Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2010
Zdraví - definice Stav, který je výsledkem interakce člověka s prostředím ( přírodním, civilizačním - rozvoj vědy a techniky, infrastruktury, průmyslu, ekonomiky a s nimi souvisejícího životního stylu a prostředím společenským), v němž člověk žije. Různé pohledy a modely zdraví jsou vedeny s cílem zajistit optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopnosti organismu přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí ( Žáček). Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948). Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví.
Podpora zdraví podstata a východiska Cílem podpory zdraví (health promotion) je umožnit občanům zvýšit vlastní aktivní účast, odpovědnost a kontrolu ve vztahu k vlastnímu zdraví. Podle dokumentů WHO je o proces, umožňující lidem zvýšit kontrolu nad jejich zdravím a jeho determinantami a tím posílit jejich zdraví (Bangkokská Charta podpory zdraví v globalizovaném světě, WHO, 2005). Neznamená tedy pouze odpovědnost zdravotnictví, ale vyjadřuje individuální ovlivnitelnost zdraví a odpovědnost za ně prostřednictvím způsobu realizace jednotlivých součástí životního stylu a jeho reflexe v osobní pohodě (well-being) a chování (Ottawská charta, 1986).
Source: Healthy Sheffield adapted from Dahlgren & Whitehead
Podpora zdraví důvody vzniku Podpora zdraví (health promotion) se začala utvářet v průběhu 70. let 20. stol. jako reakce na: nízkou účinnost tradičních postupů zdravotní výchovy, narůstající nespokojenost se stávající zdravotní péčí, vyžadující stále vyšší náklady na úhradu svého provozu, nárůst chronických neinfekčních onemocnění, jejichž etiologie je podstatně ovlivněna životním stylem, rozvoj behaviorálních věd a možnosti uplatnění jejich poznatků v medicíně, vznik některých nových psychologických disciplín např. psychologie zdraví, zdokonalení možností mezilidské komunikace a s tím související rozvoj svépomocných hnutí a občanských iniciativ.
Podpora zdraví důvody vzniku První formulace konceptu podpory zdraví byla představena v tzv. Lalondově zprávě v roce 1974 v Kanadě. Marc Lalonde (nar. 1929) byl úspěšným kanadským politikem, mj. také ministrem zdravotnictví a v roce 1974 představil zprávu s názvem A New Perspective on the Health of Canadians, považovanou za nový pohled na budoucí vývoj péče o zdraví. Tato zpráva byla pak s odstupem let hodnocena v literatuře jako první moderní dokument představený v západním světě, který nám ukázal že náš dosavadní důraz na biomedicínsky pojatý systém zdravotní péče je špatný, že se potřebujeme nově podívat za tradiční health care system pokud chceme skutečně dosáhnout zvýšení úrovně veřejného zdraví (Lemco, 1994).
Souvislosti podpory zdraví Podpora zdraví úzce souvisí s prevencí všech chorob a dalšími postupy využívanými k ovlivnění vztahu mezi zdravím a nemocí. Návaznost jejich vzájemného působení lze vyjádřit takto: podpora zdraví prevence chorob léčba rehabilitace resocializace
Souvislosti podpory zdraví Podpora zdraví úzce souvisí s prevencí chorob a dalšími postupy využívanými k ovlivnění vztahu mezi zdravím a nemocí. Návaznost jejich vzájemného působení lze vyjádřit takto: podpora zdraví prevence chorob léčba rehabilitace resocializace
Komponenty podpory zdraví Výchova ke zdraví, edukace pacientů Veřejné zdravotní politiky zaměřené na ochranu a podporu zdraví s důrazem na rizikové determinanty životního stylu Prevence a intervenční programy podporující zdraví
Podpora zdraví jako součást strategie WHO Na Světovém zdravotnickém shromáždění (World Health Assembly) v roce 1977 byla navržena zásadně nová myšlenka v péči o zdraví: byla zde představena vize celosvětově platných podmínek dosažení a udržení nejvyšší možné úrovně zdraví během lidského života, nazvaná Zdraví pro všechny (Health for All). Tato vize stanovila zásadní globální priority tohoto úsilí a její postupná realizace byla zaměřena na integraci veřejné zdravotní politiky a souboru konkrétních postupů směřujících k rozvoji a podpoře zdraví (health promotion).
Ottawská charta (1986) Podpora zdraví Politické dokumenty Zdraví pro všechny v 21.století - Evropská zdravotní politika ( 1999) Zdravotní politika EU Národní program zdraví (1995) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (2002) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (2002)
Podpora zdraví Podmínky a předpoklady: Podpora zdraví by měla být součástí veřejné politiky, všech dokumentů a opatření. Prostředí, ve kterém člověk žije, by mělo umožňovat a podporovat rozvoj zdraví. Podpora zdraví by měla být součástí komunitní politiky a praxe. Lidé by měli mít možnost získat informace, získávat znalosti a dovednosti umožňující rozvoj a podporu zdraví. Zdravotnické služby by se měly více orientovat na podporu a rozvoj zdraví. Ottawská charta
Zdraví pro všechny v 21.století Evropská zdravotní politika Hlavní strategie, které mají naplnit cíle evropské zdravotní politiky WHO: Podpora zdraví (posilování a rozvoj zdraví) a prevence nemocí a úrazů. Dobrá zdravotní péče pro lidi s poruchou zdraví a úrazem. Nové formy mobilizace zdrojů pro rozvoj zdraví.
Zdravotní politika EU Amsterodamská smlouva V čl. 152 formuluje pojetí zdravotní politiky unie. Deklaruje, že ve všech politikách a aktivitách Unie se bude uplatňovat vysoká úroveň ochrany a podpory zdraví. Všechny akce Společenství, které budou doplňovat národní politiky, budou zaměřeny na zlepšení veřejného zdraví, prevenci nemocí a odstranění zdrojů ohrožení zdraví. Tyto akce zajistí boj proti hlavním zdravotním problémům podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a prevence, informacemi a výchovou.
Národní program zdraví Krátkodobá strategie NPZ usnesení vlády ČR č. 247/1991 Střednědobá strategie NPZ usnesení vlády ČR č. 273/1992 Dlouhodobá strategie NPZ 1995 Národní varianta programu WHO Zdraví pro všechny do r. 2000 Zdraví pro všechny v 21. století usnesení vlády č. 1046/2002
Národní program zdraví Cíle: Zvyšovat znalosti lidí o zdravém způsobu života Zvyšovat znalosti lidí o možnostech prevence nemocí Podněcovat změny chování Vytvářet koalice pro realizaci podpory zdraví ve společnosti
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR - NEHAP NEHAP - schválen vládou ČR unesením č. 810/1998 Sb. V kapitole 2.2.2. je uveden Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí (usnesení vlády č. 369/1991). V kap. 2.6. jsou stanoveny cíle a aktivity k realizaci výzkumu.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění Ukládá povinnost krajským hygienickým stanicím podílet se na vytváření a realizaci zdravotní politiky regionu. Ukládá zdravotním ústavům povinnost realizovat programy ochrany a podpory zdraví, zajistit výchovu ke zdraví a zajistit činnost poraden ochrany a podpory zdraví. Státní zdravotní ústav - v 86 citovaného zákona se uvádí, že ústav se zřizuje k přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb k ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva.
Public Health System in the Czech Republic populatio n 10,272.50 3 14 regions 304599 551650 826992 RPHC RPHI LPHC LPHI MOH NIPH LPHC LPHI 111314 9 1183900 625991 RPHC RPHI 429113 52101 9 LPHC LPHI 551297 508542 MOH - Ministry of Health NIPH - National Institute of Public Health RPHC - Regional Public Health Centre LPHC - Local Public Health Centre RPHI - Regional Public Health Institutes LPHI Local Public Health Institutes 1279951 641554 598057 1136689
350 300 250 200 150 100 50 0 Výsledky VVŘ dotačního programu MZ NPZ-PPZ 1993-2008 Předloženo Počet schválených Procento schválených Dotace 40 mil. Kč 30 20 10 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Poč et PPZ
Klíčové strategie WHO v podpoře zdraví Health 21 health for all in the 21st century (1999) Strategie životní prostředí a zdraví dětí (2002) Rámcová úmluva o kontrole tabáku (2003) Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví (2003) Evropský akční plán proti alkoholu (2003) Deklarace o duševním zdraví pro Evropu (2005) Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013 (2009) Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2008 2010 Střednědobý plán na řešení problematiky HIV/AIDS v České republice v období let 2008 2012 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007 2017 Národní program přípravy na stárnutí atd.
Cílem podpory zdraví je: Zdravotní politika EU vyvarovat se rizikům poškozujícím zdraví, posílit zdraví ochraňující faktory, zlepšit životní styl a kvalitu života lidí, snížit incidenci nemocí pomocí screeningu, časné detekce a časné léčby, přispívat k redukci potřeb a nákladů na zdravotní péči.
Zdraví 21 v ČR zpráva o meziresortním naplňování UV ČR 1046/2002 Nedostatečné finanční zdroje Nedostatečně rozvinutá meziodvětvová spolupráce Nižší účast občanské veřejnosti Podcenění role médií Pomalá regionální implementace programu ZDRAVÍ 21
Podpora zdraví 21 v ČR Informace a komunikace na všech úrovních Vzdělávání a finanční podpora Spolupráce meziresortní (např. MD Strategie bezpečnosti silničního provozu, Strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR) Spolupráce s vytvořenými strukturami programů WHO v ČR zejména Zdravá města přenos do municipalit a samospráv Spolupráce s kraji - krajské zdravotní plány, posilování kapacit podpory zdraví v regionech Spolupráce mezinárodní - zapojení do Komunitárních programů EU, WHO Priority v podpoře a ochraně zdraví
Priority v podpoře zdraví na rok 2010 Výživa Pohybová aktivita Tabák Alkohol Prevence úrazů Prevence HIV/AIDS Prevence kardiovaskulárních onemocnění Prevence nádorových onemocnění Prevence metabolických onemocnění obezita, diabetes mellitus
Možnosti hodnocení podpory zdraví Pro vymezení objektivních kritérií účinnosti posilování, podpory zdraví a prevence se nabízí možnost využít obecně známých principů medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine), formulované jako svědomité, explicitní a rozumné (tj. uvážlivé, přiměřené) užití nejlepších současných důkazů při přijímání rozhodnutí o zdravotní péči o individuální pacienty. Tento postup zahrnuje integraci individuálních klinických znalostí a názorů, jichž jednotliví kliničtí odborníci nabývají v průběhu klinické zkušenosti a praxe, s nejlepšími dostupnými externími klinickými důkazy ze systematického výzkumu (Sackett et al., 1996). V návaznosti na toto pojetí byla vypracována i charakteristika podpory zdraví založené na důkazech (evidence-based health promotion), jež definuje takto pojatou podporu zdraví jako postup, zahrnující explicitní užití důkazu kvality výzkumu při přijímání rozhodnutí (Wiggers, Sanson-Fisher, 1998).
Možnosti hodnocení podpory zdraví Současně se však objevují kritické výhrady, upozorňující na nevhodnost a nepřiměřenost užívání tradičních přístupů, vycházejících z analýzy kvantitativních dat, k porozumění lidské zkušenosti - základní komponenty, z níž vycházejí aktivity podpory zdraví (Macdonald, Davies, 1998; Raphael, Bryant, 2000). Evropská pracovní skupina, kterou WHO ustanovila k hodnocení postupů a efektivity podpory zdraví, uvádí ve své zprávě, že k lepšímu porozumění vlivu aktivit podpory zdraví potřebují hodnotitelé využít rozsáhlého množství kombinace kvantitativních a kvalitativních postupů a metod, jež přesahuje úzké parametry randomizovaných klinických studií (WHO, 1998 ).
Hodnocení dopadů na zdraví - Health Impact Assessment Relativně novým přístupem k hodnocení zdraví a dopadů intervenčních či zdravotně-politických opatření na jeho kvantitativní i kvalitativní charakteristiky je procedura "Health Impact Assessment" (HIA). Tento postup je systematicky rozvíjen od druhé poloviny 90. let 20. století na základě aktuálně vnímané potřeby vytvoření kombinace hodnotících procesů, metod a nástrojů, sloužících k posouzení vlivu programů, projektů nebo částí zdravotní politiky na zdraví populace Postup HIA je orientován většinou prospektivně a je založen na modelu kauzality, v němž intervenující proměnné, tj. projekty a důsledky zdravotní politiky, mění determinanty zdraví a tím i výsledný stav zdraví.
Hodnocení dopadů na zdraví - Health Impact Assessment Základními východisky HIA jsou: holistické, celostní pojetí zdraví, předpoklad vzájemné součinnosti bio-psycho-sociálních a environmentálních podmínek zdraví, k vlastnímu hodnocení slouží kombinace kvantitativních a kvalitativních postupů, využívá se dat medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine), důraz je kladen na uplatnění principů rovnosti a spravedlnosti ve vztahu ke zdraví.
Hodnocení dopadů na zdraví - Health Impact Assessment Využití postupů HIA sleduje eliminaci rizikových faktorů a posílení faktorů protektivních. V procesu realizace HIA se rozlišuje jednak obecná metodika, vytvářející základní rámec pro následnou realizaci metod HIA, jednak vlastní postup, obsahující konkrétní procesy k provedení HIA. Postupy HIA se soustřeďují na hlavní skupiny determinant zdraví (osobnostní, rodinné, sociální, kulturní, ekonomické a environmentální) vliv či dopad na zdraví je charakterizován jako důsledek tohoto vlivu (health outcome), jenž je pojímán jako změna současného nebo budoucího zdravotního stavu jednotlivců, skupin, komunit ve vztahu k realizovaným programům, projektům a zdravotně-politickým opatřením. V ČR se pokusili využít principů HIA k hodnocení efektivity aktivit podpory zdraví Kučera et al. (2002).
Hlavní překážky pro účast migrantů na aktivitách podpory zdraví pro migranty neexistují v současné době projekty ani jiné aktivity v dané oblasti podpory zdraví nedostatek informací celkový pokles nabídky služeb jazyková bariéra stud a nejistota ( na straně migranta jako klienta x na straně poskytovatele služeb) nedostatek pracovníků podpory zdraví vzdělaných pro práci s klienty jiné národnosti a kultury nezájem migrantů ( mají důležitější starosti) nezájem poskytovatelů služeb podpory zdraví včetně Ministerstva zdravotnictví výzva pro řešení
Děkuji za pozornost www.szu.cz