LITERATURA 1. Blanchard, K., Winikoff, B., Ellertson, C. Misoprostol use alone for termination of early pregnancy: a review of the evidence. Contraception, 1999, 59(4) p. 209 217. 2. Bugalho, A., Bique, C., Almeina, L., Faundes, A. The effectiveness of intravaginal misoprostol (Cytotec) in inducing abortion after eleven weeks of pregnancy. Studies in Family Planning, 1993, 24(5) p. 319 323. 3. Carbonell, JLL., Rodriguez, E., Delgado, E., et al. Vaginal misoprostol 800 microgram every 12 h for second-trimester abortion. Contraception, 2004, 70(1) p. 55 60. 4. Goldberg, AB., Greenberg, MB., Darney, PD. Misoprostol and pregnancy. N Engl J Med, 2001, 344(1), p. 38 47. 5. http://www.figo.org/files/figo-corp/misoprostol_poster_2.pdf 6. http://www.who.int/medicines/publications/essentialmedicines /en/index.html 7. http://www.misoprostol.org 8. Hynie, S. Farmakologie v kostce, Praha: Triton, 2001, 317 s. 9. Jain, JK., Kuo, J., Mishell, DR..Jr. A comparison of two dosing regimens of intravaginal misoprostol for second-trimester pregnancy termination. Obstet Gynec, 1999, 93(4) p. 571 575. 10. Jain, JK., Mishell, DR. A comparison of misoprostol with and without laminaria tents for induction of second-trimester abortion, Am J Obstet Gynecol, 1996,175, p. 173-177. 11. Roztočil, A., Jelínek, J. Prostaglandiny v porodnictví. 1.vyd. Z.Frömmel. 1997, s. 29-38. 12. Sobieszczyk, S., Bręborowicz, G. Management recommendations for postpartum hemorrhagie. Arch Perinat Med, 10 (4), 2004, p. 2. 13. Tang, OS., Gemzell-Danielsson, K., Ho, PC., Misoprostol: pharmacokinetic profiles, effects on the uterus and side-effects. Inter J Gynecol Obstet, 2007, 99, p. 160-167. 14. USFDA. Off-Label and Investigational Use of Marketed Drugs, Biologics and Medical Devices. Guidance for Institutional Review Boards and Clinical Investigators: 1998 Update. Available at: www.fda.gov/oc/ohrt/irbs/offlabel.html. Accessed January 31, 2005. 15. Wing, DA., Lovett, K., Paul, RH. Disruption of prior uterine incision following misoprostol for labor induction in women with previous cesarean delivery. Obstet Gynec, 1998, 91(5 Pt 2) p. 828 830. 16. Wong, KS., Ngai, CS., Yeo, EL., et al. A comparison of two regimens of intravaginal misoprostol for termination of second trimester pregnancy: a randomized comparative trial. Contraception, 1996, 54, p. 23 25. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D. Porodnicko-gynekologická klinika FN 17. listopadu 1790 708 52 Ostrava Změny léčebného efektu transuretrální aplikace polyakrylamid hydrogelu (Bulkamidu) při léčbě ženské stresové inkontinence moči v závislosti na čase od operace Čes. Gynek. 2011, 76, č. 6 s. 476-481 Transurethral injection of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid) for the treatment of female stress urinary inkontinence and changes in the cure rate over time Martan A., Mašata J., Švabík K., El-Haddad R., Hubka P. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha ABSTRACT Objective: The objective of this study was to evaluate short term and long term efficacy of a transurethral injection (TUI) using bulking agent Bulkamid for female stress and mixed urinary incontinence. The hypothesis was that the cure rate of Bulkamid may slowly decreases over time. Design: Retrospective clinical study. Settings: Gynecological and Obstetric Clinic, 1 LF UK and VFN, Prague. Materials and methods: A retrospective study was performed on 25 women with urinary incontinence (stress 18; mixed 7), and 24 patients completed the study. Nineteen patients had previously undergone anti-incontinence surgery. The efficacy of TUI was evaluated 3 months (±1 week) and an average of 13.5 months (range 6-30 months) after surgery. Subjective assessment of the leakage of urine was based on the International Consultation on Incontinence Questionnaire Short form (ICIQ-UI SF) filled in before and three and - on average 13.5 months after the surgery (minimum time after surgery was 6 months). Improvement in urinary incontinence was defined as a drop in the score of more than 50%. Objective assessment of leakage of urine was assessed by cough test. Ethical committee approval was obtained, and all subjects gave written informed consent to participate in the study. Results: Mean age of patients was 69.7 (SD 16.22) years, mean body mass index (BMI) 27.56 (SD 3.42), and mean parity was 1.73 (SD 0.7). Objective assessment by cough test showed that 9/25 (36%) of patients had negative results for this 476
test 3 months and 4/24 (16.7%) 13.5 months after the operation. Subjective assessment by the ICIQ- UI SF questionnaire showed that 7/25 (28%) of our patients were completely dry 3 months after the operation and 3/24 (12,5%) 13 months after the operation. 20/25 (80%) of patients were dry or improved 3 months after the operation and 14/24 (58.3%) 13.5 months after the operation. The mean score before the operation was 17.56 (SD 3.44), median 18; 3 months after the operation it was 5.68 (SD 5.51), median 5; and 13.5 months after the operation it was 8.25 (SD 5.49), median 7.5. The evaluation of the answers to the question Overall, how much does leaking urine interfere with your everyday life? showed a worsening of the situation to a statistical significant degree: 3 months after the operation the mean score was 2.38 (SD 2.28), while 13.5 months after the operation it was 3.79 (SD 2.96). Conclusions: The hypothesis that the cure rate of Bulkamid may slowly decreases as time passes after the operation was confirmed. Key words: female urinary incontinence, anti-incontinence surgery, Bulkamid. SOUHRN Cíl studie: Cílem studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu při léčbě stresové a smíšené inkontinence moči u žen. Naší hypotézou bylo, že léčebný efekt Bulkamidu pomalu klesá s časem, který uplynul od operace. Typ studie: Retrospektivní klinická studie. Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 25 žen s močovou inkontinencí (se stresovým typem 18; se smíšeným 7 žen), 24 pacientek studii dokončilo. Devatenáct pacientek již dříve podstoupilo anti-inkontinentní operaci. Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu byl vyhodnocen za 3 měsíce (±1 týden) a v průměru za 13,5 měsíce po operaci. Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence Short form (ICIQ-UI SF), který byl vyplněn před operací a pak tři měsíce (±1 týden) a v průměru 13,5 měsíce po operaci (rozptyl 6 30 měsíců). Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o více než 50 %. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii. Výsledky: Průměrný věk pacientek byl 69,7 (SD 16,22) roků, průměrný body mass index (BMI) 27,56 (SD 3,42), a průměrná parita byla 1,73 (SD 0,7). Tři měsíce po operaci byl kašlací test negativní u 9/25 (36 %) pacientek a u 4/24 (16,7 %) byl negativní 13,5 měsíce po operaci. Při subjektivním hodnocení stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem vyplynulo, že 7/25 (28 %) pacientek bylo 3 měsíce po operaci bez obtíží a 3/24 (12,5 %) žen bylo bez obtíží 13,5 měsíce po operaci. Celkem 20/25 (80 %) pacientek bylo výrazně zlepšeno či bez obtíží 3 měsíce po operaci a 14/24 (58,3 %) 13,5 měsíců po operaci. Průměrné celkové skore ICIQ-UI SF dotazníku bylo před operací 17,56 (SD 3,44), medián 18; 3 měsíce po operaci pak bylo 5,68 (SD 5,51), medián 5; a 13,5 měsíců po operaci 8,25 (SD 5,49), medián 7,5. Změny celkového skóre za 3 a 13,5 měsíců po operaci jsou statisticky významné. Hodnocení odpovědi na otázku Do jaké míry Vám únik moči obvykle vadí ve Vašem každodenním životě? ukazuje statisticky významné zhoršení z hodnoty skóre 2,38 (SD 2,28) 3 měsíce po operaci, na hodnotu skóre 3,79 (SD 2,96) 13,5 měsíce po operaci. Závěr: Naší studií byla potvrzena hypotéza, že léčebný efekt submukózní aplikace Bulkamidu klesá s časem, který uplynul od operace. Klíčová slova: stresová inkontinence moči u žen, anti-inkontinentní operace, Bulkamid. ÚVOD Se stresovým typem inkontinence moči (SUI) se můžeme setkat u 12,8 46 % žen [1, 15]. Řešením tohoto problému je nejčastěji operace, při které umístíme pod uretru polypropylenovou pásku. Výkon má minimum komplikací, jak v průběhu operace, tak i po operaci. U některých pacientek může opakovaně selhávat a řešení přetrvávající inkontinence moči je obtížné. Jednou z možností je i transuretrální aplikace látky zvětšující objem tkání pod sliznici uretry (TUI) [3, 18]. Tato operace dosahuje léčebného efektu u 62,5 92,3 % žen, které byly již dříve neúspěšně operovány páskovou metodou [7, 8]. Výhodou této operace je její minimální invazivita. Transuretrální aplikace v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [14]. Dále je alternativou pro pacientky s ISD (intrinsic sphincter defect) často s malou pohyblivostí uretry. Též může být jedinou možností, jak řešit SUI u polymorbidních žen. 477
Vytvoření depa alogenní látky pod sliznicí uretry vytváří v její stěně arteficiální polštář, který způsobí uzávěr uretry, a tím zachování kontinence moči. Dalším mechanismem, který napomáhá uzávěru uretry, je zvýšení kontrakční síly uretrálního sfinkteru způsobené roztažením vláken svalu tímto materiálem [5]. Z analýzy publikací, které se zabývají touto operační metodou, vyplývá, že tento výkon má sice méně komplikací, ale jeho léčebný efekt je nižší než u páskových metod [2, 12, 17]. Proto je důležité stanovení indikace pro tento typ operace [4, 9]. Důležitý je též výběr materiálu, který je pro aplikaci použit a který by měl být biokompatibilní, nevyvolávat imunologickou odpověď, trvanlivý a neměl by měnit pozici po aplikaci [6]. Polyakrylamid hydrogel (Bulkamid) je jednou z cizorodých látek, které se v poslední době užívají k transuretrální aplikaci. Jde o gel, který obsahuje 2,5 % polyakrylamidu a 97,5 vody a je též užíván v plastické chirurgii [10]. Cílem naší studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu při léčbě stresové a smíšené inkontinence moči u žen. Hypotéza byla stanovena tak, že léčebný efekt Bulkamidu pomalu klesá s časem, který uplynul od operace. Obr. 2. Uretroskop s rotačním krytem a kanálem pro zavedení jehly pro aplikaci Bulkamidu SOUBOR PACIENTEK A METODIKA Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 25 žen s močovou inkontinencí (se stresovým typem 18; se smíšeným 7 žen), u kterých selhala předchozí operační Obr. 3. Submukózní aplikace Bulkamidu Obr. 1. Aplikace lokálního anestetika léčba (n=19) nebo měly omezenou mobilitu uretry a ISD (Intrinsic Sphincter Defect; MUCP Maximal Urethral Closure Pressure < 20 cm H 2 O) (n=6). Dvacetčtyři pacientek studii dokončilo. Jedna pacientka se stresovým typem inkontinence moči zemřela v průběhu studie. Injekce Bulkamidu byly při současné uretroskopické kontrole aplikovány submukózně 23G jehlou po předchozí periuretrální lokální anestezii 4 ml naředěného 2% Lidocainu parauretrálně do pozice hodin k číslům 3 a 9 (obr. 1, 2). Tři ložiska byla vytvořena 1 cm Obr. 4. Uzávěr proximální uretry po aplikaci Bulkamidu 478
Obr. 5. Dotazník International Consultation on Incontinence Questionnaire Short form (ICIQ UI SF) distálně od hrdla močového měchýře do pozice hodin k číslu 2, 6 a 10 (obr. 3, 4). Ženy obdržely před operačním výkonem jednorázovou profylaktickou dávku antibiotika Unasyn (Ampicilin + sulbaktam) 1,5 g i.v. Jedné pacientce byl Bulkamid aplikován dvakrát, vzhledem k tomu, že po prvé aplikaci nebylo zaznamenáno zlepšení SUI. Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu byl vyhodnocen 3 měsíce (±1 týden) a v průměru 13,5 měsíce po operaci (rozptyl 6 30 měsíců; průměrný počet dnů po operaci byl 413). Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence Short 479
form (ICIQ-UI SF), který byl vyplněn před operací, tři měsíce a v průměru 13,5 měsíce po operaci (obr. 5). Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o>50 % skóre před operací. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii. Data byla zpracována a statistická analýza provedena pomocí programu OpenOffice CALC3.1.0 (average, median, SD, F-test, T-test). Změny v čase a rozdíly mezi skupinami byly vyhodnoceny t-testem, Wilcoxonovým testem nebo Fischerovým exaktním testem; hladina významnosti byla určena 0,05. VÝSLEDKY Průměrný věk pacientek byl 69,7 (SD 16,22) roků, průměrný body mass index byl 27,56 (SD 3,42), a průměrná parita byla 1,73 (SD 0,7). Do tří submukózních ložisek byl aplikován Bulkamid k číslům 2, 6 a 10 v průměrném množství 0,42 (SD 0,10); 0,45 (SD 0,09) a 0,44 (SD 0,12) ml, tzn. celkový aplikovaný průměrný objem byl 1,31 ml (SD 0,28); medián 1,30. Při objektivním hodnocení efektu operace mělo 9/25 (36 %) pacientek 3 měsíce po operaci kašlací test negativní a u 4/24 (16,7 %) byl test negativní i v průměru 13,5 měsíce po operaci. Při hodnocení subjektivního stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem bylo bez obtíží 3 měsíce po operaci 7/25 (28 %) pacientek a 3/24 (12,5 %) žen 13,5 měsíců po operaci. Bez obtíží či výrazné zlepšení 3 měsíce po operaci popsalo 20/25 (80 %) pacientek a 14/24 (58,3 %) 13,5 měsíců po operaci. Průměrné celkové skóre ICIQ-UI SF dotazníku bylo před operací 17,56 (SD 3,44), medián 18; 3 měsíce po operaci 5,68 (SD 5,51), medián 5; a 13,5 měsíců po operaci 8,25 (SD 5,49), medián 7,5. Změny celkového skóre za 3 a 13,5 měsíců po operaci jsou statisticky významné (p=0,017). Hodnocení odpovědi na otázku Do jaké míry Vám únik moči obvykle vadí ve Vašem každodenním životě? ukazuje statisticky významné zhoršení z hodnoty skóre 2,38 (SD 2,28) 3 měsíce po operaci, na hodnotu skóre 3,79 (SD 2,96) 13,5 měsíce po operaci (p=0,021). V průběhu operačního výkonu jsme měli jen jednou komplikaci při aplikaci Bulkamidu, kdy nastalo prasknutí sliznice uretry v místě jejího vyklenutí, materiál byl pak aplikován submukózně mimo původní vpich do nepoškozené tkáně. V průběhu operace jsme nezaznamenali větší krvácení ze vpichu do stěny uretry a ani následně v pooperačním období nebyl problém s retencí moči či se vznikem urgence de-novo. U jedné pacientky nebylo zaznamenáno po prvé aplikaci Bulkamidu žádné zlepšení, a proto podstoupila tento výkon znovu. Po opakovaném výkonu bylo zaznamenáno výrazné zlepšení SUI. DISKUSE Tato studie hodnotí změny léčebného efektu transuretrální aplikace Bulkamidu v závislosti na čase, který uplynul od operace u komplikovaných pacientek se stresovým nebo smíšeným typem inkontinence moči, u nichž byla většinou již dříve bez úspěchu provedena anti-inkontinentní operace či trpěly ISD. Při subjektivním hodnocení efektu operace tři měsíce po operaci bylo 80 % žen bez obtíží či bylo výrazně zlepšeno. Při dalším hodnocení léčebného efektu operace v průměru 13,5 měsíce po operaci bylo výrazně zlepšeno či bez obtíží 58,3 % operovaných žen. Tyto hodnoty jsou poněkud nižší než výsledky Loseho et al., který zaznamenal subjektivní zlepšení u 70 % žen se SUI a u 63 % žen se smíšeným typem inkontinence moči 12 měsíců po operaci [9]. Výsledky mohou být dány výběrem našich pacientek, které již dříve neúspěšně absolvovaly antiinkontinentní operaci či jsme u nich zaznamenali ISD. Z práce Loseho et al. však přesto vyplývá, že léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu u neselektované populace je horší než u páskových operací [11, 13, 16]. Proto by tento typ operace měl být prováděn jen u komplikovaných případů s ISD či po páskové operaci, kde přetrvává SUI a další pásková operace nezaručuje dobrý léčebný efekt [8]. Aplikace Bulkamidu v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [14]. Při subjektivním hodnocení efektu léčby celkovým skóre dotazníku ICIQ-UI SF byl jako úspěch operace brán pokles skóre o více než 50 % jeho hodnoty před operací. Řada žen však byla poměrně spokojena i s menším zlepšením stavu. Při objektivním hodnocení úniku moči byly výsledky horší, ale kašlací test nekvantifikuje množství uniklé moči, a nemůžeme jej tedy korelovat se stupněm spokojenosti pacientky s výsledkem operace. U jedné pacientky nebylo zaznamenáno po operaci žádné zlepšení, a proto byl výkon opakován po 3 měsících s dobrým léčebným výsledkem (výrazné zlepšení). Opakovanou aplikaci Bulkamidu po jeho prvé neúspěšné aplikaci doporučují i Keegan et al. a Lose et al. [4, 10]. ZÁVĚR Naší studií byla potvrzena hypotéza, že léčebný efekt operace submukózní aplikace Bulkamidu klesá s časem, který uplynul od operace. Průměrný léčebný efekt této operace hodnocený skórem ICIQ-UI SF dotazníku poklesl z 80 % na 58,3 %, tzn. o 22 %. Při objektivním hodnocení léčebného efektu kašlacím testem bylo zaznamenáno, že 3 měsíce po operaci byl tento test negativní u 36 % pacientek a 13,5 měsíce po operaci u 16,7 % žen. Z našich výsledků vyplývá nižší léčebný efekt této operace ve srovnání s páskovými operacemi. Submukózní aplikace Bulkamidu však zůstává možností volby při 480
řešení SUI v souvislosti s ISD či po neúspěšných páskových operacích. LITERATURA 1. Botlero, R., Urquhart, DM., Davis, SR., Bell, RJ. Prevalence and incidence of urinary incontinence in women: review of the literature and investigation of methodological issues. Int Urol J, 2008, 15, p. 230-234. 2. Corcos, J., Collet, JP., Shapiro, S., et al. Multicenter randomized clinical trial comparing surgery and collagen injections for treatment of female stress urinary incontinence. Urology, 2005, 65, p. 898-904. 3. Isom-Batz, G., Zimmern, PE. Collagen injection for female urinary incontinence after urethral or periurethral surgery. J Urol, 2009, 181, p. 701-704. 4. Keegan, PE., Atiemo, K., Cody, J., et al. Periurethral injection therapy for urinary incontinence in women. Cochrane Database Syst. Rev. 3, 2007, CD003881. 5. Klarskov, N., Lose, G. Urethral injection therapy: what is the mechanism of action? Neurourol Urodyn, 2008, 27, p. 789-792. 6. Kotb, AF, Campeau, L., Corcos, J. Urethral bulking agents: techniques and outcomes. Curr Urol Rep, 2009, 10, p. 396-400. 7. Lee, KS., Doo, CK., Han, DH., et al. Outcomes following repeat mid urethral synthetic sling after failure of the initial sling procedure: rediscovery of the tension-free vaginal tape procedure. J Urol, 2007, 178, p. 1370-1374. 8. Lee, HN., Lee, Y., Han, J., et al. Transurethral injection of bulking agent for treatment of failed mid-urethral sling procedures. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1479-1483. 9. Lose, G., Sorensen, HC., Axelsen, SM., et al. An open multicenter study of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid) for female stress and mixed urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1471-1477. 10. Lose, G., Mouritsen, L., Nielsan, JB. A new bulking agent (polyacrylamide hydrogel) for treating stress urinary incontinence in women. BJU Int, 2006, 98, p. 100-104. 11. Lord, H., Taylor, J., Finn, J., et al. A randomized controlled equivalence trial of short-term complications and efficacy of tension-free vaginal tape and suprapubic urethral support sling for treating stress incontinence. Brit J Urol, 2006, 98, p. 367-376. 12. Maher, CF., O Reilly, BA., Dwyer, PL., et al. Pubovaginal sling versus transurethral Macroplastique for stress urinary incontinence and intrinsic sphincter deficiency: a prospective randomized controlled trial. BJOG, 2005, 112, p. 797-801. 13. Nilsson, CG., Falconer, C., Rezapour, M. Eleven years prospective follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2008, 19, p. 1043-1047. 14. Robinson, D., Anders, K., Cardoso, L., et al. What do womenwant? Interpretation of the concept of cure. J Pelvic Med Surg, 2003, 9, p. 273-277. 15. Seo, JB., Lee, JZ. The epidemiologic study of the urinary incontinence in community-dwelling women over 50 years old. Korean J Urol, 1999, 40,. p. 1525-1530. 16. Sothers, L., Goldenberg, SL., Leone, EF. Complications of periurethral collagen injection for stress urinary incontinence. J Urol, 1998, 159, p. 806-807. 17. Tamussino, K., Hanzal, E., Kolle, D., et al. Tension-free vaginal tape operation: results of the Austrian registry. Obstet Gynecol, 2001, 98, p. 732-736. 18. Turnovsky, G., Tamusino, K., Greimel, E., Bjelic-Radisic, V. Quality of life after periurethral injection with polyacrylamide hydrogel for stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2011, 22, p. 353-356. Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK Apolinářská 18 128 00 Praha 2 e-mail: martan@vfn.cz Kvalita a efektivita elektronického monitorovania plodu Čes. Gynek. 2011, 76, č. 6 s. 481-484 Quality and effectiveness of electronic fetal monitoring Biringer K., Danko J. Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK a UNM, Martin, prednosta prof. MUDr. J. Danko, CSc. ABSTRACT Objective: To evaluate effectiveness of electronic fetal monitoring methods during labor. Design: A case series study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, Jessenius Faculty of Medicine, Comenius University, Martin, Slovak Republic. Methods: We followed 112 fetuses with simultaneous continuous monitoring (cardiotocography (CTG), intrapartal fetal pulse oxymetry (IFPO), and analysis of ST segment in fetal electrocardiogram (STAN)) during labor. We determined the effective time for every diagnostic tool. Statistics: histograms, Kolmogorov-Smirnov test, Spearman s coefficient; significance (alfa): p<0.05. Results: The effective time decreased significantly in a row: CTG > STAN > IFPO (94.8%±15.1% vs. 90.4%±18.3% vs. 87.4%±21.2%). STAN was the most effective tool in the second stage of labor (91.3%±9.4%). Conclusion: The most effective fetal monitoring tool is CTG. However STAN is the best diagnostic method in the second stage of labor, because of its bio-signal quality. Key words: fetal hypoxia, cardiotocography, pulse oxymetry, STAN, electronic fetal monitoring. 481
Copyright of Czech Gynaecology / Ceska Gynekologie is the property of Nakladatelske Stredisko C L S J.E. Purkyne and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use.