Obsah: 1. Analýza současné situace 2. Důvody pro společenskou účelnost koexistence dvou znaleckých oborů, odvětví, specializace vyuţívajících rozdílné vědní přístupy k předmětu znaleckého zkoumání 3. Základní podmínky nutné pro bezkonfliktní koexistence znaleckých oborů, odvětví specializací, lišících se ve vyuţití různých vědních přístupů k řešení shodného znaleckého úkolu 3.1 Podrobnější odůvodnění podmínek nutných pro vznik efektivní komunikace vycházejícími z různých vědních rámců při řešení shodného znaleckého úkolu Návrhy řešení
1. Analýza současné situace V rámci jednoho sociálního prostoru nemá skupina znalců grafologů (znalci vycházejí z poznatků humanitní vědy o písemném projevu a jsou zařazeni ve znaleckém oboru Školství a kultura, odvětví psychologie, specializace grafologie) rovnocenné podmínky jako skupina kriminalistických znalců (znalci vyuţívají jednu kriminalisticko-technickou metodu identifikaci osob podle ručního písma, ve dvou znaleckých oborech, v oboru písmoznalectví a znaleckém oboru Kriminalistika, expertíza ručního písma). - Nerovnost podmínek znaleckých oborů odvětví, specializací spočívá v tom, ţe znalci vyuţívající kriminalistickou techniku, ji mohou uplatňovat v rámci znalecké činnosti (znaleckého oboru s názvem Písmoznalectví a také znaleckého oboru s názvem Kriminalistika, expertíza ručního písma) na rozdíl od grafologů (znalců v oboru Školství a kultura, odvětví psychologie, specializace grafologie), na které je vyvíjen tlak, aby část poznatků své vědní báze grafologie, při znalecké činnosti nevyuţívali s odůvodněním, ţe stejný znalecký úkol řeší znalci pouţívající kriminalisticko-technickou metodu. Takové odůvodnění je nelogické, protoţe věda o písemném projevu se zabývá zkoumáním zákonitostí a principů psaní, coţ jsou poznatky tak širokého spektra, ţe umoţňují zodpovědět různé otázky týkající se písemného projevu, vyjma jiného i to, zda sporný a srovnávací rukopis psala identická osoba. Vědecké poznatky nejsou závislé na tom, zda stejný znalecký úkol řeší jiný znalecký obor. Poznatky, obsaţené ve vědě o písemné projevu související s posuzování identity pisatele sporného a srovnávacího písemného projevu nebyly doposud vyvráceny. - Nelogičnost konstrukce, ţe jedna znalecká specializace nemůţe řešit stejný úkol jako jiný znalecký obor, spočívá i v tom, ţe kaţdý z nich vyuţívá různou metodologii vycházející z odlišného obecně vědního rámce. Grafologie uplatňovaná ve znalecké praxi je vědou forenzní a kriminalisticko-technická metoda je disciplínou kriminalistickou. Forenzní obor se odlišují od kriminalistického tím, že přece jen rozhodující část poznatků a metod čerpají forenzní obory ze svých mateřských disciplín, pro něž ostatně i nadále plní některé úkoly. (Musil J. a kol.: Kriminalistika, 1994:12). Vyuţití kriminalistického a zároveň forenzního oboru při řešení jednoho znaleckého úkolu, přináší moţnost uplatnit dva rozdílné postupy, čímţ se zvyšuje věrohodnost závěru. V případě znaleckých posudků zabývajících se ručním písmem se jedná o kvalitativní závěry, takţe jejich ověření dvěmi způsoby je nenahraditelnou předností. Nerovnost podmínek znaleckých oborů, odvětví, specializací, při které je jedna skupina znalců zvýhodňována na úkor druhé, automaticky navozuje konfliktní interakci v podobě boje o získání hodnotových zdrojů v rámci jednoho realizačního prostoru ministerstva, pod které znalci patří. Protože evoluce vede i k efektivnosti vynakládané energie, může taková soutěž o omezené hodnoty
velmi brzy vyústit v jednoduchou účelovou strategii, svoji konkurenci jednou pro vždy odstranit, popřípadě si ji ještě přiohřát na ohýnku a zužitkovat i tuto energii. (www.kvantovapsychologie.cz/?q=node/38 ) - Nerovnost podmínek vede ke konkurenčnímu boji, který je doprovázen komunikací s nulovým součtem, kdy je ziskem jednoho pouze to, co druhý ztratí. Komunikace viděná z tohoto úhlu pohledu se pojí s egoismem, neústupností, tvrdošíjností, sklonem k oplácení a pomstychtivosti. Z psychologického hlediska, ale také z hlediska etického je pojímání mezilidských kontaktů jako her s nulovým součtem poruchové, v řadě případů sociopatické. (Vybíral, Z.: Psychologie komunikace, Praha, 2005 : 179-180). Výsledkem komunikace s nulovým součtem je, ţe se nevytváří přidaná hodnota pro společnost. Takový styl interakce narušuje funkčnost celého systém ministerstva. Místo toho, aby se znalecké skupiny začaly profilovat prostřednictvím rozvoje svých specializovaných postupů, tak neúčelně plýtvají energií jedni na vytlačování druhých ze svého teritoria a druzí na svoji obranu. - Cíle konkurenčního boje výstiţně popisuje sociolog Z. Bauman: Konkurenty hýbe touha upřít svým skutečným či potenciálním rivalům možnost užívat zdrojů, jež mají pod kontrolou nebo na jejichž ovládání si činí naději či o něm sní. Veškerá konkurence směřuje k monopolu...konečným, i když stále unikajícím a nedosažitelným cílem konkurentů je konkurenci zrušit. (Bauman, Z.: Myslet sociologicky, Sociologické nakladatelství, Praha, 1996:125-126) Někteří součastní kriminalističtí znalci tradují konstrukt o grafologii, který má historické kořeny v minulém reţimu. Negativní postoj tehdejší kriminalistiky ke grafologii, která byla rozvíjena civilními občany, je patrný z vyjádření uvedeného v učebnici kriminalistiky z roku 1959: V roce 1950 byla písmoznalecká expertíza vyjmuta z područí civilních soudních znalců a začala být prováděna v kriminální ústředně u oddělení I. Toho roku byla také založena československá písmoznalecká škola, která se záhy oprostila od všeho zpátečností a ideí škol grafologických, grafometrických apod. (Učebnice kriminalistiky, první díl, Kriminalistická technika, Svazek 1, 1959:57) V současnosti se nikdo z kriminalistických odborníků netroufá zabývat poválečnou historií.(musil,,j. a kol: Kriminalistika, 1994:18.) ale přesto si dovolí hodnotit události spojené s historií, jako například způsob vzniku kriminalistického oboru písmoznalectví. Údajně k němu došlo díky tomu, ţe obecnější věda o obor neměla zájem (Musil J. a kol.: Kriminalistika, 1994:10). Vysvětlení, ţe písmoznalectví se stalo součástí kriminalistiky, protoţe o něj obecnější věda neměla zájem je absurdní, protoţe existují prameny, za kterých jasně vyplývá, ţe v době totality byla grafologie vědou neţádoucí, takţe i kdyby měla o cokoli zájem, ideologicko mocenský tlak by její
rozvoj a uplatnění ve forenzní praxi nedovolil. To, ţe se identifikací pisatele začala zabývat kriminalistika nebylo otázkou svobodné volby, ale důsledkem politického tlaku. Negativní prezentace grafologie a grafologů je uveřejněná na stránkách www.pismoznalectvi.com Spoluautory internetových stránek jsou kriminalističtí znalci (Švanda, Čulík, Zimmer) z čehoţ znalec Švanda je zaměstnanec kriminalistického ústavu a současný člen Poradního sboru ministra spravedlnosti pro otázky písmoznalectví. Tím, ţe se vyjadřuje jako odborník v jiném oboru ke grafologii, tedy vědě která mu vlastní není, ovlivňuje veřejné mínění z titulu svého společenského postavení, nikoli na základě své erudice. N.Heysová takovýto způsob prezentace popisuje jako účelovou manipulaci: Faktorem, který souvisí s důvěryhodností, je odbornost člověka, který poskytuje informaci. Odborníka si povšimneme spíše než ostatních lidí a to i tehdy, nevíme-li nic o jeho skutečných znalostech v daném oboru (Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Praha 2003:106) Negativní prezentací druhých se zabýval v rámci zkoumáním silných předsudků analýzou diskursu Van Dijk, T.A.(Communicating racism.ethnic prejudice in thought and action. Newbury Park, Ca.:Sage.1987), který odhalil, ţe negativní prezentace druhých je součástí strategie vyjadřování negativních postojů vůči jiným. Negativní prezentace druhých se děje formou tvrzení, ţe odmítané skupiny se chovají škodlivě nebo ilegálně. Co je pro takovou formu sdělení příznačné, ţe způsob vyjadřování se děje v rámci sociálního kontextu tak, ţe nevzbuzuje pocit účelového jednání. (Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Praha 2003) Z tohoto pohledu je obsah stránek www.pismoznalectvi.com ukázkovým příkladem negativní prezentace grafologie a grafologů. Nebude lehké přestrukturovat jiţ zavedený vztah znalců vyuţívajících kriminalisticko-technickou metodu identifikaci osob podle ručního písma k humanitní vědě zkoumající ruční písmo (grafologii), protoţe je nerovný vztah tradován od dob totality a po sametové revoluci se z neznámých důvodů jeho reparace neuskutečnila: Lidé, kteří už mají na nějakou otázku vyhraněný názor, jsou však často rezistentní k informacím, které odporují jejich přesvědčení, a mají tendenci se jim bránit. Někdy jednoduše takovou informaci ignorují a někdy ji překroutí tak, aby byla slučitelná s jejich přesvědčením. (Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Portál,2003:104) Příkladem takového překroucení informací je subjektivní názor znalce Straky, kterým vysvětluje v Kriminalistikém sborníku, jak došlo ke vzniku okleštěné grafologie. (Straka, J.: Písmoznalectví versus grafologie. Kriminalistický sborník č.4/2003, roč. XLVII, Kriminalistický ústav Praha, s.44) To, ţe se jedná o skreslení informací dokládá i zcela odlišný pohled erudovaných odborníků, prof. PhDr. J. Struse. DrSc. z Policejní akademie ČR a JUDr. F. Vavery, Ph.D z Ministerstva vnitra ČR,
kteří hovoří o tom, ţe nelze určit, kdy došlo ke vzniku písemoznalectví, a ani tedy nepopisují mechanismy oddělení okleštěné grafologie od vědy grafologie. (Straus, J.; Vavera,F: Vývoj kriminalisticko-technické metody identifikace osob podle ručního písma. In.: Kriminalistický sborník 3/2008) V podstatě se kriminalističtí znalci shodnou na tom, ţe je grafologie pavěda, kterou nelze vyuţívat ve forenzní praxi vůbec, nebo jen částečně. Svými názory zasahují do prostoru jiných (znalců se specializací na grafologii) tím, ţe provádějí cenzuru, které poznatky vědy o písemném projevu grafologie se v rámci justice vyuţívají a které ne. Takové informace jsou v rozporu s dosavadním poznáním. Například s výzkumem, který se týkal ověřování uplatnění grafologie ve forenzní praxi, který probíhal na Kriminalistickém ústavu. (Valeška, J. : Moţnosti zjišťování některých osobnostních vlastností z rukopisu, In. Československá kriminalistika č.3-4./90) (Valeška, J.: K otázce validity psychologie písma. In.:psychologie písma písmoznalectví, 1993) a dále s informacemi uvedenými v odborné literatuře: Čírtková,L.:Kriminální psychologie. Eurounion, Praha 1998. Čírtková, L.: Policejní psychologie.vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.,plzeň, 2006. Petera, J. Borský, O.: Úvod do studia písmoznalectví. Příručka Ministerstva spravedlnosti svazek 35. Praha, 1975. Saudek, R.: Vědecká grafologie. Orbis, Praha 1925. Saudek, R.: Experimentální grafologie. Aventinum, Praha 1928. Informace, které znalci pouţívající kriminalistickou techniku pro identifikaci pisatele, podávají o grafologii, nejsou podloţeny konstruktivními argumenty. Tedy nevyvrací, ţe: o o vědecká grafologie má odbornou poznatkovou bázi, na základě které lze zkoumat ruční písmo za účelem posouzení identity sporného a srovnávacího materiálu. Pokud věda má poznatky, bylo by hrubým zásahem do jejích práv, kdyby někdo jiný - cizí znalecký obor, či státní instituce cenzuroval, které poznatky vyuţívat ve znalecké praxi můţe a které nesmí. nebylo ţádným výzkumem, tedy exaktně prokázáno, ţe by metody, kterými grafologie disponuje byly zastaralé, méně spolehlivé pro posuzování identity pisatele sporného a srovnávacího písemného projevu, neţ kriminalisticko-technická metoda identifikace osob podle ručního písma, kterou znalci v ČR pouţívají v rámci znaleckého oboru Písmoznalectví a oboru Kriminalistika, expertíza ručního písma K omezeným moţnostem grafologie se vyjadřují znalci z jiného znaleckého oboru či ze znaleckého ústavu, který se grafologií v současnosti nezabývá, čímţ získávají pro sebe výhodu, coţ je pro tuto znaleckou skupinu účelové, nikoli však účelné pro společnost z důvodu, ţe:
- výsledky znaleckého zkoumání ohledně identity pisatele sporného a srovnávacího písemného projevu jsou kvalitativní. Kvalitativní závěr můţe být ověřen tak, ţe zkoumání bude provedeno dvěma různými postupy, jednak na základě aplikace humanitní vědy o písemném projevu do forenzní praxe a jednak díky kriminalisticko-technické metodě identifikaci osob podle ručního písma. Pokud by byl vyloučen jeden způsob nazírání na skutečnost, pak se bude jednat o omezení nabytých moţností ve vývoji poznání a pro forenzní praxi to bude znamenat krok zpět. 2. Důvody pro společenskou účelnost koexistence dvou znaleckých oborů, odvětví, specializací využívajících rozdílné vědní přístupy k předmětu znaleckého zkoumání - Společensky je účelné, kdyţ existuje více moţností řešení jednoho a téhoţ problému. Závěry hodnocení písemného projevu jsou kvalitativní, nelze je měřit a proto je stvrzení jejich věrohodnosti, za pouţití dvou rozdílných vědních rámců a s tím souvisejících metod, účelné. - Znalecké podskupiny, si vymezí své vlastní hranice rozvojem toho, čím se jedna skupina od druhé liší tedy pouţívaným vědním rámcem. Grafologie uplatňovaná v rámci justice je vědou forenzní a identifikace osob podle ručního písma je kriminalisticko-technickou metodou. Vymezení jedné znalecké skupiny vůči druhé nepůjde jinak, neţ zvýšením iniciativy znalců. Ta by měla být zaměřená na rozvoj svých dovedností a schopností, ale také na vývoj znaleckého oboru (v rámci občanských aktivit, vědeckých pracovišť apod.) Tím vznikne přidaná hodnota pro ministerstvo (společnost) a znalci dosáhnou seberealizačního uspokojení etickým způsobem. - Jedině díky existenci různých znaleckých postupů je moţné jejich funkční propojení, které nelze realizovat jinak, neţ prostřednictvím spolupráce odborníků z různých oborů. Vyuţití rozdílných přístupů přináší často nové vhledy a moţnosti, které by jeden způsob práce nikdy nepřinesl. Evoluční mechanismy jiţ mnohokrát prokázaly, ţe pro vývoj společnosti je výhodnější eticky kooperovat neţ neeticky soupeřit.
3. Základní podmínky bezkonfliktní koexistence znaleckých oborů, odvětví specializací, lišících se ve využití různých vědních přístupů k řešení shodného znaleckého úkolu Znalecké obory, odvětví, specializace mají svá specifika, kterými jsou vzájemně nenahraditelné (buď jsou specifické předmětem nebo cílem zkoumání či pouţívaným vědním rámcem a z něho plynoucí metodologií.) - pokud pro všechny znalecké obory, odvětví specializace budou platit stejná pravidla, pak si skupiny budou rovny a nebude moţná konfliktní komunikace, kdy je ziskem jednoho pouze to co druhý ztratí - znalecké obory, odvětví specializace budou mít svá vědecká pracoviště, která budou shromaţďovat poznatky a prohlubovat je (policejní akademie pro kriminalisticko technickou metodu identifikaci osob podle ručního písma a vysoká škola humanitního zaměření pro humanitní vědu o písemném projevu jako součást forenzní psychologie) dále budou podporovány občanské iniciativy, které budou přispívat k růstu odbornosti v rámci konkrétního znaleckého oboru, odvětví specializace. - vytvoří se podmínky pro spolupráci znalců na společensky významných úkolech a to jak uvnitř vlastních znaleckých oborů, odvětví, specializací, tak mezi nimi. Podrobnější odůvodnění podmínek pro vznik efektivní komunikace mezi znaleckými obory vycházejícími z různých vědních rámců při řešení shodného znaleckého úkolu Konkurenční boj ztrácí smysl, pokud jsou podskupiny vzájemně nenahraditelné, tedy něčím specifické, ve své specifičnosti se rozvíjejí a tím si vymezují vlastní hranice vůči ostatním. V případě znaleckých oborů, zabývajících se identitou pisatele sporného a srovnávacího písemného projevu, je specifickou odlišností to, ţe jedna skupina znalců pouţívá kriminalistickou techniku a vychází ze širšího rámce vědy kriminalistiky (kriminalistika se vyučuje v rámci policejní akademie a v praxi uplatňuje v rámci sluţebního poměru u ministerstva vnitra) a skupina znalců se znaleckou specializací na grafologii vychází ze širšího rámce humanitních věd (humanitní vědy se vyučují v rámci civilních vysokých škol a uplatňují se v různých oblastech společenského ţivota, krom jiného i ve forenzní praxi), jedná se tedy o forenzní vědu. Jestliţe je moţné dvěmi znaleckými postupy zodpovědět stejnou znaleckou otázku, jejíţ závěry jsou kvalitativní, je koexistence různých postupů nenahraditelná, protoţe jejich vyuţití zvyšuje věrohodnost kvalitativního závěru. Ke konfliktní komunikaci by mezi znalci nemohlo dojít, pokud by ministerstvo spravedlnosti nezavádělo cenzuru ve vyuţití poznatků grafologie ve forenzní praxi, čímţ uplatňuje jiný metr na grafology neţ na jiné znalecké obory, ve kterých neurčuje, které poznatky odborníci ve znalecké praxi mohou vyuţívat a které ne. Tím přirozeně vzniká nerovnost mezi znaleckými obory, odvětvími,
skupinami a ta vede ke konfliktům. Znevýhodněný znalecký obor, odvětví, specializace se přirozeně cítí ohroţen a brání se. Konfliktní hry mezi znaleckými obory ztrácí smysl, pokud mají skupiny rovná pravidla a instituce, která tvoří jejich společný prostor na poskytování rovných pravidel dohlíţí tak, aby se skupiny vzájemně nelikvidovaly. Kaţdá skupina má potřebu růstu. Způsob jakým ji realizuje je dvojí. Buď se snaţí expandovat do vnějšího prostoru a pokud ho sdílí s ostatními, tak to nelze jinak neţ tím, ţe bude zasahovat do prostoru někoho jiného. Tento způsob růstu je účelový pro jednu skupinu a tím tedy neúčelný pro společnost, které nic nového nepřinese - to co jedna skupina získá, druhá ztratí, takţe výsledný součet nově vytvořených hodnot bude nulový. Druhý způsob růstu je kvalitativní, kdy skupina roste zvyšováním svých kvalit odborným růstem, coţ je pro společnost účelné protoţe jí přináší zisky. V systematickém rozvoji poznatků mají obě znalecké skupiny, jak kriminalisté tak i grafologové, značný deficit. Ţádná z obou skupin nemá vědecké pracoviště, které by poznatky shromaţďovalo a rozvíjelo. Pro společensky účelný růst odbornosti znalců je třeba iniciovat vznik vědeckých pracovišť, jak v rámci některé z humanitně zaměřených vysokých škol, tak v rámci policejní akademie. - Po té, co budou vytvořena vědecká pracoviště, by znalci, vyuţívající odlišných metodologických rámců, měli rozvíjet své vztahy ve formě spolupráce nad vývojovými úkoly, ke kterým můţe kaţdý přispět specifickým vkladem. Spolupráce mezi forenzním a kriminalistikým oborem je konstruktivní, jak nakonec dokládá i J. Musil v monografii Kriminalistika: Nesporné však je, že kontakt kriminalistiky a forenzních disciplín je mimořádně těsný, že se navzájem obohacují a že vést mezi nimi přesnou dělící čáru je téměř nemožné ( Musil, J. a kol.: Kriminalistika, 1994:12)
4. Návrhy řešení V rámci nového řazení znaleckých oborů respektovat rozdílný vědní rámec, ze kterého znalecká činnost vychází: - Činnost vycházející ze zkoumání ručního písma na základě humanitní vědy o písemném projevu zařadit do znaleckého oboru Psychologie, odvětví forenzní psychologie, specializace: zkoumání ručního písma. Protoţe znalecká činnost vychází ze znalostí vědy o písemném projevu, studuje jeho zákonitosti a principy, v rámci tohoto oboru, odvětví, specializace lze zodpovědět na různé znalecké otázky, pokud je předmětem zkoumání písemný projev a to včetně posouzení identity pisatele sporného a srovnávacího rukopisu. Z tohoto pohledu se jedná o forenzní vědu a ne o vědu kriminalistickou. - Činnost vycházející z kriminalistické techniky zařadit do boru Kriminalistika. Znalecká činnost vychází ze znalostí kriminalisticko-technické metody identifikace osob podle ručního písma, jejíţ cílem je identifikace pisatele na základě komparace sporného a srovnávacího písemného projevu. Jedná se tedy o součást vědy kriminalistiky nikoli o forenzní vědu. Vytvoření rovných podmínek pro obě znalecké skupiny. Neomezovat kompetence znalců tím, ţe vyuţití poznatků jejich odborné specializace bude ve znalecké činnosti cenzurováno zvenčí a dohlíţet na to, aby tak nečinily ani jiné znalecké či politické skupiny. Umoţnit vyuţití dvou rozdílných přístupů k řešení jednoho znaleckého úkolu a to v zájmu zvýšení věrohodnosti kvalitativního závěru znaleckého zkoumání Znalecké obory lišící se metodologickým rámcem (forenzní obor a kriminalistický obor) jsou vzájemně nenahraditelné. Iniciovat a podporovat odborný růst ve specializované metodologii, kterou se obě skupiny od sebe odlišují, iniciovat vznik vědeckých pracovišť kriminalistického a humanitně vědního. Je tedy důleţité podporovat rozvoj odborného růstu v jednotlivých znaleckých oborech, odvětvích, specializacích, který se v posledních porevolučních letech v ČR neděje. Poznání nemůže začít z ničeho tabula rasa nemůže začít ani z pozorování, pokrok poznání spočívá v modifikaci předchozího poznání (Poper, 2001) Nikoli tedy buď přijímat nebo odmítat a priori to, co se nám nabízí za hotové, ale být schopen kriticky přezkoumávat, být schopen pozměňovat dosavadní teorii. (Vybíral, Z.: Psychologie jinak, Současná kritická psychologie, Academia, 2006) Vytvářet půdu pro řešení společných vývojových úkolů, kde je účelné vyuţít obou přístupů k řešení problému (jak kriminalisticko-technické metody identifikace osob podle ručního písma, tak humanitní vědy o písemném projevu uplatněné ve forenzní praxi), protoţe jejich vzájemným doplněním bude moţné hlubší poznání.
Příloha celkem 13 listů - Odpovědi na otázky Hospodářské komory ČR, ohledně nové kategorizace znaleckých oborů z 21.7.2011 - Východiska a stručné vymezení teoreticko-metodologického rámce (Anna Grabowská, Inspekční orgán typu A pro oblast ručního písma 4044: Inspekční postupy, 2008,s.1-9) z 21.7.2008