STATISTIKY VĚDY, TECHNOLOGIÍ A INOVACÍ PROVÁDĚNÉ NA ČSÚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách - seminář TC a ČSÚ; 21. dubna 2017; Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Jaké statistiky ČSÚ v této oblasti provádí? Vlastní samostatná podniková šetření: Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 Šetření o inovacích TI20XY Roční šetření o licencích LIC 5-01 Roční statistické úlohy založené na administrativních datech: GBARD: Statistika přímé veřejné podpory VaV (IS VaVaI) GTARD: Statistika nepřímé veřejné (daňové) podpory VaV (daňová přiznání) Patentová statistika (patentová dokumentace ÚPV ČR). Statistika vzdělávání (databáze SIMS). Roční statistické úlohy založené na dat z jiných šetření ČSÚ: Statistiky za high-tech sektor (údaje z podnikových šetření např. SBS); Statistiky kvalifikovaných lidských zdrojů (údaje z domácn. šetření VŠPS). Statistiky zahraničního obchodu s high-tech zbožím (Databáze ZO) Statistiky zahraničního obchodu s technologickými službami (šetření ZO 1-04) 2
Z jakého pohledu ČSÚ sleduje oblast VTI? Z hlediska vstupů (finanční a lidské zdroje): finanční vstupy = např. výdaje na vzdělávání; investice do vyspělých technologií (ICT, software), výdaje na výzkum a vývoj, výdaje na inovace atd. lidské vstupy (současné) = např. osoby pracující ve výzkumu a vývoji, specialisté v oblasti vědy a techniky lidské vstupy (potenciální) = např. studenti a absolventi vysokoškolského vzdělávání se zaměřením na přírodovědné a technické obory vzdělávání Z hlediska výstupů (výsledky VVI činnosti včetně jejich komercializace): nové znalosti = odborné články a jejich citace nové vynálezy a transfer technologií = vývoz technologických služeb a high-tech zboží, příjmy ze smluvního výzkumu a vývoje nové produkty uplatněné na trhu = např. patenty a licenční příjmy z nich získané, produktové inovace a příjmy z jejich prodeje, rozšíření vybraných KET (ICT) 3
Jaké ukazatele na ČSÚ sledujeme grafické znázornění? VSTUPY IMPAKT VÝSTUPY a) peníze c) výsledky Financování VaV Výdaje na inovace Vědecké publikace Inovace Výdaje na vzdělávání Investice do HT/KET Spolupráce Globalizace Patenty (IPR) b) lidé Pracující ve výzkumu a vývoji Studenti vysokých škol Specialisté v oblasti vědy a technik Znalosti 15tiletých žáků Vyspělé technologie Konkurenceschopnost Udržitelný rozvoj d)komercializace Příjmy z VaV služeb Licenční příjmy Tržby z inovací Zahr. obchod s HT
Na základě jaké legislativy a metodiky? Národní legislativa (pro podniková šetření): Program statistických zjišťování každoroční vyhláška stanovená zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Evropská legislativa: Rámcové rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji harmonizované statistiky Společenství v oblasti VTI. Prováděcí nařízení Komise (ES) č. 995/2012 o statistikách VVI. Mezinárodní manuály OECD a EUROSTATu: Frascati manuál statistiky výzkumu a vývoje (7. revize, 2015) Oslo manuál statistiky inovací (3. revize, 2005) -probíhá jeho 4. revize Patentový manuál (2. revize, 2009) 5
Jak dále rozvíjet tyto statistiky možnosti mikrodat? Co tyto aktivity zahrnují? vzájemné propojení individuálních dat dostupných z různých statistik VTI jejich propojení s ostatními ekonomickými a strukturálními údaji získanými z jiných statistických šetření, administrativních dat a RESu K čemu ČSÚ využívá své mikrodata a jejich propojování: k zvýšení kvality produkovaných dat k poskytnutí nových třídění k získání nových ukazatelů Využití anonymizovaných dat pro vědecké účely (nutné zapojení výzkumníků): efektivita státní politiky VaV - především veřejných výdajů na VaV vědecké a technické výsledky finančních a lidských zdrojů investovaných do VaV konkurenceschopnost a produktivita ekonomických subjektů provádějících VaV, subjektů aktivních v oblastí inovací atd. 6
Propojování mikrodat integrovaná databáze ukazatelů VTI Přímá veřejná podpora VaV (GBARD data) Registr ekonomických subjektů (RES) Nepřímá veřejná (daňová) podpora VaV (GTARD data) Patentová aktivita IPR data Technologické služby a IPR licence Techn. aktivita (data za HT/KET) Základní ukazatele o VaV (pracoviště, zaměstnanci a výdaje na výzkum a vývoj) data z šetření VTR 5-01 Základní ukazatele o inovacích (inovační aktivita) data z šetření TI20XY Podniková data (SBS, Prodcom) Exportní aktivita (data za zahr. obch.) Strukturální mzdová statistika 7
Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 (1) Zpravodajské jednotky - kdo jsou respondenti šetření VTR 5-01: V r. 2015 byl výzkum a vývoj prováděn v 2 644 subjektech na 2 870 jejich pracovištích VaV Předmět šetření - jaké ukazatele a jejich charakteristiky jsou sledovány: Pracoviště, kde se provádí VaV podle jejich velikosti (infrastruktura) Pracující ve VaV podle pohlaví, zaměstnání a vzdělání (lidské zdroje) Výdaje na prováděný VaV podle druhu nákladů a zdrojů financování (finanční zdroje) Výdaje na prováděný VaV ve vybraných technologických oblastech Náklady na nákup služeb VaV od jiných subjektů (vnější/externí výdaje) Příjmy z prodeje služeb VaV jiným subjektů (smluvní výzkum) Dostupná časová řada: od roku 1995 - základní ukazatele od roku 2005 podrobné údaje a plně srovnatelná data Prostřednictvím výkazu (formuláře) VTR 5-01 mutace (a) pro podnikatelský a soukromý neziskový sektor mutace (b) pro vládní a vysokoškolský sektor 8
Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 (2) Třídění - v jakém členění jsou sledované ukazatele VaV dostupné: Sektory provádění VaV (podnikatelský, vládní, vysokoškolský a neziskový) Druh pracovišť VaV (např. soukromé podniky, veřejné VŠ, pracoviště AV, ) Převažující vědní oblast (klasifikace FORD: např. přírodní, technické, sociální, ) Převažující ekonomická činnost (Klasifikace CZ-NACE) a Sídlo (CZ-NUTS) Metodologie: Frascati Manual (OECD, 2015) a Nařízení Komise č. 995/2012 K čemu slouží jeho výsledky: k zabezpečení oficiálních údajů potřebných pro výkon a rozhodování státní správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací evidence base policy prostřednictvím kapitalizace výzkumu a vývoje i k propočtu úplných sestav makroekonomických ukazatelů v rámci Ročních národních účtů. pro potřeby Evropské unie, např. v rámci Strategie Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy Unie inovací splnění povinností uvedených v Nařízení Komise č. 995/2012 pro analytické a výzkumné účely 9
Roční šetření VTR 5-01 novinky? v lednu 2017 vyšla publikace Ukazatele výzkumu a vývoje nově obsahující: údaje o výzkumných pracovnících podle věku, státního občanství a vědních oblastí souhrnné tabulky se základními ukazateli VaV za ČR a vybrané státy rozšířenou tabulkovou přílohu s mezinárodním srovnáním aktualizované grafické přílohy Publikace: https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2015 WEB ČSÚ (2005-2015): www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje v současné době zpracováváme údaje za rok 2016 kvalita pořízených dat (nové kontroly, propojení na další datové zdroje) samostatně sledujeme i údaje za některá nově vzniklá výzkumná a vývojová centra 10
Kolik peněz jde do výzkumu a vývoje v ČR (ukazatel GERD)? Od roku 2010 narostly výdaje na výzkum a vývoj v ČR o 2/3. V posledních třech letech se do výzkumu a vývoje investovalo dohromady cca 250 miliard. výdaje na VaV v roce 2015 rostly v ČR pomaleji než HDP. Meziroční změny celkových výdajů na výzkumu a vývoji 11
Švédsko Rakousko Dánsko Finsko Německo Belgie Francie Slovinsko Nizozemsko EU28 ČR UK Irsko Estonsko Maďarsko Itálie Lucembursko Portugalsko Španělsko Slovensko Litva Polsko Řecko Bulharsko Chorvatsko Malta Lotyšsko Rumunsko Kypr Izrael Korea Japonsko Švýcarsko USA Čína EU28 Rusko 1,95 1,95 A kolik peněz jde do VaV ve světě (GERD jako % HDP)? 4,5 4,0 3,5 3,0 2015 2010 2005 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: ČSÚ 2017 podle údajů OECD (MSTI 2016/2) a Eurostatu (R&D Database, duben 2017) 12
Výsledky šetření VTR 5-01 za posledních 10 let shrnutí (1) V polovině z 2 870 pracovišť, kde se v Česku v roce 2015 prováděl VaV, pracovalo méně než 5 přepočtených zaměstnanců VaV a naopak jen přibližně na každém dvacátém jich bylo 100 a více. Na konci roku 2015 se v Česku podílelo na výzkumu a vývoji poprvé více jak sto tisíc (100,1 tis.) osob (ukazatel HC). Při přepočtu na plnou roční pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem (ukazatel FTE) dosáhl v roce 2015 jejich počet hodnoty 66,4 tisíc osob, tj. o polovinu více než před deseti lety. Mezi pracujícími ve výzkumu a vývoji dlouhodobě najdeme cca 1/3 žen V roce 2015 pracovalo ve výzkumu a vývoji (FTE) v Česku přibližně tolik lidí jako v Rakousku, ale více než např. v Dánsku nebo Finsku V zemích EU pracuje více výzkumníků (FTE) než ve Spojených státech (o 30%) a v Číně (o cca 10%) V Německu, ve Velké Británii a Francii pracuje dohromady polovina ze všech výzkumníků v EU 28. 13
Výsledky šetření VTR 5-01 za posledních 10 let shrnutí (2) Za posledních 10 let vzrostly celkové výdaje na VaV (ukazatel GERD) v Česku téměř 2,5krát, a to z 38,1 mld. Kč v roce 2005 na 88,7 mld. Kč v roce 2015. Od roku 2005 (včetně) bylo za výzkum a vývoj provedený Česku utraceno celkem téměř 700 miliard (672 mld. Kč) z toho v posledních třech letech cca 250 miliard. V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj v Česku především díky intenzivnějšímu čerpání dotací ze zdrojů EU - v posledních třech letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou. Podíl státu na financování výzkumu a vývoje v ČR poklesl z 45% v roce 2005 na 32 % v roce 2015 - přesto za posledních deset let investoval stát do výzkumu a vývoje 250 mld. Kč, z nich 40% (100 mld. Kč) získaly VŠ a 30% (70 mld. Kč) pracoviště AV ČR Za posledních 5 let šlo na VaV prováděný v podnicích 200 mld. Kč, tj. cca 2krát více než na VŠ (94 mld. Kč) a cca 3,5krát než na pracovištích AV ČR (58 mld. Kč). Mezi roky 2010 až 2014 vzrostl podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP (tzv. intenzita VaV) v Česku nejvíce ze všech zemí EU. Na pomyslném žebříčku zemí EU s nejvyšší intenzitou VaV byla Česká republika v roce 2015 na 10. místě těsně za Nizozemskem, ale před Irskem a Velkou Británií - v roce 2010 jsme byli 16tí. 14
Roční úloha o přímé veřejné podpoře VaV Anglický název statistiky je Government budget allocations for R&D (GBARD) - Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj Předmět statistické úlohy celkové finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu ČR na podporu výzkumu a vývoje podle socioekonomických cílů (klasifikace NABS 1992/2007: 13 hlavních cílů a cca 100 podcílů) Zdroj dat: založeno na analýze administrativních dat z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (přístup z pohledu poskytovatelů podpory). Dostupná třídění: podle formy podpory, hlavních poskytovatelů, hlavních příjemců a podle odvětví, velikosti a sídla příjemců této podpory (u podnikatelských subjektů) Dostupná časová řada: od roku 2000, v podrobném členění v návaznosti na Registr ekonomických subjektů od roku 2010 Metodologie: Frascati Manual (OECD, 2015); Nařízení Komise č. 995/2012; V prosinci 2016 vyšla publikace Přímá veřejná podpora VaV v ČR za rok 2015 WEB ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statni-rozpoctove-vydaje-na-vyzkum-a-vyvoj 15
Kolik český stát investuje do VaV (GBARD)? 50 45 40 35 1,88% 1,78% 1,95% 2,24% 2,27% 2,28% 2,25% 2,15% 2,29% 38,4 2,5% 2,0% 30 25 22,6 25,8 26,2 26,7 27,3 27,8 28,0 1,5% 20 15 11,9 16,4 1,0% 10 5 0,52% 0,51% 0,57% 0,64% 0,64% 0,65% 0,63% 0,61% 0,59% 0,5% 0 2000 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016* 2020** Mld. Kč - běžné ceny Jako % HDP Jako % z celkových výdajů Státního rozpočtu ČR 0,0% (1) V roce 2016 z celkové částky 28 mld. Kč činily 2,3 mld. Kč (9 %) použité nároky z minulých let. (2) K 1.1. 2017 dosáhly nespotřebované nároky z minulých let 4,8 mld. Kč (včetně EU dokonce 10,9 mld. Kč) *Zdroj: MF ČR; Státní závěrečný účet České republiky - Kapitola VaV ** Zdroj: RVVI, Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na VVI na rok 2018 se výhledem na léta 2019 a 2020 16
Z jakých kapitol je VaV v ČR financován? GBARD podle hlavních poskytovatelů (mld. Kč; %) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ostatní 3,5 TA ČR 3,2 MPO 5,3 GA ČR 3,7 AV ČR 3,5 MŠMT 3,1 3,2 0,9 4,7 3,4 3,7 3,4 2,0 4,7 1,8 1,3 5,7 21,7 4,4 3,5 12,0 8,4 5,6 3,6 2000 2005 2010 2015 2015* 8% 14% 13% 24% 21% 8% 11% 15% 13% 11% 3% 11% 9% 5% 8% 13% 9% 11% 25% 17% 30% 26% 52% 43% 30% 34% 37% 2000 2005 2010 2015 2015* * Včetně výdajů na předfinancování programů EU, krytých příjmy z EU (Zdroj MF ČR). 17
Roční úloha o nepřímé veřejné (daňové) podpoře VaV Anglický název statistiky: Government Tax Relief for R&D expenditures (GTARD). Předmět statistické úlohy - odpočet položek výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu právnických osob Zdroj dat: založeno na administrativních datech MF ČR (daňová přiznání). Sledované ukazatele: počet podniků uplatňující daňovou podporou VaV; objem výdajů uplatněných na VaV; výše nepřímé veřejné podpory VaV Dostupná třídění: podle vlastnictví, velikosti, převažující ekonomické činnosti a sídla právnických osob (soukromých podniků), které využily tuto podporu Dostupná časová řada: od roku 2005, v podrobném členění v návaznosti na Registr ekonomických subjektů od roku 2007 Metodologie: Statistika daňové podpory VaV byla nově metodicky definována ve Frascati manuálu OECD z roku 2015 (kap. 13). V březnu 2017 vyšla publikace Nepřímá veřejná podpora VaV v ČR za rok 2015 OECD v březnu 2017 zveřejnila podrobné mezinárodní srovnání na: oe.cd/rdtax WEB ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/neprima-verejna-podpora-vyzkumu-a-vyvoje 18
Kolik český stát investuje do výzkumu a vývoje prostřednictvím daňové podpory (GTARD)? mld. Kč podíl na HDP podíl na SR ČR 0,16% 0,17% 0,20% 0,19% 0,20% 2,53 2,30 2,27 0,09% 0,10% 0,11% 0,09% 0,09% 0,11% 1,84 1,99 1,21 1,05 0,86 0,026% 0,030% 0,032% 1,02 1,05 0,025% 0,027% 1,32 0,033% 0,046% 0,049% 0,056% 0,053% 0,056% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 (1) V roce 2015 nevyužily firmy daňové odpočty na VaV ve výši 4,5 mld. Kč. Tuto částku mohou využít v následujících až 3 letech na snížení základu dané z příjmu PO (Zdroj MF ČR) 19
Kolik investují do výzkumu a vývoje prostřednictvím daňové podpory ostatní státy (GTARD jako % HDP)? 0,30% 0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% Zdroj: ČSÚ 2017 podle údajů OECD: http://www.oecd.org/innovation/rd-tax-stats.htm 20
V jakém objemu je v Česku financován podnikový výzkum a vývoj* z veřejných zdrojů (mld. Kč; %)? 8 7 6 5 4 Celkem Přímá podpora z ČR Nepřímá (daňová) podpora Přímá podpora ze zahraničí 7% 21% 17% 25% 20% 21% 30% 35% Přímá podpora ze zahraničí Nepřímá (daňová) podpora 3 2 72% 58% 49% 44% Přímá podpora z ČR 1 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2009 2011 2013 2015 21
Francie (2013) Irsko (2014) Maďarsko (2014) Belgie (2012) Rakousko (2014) Slovinsko (2014) Spojené království (2014) Nizozemsko (2014) Česká republika (2014) Portugalsko (2014) Švédsko (2014) Dánsko (2014) Španělsko (2014) Řecko (2014) Estonsko (2014) Německo (2014) Finsko (2014) Itálie (2013) Polsko (2014) Rumunsko (2014) Litva (2014) Slovensko (2014) Lotyšsko (2014) Jižní Korea (2014) USA (2013) Austrálie (2013) Kanada (2014) Japonsko (2014) Čína (2013) Švýcarsko (2012) V jakém objemu je financován podnikový výzkum a vývoj z veřejných zdrojů ve světě (% HDP)? 0,40% 0,35% 0,30% 0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% Zdroj: ČSÚ 2017 podle údajů OECD: http://www.oecd.org/innovation/rd-tax-stats.htm 22
Šetření o inovačních aktivitách podniků TI 20XY Zpravodajské jednotky: podniky (10 a více zaměstnanců) ve vybraných odvětvích Předmět šetření: technické a netechnické inovace a jejich charakteristiky Třídění: podle odvětví (CZ-NACE), velikosti a sídla podniků Metodologie: Oslo Manuál (OECD, Paris 2005), Nařízení Komise (ES) č.995/2012 a Modelový dotazník Eurostatu (CISX) Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v období 2012 2014 jsou k dispozici v publikaci Inovační aktivity podniků v letech 2012 až 2014 (vyšla 15.6.2016). V roce 2017 probíhá již 9. šetření (TI2016) nově zaměřené i na: motivaci k zavádění inovací míry samostatnosti rozhodování podniku v oblasti inovací využívání předmětů duševního vlastnictví výsledky inovačních aktivit V současnosti probíhá práce na desetileté revizi metodického manuálu k inovacím (Oslo manuál), který přinese zásadní změny zejména v klasifikaci typů inovací. Více informací naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci 23
Roční patentová statistika (1) Předmět šetření: Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR Zapsané užitné vzory u ÚPV ČR Podané patentové přihlášky u ÚPV ČR Udělené nebo validované patenty ÚPV ČR pro území ČR Platné patenty k 31.12. sledovaného roku pro území ČR Zdroj dat: založeno na informacích z ÚPV ČR (veřejná data) Metodologie: Patentový Manuál (OECD, Paris 2009) Třídění: Časové hledisko a způsob udělení patentu; Země původce vynálezu a přihlašovatele; Oblast chráněné techniky (MPT) U přihlašovatelů z ČR i podle typu, odvětví, velikosti a sídla Možno publikovat údaje za jednotlivé subjekty 24
Roční patentová statistika (2) Časová řada: 1995-2016 Další možnosti: Vybrané oblasti (high-tech, biotechnologie atd.) U vynálezců z ČR data i podle pohlaví Spolupráce v oblasti patentové aktivity Délka a úspěšnost patentového řízení a životnost patentů Komercializace patentů propojení na šetření o licencích Zpracování patentové aktivity subjektů z ČR v zahraničí Nová data za rok 2016 byla na webu ČSÚ zveřejněna v dubnu 2017 Podrobné údaje naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/patentova_statistika 25
Patentová aktivita tuzemských přihlašovatelů v ČR (1) A) Průměrný roční počet zapsaných užitných vzorů ÚPV ČR B) Průměrný roční počet podaných přihlášek vynálezů u ÚPV ČR 1 500 1 500 1 250 154 204 Nepodnikající FO 1 250 1 000 267 202 198 90 231 OSVČ 1 000 750 405 342 222 594 podniky 750 141 119 89 78 139 500 250 0 535 449 81 495 453 386 73 52 105 176 96-00 01-05 06-10 11-15 2016 veřejné výzkumné instituce veřejné vysoké školy 500 250 0 156 133 128 363 146 149 358 287 74 256 260 48 65 231 116 157 96-00 01-05 06-10 11-15 2016 26
Patentová aktivita tuzemských přihlašovatelů v ČR (2) A) Zapsané užitné vzory ÚPV ČR B) Podané přihlášky vynálezů u ÚPV ČR 22% 20% 19% 11% 8% 14% 21% 26% 23% 19% 13% 10% 10% 18% 21% 34% 34% 42% 48% 44% 6% 42% 45% 6% 5% 27% 10% 16% 96-00 01-05 06-10 11-15 2016 Nepodnikající FO OSVČ podniky veřejné výzkumné instituce veřejné vysoké školy 17% 26% 25% 41% 45% 39% 45% 8% 43% 6% 9% 26% 20% 16% 3% 3% 2% 3% 96-00 01-05 06-10 11-15 2016 27
Statistika zahraničního obchodu s high-tech zbožím Předmět statistické úlohy: vývoz a dovoz technologicky vyspělého (high-tech) zboží Definice: High-tech zboží je vymezeno pro potřeby statistiky zahraničního obchodu dle klasifikace SITC, Rev. 4 (Eurostat 2010) a rozděleno do 9 základních skupin Zdroj dat: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (přeshraniční statistika) Dostupná třídění: podle druhu zboží, země vývozce/ dovozce Novinka: v roce 2016 byly poprvé zpracovány i podrobné údaje o zahraničním obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti, a to podle mezinárodní Klasifikace produkce (CZ-CPA), a to i v národním pojetí. Výrobky high-tech zpracovatelského průmyslu: výrobky s vysokou technologickou náročností Výrobky medium high-tech zpr. prům.: výrobky se středně vysokou techn. náročností Výrobky medium low-tech zpr. prům.: výrobky se středně nízkou techn. náročností Výrobky low-tech zpr. prům.: výrobky s nízkou techn. Náročností Dostupná časová řada: od roku 1993 (podle klasifikace CZ-CPA od roku 2008) Na konci dubna 2017 budou zveřejněny údaje za rok 2016 WEB ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/zahranicni_obchod_s_high_tech_zbozim_vav 28
Statistika zahraničního obchodu s technologickými službami Předmět statistické úlohy: vývoz a dovoz nehmotných technologií a znalostí (know-how) Definice: Technologické služby jsou pro potřeby statistiky zahraničního obchodu vymezeny podle Mezinárodní rozšířené klasifikace služeb platební bilance EBOPS 2010 do následujících čtyř základních skupin: Počítačové služby Projekční, inženýrské a ostatní technické služby Služby výzkumu a vývoje Licenční poplatky za právo užívat produkty průmyslového vlastnictví Zdroj dat: Přímé šetření ČSÚ u respondentů o vývozu a dovozu služeb (ZO 1-04) Dostupná třídění: podle platebního titulu, země a dále podle typu, velikosti a odvětví vývozce/dovozce Novinka: v roce 2016 byl změněn způsob publikování těchto údajů (přehlednější tabulky) a doplněno mezinárodní srovnání dle výše uvedené klasifikace EBOPS 2010 Dostupná časová řada: od roku 2005 (podrobněji od roku 2011) Na konci května 2017 budou zveřejněny údaje za rok 2016 WEB ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/zahranicni-obchod-s-technologickymi-sluzbami 29
Statistika high-tech sektoru (1) Předmět statistické úlohy: základní ekonomické a strukturální charakteristiky podnikatelských subjektů v odvětvích s vysokou technologickou náročností. Definice: High-tech sektor tvoří skupiny ekonomických činností vymezených dle klasifikace CZ-NACE (Eurostat 2010) a rozdělených do 2 základních skupin: High-tech průmysl - Skupina odvětví zprac. prům. s vysokou technologickou náročností Farmaceutický průmysl - oddíl 21 Elektronický průmysl - oddíl 26 Letecký a kosmický průmysl - skupina 30.3 High-tech služby - Skupina odvětví služeb s vysokou technologickou náročností zpracovatelského průmyslu: výrobky s vysokou technologickou náročností Audiovizuální činnosti - oddíly 59 a 60 Činnosti v oblasti poskytování ICT služeb - oddíly 61 a 62 Informační činnosti - oddíl 63 Výzkum a vývoj - oddíl 72 Zdroj dat: Podniková strukturální statistika a roční šetření VTR 5-01 Dostupná časová řada: od roku 2005 (2008) 30
Statistika high-tech sektoru (2) Sledované ukazatele: zaměstnanost včetně údajů o zaměstnancích provádějících výzkum a vývoj základní účetní ukazatele: výnosy, tržby, náklady a zisk základní výkonové ukazatele: tvorba přidané hodnoty investice a výdaje na výzkumu a vývoj základní odvozené či poměrové ukazatele: Přidaná hodnota na zaměstnance, Podíl přidané hodnoty na výkonech, Podíl výdajů na výzkum a vývoj na přidané hodnotě, Podíl výdajů na výzkum a vývoj na výkonech Dostupná třídění: podle velikosti a převažující ekonomické činnosti Novinky: v roce 2016 byl změněn způsob publikování těchto údajů (přehlednější tabulky) a doplněno mezinárodní srovnání v roce 2016 byly poprvé zpracovány i podrobné údaje o zpracovatelském průmyslu podle technologické náročnosti a mezinárodní srovnání V dubnu 2016 byla zveřejněna finální data za rok 2015 WEB ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/high_tech_sektor 31
Statistika kvalifikovaných lidských zdrojů pro VTI Výzkumní (a techničtí) pracovníci Zdroj dat: Roční výkaz o výzkumu a vývoji VTR 5-01 (víc viz informace o tomto šetření) Do konce května bude zpracovaná podrobnější analýza o výzkumnících Více informací naleznete na: www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje Specialisté v oblasti vědy a techniky Vymezení na základě klasifikace zaměstnání ISCO 08 (CZ-ISCO 21) 211 Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech 212 Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky. 213 Specialisté v biologických a příbuzných oborech 214 Specialisté (inženýři) ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 215 Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a ICT 216 Architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil (ČSÚ) - počty Strukturální mzdová statistika průměrná hrubá měsíční mzda a medián Dostupné třídění: pohlaví, věk, stupeň a obor vzdělání, odvětví, NUTS3 atd. Data dostupná od roku 2011 V roce 2016 byly nově zpracovány výstupy o Specialistech v oblasti vědy a techniky V červnu 2017 budou tyto údaje aktualizovány o rok 2016 Více informací naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_ve_vede_a_technologiich 32
Jaká byla v Česku průměrná hrubá měsíční mzda Specialistů ve vědě a technice v roce 2015 (Kč)? Průměrná mzda v ČR 27 811 Specialisté ve vědě a technice celkem CZ-ISCO 211 CZ-ISCO 212 CZ-ISCO 213 CZ-ISCO 214 CZ-ISCO 215 41 412 41 674 44 810 39 366 41 454 47 016 CZ-ISCO 216 29 413 211 - Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech; 212 - Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky; 213 - Specialisté v biologických a příbuzných oborech; 214 - Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech; 215 - Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací; 216 - Architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři a příbuzní pracovníci. 33
Statistika vzdělávání Osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním (ISCED 2011) Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) data od r. 1993 Výběrový soubor: cca. 52 000 jednotlivců starších 15 let Dostupné třídění: pohlaví, věk, stupeň a obor vzdělání, odvětví (CZ NACE), zaměstnání (CZ ISCO), regiony (CZ NUTS 3) Zaměření na jednotlivce s vysokoškolským vzděláním v přírodovědných a technických oborech vzdělávání Vysokoškolské vzdělání má od roku 2014 již více jak 1,5 mil. Jednotlivců v porovnání s 1 mil. v roce 2008 Studenti a absolventi vysokých škol Zdroj dat: MŠMT (dříve ÚIV) databáze SIMS Dostupné třídění: stupeň vzdělávání (ISCED 5B, 5A, 6), obor vzdělávání, pohlaví, státní příslušnost, kraj Počet studentů na VŠ vzrostl v Česku z cca 320 tisíc v roce 2006 na téměř 400 tisíc v roce 2010, ale v roce 2016 jich máme opět jen cca 320 tisíc. V roce 2017 budou nově zpracovány údaje podle klasifikace ISCED F 2013
Kolik je v Česku na VŠ studentů technických oborů vzdělávání? 55,0 57,8 60,3 59,7 57,3 54,9 50,1 49,3 10,3 11,2 12,7 14,0 14,7 14,6 14,8 3,0% 3,3% 3,6% 4,0% 4,1% 4,1% 4,0% 3,7% 1,3 1,8 2,8 3,2 3,7 4,2 5,0 5,6 13,5 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 Celkem ženy cizinci podíl na všech studentech VŠ podíl na populaci ve věku 20 až 29 let
Ukázky využití propojování mikrodat v oblasti VTI - jde o experimentální ukazatele 36
Kolik soukromých firem v ČR využívá veřejnou podporu k financování výzkumu a vývoje u nich prováděného? 2010 723 37% 17 1% 327 17% 1 951 firem provádějících výzkum a vývoj 737 38% 147 7% 2015 40 2% 610 27% 2 277 firem provádějících výzkum a vývoj 716 31% 713 31% 198 9% pouze daňovou podporu pouze přímou ze SR ČR nevyužívají žádnou veřejnou podporu daňovou i přímou ze SR ČR pouze ze zdrojů EU 37
Kolik firem v ČR využívá veřejnou podporu k financování svého VaV podle jejich velikosti, převažující činnosti a vlastnictví, 2015? 7% 9% 9% 9% 7% 18% 19% 26% 42% 46% 18% 10% 9% 5% 2% 32% 39% 36% 29% 22% 15% 28% 8% 34% 11% 9% 7% 21% 35% 54% 10% 8% 10% 39% 29% 20% žádnou pouze přímou daňovou i přímou pouze daňovou Mikro 0-9 zam. Malé 10-49 Střední 50-249 Velké 250+ Průmysl (NACE C) ICT (NACE J) VaV (NACE M) Domácí Zahran. podle velikosti podle odvětví podle vlastnictví 38
Podíl jednotlivých zdrojů použitých v ČR na financování VaV ve firmách podle jejich velikosti, převažující činnosti a vlastnictví, 2015? soukromé zdroje 68% 71% 78% 90% 87% 84% 83% 75% 91% zdroje EU 9% 8% 6% 6% 20% 17% 3% 13% 3% 5% 15% 3% 2% 5% 9% 10% 2% 4% 4% 5% 6% 2% 4% 2% 5% 5% Mikro 0-9 zam. Malé 10-49 Střední 50-249 Velké 250+ Průmysl (NACE C) ICT (NACE J) VaV (NACE M) Domácí Zahran. grantová podpora ze SR ČR daňová podpora podle velikosti podle odvětví podle vlastnictví 39
Děkuji za pozornost Martin Mana Tel.: 274 052 369 E-mail: martin.mana@czso.cz Odbor statistik rozvoje společnosti ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Kontaktní osoby ČSÚ pro jednotlivé statistiky VTI Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 Marek Štampach 274 054 150 marek.stampach@czso.cz Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD) Václav Sojka 274 052 536 vaclav.sojka@czso.cz Daňová podpora výzkumu a vývoje (GTARD) Václav Sojka 274 052 536 vaclav.sojka@czso.cz Dvouleté šetření o inovačních aktivitách podniků TI20XY Václav Sojka 274 052 536 vaclav.sojka@czso.cz Patentová statistika a Roční šetření o licencích LIC 5-01 Karel Novotný 274 054 243 karel.novotný@czso.cz Statistika v oblasti high-tech Karel Eliáš karel.elias@czso.cz 41
Dlouhodobým cílem ČSÚ v této oblasti je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností v kontextu dalších makroekonomických a strukturálních ukazatelů, a to tak, aby tyto výstupy byly mezinárodně srovnatelné. 42