Rada Evropské unie Brusel 2. prosince 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0376 (COD) 15091/16 ADD 13 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. prosince 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016) 406 final Předmět: ENER 413 ENV 754 TRANS 473 ECOFIN 1149 RECH 340 IA 124 CODEC 1789 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2016) 406 final. Příloha: SWD(2016) 406 final 15091/16 ADD 13 bl DGE 2B CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2016 SWD(2016) 406 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti {COM(2016) 761 final} {SWD(2016) 405 final} CS CS
Souhrnný přehled Posouzení dopadu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti A. Potřeba opatření Proč? Jaký problém je třeba řešit? Právní rámec EU pro energetickou účinnost je třeba přizpůsobit výhledu do roku 2030 vzhledem k politickým směrům (Evropská rada v říjnu 2014 a Evropský parlament v prosinci 2015) a v zájmu zajištění úspor plynoucích z energetické účinnosti nezbytných pro dosažení cílů EU na roky 2020 a 2030. Hlavními problémy, kterými se toto posouzení dopadu zabývá, jsou neexistence definované úrovně ambicí v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 ve směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen směrnice EED ), její povaha (závazná nebo orientační) a skutečnost, že ve stávajícím rámci článku 7 (povinné úspory energie) a článků 9 až 11 (měření a vyúčtování) se nevyužije značný objem ekonomicky životaschopných úspor energie. To má negativní dopad na všechny občany EU, kteří pocítí méně výhod spojených s bezpečností dodávek, životním prostředím, nižšími náklady na energii pro domácnosti a firmy, větším počtem pracovních míst, zvýšeným růstem a zlepšením v oblasti inovací a zdraví. Neexistence dlouhodobého cíle rovněž snižuje důvěru investorů v investice do projektů v oblasti energetické účinnosti. Mezi hlavní zjištěné příčiny patří krátkodobý výhled (vypršení platnosti článku 7 po roce 2020) a potřeba zohlednit technický pokrok při měření a vyúčtování ve prospěch spotřebitelů energie. Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? Tato iniciativa určí optimální úroveň energetické účinnosti v roce 2030 na základě vícerozměrné analýzy ukazující dopady na účty za energii, závislost na externích dodavatelích ropy a zemního plynu, zaměstnanost a růst HDP, životní prostředí, zdraví, znečištění ovzduší a jiné. Rovněž zajistí, aby směrnice EED přispívala k dosažení optimální úrovně energetické účinnosti pro rok 2030, a to prostřednictvím: prodloužení platnosti článku 7 na období po roce 2020 s cílem zajistit, aby nadále přispíval k dosažení cíle energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i případnou aktualizací a zjednodušením ustanovení; zajištění, aby pravidla pro měření a vyúčtování byla jasná a pomáhala spotřebitelům využívat možností posílení jejich postavení, které nabízí technologický pokrok. Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? Členské státy mohou lépe zaměřit vnitrostátní politiky, pokud se na úrovni EU dohodnou hlavní cíle, které budou soudržné s dalšími cíli v oblasti energetiky a klimatu, jako např. systém pro obchodování s emisemi (ETS), rozhodnutí o sdílení úsilí a cíl EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Aktualizace stávajících požadavků článku 7 na úspory energie plně respektuje zásadu subsidiarity tím, že ponechává na členských státech, aby se rozhodly, jaké politiky a opatření použijí k dosažení úspor. Navíc, protože v článku 7 se vyžaduje dosažení pevně stanoveného objemu úspor energie, zvyšuje míru uplatňování ostatních požadavků na energetickou účinnost, jako jsou například renovace budov, označování energetickými štítky a ekodesign, čímž zvyšuje jejich efektivitu. Na jednotném trhu s energií existují pádné důvody, aby se na dodavatele vztahovaly podobné, ne-li 2
identické povinnosti a pravidla, a aby zákazníci měli stejná základní práva a byly jim poskytovány porovnatelné a rozpoznatelné informace. B. Řešení Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? Pokud jde o úroveň cíle, posuzovalo se snížení primární energie oproti základnímu scénáři z roku 2007 o 27, 30, 33, 35 a 40 %. Pokud jde o formulaci cíle, byla analyzována spotřeba primární energie a/nebo konečná spotřeba energie, cíl v oblasti úspor nebo energetické účinnosti. Pokud jde o povahu cíle, byly posuzovány tyto možnosti: možnost 1: orientační cíl na úrovni EU a vnitrostátní cíle; možnost 2: závazný cíl EU; možnost 3: závazné cíle členských států. Nebyla upřednostněna žádná z možností. Pokud jde o článek 7, byly posouzeny tyto možnosti: možnost 1: žádné regulační opatření na úrovni EU; pokračování v poskytování pokynů ohledně regulačního rámce a v práci na jejich prosazování; možnost 2: prodloužení platnosti článku 7 do roku 2030; možnost 3: prodloužení platnosti článku 7 do roku 2030; zjednodušení a aktualizace (např. pokud jde o to, které úspory lze započítat a výrobu energie z obnovitelných zdrojů na budovách); možnost 4: prodloužení platnosti článku 7 do roku 2030, aktualizace a zjednodušení, zvýšení míry úspor. Pokud jde o články 9 11, byly posuzovány tyto možnosti: možnost 1: důkladnější provádění a další pokyny (bez regulačního opatření); možnost 2: vyjasnění a aktualizace ustanovení, včetně konsolidace ustanovení týkajících se elektřiny a plynu s právními předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií s cílem zvýšit soudržnost. Všechny možnosti jsou posouzeny v posouzení dopadu a porovnány se svým výchozím scénářem a mezi sebou navzájem. Z této analýzy vyplynulo, že pro článek 7 se upřednostňuje možnost 3 a pro články 9 11 možnost 2, neboť jsou nejúčinnější při dosahování očekávaných cílů, nejefektivnější a rovněž v souladu s ostatními politikami EU v oblasti energetiky a změny klimatu. Kdo podporuje kterou možnost? Z konzultace zúčastněných stran nevyplynula konečná stanoviska, pokud jde o úroveň či povahu cíle. Na setkání zúčastněných stran s 282 účastníky z evropského průmyslu, organizacemi občanské společnosti a členských států většina zúčastněných stran, které vyjádřily svůj názor, podpořila cíl na úrovni až 40 % do roku 2030, avšak nezaujala konečné stanovisko, pokud jde o závaznost nebo jinou povahu cíle. Většina zúčastněných stran, zejména nevládní organizace a podniky veřejných služeb, které se zúčastnily veřejné konzultace, podpořily prodloužení platnosti článku 7 na období po roce 2020. Nicméně 7 z 15 členských států, které se zúčastnily konzultací, prodloužení platnosti článku 7 nepodporuje. Zhruba 3 z 5 zúčastněných stran považovaly ustanovení týkající se měření a vyúčtování za přiměřená a tento názor sdílelo 92 % všech podniků veřejných služeb. Členské státy byly rovněž obecně spokojeny se současným stavem. Oproti tomu 2 ze 3 nevládních organizací (včetně organizací 3
spotřebitelů) považovaly ustanovení za nedostatečná a neschopná zaručit spotřebitelům dostatečně časté, podrobné a srozumitelné informace o jejich spotřebě energie. C. Dopady upřednostňované možnosti Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Z analýzy vyplývá, že vyšší úroveň energetické účinnosti v roce 2030 by měla pozitivní dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a hospodářskou soutěž a silný dopad na bezpečnost dodávek, a zejména na úroveň dovozu plynu. V období 2021 2030 by cíl energetické účinnosti na úrovni 30 % přinesl úspory ve výši 69,6 miliardy EUR na dovozu fosilních paliv v porovnání s náklady ve výši 4 274 miliard EUR v rámci cíle energetické účinnosti na úrovni 27 %, dále by do roku 2030 bylo vytvořeno 395 000 až 435 000 pracovních míst v čistém vyjádření a zvýšilo by se HDP o 0,25 % až 0,4 % podle ústředních scénářů. Pokud jde o článek 7, upřednostňuje se možnost 3, neboť prodlužuje platnost požadavku na úspory energie na období po roce 2020 a aspekt zjednodušení usnadní členským státům dosažení požadovaných úspor, zejména úspor plynoucích z renovace budov. Tato možnost rovněž zaručuje lepší celkovou přehlednost požadavků týkajících se povinných režimů v oblasti energetické účinnosti a alternativních opatření. V případě článků 9 11 upřednostňovaná možnost 2 odstraňuje právní nejasnosti, které v současné době brání řádnému provádění, pokud jde o tepelnou energii v budovách s více bytovými jednotkami/víceúčelových budovách, a konsolidovala by a urychlila přechod na inteligentní (dálkově odečitatelné) měření tepla, což by pomohlo zajistit lepší a častější zpětnou vazbu o spotřebě pro spotřebitele. Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? Celkově by cíl na úrovni 30 % v období 2021 2030 při použitých diskontních sazbách vedl k tomu, že náklady na energetickou soustavu by byly o 0,46 % (9 miliard EUR) vyšší v porovnání s cílem na úrovni 27 %. Avšak v dlouhodobém horizontu by cíl energetické účinnosti pro rok 2030 ve výši 30 % vedl v období 2012 2050 k nákladům na energetický systém, které jsou o 9 mld. EUR nižší v porovnání s cílem ve výši 27 %. Upřednostňovaná možnost pro článek 7 by pravděpodobně neznamenala dodatečné náklady pro členské státy a povinné strany (podniky veřejných služeb), neboť stávající úroveň úspor ve výši 1,5 % bude zachována. Neočekávají se žádné dodatečné administrativní náklady a náklady by mohly být dokonce nižší, neboť členské státy jsou již obeznámeny s požadavky a zjednodušil by se výpočet úspor souvisejících s opatřeními týkajícími se budov. Upřednostňovaná možnost v případě článků 9 11 pravděpodobně nebude mít významné náklady pro jakoukoli dotčenou stranu, neboť zaprvé objasňuje právní požadavky a podporuje trend zavádění nových technologií, který již lze na trhu pozorovat, a zadruhé z důvodu, že požadavky na instalaci nových zařízení by stále podléhaly kritériu nákladové účinnosti, jako je tomu dnes. Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Malé a střední podniky jsou klíčovými subjekty pro zvyšování energetické účinnosti, zejména v případě domácností (70 % opatření na zvýšení energetické účinnosti realizují malé a střední podniky), a budou mít užitek ze zvýšených obchodních příležitostí, jakož i nižších účtů za energii vyplývajících ze snížení spotřeby. 4
Prodloužení platnosti článku 7 na období po roce 2020 bude mít pozitivní důsledky pro malé a střední podniky, které budou mít větší množství obchodních příležitostí v důsledku pokračující potřeby zavádět úspory z energetické účinnosti do praxe, zejména v oblasti renovace budov. Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Ačkoli členské státy možná budou muset v krátkodobém horizontu zvýšit výdaje, aby financovaly počáteční investice do energetické účinnosti, v dlouhodobém horizontu budou mít prospěch ze snížení nákladů na dovoz paliva, účtů za energie (např. ve veřejných budovách) a zaznamenají pozitivní vliv na rozpočet v důsledku vyšší zaměstnanosti a ekonomického růstu. Vzhledem k tomu, že všechny členské státy již zavedly opatření, je nepravděpodobné, že by prodloužení platnosti článku 7 do roku 2030 znamenalo dodatečné rozpočtové nebo administrativní náklady pro členské státy a povinné strany (podniky veřejných služeb), neboť v novém období 2021 2030 bude zachována stejná úroveň úspor ve výši 1,5 % ročně. Administrativní náklady by měly být sníženy díky zjednodušení výpočtu úspor vyplývajících z opatření týkajících se budov, neboť by se mohla použít metodika výpočtu podle směrnice o energetické náročnosti budov. Očekávají se jiné významné dopady? Prodloužení platnosti článku 7 na období po roce 2020 nadále sníží konečnou spotřebu energie (v roce 2030 se očekávají úspory ve výši 81 Mtoe), sníží účty za energie pro spotřebitele a rozšíří pozitivní aspekty větší energetické účinnosti týkající se hospodářských (např. další rozvoj trhu s energetickými službami), environmentálních, sociálních (včetně řešení energetické chudoby) a zdravotních dopadů. V případě článků 9 11 se v posouzení odhaduje, že dodatečné úspory energie by díky lepšímu uplatňování požadavků směrnice EED, pokud jde o vytápění v budovách s více bytovými jednotkami, měly dosáhnout přibližně 7 Mtoe nebo být o 50 % vyšší, než jsou očekávané úspory ve scénáři bez regulace. D. Návazná opatření Kdy bude tato politika přezkoumána? V návrhu se nemění stávající povinnosti podávat zprávy, ale iniciativa v oblasti správy energetické unie zajistí, aby byl zaveden systém transparentního a spolehlivého plánování, podávání zpráv a monitorování, a to na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a změny klimatu a zjednodušených zprávách o pokroku, ve kterých členské státy pravidelně posuzují provádění vnitrostátních plánů z hlediska pěti rozměrů energetické unie. Výsledky provádění směrnice EED budou posouzeny pět let po vstupu revidované směrnice v platnost, přičemž se zavede nový požadavek na celkový přezkum směrnice Komisí. 5