Finanční analýza podnikové sféry

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Červen 214 Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 213 1

O B S A H... STRANA 1. ÚVOD... 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM... 7 2.1 Postavení podniků z finanční analýzy...7 2.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...8 2.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...1 2.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...11 2.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...13 2.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...14 3. PRŮMYSL... 18 3.1 Postavení podniků z finanční analýzy...18 3.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...19 3.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...21 3.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...22 3.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...23 3.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...25 4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA... 28 4.1 Postavení podniků z finanční analýzy...28 4.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...29 4.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...31 4.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...32 4.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...33 4.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...35 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL... 38 5.1 Postavení podniků z finanční analýzy...38 5.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...39 5.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...41 5.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...42 5.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...44 5.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...45 6. ENERGETIKA... 48 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy...48 6.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...49 6.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...51 6.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...52 6.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...53 6.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...55 7. VODA A ODPADY... 58 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy...58 7.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...59 2

7.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...61 7.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...62 7.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...63 7.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...65 8. STAVEBNICTVÍ... 68 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy...68 8.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...69 8.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...71 8.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...72 8.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...73 8.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...75 9. VÝSTAVBA BUDOV... 78 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy...78 9.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...79 9.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...81 8.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...82 9.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...83 9.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...85 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ... 88 1.1 Postavení podniků z finanční analýzy...88 1.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...89 1.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...91 1.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...92 1.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...93 1.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...95 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI... 98 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy...98 11.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...99 11.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...11 11.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...12 11.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...13 11.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...15 12. VYBRANÉ SLUŽBY... 18 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy...18 12.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...19 12.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...111 12.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...112 12.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...113 12.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...115 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY... 118 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy...118 3

13.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...119 13.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...121 13.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...122 13.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...123 13.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...125 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ... 128 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy...128 14.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...129 14.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...131 14.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...132 14.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...133 14.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...135 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI... 138 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy...138 15.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...139 15.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...141 15.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...142 15.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...143 15.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA...145 16. METODICKÁ ČÁST... 148 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost...148 16.2 Použitá metoda finanční analýzy...151 16.2.1 Finanční controlling... 151 16.2.2 Controlling rizik... 155 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)...16 17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH... 162 11. SEZNAM PŘÍLOH... 162 4

1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry za rok 213 se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné odvětví považováno odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele. Takový podnik má rentabilitu vlastního kapitálu (vkladu majitele do podniku) vyšší, než je alternativní náklad na vlastní kapitál (očekávaná rentabilita vzhledem k rizikovosti podnikání v daném odvětví, zadluženosti podniku a dalším faktorům). Když podnik tvoří hodnotu, je majitel spokojen s výkonností podniku. Hodnocení tvorby hodnoty pro majitele představuje konkurenceschopnost z pohledu majitelů podniků. Spokojený majitel má zájem na rozvoji takovéhoto stroje na peníze a je ochoten do něj dále investovat a to nejen do kapitálu, ale i do hlavního hybatele úspěchu podniku, tj. do zaměstnanců. Spokojení majitelé, spokojení zaměstnanci a vyrábějící podnik mají multiplikační efekt pro navazující kooperační vztahy a znamenají přínos pro rozvoj ekonomiky a posílení její konkurenceschopnosti a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou. V rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. Podrobnější pohled na odvětví (na úrovni 2 míst CZ-NACE) můžeme dojít pouze agregováním podnikových dat. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-4, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s -19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 2-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 5 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-4 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti v aktuálním zpracovávaném roce. Vzhledem k organizačním změnám a také dodatečným upřesněním některých statistických údajů či opravě chyb, případně metodickým změnám, jsou údaje ve Finanční analýze za předchozí rok rozdílné ve srovnání s údaji za stejný rok z předchozího zpracování Finanční analýzy. Při tvorbě časových řad je lépe použít autorizovaná data a předchozí rok, např. data za rok 212 z Finanční analýzy za rok 213 (data po případných opravách a korekcích). Na Obr. 1.2 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele (konkurenceschopnosti). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty Ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obrat v čase. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. 5

Obr. 1.2 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Kap.2 Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství Kap. 3 Průmysl (B+C+D+E) Kap. 4 Dobývání a těžba Kap. 5 Zpracovatelský průmysl Kap. 6 Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Kap. 7 Voda a odpady Kap. 8 Stavebnictví Kap. 9 Výstavba budov Kap. 1 Inženýrské stavitelství Kap. 11 Specializované stavební činnosti Kap. 12 Vybrané služby (G až N bez K) Kap. 13 Velko a malo obchod a opravy Kap. 14 Doprava a skladování Kap. 15 Informační a komunikační činnosti Ostatní služby (P až S) Pramen: MPO 6

2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 2.1 Postavení podniků z finanční analýzy Podniky zahrnuté do Finanční analýzy tvoří výběr podniků z celé ekonomiky. Jde o všechny velké podniky a výběr středních a malých podniků majících významná aktiva. V grafu 2.1 je podíl tohoto výběru podniků za nefinanční podniky bez sekce K (peněžnictví a pojišťovnictví) na nefinančních podnicích za celou ekonomiku, tj. podniky od zaměstnanců, včetně živnostníků. Podíl výběru podniků zařazených do Finanční analýzy (FA) zaměstnává přes 3% pracovníků, tvoří přes 5% obratu (tržby za prodej zboží + výkony), vytváří okolo 45% přidané hodnoty, vyplácí okolo 4% osobních nákladů a vytváří od 45% po 56% hrubého operačního přebytku (HOP). Z tohoto pohledu je výběr podniků zahrnutých do FA reprezentativní. V grafu 2.2 je porovnání čtvrtletního obratu na zaměstnance za podniky z FA, ekonomiky celkem a ostatní podniky, tj. ekonomika celkem FA. Jedná se o produktivitu práce počítanou z obratu. Z grafu je patné, že výběr podniků ve FA je produktivnější než zbytek ekonomiky. Graf č. 2.1 Podíly podniků FA na nefinančních podnicích % 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 Pracovníci 31,75% 31,54% 31,47% 31,48% 31,82% 31,64% 31,58% 31,57% Obrat 56,12% 53,9% 51,96% 51,5% 55,12% 52,44% 51,% 51,2% Přidaná hodnota 48,82% 44,95% 42,3% 43,22% 48,8% 45,3% 42,6% 43,93% Osobní náklady 41,13% 4,46% 39,87% 4,39% 4,53% 4,46% 39,7% 4,17% Hrubý operační přebytek 56,6% 49,48% 44,85% 46,47% 56,62% 49,64% 45,47% 47,83% Graf č. 2.2 Čtvrtletní obrat na zaměstnance (Kč/osoba) 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 1 677 876 1 675 672 1 619 28 1 724 41 1 619 674 1 661 28 1 644 469 1 84 279 Celkem 949 377 995 54 98 582 1 54 75 934 883 1 2 4 1 18 146 1 112 557 Ostatní 61 45 682 27 687 333 746 131 615 342 697 424 729 121 793 418 7

V grafu 2.3 je čtvrtletní produktivita práce počítaná jako přidaná hodnota na zaměstnance. Opět jsou podniky z FA produktivnější. V grafu 2.4 je porovnání průměrné čtvrtletní mzdy. Podniky z FA platí vyšší mzdy. Podniky zahrnuté do FA jsou výkonnější a pokrývají přibližně polovinu obratu. Jedná se o velké a část středních podniků. Závěry z FA jsou pravděpodobně o něco lepší, než by byly při zahrnutí všech podniků z celé ekonomiky. Graf č. 2.3 Čtvrtletní produktivita práce (Kč/osoba) 35 3 25 2 15 1 5 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 3 277 286 781 264 149 279 228 284 886 293 346 279 557 297 911 Celkem 195 287 21 229 196 49 23 388 188 526 26 155 27 228 214 115 Ostatní 146 442 161 816 165 422 168 548 143 563 165 792 173 851 175 454 Graf č. 2.4 Čtvrtletní průměrná mzda (Kč/osoba) 4 35 3 25 2 15 1 5 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 29 881 3 822 3 17 33 614 29 864 31 146 3 368 32 847 Celkem 23 369 24 152 23 943 26 324 23 5 24 43 24 31 25 867 Ostatní 2 34 21 79 21 154 22 975 2 531 21 281 21 51 22 647 2.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Hodnota ekonomického zisku (EVA) je nejsyntetičtějším ukazatelem konkurenceschopnosti podniku. Kladná hodnota značí, že podnik je konkurenceschopný v daném období. Hodnota EVA za nefinanční podniky je jejím součtem za jednotlivé podniky. Výpočet je prováděn z individuálních dat. Nefinanční podniky jsme rozdělili do několika skupin podle klasifikace CZ-NACE: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Průmysl, Stavebnictví, Vybrané služby a Ostatní služby, kdy Zemědělství, lesnictví a rybářství a Ostatní služby uvádíme pro úplnost agregátu nefinančních podniků. 8

Z grafu 2.5 je patrné, že nefinanční podniky jako celek (bez agregace K, což jsou finanční služby) byly až na pololetí 212 v záporných hodnotách. Jediná agregace vykazující kladnou hodnotu EVA je průmysl. Výkonnost nefinančních podniků celkem a agregací mimo průmysl je nedostatečná. Graf č. 2.5 EVA nefinanční podniky (v mld. Kč) 16 Nefinanční podniky (bez K) Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Ostatní služby (P až S) 12 8 4-4 -8-12 Graf č. 2.6 ukazuje počet zaměstnanců, graf č. 2.7 podíl jednotlivých agregací nefinančních podniků na obratu (součet tržeb za prodej zboží a výkonů). Nejvýznamnějšími agregacemi jsou průmysl, vybrané služby a stavebnictví. Počet zaměstnanců v čase mírně klesal. Podíly na obratu vykazují sezónní výkyvy, ale jinak se moc nemění. Graf č. 2.6 Počet zaměstnanců 1 A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 9 32 286 32 438 32 596 32 688 32 444 32 647 32 877 32 989 8 7 6 5 298 413 297 616 297 765 298 163 296 692 296 249 296 43 296 716 37 729 38 27 38 496 38 472 35 71 35 984 35 665 35 33 4 3 2 532 582 532 565 531 777 531 238 521 226 518 94 518 18 518 5 1 9 655 9 828 9 994 1 11 9 316 9 531 9 646 9 666 9

Graf č. 2.7 Podíl na obratu A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 1%,8%,8%,8%,8%,8%,8%,8%,8% 9% 8% 31,1% 32,2% 32,9% 33,1% 31,3% 32,5% 33,1% 33,1% 7% 6% 5% 4% 1,9% 2,5% 2,8% 3,% 2,% 2,5% 2,7% 2,9% 3% 65,7% 64,1% 63,% 62,7% 65,4% 63,7% 63,% 62,8% 2% 1% %,5%,5%,5%,5%,4%,4%,5%,4% 2.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomického zisku podniků podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) znázorňuje graf č. 2.8. Podniky pod státní a pod domácí soukromou kontrolou neustále netvořily hodnotu. Naproti tomu podniky pod zahraniční kontrolou hodnotu tvořily v 1. čtvrtletí 212, pololetí 212 a na konci roku 212 a opět od pololetí 213. Jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou byly hlavním tahounem konkurenceschopnosti. Graf č. 2.8 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 8, Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Nefinanční podniky (bez K) 6, 55,8 4, 42,4 36,5 2,, -2, -4, -6, -4, -12,8-47,1-64, -5,1-8,2 18,8-2,7-19,9-19,6 4,4-22,2-28,9-46,7 5,7-13, -58,8-51,5, -9, -45,6 23,8-21,9-52,5-54,4 4,4-32,9-58,3-8, -86,9-1, V grafech č. 2.9 a 2.1 je počet zaměstnanců a podíl na obratu podle institucionálních sektorů. Z obou grafů je opět patrná dominance podniků pod zahraniční kontrolou, kdy jsou největším zaměstnavatelem i výrobcem či poskytovatelem služeb. 1

Graf č. 2.9 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 9 8 Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 7 6 532 634 532 62 531 81 531 676 523 268 521 451 521 146 522 22 5 4 3 2 234 664 235 494 235 795 236 24 232 235 232 192 231 942 231 17 1 143 367 143 162 143 33 142 873 139 885 139 673 139 711 139 686 Graf č. 2.1 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 8% 7% 6% 66,4% 66,2% 65,9% 65,7% 65,3% 65,6% 65,7% 65,8% 5% 4% 3% 2% 21,2% 21,7% 21,8% 21,9% 22,2% 22,4% 22,3% 22,2% 1% % 12,4% 12,2% 12,3% 12,4% 12,5% 12,% 11,9% 12,% 2.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Nejzajímavější pohled na podniky je prostřednictvím jejich vztahu k tvorbě hodnoty 1. Vycházíme z předpokladu, že úspěch v konkurenčním boji se dříve nebo později musí objevit ve finanční oblasti podniky musí svému majiteli přinášet hodnotu. Podniky jsou rozděleny do čtyř skupin podniků. I. skupina (označená TH tvoří hodnotu) obsahuje podniky tvořící hodnotu pro své majitele, tj. mají rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ). Jde o podniky dosahující excelentní konkurenceschopnosti. Zajímavé je, že i když nefinanční podniky jako celek vykazují záporné hodnoty EVA, existují v rámci nich vynikající podniky, které se drží stále, s menšími sezónními výkyvy, na stabilních kladných hodnotách EVA. Ve II. skupině (označené RF) jsou podniky mající hodnotu ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál. Jedná se o poměrně dobře konkurenceschopné podniky, kterým k tvorbě hodnoty trochu ROE chybí. Tato skupina dosahuje přibližně stabilní záporné hodnoty EVA. 1 Podrobněji v metodické části analýzy. 11

Do III. skupiny (označení ZI - ziskové) se dostaly podniky, které mají kladný čistý zisk, ale jejich ROE je nižší než bezriziková sazba. Jde o podniky s nižší konkurenceschopností. V poslední IV. skupině (označení ZT - ztrátové) jsou podniky ve ztrátě nebo podniky se záporných vlastním kapitálem. Jedná se o podniky v kritickém stavu. V grafu č. 2.11 je velikost tvorby hodnoty (EVA) podle kategorií tvorby hodnoty. Tvůrci hodnoty, podniky ze skupiny TH, vykazují v roce 212 nárůst tvorby hodnoty v pololetí oproti 1. čtvrtletí a pak ji v dalších čtvrtletích snižují. V roce 213 vykázali nejvyšší tvorbu hodnoty v 1. čtvrtletí, v pololetí ji prakticky drželi a ve 3. a 4. čtvrtletí ji snížili. V porovnání jednotlivých let je patrné, že až na 1. čtvrtletí se tvorba hodnoty meziročně snížila. Také u skupiny nejhorších podniků (ZT) je patrný negativní trend, kdy záporná hodnota EVA se v meziročním srovnání zhoršuje. Graf č. 2.11 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) 3, 269,6 TH RF ZI ZT Nefinanční podniky (bez K) 252,2 242,7 2, 197,8 23,9 171,5 187, 162,2 1,, -1, -2, 42,4-2,7-46,7-48, -48,6-64, -52,9-52,7-57,8-55,6-47,4-65, -111,3-15,8-121,6-165,2-9, -44,4-39,8-58,8-52,5-44,7-59,3-5,8-48,1-61,8-71,2-86,9-126,9-129,8-147,7-226,7-3, V grafech 2.12 a 2.13 je počet zaměstnanců a podíl na obratu podle kategorií podniků. Je zde patrné mírné posilování skupiny nejhorších podniků a mírné oslabování skupiny nejlepších podniků. Také je zde vidět sezónní kolísání. Graf č. 2.12 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků 1 9 TH RF ZI ZT 8 7 6 257 898 55 829 19 798 177 254 166 58 77 99 9 875 18 478 266 411 4 2 217 994 195 664 183 757 56 463 85 964 12 96 5 235 289 267 582 268 24 284 473 246 36 241 366 256 12 268 29 4 3 2 1 361 647 374 347 374 476 351 41 342 742 377 492 355 52 337 853 12

Graf č. 2.13 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 2,3% 16,6% 15,7% 14,8% 21,6% 8% 5,7% 7,3% 6,7% 8,3% 5,% 7% 25,3% 6% 21,2% 26,5% 28,6% 23,2% 18,% 16,7% 14,5% 5,1% 5,7% 6,3% 22,4% 25,% 32,% 5% 4% 3% 2% 5,2% 52,4% 5,5% 49,9% 5,2% 54,5% 52,5% 47,2% 1% % 2.5 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Velmi zajímavý je kombinovaný pohled kombinující pohled prostřednictvím institucionálních sektorů s pohledem podle skupin tvorby hodnoty. V grafu č. 2.14 jsou hodnoty EVA v I. skupině podniků podle institucionálních sektorů. V grafech č 2.15 a 2.16 je počet zaměstnanců a podíl na obratu. Ve skupině nejlepších podniků zcela jasně dominují podniky pod zahraniční kontrolou. Graf č. 2.14 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 3, Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Nefinanční podniky (bez K) 269,6 25, 252,2 242,7 2, 197,8 175,5 23,9 171,5 164,3 168,1 187, 162,2 15, 129,3 135,9 115,7 142,2 127,3 1, 62,3 48,9 46,4 5, 39,8 41,4 33,934,6 37,637, 31,9 28,3 25,7 19,2 16, 16,5 9,3, 13

Graf č. 2.15 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 4 Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 35 3 25 2 263 15 265 49 261 57 249 162 246 589 262 795 245 545 25 674 15 1 5 76 715 84 459 89 25 79 52 73 26 85 276 86 674 77 18 21 917 24 838 23 881 22 827 22 947 29 421 22 833 1 71 Graf č. 2.16 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 8% 7% 6% 5% 65,1% 66,6% 66,5% 66,4% 64,5% 65,5% 65,% 75,7% 4% 3% 2% 1% % 16,1% 16,% 16,7% 16,5% 17,7% 18,2% 18,8% 18,9% 17,4% 16,8% 17,1% 17,9% 16,3% 16,1% 2.6 Meziroční vývoj hodnoty EVA 18,3% Příčinný pohled na meziroční (rok 213 oproti roku 212) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1. Meziročně se hodnota EVA snížila o 4,1 mld. Kč, což je negativní zpráva. Ještě méně pozitivní je, že prakticky celé toto snížení bylo taženo zejména zhoršením hodnoty spreadu (efektivností). Změna investice (vlastního kapitálu) působila na změnu EVA nepatrně. Vývoj hodnoty spreadu je dán jednak rentabilitou vlastního jmění (ROE) a odhadem rizika (r e ). Negativní je vývoj ROE, výkonnosti, kdy stáhlo hodnotu EVA o 47,3 mld. Kč. Naopak pozitivní je snížení rizika v daném období, což mělo pozitivní vliv na hodnotu EVA o skoro 6,9 mld. Kč. V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 2.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové 6,% 14

sazby). Tvorba EBIT více méně stagnovala a způsobila růst hodnoty EVA o 1,2 mld. Kč. Dělení EBIT mělo největší negativní vliv na vývoj hodnoty EVA a to o 35,8 mld. Kč. Finanční stabilita působila také negativně a způsobila meziročně pokles hodnoty EVA o 1,2 mld. Kč. Ostatní faktory působily na vývoj hodnoty EVA negativně (-4,6 mld. Kč) a to v nich působil pozitivně pokles bezrizikové sazby (1,5 mld. Kč). Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel -46 737-86 861 Rok 212 Rok 213-4 124 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,57% -2,93% 2 981 659 2 966 412-4 456 332 ROE re 11,14% 9,55% 12,71% 12,48% -47 327 6 871 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 1 17-35 817-1 241-4 568 Na Obr. 2.2 je rozklad vývoje hodnoty EVA nefinančních podniků podle agregací. Největší příčinou byl pokles EVA v průmyslu následován poklesem ve vybraných službách. Obr. 2.2 Meziroční vývoj hodnoty EVA v agregacích EVA Nefinanční podniky -46 737-86 861-4 124 EVA Průmysl EVA Stavebnictví EVA Vybrané služby EVA Ostatní nefin.pod. 36 319 14 18-4 478-5 98-75 39-88 838-3 54-7 16-22 139-62 -13 799-3 566 V grafu č. 2.17 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Za vlivy na změnu hodnoty EVA je nutno vidět změny dílčích ukazatelů. V grafu č. 2.18 je porovnán vývoj hodnoty spreadu, ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál r e a bezrizikové sazby r f. 15

Graf č. 2.17 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA -4 124 Spread -4 363 Investice 239 ROE -47 218 re 6 855 Tvorba EBIT -53 Dělení EBIT -4 763 Stabilita -1 238 Ostatní 1 692-5 -4-3 -2-1 1 Graf č. 2.18 Spread (ROE-r e ) 2% 15% 1% 5% % -5% Spread -2,18% 1,46% -,7% -1,57% -1,97% -,3% -1,75% -2,93% ROE 1,48% 15,1% 12,43% 11,14% 9,61% 12,8% 1,56% 9,55% re 12,65% 13,54% 13,13% 12,71% 11,58% 12,38% 12,31% 12,48% rf 3,2% 2,87% 2,55% 2,31% 1,98% 1,93% 2,27% 2,26% Tvorbu EBIT ovlivňuje především hodnota ukazatele Produkční síla, která je ovlivňována ukazateli marží (EBIT/Obrat) a obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Vývoj hodnot těchto ukazatelů zachycuje graf č. 2.19. Dělení EBIT lze charakterizovat pomocí více ukazatelů, přičemž pravděpodobně nejdůležitějším je velikost a struktura úročeného kapitálu (graf č. 2.2). Stabilitu si můžeme charakterizovat pomocí hodnoty likvidity (graf č. 2.21). 16

Graf č. 2.19 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 7% 1,4 6% 5% 4% 3% 2% 1% 1,2 1,,98,96,94 % EBIT/Aktiva 6,6% 5,93% 5,52% 5,14% 5,64% 5,68% 5,42% 5,16% EBIT/Obrat 6,51% 5,91% 5,54% 5,5% 5,92% 5,95% 5,66% 5,28% Obrat/Aktiva 1,1 1, 1, 1,2,95,95,96,98 Graf č. 2.2 Struktura úročeného kapitálu 7%,92 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Graf č. 2.21 Likvidita (BU+O)/Aktiva 16,82% 16,82% 16,73% 16,52% 16,77% 16,59% 16,87% 16,59% VK/Aktiva 48,81% 47,63% 48,87% 49,68% 49,1% 48,19% 49,1% 48,19% 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby,3,28,3,31,3,28,31,28 Pohledávky,86,81,83,82,93,93,92,93 Finanční majetek,34,37,36,38,37,36,4,36 17

3. PRŮMYSL 3.1 Postavení podniků z finanční analýzy Průmysl je nejdůležitější částí FA. Z podílů výběru podniků ve finanční analýze lze dedukovat, že reprezentativnost výsledků z FA je dostatečná (Graf č. 3.1). Z grafu č. 3.2 až 3.4 je vidět, že výběr podniků ve FA je výkonnější než průměr všech průmyslových podniků. Je to přirozené, protože ve FA jsou velké podniky a část středních podniků. Graf č. 3.1 Podíly podniků FA na průmyslu % 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 Pracovníci 45,63% 45,46% 45,34% 45,31% 45,62% 45,3% 45,14% 45,4% Obrat 76,13% 73,65% 72,86% 72,64% 75,8% 73,34% 72,43% 72,82% Přidaná hodnota 65,99% 62,29% 6,9% 61,87% 65,78% 62,56% 6,26% 62,38% Osobní náklady 55,6% 54,57% 53,43% 54,4% 54,69% 54,58% 53,38% 53,72% Hrubý operační přebytek 74,41% 69,22% 67,29% 7,37% 75,34% 69,48% 66,62% 7,35% Graf č. 3.2 Čtvrtletní obrat na zaměstnance (Kč/osoba) 2 5 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 2 1 5 1 5 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 1 885 24 1 787 951 1 686 367 1 822 776 1 82 596 1 776 8 1 739 25 1 937 916 Celkem 1 129 68 1 13 59 1 49 529 1 136 855 1 95 877 1 97 33 1 83 989 1 198 81 Ostatní 495 85 533 184 521 22 568 679 487 795 534 641 544 83 592 994 18

Graf č. 3.3 Čtvrtletní produktivita práce (Kč/osoba) 4 35 3 25 2 15 1 5 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 339 331 34 628 263 88 295 51 321 49 32 434 296 59 327 887 Celkem 234 628 222 316 199 8 216 384 222 937 232 58 221 778 236 763 Ostatní 146 768 153 79 145 384 15 848 14 312 158 856 16 65 162 73 Graf č. 3.4 Čtvrtletní průměrná mzda (Kč/osoba) 35 3 25 2 15 1 5 1.Q.12 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 FA 28 817 3 264 28 473 32 16 28 919 3 78 29 278 32 313 Celkem 24 182 25 21 24 474 27 11 24 246 25 556 25 27 135 Ostatní 2 292 2 997 21 157 22 971 2 326 21 23 21 479 22 891 3.2 Ekonomický zisk celkem a podle agregací V grafu č. 3.5 můžeme sledovat ekonomický zisk (EVA) v průmyslu celkem a v agregacích tvořící průmysl. Kladné hodnoty EVA v průmyslu jsou dány kladnými EVA v energetice a v období 1. čtvrt. až 3. čtvrt. 212 také zpracovatelským průmyslem. V grafu č. 3.6 je počet zaměstnanců v jednotlivých agregacích průmyslu a v grafu č. 3.7 je podíl agregací na obratu průmyslu. Jednoznačně nejvýznamnější je agregace zpracovatelského průmyslu a v obratu také energetika. 19

Graf č. 3.5 EVA průmysl (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) C Zpracovatelský průmysl E Voda a odpady 16 B Těžba a dobývání D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 14 12 1 8 6 4 2-2 -4 Graf č. 3.6 Počet zaměstnanců B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 6 5 22 448 22 391 22 393 22 411 22 31 22 71 22 17 22 129 22 422 22 38 22 369 22 354 21 37 21 338 21 318 21 329 4 3 459 67 459 58 458 783 458 257 449 81 447 58 447 22 447 19 2 1 28 496 28 523 28 494 28 442 27 687 27 678 27 472 27 258 Graf č. 3.7 Podíl na obratu B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 1% 1,4% 1,5% 1,5% 1,5% 1,4% 1,5% 1,5% 1,5% 9% 8% 3,8% 28,4% 28,2% 28,9% 31,5% 29,% 28,1% 28,4% 7% 6% 5% 4% 3% 65,7% 67,9% 68,1% 67,4% 65,% 67,5% 68,4% 68,% 2% 1% % 2,1% 2,2% 2,2% 2,2% 2,1% 2,% 2,% 2,1% 2

3.3 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Pohled na tvorbu EVA podle vlastnictví je v grafu č. 3.8. Hlavním tvůrcem kladné EVA jsou podniky pod zahraniční kontrolou a až na poslední čtvrtletí 213 i podniky pod státní kontrolou. Graf č. 3.8 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 16, Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Průmysl (B+C+D+E) 14, 134,4 12, 1, 8, 87,6 84,3 75,2 6, 4, 2,, -2, -4, 48,3 24,8 24,7 24,422,4-1,2 56,6 9,7 4,4 V grafech č. 3.9 a 3.1 je podíl na počtu zaměstnanců a obratu. Téměř 7% průmyslu tvoří podniky pod zahraniční kontrolou. Graf č. 3.9 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 6 42,5 6,4 36,3 31,2-1,3 13, 48,3 44,8 17,4-9,5-8,3 Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 3,6 44,1-17,3 57,8-2,8 14,2-22,3 39,4 5 4 3 352 276 351 938 351 442 351 77 345 75 343 251 342 918 343 157 2 1 153 214 153 549 153 265 153 167 15 33 149 868 149 26 148 734 27 91 27 78 27 7 26 994 25 848 25 785 26 2 26 159 21

Graf č. 3.1 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 1% 9% 8% 7% 6% 69,1% 69,3% 69,2% 68,8% 68,2% 68,9% 69,3% 69,3% 5% 4% 3% 2% 17,7% 17,9% 17,9% 18,% 18,8% 18,7% 18,4% 18,3% 1% % 13,1% 12,9% 12,9% 13,2% 13,% 12,3% 12,2% 12,4% 3.4 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Neméně zajímavý je pohled na tvorbu EVA prostřednictvím rozdělení podniků podle vztahu k tvorbě EVA (graf č. 3.11). Kladnou EVA tvoří podniky ze skupiny TH. Je zde vidět sezónní kolísání tvorby EVA a mírný meziroční pokles dosažených hodnot. To samé platí také o skupině nejhorších podniků (ZT). Graf č. 3.11 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) 25, 22,6 TH RF ZI ZT Průmysl (B+C+D+E) 2, 187,9 19,3 15, 148,5 134,4 154, 128,3 144,8 121,2 1, 5,, -5, -1, 56,6 48,3 36,3-14,4-11,6-22,7-17,4-17,8-27,6-33,4-3,7-46,9-46,6-43,5-63,1 84,3 48,3 44,1 14,2-7,9-9,8-13,5-15,7-23,1-29, -3,3-33,2-57, -58,2-67,1-18,6-15, Zajímavý je vývoj podílu skupin tvorby hodnoty na počtu zaměstnanců (graf č. 3.12) a obratu (graf č. 3.13). Podíl skupiny nejlepších podniků (TH) v čase klesá. Podniky se většinou přesouvají do skupiny RF a proto podíl této skupiny, především na obratu, roste. 22