Odbor bezpečnostní politiky. Praha 10. listopadu Počet listů: 17

Odbor bezpečnostní politiky Praha 10. listopadu 2011 Počet listů: 17 Extremismus Souhrnná situační zpráva 3. čtvrtletí roku 2011 1

EXTREMISMUS 3/2011 1 Úvod Zpráva, která se Vám dostává do rukou, nabízí ohlédnutí za tím nejdůležitějším, co se událo na extremistické scéně v měsících červenec, srpen a září. V představovaném období byly událostí číslo jedna samozřejmě nepokoje ve Šluknovském výběžku, k těm se ale podrobněji vyjadřujeme ve zvláštním dokumentu, proto je o nich v této zprávě pojednáno okrajově. Dokument ke Šluknovskému výběžku zmiňuje i opatření Ministerstva vnitra a Policie ČR. Ke zhlédnutí je na: http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialne-vyloucenych-lokalit.aspx. Po představení aktivit na extremistické scéně ve zmiňovaném období následují statistické informace. Představeny jsou i zajímavé trendy na scéně. Málokdo zaregistroval, že se čeští neonacisté pokusili poprvé v historii zformulovat komplexní ideologický rámec. Stejně tak možná někteří ze čtenářů zaznamenali v ulicích měst maskované postavy s dýmovnicemi tancující na ruskou techno hudbu, o kterých je také pojednáno. Informace o dění za scéně vycházejí ze zpráv Odboru terorismu a extremismu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia. 2 Zpráva za červenec 2011 Jak levicoví tak i pravicoví extremisté, projevují během července oproti předchozímu období vyšší aktivitu, ačkoliv je počet veřejně pořádaných akcí nižší (zejména kvůli období prázdnin). Hlavním mobilizačním tématem pro obě scény je krize veřejných úspor a fiskální restrikce, pochopitelně z odlišné perspektivy. Zatímco levicoví extremisté akcentují zejména téma sociálních vrstev, resp. tříd, pravicoví extremisté reagují otevřenějším vystupováním proti národnostním menšinám. Výrazně se projevuje tzv. anti-cikánismus. Zvýšená aktivita souvisí zejména se současnou politickou a ekonomickou situací, která mobilizuje obě extremistické pozice politického spektra. Podobně jako v dalších evropských státech, krize veřejných úspor a přijímané rozpočtové restrikce mohou zvýšit podporu extremistických stran či subjektů, jak pravicově-extremistické scény, tak levicově-extremistické scény. Stejně tak tato opatření dále radikalizují obě strany, kdy se pravicoví extremisté orientují proti étosu multikulturní společnosti, extremisté levicoví proti roli státu. Obě scény poměrně pregnantně reagovaly na zahraniční události. Zejména útoky v Norsku ze dne 22. 7., zvedly vlnu reakcí ze strany domácího spektra pravicových extremistů. Část této scény uznává tuto formu v rámci svého anticikánského postoje. Scénu levicově-extremistickou nadále mobilizují protesty ve Španělsku a Řecku, na které reagují anarchistické a anarcho-autonomní buňky, které vyzývají k solidaritě se zahraničními skupinami prostřednictvím násilné přímé akce. 2.1 Pravicově extremistická scéna Pravicoví extremisté zorganizovali 6 veřejných akcí. Vzrostl počet násilných projevů, kdy došlo k napadení romské rodiny, anebo svolání spontánní akce s cílem napadení příslušníků romské komunity v Hranicích na Moravě. Během července byla 2

patrná inklinace k neveřejným akcím. Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) je i nadále výrazně prostoupena osobami z řad pravicových extremistů, udržujícími kontakty s osobami z Národního odporu a i nadále pokračuje v budování regionálních struktur. Vznikly organizace v Olomouckém a Karlovarském kraji, kde konkrétně většina členské základny pochází z elementů Národního odporu. Do místních organizací vstupují i osoby, které dříve v rámci pravicově-extremistické scény nepůsobily. Jedná se o osoby obecně nespokojené se současnou politickou a ekonomickou situací, reagující na populistickou rétoriku DSSS. Dále roste provázanost mezi subjekty v ČR a SRN. Tyto kontakty jsou často realizovány prostřednictvím spolupráce DSSS a NPD 1. Byl zaznamenán vznik nových lokálních buněk, např. Bohemian Warriors; zjištěna byla rovněž distribuce a vylepování samolepek Blood and Honour. Stěžejním tématem, kterým DSSS využívá k mobilizaci je anti-cikánismus. Oproti dřívějšímu spíše implicitnímu podněcování se objevují otevřeně proti-romské výzvy, a to zejména v souvislosti s kriminalitou či incidenty např. v Novém Boru. Proti-romské tenze se objevují i v kontextu kritiky multikulturní společnosti. Příkladem je reflexe incidentu v Norsku. Pachatel Anders Breivik je stylizován jako produkt multikulti, fakticky jeho oběť, v textech se objevuje kondolence nespravedlivým obětem mimo zahynuvších muslimů a příslušníků etnických menšin. Prostřednictvím DSSS jsou nadále udržovány intenzivní kontakty do zahraničí, zejména do SRN, Rakouska a na Slovensko. Rostou i aktivity Řádu ozubeného kola, využívajícího velkou část členské základny DSSS/DM 2, který si cíleně vybírá podobné lokality k akcím Řádu jako DSSS. Pravicově-extremistická scéna je nadále fragmentovaná, přičemž existují silné osobní animozity, stejně jako spory a střety spíše ideologicko-koncepčního základu. Např. mezi elementy Národního odporu (NO) a Autonomních nacionalistů (AN) a Svobodné mládeže. Byla zaznamenána diskuze a propagace tzv. třetí cesty. Jedná se o koncept inspirovaný zahraničními režimy, vycházející ze základů strasserismu, smíšení nacistické a socialistické, resp. komunistické ideologie, tzv. sociální nacionalismus, třídní nacionalismus, atp. Domácí diskuze je vedena zřejmě středočeskými AN, s cílem ukotvit působení Autonomních nacionalistů i Svobodné mládeže. Vzorem současného hnutí je rovněž italské Casa Pound 3. Během července bylo zjištěno působení lokálních skupin, buněk pravicových extremistů (např. Bohemian Warriors, Svobodná mládež Třebíč či AN Litovelsko), jež se a priori nehlásí k již existujícím konceptům. Tyto buňky se často vymezují proti místním etnickým menšinám a veřejně projevují sympatie k nacismu či neonacismu. Dále je patrný nárůst počtu násilných projevů anebo výzvy k těmto projevům, a to v prostředí sociálních sítí, Facebooku a Twitteru. Útok 4 osob, známých z prostředí extrémní pravice, na dům romské rodiny v Býchorech ze dne 10.7. nebyl ze strany scény výrazněji reflektován. Lokální buňky a uskupení využívají záměrně zejména incidentů s romskou komunitou k pořádání výstražných či výhrůžných a odvetných akcí, aktuálně v případě Nového Boru, Třebíče a Opavy. Nadále existují poznatky o působení AGU SJ (Antigipsy unit speciální jednotka) v Teplicích a okolí. Poměrně silná reakce byla v pravicově-extremistické scéně zaznamenána na útoky v Norsku ze dne 22.7. Pachatel Anders B. Breivik poslal e-maily s manifestem a vlastním videem, kde vysvětloval útok jako nutnou obranu proti islamizaci Evropy, 1 NPD = Nationaldemokratische Partei Deutschland 2 DM = Dělnická mládež. 3 Italské neofašistické hnutí, kladoucí důraz na sociální témata. 3

rovněž na adresy domácích subjektů (AN, NO a Blood and Honour), které jsou až na výjimky neaktivní. Stejnou cestou kontaktoval také několik osob sdružených v protimuslimských skupinách na Facebooku. Není známo, zda-li Breivik udržoval kontakt s domácími pravicovými extremisty, tato možnost je ale velmi nepravděpodobná. Téma islamizace Evropy není v ČR natolik relevantní jako v západoevropských zemích. V ČR sice existují skupiny osob vystupující proti muslimské komunitě, ovšem jedná se spíše o intelektuální odpor. Celkově byly zaznamenány reakce spíše negativní. 2.2 Levicově extremistická scéna Subjekty na levé straně extremistického spektra pokračují ve vyšší aktivitě v souvislosti s krizí veřejného sektoru a rozpočtovými restrikcemi, kdy bylo zaznamenáno celkem 22 akcí. Vyšší aktivitu projevují jak anarchistické subjekty, tak radikálně komunistické a marxisticko-leninské organizace. Roste míra spolupráce mezi Svazem mladých komunistů Československa - Komunistického svazu mládeže (SMKČ-KSM) a Socialistickou solidaritou/novou antikapitalistickou levicí (SocSol/NAL). Anarchistická scéna se angažuje výrazně v projektu Hnutí 15. května/skutečná demokracie teď (Hnutí 15M/SDT), v rámci anarcho-autonomní scény jsou zaznamenány výzvy k násilné přímé akci jako projevu solidarity s řeckými organizacemi. Anarchistické subjekty nadále pokračují implicitně i explicitně v propagaci svých cílů, zejména minimalizací či odstraněním státních struktur. Část scény je výrazně ovlivněna pokračujícími protesty ve Španělsku; tyto elementy se angažují v rámci domácí platformy Hnutí 15M. Vyšší aktivitou těchto subjektů se zdá být pozice Československé anarchistické federace spíše marginalizovaná. Prvotní spontánnost Hnutí 15M podobně jako v zahraničí upadá a to se fragmentuje na jednotlivé zájmové části. Stagnuje účast nejen v pracovních skupinách M15, ale i ve skupině Skutečná demokracie teď (SDT). Buňka v Hradci Králové ukončila činnost pro nedostatek účastníků, nejaktivněji se projevují buňky v Praze, Brně a v Ostravě. Environmentálně zaměřená scéna se v červenci mobilizuje na tématu kácení stromů v Národním parku Šumava. Blokádu na Šumavě formálně zastřešuje Hnutí Duha, účastní se jí zejména osoby angažované v domácí pobočce Greenpeace a dalších environmentálních organizací, zejména Děti země. Aktuální projevy nemají násilný rozměr a i přes razantní zákrok PČR, riziko násilných, byť ojedinělých akcí je minimální z důvodu možné kompromitace blokády. V průběhu sledovaného období byla opět zaznamenána zvýšená aktivita levicových extremistů v porovnání s pravicově-extremistickou scénou a během sledovaného období nebyla zaznamenána trestná činnost elementů levicověextremistické scény, vyjma přestupků v souvislosti s blokádou kácení na Šumavě. 3 Zpráva za srpen 2011 Obě scény, jak pravicově-extremistická, tak i levicově-extremistická ve sledovaném období měsíce srpna spíše stagnovaly. V rámci krajně pravicové scény bylo zorganizováno více akcí než v rámci krajní levice. Jedním z důvodů je pravděpodobně prázdninové období, obě scény se výrazněji začaly projevovat až s koncem měsíce. Relativní pokles zaznamenala i zjištěná trestná činnost pravicových extremistů, s celkem 8 případy. 4

Hlavním mobilizačním tématem je pro obě scény krize veřejných úspor a fiskální restrikce. Zatímco levicoví extremisté i nadále akcentují zejména téma sociálních vrstev, resp. tříd, extremisté pravicoví reagují otevřenějším vystupováním proti národnostním menšinám. Opět s výraznými projevy tzv. anti-cikánismu. Obecně lze říci, že zatímco aktivity krajně-pravicové scény, ve velké míře zastoupené Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, rostou, krajně levicová scéna je po neúspěchu domácí platformy Hnutí 15M opětovně fragmentovaná na jednotlivé aktivní skupiny či buňky. Koordinovanější postup projevují pouze radikálně komunistické, marxisticko-leninské organizace v čele se Svazem mladých komunistů Československa (SMKČ) a Novou antikapitalistickou levicí (NAL), které usilují o spoluúčast či podílení se na přípravách protestních odborových akcí. Jejich aktivity jsou však omezeny převážně na Prahu a blízké okolí. 3.1 Pravicově extremistická scéna V rámci scény pravicových extremistů se nadále projevuje výrazně zejména DSSS, která se dlouhodobě profiluje jako hlavní proud a politický představitel, resp. zástupce pravicového extremismu. DSSS rovněž dlouhodobě výrazně mobilizuje scénu udržováním či zdůrazňováním konkrétních témat, často proti státu a jeho institucím, či v rámci tzv. anti-cikánismu. Tento postup má za účel zvýšit podporu strany, jak na jejich akcích, tak zejména z hlediska volební účasti. Na straně druhé, DSSS se od scény pravicového extremismu veřejně distancuje s cílem oslovit i obecně nespokojené voliče mimo toto spektrum. Celkově je scéna pravicového extremismu i nadále fragmentovaná, ačkoliv její vývoj od 2. poloviny srpna, vlivem intenzivní mobilizace, ukazuje na krátkodobé sjednocení, co se týká pořádaných akcí. Téma anti-cikánismu a jeho aplikace umožňuje dosažení alespoň krátkodobého sjednocení, jako v příkladě Šluknovska. Pravicově-extremistická scéna se, podobně jako v důsledku podobných případů v minulosti, výrazně mobilizovala po medializaci incidentů v Novém Boru (7. 8.) a v Rumburku (21.8.), která vyvrcholila masivní účastí radikálních elementů pravicových extremistů na protestních shromážděních ve Varnsdorfu ve dnech 3. a 10.9. DSSS svou politikou, resp. užívanou tématikou, oslovuje subjekty i osoby napříč jinak fragmentovaných a rozdrobených subjektů. Do svých struktur nadále začleňuje zejména elementy Národního odporu (NO) či sympatizanty Autonomních nacionalistů i Svobodné mládeže. Témata podobná přípravám protestu proti pochodu gayů Prague Gay Pride ze dne 13.8. jsou účelně stranou využívána k oslovení krajně pravicového spektra. Dlouhodobě osvědčeným způsobem mobilizace celé scény k podpoře akcí DSSS je zdůrazňování romské problematiky. Toto téma, zejména zdůrazňování spojení romské komunity s místní bezpečnostní situací a zhoršenou kriminalitou, využívání termínu nepřizpůsobiví a priori ve vztahu k romské komunitě a v současnosti obecně tzv. sociálně-vyloučené lokality, dlouhodobě scénu sjednocuje. Z hlediska DSSS se osvědčilo pravidelné organizování těchto akcí. Zejména s ohledem na medializaci a propagaci vlastních aktivit. Na straně druhé, DSSS se snaží zčásti od scény pravicových extremistů distancovat, a to se záměrem oslovit potencionální voliče z řad nespokojené populace, často frustrované či nesouhlasící s politikou vlády v sociální a ekonomické oblasti. I přes nadále vysoký podíl radikálních elementů Národního odporu a Autonomních nacionalistů ve strukturách DSSS se strana exemplárně zbavuje osob explicitně projevujících sympatie k nacistickému, resp. neonacistickému hnutí, 5

případně tzv. hnutí bílé síly. DSSS pokračuje ve vytváření regionálních struktur. V Praze byla v srpnu založena nová pobočka Dělnické mládeže. Zakládání místních organizací je vedením strany stimulováno zejména v Olomouckém, Moravskoslezském, Karlovarském a bývalém Severočeském kraji, kde strana usiluje o posílení přítomností do nadcházejících komunálních voleb. V rámci radikálnějšího spektra stoupenců pravicových extremistů jsou dlouhodobě patrné požadavky na vyvolání střetu s Policií ČR, symbolizující Systém, podobné střetům v Litvínově-Janově v roce 2009. Zejména sympatizanti Autonomních nacionalistů dlouhodobě transformují téma anti-cikánismu i sociálněekonomických otázek do protistátních, resp. proti-systémových výzev. Právě tyto snahy mohou být důvodem účasti členů Autonomních nacionalistů i stoupenců Svobodné mládeže na akcích DSSS. Vývoj událostí a bezpečnostní situace na Šluknovsku vytvořily vhodné podmínky pro působení pravicových extremistů. Iniciativa s ohledem na organizování akcí byla ponechána na místním obyvatelstvu, radikální elementy pravicových extremistů využily shromáždění 26.8. a dále 2. a 3.9. k seznámení se s prostředím, radikálními elementy místní populace a pravděpodobně i pozorování a testování reakcí Policie ČR v rámci bezpečnostního opatření. Ze strany pravicových extremistů byla zdůrazňována zejména podpora místních obyvatel na straně jedné a zákroky Policie ČR na straně druhé. Osoby z tohoto prostředí využily shromáždění ke skrytí v davu a cíleným provokacím Policie ČR. Následné zákroky, jakkoliv oprávněné, byly interpretovány jako excesy Systému a fakticky tak posloužily k další veřejné kritice státu. Scéna pravicových extremistů dále téma Šluknovska využívá k rozšíření této situace do dalších, jak reálných, tak uměle vytvořených sociálně vyloučených lokalit. 3.2 Levicově extremistická scéna V rámci levicově extremistické scény je rovněž patrná fragmentace. Progresivně se rozvíjející domácí platforma Hnutí 15M fakticky zkrachovala a anarchistické spektrum je rozloženo na několik hlavních subjektů, nadále s jistou vedoucí pozicí ČSAF. Výraznější aktivity může do budoucna projevovat radikálně komunistické, resp. marxisticko-leninské křídlo, v čele se SMKČ a NAL, které se pod vlivem protestů proti vládní ekonomické politice sjednocuje a navazuje vztahy s odborovým prostředím. V rámci anarcho-autonomní scény nadále působí radikální subjekty, sympatizující s projevy zahraničních militantně levicových organizací, zejména řeckých Revolutionary Struggle (Revoluční boj, RS) a nihilistické, protisystémové Konspirace ohňových buněk (CoFC). Anarchistické subjekty nadále pokračují implicitně i explicitně propagací svých cílů, zejména minimalizací či odstraněním státních struktur. Část scény je výrazně ovlivněna pokračujícími protesty ve Španělsku. Tyto elementy se angažují v rámci domácí platformy Hnutí 15M. Jejich aktivita však výrazně upadla. Naopak Československá anarchistická federace se zejména ve 2. polovině srpna angažovala u tématu sociálně-vyloučených lokalit. Elementy anarchistické scény se rovněž zapojily do protestních akcí na podporu romské komunity. Aktivita environmentální scény pak po mobilizaci během července spíše stagnuje. V rámci radikálně komunistických a marxisticko-leninských organizací dochází ke sjednocování vzájemného postupu a stanovisek zejména proti vládním 6

rozpočtovým restrikcím. Je patrná snaha o politickou akcentaci tematiky, zástupci těchto organizací, zejména NAL, se účastní jednání odborových svazů a zájmových sdružení. NAL zároveň udržuje úzké vztahy s SMKČ a KSM. S ohledem na situaci ve Šluknovském výběžku nebyla zaznamenána výraznější mobilizace scény levicových extremistů. 4 Zpráva za září 2011 V průběhu měsíce září, zejména v souvislosti s děním ve Šluknovském výběžku, vzrostla výrazněji aktivita scény pravicových extremistů, zatímco scéna levicově-extremistická, v návaznosti na předchozí období, byla vzhledem k vysokému stupni roztříštěnosti spíše v útlumu. U obou scén je nadále zjevný a kvalitativně rostoucí zájem o oslovení širší populace. Zatímco scéně pravicově-extremistické jako příležitost posloužily události a spontánní demonstrace ve Šluknovském výběžku, viz níže, scéna levicově-extremistická nadále prostřednictvím různých subjektů, např. ProAlt, využívá tématu ekonomických restrikcí v ČR, korupce a obecně krize veřejných rozpočtů. Mobilizace populace a rostoucí intezita a četnost protestních akcí s účastí levicových extremistů je zřejmá i v zahraničí. 4.1 Pravicově extremistická scéna Krajně pravicové elementy byly během sledovaného období mobilizovány zejména tématem tzv. anti-cikánismu, a to obzvláště v souvislosti s vývojem ve Šluknovském výběžku. Vzniklá situace v regionu vytvořila vhodné podmínky pro činnost celého spektra subjektů scény, od politicky aktivních jako je DSSS po radikální jako jsou Národní odpor, Autonomní nacionalisté a Svobodná mládež. Vývoj a dynamika situace ve Šluknovském výběžku minimalizovaly ostatní aktivity strany. V průběhu měsíce září byl nápad trestné činnosti v rámci pravicově-extremistické scény relativně vyšší oproti srpnu. Dlouhodobě je patrný nárůst násilných projevů. DSSS záměrně využívá původně spontánních projevů občanského aktivismu a proti-romských nálad, které následně transformuje do protestního proudu proti vládě a fakticky systému jako celku. V rámci tohoto postupu strany je zjevná inspirace a kombinace doktrín převzetí vlády nacistickým režimem formou tzv. boje o ulice (pořádání masových akcí a ovládnutí veřejného prostoru ) a boje o křesla (převzetí moci na celostátní úrovni skrze získání vlivu na komunální úrovni). Za tímto účelem strana záměrně zveličuje tzv. pozitivní diskriminaci ze strany státu a politiky jiných stran, kdy využívá subjektivních pocitů a vnímání místních frustrovaných obyvatel k jejich oslovení a potencionálnímu získání voličské podpory pro krajské a zejména komunální volby. Na stejném principu byl založen i program pro komunální volby v Krupce na Teplicku, opakované ve dnech 9.-10.9., kde DSSS získala 2 mandáty. S ohledem na vysokou účast na akcích DSSS dne 10. 9. jsou stále patrnější snahy o sjednocení fragmentované scény pravicového extremismu. Téma anticikánismu se z hlediska jednotlivých subjektů ukázalo jako dlouhodobě efektivní, o čemž svědčí výzvy k podpoře akce DSSS ze strany jiných subjektů zastupujících neonacistické spektrum, zejména NO, Autonomních nacionalistů a Svobodné 7

mládeže. Reálný vliv na sjednocování scény má zřejmě znovu-obnovení činnosti určitých osob z prostředí NO, které působily jako autority v rámci hnutí. Výrazným projevem jsou tzv. White Power Music koncerty. Na rozdíl od minulých let, 2. pol. 2009 a 2010, roste počet pořádaných koncertů jak v ČR, tak v blízkém zahraničí. Působení DSSS a obecně pravicových extremistů na Šluknovsku lze hodnotit jako úspěšné. Strana využila příležitosti, intenzivního mediálního a společenského zájmu k tomu, že dokázala demonstrovat a prostřednictvím médií propagovat schopnost uspořádat 3 akce v 1 den s poměrně vysokou účastí. Zdůrazňování zapojení místních obyvatel pak poměrně účelově slouží k motivaci a oslovení obecně nespokojené populace i v jiných lokalitách. Během září došlo k poklesu počtu pořádaných akcí, což je způsobeno zejména prázdninovým obdobím a inklinací k pořádání spíše neveřejných akcí. Níže jsou zmíněny jen větší akce (účast stovek osob) namířené proti Romům: 3.9. Demonstrace a spontánní pochod, Varnsdorf 10.9. Shromáždění a pochod DSSS, Nový Bor 10.9. Shromáždění DSSS a spontánní pochod, Varnsdorf 10.9. Shromáždění DSSS, Rumburk 17.9. Shromáždění a pochod, Varnsdorf 24.9. Mítink DSSS, Opava 24.9. Mítink DSSS, Havířov Nadále jsou zřejmé vazby mezi elementy domácích a zahraničních PEX. Nejvíce jsou tyto vazby patrné s elementy v sousedních státech, zejména SRN, SR, méně pak v Rakousku a Polsku, na individuální úrovni jsou však udržovány kontakty i na zástupce scény v Maďarsku, Švédsku a Ukrajině, zejména na základě účasti na koncertech v Itálii a Maďarsku. Tyto zahraniční vazby jsou pozůstatky kontaktů vytvářených v rámci Národního odporu/nationaler Widerstand. Ve sledovaném období proběhlo relativně více koncertů, což souviselo zejména s výročím úmrtí Iana Stuarta Donaldsona 4. 4.2 Levicově extremistická scéna Krajně levicová scéna se v měsíci září projevovala stabilně a bez výraznějších změn. I nadále je jako celek mobilizována zejména pokračující krizí veřejných úspor a fiskálních opatření národních vlád. Domácí platforma Hnutí 15M však na rozdíl od zahraničních afiliací ztrácí relevanci a fakticky se z ní stal virtuální projekt a jeho aktivity jsou omezeny primárně na Prahu. Celkově rostoucí nespokojenost obyvatelstva s úspornými opatřeními i politikou obecně vyvolává vyšší aktivitu subjektů levicově-extremistických, které se těchto nálad i dalších akcí a příležitostí, např. protesty či stávky, snaží využít ve svůj prospěch. To je patrné zejména u marxistických, leninských a radikálně komunistických subjektů. 4 Neonacistický hudebník, ikona scény. 8

V rámci anarcho-autonomní scény nadále působí radikální subjekty, sympatizující s projevy zahraničních militantně levicových organizací, zejména řeckých Revolutionary Struggle (Revoluční boj, RS) a nihilistické, protisystémové Konspirace ohňových buněk (CoFC). Riziko je tím vyšší, že v současnosti byla zahájena soudní jednání s členy těchto organizací v Řecku a dochází k šíření volání po solidaritě. ČSAF se zaměřuje na šíření informací prostřednictvím své webové stránky. V rámci radikálně komunistických a marxisticko-leninských organizací dochází ke sjednocování vzájemného postupu a stanovisek zejména proti vládním rozpočtovým restrikcím. Je patrná snaha o politickou akcentaci tematiky. Zástupci těchto organizací, zejména NAL, se účastní jednání odborových svazů a zájmových sdružení. NAL zároveň udržuje úzké vztahy s SMKČ a KSM. Více četné, intenzivnější a do jisté míry populistické vystupování iniciativy ProAlt sdružuje různé elementy scény levicových extremistů, od anarchistických přes radikálně-komunistické subjekty spolu s politickými subjekty, stranami levicového spektra a odborovými organizacemi. Aktivita environmentální scény po mobilizaci během července i nadále spíše stagnuje. S ohledem na situaci ve Šluknovském výběžku nebyla zaznamenána výraznější mobilizace scény levicových extremistů. Elementy anarchistické scény se rovněž zapojily do protestních akcí na podporu romské komunity, účast se pohybovala okolo 30-40 osob, v rámci shromáždění pořádaného iniciativou Násilí není řešení. Během sledovaného období nebyla zaznamenána trestná činnost elementů levicového extremismu. Kontakty scény levicových extremistů do zahraničí jsou na rozdíl od scény pravicově-extremistické více fragmentované a nejsou konsolidované, s výjimkou krajně-komunistických organizací na jednotlivé entity či struktury. S výraznou rolí autonomních buněk, převládá neformální kontakt, jednotlivé skupiny komunikují často prostřednictvím projevů solidarity. 5. Statistiky a mapky 5.1 Extremistická kriminalita za 1. pololetí roku 2011 a v 3. kvartálu roku 2011 Kriminalita - extremismus za období 1.1.2011 do 30.6.2011 Česká republika Celkem TSK Název Zjiš. Objas. Zjiš.pach. 142 nás.proti úřední osobě a policie(323,4,5,6,) 2 1 3 151 úmyslné ublížení na zdraví ( 145, 146) 5 3 6 171 nás.a vyhrož. proti skup. ob. a jedn.( 352) 22 17 22 611 výtržnictví ( 358, 359) 1 1 1 612 výtrž. na sportovních a veřejných akcích ( 358) 7 7 7 9

613 sprejerství ( 228/2) 9 0 0 787 hanob. národa, rasy, etnické a jiné skup. ( 355) 19 10 19 788 podněc. k národnostní a rasové nenávisti ( 356) 7 2 5 789 podpor. a propag. hnutí směř. svobody ( 403,4,5) 45 27 42 Česká republika CELKEM 117 68 105 Za první pololetí roku 2011 je evidováno 117 zjištěných extremistických trestných činů. 68 jich bylo objasněno, bylo zjištěno 105 pachatelů. Převažují TČ podpora a propagace hnutí (45 zjištěných, 27 objasněných, 42 zjištěných pachatelů) následované násilím a vyhrožování proti skupině obyvatel (22 zjištěných, 17 objasněných, 22 zjištěných pachatelů) a hanobením národa, rasy, etnické a jiné skupiny (19 zjištěných, 10 objasněných, 19 zjištěných pachatelů). 10

Kriminalita - extremismus za období 1.1.2011 do 31.7.2011 Česká republika Celkem TSK Název Zjiš. Objas. Zjiš.pach. 142 nás.proti úřední osobě a policie(323,4,5,6,) 2 1 3 151 úmyslné ublížení na zdraví ( 145, 146) 6 5 8 171 nás.a vyhrož. proti skup. ob. a jedn.( 352) 27 19 27 589 poškozování cizí věci ( 228) 1 0 0 611 výtržnictví ( 358, 359) 2 2 3 612 výtrž. na sportovních a veřejných akcích ( 358) 7 7 7 613 sprejerství ( 228/2) 10 0 0 787 hanob. národa, rasy, etnické a jiné skup. ( 355) 19 10 19 788 podněc. k národnostní a rasové nenávisti ( 356) 11 2 5 789 podpor. a propag. hnutí směř. svobody ( 403,4,5) 52 29 46 Česká republika CELKEM 137 75 118 V červenci je evidováno 20 zjištěných, 7 objasněných TČ. Zjištěno bylo 13 pachatelů. Také v měsíci září vévodí statistikám podpora a propagace hnutí (7 zjištěných TČ, 2 objasněné TČ, 4 zjištění pachatelé). Na druhou příčku se dostalo násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel (5 zjištěných TČ, 2 objasněné TČ, 5 zjištěných pachatelů). Kriminalita - extremismus za období 1.1.2011 do 31.8.2011 Česká republika Celkem TSK Název Zjiš. Objas. Zjiš.pach. 142 nás.proti úřední osobě a policie (323,4,5,6,) 2 1 3 151 úmyslné ublížení na zdraví ( 145, 146) 10 9 22 171 nás.a vyhrož. proti skup. ob. a jedn.( 352) 30 19 27 434 krádeže prosté - součást motor. vozidel ( 205) 1 0 0 589 poškozování cizí věci ( 228) 1 0 0 611 výtržnictví ( 358, 359) 2 2 3 612 výtrž. na sportovních a veřejných akcích ( 358) 7 7 7 613 sprejerství ( 228/2) 10 0 0 787 hanob. národa, rasy, etnické a jiné skup. ( 355) 21 12 23 788 podněc. k národnostní a rasové nenávisti ( 356) 12 2 5 789 podpor. a propag. hnutí směř. svobody ( 403,4,5) 59 40 59 Česká republika CELKEM 155 92 149 Podobný trend v extremistické trestné činnosti je zaznamenán i v srpnu. Bylo zjištěno 18 TČ, 17 jich bylo objasněno. V tomto měsíci však bylo zjištěno více pachatelů (31). Výraznější nárůst lze vysledovat opět u podpory a propagace hnutí (7 zjištěných TČ, 11 objasněných, 13 zjištěných pachatelů. 11

Kriminalita - extremismus za období 1.1.2011 do 30.9.2011 Česká republika Celkem TSK Název Zjiš. Objas. Zjiš.pach. 142 nás.proti úřední osobě a policie(323,4,5,6,) 2 1 3 151 úmyslné ublížení na zdraví ( 145, 146) 10 9 20 171 nás.a vyhrož. proti skup. ob. a jedn.( 352) 32 21 31 589 poškozování cizí věci ( 228) 1 0 0 611 výtržnictví ( 358, 359) 2 2 3 612 výtrž. na sportovních a veřejných akcích ( 358) 7 7 7 613 sprejerství ( 228/2) 11 1 2 787 hanob. národa, rasy, etnické a jiné skup. ( 355) 23 14 39 788 podněc. k národnostní a rasové nenávisti ( 356) 13 4 7 789 podpor. a propag. hnutí směř. svobody ( 403,4,5) 72 48 68 Česká republika CELKEM 173 107 180 Obdobná čísla lze vyčíst i z tabulky za měsíc září. V databázi se ocitlo 18 zjištěných TČ, 15 TČ bylo objasněno, stejně jako v srpnu bylo zjištěno 31 pachatelů. Na konci třetího kvartálu se neměnní ani struktura jednotlivých TČ. Vedoucí pozici zaujímá podpora a propagace hnutí (72 zjištěných TČ za celé sledované období od 1.1.), na druhé místo ale poskočilo násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel (32 zjištěných TČ za celé sledované období od 1.1.). Na třetí místo se dostalo hanobení národa, rasy, etnické a jiné skupiny (23 zjištěných TČ za celé sledované období od 1.1.). 5.2 Extremistická kriminalita za 1. pololetí roku 2011 a v 3. kvartálu roku 2011 podle krajů Kriminalita s extremistickým podtextem v krajích ČR v roce 2011 1.1. - 30.6.2011 1.1. - 30.7.2011 změna kraj zjištěné objas. počet zjištěné objas. počet zjištěno TČ TČ pachatelů TČ TČ pachatelů Praha 21 13 26 22 12 25 1 Středočeský 10 7 15 13 10 21 3 Jihočeský 7 7 11 9 7 11 2 Plzeňský 1 1 1 2 1 1 1 Karlovarský 3 3 3 3 3 3 0 Ústecký 9 6 8 10 6 8 1 Liberecký 3 2 5 3 2 5 0 Královéhradecký 3 1 2 4 1 2 1 Pardubický 6 1 2 8 3 4 2 Vysočina 4 0 0 4 0 0 0 Jihomoravský 18 9 10 25 11 15 7 12

Olomoucký 12 5 5 12 5 5 0 Moravskoslezský 17 10 15 18 10 15 1 Zlínský 3 3 2 4 4 3 1 ČR 117 68 105 137 75 118 20 Trestné činnosti v prvním pololetí roku 2011 tradičně vévodila Praha (21 zjištěných TČ, 13 objasněných TČ, 26 zjištěných pachatelů), následovaná Jihomoravským krajem (18/9/10) a Moravskoslezským krajem (17/10/15). Na chvostě tabulky je kraj Plzeňský s jedním zjištěným TČ. Tradičně rizikový Ústecký kraj byl v pololetí až na šesté pozici (9/6/8). Předstihly ho kraj Olomoucký (12/5/5) a Středočeský (10/7/15). Z těchto čísel můžeme usuzovat, že k páchání trestné činnosti dochází jak ve větších městech, kde se konají extremistická shromáždění (Praha, Brno), tak i v lokalitách, kde jsou aktivní extremistické buňky (Střední Čechy, Moravskoslezský a Olomoucký kraj). V měsíci červenec byli z hlediska trestné činnosti nejaktivnější extremisté v Jihomoravském kraji (7 zjištěných TČ), následovaní kolegy ze Středočeského kraje (3 zjištěné TČ). V ostatních krajích byli zjištěny 1 nebo 2 trestné činy. Kriminalita s extremistickým podtextem v krajích ČR v roce 2011 1.1. - 31.8.2011 1.1. - 30.9.2011 změna kraj zjištěné objas. počet zjištěné objas. počet zjištěno TČ TČ pachatelů TČ TČ pachatelů Praha 24 14 29 27 16 31 3 Středočeský 14 10 21 14 10 21 0 Jihočeský 11 8 12 12 9 11 1 Plzeňský 2 1 1 3 1 1 1 Karlovarský 3 3 3 4 3 3 1 Ústecký 15 11 23 23 15 29 8 Liberecký 3 2 5 5 4 7 2 Královéhradecký 4 2 3 5 3 18 1 Pardubický 8 5 6 8 6 8 0 Vysočina 6 2 1 6 2 1 0 Jihomoravský 26 12 18 26 14 20 0 Olomoucký 12 7 8 11 7 8-1 Moravskoslezský 21 11 16 23 12 18 2 Zlínský 6 4 3 6 5 4 0 ČR 155 92 149 173 107 180 18 Prázdninový útlum je patrný i v měsíci srpnu. Na špici se stále drží kraj Moravskoslezský (3 zjištěné TČ). Zajímavý je nárůst u kraje Ústeckého (5 zjištěných TČ), který souvisí s událostmi na Šluknovsku. Např. v Praze byly evidovány v srpnu jen 2 zjištěné TČ. V prázdninovém a dovolenkovém období shromáždění utichnou, nedochází k postihům za symboliku, tetování, projevy apod. 13

V měsíci září se do čela jednoznačně dostává Ústecký kraj. S osmi zjištěnými TČ jde v tomto roce o nejmarkantnější meziměsíční nárůst, který je způsoben sérií demonstrací na Šluknovsku. O třetí pozici (2 zjištěné TČ) po Praze se dělí Moravskoslezský kraj s Libereckých (do Libereckého kraje spadá Nový Bor, gesce Územního odboru Česká Lípa). 5.3 Mapy související s extremistickou trestnou činností Největší meziroční nárůst ve sledovaném období 1.1. 30.6. lze zaznamenat v Pardubickém a Olomouckém kraji, oproti tomu pokles je patrný u Plzeňského, Libereckého a Moravskoslezského kraje. 14

Z mapky za období 1.1. 30.9. 2011 je patrné, že nejvíce zjištěných trestných činů je evidováno v Praze a Brně. Následuje Ostrava a okres Děčín (Šluknovsko). 15

S předchozí mapkou koresponduje i mapa zatížení obyvatelstva trestnou činností s extremistickým podtextem. 6 Nové trendy na extremistické scéně 6.1 Revolta a Třetí cesta Přibližně od zimy 2010 lze zaregistrovat na neonacistické scéně ojedinělý počin snahu formulovat a předat ucelenější ideologický systém. Do progresivnějšího křídla militantů pronikli intelektuálně zdatnější a vzdělanější lidé, kteří komunikují se západními soukmenovci a dokáží se od nich inspirovat. Poprvé se tak část české neonacistické scény dokázala definitivně vyhranit vůči klasickému hitlerismu. Prošla neobvyklou dogmatickou reflexí, kdy byly kriticky zhodnoceny nacistické aspekty, které nezapadají do prostředí České republiky (idea germánské nadřazenosti) a naopak byly pozitivně zdůrazňovány prvky sociální (prodělnická opatření Třetí říše). Ideologickým východiskem se stala tzv. třetí cesta, oslavující alternativní odnože nacionálního socialismu. Tento myšlenkový směr byl prezentován zejména na webových stránkách, kde se objevují přejaté zahraniční texty zejména z německých a italských serverů. Lze se domnívat, že názory jsou přejímány od zahraničních kolegů, se kterými čeští soukmenovci udržují čilé vztahy. V pozadí ideologického projektu stojí skupina Autonomních nacionalistů. Lze se domnívat, že projekt není spontánní a předcházela mu dlouhodobá příprava. Čeští neonacisté se osobně setkávali se zahraničními kolegy a studovali jejich mediální prezentace. 16

Autoři projektu Třetí cesta, představeného na jaře roku 2011 se pokouší o historický exkurz k národnímu socialismu. Kriticky reflektují hitlerismus (minimálně tak, že Hitler nebyl autorem myšlenky, ale převzal ji od jiných), ale i jiné odnože. Všechny mají být revoluční, některé pak utopické. Texty jsou psány dosti toporným jazykem, často je na nich znát, že jsou překládány pomocí internetového překladače. Jsou jednoznačně propagandistické, z politologického hlediska jde o naprostý paskvil, slepenec účelově vybraných, zmateně či chybně interpretovaných dat. Často jsou prezentovány naprosto marginální směry, které v odborné komunitě pro kvazivědeckost nemají šanci uspět, nebo jsou odmítány pro jejich neetický rozměr. Zmateně působí pasáže o představitelích třetí cesty. Jejími protagonisty jsou noví, Systémem utajovaní hrdinové, kteří nebyli vyslyšeni. Často se má jednat o mučedníky, kteří zaplatili cenu nejvyšší. Tyto osobnosti jsou popisovány velmi nekriticky, fakta jsou vybírána účelově a zkresleně. Jsou charakterizovány velmi patetickým až afektovaným způsobem. Těžko lze usuzovat podle jakého klíče byly vybírány. V některých případech lze vysledovat reakci na aktuální politické dění (např. článek o Kaddáfím a konflikt v Lybii, úmrtí SS-mana Herberta Schweigera). Spojování fanatického člena SS, nacisty mučené Horákové, či levicového populisty Cháveze působí dosti chaoticky Tato zvolání nejsou na evropské scéně žádnou novinkou. Kopírují obdobný projekt Zentropa Klan. Jedná se o síť evropských neonacistů, kteří se snaží redefinovat pravicově extremistické myšlenkové směry tak, aby byly přijatelné pro společnost 21. století. Spojuje je silný europocentrismus (Evropa jako kulturně unikátní entita, kterou je třeba chránit) a etnopluralistický přístup (všechny evropské národy se musí spojit proti vnějšímu nepříteli, odpadá tak tradiční pangermánská nadřazenost). Od března se na krajně pravicových webech objevují i zmínky o hnutí Casa Pound, které představuje hlavní odnož současné italské neofašistické scény. Zpočátku se jednalo o stručné zprávy, fotky a videa z akcí jeho příznivců. Následně se pak objevila reportáž o stáži českých Autonomních nacionalistů u zástupců Casa Pound v Římě. 6.2 Hard Bass Hard Bass (Hardbass, Hard Bass Assault, Hard Bass Attack) představuje módní trend na pravicově extremistické scéně, spočívající v divokém tanci skupiny osob, převážně maskovaných, v ulicích měst, na náměstích, u kulturních či jiných památek, v obchodních centrech, fast foodech, městské hromadné dopravě, či na jiných místech, zpravidla s nějakou symbolickou hodnotou. Hudební doprovod tvoří rusky zpívaná taneční elektronická hudba. Nezřídka bývají zapalovány dýmovnice, či jiná pyrotechnika. Tančí ho zpravidla mladší jedinci z řad Autonomních nacionalistů a hooligans. Starší aktivisté ho odsuzují jako zábavu okopírovanou od smažek a negrů. Údajně došlo i k případu, kdy byli ze strany aktivistů Národního odporu napadeni pořadatelé Hard Bassu. Během tance vesměs nedochází k nezákonným projevům. Do České republiky pronikl Hard Bass z Ruska a Ukrajiny. Tamní extremisté pozměnili jeho podobu. Netančí se v klubech, ale na veřejných prostranstvích, tanečníci by neměli konzumovat drogy, ani se opíjet. Akce se natáčí na video a zveřejňuje na internetu. Tanečníci pak spolu soutěží v originalitě a kreativitě. Kromě ČR si našel oblibu i v Polsku a na Slovensku. 17

Hard Bassy neunikly pozornosti médií, pro které se staly vítaným zpestřením kriminálních rubrik. Novináři zpravidla performance vykreslují velmi barvitě a někdy i lživě 5. Mezi tanečníky nejsou pouze neonacisté, ale i xenofobní nacionalisté a osoby nijak politicky vyhraněné. V textu písně, která performance téměř výlučně doprovází, se objevují symbolické číslovky 14 6 a 88 7, které odkazují na neonacistickou ideologii. Z hlediska monotónnosti hudby a omezené kreativity tanečníků nemá Hard Bass v současné podobě větší perspektivu a celé provedení i použití humorných masek pak působí spíše komickým dojmem. 5 Např. deník Právo 31. května 2011 uvedl, že se na ostravské performanci objevuje hajlování, ačkoli to nebyla pravda. 6 14 slov vyřčených teroristou Davidem Lanem (zakladatel teroristické skupiny The Order, odsouzený za teroristický útok na 190 let vězení): We must secure the existence of our people and a future for white children. (Musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí.) 7 88 je kryptogram pro Heil Hitler. 18