozdílu v kvalitě 4.2.1 Jednofaktorová analýza ANOVA a Scheffeho test Veškerá data prošla testem normality dat z důvodu dalšího zpracování. Nulová hypotéza předpokládá, že střední hodnoty základních souborů, ze kterých jsou brány výběrové soubory (měřené bodové hodnoty trofejí jelenů a fakturované hmotnosti holé zvěře), jsou stejné. 32

4.2.1.1 Jednofaktorová analýza ANOVA pro samčí část populace Tabulka 2 Výsledky jednofaktorové analýzy dat pro jelena Zdroj variability SS Rozdíl MS TK Hodnota P KH Mezi výběry 59295,353 7 8470,76 6,34229 2,4504E-07 2,0171 Všechny výběry 1974368,9 1214 1335,6 - - - Jednofaktorová ANOVA byla rozhodující metodou pro potvrzení či zamítnutí nulové hypotézy. Toto rozhodnutí bylo dáno porovnáním testového kritéria TK s kritickou hodnotou KH a hodnoty pravděpodobnosti P s hladinou významnosti α, která má hodnotu 0,05. Výsledkem bylo zamítnutí nulové hypotézy. TK, 6,34229 bylo větší než hodnota KH 2,0171 a hodnota P 2,4504x10-7 byla menší než α (0,05). Analýzou byl zjištěn statisticky prokazatelný rozdíl mezi jednotlivými loveckými sezónami a zjištěnými středními hodnotami (průměrné bodové hodnoty CIC). Tímto testováním bylo prokázáno, že se mění kvalita jelena evropského v jednotlivých loveckých sezónách. Z tabulky jednofaktorové ANOVY byly získány důležité parametry pro další zpracování dat pomocí Scheffeho testu. 4.2.1.1.1 Scheffeho test jelena evropského Použitím mnohonásobného porovnání Scheffeho testu bylo zjištěno, mezi kterými loveckými sezónami dochází ke statisticky průkazné změně průměrných hodnot bodů CIC. Kritická hodnota pro Scheffeho testování byla pro jelena evropského získána výpočtem viz. rovnice (5) a její hodnota byla 3,75763. Tato KH byla dále porovnána s výsledky pro jednotlivé lovecké sezóny a v případě překročení této hodnoty byl zjištěn statisticky prokazatelný rozdíl u těchto sezón. V tabulce 3 byla tato překročená hodnota vyznačena růžovou barvou. Tabulka 3 Výsledky Scheffeho testu pro jelena evropského Sezóna 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2005/06 0 0,8261 0,7682 0,7284 0,574947 2,41713 2,55561 4,05283 2006/07 0,82611 0 0,1769 1,46681 1,348853 2,86728 2,97569 4,19808 2007/08 0,76819 0,1769 0 1,54503 1,409038 3,25424 3,44008 4,91733 2008/09 0,7284 1,4668 1,545 0 0,181812 1,79788 1,91923 3,55081 2009/10 0,57495 1,3489 1,409 0,18181 0 2,03235 2,17728 3,84633 2010/11 2,41713 2,8673 3,2542 1,79788 2,032354 0 0,00197 1,74034 2011/12 2,55561 2,9757 3,4401 1,91923 2,177282 0,00197 0 1,87342 2012/13 4,05283 4,1981 4,9173 3,55081 3,846334 1,74034 1,87342 0 33

Pro jelena evropského byl tento rozdíl zjištěn v sezónách: 2005/2006 ( hodnota CIC 126,15) a 2012/2013 ( hodnota CIC 108,95), 2006/2007 ( hodnota CIC 130,82) a 2012/2013 ( hodnota CIC 108,95), 2007/2008 ( hodnota CIC 129,82) a 2012/2013 ( hodnota CIC 108,95), 2009/2010 ( hodnota CIC 123,62) a 2012/2013( hodnota CIC 108,95). Snižování kvality, které z průměrných bodových hodnot CIC vyplývá (pokles hodnota CIC), je ovlivněno několika faktory, a proto nelze s určitostí tvrdit, že použití průběrného odlovu v tomto případě nemá význam. Vysvětlením tvrzení, že dochází ke snižování kvality a statisticky prokazatelných rozdílů mezi zjištěnými loveckými sezónami mohou být následující grafy, ve kterých byly zpracovány počty ulovených kusů rozdělených podle věkových tříd v jednotlivých loveckých sezónách. Počty ulovených jelenů rozdělených do věkových tříd 2005/2006 10% 6% 2006/2007 37% 53% 42% 52% I. Věková II. Věková III.Věková I. Věková II. Věková III.Věková 2007/2008 5% 2008/2009 35% 15% 50% 41% 54% I. Věková II. Věková III.Věková I. Věková II. Věková III.Věková 34

5% 2009/2010 2010/2011 12% 44% 51% 32% 56% I. Věková II. Věková III.Věková I. Věková II. Věková III.Věková 2011/2012 2012/2013 13% 11% 26% 61% 26% 63% I. Věková II. Věková III.Věková I. Věková II. Věková III.Věková Obr. č. 9 Počty odlovených jelenů rozdělených do věkových tříd v jednotlivých loveckých sezónách Z grafu v poslední lovecké sezóně 2012/2013, u které byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi touto sezónou a dalšími čtyřmi sezónami, vyplývá, že tento rozdíl mohl být způsobený vysokým počtem odlovených kusů v I. věkové třídě (63 %). Dalším možným vysvětlením je porovnání průměrné bodové hodnoty CIC v jednotlivých věkových třídách pro dané lovecké sezóny. Tato závislost je zpracována v obr. č. 10. 35

Obr. č. 10 Průměrné bodové hodnoty CIC rozděleny podle věkových tříd v daných loveckých sezónách Z grafu na obr. 10 je vidět, že jsou průměrné bodové hodnoty bodů CIC nejnižší v lovecké sezóně 2012/2013 pro I. věkovou třídu což vede ke snížení celkového počtu bodů CIC pro tuto sezónu. Avšak průměrné bodové hodnoty CIC pro II. a III. věkovou třídu v poslední lovecké sezóně nejsou výrazně odlišné od ostatních sezón. Tím je možno říci, že je důležité v průběrném odlovu pokračovat a tím snížit počet kusů jelenů. Je důležité pokračovat v selekci v I. věkové třídě, ve které se nachází nejslabší kusy a vysoký počet kříženců, kteří kvalitu jelenů ovlivňují. 4.2.1.2 Jednofaktorová analýza ANOVA pro laně jelena evropského Tabulka 4 Výsledky jednofaktorové analýzy dat pro laně Zdroj variability SS Rozdíl MS TK Hodnota P KH Mezi výběry 5135,226 8 641,9 5,1803 1,90111E-06 1,9413 Všechny výběry 395283 3190 123,91 - - - Tak jako v případě jelena byla jednofaktorová ANOVA rozhodující metodou pro potvrzení či zamítnutí nulové hypotézy. Po porovnání TK s KH a hodnoty P s hladinou významnosti α (0,05) byla nulová hypotéza zamítnuta. TK 5,1803 bylo větší než hodnota KH 1,9413 a hodnota P 1,9011x10-6 byla menší než α (0,05). I v tomto případě bylo analýzou zjištěno, že minimálně v jedné lovecké sezóně byly statisticky významně ovlivněny průměrné fakturované hmotnosti laní. Tímto testováním 36

bylo prokázáno, že se mění průměrná fakturovaná hmotnost v jednotlivých loveckých sezónách. Z tabulky jednofaktorové ANOVY byly získány důležité parametry pro další zpracování dat pomocí Scheffeho testu. 4.2.1.2.1 Scheffeho test pro laně jelena evropského Použitím mnohonásobného porovnání Scheffeho testu bylo zjištěno, mezi kterými loveckými sezónami dochází ke statisticky průkazné změně průměrných fakturovaných hmotností. Kritická hodnota pro Scheffeho testování byla pro laně jelena evropského získána výpočtem viz. rovnice (5) a její hodnota byla 3,9408. Tato KH byla dále porovnána s výsledky pro jednotlivé lovecké sezóny a v případě překročení této hodnoty byl zjištěn statisticky prokazatelný rozdíl mezi těmito sezónami. V tabulce 5 byly tyto překročené hodnoty vyznačeny růžovou barvou. Tabulka 5 Výsledky Scheffeho testu pro laně jelena evropského Sezóna 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2005/06 0 1,716 2,8876 3,1262 0,82431 0,34396 0,15741 2,58054 1,33173 2006/07 1,716 0 1,0641 1,2084 2,7073 1,65344 1,81785 0,55229 0,70107 2007/08 2,8876 1,06407 0 0,0996 4,09455 3,0485 3,20914 0,67375 2,03831 2008/09 3,12616 1,20839 0,0996 0 4,46292 3,3799 3,54561 0,83389 2,30086 2009/10 0,82431 2,7073 4,0946 4,4629 0 1,40697 1,1766 3,98142 2,56788 2010/11 0,34396 1,65344 3,0485 3,3799 1,40697 0 0,22828 2,78369 1,23726 2011/12 0,15741 1,81785 3,2091 3,5456 1,1766 0,22828 0 2,96945 1,44948 2012/13 2,58054 0,55229 0,6738 0,8339 3,98142 2,78369 2,96945 0 1,59368 2013/14 1,33173 0,70107 2,0383 2,3009 2,56788 1,23726 1,44948 1,59368 0 Pro laně jelena evropského byl tento rozdíl zjištěn v sezónách: 2007/2008 ( hmotnost 57,80 kg) a 2009/2010 ( hmotnost 61,55 kg) 2008/2009 ( hmotnost 57,71 kg) a 2009/2010 ( hmotnost 61,55 kg) 2012/2013 ( hmotnost 58,40 kg) a 2009/2010 ( hmotnost 61,55 kg) Z toho vyplývá, že průměrná fakturovaná hmotnost kolísá nepravidelně a vliv průběrného odlovu se zde na kvalitě laní zatím neprojevuje. Tyto rozdíly mohou být ovlivněny několika faktory. Jedním z nich mohou být počty ulovených laní v konkrétních měsících, které ovlivňují průměrnou fakturovanou hmotnost a také srážky u fakturovaných hmotností. 37

Statisticky významné rozdíly ve zjištěných sezónách jsou vysvětleny v následujících grafech, ve kterých jsou znázorněny počty ulovených laní v jednotlivých měsících pro lišící se lovecké sezóny. Obr. č. 11 Počty kusů ulovených laní v jednotlivých měsících pro lišící se lovecké sezóny Z grafů na obr. č. 11 je patrný největší rozdíl v měsíci srpnu mezi sezónami 2009/2010, kde byla kvalita laní vyšší než v sezóně 2012/2013. V tomto měsíci jsou fakturované hmotnosti odlovených laní podstatně nižší než v ostatních měsících a to by mohlo být vysvětlením, proč se tyto sezóny mezi sebou statisticky významně liší. Avšak grafy pro lovecké sezóny 2007/2008 a 2008/2009 tento fakt nevysvětluje. U těchto sezón dochází k rozdílu pravděpodobně z důvodu vysokých srážek na fakturované hmotnosti ulovených laní (2-6 kg), u kterých došlo k výrazným ztrátám hodnotných částí špatným odstřelem. Tyto srážky byly dohodnuty mezi odběrateli a VLS ČR s.p. Hradiště. 4.2.1.3 Jednofaktorová analýza ANOVA pro kolouchy jelena evropského Tabulka 6 Výsledky jednofaktorové analýzy dat pro kolouchy Zdroj variability SS Rozdíl MS TK Hodnota P KH Mezi výběry 3399,8484 8 424,981 8,21706 4,68375E-11 1,94161 Všechny výběry 149106,86 2883 51,7193 - - - 38

Tak jako v případě jelenů a laní byla i u kolouchů jednofaktorová ANOVA rozhodující metodou pro potvrzení či zamítnutí nulové hypotézy. Po porovnání TK s KH a hodnoty P s hladinou významnosti α (0,05) byla nulová hypotéza zamítnuta. TK 8,21706 bylo větší než hodnota KH 1,94161 a hodnota P 4,68375x10-11 byla menší než α (0,05). Také v tomto případě bylo analýzou zjištěno, že byly minimálně v jedné lovecké sezóně statisticky významně ovlivněny průměrné fakturované hmotnosti kolouchů. Tímto testováním bylo prokázáno, že se mění průměrná fakturovaná hmotnost v jednotlivých loveckých sezónách. Z tabulky jednofaktorové ANOVY byly získány důležité parametry pro další zpracování dat pomocí Scheffeho testu. 4.2.1.3.1 Scheffeho test pro kolouchy jelena evropského Prokazatelný statistický rozdíl existující mezi loveckými sezónami a zjištěnými průměrnými váhovými hodnotami byl stanoven pomocí Scheffeho testu. Kritická hodnota pro Scheffeho testování byla pro kolouchy jelena evropského získána výpočtem viz. rovnice (5) a její hodnota byla 3,9411. Prokazatelný rozdíl byl stanoven porovnáním KH s výsledky pro jednotlivé lovecké sezóny. Tento rozdíl byl statisticky významný v případě, že některá z hodnot překročila KH. V tabulce 7 byly tyto překročené hodnoty vyznačeny růžovou barvou. Tabulka 7 Výsledky Scheffeho testu pro kolouchy jelena evropského Sezóna 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2005/06 0 0,38348 1,3358 0,1932 3,14947 0,732248 4,81636 0,28446 0,56484 2006/07 0,38348 0 1,62734 0,56921 2,54353 0,26066 4,09575 0,15245 0,94071 2007/08 1,33579 1,62734 0 1,17015 4,30640 2,13019 5,84722 1,71064 0,92153 2008/09 0,19315 0,56921 1,1702 0 3,39616 0,95801 5,08798 0,50177 0,36144 2009/10 3,14947 2,54353 4,30640 3,3962 0 2,76070 1,75320 3,20830 4,08502 2010/11 0,73225 0,26066 2,13019 0,95801 2,7607 0 4,64204 0,50302 1,45965 2011/12 4,81636 4,09575 5,84722 5,08798 1,75320 4,642042 0 5,07557 5,94236 2012/13 0,28446 0,15245 1,71064 0,50177 3,20830 0,50302 5,07557 0 0,95216 2013/14 0,56484 0,94071 0,92153 0,36144 4,08502 1,45965 5,94236 0,95216 0 Pro kolouchy jelena evropského byl tento rozdíl zjištěn v sezónách: 2005/2006 ( hmotnost 32,94 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2006/2007 ( hmotnost 33,19 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2007/2008 ( hmotnost 32,04 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2008/2009 ( hmotnost 32,82 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2010/2011 ( hmotnost 33,35 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 39

2012/2013 ( hmotnost 33,10 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2013/2014 ( hmotnost 32,62 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) 2007/2008 ( hmotnost 32,04 kg) a 2009/2010 ( hmotnost 34,79 kg) 2013/2014 ( hmotnost 32,62 kg) a 2009/2010 ( hmotnost 34,79 kg) Z toho vyplývá, že průměrná fakturovaná hmotnost kolísá nepravidelně a vliv průběrného odlovu se zde na kvalitě kolouchů zatím neprojevuje. Může tomu tak být z důvodu, že průměrné hodnoty fakturované hmotnosti jsou ovlivněny počtem ulovených kolouchů v konkrétních měsících, dále srážkami u fakturovaných hmotností a posledním faktorem může být vliv počasí, především v zimním období. Po zamyšlení, proč se statisticky významně liší právě tyto sezóny, byly vytvořeny grafy, kde jsou znázorněny počty ulovených kolouchů v jednotlivých měsících pro lišící se lovecké sezóny. 32,94 kg 33,19 kg 32,04 kg 32,82 kg 34,79 kg 33,35 kg 40

35,75 kg 33,10 kg 32,62 kg Obr. č. 12 Počty kusů ulovených kolouchů v jednotlivých měsících pro lišící se lovecké sezóny a hodnoty celkových průměrů fakturovaných hmotností Pro některé sezóny je hlavním kritériem ulovený počet kolouchů v měsíci srpnu. Tímto kritériem je možné si vysvětlit rozdíly mezi loveckými sezónami 2009/2010 a 2013/2014, 2011/2012 a 2012/2013, 2011/2012 a 2013/2014. Rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny vysokým počtem odlovených kolouchů v měsíci srpnu, kdy je jejich hodnota fakturované hmotnosti nižší, než např. v prosinci. Pro lovecké sezóny 2005/2006 a 2011/2012, 2006/2007 a 2011/2012 nejsou zřejmě tyto rozdíly mezi sezónami ovlivněny počtem odlovených kusů v srpnu. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny dlouhou zimou, která v sezónách 2005/2006 ( hmotnost 32,94 kg) a 2006/2007 ( hmotnost 33,19 kg) mohla způsobit celkové snížení průměrné hodnoty fakturované hmotnosti odlovených kolouchů oproti průměrné hodnotě v lovecké sezóně 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg). Rozdíl mezi sezónou 2010/2011 ( hmotnost 33,35 kg) a 2011/2012 ( hmotnost 35,75 kg) mohlo ovlivnit také počasí. Zatímco v globálu byl rok 2010 mimořádně teplý, v České republice platil spíše opak. Tento rok byl deštivý a studený, což mohlo ovlivnit váhové přírůstky kolouchů. Mezi loveckými sezónami 2007/2008 a 2011/2012, 2008/2009 a 2011/2012, 2007/2008 a 2009/2010 byl rozdíl z důvodu vysokých srážek na hmotnosti ulovených kolouchů (26 kg), u kterých došlo k výrazným ztrátám hodnotných částí špatným odstřelem. Tyto srážky byly dohodnuty mezi odběrateli a VLS ČR s.p. Hradiště. 41