Koncepce bytové politiky města Hodonína

Koncepce bytové politiky města Hodonína Odbor sociálních věcí a školství MěÚ Hodonín, Městská bytová správa, s.r.o., 2018 Doporučeno Radou města Hodonína dne 5.6.2018 Zastupitelstvo města vzalo na vědomí dne 26.6.2018 Sociotrendy, 2017 ISBN 978-80-87742-34-1

Obsah: I. Úvodní část... 3 I.1 Východiska... 3 I.2 Cíle koncepce... 4 I.3 Metodologická východiska... 5 II. Analytická část... 6 II.1 Zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na obyvatelstvo, domácnosti a demografický vývoj... 6 II.2 Bytová analýza města Hodonína... 26 II.3 Odhad počtu občanů bez trvalého bydliště v Hodoníně... 40 III. Sociální bydlení... 47 III.1 Analýza sociálního bydlení... 49 III.2 Výše nájemného v podporovaném nebo sociálním bytě... 63 III.3 Vývoj potřebnosti sociálního bydlení... 66 III.4 Připravenost města na návrh zákona o sociálním bydlení... 70 IV. Rozvojová část... 73 IV.1 Rozvoj bydlení v rámci města Hodonína... 73 IV.2 Návrh cílů, nástrojů a opatření podpory rozvoje bydlení ve městě Hodoníně... 74 IV.3 Prostorová dimenze rozvoje bydlení ve městě Hodoníně... 81 Shrnutí... 88 Seznam zkratek... 95 Příloha... 96 2 / 97

I. Úvodní část Bydlení je jedním z klíčových témat, které poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností. O jednotlivých směrech vývoje bytové politiky státu pojednává na obecné úrovni Koncepce bytové politiky schválená vládou 1. Mezi její hlavní cíle patří především zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti, zvyšování nabídky bydlení, a to i prostřednictvím podpory nové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením, dále zvyšování kvality bydlení (včetně podpory vlastníků při správě, údržbě, opravách a modernizaci jejich bytového fondu). I. 1 Východiska Východiskem pro vytvoření místní Koncepce bytové politiky města Hodonína jsou převážně základní právní předpisy a nástroje oblasti bydlení z úrovně státu a z úrovně města. A: Dokumenty a nástroje z úrovně státu: 1. Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (revidovaná), zpracovaná MMR, z června 2016. 2. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje statut, stanovy, vnitřní organizaci a organizační řád Státního fondu rozvoje bydlení. 3. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje statut, stanovy, vnitřní organizaci a organizační řád Státního fondu rozvoje bydlení. 4. Nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizaci domů, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podmínky státní finanční podpory oprav a modernizace domů. 5. Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění pozdějších předpisů. 6. Program Ministerstva životního prostředí Zelená úsporám - dotační program na období 2014-2020. 7. Dotační programy EU a ministerstev ČR zahrnující oblasti bydlení. 8. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Tímto zákonem je poskytována dávka příspěvek na bydlení. 9. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1.1.2007 vymezuje doplatek na bydlení. 10. Podpora výstavby podporovaných bytů - státní dotace poskytovaná Ministerstvem pro místní rozvoj je zaměřena na výstavbu a vznik podporovaných bytů pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení. 11. Nařízení vlády č. 616/2004 Sb. schválené 1. 12. 2004, ve znění pozdějších novel, na úvěr max. 300 tis. Kč na pořízení bydlení mladým lidem do 36 let věku. 12. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025 Předmětem koncepce je vize sociálního bydlení v ČR a návrh základních principů systému sociálního bydlení včetně nástrojů financování. 13. Podprogram Ministerstva pro místní rozvoj Podpora výstavby technické infrastruktury. 1 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Bytová politika. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytovapolitika/bytova-politika 3 / 97

14. Možnost odpisu zaplacených úroků z úvěrů na bydlení ze základu daně z příjmu dle nařízení vlády č. 249/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. o podmínkách poskytování příspěvku k hypotečnímu úvěru na pořízení bytů osobám mladším 36 let. 15. Podpora stavebního spoření (pro všechny typy bydlení) formou nevratného příspěvku od státu státní dotace stavebního spoření dle zákona č. 96/1993 Sb. v aktuálním znění. 16. Návrh Zákona 2016 o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení. 17. Prognóza vývoje obyvatelstva města Hodonína do r. 2034 (Ing. Jaroslav Pacák, 2004) B: Dokumenty a nástroje z úrovně města: 1. Situační analýza Hodonína, 2011 2. Komunitní plán sociálních služeb pro Hodonínsko, období 2015-2017 3. Střednědobý plán sociálních služeb pro Hodonínsko, období 2018-2020 4. Koncepce rodinné politiky města Hodonína 5. Systém Prostupného bydlení města Hodonína 6. Zásady pronajímání městských bytů ze dne 18.3.2015, v Hodoníně 7. Vyhodnocení fungování systému Prostupného bydlení v Hodoníně za rok 2015, 2016 a 2017 8. Zásady pro přidělování podporovaných bytů v Komunitním domě seniorů 9. Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením 10. Zpráva o hodonínských rodinách 11. Manažerské shrnutí KSR dne 23.1.2017 12. Strategický plán rozvoje města Profil, Sociálně ekonomická analýza města 13. Strategický plán rozvoje města Zhodnocení Strategie udržitelného rozvoje města Hodonína do roku 2015 a Systém strategického plánování 14. Strategický plán rozvoje města Vyhodnocení dotazníkového šetření 15. Územní plán, II. odůvodnění změny č. 2 územního plánu Hodonín, textová část I. 2 Cíle koncepce Cílem koncepce bytové politiky města Hodonína je nabídnout všem skupinám obyvatel ve městě takové bydlení, aby vyhovovalo jak těm, kteří při zajišťování bydlení spoléhají sami na sebe, tak i pro občany odkázané na pomoc města. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení je významným aspektem, který může napomoci ke změně stávající demografické struktury města z hlediska věku jeho obyvatel a může příznivě nastavit migrační trendy zejména mladých a vzdělaných lidí. V současnosti je kladen důraz na posílení odpovědnosti za bydlení ze státu na každého občana a ke vzniku příležitosti, aby si každý občan zvolil formu a způsob bydlení podle svých možností a požadavků. Transformace bytové politiky umožnila vedle státu působení v oblasti bydlení i dalším subjektům, krajům, městům, neziskovým organizacím, které usilují o uspokojující bydlení na určitém území nebo pro určité skupiny občanů, podnikatelským subjektům zajišťují developerskou činnost, finanční služby, správu bytového fondu, bytovou výstavbu. Kvalitu bydlení ovlivňuje řada podmínek a faktorů nejen technických a sociálních, ale i bezpečnostních a pocitových. Jedná se o otázky týkající se nejen kvality bytu a objektu bydlení, ale i kvality veřejných prostranství, úrovně občanské vybavenosti apod. Předpokladem pro rozvoj bydlení ve městě jako sídla pro trvalý pobyt je úzká souvislost jak s ekonomickou prosperitou (úroveň příjmů obyvatel, nezaměstnanost), tak s atraktivitou bydlení (velikostí a dopravní dostupností sídla, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí a rekreačního 4 / 97

zázemí či s občanskou vybaveností). Základní podmínkou prosperity většiny sídel jsou možnosti zaměstnanosti. Vytvoření koncepčního dokumentu je tudíž nutným podkladem pro nastavení dlouhodobé strategie v oblasti bytové politiky. I. 3 Metodologická východiska Koncepce je zpracována z metodologického pohledu za využití metod Desk research a sekundární analýzy dat pro deskripci a analýzu statistických údajů (podklady ČSÚ, např. odpovídající časové řady, údaje SLDB apod.), analýzu materiálů státní správy, relevantní stávající výzkumná šetření, komparativní metody a podobně s ohledem na strategii bydlení v Jihomoravském kraji. Datové zdroje tvoří stěžejní součást analytické části. Vyplývají z daného rozsahu relevantních dokumentů obsažených jak v dosavadních průzkumech, tak v návazných koncepčních dokumentech a nástrojích, zaměřených na oblasti bydlení. Jedná se o dokumenty a nástroje z úrovně státu, z úrovně města a další dokumenty, např. z veřejných informačních zdrojů. Validita datových zdrojů je dána způsobem jejich tvorby a jejich charakterem, zda se jedná o tvrdá nebo měkká data. Datové zdroje např. ČSÚ zajišťují validitu nejvyšší úrovně a mají vysokou výpovědní hodnotou. Validita údajů z dříve realizovaných šetření je závislá na způsobu získávání odpovídajících dat, tedy zda se jednalo o reprezentativní výběrová šetření, či zda se jednalo o šetření ad hoc. Koncepce je členěna především na úvodní část, analytickou část, sociální bydlení a rozvojovou část. 5 / 97

II. Analytická část Předpokladem koncepce bytové politiky je znalost procesů promítajících se do demografických ukazatelů. Počet obyvatel (domácností/rodinných domácností), věková skladba obyvatelstva, ukazatele charakterizující přirozenou obnovou (reprodukci) obyvatelstva, rovněž sňatečnost a rozvodovost patří k nejdůležitějším demografickým charakteristikám, které z dlouhodobého hlediska určují budoucí demografický vývoj v dané oblasti. II. 1 Zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na obyvatelstvo, domácnosti a demografický vývoj Město Hodonín situované v Jihomoravském kraji se s 24 796 2 obyvateli podílí dvěma procenty na celkovém počtu obyvatel kraje. Necelou pětinou 16 % se město podílí na celkovém počtu obyvatel okresu Hodonín a více než dvěma pětinami 40,6 % na celkovém počtu obyvatel náležejících Správnímu obvodu s rozšířenou působností Hodonín. Ten zahrnuje území 18 obcí a svou rozlohou 286 km 2 zaujímá necelá 4 % rozlohy Jihomoravského kraje. Obyvatelstvo, vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel města Hodonína dlouhodobě vykazuje mírný klesající trend, který je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel ve městech Jihomoravského kraje (dále JMK). V grafu je uvedeno porovnání vývoje počtu obyvatel vybraných obcí JMK s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc obyvatel. Graf: Vývoj počtu obyvatel ve městech s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc obyvatel 36 000 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 Břeclav Hodonín Vyškov Blansko Znojmo 22 000 20 000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Dlouhodobý úbytek počtu obyvatel se nevyhnul ani statutárnímu městu Brno (JMK), jak ukazuje následující graf, zejména od roku 2011. V posledním sledovaném roce přece jen dochází k velmi mírnému nárůstu počtu obyvatel. 2 K 31. 12. 2015. K 31.12.2016 se jedná o 24 728 obyvatel. 6 / 97

Graf: Vývoj počtu obyvatel ve městě Brně 380 000 378 968 378 191 377 214 376 822 376 915 370 000 366 384 366 812 369 659 371 367 370 951 Brno 360 000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy S ohledem na komparaci vývoje počtu obyvatel ve městech s obdobným počtem obyvatel JMK uvádíme tabelární přehled vybraných obcí s počtem v rozmezí 10 40 tisíc obyvatel, z níž je patrno, že klesající trend v roce 2015 se zastavil ve městě Boskovice s mírným navýšením počtu obyvatel v roce 2016, které pokračovalo dále i v roce 2017. Tabulka: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích v rozmezí 10 40 tisíc obyvatel Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Znojmo 34725 34078 34073 33964 33805 33761 33787 33823 Břeclav 24164 25034 25015 24925 24956 24949 24941 24881 Hodonín 25526 25472 25259 25094 25049 24975 24796 24728 Vyškov 21847 21681 21598 21496 21341 21312 21250 21120 Blansko 21057 20808 20769 20841 20845 20800 20664 20639 Boskovice 10917 11402 11417 11446 11478 11504 11566 11639 Kyjov 11597 11611 11548 11483 11448 11505 11405 11368 Veselí nad Moravou 11713 11590 11561 11471 11357 11319 11229 11160 Zdroj: ČSÚ S ohledem na vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji, je očekáván mírný nárůst obyvatel do roku 2020, na který naváže pozvolný pokles počtu obyvatel. Ačkoliv se tento trend promítá do všech plánovaných aktivit dotýkajících se obyvatelstva, je třeba plánovat a rozhodovat ve prospěch budoucích generací tak, aby bylo možné strategicky využívat potenciál územních celků. Aby byly dány podmínky pro pozitivní, tvořivý život. Potenciál pro vhodné bydlení je nutným, nikoliv však postačujícím základem. Graf: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel v Jihomoravském kraji do roku 2030 3 1172000 1170000 1168000 1166000 1164000 1162000 1160000 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 Zdroj: ČSÚ 3 K 1.7.2015 bylo v Jihomoravském kraji 1 173 563 obyvatel. 7 / 97

Z prognózy vývoje obyvatelstva města Hodonína do r. 2034 vyplývá, že počet obyvatel bude pravděpodobně postupně klesat. Pokud nedojde k realizaci konkrétních programů a projektů, které tento trend mohou pozitivně ovlivnit, lze očekávat, že počet obyvatel města bude nejprve pomalu, potom dynamičtěji klesat. Znepokojující je zejména prognóza změn ve věkové struktuře obyvatel, kdy lze očekávat výrazné snížení počtu mladých obyvatel města (0 18 let) a to až o 18% oproti stavu roku 2016, o dalších 5% (14-64) a naopak zvýšení počtu seniorů (65 a více) o 12%. Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva města Hodonína do r. 2034 (Ing. Jaroslav Pacák, 2004) Věk, věková struktura obyvatel Průměrný věk Věkový průměr ve městě Hodoníně dosáhl v roce 2016 43,3 let. V roce 2016 byl věkový průměr města Hodonína o více než jeden rok vyšší než u populace Jihomoravského kraje, který dosahoval 42,2 let. Sledováním vývoje věkového průměru od roku 2007 v Hodoníně a v Jihomoravském kraj lze porovnat, že jeho věkový nárůst v Hodoníně započal již v roce 2010. Jedná se o zvyšování seniorské složky ve věkové struktuře obyvatel, o rychlejší stárnutí obyvatel města Hodonína s ohledem na věkový průměr v JMK. Graf: Vývoj průměrného věku v Jihomoravském kraji a ve městě Hodoníně do roku 2022 45 44 43 42 41 40 Hodonín JMK 39 38 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Pohlaví V populaci České republiky, tedy i v Hodoníně, celkově převládají ženy. Na konci roku 2015 bylo v obyvatelstvu ČR o 181,2 tisíc více žen než mužů, a to 5,37 milionů. Ženy mají v populaci ČR i uvnitř jednotlivých krajů, zpravidla i u obcí, zhruba o dvě procenta vyšší zastoupení než muži, ve městě Hodoníně se jedná o navýšení o tři procenta nad populací mužů. Průměrný věk obyvatel města Hodonína se liší podle pohlaví ve prospěch vyššího věku žen. V průběhu sledovaných let od roku 2010 let se věkový průměr zvyšuje přibližně o dva roky. 8 / 97

Graf: Pohlaví obyvatel města Hodonína s ohledem na vývoj průměrného věku mezi léty 2010-2016 46,0 45,0 44,0 43,0 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Průměrný věk Muži Ženy Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Věkový rozdíl mezi pohlavími v Hodoníně kolísá v rozmezí tří až čtyř let v posledním sledovaném roce. V grafu je znázorněn věkový rozdíl průměrného věku mezi pohlavím. Ženy dosahují vyššího věkového průměru než muži od roku 2010 do roku 2016 v rozmezí 3,3 až 3,7 let. Graf: Vývoj rozdílu věkového průměru mezi pohlavím 3,8 3,7 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,4 3,3 3,3 3,2 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Věková diference mezi pohlavím Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Ženy se dožívají vyššího věku, což bude mít za následek specifickou péči o ženy ve vyšším věku, jejichž potřeby se pravděpodobně budou lišit od potřeb mužské populace. Např. potřeby v oblasti bydlení, v oblasti sítě služeb standardních (např. kadeřnictví, pedikúra) i sociálních s ohledem na vyšší náročnost žen týkající se spokojenosti s kvalitou nabízených služeb. Věková struktura, index stáří, přirozený přírůstek Věkovou strukturu obyvatel, zejména dětskou a seniorskou složku v populaci, vyjadřuje index stáří. Pokud v populaci počet seniorů ve věku 65 a více let více převyšuje počet dětí (do věku 14 let), index stáří nabývá vyšších hodnot než 100. V celkovém populačním vývoji celé ČR je od roku 2007 negativním demografickým jevem zvyšující se index stáří. Počet obyvatel nejen v ČR, ale i v rámci JMK, se od roku 2009 ve všech třech hlavních věkových skupinách, tedy ve věkových kategoriích 0-14 let, 15-64 let a o u osob starších 65 let, v označení 65+, nezvyšuje stejnoměrně. Počet obyvatel se zvyšuje pouze u dětí a seniorů, a tak počet obyvatel produktivního věku klesá. V roce 2015 ubylo v této kategorii v ČR celkově 59,1 tisíce osob, tedy 1 % osob. Zastoupení produktivní složky k 31. 12. 2015 kleslo na 66,3 %. V produktivním věku jsou přitom nejsilnější ročníky (1974, 1975) obyvatelstva ČR. Produktivní věk již však opustily rovněž osoby narozené v letech 1939-1948. 9 / 97

Tabulka: Prognóza vývoje indexu stáří v ČR Rok 2000 2010 2015 2020 2025 2035 2045 2055 2065 Index stáří 83,1 107,0 117,1 128,7 145,6 187,8 222,5 232,7 243,6 Zdroj: ČSÚ Index stáří, charakterizující poměry v dětské a seniorské složce, vypočítaný pro město Hodonín a pro oblast Jihomoravského kraje, poukazuje v následujícím grafu na výrazné zvyšování seniorské populace v Hodoníně, které je vyšší než v JMK. Tomu odpovídá i vývoj průměrného věku. Graf: Vývoj indexu stáří 140 120 100 80 60 40 20 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Hodonín JMK Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Zvyšování indexu stáří má významný dopad na ekonomiku a sociální sféru. Nejen na zvýšenou potřebu finančních prostředků na penze, ale i na sociální a zdravotní služby. Tabulka: Vývoj struktury obyvatel a indexu stáří ve městě Hodoníně v letech 2007-2016 město Hodonín Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) celkem muži ženy 0-14 15-64 65 a více Index stáří 2007 25 897 12 542 13 355 3 284 19 058 3 555 108 40,2 2008 25 687 12 456 13 231 3 171 18 846 3 670 116 40,6 2009 25 526 12 386 13 140 3 202 18 541 3 783 118 40,8 2010 25 240 12 218 13 022 3 216 18 154 3 870 120 41,2 2011 25 259 12 239 13 020 3 214 17 977 4 068 127 41,8 2012 25 094 12 173 12 921 3 191 17 678 4 225 132 42,2 2013 25 049 12 138 12 911 3 229 17 452 4 368 135 42,5 2014 24 975 12 115 12 860 3 287 17 215 4 473 136 42,7 2015 24 796 12 033 12 763 3 306 16 878 4 612 140 43 2016 24 728 11 980 12 748 3 334 16 602 4 792 144 43,3 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Průměrný věk 10 / 97

Graf: Věková struktura obyvatel Hodonína v roce 2016 (v %) 19,3 13,4 66,9 0-14 let 15-64 let 65 a více let Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Tabulka: Vývoj struktury obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 2007-2016 Jihomoravský kraj Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) Index stáří Průměrný věk rok celkem muži ženy 0-14 15-64 65 a více 2007 1 140 534 555 338 585 196 159 102 808 105 173 327 109 40,6 2008 1 147 146 559 211 587 935 158 728 810 220 178 198 112 40,8 2009 1 151 708 562 017 589 691 160 012 808 981 182 715 114 40,9 2010 1 154 654 563 627 591 027 162 565 805 399 186 690 115 41,1 2011 1 166 313 570 795 595 518 168 031 803 165 195 117 116 41,3 2012 1 168 650 571 982 596 668 170 460 796 449 201 741 118 41,5 2013 1 170 078 572 533 597 545 172 886 789 416 207 776 120 41,7 2014 1 172 853 574 178 598 675 175 874 783 751 213 228 121 41,9 2015 1 175 025 575 536 599 489 178 921 777 833 218 271 122 42 2016 1 178 812 577 723 601 089 nezjištěno nezjištěno nezjištěno 42,2 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Přirozený přírůstek a jeho vývoj je charakteristika, která upřesňuje strukturu obyvatel v časovém horizontu. Co se týče dlouhodobého vývoje, ten začal vykazovat od roku 1995 záporné hodnoty, což znamená, že v dané obci je počet narozených dětí menší než počet zemřelých. V letech 2011 až 2015 byla zaznamenávána negativní hodnota přirozeného přírůstku, který až v roce 2016 dosáhl kladné hodnoty. V roce 2016 se po šesti letech narodilo v Hodoníně o 48 dětí více, než zemřelo obyvatel. To však nezabránilo tomu, že celkový počet obyvatel klesl. Pokles obyvatel byl způsoben zvýšeným počtem vystěhovalých osob, přičemž se vystěhovalo méně osob než v předešlém roce. Dá se očekávat, že úbytek počtu obyvatel by se mohl zastavit ve městě Hodonín zejména s ohledem na změnu ve vývoji dětské složky ve věkové struktuře obyvatel. S ohledem na celkový počet osob do 15 let, v podílovém zastoupení se jedná v rámci ČR o 14,8 %, dětí v rámci SO ORP Hodonín o 13,3 % a v rámci města Hodonína o 12,7 % dětí, což je ve srovnání s ČR o necelé dva procentní body nižší podíl. S ohledem na celkovou situaci v rámci města Hodonína bude vhodné nasměrovat pozornost na zajištění vhodných podmínek mladé generaci a populační politiku směřovat pro rodiny s dětmi. 11 / 97

Graf: Vývoj přirozeného přírůstku ve městě Hodoníně 40 20 0-20 -40 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014 r. 2015 r. 2016-60 -80-100 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Tabulka: Vývoj pohybu obyvatel ve městě Hodoníně v letech 2007-2016 Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační 1971 20 849 338 204 854 564 134 290 424 1972 21 273 384 209 799 498 175 301 476 1973 21 749 427 254 834 467 173 367 540 1974 22 289 465 243 568 528 222 40 262 1975 22 551 475 254 1 131 469 221 662 883 1976 23 434 457 248 584 549 209 35 244 1977 23 678 452 238 620 449 214 171 385 1978 24 063 456 221 1 100 517 235 583 818 1979 24 881 478 261 773 406 217 367 584 1980 25 465 451 299 611 651 152-40 112 1981 25 523 383 261 557 525 122 32 154 1982 25 677 416 276 708 679 140 29 169 1983 25 846 326 290 812 537 36 275 311 1984 26 157 437 307 801 489 130 312 442 1985 26 599 430 309 559 584 121-25 96 1986 32 543 424 358 694 624 66 70 136 1987 32 679 414 353 1 030 504 61 526 587 1988 33 266 459 355 692 608 104 84 188 1989 33 454 455 377 1 001 606 78 395 473 1990 33 927 432 346 874 711 86 163 249 1991 30 721 401 318 592 645 83-53 30 1992 28 242 364 275 753 657 89 96 185 1993 28 427 349 272 655 609 77 46 123 1994 28 550 278 283 503 505-5 -2-7 1995 28 543 228 252 424 512-24 -88-112 Přírůstek celkový 12 / 97

Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační 1996 28 431 233 282 404 445-49 -41-90 1997 28 341 245 281 333 512-36 -179-215 1998 28 126 250 268 405 515-18 -110-128 1999 27 998 201 227 295 410-26 -115-141 2000 27 857 227 262 383 485-35 -102-137 2001 27 391 201 291 401 617-90 -216-306 2002 27 085 208 277 344 785-69 -441-510 2003 26 575 204 263 509 680-59 -171-230 2004 26 345 233 242 459 505-9 -46-55 2005 26 290 229 278 496 511-49 -15-64 2006 26 226 257 288 389 474-31 -85-116 2007 26 110 265 264 381 595 1-214 -213 2008 25 897 256 237 402 631 19-229 -210 2009 25 687 292 260 379 572 32-193 -161 2010 25 526 262 260 315 603 2-288 -286 2011 25 472 249 274 347 535-25 -188-213 2012 25 259 223 243 371 516-20 -145-165 2013 25 094 218 254 460 469-36 -9-45 2014 25 049 256 279 562 613-23 -51-74 2015 24 975 235 284 478 608-49 -130-179 2016 24 796 247 233 504 586 14-82 -68 Zdroj: ČSÚ Přírůstek celkový Pokud sledujeme trendy v podílových zastoupeních pohlaví obyvatel i počet obyvatel v rámci celé ČR, lze sledovat, že podílové údaje v rámci SO ORP Hodonín i v rámci města jsou trendově srovnatelné, podíly se liší v rozmezí přibližně do jednoho procentního bodu. Lze usoudit, že věková struktura obyvatel ve městě Hodoníně je obdobná jako v rámci SO ORP i v rámci ČR. Tabulka: Struktura obyvatel v rámci SO ORP Hodonín a ČR ČR SO ORP Hodonín Město Hodonín ČR SO ORP Hodonín Muži 5024339 29911 11971 Muži 48,9 49,3 48,5 Muži 15+ 4 4244276 25725 10324 Muži 15+ 41,3 42,4 41,8 Ženy 5246540 30814 12725 Ženy 51,1 50,7 51,5 ženy 15+ 4504755 26920 11230 ženy 15+ 43,9 44,3 45,5 Celkem 10270879 60725 24696 Celkem 100,0 100,0 100,0 15+celkem 8749031 52645 21554 15+celkem 85,2 86,7 87,3 Zdroj: ČSÚ Město Hodonín 4 Počet osob starších 15 let. 13 / 97

Graf: Struktura obyvatel v rámci SO ORP Hodonín a ČR 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 ČR 100% SO ORP Hodonín=100% Město Hodonín=100% Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Z výše uvedených důvodů můžeme odhadovat vývoj věkové struktury, která je ve skupině s potenciální ekonomickou aktivitou obyvatel ve věku 15-64 let v letech 2022 až 2026 relativně stabilní, nicméně před rokem 2022 a po roce 2026 následují poklesy počtu obyvatel. Celkově počet obyvatel bude klesat. Graf: Vývoj věkové struktury JMK do roku 2030 5 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 0-14 15-64 65+ Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 5 Tabulka zdrojových dat je uvedena v příloze. 14 / 97

Budoucí celkový počet obyvatel města a věkové složení bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace. Prognóza ukazuje, že bez přírůstků stěhováním bude úbytek obyvatel hluboký a povede ke zhoršení věkové struktury. Vzdělání Vzdělávání umožňuje celkový osobní rozvoj jedinců. Vyšší vzdělání jedinců je předpokladem pro lepší uplatnitelnost na trhu práce a promítá se do jedné z charakteristik poukazujících na míru vyspělosti daného regionu. Vzdělanostní struktura obyvatel města Hodonína s ohledem na poslední dostupné údaje v roce 2011 se ve srovnání s rokem 2001 změnila ve prospěch vyššího vzdělání obyvatel. Podíl obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného se snížil. Ve srovnání s rokem 2001, kdy se v této kategorii nalézala téměř čtvrtina populace starší 15 let, v roce 2011 se podíl vzdělaností kategorie snížil na necelou pětinu (19 %). Naproti tomu se zvýšil počet osob s úplným středním vzděláním, tj. včetně maturity, a s vysokoškolským vzděláním o dva procentní body. Graf: Vzdělanostní struktura obyvatel města Hodonína 40 35 30 25 20 15 10 5 0 24 19 37 34 26 28 4 4 9 11 2001 2011 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Rodinný stav Ve složení obyvatelstva podle rodinného stavu se již třicet let zvyšuje zastoupení osob svobodných a rozvedených, a proto klesá podíl osob ženatých a vdaných. Jedná se o důsledek trendu, kdy jsou sňatky odkládány do pozdějšího věku, nebo jsou přímo odmítány, také z důvodu vysokého počtu rozvodů. Je třeba brát v úvahu, že určitá část populace je svobodná, ale žije s partnerem, s nímž sňatek neuzavřela. Na konci roku 2015 bylo registrováno 31 % svobodných osob v populaci starší 15let. Co se týče pohlaví, jednalo se o 36,6 % mužů a 25,9 % žen. Dá se předpokládat, že tato skupina obyvatelstva má potenciál pro hledání a pořizování bytu (nájemního či v osobním vlastnictví) v bytových domech. Tabulka: Struktura obyvatelstva Hodonína dle rodinného stavu 6 Roky 2012 2013 2014 2015 abs. 25 094 25 049 24 975 24 796 6 Podílové údaje uvedené v tabulce odpovídají zdrojovým datům v rámci ČR. 15 / 97

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 % % % % Celkem svobodní/é 30,2 30,5 30,8 31 - ženatí/vdané 48,8 48,2 47,8 47,4 - rozvedení/é 12,5 12,8 13 13,2 - ovdovělí/é 8,5 8,5 8,4 8,4 Muži svobodní 35,5 35,8 36 36,3 - ženatí 50,2 49,7 49,2 48,8 - rozvedení 11,4 11,6 11,8 12 - ovdovělí 2,9 2,9 3 2,9 Ženy svobodné 25,2 25,5 25,7 25,9 - vdané 47,4 46,9 46,5 46,1 - rozvedené 13,7 13,9 14,2 14,4 - ovdovělé 13,7 13,7 13,6 13,5 Zdroj: ČSÚ Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Hodoníně má od roku 1995 mírně oscilující, nicméně klesající trend, přičemž v posledních dvou letech přetrvává klesající směr. Co se týče délky manželství, téměř polovina manželství v Česku se rozpadá. Potratovost od roku 2009 kolísá přibližně ve tříletých intervalech směrem k jejich poklesu a následnému nárůstu. Klesající vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti od r. 1991 je patrný z následujícího grafu. Graf: Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti od r. 1991 v Hodoníně 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Sňatky Rozvody Potraty Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy V roce 2016 došlo ke zvýšení počtu sňatků od roku předešlého ze 100 na 122 sňatků, na druhé straně se zvýšil počet rozvodů z počtu 57 na 77 v roce 2016. Poklesl však počet potratů z 95 na 78 v posledním sledovaném roce. 16 / 97

Tabulka: Sňatečnost, rozvodovost a potratovost ve městě Hodoníně v letech 2012 2016 Město Hodonín sňatky rozvody potraty 2012 126 63 102 2013 114 84 117 2014 109 62 91 2015 100 57 95 2016 122 76 78 Zdroj: ČSÚ V porovnání s okresními městy Jihomoravského kraje, se okres Hodonín nachází na třetím místě v podávání návrhu na rozvod (základem pro výpočet podílu jsou krajské údaje) a na stejném pořadí se nachází v podávání návrhu na rozvod iniciovaný ženami, obdobná situace je v podílu dětí, které jsou rozvodem zasaženy. Společný návrh je podáván v okrese Hodonín až na čtvrtém místě ve srovnání s okresy JMK. Dá se usoudit, že ženy budou častěji potřebovat bydlení s dětmi. Problémem může být nižší kupní síla obou rozvedených s ohledem na potřeby bydlení. Jedná se přibližně o 60 bytů, které by rozvedení partneři pro rozdělené bydlení potřebovali. 7 Graf: Komparace v podávání návrhu na rozvod v rámci okresů JMK 8 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 Celkem Návrh ženy Společný návrh podle podílu nezletilých dětí celkem 0,0 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 7 Průměrný počet za výše uvedenou dobu je 68 rozvodů. 8 Údaje za obce nebyly k dispozici. 17 / 97

Tabulka: Struktura rozvodů dle okresů JMK, abs. Kraj, okres Rok 2016 Rozvody celkem na návrh ženy společný návrh 1. rozvod Rozvedená manželství podle počtu nezletilých dětí muže ženy celkem 1 2 3+ Česká republika 24 996 9 581 10 138 20 068 20 194 14 726 7 523 6 415 788 Jihomoravský kraj 2 758 1 078 1 092 2 317 2 331 1 644 843 732 69 Blansko 228 103 62 191 195 126 58 61 7 Brno-město 935 246 543 773 787 530 298 216 16 Brno-venkov 549 260 145 470 459 363 175 177 11 Břeclav 256 65 159 209 210 148 83 62 3 Hodonín 358 189 72 308 305 196 94 86 16 Vyškov 201 86 72 168 174 130 54 67 9 Znojmo 231 129 39 198 201 151 81 63 7 Zdroj: veřejná databáze ČSÚ Tabulka: Struktura rozvodů dle okresů JMK, abs., % Celkem (abs., kraj=100%) Návrh ženy (abs., %) Společný návrh (abs., %) Jihomoravský kraj (abs.) 2 758 1 078 1 092 1 644 Blansko 8,3 9,6 5,7 7,7 Brno-město 33,9 22,8 49,7 32,2 Brno-venkov 19,9 24,1 13,3 22,1 Břeclav 9,3 6,0 14,6 9,0 Hodonín 13,0 17,5 6,6 11,9 Vyškov 7,3 8,0 6,6 7,9 Znojmo 8,4 12,0 3,6 9,2 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy, kraj=100% podle podílu nezletilých dětí celkem (abs., %) Domácnosti Domácnost s ohledem na ekonomické vymezení je základní společenský a ekonomický subjekt (společenská jednotka). Do konce prosince 2013 platilo, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Od dne 1. ledna 2014 je používán pojem rodinná domácnost který zavedl nový občanský zákoník a nahrazuje dosavadní označení společná domácnost. 9 Domácnost je pojmem, který je používán ve významu rodinné domácnosti. 9 Rodinná domácnost představuje pojem, který zavedl Nový občanský zákoník a nahrazuje dosavadní označení společná domácnost. Konkrétně Nový občanský zákoník domácnost výslovně nedefinuje a užívá tento pojem v různých souvislostech a významech, ačkoli podle jeho důvodové zprávy sice nejsou rodina ani domácnost subjekty práva, ale přesto jde o pojmy užívané a jednoznačně chápané, s nimiž právní řád běžně pracuje. Sám zákon pak výslovně upravuje pojem rodinná domácnost (např. 690 a násl.), přičemž je tím myšleno společné obydlí dané rodiny ( 743). Z jiného ustanovení ( 1177) vyplývá oznamovací povinnost nového vlastníka bytové jednotky o počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, přičemž s nimi nemusí přímo bydlet. 18 / 97

Údaje o domácnostech v ČR jsou získávány v rámci výběrových šetření ČSÚ SILC. 10 Jednotkou zjišťování je byt, v němž jsou všechny osoby, které tvoří hospodařící domácnost. Vývoj počtu domácností odpovídá přibližně vývoji počtu obyvatel ČR. Ten je však závislý na konkrétních podmínkách jednotlivých krajů a měst. Vývoj počtu domácností lze, s ohledem na konkrétní oblasti, odhadovat z podílových údajů. 11 Graf: Vývoj počtu obyvatel a počtu domácností v ČR 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 počet domácností počet obyvatel ČR 2000000 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 10250 Graf: Vývoj počtu domácností ve městě Hodoníně do roku 2020 10200 10150 10100 10050 10000 9950 r. 2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014 r. 2015 r. 2016 r.2017 r.2018 r.2019 r.2020 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 10 V souvislosti s členstvím v Evropské unii má Česká republika na základě Nařízení (EC) 1177/2003 a navazujících prováděcích nařízení Evropské komise povinnost realizovat každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC (European Union Statistics on Income and Living Conditions). 11 Pro upřesnění potřeb obyvatel v konkrétních lokalitách by bylo nezbytné v rámci daných oblastí realizovat specifické výzkumné aktivity, které by měly obdobnou možnost získané údaje zobecnit (požadavek na výběrová šetření odpovídající šetřením ČSÚ). 19 / 97

Tabulka: Vývoj počtu obyvatel, počtu domácností v ČR a počtu domácností ve městě Hodoníně Roky Počet obyvatel ČR Počet domácností Podíl domácností na populaci obyvatel Počet domácností ve městě Hodoníně 2011 10 505 445 4 180 620 39,8 % 10052 2012 10 516 125 4 254 867 40,5 % 10153 2013 10 512 419 4 282 499 40,7 % 10204 2014 10 538 275 4 304 496 40,8 % 10201 2015 10 553 843 4 324 650 41,0 % 10161 2016 10 578 820 4 347 840 41,1 % 10163 Zdroj: ČSÚ, výpočty Sociotrendy Co se týče vývoje struktury domácností, počet členů domácností od roku 2010 mírně klesá a počet pracujících v domácnostech se pohybuje okolo jedné osoby. Tabulka: Struktura domácností v Hodoníně dle SLDB Hodonín Počet hospodařících domácností 1991 2001 2011 abs. v % abs. v % abs. v % Celkem 10 584 100% 11 153 100% 10 868 100% Úplné rodiny 6 986 66,0% 6 182 55,4% 4 984 45,9% bez závislých dětí 2 782 26,3% 3 108 27,9% 3 053 28,1% se závislými dětmi 4 204 39,7% 3 074 27,6% 1 931 17,8% Neúplné rodiny 1 159 11,0% 1 700 15,2% 1 631 15,0% bez závislých dětí 457 4,3% 625 5,6% 763 7,0% se závislými dětmi 702 6,6% 1 075 9,6% 868 8,0% Vícečlenné domácnosti 22 0,2% 210 1,9% 149 1,4% Domácnost jednotlivce 2 417 22,8% 3 061 27,4% 3 615 33,3% Zdroj: SLBD 1991, 2001, 2011 Zaměstnanost Zaměstnanost obyvatel lze charakterizovat prostřednictvím ukazatele ekonomická aktivita obyvatelstva, který zahrnuje jak počet osob zaměstnaných, tak nezaměstnaných. V roce 2011 dosahovala ekonomická aktivita obyvatel podílu 50 %, což bylo o 2procentní body méně než v roce 2001. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo v roce 2011 80 % všech zaměstnaných osob, což bylo o 4 % méně než v předcházejícím sledovaném období, kdy v roce 2001 bylo 84 % zaměstnaných osob. Celkově zaměstnanost mírně klesá. 20 / 97

Tabulka: Ekonomická aktivita obyvatel mezi lety 2001 a 2011 ve městě Hodoníně ROK 2001 2011 Obyvatelstvo celkem 27361 24961 Ekonomicky aktivní celkem 14216 12381 zaměstnaní 12181 10362 v tom z toho pracující důchodci 440 474 ženy na mat. dov. 211 226 nezaměstnaní 2035 2019 Ekonomicky neaktivní celkem 13024 11384 z toho nepracující důchodci 5786 5957 žáci, studenti, učni 5090 3268 Osoby s nezjištěnou ekonom, aktivitou 121 1196 Zdroj: SLDB 2001,2011 Ve skupině obyvatel pracujících na vlastní účet převažovali muži (v roce 2011 v počtu 776), což je přibližně dvakrát více než žen (366 v roce 2011). Tabulka: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 2011 ve městě Hodoníně Celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem 12 381 6 563 5 818 v tom zaměstnaní 10 362 5 479 4 883 z toho podle postavení v zaměstnání zaměstnanci 8 277 4 212 4 065 zaměstnavatelé 366 248 118 pracující na vlastní účet 1 142 776 366 ze zaměstnaných pracující důchodci 474 234 240 ženy na mateřské dovolené 226-226 nezaměstnaní 2 019 1084 935 Ekonomicky neaktivní celkem 11384 4 767 6 617 z toho nepracující důchodci 5 957 2 241 3 716 žáci, studenti, učni 3 268 1634 1634 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 1196 693 503 Zdroj: SLDB 2011 Ve sledovaných letech poklesl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Mezi ekonomicky neaktivní patří nepracující důchodci, ostatní s vlastním zdrojem obživy, osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby, žáci, studenti a učni. V roce 2001 to bylo 48 %, v roce 2011 46 %. Vývoj počtu ekonomických subjektů nacházející se na území města Hodonína je uveden v následující tabulce a grafu. Počet uvedených subjektů ve městě Hodoníně vykazuje mírný pokles jak ve srovnání s ORP Hodonín, tak ve srovnání s počty subjektů v JMK, u nichž lze spatřit rostoucí trend. 21 / 97

Graf: Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Hodoníně a ORP Hodonín 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 Hodonín ORP Hodonín 4 000 2 000 0 r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014 r. 2015 r. 2016 Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města, Sociotrendy Graf: Vývoj počtu ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji 310 000 300 000 290 000 280 000 270 000 260 000 r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014 r. 2015 r. 2016 Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města, Sociotrendy Tabulka: Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Hodoníně, ORP Hodonín a JMK Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Hodonín 6 436 6 292 6 101 6 026 5 996 5 781 5 775 5 748 ORP Hodonín 13 668 13 017 12 920 13 000 13 046 12 818 12 868 12 930 JMK 276 783 275189 283 202 291 162 294 308 295 523 300 204 304 729 Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města V Hodoníně působí řada zaměstnavatelů, z nichž největší zaměstnavatelé na Hodonínsku jsou uvedeni v tabulce níže. S ohledem na strukturu ekonomických činností se jedná o firmy průmyslového odvětví, potravinářského průmyslu, rovněž služeb zdravotní péče a dopravy. 22 / 97

Tabulka: Největší zaměstnavatelé na Hodonínsku ID Zaměstnavatel Obec Předmět činnosti 1. Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Hodonín Výroba armatur 2. Nemocnice TGM Hodonín, p.o. Hodonín Zdravotní péče 3. Delimax, a.s. Hodonín Výrobce lahůdek a rybích specialit 4. ČSAD Hodonín Hodonín Doprava 5. MND - Moravské naftové doly a.s. Hodonín Těžba ropy a zemního plynu 6. MND Drilling & Services a.s. Lužice Činnosti při těžbě plynu a ropy 7. Groz-Beckert Czech, s.r.o. Lužice Výroba jehel 8. T Machinery a.s. Ratíškovice Výroba strojů pro těžbu nebo stavebnictví 9. Okna Macek a.s. Dubňany Prodej a montáž plastových oken a dveří Zdroj: MěÚ Hodonín, Strategický plán rozvoje města Nezaměstnanost Od roku 2014 ve městě Hodoníně dochází na trhu práce ke snižování podílu nezaměstnaných osob. Na příznivý vývoj nezaměstnanosti v Hodoníně má vliv celková ekonomická situace v ČR. Od roku 2014 do roku 2017 pokračuje trend ve snížení podílu nezaměstnaných osob. K 31. 12. 2017 byl podíl nezaměstnaných osob 6,9 %. Tabulka: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve městě Hodoníně 12 Rok 12/ 2014 06/ 2015 12/2015 6/2016 12/ 2016 6/2017 12/2017 Podíl nezaměstnaných osob (%) 12,6 10,4 10,5 9,0 8,9 7,0 6,9 Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska Ke konci března 2017 13 bylo na úřadech práce v Jihomoravském kraji 45 829 žadatelů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu byl 5,66 %. Celková situace v okresech v rámci Jihomoravského kraje je popsána v tabulce níže. Tabulka: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a neumístění uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k 31. 3. 2017 Kraj, okresy Podíl nezaměstnaných osob (%) Uchazeči o zaměstnání Přírůstek (úbytek) uchazečů o zaměstnání ve srovnání se stavem k 28. 2. 2017 k 31. 12. 2016 K 31. 3. 2017 celkem ženy muži abs. v % abs. v % abs. v % Jihomoravský kraj 5,66 5,73 5,58 45 829-3 030-6,2-3 203-6,5-9 148-16,6 v tom okres: Blansko 4,01 4,19 3,83 3 117-279 -8,2-350 -10,1-897 -22,3 Brno-město 6,22 6,52 5,92 16 368-513 -3,0-1 148-6,6-3 022-15,6 12 Aktuální data za rok 2017 pro město Hodonín k dispozici nejsou. Dále jsou uplatněna data v rámci okresu. 13 Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 23 / 97

Brno-venkov 4,26 4,39 4,13 6 007-305 -4,8-293 -4,7-1 223-16,9 Břeclav 4,95 4,77 5,12 3 971-462 -10,4-449 -10,2-887 -18,3 Hodonín 4,43 6,93 7,91 7 985-574 -6,7-539 -6,3-1 377-14,7 Vyškov 3,30 3,47 3,14 2 234-219 -8,9-141 -5,9-698 -23,8 Znojmo 8,11 8,20 8,02 6 147-678 -9,9-283 -4,4-1 044-14,5 Zdroj: MPSV ČR Nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě vykazuje okres Znojmo. Okres Hodonín je až na čtvrtém místě v rámci okresů Jihomoravského kraje. Graf: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu podle okresů k 31.12.2017 (%) Znojmo 8,11 Brno-město 6,22 Břeclav 4,95 Hodonín 4,43 Brno-venkov 4,26 Blansko 4,01 Vyškov 3,3 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Zdroj: MPSV, Sociotrendy Podíl nezaměstnaných osob evidovaných v okrese Hodonín v jednotlivých měsících roku 2017 klesá, případně stagnuje, jak ukazuje následující graf. 14 14 Graf vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Pro potřeby statistik z územního hlediska se vychází z počtu obyvatel v členění podle jednotlivých obcí, který se aktualizuje 1x ročně. Počet obyvatel na úrovních POÚ a ORP je součtem počtu obyvatel v obcích. Jedná se o uchazeče o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 24 / 97

Graf: Vývoj podílu nezaměstnaných v prvním pololetí okresu Hodonín v roce 2017 (%) 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 8,2% 8,0% 7,4% 6,7% 6,2% 5,9% 5,9% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% leden únor březen duben květen červen červenec V okrese Hodonín 15 bylo ke konci března roku 2017 registrováno celkem 9 362 uchazečů o zaměstnání, z toho 4 244 žen, 446 absolventů a mladistvých a 2 518 uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Jednalo se o 8,7 uchazečů na 1 volné pracovní místo, je to o 3,2 uchazeče více než v rámci Jihomoravského kraje. Tabulka: Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 3. 2017 Kraj, okresy Uchazeči celkem z toho ženy absolventi a mladiství osoby se zdravotním postižením dosažitelní ve věku 15-64 let s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Volná pracovní JMK 54 977 27 233 2 652 7 456 53 296 13 754 10 047 5,5 okresy Blansko 4 014 2 077 232 729 3 866 1048 750 5,4 Brnoměsto Brnovenkov místa 19 390 10 050 753 1815 18 566 3 196 3 862 5 7 230 3688 419 1155 7 190 2 110 1822 4 Břeclav 4858 2 353 299 789 4705 1670 1211 4 Hodonín 9 362 4 244 446 1 586 9 075 2 518 1074 8,7 Vyškov 2 932 1405 169 497 2 736 920 545 5,4 Znojmo 7 191 3 416 334 885 7 158 2 292 783 9,2 Zdroj: MPSV ČR Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 15 Dle Úřadu práce v Hodoníně. 25 / 97

II. 2 Bytová analýza města Hodonína Povinnost pečovat o uspokojování potřeby bydlení svých občanů vyplývá obcím z 35, odst. 2 zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) a dále z 38 uvedeného zákona, dle kterého je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. O domovní a bytový fond, stejně jako o každý jiný majetek, je nutné řádně a soustavně pečovat, povinnost pečovat o svůj majetek a hospodařit s ním podle vlastního rozpočtu plyne obcím ze zákona o obcích. S vlastnictvím domovního a bytového fondu souvisí celá řada povinností, které jeho majitel musí plnit. V případě vlastnictví většího objemu domovního a bytového fondu je pro obce složité zajistit plnění všech povinností uložených zákonem. V opačném případě není obec bez dostatečného domovního a bytového fondu schopna adekvátně ovlivnit sociodemografické procesy. V takovém případě může docházet k věkové nebo sociální homogenitě skladby obyvatelstva na určitém území, což může mít za následek ovlivnění koupěschopnosti obyvatelstva a snížení ekonomického potenciálu obce. Základním východiskem pro formování bytové politiky města je současný stav a velikost domovního a bytového fondu, který zcela determinuje rozhodování o dalších opatřeních a řešeních problémů spojených s bydlením. Domovní fond ve městě Hodoníně Bytová zástavba v Hodoníně je tvořena jak zachovalými bytovými a rodinnými domy, tak novými sídlišti a novými rodinnými domy. V březnu 2011 bylo sečteno ve městě Hodoníně celkem 2 506 obydlených domů. Rodinných domů bylo 1 681, bytových domů bylo 712. 16 Tabulka: Domovní fond ve městě Hodoníně v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy Domy úhrnem 2 733 1 885 719 129 Domy obydlené 2 506 1 681 712 113 Zdroj: ČSÚ Většinu rodinných domů vlastnily fyzické osoby, většinu bytových domů vlastnilo společenství vlastníků bytů. Tabulka: Vlastnictví domovního fondu ve městě Hodoníně v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy Fyzická osoba 1 586 1 522 53 11 Obec, stát 80 10 54 16 Bytové družstvo 121-121 - Spoluvlastnictví vlastníků bytů 490 103 387 - Zdroj: ČSÚ Podle právního důvodu užívání byl v roce 2011 největší počet bytů v osobním vlastnictví, jednalo se o necelé dvě pětiny bytů (4 007, tedy 38,65 %), dále šlo o byty nájemní, kterých byla necelá čtvrtina (2 419, tedy 23,3 %) a družstevní (1475, 14,2 %). Byty, které se nacházely v rodinných domech, byly téměř všechny ve vlastních domech uživatelů. V bytových domech se jednalo nejčastěji o byty v osobním vlastnictví, následně o nájemní a družstevní byty. 16 SLDB 2011 26 / 97

Tabulka: Byty podle právního důvodu užívání v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Obydlené byty celkem 10 367 1876 8 322 Z toho právní důvod užívání bytu: ve vlastním domě 1 511 14,58 % 1478 26 v osobním vlastnictví 4 007 38,65 % - 4 006 nájemní 2 419 23,33 % 91 2 281 družstevní 1475 14,23 % - 1475 Zdroj: SLDB 2011 Předpokládaný počet bytů v roce 2019 V roce 2011 ze SLDB bylo zjištěno 10 367 bytů. Od roku 2012 do roku 2015 bylo dokončeno v Hodoníně celkem 52 nových bytů. V roce 2017 byl dokončen Komunitní dům seniorů s 21 byty. Dle údajů získaných od významných developerů v Hodoníně by do roku 2019 mělo být k dispozici dalších 153 bytů. 17 Tedy celkově by v roce 2019 v Hodoníně mělo být 10593 bytů. Počet bytů se tedy zvyšuje, ačkoliv počet obyvatel Hodonína celkově vykazuje pokles obyvatel. Bydlení a služby spojené s bydlením Bydlení a služby spojené s bydlením si zajištují jednak soukromé osoby jako majitelé domů a bytů, jednak je zajišťují družstva a další právní subjekty. Stavební bytová družstva Stavební bytové družstvo Hodoňan je největším stavebním družstvem v Hodoníně, které zajišťuje bydlení a služby s bydlením spojené, ve 114 obytných domech, ve kterých spravuje 3673 bytových jednotek. 18 Z dalších, podstatně menších bytových družstev, lze zmínit např. Bytové družstvo Lípa, bytové družstvo Kaštany, Stavební bytové družstvo Pastelky 19. Městská bytová správa spol. s r.o. Městská bytová správa spravuje, kromě městských bytů, jak je uvedeno níže, 3751 bytů v osobním, případně družstevním vlastnictví. 17 Viz níže. 18 Stavební bytové družstvo HODOŇAN celkově zajišťuje bydlení a služby s bydlením spojené ve 156 obytných domech, ve kterých je 4028 bytových jednotek (z toho je 1212 ve vlastnictví družstva, 2504 je převedených do osobního vlastnictví a 312 je cizí správa) a 56 vestavěných garáží. Z celkového počtu je 45 objektů s 355 bytovými jednotkami v obcích mimo Hodonín. Tyto byty družstvo spravuje a provozuje, zabezpečuje jejich opravy a údržbu a zajišťuje pro ně služby spojené s bydlením. Družstvo spravuje 62 společenství vlastníků jednotek právnických osob, s celkovým počtem bytů 1983, z toho 298 v družstevním a 1685 v osobním vlastnictví. Dále družstvo převzalo správu 13 cizím společenstvím vlastníků jednotek a 3 bytovým družstvům. Zdroj: Výroční zpráva za rok 2016, http://www.hodonan.cz/ 19 Veřejně dostupné informace o činnosti uvedených družstvech k dispozici nejsou. K dispozici jsou stanovy jednotlivých družstev na www.bytovka.cz pod bytovým hospodářstvím. 27 / 97

Developeři Významnými developery v Hodoníně jsou Stavební společnost EDMONT Hodonín, spol. s r.o., společnost FCC TRADE, s.r.o. a Vila Park Dragoun a United trade spol. s r.o. Develop Moravia Group s.r.o. Firma Vila Park Dragoun již před 7 lety převzala projekt, který řešil výstavbu rodinných domů. V rámci projektu bylo již 41 domů prodaných (ulice Levandulová, Smetanova, M. Benky a 11 domů na ul. Rozmarýnová). Začátkem října 2016 firma zahájila výstavbu dalších 11 řadových rodinných domů a 3 dvojdomů. V současnosti je všech jedenáct dobu buď prodáno nebo rezervováno. K dispozici zůstává pouze 1 samostatně stojící dům na ul. Smetanova. V letošním roce hodlají zahájit výstavbu dalšího hnízda, bude se jednat o dva dvojdomy a 22 domů, čímž vznikne nová ulice. Celkem tedy bude k dispozici 26 domů. FCC TRADE, s.r.o. Společnost FCC TRADE je dalším významným developerem operujícím ve městě Hodoníně, která staví bytové domy. V centru Hodonína je situován nový bytový dům na rohu ulic Marxova a Gabriely Preissové a byl dokončen koncem roku 2017. V bytovém domě je 13 bytů, z nichž jsou již všechny prodané. Byty jsou o velikostech 2+kk (3), 3+kk (8), 4+kk (2). Firma plánuje postavit pro první polovinu roku 2019 další bytový dům se 30 byty. Z plánovaných 30 bytů je již 20 bytů rezervovaných, zbylých 10 bytů je dosud volných. Byty jsou o velikostech 2+kk (6) a 3+kk (24). Stavební společnost EDMONT Hodonín, s. r.o. Stavební společnost EDMONT Hodonín provádí výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci bytových, občanských a průmyslových staveb. V rámci projektu byla realizovaná stavba bytových domů Jasánek, a to 7 bloků domů po 6 bytech, celkem se tedy jednalo o výstavbu 47 bytů. Společnost postavila v roce 2017 první část bytového domu Kaskády, v roce 2018 pokračuje ve výstavbě a dokončuje další dva bloky. Celkem je zde plánováno 18 bytů o velikostech 2+1 (3), 2+kk (6), 3+kk (6) a 4+kk (3). 20 Společnost Ing. Ivo Otáhal V areálu velkých kasáren byly ve stejném období, kdy se realizovala stavba bytového domu Jasánek, vystavěny bytové domy Kaštánek, kde bylo k prodeji určeno 48 bytů. Ty byly vybudovány v několika etapách a prodávány postupně od r. 2014 do r. 2016. United trade, spol. s r.o. Společnost funguje od roku 1998, staví byty, které jsou určeny převážně k prodeji, některé si lze také pronajmout. Od roku 2008 realizuje v Hodoníně několik projektu, jedná se o: Polyfunkční dům Příční, výstavba probíhala 6/2008 11/2009 10 dokončených bytů Villa Kateřina, ul. Dukelských hrdinů a Pr. Veselého, výstavba 10/2011 12/2013, 5 dokončených bytových jednotek o vel. 2+kk, 3+kk TWINS, ul. Moravní, výstavba 10/2012 12/2013, 2 rodinné viladomy Villa Legion, ul. Legionářů a Milíčova, výstavba 8/2015 12/2016, 10 bytů o vel. 2+kk, 3+kk Villa River, ul. Milíčova, příprava výstavby bytového domu s 19 byty o velikostech 2+kk, 3+kk, 4+kk. 21 20 Bytové domy Kaskády, které firma staví, přináší působivé, nadčasové bydlení všech kategorií. V nabídce jsou byty malé, ale i luxusní, velkoplošné. Proto je možné splnit i nejnáročnější požadavky na moderní bydlení. Třípodlažní bytový dům sestává z pěti až šesti bytových jednotek, zcela podle potřeb klienta. Projekt je umístěn do klidné lokality bývalých Velkých Kasáren v Hodoníně. Má snadnou dostupnost dálnice D2, sousedí se Slovenskem a leží nedaleko hranic s Rakouskem. Tyto charakteristiky jsou významné i pro investiční příležitost, neboť právě u takového typu vysoce kvalitních nemovitostí v zajímavé lokalitě lze předpokládat dlouhodobý růst ceny. http://www.kaskadyhodonin.cz/ 28 / 97

Tabulka: Souhrnné informace o aktivitách významných developerů v Hodoníně v posledních letech Společnost Develop Moravia Group s.r.o. FCC TRADE, s.r.o. Postaveno/plánováno od roku 2008 do roku 2017 53 rodinných domků V roce 2018 bude zahájena další výstavba 26 domů 43 bytů v bytových domech (Marxova, Očovská) Prodáno/zamluveno 52 1/26 33 10/0 Dosud volné nyní/volné v letech 2019-20 EDMONT Hodonín, s. r.o. 18 bytů v bytových domech (Kaskády) 53 12/0 47 bytů Jasánek Ing. Ivo Otáhal 48 bytů v bytových domech (Kaštánek) 48 0/0 United trade 25 bytů v bytových domech (Příční, Kateřina, Legion), 2viladomy Villa River 27 19 0/0 0/19 Celkem bytů/domků 230 23/45 Evidence domovního a bytového fondu města Jedná se především o vedení záznamů o spravovaném majetku domovního a bytového fondu. Konkrétnější chápání evidence se zaměřuje na informace o jednotlivých domech a bytech a v této rovině je vhodnější používat pojem pasport. Pasport v souvislosti s domovním a bytovým fondem lze chápat jako doklad o vybavenosti, soubor informací o technických parametrech, informací o stavu objektu, o jejich způsobu použití. Město Hodonín má k dispozici pasportizaci domovního a bytového fondu, které má ve své správě, kde jsou soustředěny veškeré informace spravovaného majetku (rok výstavby, velikosti jednotek, výměry, provedené revize, náklady na opravy a revitalizace), které jsou aktuálně doplňovány v závislosti na prováděných změnách. Správa a údržba městského domovního a bytového fondu Správu městského bytového fondu vykonává na základě mandátní smlouvy Městská bytová správa spol. s r.o. prostřednictvím střediska hospodářské činnosti a realitního střediska. Zajišťuje správu nemovitostí, a to městských bytů a nebytových prostor, privatizovaných bytů a bytů v majetku bytových družstev (realitní středisko - provozně technický útvar). Dále příjem a zpracování žádostí na pronájem městských bytů, agendu spojenou s vymáháním dluhů na nájmu a na službách spojených s užíváním bytů a rovněž zajišťuje prodej městských bytů (bytové oddělení). 22 Zpracování plánu údržby a obnovy domovního a bytového fondu je realizovaná na základě aktualizované pasportizace domovního a bytového fondu. Plán údržby a obnovy je zpracováván ve spolupráci odborem investic a údržby a schválen příslušným orgánem města vždy na následující kalendářní rok, aby bylo zajištěno finanční krytí pro realizaci. Město Hodonín k 31.12.2017 disponovalo počtem 376 bytů, 143 nebytových prostor a 42 domů. Ukazatele bytového hospodářství v roce 2017 s ohledem na počty spravovaných jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. 21 zdroj https://www.united-cz.cz/ 22 www.hodonin.eu; http://www.bytovka.cz/ 29 / 97

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Tabulka: Ukazatele bytového hospodářství v roce 2017 Datum město s.r.o. s.r.o. ostatní 31.12.2017 N. třída 29 Pastelky II Lípa Kaštany Ostatní Celkem město domů (vchodů) 42 23 311 1 5 4 4 1 15 provozovny 96 provozoven 143 26 1 17 18 ostatní 4 bytů 376 3508 1 82 60 80 0 223 areály 42 standard 376 3508 1 82 60 80 celkem 143 snížená kvalita 0 Celkem s.r.o. bytů Zdroj: Město Hodonín 3 731 celkem bytů ve správě V současnosti, tj. k 1.1 2018, disponuje počtem 355 bytů + 21 bytů v KODUSu Žižkova 7, neboť dům na ulici Dobrovolského č. 4, byl v červnu 2017 městem prodán, jednalo se o 1 byt, jeden byt na Měšťanské 14/4 byl vrácen do dispozice města a 21 bytů bylo získáno výstavbou. 4 107 Vývoj bytového hospodářství města Hodonína, struktura bytového fondu Město Hodonín po roce 1991 získalo podnikové a státní byty 24, jehož zastupitelstvo se rozhodlo bytový fondu privatizovat, avšak ponechat si takovou část bytového fondu, aby bylo možno uspokojit požadavky potřebných občanů na bydlení jak v rámci města, tak pro účely sociálního bydlení. Město Hodonín mělo k dispozici 3842 bytových jednotek. V období od roku 1991 do roku 1996 bylo celkem prodáno 372 bytů. 25 V letech 1996 2016 bylo zprivatizováno 3470 bytů. Trend týkající se privatizace bytového fondu odpovídající záměru města od roku 2001 a je uvedený v následujícím grafu. Tabulka: Vývoj domovního a bytového fondu v letech 2001 2017 byty 2594 2486 2369 2306 2212 2045 1784 1333 710 547 448 405 391 379 359 355 376 domy 320 281 268 245 225 217 195 173 137 110 89 71 59 25 49 44 42 Zdroj: Město Hodonín 23 Byty a provozovny uvedené v tabulce se nacházejí v těchto 42 domech. 24 Churá, Alena (2006): Vývoj bydlení ve městě Hodoníně. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. 25 www.hodonin.eu 30 / 97

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Graf: Vývoj domovního a bytového fondu v letech 2001 2017 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 byty domy Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Celkový vývoj počtu prodaných bytů a pozemků za období 1996-2016 je upřesněn v následujícím grafu a tabulce. Největší objem bytů byl prodán v roce 2009. Poslední byty byly prodány v r. 2016. 800 600 Graf: Vývoj počtu prodaných bytů a pozemků za období 1996-2016 400 200 byty pozemky 0 Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Tabulka: Počet prodaných bytů a pozemků za období 1996-2016 Období Byty Pozemky 1996 15 25 1997 166 166 1998 227 64 1999 212 40 2000 361 32 2001 271 20 2002 115 4 2003 113 1 2004 77 3 2005 90 1 2006 162 3 31 / 97

Období Byty Pozemky 2007 258 0 2008 451 1 2009 606 0 2010 162 0 2011 92 0 2012 42 0 2013 14 12 2014 13 0 2015 20 0 2016 3 0 celkem 3470 372 Struktura bytového fondu Ze stávajícího počtu 376 obecních bytů je 20 bytů startovacích (ulice Brandlova 78), 64 bytů v domě s pečovatelskou službou (ulice Polní 10-18), 39 sociálních bytů (ulice Pravoslava Veselého 46-52), tedy celkem 123 bytů. Dále se jedná o 21 bytů v rámci Komunitního domu seniorů (KODUS) (nejsou zahrnuty do struktury 354 obecních bytů). Struktura celkového bytového fondu je uvedena v grafu níže. Grafy: Současná struktura celkového bytového fondu města Hodonína 21 20 39 64 232 startovací sociální DPS běžné nájemní byty KODUS 32 / 97

250 232 200 150 100 64 50 20 39 21 0 startovací sociální DPS běžné nájemní byty KODUS Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Vývoj cen bytů a rodinných domů, nájemné a prognostický výhled Bydlení je jedním z klíčových témat, které poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností, včetně jejich různých potřeb. Pořízení vhodného bydlení je závislé na finanční dostupnosti bytů pro různé příjmové skupiny. Celkově pětina obyvatel ČR bydlí v nájmu, který je zejména pro mladé rodiny významný. Jednotlivé regiony se mezi sebou výrazně liší jak v ceně, tak i v šíři nabídky. Lokality s vyšším nájemným a zároveň i vyššími cenami bytů jsou v ČR v Praze, Brně a malých horských lokalitách. V menších městech trh s byty prakticky neexistuje. I v některých městech okolo dvaceti tisíc obyvatel, jako je Hodonín, se těžko daří najít na trhu více nabídek. Dominantním faktorem jsou pracovní příležitosti ve městě. Pokud je ve městě práce a příjmy, tak funguje ekonomika včetně toho, že developeři více staví. Byty se více prodávají nebo pronajímají. Co se týče cen bytů, rostou ceny starších panelových bytů, a to více než v případě cihlových. Na trhu roste zájem především o byty pro rodinu o rozloze 3+KK nebo 3+1. Svého vrcholu v posledním čtvrtletí dosáhly i prodeje novostaveb. Poměrně velká část nových bytů se však kupuje čistě k investičním účelům, například v Praze je to podle odhadů až 30 %. Vývoj cen bytů a rodinných domů dle Indexu cen Vývoj ceny bytů a rodinných domů se promítá do syntetického cenového indexu Index cen bydlení (HPI). Měří vývoj cenové hladiny bytových nemovitostí v ČR dle jednotné harmonizované normy EU. Jeho výhodou je proto velká mezinárodní srovnatelnost. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. 26 Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků dle Hypoteční banky a HB indexu 27 v Česku ke konci roku 2017 pokračovaly v růstu. Nejméně zdražily rodinné domy, nejvíce byty. V současnosti banka očekává už jen mírný nárůst cen nebo jejich stagnaci, zároveň také mírný pokles poptávky a stagnaci 26 Jedná se o Index House Price Index (HPI), Index cen bydlení, evidovaný ČSÚ. Hypoteční banka v ČR používá tzv. HB index. Index cen nemovitostí vychází z reálných, přesných (a aktuálních) cen, které má k dispozici. Hypoteční banka, jakožto přední český poskytovatel úvěrů na bydlení. Odborným garantem výpočtu indexu je Akademie věd ČR. Z HB indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 11procentních bodů na 114,6 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. 27 Tržní ceny nemovitostí a tržní ceny se zpravidla liší. Vývoj obou indexů je ale srovnatelný. 33 / 97

nabídky. Co se týče trhu s pozemky a rodinnými domy, index cen pozemků vzrostl meziročně o 10,7procentního bodu. Největší zájem po pozemcích převažuje u lokalit v okolí velkých měst a u levnějších pozemků bez kompletních veřejných sítí. Nejméně zdražily rodinné domy, meziročně o 4,7 %. Developerská výstavba se převážně orientuje na řadové rodinné domy na malých pozemcích v krajských městech a jejich okolí. Vývoj cen bytů 28 Vývoj cen bytů prostřednictvím indexu cen bytů (dle HPI) od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, odpovídá celkovému vývoji indexu cen v ČR, jak je uvedeno v grafu. V období let 2012 2014 po mírném poklesu cen bytů v roce 2013 zjištěným prostřednictvím velikosti indexu došlo opět k navýšení cen v r. 2015. Graf: Vývoj indexu cen bytů v ČR (dle HPI) Zdroj: ČSÚ Vývoj od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, kam náleží i město Hodonín, po mírném poklesu do r. 2013 došlo po tomto roce k výraznému nárůstu indexu cen. 28 Vývoj cen bytů je níže uváděn jak za celou ČR, tak dle velikosti obcí. Vývoj cen, odpovídající městu Hodonín, se týká velikosti obce s 10 000 až 49 000 obyvateli. 34 / 97

Graf: Vývoj indexu cen bytů dle velikosti obcí (bez Prahy dle HPI) do roku 2022 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 100,8 99,1 97,6 97,5 100,2 99 100 101 101 101 102 102 90,0 85,0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 do 1 999 obyv. 2 000-9 999 obyv. 10 000-49 999 obyv. 50 000 obyv. a více Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Vývoj cen rodinných domů (dle HPI) Vývoj od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, kam náleží i město Hodonín, po mírném poklesu do r. 2013 došlo po tomto roce k výraznému nárůstu indexu cen. Grafy: Vývoj indexu cen rodinných domů dle velikosti obcí (bez Prahy) do roku 2022 114 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 101,5 99,7 99,8 104,1 107,6 106 108 109 109 110 111 111 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 do 1 999 obyv. 2 000-9 999 obyv. 10 000-49 999 obyv. 50 000 obyv. a více Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Ceny pozemků Cena pozemku je obecně závislá na tom, zda se jedná o zemědělskou půdu nebo stavební parcelu. Přičemž cena za zemědělskou půdu je enormně nižší. Cena půdy v Hodoníně se pohybuje v rozmezí přibližně od 12,-Kč/m 2, cena stavebního pozemku přes 384,- Kč/m 2 až do částky okolo 2 tisíce Kč/m 2. 35 / 97

Nájemné bydlení V roce 2013 byla ukončena regulace nájemního bydlení v České Republice. Od té doby je nájemní bydlení řešeno smluvním nájemným. To znamená, že výše nájmu je založena na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem. 29 Podle odborníků jsou však nyní tržní pronájmy vzhledem k rostoucím mzdám dostupnější než kdy jindy. 30 Nájemné obvyklé v daném místě a čase Nájemné obvyklé v daném místě a čase je nájemní cena, kterou by bylo možno v daném místě a čase získat při pronájmu konkrétního bytu s jeho konkrétními vlastnostmi. Nejedná se o převažující či průměrné nájemné v daném místě. Smyslem využití takto definovaného v místě obvyklého nájemného je propojit možnost změny nájemného, nedohodnou-li se strany jinak, se skutečným vývojem nájemného na místním trhu s byty. Vývoj cen nájmů podle krajů je uveden v následující tabulce. 31 Tabulka: Vývoj cen nájmů podle krajů Kraj 1+kk (2011) 1+kk (2014) 3+kk (2011) 3+kk (2014) Praha 7 409 7 309 13 554 13 912 Středočeský 5 626 5 313 8 850 8 129 Jihočeský 5 061 5 125 7 181 7 575 Plzeňský 5 245 5 271 8 333 8 005 Karlovarský 3 800 N/A N/A 7 450 Ústecký 4 097 4 587 7 009 7 145 Liberecký 5 567 5 146 6 750 6 753 Královéhradecký 5 326 5 703 7 333 7 644 Pardubický 5 072 5 075 7 726 8 044 Vysočina 5 010 5 127 7 753 7 562 Jihomoravský 6 595 5 591 9 618 10 115 Olomoucký 5 173 4 989 8 296 8 207 Moravskoslezský 5 058 5 057 8 613 7 840 Zlínský 5 794 5 441 8 171 8 482 Zdroj: Realizované ceny realitní kanceláře Re/max 29 V případě, že druhá strana s navýšením nájemného nesouhlasí, rozhoduje soud. V roce 2014 začal platit nový občanský zákoník, který pravidla pro zvyšování nájemného dále upravuje. V nájemní smlouvě může být dohodnuto, jakým způsobem bude ke zvyšování nájemného docházet, což je vhodný způsob, jak předejít budoucím sporům. Pokud nájemní smlouva žádnou dohodu o změně nájemného neobsahuje ani není možné se na ní domluvit, musí pronajímatel případné zvyšování nájmu řešit písemným návrhem zaslaným nájemci a čekat na jeho souhlas. V takovém případě lze navrhovat zvýšení nájmu pouze jednou za rok (nejdříve po uplynutí 12 měsíců od posledního zvýšení) a nové navýšení nájemného nesmí v součtu se zvyšováním nájmu v posledních třech letech překročit hranici 20 %. Zároveň nový nájem nesmí být vyšší, než je v daném místě a čase obvyklé pro srovnatelné byty. 30 Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/najmy-jsou-levnejsi-nez-kdy-drive-dlm- /ekonomika.aspx?c=a150312_201419_ekonomika_rny 31 V menších městech, prakticky všichni chtějí bydlet ve svém. Potřebným vypomůže obec svými byty, mladým vypomáhají rodiče a prarodiče na pořízení bytu, a nájemní bydlení je tak trochu jen krizové bydlení, například po rozpadu rodiny, nebo když rodina nefunguje. Dle socioekonoma M. Luxe nabídka také často funguje neformálně, kdy se byty propůjčují přes sítě známých a příbuzných. Více: Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/najmy-jsou-levnejsi-nez-kdy-drive-dlm- /ekonomika.aspx?c=a150312_201419_ekonomika_rny 36 / 97

Průměrné nájemné v Hodoníně je dle velikosti pronajímaného bytu v rozmezí cca 5 až 10 tis. Kč, přičemž u nájmu zejména v bytech panelové výstavby byl v posledním roce 2016 zaznamenán jeho nárůst. Upřesnění týkající se velikosti bytů a průměrné cena/1 m 2 je uvedeno v tabulce. Graf: Průměrné nájemné v Hodoníně 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 Průměrné nájemné [Kc/ měs.] 0,00 1+1 a 1+kk 2+1 a 2+kk 3+1 a 3+kk 4+1 a 4+kk Zdroj: Cupalová 32, Sociotrendy Tabulka: Souhrn průměrných hodnot jednotlivých kategorií bytů města Hodonína Kategorie bytů Průměrné nájemné [Kč/ měs.] Průměrná podlahová plocha [m2] Průměrná cena za 1 m2, tj. průměrná výše nájemného [Kč/ m2/ měs.] 1+1 a 1+kk 4 679,31 34,85 134,27 2+1 a 2+kk 5 843,69 56,13 104,11 3+1 a 3+kk 7 635,06 77,60 98,39 4+1 a 4+kk 9 928,39 137,00 72,47 Zdroj: Cupalová 2014 Vývoj počtu bytů v Hodoníně a komparace s městy JMK Bydlení poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností a pořízení vhodného bydlení je závislé na finanční dostupnosti bytů pro různé příjmové skupiny (jednočlenných či vícečlenných domácností). 33 Vývoj počtu dokončených bytů ve městě Hodoníně od roku 2004 do roku 2015 je uveden následujícím grafem. Počet dokončených bytů se zvyšoval do roku 2005, kdy bylo dokončeno nejvíce bytů v časovém období 2004 2015, a to 123 bytů. Následně došlo k poklesu na 7 bytů v roce 2007. Další růst počtu bytů lze zaznamenat do roku 2011, kdy bylo dokončeno v Hodoníně 52 bytů. V letech 2012 a následujících došlo k poklesu počtu dokončených bytů, kdy v posledním evidovaném roce 2015 se jednalo pouze o 5 dokončených bytů. 32 Zdroj: CUPALOVÁ, Ž. 2014. Nájemné bytu v Hodoníně a faktory, které je ovlivňují, VUT Brno 33 Rozlišují se dva typy bytů, a to standardní a se sníženou kvalitou. Byty standardní jsou byty s ústředním topením a úplným nebo částečným příslušenstvím, případně byty bez ústředního topení s úplným příslušenstvím. Byty se sníženou kvalitou jsou byty bez ústředního topení s částečným příslušenstvím, případně s úplným příslušenstvím, ale ne vlastním. 37 / 97

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Graf: Vývoj počtu dokončených bytů ve městě Hodoníně 150 100 123 50 52 34 23 28 35 Zdroj: ČSÚ 7 12 0 3 8 4 5 Zdroj: 2004 ČSÚ, Sociotrendy 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Srovnání města Hodonína s ostatními městy JMK poukazuje na prudkou výstavbu nových bytů ve Znojmě v roce 2015, kdy bylo dokončeno 105 bytů. Mezi dalšími městy (Břeclav, Vyškov a Blansko) je Hodonín na místě posledním. Tabulka: Dokončené byty v obcích Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2015 Název obce Břeclav 4 39 35 85 5 25 20 68 11 48 14 44 123 36 22 48 9 7 Hodonín 86 4 3 3 2 3 34 123 23 7 12 3 28 52 35 8 4 5 Vyškov 36 38 43 45 37 76 20 181 41 67 61 79 38 88 15 12 10 7 Znojmo 108 79 92 98 154 112 77 86 142 137 189 55 98 74 33 46 56 105 Blansko 13 60 78 16 70 18 96 63 220 165 22 38 38 21 39 48 58 31 250 Graf: Dokončené byty v obcích Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2015 200 150 100 50 Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko 0 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy V rozmezí let 1998 až 2015 bylo v Hodoníně dokončeno 435 bytů. 38 / 97

Graf: Počet dokončených bytů ve vybraných městech JMK od roku 1998 do roku 2015 1800 1741 1600 1400 1200 1000 894 1094 800 643 600 400 435 200 0 Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 39 / 97

II. 3 Odhad počtu občanů bez trvalého bydliště v Hodoníně Velká část obyvatel města Hodonína je tvořena místními obyvateli, kteří jsou v evidenci obyvatel hlášeni k trvalému pobytu a žijí zde a zakládají domácnosti, tráví v Hodoníně volnočasový i pracovní čas. Někteří obyvatelé v Hodoníně tráví zejména dobu odpočinku, pokud např. vyjíždí za prací mimo město. Rovněž jsou zde jedinci, kteří jsou v Hodoníně pouze určitou část dne, obvykle z opakujícího se důvodu, a to z různých druhů dojížďky, obvykle dojíždějící za prací do Hodonína nebo k pravidelným rodinným návštěvám. Faktický počet obyvatel je rozdílný od evidovaného počtu obyvatel (s trvalým bydlištěm v Hodoníně), pokud určité skupiny obyvatel technicky hlášeny nejsou. V tomto ohledu lze předpokládat výskyt několika skupin obyvatel: - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína do zaměstnání; - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína do škol; - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína za různými typy služeb; - příležitostní a pravidelní návštěvníci a turisté; - osob bez domova, případně imigranti a azylanti. Poslední tři uvedené skupiny analyzovány nebudou, neboť nemají vliv na jeden z účelů studie, kterým je vyhledání obyvatel, kteří si pořizují bydlení v Hodoníně, ačkoliv nemusejí být zde hlášeni k trvalému pobytu. Uvádíme expertní odhad počtu obyvatel bez domova, kdy je předpokládáno 1 % z populace 34 a lze ho rozšířit na počet čítající i potenciální imigranty a azylanty. Pak by se jednalo o počet osob v rozmezí 247 (pouze osoby bez domova) až 1 235 jedinců (včetně imigrantů a azylantů) a tyto odhady považujeme za maximální a nepravděpodobné. Suburbanizace 35 je migrační proces, v jehož rámci se obyvatelstvo z urbanizovaného jádra stěhuje do jeho bezprostředního zázemí. V Hodoníně pravděpodobně suburbanizace negativně ovlivňuje migrační saldo, které se ve městě od roku 1991 trvale propadá do záporných hodnot. Jeho záporná hodnota je diferencovaná a pohybuje se od hodnoty -2 osoby v roce 1994 až po 288 osob v roce 2010. V posledním sledovaném roce 2016 se jednalo pouze o 82 osob. Hlavním rysem suburbanizace však není přesun obyvatelstva do venkovského území, ale spíše rozšíření města/městského způsobu života do prostoru za jeho administrativní hranici. Administrativně vymezené město se tak postupně začíná přetvářet do podoby tzv. městského regionu. S ohledem na migraci obyvatel z města Hodonína do jeho okolí nelze tedy předpokládat, že by se obyvatelé Hodonína stěhovali přímo do bližších obcí, jako jsou např. Dubňany a Strážnice, k nárůstu počtu obyvatel v těchto obcích nedochází. Mírné, avšak kolísavé navýšení počtu obyvatel v průběhu let 2006 až 2017 je však možno sledovat v obcích Rohatec a Lužice. Narůstání takového trendu by však mělo při atomizované sídelní struktuře pro město spíše negativní dopady. Především by se jednalo o rostoucí míru zatížení městské infrastruktury (zejména dopravní v důsledku rostoucí pracovní dojížďky) a zdroji na její provoz, údržbu a rozvoj, přičemž užitek z této situace v dopravě by se dotýkal těch, kteří by městskou infrastrukturu jen využívali. Zvýšila by se míra sdílení užitků a snížila míra sdílení nákladů. 34 Viz např. Sociodemografická analýza. Maximální podíl lze odhadnout na 5 % (kam by patřili i imigranti a azylanti). 35 Slovo pochází z latiny a jeho příbuzná varianta suburbia znamená souhrn všech satelitních měst kolem velkoměsta, hlavně s ohledem na jejich vzhled a životní styl obyvatel. 40 / 97

Graf: Vývoj počtu obyvatel v obcích blízkých Hodonínu 7 000 6 500 6 000 5 500 Dubňany Strážnice 5 000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Graf: Vývoj počtu obyvatel v obcích Rohatec a Lužice 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 2900 2800 2700 2600 r. 2007 r. 2008 r.2009 r.2010 r.2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014 r. 2015 r. 2016 r. 2017 Lužice Rohatec Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Vyjížďka do zaměstnání a do škol V Jihomoravském kraji bylo ke dni sčítání v roce 2011 celkem 511,8 tisíc osob zaměstnaných. Z 335,8 tisíc zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště 136,3 tisíc vyjíždělo za prací z obce bydliště (40,6 %) a 109,0 tisíc zaměstnaných dojíždělo či docházelo za prací v rámci obce svého bydliště. Z domu pracovalo 90,6 tisíc zaměstnaných, zde jsou ale zařazeni i zaměstnaní bez stálého pracoviště. U třetiny zaměstnaných místo pracoviště nebylo zjištěno. Z okresu Hodonín vyjíždělo za prací 22 154 osob v době sčítání v r. 2011. Více než polovina zaměstnaných osob se zjištěným místem pracoviště v okrese Hodonín vyjížděla za prací mimo obec svého bydliště (52,4 %). Z toho vyjíždějících do jiné obce okresu byly necelé dvě třetiny (61,3 %). Do jiného okresu kraje vyjížděla téměř pětina osob (19,3 %), do jiného kraje více než 3 tisíce osob (15,7 %) a do zahraničí za prací vyjíždělo 796 osob (3,6 %). 36 36 Co se týče dojížďky obyvatel z okresu Hodonín za prací do Brna, V roce 2011 dojíždělo 1 636, tj. 2,8 % ze všech dojíždějících do Brna. Pokud sledujeme počet dojíždějících do Brna v roce 2001, jednalo se o 2007 osob, tedy 3,1 %. V roce 41 / 97

Tabulka: Základní ukazatele vyjížďky do zaměstnání v Jihomoravském kraji podle okresů Vyjíždějící z okresu v tom v tom (%) muži ženy do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Podíl vyjíždějících z obce 1) (%) Vyjíždějící z obce denně Rozdíl denně vyjíždějících (%) Kraj celkem v tom okresy: Blansko Brnoměsto Brnovenkov 136 252 75 755 60 497 41,3 45,7 9,1 4 40,6 115 265 64,6 18 331 10 216 8 115 50,6 42 6 1,4 58,7 15 876 86,6 11467 7 288 4 179 63,7 23,6 12,7 9,9 8 340 72,7 40 095 21420 18 675 26 68,1 4,5 1,4 66,2 35 748 89,2 Břeclav 15 535 8 563 6 972 55,2 34,5 4,8 5,5 49 12 934 83,3 Hodonín 22 154 12 299 9 855 61,3 19,3 15,7 3,6 52,4 18 483 83,4 Vyškov 14 363 7 953 6 410 43,7 47,9 6,9 1,5 55,9 12 491 87 Znojmo 14 307 8 016 6 291 56,3 24,2 10,5 8,9 49,9 11413 79,8 1) Podíl vyjíždějících z obce ze zaměstnaných se zjištěným místem zaměstnání Zdroj: SLDB 2011 Do Brna dojíždělo z okresu Hodonín 1 636 osob, tj. 2,8 % ze všech dojíždějících v roce 2011. V roce 2001 se jednalo v okresu Hodonín o počet 2 007 osob, tj. 3,1 %. Počet vyjíždějících se snížil. Jedná se o možnost vytvořit pro ně vhodné podmínky tak, aby se rozhodly ve městě zůstat a přihlásit se k trvalému pobytu v tomto městě. 2011 se počet vyjíždějících osob z okresu Hodonín do Brna snížil. Dá se tedy předpokládat, že počet vyjíždějících za prací do Brna důvodem pro změnu trvalého pobytu nebude. 42 / 97

Dojížďka do zaměstnání Do obcí v Jihomoravském kraji za prací přijíždělo 134,0 tisíc zaměstnaných. Do kraje však za prací přijíždělo 15,5 tisíc osob z jiných krajů ČR, nejvíce z Kraje Vysočina (4,5 tisíc), Zlínského (3,4 tisíc) a Olomouckého kraje (3,0 tisíc). Do okresu Hodonín dojíždělo 15 427 osob, jedná se o podíl 11,5 % z dojíždějících osob v rámci JMK. Denně dojíždělo 13 986 osob, což se jedná o 91% podíl ze všech dojíždějících. Z jiné obce okresu Hodonín dojíždělo 88,1 %, což je 13 591 osob, z jiného okresu kraje dojíždělo 5,11 %, což je 788 osob, a 6.8 %, tedy 1049 osob dojíždělo z jiného kraje. V tabulce níže je uvedeno saldo dojížďky za prací jako rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce okresu za prací. Z okresů Jihomoravského kraje bylo kladné saldo dojížďky do zaměstnání pouze v Brně-městě. V okrese Hodonín je tedy počet dojíždějících do města nižší než počet z města vyjíždějících, rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce je -6 727. Tabulka: Základní ukazatele dojížďky do zaměstnání v Jihomoravském kraji podle okresů Dojíždějící do obce okresu v tom v tom (%) muži ženy z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Dojíždějící do obce denně Podíl denně dojíždějících (%) Saldo dojížďky 1} Kraj celkem v tom okresy: Blansko Brnoměsto Brnovenkov 134 042 74 331 59 711 41,9 46,5 11,6 114 536 85,4-2 210 11252 6 329 4 923 82,5 8,9 8.7 10 150 90,2-7 079 55 778 31228 24 550 82,4 17,6 45 437 81,5 44 311 22 665 13 096 9 569 46,1 46,2 7.7 19 734 87,1-17 430 Břeclav 10 892 5 741 5 151 78,8 18,8 2.4 9440 86,7-4 643 Hodonín 15 427 8 146 7281 88,1 5,1 6.8 13 986 90,7-6 727 Vyškov 9 095 5 166 3 929 69 17,7 13,3 8 136 89,5-5 268 Znojmo 8 933 4 625 4 308 90,2 4,5 5,3 7 653 85,7-5 374 1} rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce (v rámci okresů) Zdroj: SLDB 2011 43 / 97

Dojížďka do škol V Jihomoravském kraji bylo v době sčítání 172,4 tisíc žáků, studentů a učňů. 37 Z okresu Hodonín vyjíždělo do škol 9 036 žáků, studentů a učňů. Z nich do jiné obce okresu vyjíždělo 48,5 %, do jiného okresu kraje vyjíždělo 27,8 % a do jiného kraje a do zahraničí 23,7 % žáků, studentů a učňů. Do škol okresu Hodonín dojíždělo 5 191 žáků, studentů a učňů. Z nich z jiné obce okresu dojíždělo 48,5 %, z jiného okresu kraje vyjíždělo 8,6 % a z jiného kraje 7 % žáků, studentů a učňů. Saldo dojížďky bylo -3 845 osob, více žáků, studentů a učňů z okresu Hodonín vyjíždělo, než dojíždělo. Tabulka: Dojížďka do škol podle typu v okresech v Jihomoravském kraji Kraj celkem Vyjíždějící z obce okresu celkem do jiné obce okresu Dojíždějící do obce okresu v tom (%) v tom (%) do jiného okresu kraje do jiného kraje a do zahraničí celkem z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Saldo dojížďky v tom okresy: 48 999 39,6 44,8 15,5 68 435 28,4 32,1 39,5 19 436 Blansko 6 962 49,5 38,5 12 4 325 79,7 7,9 12,4-2 637 Brnoměsto Brnovenkov 1952 X 29,5 70,5 44 271 X 43,2 56,8 42 319 13 730 24,5 70,2 5.4 4 367 76,9 15,9 7,2-9 363 Břeclav 6 061 44,1 41,9 14 3 680 72,6 20,3 7,1-2 381 Hodonín 9 036 48,5 27,8 23,7 5 191 84,4 8,6 7-3 845 Vyškov 5 349 41,4 46,4 12,2 2651 83,4 11 5,5-2 698 Znojmo 5 909 56,8 26 17,2 3 950 84,9 8 7,1-1959 Zdroj: SLDB 2011 Z okresů Jihomoravského kraje bylo kladné saldo dojížďky do škol pouze v Brně-městě, rozdíl mezi počtem dojíždějících a vyjíždějících činil 42,3 tisíc osob. 37 Ze 113,5 tisíc žáků a studentů, u nichž bylo zjištěno místo školy, 45,3 tisíc osob vyjíždělo či docházelo do školy v rámci obce a 49,0 tisíc osob vyjíždělo z obce bydliště. Z vyjíždějících z obce 22,0 tisíc osob vyjíždělo do jiného okresu kraje a 19,4 tisíc do jiné obce v okrese. Do škol mimo území Jihomoravského kraje vyjíždělo 7,6 tisíc studentů (6,6 tisíc do jiných krajů a 1,0 tisíc do zahraničí). V rámci ČR nejvíce studentů vyjíždělo do Zlínského kraje (1,6 tisíc), do Olomouckého kraje (1,3 tisíc) a do Prahy (1,2 tisíc studentů). 44 / 97

Rámec jednotlivých měst Saldo dojížďky do zaměstnání i do škol pro všechny okresy JMK, (kromě okresu Brno-město) je záporné, jak je uvedeno v přehledové tabulce. Tabulka: Přehled počtu vyjíždějících, dojíždějících a saldo dojížďky podle okresů 38 Obce Vyjíždějící z obce v rámci okresu Dojíždějící do obce v rámci okresu Saldo dojížďky do zaměstnání do škol celkem do zaměstnání do škol celkem do zaměstnání do škol celkem Kraj celkem 136 252 48 999 185 251 134 042 68 435 202 477-2 210 19 436 17 226 v tom okresy: Blansko 18 331 6 962 25 293 11252 4 325 15 577-7 079-2 637-9 716 Brno-město 11467 1952 13 419 55 778 44 271 100 049 44 311 42 319 86 630 Brno-venkov 40 095 13 730 53 825 22 665 4 367 27 032-17 430-9 363-26 793 Břeclav 15 535 6 061 21 596 10 892 3 680 14 572-4 643-2 381-7 024 Hodonín 22 154 9 036 31 190 15 427 5 191 20 618-6 727-3 845-10 572 Vyškov 14 363 5349 19 712 9 095 2651 11746-5 268-2 698-7 966 Znojmo 14 307 5 909 20 216 8 933 3 950 12 883-5 374-1959 -7 333 Zdroj: SLDB 2011 Jiná situace je v rámci samotných měst. Z tabulky níže Obce v Jihomoravském kraji s největším počtem vyjíždějících, dojíždějících a saldem dojížďky vyplývá, že do Hodonína dojíždí 4 380 osob do zaměstnání a do škol dojíždí 1113 osob. Pořadí podle počtu osob, které dojíždějí do dané obce do zaměstnání je, kromě města Brna, uvedeno v grafu. Odtud vyplývá, že Hodonín je po Brně městem, do něhož dojíždí nejvíce obyvatel z uvedených měst za pracovními příležitostmi. Graf: Pořadí obcí JMK podle počtu osob, které dojíždějí do dané obce do zaměstnání 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Saldo s ohledem na dojížďku do Hodonína do zaměstnání je kladné a to 2608 osob, saldo s ohledem na dojížďku do škol je 340 osob. 38 Ve vztahu k ostatním krajům ČR je úhrnná bilance dojížďky kladná, počet dojíždějících za prací a do škol je o 23,7 tisíc osob vyšší než počet z kraje vyjíždějících. Se všemi kraji ČR s výjimkou Hl. m. Prahy ( 3,6 tisíc osob) měl Jihomoravský kraj kladné saldo dojížďky. V tabulce je úhrnné saldo dojížďky uvedeno jako rozdíl všech dojíždějících do obcí v kraji za prací a do škol a všech vyjíždějících z obcí v Jihomoravském kraji. Je zřejmé, že saldo dojížďky, a to do zaměstnání i do škol, měl z okresů Jihomoravského kraje pouze okres Brno-město. 45 / 97