: Úvod Rekapitulace, feedback, novinky a další program

4. Setkání znalostní platformy 25. května 2017, Klecany

Program: 09.30 10.00: Úvod Rekapitulace, feedback, novinky a další program 10.00 10.30: Recovery orientované služby Martin Fojtíček 10.30 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči Petr Winkler 10.45 11:10: Co to je recovery? Dana Chrtková 11.10 11.30: Jak měřit recovery? Lucie Kondrátová 11.30 12.00: Instrumenty měřící recovery zkušenosti z pilotního testování Pavel Říčan 12.00 13:00: Polední pauza 13.00?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR? 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rekapitulace a feedback Think tank usilující o maximální kvalitu psychiatrické péče v ČR dosahovaná skrze rozvoj založený na evidenci Způsob práce: Vědecký tým Expertní platforma 36 setkání Zahraničí supervize a poradenství Výstupy 1. Metodika pro měření efektivity služeb 2. Zpráva o stavu systému psychiatrické péče indikátory 3. Efektivní intervence 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rekapitulace a feedback Obsah projektu Způsob práce Zapojení a složení expertní platformy (individuální přístup)? 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program www.merrps.cz Zahraniční poradci prof. Gaebel, dr. Chisholm, dr. Evans-Lacko, prof. Thornicroft, prof. Sartorius Setkání 15.6.2017 NUDZ 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program Setkání 15.6.2017 prof. Gaebel: indikátory kvality péče o duševní zdraví a jejich význam pro monitorování psychiatrického systému prof. Sartorius: rozvoj péče o duševní zdraví založený na důkazech mezinárodní zkušenost Dr. Chisholm: proces posilování systémů psychiatrické péče, role ekonomickýc evaluací v tomto procesu, strategie WHO pro rozvoj péče v regionu střední a východní Evropy diskuse zaměřená na reformu a rozvoj psychiatrických služeb v ČR a jejich evaluaci aktuální dění, procesy a očekávání 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program 19.6. 2017 změna data! Ekonomie a systém péče o duševní zdraví Martin Dlouhý, Hana M. Smrčková, Helena Rögnerová 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Měření efektivity služeb Náklady Výnosy Psychopatologie symptomy obecně Psychopatologie symptomy specificky Globální fungování a disabilita Sociální fungování Potřeby Globální fungování a potřeby specificky Kvalita života obecně Kvalita života související se zdravím - QALY Kvalita života související s duševním zdravím Spokojenost se službami Sociální kontakty Sebe-stigmatizace Důsledky pro rodinu Zotavení 1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Recovery Úzdrava Zotavení Dana Chrtková, Lucie Kondrátová Národní ústav duševního zdraví

Recovery teoretické přístupy Recovery from Klinická Recovery Dobře měřitelné, vymizení symptomů, návrat k normálu Being in recovery Osobní Recovery Recovery možná i se symptomy, koncept založen na hnutí uživatelů péče, zasahuje mimo jiné do oblasti lidských práv (rovnost příležitostí, atd.) 1.6.2017

Klinická recovery Definice dle Liberman (2002) 4 dimenze recovery: Symptomatologická pro Recovery je nutné dostat symptomy pod kontrolu Fungování v zaměstnání chodit do práce, vrátit se ke studiu, mít den vyplněný jinou aktivitou než péčí o sebe sama Nezávislý život např. zodpovědnost hospodařit se svými financemi Sociální vztahy fungování v mezilidských vztazích, mít přátele a být s nimi v pravidelném kontaktu 1.6.2017

Osobní Recovery Exkurze do historie 60-tá a 70-tá léta - deinstitucionalizace psychiatrické péče a rozvoj pacientského hnutí 80-tá léta - vznik a rozšíření komunitní péče - lidé s duševním onemocněním - mnohem více přání a potřeb než pouhé vymizení příznaků, 90-tá léta vize RECOVERY nový přístup k lidem s duševním onemocněním i k poskytovaným službám 1.6.2017

Definice dle Anthony, 1993 Osobní Recovery Hluboce individuální proces změny postojů, hodnot, pocitů, cílů, dovedností a rolí, spokojený život plný naděje, život s novým významem a smyslem za hranicí dopadů duševního onemocnění (Anthony, 1993) Recovery lidé s duševním onemocněním běžně praktikují Na cestě Recovery stigma, sebe-stigma, nedostatek příležitostí, nezaměstnanost 1.6.2017

1.6.2017 Osobní Recovery Definice dle Leamy, Bird et al. (2011) SLR (97 článků) Osobní recovery je CESTA aktivní, individuální, unikátní, nelineární proces, který obsahuje. 1. Propojenost = Connectedness (peer podpora a podpora od druhých, být součástí komunity, vztahy) 2. Naději a optimismus = Hope and optimism (pozitivní myšlení, motivace ke změně, víra v možnost Recovery, sny a aspirace) 3. Identitu = Identity (znovuvybudování pozitivního pocitu identity, překonání stigmatu) 4. Smysl v životě = Meaning in life (smysl zkušenosti s duševním onemocněním, spiritualita, kvalita života, sociální role, sociální cíle) 5. Zmocnění= Empowerment (osobní zodpovědnost, kontrola nad svým životem, soustředění na vlastní silné stránky) CHIME Koncept

Klinická X Osobní Recovery V literatuře tyto přístupy často pojímány odděleně, jako dva protichůdné koncepty Z mé zkušenosti: nelze jeden bez druhého, a to po celý život, který následuje po atace duševního onemocnění Někdy je potřeba klást větší důraz na klinickou Recovery jindy na osobní Recovery 1.6.2017

Recovery Já RODINA = OSOBNÍ CÍLE Já OSOBNÍ PŘÁTELÉ CÍLE NEMOC nemoc PRÁCE 1.6.2017

Psychotická ataka Antipsychotika + Psychosociální intervence Vymizení nebo zmírnění symptomů Náhled Deprese, úzkost + IPS + Antidepresiva A jak to bylo postupně? Návrat do práce, do školy, otevřený trh práce Pracovní, rodinný, společenský život 1.6.2017 Minimálně ½ roku 5 let???

Recovery jako cesta jako náš život Míra Recovery klientů je důležitým ukazatelem rozvoje nás samotných (jak si stojíme v procesu Recovery) ale i rozvoje kvality poskytovaných služeb (jak jsou efektivní) Míra Recovery jako indikátor kvality psychosociálních intervencí: Kolik klientů s vážným duševním onemocněním se za daný čas zlepšilo na škále měřící Recovery o daný počet procent. (Psychosocial Interventions for Mental and Substance Use Disorders A Framework for Establishing Evidence-Based Standard, Mary Jane England et al. Eds., 2015) Nutno měřit oba typy Recovery GAF a škála na osobní Recovery, v ideálním případě pozitivní vývoj u obou škál 1.6.2017

Recovery Jak recovery měřit? Lucie Kondrátová, Dana Chrtková Národní ústav duševního zdraví 25.5.2017

25.5.2017 Výběr jednotlivých škál 7 přehledových publikací > 37 škál Kritéria výběru: Škála musí měřit osobní recovery Musí být vyplňována uživatelem Musí poskytovat kvantitativní data Přiměřený počet položek Dobré psychometrické vlastnosti Použita ve studiích v recenzovaných časopisech Zapojení uživatelů do vývoje škály Dostupná bez poplatku Frekvence použití (počet publikací, kde škálu použili, v letech 1993-2017)

Předvybrané škály IMR: Illness Management and Recovery Scale MHRM: Mental Health Recovery Measure QPR: Questionnaire about the Process of Recovery RAS: Recovery Assessment Scale STORI: Stages of Recovery Instrument 25.5.2017

Vybrané škály frekvence užití Google Scholar PubMed Web of Science IMR-S 92 13 10 MHRM 228 10 13 QPR 106 4 8 RAS 641 56 62 RPI 71 4 4 STORI 260 10 9 Podmínky vyhledávání v databázi: Plný název škály v názvu a abstraktu and mental health, and severe mental illness v letech 1993-2017 25.5.2017

Počet položek Počet domén Hodnocení Cílová skupina + / - Zdroje IMR-S 15 x MHRM 30 / 10 QPR 22 / 15 RAS 41 / 24 / 22 / 20 7 (Overcoming Stuckness, Self-Empowerment, Learning and Self- Redefinition, Basic Functioning, Overall Well- Being, New Potentials, and Advocacy/Enrichment) 2 (interpersonal, intrapersonal) 5 bodová Lickertova škála, celkové skóre 5 bodová Lickertova škála, celkové skóre, možno i hodnocení dle jednotlivých domén 5 bodová Lickertova škála, celkové skóre, možno i hodnocení dle jednotlivých domén 5 (confidence and hope, willingness to ask for help, goal and success orientation, reliance on others, no domination by 5 bodová Lickertova škála, symptoms) hodnocení dle domén SMI + verze pro poskytovatele - zahrnuje i symptomatologii (škála vyvinuta pro IMR program) SMI; váleční veteráni s SMI; lidé s duševním onemocněním + jednoduché použití i vyhodnocení participants of ACT teams; patients consulting study GPs for mental health issues. SMI; osoby po sebevražedném pokusu; starobní důchodci s duševním onemocněním + délka - výroky formulovány abstraktně - sensitivita ke změně + široce používaný + dobře hodnocený uživateli (Roosenschoon et al., 2016), (Fredriksson et al., 2016); (Hasson-Ohayon et al., 2007) (Wilrycx et al., 2015); (Ali et al., 2017); (Bitter et al., 2016) (Lofthus et al., 2016); (Enticott et al. 2016) (Moljord et al., 2016); (Sun et al., 2017) STORI 50 4 (Hope, Identity, Meaning, Responsibility) 6 bodová Lickertova škála SMI - negativně formulované výroky - pro respondenty nemusí vyznívat velmi povzbudivě (Wciorka et al., 2015); (Gale et al., 2012) 25.5.2017

- Použití QPR, RAS - Klienti komunitních služeb, F2 - N=138 Studie CZEPOS Zjištění (metoda lineární regrese): - QPR a RAS: přímá úměra (p < 0.001) - RAS a GAF: nepotvrzen signifikantní vztah (p < 0.091) - QPR a GAF: přímá úměra (p < 0.032) Závěry: Je žádoucí kombinovat škály hodnocené samotnými uživateli i poskytovateli služeb, náhled se může lišit 25.5.2017

Použité zdroje REŠERŠE: Burgess, P., Pirkis, J., Coombs, T., & Rosen, A. (2010). Review of Recovery Measures: Final Report, for Australian Mental Health Outcomes and Classification Network. Parkville, Australia, The University of Melbourne. Cavelti, M., Kvrgic, S., Beck, E.-M., Kossowsky, J., & Vauth, R. (2012). Assessing recovery from schizophrenia as an individual process. A review of self-report instruments. European psychiatry, 27(1), 19-32. Law, H., Morrison, A., Byrne, R., & Hodson, E. (2012). Recovery from psychosis: a user informed review of selfreport instruments for measuring recovery. Journal of Mental Health, 21(2), 192-207. Orde, T. C., Chamberlin, J., Carpenter, J., & Leff, H. S. (2005). Measuring the promise: A compendium of recovery measures: Evaluation Center@ HRSI. Shanks, V., Williams, J., Leamy, M., Bird, V. J., Le Boutillier, C., & Slade, M. (2013). Measures of personal recovery: a systematic review. Psychiatric Services, 64(10), 974-980. Scheyett, A., DeLuca, J., & Morgan, C. (2013). Recovery in severe mental illnesses: A literature review of recovery measures. Social Work Research, svt018. Sklar, M., Groessl, E. J., O'Connell, M., Davidson, L., & Aarons, G. A. (2013). Instruments for measuring mental health recovery: a systematic review. Clinical psychology review, 33(8), 1082-1095. OSTATNÍ ZDROJE: Ali, M. K., Hack, S. M., Brown, C. H., Medoff, D., Fang, L., Klingaman, E. A.,... Kreyenbuhl, J. A. (2017). Racial Differences in Mental Health Recovery among Veterans with Serious Mental Illness. Journal of Racial and Ethnic Health Disparities, 1-8. Bitter, N. A., Roeg, D. P., van Nieuwenhuizen, C., & van Weeghel, J. (2016). Identifying profiles of service users in housing services and exploring their quality of life and care needs. BMC psychiatry, 16(1), 419. Enticott, J. C., Shawyer, F., Brophy, L., Russell, G., Fossey, E., Inder, B.,... Wilson-Evered, E. (2016). The PULSAR primary care protocol: a stepped-wedge cluster randomized controlled trial to test a training intervention for general practitioners in recovery-oriented practice to optimize personal recovery in adult patients. BMC psychiatry, 16(1), 451. Färdig, R., Fredriksson, A., Lewander, T., Melin, L., & Mueser, K. T. (2016). Neurocognitive functioning and outcome of the Illness Management and Recovery Program for clients with schizophrenia and schizoaffective disorder. Nordic journal of psychiatry, 70(6), 430-435. Gale, C., Skegg, K., Mullen, R., Patterson, T., & Gray, A. (2012). Thoughts of suicide and stage of recovery in patients with schizophrenia in community mental health care. Australasian Psychiatry, 20(4), 313-317. Hasson-Ohayon, I., Roe, D., & Kravetz, S. (2008). The psychometric properties of the Illness Management and Recovery scale: client and clinician versions. Psychiatry Research, 160(2), 228-235. Lofthus, A. M., Westerlund, H., Bjørgen, D., Lindstrøm, J. C., Lauveng, A., Rose, D.,... Heiervang, K. (2016). Recovery concept in a Norwegian setting to be examined by the assertive community treatment model and mixed methods. International Journal of Mental Health Nursing. Moljord, I. E. O., Helland-Hansen, K. A., Salvesen, Ø., Olsø, T. M., Gudde, C. B., Rise, M. B.,... Eriksen, L. (2016). Short time effect of a self-referral to inpatient treatment for patients with severe mental disorders: a randomized controlled trial. BMC Health Services Research, 16(1), 513. Roosenschoon, B.-J., Mulder, C. L., Deen, M. L., & van Weeghel, J. (2016). Effectiveness of illness management and recovery (IMR) in the Netherlands: a randomised clinical trial. BMC psychiatry, 16(1), 73. Sun, F. K., Lu, C. Y., Tseng, Y. S., & Chiang, C. Y. (2017). Factors predicting recovery from suicide in attempted suicide patients. Journal of clinical nursing. Wciórka, J., Świtaj, P., & Anczewska, M. (2015). The stages of recovery in relation to the other subjective and objective aspects of psychosis. Psychiatry Research, 225(3), 613-618. Wilrycx, G., Croon, M., Van den Broek, A., & van Nieuwenhuizen, C. (2015). Evaluation of a recoveryoriented care training program for mental healthcare professionals: Effects on mental health consumer outcomes. International Journal of Social Psychiatry, 61(2), 164-173. 25.5.2017

25.5.2017 Děkuji za pozornost