Pozn.: Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění. Ústecký kraj Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Do zasedání ZÚK Bod programu: 6.7 7. zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje konané 11. 09. 2017 Věc: Informace o těžbě lithia v Krušných horách Materiál na stůl: Důvod předložení: Plnění úkolu Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 26. 6. 2017. Nárok na rozpočet: Bez nároku na rozpočet. Projednáno v Radě ÚK / výboru ZÚK:v RÚK 16.8.2017 Dne: 16. 8. 2017 Pro: Proti: Zdržel se: Č. usnesení: 10/21R/2017 Přílohy: 6.7-1 Název: Název: vyjádření MPO k težbě lithia v Krušných horách Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Ústeckého kraje bere na vědomí informace o těžbě lithia v Krušných horách.
Důvodová zpráva: Dle Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kterou schválila vláda ČR svým usnesením č. 441 ze dne 14. června 2017, patří lithium ke strategickým surovinám. V České republice jsou největší zásoby tohoto kovu v Evropě, které odpovídají dle současných odhadů asi třem procentům světových zásob. Většina těchto zásob se nachází v okolí Cínovce v Krušných horách, menší ložisko ve Slavkovském lese. Těžba rud lithia a jeho zpracování v ČR neprobíhá a v průmyslové podobě nikdy neprobíhala, nicméně průzkumy v minulosti vymezily jeho ložiska a zdroje. Minerály s obsahem lithia (cinvaldit lithná slída) byly odpadem při těžbě cínu a wolframu právě v oblasti Krušných hor a Slavkovského lesa. V současné době se v oblasti Krušných hor a Slavkovského lesa nachází celkem 5 známých výhradních rudních ložisek lithia, obsahujících často i významný podíl cínu a wolframu. Celkově je na nich vypočteno cca 160 kt lithia (kovu). Legislativní rámec geologického průzkumu a těžby výhradních ložisek stanovuje zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Podmínky pro provádění geologického průzkumu jsou zakotveny v zákonu č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Výhradní ložiska jsou dle české legislativy vlastnictvím státu, který je může za úhradu předat k využití těžebním společnostem formou stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Těžbu povoluje příslušný obvodní báňský úřad. Úhrada z vydobytého vyhrazeného nerostu lithia činí dle nařízení vlády (platné od 1. 1. 2017) 10 692 Kč za tunu kovu. Z této částky náleží dle horního zákona 62 % státu a 38 % příslušné obci. O stanovení průzkumného území může požádat každá právnická či fyzická osoba splňující patřičné náležitosti a kvalifikaci. Je-li však zažádáno o průzkum výhradního ložiska nalezeného v minulosti za státní prostředky (případ ložisek lithia), je tato žádost oznámena v Obchodním věstníku, aby mohly reagovat i jiné firmy a bylo možno dodržet konkurenční prostředí. Tento zákonný proces byl aplikován, avšak žádná další společnost zájem o průzkum neprojevila. Největšími producenty lithia ve světě jsou Austrálie, USA, Chile, Argentina a Čína. V Evropě těží slídy s obsahem lithia pouze Portugalsko, ale tato chudá a obtížně zpracovatelná surovina tam není využívána k výrobě solí lithia či kovu, ale pouze jako tavivo hmota pro snižování teploty při procesu výpalu v keramickém průmyslu. Lithium je v současné době považováno za high-tech surovinu pro 21. století. Prognóza velkého zvýšení spotřeby je spojována především s elektromobilitou a výrobou akumulátorů a elektromobilů. Riziko omezené dostupnosti některých kovů (včetně lithia) na světových trzích a jejich stoupající význam vedlo ke zvýšenému zájmu o vyhledávání a průzkum ložisek. Cena lithia se v současnosti pohybuje kolem 23 000 dolarů za tunu. V oblasti Krušných hor v oblasti Cínovce se nacházejí 4 průzkumná území s oblastí zájmu lithium, cín, wolfram a další vzácné kovy. V souvislosti s těžbou lithia se zde dle dostupných informací angažují dvě společnosti - Cínovecká deponie a. s., kterou vlastní skupina RSJ, spjatá s Karlem Janečkem a Geomet s. r. o., patřící do australského konsorcia European Metals Holding (EMH). 1. Cínovecká deponie a. s. Společnost Cínovecká deponie a.s. od loňského podzimu disponuje veškerými povoleními k těžbě lithiové rudy na výhradním ložisku lithiové rudy Cínovec odkaliště. Od června tohoto roku má společnost také povolení ke stavbě separační linky suroviny. Prostor odkaliště vznikl jako deponie původně nevyužité části suroviny naplavované z úpravny rudy v bývalém areálu rudných dolů Cínovec. Provoz zde byl ukončen v roce 1990, kdy proběhla likvidace dolu a rekultivace hlušinových hald a odkaliště. Hlavní složkou na ložisku je lithium, které je vázáno na slídové minerály skupiny cinvalditu a je získatelné metodou plavení a třídění za mokra s následnou elektromagnetickou separací. Technologie těžby počítá s vybudováním podzemní ochranné (těsnící) stěny přilehlého mokřadu a následnou povrchovou těžbou etážovým způsobem ve 3 těžebních řezech. Celková plocha dobývacího prostoru činí cca 86 065 m2. Zejména v rámci stanoveného dobývacího prostoru Cínovec I bude umístěna separační linka, jejíž maximální roční kapacita bude dosahovat cca 120 tis. tun zpracované suroviny. Roční produkce koncentrátu bude odpovídat přibližně objemu 21 600 t. Vedlejší produkt, písek, bude z větší části expedován a využit jako stavební materiál. Předpokládaná doba provozu zařízení je cca 5 6 let. Další informace o záměru společnosti Cínovecká deponie a. s. naleznete na informačním systému EIA https://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr pod kódy MZP439 a MZP456. 2. Geomet s. r. o. Dle informací obdržených od společnosti Geomet s. r. o., má tato společnost v lokalitě Cínovec stanovena 3 průzkumná ložisková území Cínovec, Cínovec II a Cínovec III, pro vyhledávání a průzkum ložisek. Byl
proveden geologický průzkum v rozsahu 30 geologicko-průzkumných jádrových vrtů, což činí celkově cca 13 000 m. Získané vrtné jádro bylo analyticky zpracováno za účelem stanovení mineralogického a chemického složení, stanovení užitkových složek a provedení geomechanických a geotechnických zkoušek. Dále společnost zpracovala Úvodní studii záměru a Předběžnou studii proveditelnosti záměru, které obsahují vyhodnocení geologicko-průzkumných prací, výpočty zásob ložiska, návrh otvírky, přípravy a dobývání ložiska a výstavby dolu, návrh procesu úpravy vydobyté rudy a výstavby úpravárenského komplexu, energetické, technické a personální zajištění záměru, vlivy na životní prostředí a ekonomický model záměru. Po ukončení etapy geologického průzkumu vydá Ministerstvo životního prostředí na základě zpracovaného výpočtu zásob ložiska podle platných podmínek využitelnosti osvědčení o výhradním ložisku společnosti, která průzkum provedla. Společnost Geomet s. r. o. je držitelem osvědčení o výhradním ložisku pro výhradní ložisko Cínovec východ a Cínovec jih. Pro obě ložiska má vydán předchozí souhlas pro stanovení dobývacího prostoru (od MŽP ze dne 10. 4. 2017). Po komplexním ukončení průzkumu má společnost Geomet s. r. o. zákonné přednostní právo na stanovení dobývacího prostoru, což je oprávnění k dobývání výhradního ložiska, které stanovuje Obvodní báňský úřad. 2.1 Záměr společnosti Záměrem společnosti Geomet s. r. o. je vydobytí bilančních zásob Li-W-Sn rud (lithium, wolfram, cín), přičemž v 1. etapě (2021 2041) se předpokládá celková těžba ve výši 34 460 mil. t rudy, což představuje při plném provozu cca 1,7 mil. tun rudy za rok. Tato ruda bude na místě zpracována na cca 360 tis. t koncentrátu, který bude nadále upraven na 21 tis. t karbonátu lithia, což je finální produkt záměru. V rámci povolovacích procesů, tj. v případě hlubinné těžby stanovení dobývacího prostoru a získání povolení hornické činnosti, a v případě výstavby úpravárenského komplexu vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, je společnost ve fázi zpracování oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V nejbližší době bude zahájena v součinnosti s obcí Dubí příprava změny územního plánu a posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). 2.2 Těžba a úprava rudy Záměrem investora je situovat hlubinný důl na Cínovci v rozsahu původního dolu, přičemž těžiště těžby bude umístěno mimo zástavbu v jižních částech ložiska. Vstup do dolu je předpokládán úpadnicemi z jižního úbočí Cínovce. Úpravárenský komplex se bude skládat z několika objektových a liniových staveb. Prvotní drcení rudy bude probíhat v podzemních prostorách dolu, při ústí úpadnic pak bude situována menší jednotka na další rozmělnění rudy na frakci 250 µm a smíchání s vodou a podzemními potrubními tahy bude směs dopravena k úpravě na koncentrát cínu a wolframu a koncentrát cinvalditu. Koncentrát cinvalditu bude dále pomlet na frakci 60 µm a metodou alkalického tavení za přítomnosti neagresivních reagentů (síran sodný, hydroxid vápenatý hašené vápno) zpracován na karbonát lithia. Dobývání rudy a její primární drcení bude umístěno pod povrchem. Navazující úpravárenské provozy jsou navrženy tak, aby byl vliv na životní prostředí co nejmenší. Bude se jednat o uzavřené provozy s recirkulací médií. Záměr bude detailně posuzován v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Provoz dolu bude zajišťovat zhruba 660 zaměstnanců, provoz úpravárenského komplexu 350 zaměstnanců. Přímá realizace záměru zajistí přes 1 000 pracovních míst. S tímto bude přirozeně spojena navazující zaměstnanost v dodavatelských firmách a terciérní sféře. 2.3 Účast státu na případné těžbě Geologický průzkum je velmi nákladná a riskantní činnost s velmi nejasným výsledkem, kterou nemůže stát financovat z prostředků státního rozpočtu. V současné době již firma Geomet s. r. o., potažmo její vlastník EMH, investovali do geologických prací a souvisejících činností cca 350 mil. Kč, přičemž geologické práce budou prováděny i nadále a připravuje se Studie proveditelnosti záměru, tj. další a nákladnější etapa geologického průzkumu a projektové přípravy ložiska k těžbě. Z výše uvedených důvodů žádný stát ve vyspělém světě neprovádí geologický průzkum výhradních ložisek na vlastní náklady a svěřuje jej soukromým subjektům a má k tomu platnými zákony stanovenou legislativní proceduru, kterou firma Geomet s. r. o. beze zbytku naplňuje. DIAMO, s. p. je především správcem ložisek, u nichž došlo k ukončení těžby a rovněž se zabývá likvidací důlní a povrchové infrastruktury resp. rekultivací území. Na tyto činnosti je také personálně a finančně vybaveno. Geologický průzkum, otvírka, příprava a dobývání je v současné době již mimo rámec činnosti DIAMA s. p. V neposlední řadě, proces zpracování Li-Sn-W rud je náročný a příslušné hydrometalurigické technologie nejsou v současné době dostupné pro specifické složení Cínovecké rudy. EMH financuje a
provádí řadu výzkumů a hydrometalurgických testů s velmi dobrými výsledky, které umožní modifikaci a transfer ve světě již odzkoušených technologií do prostředí České republiky. 3. Interpelace senátora Jaroslava Doubravy Na jednání Zastupitelstva Ústeckého kraje dne 26. 6. 2017 přednesl pan senátor Jaroslav Doubrava následující interpelaci: Já bych vás chtěl požádat, ale o něco, co hýbe nejenom naší oblastí, ale v podstatě už i celou republikou. A to je případná těžba lithia v naší oblasti. Obrací se na mě celá řada lidí z celé republiky a ptá se, jak to teda s tím je. Já myslím, že pokud ty zprávy o tom, že jsou tam tak velké a tak hodnotné zásoby lithia jsou pravdivé, měly by zůstat ve vlastnictví státu, měla by tu těžbu zajišťovat státní firma. Takovou firmu máme, je to firma Diamo s velkými zkušenostmi a myslím, že ta by se takové věci měla ujmout. Je mi jasné, že to asi neprojednáte na dnešním zasedání, ale chtěl bych vás poprosit, abyste to projednali na nejbližším nebo v nejbližším možném termínu. Je to taková hodnota, která si myslím zaslouží pozornost vašeho vedení kraje. Za to vám děkuji. K interpelaci p. senátora Doubravy Zásoby Li-W-Sn rud byly, jsou a ze zákona vždy budou ve vlastnictví státu. Stát si svými zákony a prováděcími předpisy stanovuje, za jakých podmínek s nimi bude těžební firma nakládat, bez ohledu na to, zda je firmou státní nebo soukromou. Hodnotu ložiska lithia v Krušných horách lze posuzovat mnoha způsoby. Celkové množství rudy vyčíslené v předběžné studii proveditelnosti a tudíž teoretická hodnota ložiska je velmi relativním číslem. Z celkového množství rudy, ať už bude ložisko těžit soukromá či státní společnost, lze v dohledné době vydobýt pouze malou část. Studie proveditelnosti vyčíslila celkové množství rudy na 656 mil. tun, a model dobývání počítá s vytěžením cca 35 mil. tun v prvních 21 letech. Tento nepoměr je dán fyzickými, technickými a environmentálně-legislativními limity podzemního způsobu dobývání, které jsou nepřekročitelné pro jakéhokoliv těžaře. Samozřejmě je zde teoretická technická možnost otevřít ložisko lomovým způsobem a tím dosáhnout násobků ročních těžeb, to by však znamenalo úplnou likvidaci Cínovce, což zřejmě nikdo nepovažuje za reálné. Podzemní způsob dobývání je zde jediný možný a sociálně udržitelný, bez negativních dopadů na životní prostředí a obyvatelstvo širokého okolí. Celková vstupní investice na otvírku podzemního dolu a výstavbu zpracovatelských závodů se bude pohybovat kolem 10 miliard českých korun. Z tohoto pohledu jde pro stát i soukromý subjekt o celkem rizikový projekt. Světová spotřeba lithia je dnes tažena výhradně automobilovým průmyslem. Pokud by v průběhu 21 let došlo ke změně technologie výroby baterií, což není vůbec nepravděpodobné, nese veškeré riziko soukromý těžař, nikoliv stát. V případě, že sázka na budoucí dlouhodobou potřebu lithia vyjde, lze ložisko následně těžit po několik generací. Hlavním přínosem budoucí těžby lithia pro stát a jeho obyvatelstvo rozhodně není inkasování poplatků případně potenciálních zisků z těžby (v případě těžby státním subjektem). Budoucí benefity z vytvoření nového průmyslového odvětví tzv. e-mobility s vysokou přidanou hodnotou tyto potenciální přímé výnosy řádově převýší. A je proto v zájmu státu projekt výroby základních vstupních surovin pro nové high-tech odvětví průmyslu urychlit a nezpožďovat tím vývoj průmyslu e-mobility v ČR. Potenciální vynucenou změnou subjektu provádějícího rozsáhlý geologický průzkum, přípravu těžby a úpravy suroviny by s ohledem na možné dlouhotrvající právní spory a nedostupné know-how došlo k minimálně několikaletému zpoždění v zahájení dodávek nezbytných produktů pro navazující průmysl e-mobility, což by s ohledem na předpokládaný nedostatek surovin v nejbližších letech mohlo mít fatální dopady na celé odvětví v ČR. Ze strany EMH již dnes dochází k vytváření uzavřeného řetězce od výzkumu, těžby přes úpravu až po finální využití suroviny českými výrobci. Tento postup je jediný možný nejen z důvodu přizpůsobení technologií výroby lithných meziproduktů požadavkům českých finálních zpracovatelů, ale rovněž jediný ekonomicky životaschopný. V České republice v současnosti neexistuje státní firma, která by se zabývala těžbou a úpravou rudních surovin. Žádné rudy se na území České republiky netěží už více než dvacet let. V těžebním průmyslu zde existují dva státní podniky, DIAMO s. p. (v minulosti těžba uranu) a Palivový kombinát Ústí nad Labem s. p. (orientace na hnědé uhlí). Nyní je primárním cílem a základem podnikání těchto společností především sanace a likvidace následků a pozůstatků těžebního průmyslu z minulosti (před rokem 1992, kdy ještě nedocházelo k tvorbě povinných rezerv na sanace a rekultivace) včetně likvidace ekologických škod.
4. Lithium - aktuální přehled platných rozhodnutí (informace z MŽP) 4.1 LITHIUM - PŘEHLED STANOVENÝCH PRŮZKUMNÝCH ÚZEMÍ (PÚ): PÚ PERNINK - LESÍK - alkalicko-živcová žula s vysokým obsahem Li, Rb, Cs - spol. GIS GEOINDUSTRY, s. r. o. platné do 31. 5. 2019 PÚ CÍNOVEC Sn-W-Li rudy spol. GEOMET s. r. o. platnost prodloužena do 30. 7. 2019 PÚ CÍNOVEC II Li-Sn-W-Rb-Cs rudy spol. GEOMET s r. o. platnost prodloužena do 31. 12. 2020 PÚ HORNÍ SLAVKOV I Sn-W ruda, Li-Rb-Cs ruda, Cu ruda, Mo ruda spol. GET s. r. o. pro Cínoveckou deponii a.s. platné do 31. 12. 2018 PÚ HORNÍ SLAVKOV II Sn-W ruda, Li-Rb-Cs ruda, Mo ruda spol. GET s. r. o. pro Cínoveckou deponii platné do 31. 12. 2018 PÚ HORNÍ SLAVKOV KRÁSNO živcová surovina, Sn-W ruda, Li ruda, Cu ruda spol. GET s. r. o. pro KMK GRANIT a. s. do 30. 11. 2018 PÚ KRÁSNO HORNÍ SLAVKOV - živcová surovina, Sn-W ruda, Li ruda, Cu ruda spol. GET s. r. o. pro KMK GRANIT a. s. do 30. 11. 2018 PÚ CÍNOVEC III Li-Sn-W-Rb-Cs rudy spol. GEOMET s. r. o. do 31. 10. 2021 PÚ CÍNOVEC IV Li-Sn-W-Rb-Cs rudy spol. GEOMET s. r. o. do 30. 4. 2022 4. 2 LITHIUM - PŘEHLED UDĚLENÝCH PŘEDCHOZÍCH SOUHLASŮ k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru (PS DP): PS DP CÍNOVEC I Li ruda - spol. Cínovecká deponie, a. s. platnost do 11. 11. 2019 PS DP CÍNOVEC II Li ruda, Sn-W ruda - spol. GEOMET s. r. o. platnost do 26. 11. 2019 PS DP HORNÍ SLAVKOV - Li ruda spol. Sanaka Industry, a. s.- platnost do 2. 3. 2020 PS DP CÍNOVEC III Li ruda, Sn-W ruda - spol. GEOMET s. r. o. platnost do 29. 4. 2025 4.3 LITHIUM - PŘEHLED VYDANÝCH SOUHLASNÝCH STANOVISEK EIA k záměru stanovení dobývacího prostoru DP (EIA DP): EIA DP CÍNOVEC I Li ruda - spol. Cínovecká deponie, a. s. vydáno souhlasné stanovisko MŽP EIA DP HORNÍ SLAVKOV - Li ruda spol. Sanaka Industry, a. s. aktuálně probíhá 4.4 LITHIUM - ROZHODNUTÍ O STANOVENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU (DP): DP CÍNOVEC I lithiová ruda - spol. Cínovecká deponie, a. s. rozhodnutí OBÚ Most ze dne 22. 1. 2016, právní moci nabylo 11. 2. 2016 4.5 LITHIUM - ROZHODNUTÍ O POVOLENÍ HORNICKÉ ČINNOSTI (HČ v DP): HČ v DP CÍNOVEC I lithiová ruda - spol. Cínovecká deponie, a. s. rozhodnutí OBÚ Most ze dne 26. 9. 2016 Ing. Petr Pípal, starosta obce Dubí, přislíbil účast na zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje, kde bude k dispozici pro zodpovězení případných dotazů. Pokud ze zasedání zastupitelstva vzejdou dotazy týkající se přímo společnosti Geomet s. r. o., bude pozván její zástupce na následující zasedání zastupitelstva k jejich zodpovězení. Zpracoval / konzultoval: Ing. Monika Zeman, MBA Předkládá: Oldřich Bubeníček Schvalovací cesta: 1 Zeman Monika (vedoucí odboru) 28.8.2017 15:49 podepsáno 2 Bubeníček Oldřich (hejtman) 28.8.2017 16:06 podepsáno Podpis zpracovatele: Jana Koutecká 28.08.2017 09:44