R E K O N S T R U K C E MOSTU P AVLA W ONKY V PA R D U B I C Í C H

R E K O N S T R U K C E MOSTU P AVLA W ONKY V PA R D U B I C Í C H RECONSTRUCTION OF PAVEL WONKA S B R I D G E I N PARDUBICE L IBOR MAREK, JIŘÍ KOLÍSKO, PAVEL M ARTÍNEK, VÍTĚZSLAV VACEK V roce 2006 proběhla celková oprava železobetonového předpjatého mostu Pavla Wonky v Pardubicích. Byla provedena sanace vnějších i vnitřních povrchů mostu a položeny nové hydroizolační vrstvy. Nosná konstrukce mostu byla vyzdvižena a nově usazena na pilíře i opěry v požadovaném spádu. Během opravy byla provedena rekonstrukce průběhu kabelů předpětí soudržností v podélných žebrech komor a komplexní revize podélných kabelů volného předpětí v komorách mostu. In 2006, the general overhaul of the reinforced concrete prestressed bridge of Pavel Wonka in the town of Pardubice was undertaken. Sanitation of both external and internal bridge surfaces was carried out and new hydroinsulating layers were laid. The load-bearing bridge structure was lifted and newly placed on piers and supports in the required gradient. The reconstruction of the run of cables of cohesion prestress in longitudinal ribs of chambers, as well as a complex check of longitudinal cables of free prestress in bridge chambers were performed during the repair. 1a Most Pavla Wonky v Pardubicích byl postaven v letech 1956 až 1959. Nosnou konstrukci tvoří spojitý nosník proměnného průřezu o třech polích délky 50 + 70 + 50 m (obr. 1 až 3), s úhlem křížení 60. Celková délka mostu je 172,5 m a původní kolmá šíře mezi zábradlími před probíhající rekonstrukcí byla 24 m (15 m vozovka, 2 x 1,6 m cyklistické stez- 1b Obr. 1 a) celkový pohled na most Pavla Wonky v Pardubicích před rekonstrukcí, b) situace Fig. 1 a) general view of Pavel Wonka s Bridge in Pardubice prior to the reconstruction, b) layout 2a 2b 3 Obr. 2 Příčný řez mostu a) v místě pilířů, b) ve středu středního pole; v žebrech vyznačeny počty kabelů Fig. 2 Cross section of the bridge a) in the place of the piers, b) the centre of the mid span; numbers of the cables were marked in the ribs Obr. 3 Podélný řez mostem Fig. 3 Longitudinal section of the bridge 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007

Obr. 4 Sanace podloží spodní stavby (pilíř, opěra) Fig. 4 Sanitation of the subsoil of the substructure (pier, support) ky a 2 x 2,9 m chodníky pro pěší). Podjezdná výška 5 m je dána umístěním troleje dopravního podniku. V příčném řezu se nosná konstrukce skládá ze tří tříkomorových nosníků (devět komor celkem). V úrovni mostovky jsou nosníky vzájemně propojeny příčným předpětím. Výška průřezu nosné konstrukce je proměnná a pohybuje se od 1,65 m ve středním poli do 2,9 m nad pilířem. Nosná konstrukce je předepnuta podélně i příčně (obr. 1 až 3). Rozsáhlá rekonstrukce jednoho z nejdůležitějších pardubických mostů přes řeku Labe v loňském roce dlouhodobě omezila provoz ve městě a na šest týdnů zcela vyloučila provoz přes most. V ÝSTAVBA MOSTU Výstavba mostu spadá do počátků zavádění předpjatého betonu do mostního stavitelství u nás. Jde o první spojitou předpjatou konstrukci v naší zemi, a proto nese znaky jisté konstrukční rozpačitosti z nedostatku zkušeností s podobnými konstrukcemi. Návrh i vlastní realizace byly do určité míry kompromisním řešením mezi touto technologií a výstavbou monolitické konstrukce na skruži. Z toho vyplývaly nejasnosti zejména pokud šlo o deformace konstrukce, změny statického systému a účinky zavádění předpětí. Návrh mostu měl pro tehdejší dobu velmi subtilní průřez, který vyžadoval relativně vysokou pevnost betonu. Nevyzkoušený postup výstavby (kombinace letmé betonáže s betonáží na skruži), relativně malá tuhost konstrukce v podélném směru, nedostatečné zohlednění vlivu dotvarování a smršťování betonu a v neposlední řadě velké množství cementu při výrobě betonové směsi způsobily poměrně značnou deformaci nosné konstrukce ve středním poli již v brzké době po jejím odskružení, a proto nebyla tato koncepce výstavby mostu v naší zemi již nikdy opakována. Konstrukce mostu byla již pět let po svém otevření opravována a následně pak v letech 1982 až 1983 a 1987. S ANACE SPODNÍ STAVBY Opěry a pilíře jsou založeny plošně ve vrstvách tvrdých slínů R4 v hloubce 5,5 až 8 m pod běžnou úrovní hladiny v řece. Zakládány byly v jímkách z ocelových štětovnic. Základy z hlediska únosnosti základové půdy vyhovují a proti podemletí jsou chráněny ponechanými štětovnicemi. Problematická byla kvalita betonů v dolní cca 1,5 m mocné partii základů s obavou, že degradace betonů bude postupovat. Proto byly v rámci sanace podzákladí mostu základy opětovně zmonolitněny klasickou injektáží, stabilizovanou cementovou suspenzí prostřednictvím manžetových trubek a zesílení betonářskou výztuží (obr. 4). Před zahájením injektážních prací byly vybudovány manipulační-pracovní plošiny k zajištění dostatečného prostoru pro vrtání a následnou injektáž u každé mostní podpěry. Proinjektováno bylo cca 5 000 m 3. Samotné dříky opěr a pilířů jsou betonové s obezdívkou ze žulových kopáků. Úložné prahy opěr a závěrné zídky kontaminované chloridovými ionty z rozmrazovacích postřiků byly při zvednuté poloze mostu odbourány a nahrazeny novými. S ANACE NOSNÉ KONSTRUKCE Na vnějším povrchu nosné konstrukce byla provedena celoplošná sanace, která spočívala v odstranění nesoudržných vrstev a hloubkové koroze betonu, ochraně výztuže, reprofilaci a zajištění ekvivalentní krycí vrstvy. Rozsah sanace byl stanoven skutečným stavem konstrukce po mechanickém očištění a otryskání vysokotlakým vodním paprskem. Podhled a boky nosné konstrukce byly reprofilovány materiály na modifikované cementové bázi (Sika Monotyp 610, Sika Top 110 Armatec, Sika Top 122 SP, SikaCem 810, Sika Monotyp 620, Sika Ferro Gard 903, Sika Top 107 Seal). Sanované povrchy pohledových ploch byly opatřeny trvale elastickým protikarbonatačním ochranným nátěrovým systémem Sikagard Betonimmun Systém (B.I.S. systém). Po odbourání vyrovnávacích vrstev byl odhalen velmi nekvalitní beton v dobetonávce spáry nad vodovodem a horkovodem a bylo rozhodnuto nahradit ho novým. Bylo provedeno nové propojení tubusů pomocí vlepené výztuže do bočních čel konzol. Výztuž je vzájemně provařena, doplněna třmínky a podélnými pruty. Takto vystrojená spára byla nově zmonolitněna. Synchronizované zvedání mostu Zvednutí konstrukce bylo nutné pro výměnu resp. repasi ložisek a odbourání úložných prahů podpěr a pro vytvoření nového podélného spádu mostu od středu k oběma opěrám. Celý most o délce 172 m a šířce přes 25 m o hmotnosti cca 9 000 t byl zvednut nad pilíři o 300 mm a nad opěrami o 160 mm. Po rekonstrukci bylo nutno konstrukci spustit zpět do předem určené polohy tak, aby do ní byla vnesena požadovaná napětí, tj. spustit most na opěrách a pilířích o hodnoty určené projektantem rekonstrukce mostu podle napjatosti a chování nosné konstrukce při zvedání a spouštění. Změnou geometrie mostu došlo k vnesení vnitřních sil snižujících napětí zejména ve středním průřezu. Zároveň byl most posazen do vyšší polohy (o 260 mm oproti původnímu stavu na pilířích), aby bylo možné provést napojení na předpolích při minimalizaci nových vozovkových vrstev a spřažené desky mostovky. Zvedání mostu zajišťovalo středisko Hydroservisu společnosti SM 7, a. s. Mostovka byla podepřena na každém úložném prahu pilíře třiceti lisy nosnosti 200 t (obr. 5), na opěrách bylo na B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007 13

Obr. 5 Hydraulické lisy Enerpac pro zvedání nosné konstrukce mostu na pilíři Fig. 5 Enerpac hydraulic presses for lifting the carrying structure of the bridge on the pier Obr. 7 Rekonstrukce předpínací výztuže ve vnitřním žebru mezi komůrkami, středové pole oblast nad pilířem a ve středovém průřezu, rozmístění pracovních spár a kotev včetně počtu kabelů Fig. 7 Reconstruction of the prestressing reinforcement in the internal rib between chambers; mid span the area above the pier and in the mid section; placement of construction joints and anchors, including the number of cables pomocné ocelové konstrukce z PIŽMO osazeno po osmnácti lisech nosnosti 100 t (celkem bylo použito devadesát šest hydraulických lisů). Po osazení na místa byly lisy propojeny hydraulickými obvody do skupin a napojeny na hydraulické agregáty. Nainstalované snímače monitorovaly pohyby zdvihané konstrukce a dávaly zpětně impulsy přes výpočetní techniku do hydraulických okruhů, čímž byla zajištěna synchronizace pohybu hydraulických válců, a tím i synchronizace zvedání celé konstrukce. Zdvih konstrukce probíhal rychlostí 1 mm/min. Po zdvihnutí mostu o 300 mm byly válce zaaretovány, hydraulické systémy odpojeny a hydraulické válce ochráněny proti poškození při provádění sanace úložných prahů a ložisek. Po dokončení opravy úložných prahů a ložisek byly opět nainstalovány hydraulické systémy včetně monitorovacího a ovládacího systému synchronního zvedání a mostní konstrukce byla spuštěna do nové polohy. Během zvedání i spouštění mostu pracovníci Kloknerova ústavu ČVÚT měřili napjatost nosné konstrukce. Zvedání mostu Pavla Wonky přes Labe v Pardubicích bylo v mnoha směrech unikátní jednalo o dosud nejtěžší a největší konstrukci zvedanou systémem synchronního zvedání na našem území a požadované parametry zvedání, celková výška či limitovaný výškový rozdíl mezi jednotlivými zvedanými body, byly výjimečné. Obr. 6 Bednění pro vylehčení středního pole kazetami z lehkého betonu Fig. 6 Formwork for lightening the mid span with caissons from lightweight concrete Spřažená deska mostovky Na očištěný povrch mostovky, lokálně odfrézovaný, byla nabetonována železobetonová deska proměnné tloušťky spřažená s tubusy vlepenou výztuží. Pro omezení stálého zatížení zejména ve středním poli, které je i přes ohnutí mostu propadlé, byla deska mostovky doplněna o žebra proměnné výšky, mezi kterými je lehký výplňový beton (obr. 6). Výsledný povrch betonové desky má příčný sklon střechovitý 2 %, v podélném směru je střední pole vodorovné a krajní pole mají sklon 0,7 % ven z mostu. R EKONSTRUKCE PRŮBĚHU KABELŮ SOUDRŽNOSTI V ŽEBRECH KOMOR Podélné předpětí je vyvozeno jednak kabely soudržnosti uloženými v žebrech komor a dále z táhel tvořených kabely volného předpětí. Rekonstrukce průběhu kabelů soudržnosti v podélném směru a způsobu jejich kotvení byla poměrně komplikovaná operace. Bylo nezbytné analyzovat a propojit řadu informací a činností zahrnujících studium dostupné dokumentace, historických informací včetně konzultace s pa- 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007

mětníky výstavby (Ing. Hlasivec st.) a doplnit je o diagnostická šetření přímo na konstrukci. Z původní dokumentace se dochovaly výkresy průřezů nad podporou a v poli středového oblouku (obr. 2). Z nich vyplývá, že nad pilířem tvořilo podélné předpětí třicet kabelů ve vnitřních žebrech (šíře žebra nad pilířem cca 300 mm) a čtyřicet kabelů u vnějších žeber komor (šíře žebra nad pilířem 380 mm). U středového průřezu vnitřního pole to bylo dvanáct a šestnáct kabelů. Kabel podélného předpětí byl tvořen dvanácti patentovanými dráty průměru 7 mm. Kabely jsou dle původní literatury uložené v žebrech komor v trubkách dvojího typu, nejprve pancéřové trubky 42 mm a následně ohebné trubky 36 mm. Dále se dochovalo schéma rámcově naznačující systém pracovních spár betonáží a průběhy kabelů. Pro kotvení kabelů byly u mostu používány klasické kuželíkové kotevní desky s jedním nebo dvěma kuželovitými otvory. Rozměry kotevních desek tehdy používaných byly obvykle 50 x 120 x 120 mm (jednokabelová kotva) nebo 50 x 120 x cca 240 mm (sdružená dvoukabelová kotva). Desky těchto rozměrů byly během rekonstrukce nalezeny na horní mostovce. U mostu bylo nově využíváno kotvení rozpletených konců kabelů pomocí tzv. otevřených nebo uzavřených smyček. Tato informace je velmi důležitá pro rekonstrukci a pochopení systému kabelů vedených nad pilířovým průřezem. Jak je patrné z dobových fotografií, byly některé kabely kotveny do spodní desky průřezu mostu. Charakter kotvení však není zcela jasný. Dle konzultace s Ing. Hlasivcem byly pro kotvení do spodních desek s největší pravděpodobností využity právě smyčkové kotvy. Vlastní nosná konstrukce se prováděla kombinací letmé betonáže a betonáže na skruži a pracovní postup se řídil dle umístění pracovních spár (tři pracovní spáry na každou stranu od pilíře), ve kterých byla předpínací výztuž kotvena. Betonáž nosné konstrukce, od pilíře, byla navržena a prováděna tak, že v jednotlivých pracovních spárách byly osazeny kotevní desky a do nich byl kotven určitý počet kabelů. Z dobových fotografií vyplynulo, že ve třetí spáře (poslední pracovní spára od pilíře) je patrné kotvení šesti kabelů v každém žebru ve třech úrovních, a to kuželíkovými dvojkotvami. Ze starých fotografií a známého počtu kabelů v rozhodujících průřezech (obr. 2) vyplývá, že musel být zvolen systém, kdy jeden konec kabelu byl kotven do spodní desky komory a druhý konec do čela žebra na protilehlé straně a stejně v opačném směru. U vnitřní stěny bylo v poslední pracovní spáře kotveno šest kabelů na jedné straně a šest kabelů na druhé straně prvku nad pilířem, a tak v oblasti pilířového průřezu probíhalo dvanáct kabelů. Bez kombinace aktivních a tzv. mrtvých kotev by nebylo možno zajistit požadovaný počet kabelů nad pilířovým průřezem tak, jak jej uvádí dokumentace rozhodujících příčných řezů. Pro ověření polohy a průběhu kabelů provedli pracovníci Střediska radiační defektoskopie FAST VUT v Brně na žebru mezi komorou v prostředním poli mostu rentgenografická měření. Bylo zvoleno celkem šest řezů A až F od pilíře P3 a) b) ke středu pole. Řezy zahrnovaly pouze středního pole. V druhé polovině byl předpokládán symetrický průběh. Měřené profily zahrnovaly část kabelů, které měly běžet u horní desky nad podporou, i část kabelů běžících u spodní desky ve středu pole. Z analýzy výsledků rentgenografické diagnostiky a poskytnutých fotografií byla odhadnuta poloha kotev kabelů soudržnosti v žebru v jednotlivých pracovních spárách. Odhad byl prověřen semidestruktivním bouráním v odhadovaném místě. Kotvy byly nalezeny v očekávaných místech. Výsledky radiografické metody a archivních šetření byly dále lokálně ověřeny sondou odhalující kabely v žebrech pro potvrzení polohy, počtů kabelů a drátů v kabelu. Opět byly zjištěny skutečnosti v souladu s očekáváním (počty drátů a kabelů, poloha). Pro odvození průběhu kabelů v poli sehrálo významnou roli odhalení kotev na mostovce, takže byl znám celý systém kotvení kabelů ve středním poli. Rozbor podkladů a diagnostická činnost na objektu poskytly sérii bodů pro vytvoření polygonální sítě. Do ní byl pomocí Obr. 8 a) volné kabely vedené komorou a chráněné PVC trubkami vyplněnými PUR pěnou, b) kotvení rozpletených kabelů třílanovými kotvami do čela konce mostu Fig. 8 a) free cables run through the chamber and protected by PVC pipes filled with polyurethane foam; b) anchorage of unbraided cables by three-rope anchors in the face of the bridge end B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007 15

a) b) Obr. 9 a) zakrytý rozplet volných kabelů v místě kotvení konců kabelů do čela mostu, PUR pěnou vyplněn prostor ohraničený deskami, b) odhalený rozplet Fig. 9 a) covered head dead of free cables in the place of anchorage of the ends of the cables in the bridge face; the space bounded by slabs is filled with polyurethane foam, b) uncovered head dead pravidelných křivek vykreslen odhadovaný průběh jednotlivých kabelů. Odvozený průběh kabelů ve vnitřním žebru je patrný na obr. 7. D IAGNOSTIKA KOROZNÍHO STAVU KABELŮ VOLNÉHO PŘEDPĚTÍ A VYUŽITÍ SPECIÁLNÍCH HMOT PŘI NÁVRHU OPATŘENÍ Kabely volného předpětí byly původně tvořeny 168 profily patentového drátu P7 mm. Při rekonstrukci na počátku osmdesátých let byla tato táhla nahrazena kabely z 42 lan 15,5 mm, po dvou v každé komoře (celkem osmnáct kabelů). Lana jsou po délce mostu kryta chráničkami ze segmentů z podélně nařezaných trubek z PVC (celkový průměr trubky cca 330 mm). Vnitřní prostor trubky je vyplněn vrstvou PUR pěny. V oblastech konců mostu, v místech rozvedení svazku lan za účelem kotvení (tzv. oblast rozpletů cca v délce 12 m) je provedena ochrana z PVC desek tvořících hranatou komoru opět vypěněnou PUR pěnou (obr. 9a). Kabely jsou kotveny do příčníku v čele nosníků mostu. Každý kabel má délku cca 175 m. Kvůli provádění a vedení v deviátorech byl kabel rozdělen na svazky po třech lanech, která jsou samostatně vedena a kotvena do kotevní objímky v čelech mostu (obr. 8b). Každý tříkomorový nosník je předepnut příčně jak v horní, tak ve spodní desce. U předpětí v horní desce probíhají některé kabely přes desky všech tří nosníků. Příčné předpětí je zajištěno běžně kabely z 16 x P4,5 mm vedenými v pancéřových trubkách a zainjektovanými. V jednom úseku bylo zjištěno použití kabelů z 8 x P7 mm (16 kotev v oblasti nad pilířem P2). Revize korozního stavu podélných kabelů volného předpětí V rámci hodnocení korozního stavu lan volných kabelů byla provedena podrobná prohlídka, při níž bylo provedena série sond ke kabelům, byl hodnocen stav PUR pěny a stav odhalených kotev v čelech mostu. Současně bylo nutno zajistit minimalizaci poškození stávající ochrany kabelů. Pro zdokumentování korozního stavu byla sestavena hodnotící škála (viz dále) respektující skutečnosti prohlídkou zjištěné. Sondy byly prováděny pravidelně po cca 20 m na obou trubkách komory v jednom řezu a pro popis byl zvolen systém číslování a písmenného značení. Celkem bylo provedeno 180 sond k ocelovým kabelům volného předpětí. Vyhodnocení vizuální prohlídky Cílem revize bylo zhodnotit korozní stav kabelů volného předpětí. Před započetím prací nebylo jasné, k jakému nálezu dojde, proto až po provedení prohlídek byla s ohledem na zjištěné skutečnosti zvolena škála zahrnující 4 stupně. Tyto stupně jsou popsány slovně a pro snazší orientaci i barevně, aby bylo možno vytvořit tzv. korozní mapu (obr. 10 a 11). Po vyhodnocení šetření lze konstatovat: Korozní stav předpínací výztuže je ve volných délkách (mimo rozplety na koncích kabelů) na úrovni stupňů 1 a 2, tj. bez koroze nebo s minimálními projevy. Stávající ochranný systém PVC trubek vyplněných PUR pěnou plní dostatečně svoji protikorozní funkci. Problematickou oblastí jsou prakticky všechny rozplety, které jsou z korozního hlediska z 1/2 hodnoceny stupněm 3 a z 1/6 hodnoceny stupněm koroze 4. Je zjevné, že stávající provedení protikorozní ochrany rozpletů pěnovým obalem z PUR pěny a ochranou z PVC desek není systémově v pořádku a neplní dostatečně ochrannou funkci. Nejproblematičtější se z korozního hlediska ukazuje oblast přechodu kabelů z příčníku do komory a bezprostředně za tímto přechodem. Z tohoto důvodu byla provedena komplexní rozsáhlejší oprava těchto rozpletů. Bylo konstatováno, že kromě lokálních problémů v oblastech rozpletů, je systém volných kabelů z hlediska koroze napaden málo a po provedení dodatečných antikorozních opatření bude plnit dále svoji funkci. Pro kotvení byly použity šestilanové kotevní objímky pravděpodobně systému MONOs. Vizuálně nebyl zjištěn žádný negativní vliv na funkčnost kotev, byla zjištěna pouze lokální povrchová koroze malého rozsahu. Informativně měřená nasákavost PUR pěny osciluje mezi 0,57 až 4,75 % objemově neboli reálná nasákavost pěny může být i mírně vyšší než předpoklad (2 % objemově), uváděný projektem při opravě v osmdesátých letech. Pěna z PVC trubek vykazuje relativně nižší hodnoty nasákavosti než pěna z rozpletů a lze usuzovat, že pěna v trubkách zajišťuje vyšší ochranu proti vnikání a působení vlhkosti než pěna rozpletů. Ke koroznímu napadení povrchu patentovaných drátů došlo vlivem vnikající atmosférické vlhkosti a kondenzující vlhkosti. Z chemických analýz korozních zplodin a pěny bylo možno konstatovat, že pří- 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007

Obr. 10 Korozní škála zvolená pro hodnocení stavu kabelů Fig. 10 Corrosion scale selected for the assessment of the cables condition tomnost použité hmoty PUR (z hlediska možného vyloužení agresivních složek obsažených v hmotě pěny) zásadně intenzitu korozního napadení neovlivnila; průběh koroze je podmíněn přítomností zejména vlhkosti a vzduchu. Návrh antikorozních opatření Z provedeného šetření a analýz vyplynulo: Korozní napadení se projevuje zejména v oblastech rozpletů tj. v místech kde krytí PUR výplně je provedeno PVC deskami s netěsnými spárami, v ostatních oblastech je korozní napadení lan velmi malé. Dominantní příčinou koroze je působení vody a vlhkosti, která se k lanům dostává zatékáním do komor mostu (nefunkční odvodnění a netěsná hydroizolace, prosakování vody lany z kotevní oblasti), případně kondenzací vlhkosti na vnitřních stěnách komor vlivem kolísání teplot. Voda a vlhkost pak pravděpodobně proniká netěsností spojů PVC desek tvořících obal rozpletů do PUR pěny a dále ke kabelům. S ohledem na zjištěný stav bylo rozhodnuto provést na všech rozpletech (konce kabelů v komorách) novou antikorozní ochranu kabelu. Délka opatření vyplynula ze stavu zjištěného při odhalení rozpletu od čela příčného nosníku a byla prováděna cca 0,5 m za hranici koroze typu 3. Při opravě byl zvolen systém dvou opatřeních nazvaných primární a sekundární ochrana. Primární ochrana zahrnovala: Ruční a mechanické očistění povrchu kabelu na stupeň SA 1/2 dle ČSN ISO 8501-1. Ošetření povrchu lan stabilizátorem rzi Pragokor a aplikace zink-silikátového nátěrového systému Pragokor Metal E a Pragokor Metal ESG tloušťky 60 až 100 mm. Provedení alkalické vrstvy aplikací cementodisperzního antikorozního Obr. 11 Korozní mapa stavu předpínací výztuže volných kabelů Fig. 11 Corrosion map of the condition of the prestressing reinforcement of the free cables B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007 17

12 13 14 15 16 ochranného nátěru SAN-B M v tloušťce cca 5 až 10 mm, který byl nanesen v několika vrstvách. Primární ochrana byla zakončena pružnou cementodisperzní hydroizolační stěrkou WETISOL v tloušťce 2 až 3 mm. Sekundární ochrana má obdobný charakter jako původní část ochrany kabelu. Byl zaplněn celý prostor rozpletu v původním rozsahu dvousložkovou hmotou s faktorem napěnění 20 až 40 krát materiálem Wilkit Foam T. Celý zapěněný rozplet byl dále opatřen izolační membránou Masterseal 345. 17 Obr. 12 Původní stav podhledu konzoly mostu, průsaky u odvodňovacích svodů Fig. 12 The original condition of the bottom view of the bridge cantilever; seepages in the vicinity of drainage dowpipes Obr. 13 Odstranění podkladních prutů pod měkkou výztuží, profil Roxor Fig. 13 Removal of underlying bars under the soft reinforcement; Roxor profile Obr. 14 Detail stavu válcového ložiska Fig. 14 Detail of the condition of the cylinder bearing Obr. 15 Kontrola přídržnosti pečeticí vrstvy Fig. 15 Check of the adhesion of the sealing layer Obr. 16 Spojovací můstek, nájezd LA Fig. 16 Connecting bridge, ramp for tar container Obr. 17 Rozpracovaná izolace, vpředu pečeticí vrstva, vzadu membrána a vlevo už ochranná vrstva LA Fig. 17 Semi-finished insulation, the sealing layer at the front, the membrane at the back, and the protection layer from asphalt mastic on the left 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007

Obr. 18 Pohled na most po rekonstrukci Fig. 18 View of the bridge after the reconstruction V YBAVENÍ MOSTU Atypické lícní prefabrikáty kryjí z vnější strany propadlou část středního pole. Jsou monoliticky propojeny s chodníkem, do kterého jsou osazeny chráničky pro vedení inženýrských sítí. Most je vybaven obrubníkovými odvodňovači Vlček se svodem přes krajní komory přímo pod most. Izolace mostovky je celoplošně stříkaná Sika- Lastic 821 LV v tloušťce 3 mm. Vozovka je AKMS v tloušťce 50 mm s ochranou izolací LAS IV 40 mm. Chodníky a římsy jsou opatřeny přímopochozí izolací Sika Cardech Profesional. Mostní dilatační závěr typu Maurer je doplněn o vyfrézované drážky v obrusné vrstvě, které jsou pro snížení hlučnosti vyplněny polymerbetonem (Betoflex). Na mostě a předpolí je osazeno osmnáct stožárů trakčního vedení trolejbusů a veřejného osvětlení. Atypické zábradlí společně s římsou a sloupy vytvářejí na mostě nový architektonický prvek. V podhledu nosné konstrukce bylo zásadně změněno vedení vodovodu DN 400 (nové vedení včetně revizní lávky) a horkovodu 2x DN 500 (celková revize, nový závěsný systém, vytvoření nového pevného bodu a tepelné izolace). Nosná konstrukce mostu je nově uložena na repasovaných ocelo-litinových ložiscích na pilířích a nových hrncových ložiscích na opěrách. S ANACE A HYDROIZOLACE MOSTU Hydroizolace mostovky a přímo pochozí izolace chodníků a cyklostezek byla třetí fází rekonstrukce po sanaci vnějších a vnitřních povrchů mostu. Materiálový systém pro sanaci vodorovné nosné konstrukce byl dodán společností SIKA CZ, s. r. o. K reprofilaci byly použity materiály na modifikované cementové bázi řady Sika MonoTop 610 a 620, SikaTop 110 Armatec, Sika- Top 122 SP. Před sekundárním ochranným systémem byl na opravený povrch použit přípravek Sika Ferro Gard 903 s migrujícími inhibitory koroze. Sekundární ochranný systém na vnějším povrchu byl vytvořen elastickým protikarbonatačním třívrstvým ochranným nátěrovým systémem Sikagard Betonimmun Systém zkráceně BIS. Pro ochranu vnitřního povrchu komůrek byl použit materiál Sika Top 107 Seal. Hydroizolace mostovky se realizovala polyuretanovým stříkaným systémem SikaLastic, tvořeným pečetící vrstvou a vlastní pružnou membránou. Ochranná vrstva izolace pokládaná na spojovací můstek je provedena z LA. Práce probíhaly v podélných pruzích podle potřeb postupu dalších činností a překládání provozu na mostě. Nakonec byla provedena na stejné bázi i přímo pochozí ochrana chodníků a cyklistické stezky polyuretanovým systémem SikaCarDeck se stříkanou membránou SikaLastic 821 LV. S HRNUTÍ A ZÁVĚR V roce 2006 proběhla komplexní rekonstrukce mostu Pavla Wonky v Pardubicích, jednoho z nejstarších předpjatých mostů u nás. Rekonstrukce mostu, který vykazuje soustavně poruchy, většinou spočívá ve dvou krocích, zastavení degradace betonu a zesílení mostu. Vzhledem k tomu, že pro městský provoz v Pardubicích není požadována plná únosnost mostu pro zatěžovací třídu A, byly vynaložené finanční prostředky směrovány na komplexní revizi a sanaci přepínacího systému, která prodlouží jeho životnost o další desetiletí. Na žádost projektanta byla pro statické posouzení a výpočet zatížitelnosti mostu provedena rozsáhlá diagnostika příčných i podélných předpínacích kabelů. Za využití rozsáhlého souboru dat z diagnostiky, studia historických podkladů, úzké spolupráce s projektantem (TopCon) i pamětníkem výstavby Ing. Hlasivcem st., se podařilo kompletně zrekonstruovat průběh přepínací výztuže. Vzhledem k tomu, že most P. Wonky leží na Hradecké ulici, která patří dopravně k nejvytíženějším, byla stavba přísně sledována orgány města a Pardubického kraje. Harmonogram výstavby byl průběžně plněn a most byl v listopadu 2006 opět otevřen v celé šířce pro osobní, nákladní a pěší dopravu. Příspěvek vznikl s laskavým přispěním projektu MPO FT TA3/144. Hlavní účastníci rekonstrukce mostu Investor Pardubický kraj Projektant TOPCON servis, s. r. o. Zhotovitel stavby Skanska DS, a. s. SSŽ, a. s., Chládek a Tintěra, Podzhotovitelé Pardubice, a. s., SMP CZ, a. s., CSI saman, s. r. o. Ing. Libor Marek TOPCON servis, s. r. o. Ke Stírce 1824/56, 182 00 Praha 8 tel.: 284 021 742, fax: 284 021 740 e-mail: marek@topcon.cz Ing. Jiří Kolísko, Ph.D Kloknerův ústav ČVUT v Praze Šolínova 7, 166 08 Praha 6 tel.: 224 353 537, e-mail: kolisko@klok.cvut.cz Ing. Pavel Martínek Skanska DS, a. s. Bohunická 133/50, 619 00 Brno tel.: 737 257 368 e-mail: pavel.martinek@skanska.cz Ing. Vítězslav Vacek, CSc. CSI saman, s. r. o. Mirošovice, PO Box 53, 251 64 Mnichovice tel.: 323 604 894, fax: 323 603 103 e-mail: vitezslav.vacek@csi-saman.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2007 19