Partnerství v rámci politiky soudržnosti Podpora sociálních partnerů prostřednictvím Evropského sociálního fondu v období 2007-2013 1. Úvod Stále více důkazů svědčí o tom, že koordinační a vyjednávací systém zaměřený na reprezentativní činitele, jehož implantování intenzivně probíhá a který se vztahuje na velkou skupinu firem a zaměstnanců, přispívá k hospodářské a sociální výkonnosti. Účast činitelů z oblasti průmyslových vztahů v politické a institucionální debatě navíc nabízí za předpokladu, že různé strany, jež jsou v systému sociálního vládnutí zainteresovány, vnímají koordinaci a partnerství jako společný zájem 1 rozhodující prostředky ke zlepšení prostředí nezbytného pro růst. Sociální dialog může hrát pozitivní roli jak na evropské úrovni, tak na úrovni národní, regionální, sektorové i podnikové. Úspěšná realizace Lisabonské strategie staví na partnerském přístupu, což bylo zdůrazněno i na jarním summitu hlav států v roce 2006, kde zaznělo, že efektivní obnovené partnerství pro růst a zaměstnanost bude vyžadovat aktivní účast a odpovědnost sociálních partnerů. Tento dokument má příslušným aktérům na všech úrovních připomenout důležitost partnerství při řešení komplexních a mnohostranných problémů, které se dnes v politikách zaměstnanosti, sociálního začleňování a lidského kapitálu běžně vyskytují. Legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2007-2013 podporuje význam i odpovědnost sociálních partnerů při dosahování jejích cílů. S ohledem na důležitost role sociálních partnerů v rámci politiky soudržnosti, stejně jako při implementaci strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu (ESF), vypracovala Komise tři informační přehledy 2, které se vztahují na tato rozdílná, přesto však provázaná témata: Partnerství v rámci politiky soudržnosti Sociální partneři jako příjemci ESF Doplňkovost a provázanost s dalšími finančními nástroji Společenství 2. Politické pozadí Za aktivní podpory Evropské komise položili sociální partneři základy evropského sociálního dialogu na evropské úrovni a dynamickým a inovativním způsobem rozvinuli jeho tripartitní i bipartitní rozměr. Dle článků 138 a 139 Smlouvy konzultuje Komise evropské sociální partnery pokaždé, když se chystá předložit jakýkoliv návrh, který se týká oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. To znamená, že sociální partneři mají velký vliv na konečnou kvalitu akcí Společenství, a tedy i na jejich přidanou hodnotu. Mohou se rovněž účastnit bipartitních jednání, která se 1. Evropská komise (2006), Průmyslové vztahy v Evropě 2. Informační přehledy byly připraveny ve spolupráci s odděleními GŘ EMPL, která zodpovídají za sociální dialog a průmyslové vztahy, a s programem PROGRESS a jejich součástí jsou i příspěvky sociálních partnerů EU Evropská komise
2 dané problematiky týkají. Sociální partneři vyjádřili v poslední letech přání podílet se na autonomnějším dialogu na evropské úrovni a přijímají celou řadu iniciativ, včetně rostoucího počtu společných textů nové generace, v nichž formulují určité závazky nebo přijímají doporučení, jež jsou určena jejich národním členům, a usilují o aktivní realizaci činností na národní úrovni, které z dokumentu plynou. K tomu je zapotřebí větší interakce mezi různými úrovněmi, včetně efektivních systémů v rámci průmyslových vztahů a kapacit sociálních partnerů na národní úrovni. Partnerství se projevila jako stěžejní faktor v úsilí o dosažení efektivity politiky soudržnosti v kontextu lisabonské agendy - posilování hospodářské a sociální politiky prostřednictvím zvyšování zaměstnanosti a dostupnosti pracovních míst. Současné směry v oblasti politiky zaměstnanosti vyzdvihují klíčovou roli sociálních partnerů při dosahování cílů Lisabonské strategie a výslovně ji zmiňují v hlavních směrech č. 21 a 22 3. Na podporu tohoto přístupu uvádí nařízení o ESF pro období 2007-2013, že Fond bude podporovat činnosti v souladu s hlavními směry a doporučeními, jež budou přijaty v rámci Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). 3. Uplatňování zásady partnerství Je třeba zdůraznit, že uplatňování klíčových zásad politiky soudržnosti EU programování, partnerství, spolufinancování a hodnocení bude v programovém období 2007-2013 pokračovat. Zásada partnerství je při implementaci evropské politiky soudržnosti stěžejní. Předjímá totiž úzkou spolupráci mezi Komisí, úřady na národní, regionální a místní úrovni v členských státech a dalšími vládními i nevládními organizacemi a orgány v různých fázích implementačního cyklu strukturálních fondů. Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost 4 rozeznávají důležitost zapojení regionálních a místních činitelů a sociálních partnerů, a to zejména v oblastech, kde je nezbytné sblížení, jako například inovace, znalostní ekonomika a nové informační a komunikační technologie, zaměstnanost, lidský kapitál, podnikání, podpora malých a středních podniků (MSP) a přístup ke kapitálovému financování. Tato zásada partnerství je zakotvena v článcích legislativy pro programové období 2007-2013 5. Článek 11 1. Cíle fondů jsou sledovány v rámci úzké spolupráce (dále jen partnerství ) mezi Komisí a každým členským státem.každý členský stát navazuje v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, jako jsou a) příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné moci; b) hospodářští a sociální partneři; c) veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů. Každý členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech (dále jen partneři ) v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy a s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost mužů a žen a udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí. 2. Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každé kategorie partnerů vymezených v odstavci 1. 3. Partnerství zahrnuje přípravu, provádění, monitorování a hodnocení operačních programů. Členské státy případně zapojí každého z příslušných partnerů, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování ve lhůtě stanovené pro každou fázi. 3. http://ec.europa.eu/employment_social/employment_strategy/prop_2005/adopted_guidelines_2005_en.htm 4. http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/2007/osc/l_29120061021cs00110032.pdf 5. Článek 11 Obecného nařízení č. 1083/2006
3 4. Pomoc z fondů konzultuje Komise každý rok s organizacemi, které zastupují hospodářské a sociální partnery na evropské úrovni. Ustanovení článku 11 Obecného nařízení vyžadují, aby každý členský stát uplatňoval zásadu partnerství od samého počátku příprav zásahů strukturálních fondů a aby zapojil nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech. Takové činnosti vyžadují aktivní, širokou, vyváženou a průhlednou účast příslušných partnerů v procesu. Partnerství při přípravě programu Nejdůležitější úkoly partnerství při přípravě programu na období 2007-2013 jsou: prostřednictvím aktivní účasti na procesu konzultace přispět k přípravě národního strategického referenčního rámce (čl. 27 Obecného nařízení) na základě spolupráce s orgány pověřenými vypracováním operačního programu přispět k jeho vypracování (čl. 32 Obecného nařízení) Při hodnocení národního strategického referenčního rámce a operačních programů bude Komise prověřovat i to, zda byl dodržen partnerský přístup, tj.: kteří samostatní partneři a další činitelé se zúčastnili, jaké byly úkoly těchto činitelů a vymezení rozsahu jejich účasti; do jaké míry byl výběr odpovídajících partnerů průhledný a veřejný; jaké byly podniknuty kroky pro zajištění zapojení co největšího počtu subjektů a jejich aktivní účasti. Partnerství při implementaci Zásada partnerství se váže na zásadu subsidiarity, která znamená, že rozhodnutí mají být přijímána na úrovni, která je pro jejich realizaci nejpovolanější, a v kontextu širší sítě pro spolupráci, která sjednocuje zdroje a zkušenosti. Například v Rakousku se odpovědnost za správu strukturálních fondů dělí mezi spolkové a regionální úřady. Díky zavedení zásady partnerství na všech úrovních procesu řízení programu tak došlo k tomu, že mechanismy pro rozdělování strukturálních fondů přispěly ke vzniku různých sítí spolupráce a koordinačních struktur (např. ÖROK Rakouská asociace pro prostorové plánování). V průběhu posledních několika let poukázala různá hodnocení na kladný přínos zásady partnerství na systém strukturálních fondů a přidanou hodnotu, kterou tato zásada může generovat prostřednictvím posílené legitimity, lepší koordinace, zaručení průhlednosti, lepšího způsobu získávání dotací na základě zdokonaleného systému výběru projektů a šíření informací mezi potenciální podpůrné subjekty při implementaci politiky soudržnosti 6. Ze všeobecně známé skutečnosti, tedy, že sociální začleňování a dosažení kvalitní úrovně zaměstnanosti jsou složité a mnohostranné problémy, v praxi vyplývá to, že kladných výsledků může být dosaženo spíše tehdy, jsou-li projekty řízeny partnersky, než když je řídí jedna organizace samostatně. Partnerství v rámci monitorovacích výborů V současné době je účast partnerů v monitorovacích výborech jedním z viditelnějších aspektů uplatňování zásady partnerství v rámci strukturálních fondů. Ve většině případů mají sociální partneři stejná práva účastnit se i volit jako ostatní členové monitorovacích výborů. 6. Tématické hodnocení zásady partnerství: závěrečná souhrnná zpráva, Tavistock Institute, 1999; Studie o výkonnosti implementačních metod strukturálních fondů, ÖIR ve spojení s LRDP a IDOM, 2003; Názor na partneství pro implementaci strukturálních fondů Evropský hospodářský a sociální výbor, 2003; a Zásada partnerství v EU: stále udržitelný prostředek vládnutí napříč vícenásobnými správními arénami?, Michael W. Bauer, 2002.
4 Dobrým příkladem je Řecko, kde díky partnerství, které funguje uvnitř monitorovacích výborů, zajišťuje šíření informací souvisejících s programy a projekty strukturálních fondů a přispívá k vyšší účasti aktérů 7. Dle nařízení pro období 2007-2013 spadají monitorovací výbory výlučně do kompetence a jurisdikce členských států (článek 63 a 64 Obecného nařízení). Složení monitorovacího výboru musí odrážet zásady partnerství a rovnosti žen a mužů (článek 11 odst. 2 a článek 16 Obecného nařízení) a vycházet z osvědčených postupů předchozích období. 4. Dobré řízení v rámci ESF Partnerství v praxi Možnost udržitelného vývoje a prevence střetů vyžadují partnerství různých zájmů, které se zakládá na vzájemné důvěře a sdílení hodnot. Má-li vláda, soukromý sektor a občanská společnost dokázat účinně zdokonalovat poskytování služeb, je zapotřebí vyřešit několik problémů. Problémy a výzvy v oblasti vývoje jsou na sobě vzájemně příliš závislé a dosáhly příliš vysokého stupně složitosti a finanční a správní zdroje jsou příliš nedostatečné na to, aby kterákoliv samostatná instituce, ať veřejná, či soukromá dokázala těmto socio-ekonomickým výzvám čelit sama. Výkonná a účinná implementace akcí podporovaných z ESF je závislá na dobrém řízení a partnerství mezi příslušnými teritoriálními a socio-ekonomickými činiteli, a zejména na partnerství mezi sociálními partnery a ostatními aktéry, včetně těch na národní, regionální a místní úrovni. Sociální partneři mají na cestě ke změně v tomto širokém partnerství ústřední úlohu a jejich závazek při posilování hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající ve zlepšení úrovně zaměstnanosti a pracovních příležitostí, je klíčový. Sám výbor ESF 8 chápe účast sociálních partnerů při implementaci ESF jako velmi důležitou. Od samého počátku své existence fungoval výbor jako tripartitní orgán, v němž byly rovnoměrně zastoupeni představitelé sociálních partnerů i vlád. To je způsob, jakým se sociální partneři mohou podílet na fungování ESF jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Právně zakotvena je tato zásada v článku 5 nařízení o ESF č. 1081/2006, na jehož základě členské státy zajistí, aby byli... zapojeni sociální partneři. Tato zapojení proběhne, v příslušných případech, v různých fázích programování: příprava, implementace, monitorování a hodnocení operačních programů. Článek 5 1. Evropský sociální fond podporuje řádnou správu věcí veřejných a partnerství. Podpora z tohoto fondu je v souladu s institucionálními opatřeními, která jsou specifická pro každý členský stát, navrhována a prováděna na vhodné územní úrovni s ohledem na celostátní, regionální a místní úroveň. 2. Členské státy zajistí, aby byli do přípravy, provádění a monitorování podpory z Evropského sociálního fondu zapojeni sociální partneři a aby se jich účastnili jiní činitelé na vhodné územní úrovni a proběhly s nimi odpovídající konzultace. Z tohoto hlediska jsou sociální partneři považováni za privilegované partnery ESF. Prostřednictvím zřízení širokého partnerství pro změnu by členské státy měly zajistit dobré řízení, a to tím, že zapojí své parlamentní orgány, sociální partnery a aktéry, včetně aktérů na regionální i místní úrovni. 7. Partnerství v programovém období 2000-2006 Analýza implementace zásady partnerství GŘ REGIO, podklady k diskuzi list. 2005 8. Článek 147 Smlouvy
5 Příkladem je Dánsko, kde je partnerství schválenou součástí implementace programů strukturálních fondů a kde je vypracovávání národních programů založeno na procesu odzdola nahoru v rámci rozsáhlého partnerství. Příprava programů a jejich implementace je decentralizovaná, přičemž vedoucí úlohu hrají různé místní úřady a agentury. Podobný systém je i v Německu, kde jsou socio-ekonomičtí partneři i externí odborníci zapojeni do přípravy programu již od vývojové fáze. Protože poskytování rovných příležitostí a potlačování diskriminace je pro pokrok klíčovým prvkem, je v rámci všech podnikaných kroků zapotřebí zajistit zohledňování rovnosti žen a mužů a jeho propagaci. Sociální partneři hrají v tomto širokém partnerství pro změnu ústřední úlohu a jejich závazek při posilování hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající ve zlepšení zaměstnanosti a pracovních příležitostí, je klíčový. 5. Příslušné odkazy http://ec.europa.eu/employment_social/social_dialogue/dialogue_en.htm SDĚLENÍ KOMISE Partnerství pro změny v rozšířené Evropě Zvýšení příspěvku evropského sociálního dialogu http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/site/en/com/2004/com2004_0557en01.pdf Příručka Iniciativy Společenství EQUAL pro Rozvojová partnerství Poučení se ze zkušeností partnerství Iniciativy Společenství EQUAL http://ec.europa.eu/employment_social/equal/data/document/partnerguide_cs.pdf Soubor nástrojů pro budování partnerství Příručka pro partnersky orientované plánování, monitorování a hodnocení pro realizační pracovníky budování EQUAL a mezinárodních partnerství http://ec.europa.eu/employment_social/equal/data/document/pdtoolkit_en.pdf Evropská nadace pro zlepšení pracovních a životních podmínek: sociální dialog v rozšířené EU. http://www.eurofound.eu.int/areas/industrialrelations/socialdialogue.htm http://www.ilo.org/ Tématické hodnocení zásady partnerství: závěrečná souhrnná zpráva, Tavistock Institute, 1999; Studie o výkonnosti implementačních metod strukturálních fondů, ÖIR ve spojení s LRDP a IDOM, 2003; Názor na partnerství pro implementaci strukturálních fondů Evropský hospodářský a sociální výbor, 2003; a Zásada partnerství v EU: stále udržitelný prostředek vládnutí napříč vícenásobnými správními arénami?, Michael W. Bauer, 2002. Partnerství v programovém období 2000-2006 Analýza implementace zásady partnerství GŘ REGIO, podklady k diskuzi list. 2005.
6 Výše uvedený text naleznete na stránce http://ec.europa.eu/employment_social/esf/fields/partnership_cs.htm Pro další informace: Information service of DG Employment, Social Affairs & Equal Opportunities Communication Unit B-1049 Brussels Fax.: +32 2 296 23 93 E-mail: empl-info@ec.europa.eu http://ec.europa.eu/esf