MENDELOVA UNIVERZITA V BRN

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Stroje a strojní linky pro senážování Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc Vypracoval: Petr Zbavitel Brno 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Stroje a strojní linky pro senážování vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne. Podpis diplomanta..

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se snaží zhodnotit vhodnost použití různých strojních linek na senážování z hlediska potřeb a možností zemědělských subjektů. Výběr sestavy strojní linky je nelehký úkol odvislý od mnoha faktorů, které je nutno vzít v potaz. Patří mezi ně velikost celkové výměry pro sklizeň, jednotlivá velikost půdních honů či bloků, jejich svažitost, pravidelnost, vzdálenost od cílového hospodářství a v neposlední řadě rozmanitost a velikost zemědělské výroby. Možnost využití jednotlivých strojů senážní linky v jiných linkách je důležitou součástí při rozhodování o nákupu strojů. Klíčová slova Pícniny, sklizeň, senáž, sečení, obracení, skulování, sběr

ABSTRAKT AJ This bachelor thesis attempts to evaluate the usage suitability of various haylaging machine lines in term of needs and possibilities of agricultural subjects. Choosing the configuration of the machine line is not an easy task dependent on many factors, which must be taken into consideration. Among them belong the total area of ingathering, individual areas of land blocks, their steepness, evenness, distance from the farmstead and last but not least the variety and quantity of agricultural production. The possibility of using individual machines from the haylaging line in other lines is important part of the decision making process about purchasing of machines. Key words fodder crops, ingathering, haylage, cutting, turning, raking, gathering,

Obsah 1 Úvod 2 Cíl práce 3 Píce 4 Konzervace píce 4.1 Sušení 4.2 Silážování 4.3 Senážování 5 Stroje ke konzervaci píce 5.1 Stroje k sečení 5.1.1 Lištové žací ústrojí 5.1.2 Rotační žací ústrojí 5.1.2.1 Bubnové 5.1.2.2 Diskové 5.1.3 Kondicionéry 5.1.3.1 Prstové 5.1.3.2 Válcové 5.2 Stroje k obracení 5.3 Stroje ke slulování 5.4 Stroje ke sběru 5.4.1 Sběrací vozy 5.4.2 Lisy 5.4.3 Sklízecí řezačky 5.5 Prostředky k přepravě 5.6 Stroje na dusání 6 Sestavení strojních linek 7 Vybrané zemědělské subjekty a jejich strojní linky k senážování 7.1 Zemědělské družstvo Javorník se sídlem v Tiché 7.2 Moravan, a.s. 7.3 Agro Odersko, a.s. 7.4 Horal Mořkov, a.s. 7.5 Cochlar soukromý zemědělec

7.6 Srovnání strojních linek 7.6.1 Vyhodnocení srovnání výkonů strojních linek pro stážování 7.7 Vybraný subjekt s nevyhovujícím srovnáním 8 Závěr 9 Seznam použité literatury 10 Seznam tabulek 11 Seznam obrázků

1 ÚVOD Zemědělství je po lovu nejstarší lidskou činností. Důvod? Zabezpečení základní potřeby člověka, která je stejná u každého živého tvora ať rostlinné či živočišné říše - a to je výživa. Význam těchto slov si v dnešní době, době dostatku potravin v supermarketech, restauracích a i jejich cenové dostupnosti, uvědomuje, bohužel, jen velmi málo lidí. V současnosti to vypadá, vzhledem k ekonomice českého zemědělství, že jsou to snad jen prvovýrobci. Přitom každý kdo si koupí jogurt, sýr, chleba, rohlík, mléko či kus masa by měl mít povědomí, že cesta těchto potravin nezačíná v mlékárně, pekárně či řeznictví, ale na základním výrobním prostředku a to je půda. Půda, ať už je v podobě role či louky, je od doby vzniku prvních zemědělců, kdy na její obdělávání používali dřevo a kámen, které si dokázali nají a upravit pro svou potřebu sami, dnes váže obrovskou závislost dalších výrobních odvětví, jako je potravinářství, chemický průmysl či strojírenství a jiné. To je nazýváno vývojem a pokrokem výrobních procesů a technologií. V současnosti není jednoduché pro žádného spotřebitele si vybrat to nejlepší a zemědělec není výjimkou. Od prvních zmíněných zemědělských nástrojů, jako byly větve na kypření půdy, kamenné nože na sklízení úrody, tu dnes máme výběr pluhů, smyků, bran, secích strojů, postřikovačů, sklízecích mlátiček, žacích strojů, obracečů, shrnovačů, lisů, samojízdných řezaček i sběracích vozů pro obdělávání půdy a sklizeň. Sklizeň pro mnohé obyčejné slovo, ale každý zemědělec ví, že je to nejen vyvrcholení spousty práce a snahy, ale také zabezpečení nastávajícího období do sklizně příští. Sklizeň pícnin je jedna z mnoha sklizní zemědělských produktů a je neméně důležitá jako sklizně ostatní a při tom velice složitá v organizaci sklizně v závislosti na kvalitě. Slouží k zajištění krmiva pro hospodářská zvířata a jeho konzervaci. Vývoj konzervace píce se ubíral od sušení k silážování či senážování a zajištění krmiva na dobu mimo růst vegetace až po celoroční zajištění co možná nejstabilnější krmné dávky s použitím přípravků určených k silážování či senážování. Vyrobit kvalitní konzervované krmivo z pícnin je základem dobré ekonomiky každého zemědělského podnikání s přežvýkavci. Dobrá realizace tohoto základu však obnáší mnoha úskalí a je odkázána na dobrou úroveň znalostí širokého záběru. Vždy je třeba znát z čeho krmivo vyrábím, protože každý druh pícniny se sklízí v jiné době a u trvalých travních porostů je třeba znát jejich složení pro správný začátek sklizně tedy doby kdy má rostlina 9

nejvíce živin a stravitelných látek, jaké množství potřebuju sklidit co do plochy a objemu v určitém časovém úseku, v jakých podmínkách hospodařím a jaké mám k tomu mechanizační zabezpečení. Správná volba mechanizační linky je jeden z faktorů, které ovlivňují kvalitu krmiva s ohledem na rychlost sklizně a je důležitá také proto, že se nedá měnit každý rok. Je to investice vždy minimálně na čtyři roky a na víc investice nemalá. 10

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce v teoretické části je přiblížení problematiky sklizně píce v závislosti na její kvalitě v konzervačních procesech, charakteristika možností mechanizačních prostředků, které se v současné době používají a způsob výpočtu pro kapacitní vhodnost linky. V praktické části je cílem srovnání různých linek pro sklizeň a senážování s vyhodnocením jejich možností včasné sklizně pícnin a posouzení sklizně vybraného zemědělského subjektu v závislosti na předcházejících výsledcích srovnání. 11

3 PÍCE Píce je krmivo sloužící k uspokojení požadavků výživy hospodářských či jiných zvířat, převážně však přežvýkavců. Jednotlivé druhy píce nazýváme pícniny a to jsou rostlinné druhy sloužící k tomuto účelu. Rozlišujeme je : - podle úživného poměru tj. vztahu škrobových jednotek a stravitelných dusíkatých látek a) Glycidové 1 : 9-12, např. kukuřice b) Bílkovinné - 1 : 3,5-4, např. vojtěška c) Vyrovnané - 1 : 5,5-6, např. travní porosty - podle organizace porostu a) Na orné půdě víceleté (vojtěška, jetel, jetelotrávy, trávy) - jednoleté (kukuřice, krm.obilniny, okopaniny, luskoviny) b) Trvalé rvaní porosty louky a pastviny Pícniny jsou základem výroby objemných krmiv, a proto se klade důraz na jejich kvalitu při sklizni. Neboť jaké uděláme z pícnin krmení takový užitek budeme mít ze zvířat ať už v dojivosti či výkrmu. Jedním z požadavků na kvalitu objemného krmiva je využitelnost živin. Tato je dána hlavně stravitelností a tu nejvíce ovlivňuje obsah vlákniny v pícnině. Obsah vlákniny je různý dle botanického druhu a její skladba se mění s vegetační fází příslušné pícniny. V ranějších vegetačních fázích převládají hemicelulózy, které jsou dobře stravitelné, ale v pozdních fázích nastupuje lignifikace a stravitelnost pícnin se rychle snižuje. Dalo by se říci, že z tohoto hlediska a vysoké užitkovosti je třeba pícniny sklízet s co nejmenším obsahem vlákniny. Není to docela pravda. Vláknina pro přežvýkavce nutná, protože jsou na ni vývojově připraveni a potřebují ji pro správnou funkci zažívacího ústrojí od čehož se odvíjí zdravotní stav zvířat. Proto je třeba volit správnou dobu sklizně u jednotlivých plodin dle obsahu nejen vlákniny, ale i N-látek a sacharidů. [4] 12

Tab. č. 1 Příklad obsahu živin v závislosti na vegetačním stádiu u vojtěšky [4] Vegetační N-látky Vláknina Sacharidy Nel(Mj) stadium Před poupaty 215 185 0,3 6,1 Butonizace 210 250 1,0 5,5 Začátek kvetení 180 285 1,2 5,1 Konec kvetení 175 345 2,0 4,7 Po odkvětu 160 385 0,1 4,5 Při této volbě se zároveň snažit o co nejrychlejší sklizeň v té správné době a pokud možno celou plochu. Tato doba je například u lučních porostů asi 10 až 12dnů. Ne vždy je to možné v závislosti na počasí, velikosti sklízené plochy a strojního vybavení. Tab. č. 2 Příklad sklizně na vývojovém stadiu vyjádřený obsahem vlákniny v sušině a stravitelností. [4] Termín sklizně Vývojové stadium Obsah vlákniny Stravitelnost v sušině (%) organické hmoty (%) Velmi česný Před metáním < 22 > 78 Středně časný V metání 22-25 73-78 Středně pozdní Počátek kvetení 26-28 66-72 Pozdní Konec kvetení 29-32 60-65 Velmi pozdní Přestárlý porost > 32 < 60 4 KONZERVACE PÍCE Konzervace píce je způsob uchování krmiva na dobu mimo vegetaci dané plodiny. Způsobů konzervace krmiv mnoho dle sklízené plodiny, doby sklizně u jednotlivých plodin a jejich částí a také cíle výsledného krmiva. Pokaždé je to však souhrn technologických procesů vedoucích k uchování či dokonce zlepšení krmné hodnoty a skladovatelnosti. V současné době je konzervace o to důležitější, že z hlediska vysoké užitkovosti dojených krav je vyžadována co nejstabilnější krmná dávka po celý rok. Nejčastěji praktikované konzervace objemných krmiv : - sušení - silážování - senážování 13

4.1 Sušení Sušení je fyzikální proces, při kterém v píci dochází k odpařování vody. Je to historicky nejstarší konzervační proces a jeho cílem je získat z píce kvalitní krmivo seno. Stejný fyzikální proces probíhá při horkovzdušném sušení, kdy vznikají úsušky, které se různě upravují do granulí. Tato technologie je však v současnosti využívána méně vzhledem k vysokým nákladům na výrobu. Seno je přirozené krmivo pro býložravce z hlediska jejich fyziologických nároků na trávení. U dojnic příznivě ovlivňuje stabilizaci funkce bachoru, salivaci, přežvykování i složení mléka a tím i produkci a celou ekonomiku chovu. Je významným zdrojem vitamínu D a minerálních látek. Těmi dokáže zásobit organizmus až z 50 %. Pro dietetické účinky je nenahraditelným objemným krmivem u mláďat a vysokobřezích krav. To vše však platí pro kvalitní seno, které prošlo fermentací (5-8 týdnů po sklizni). Tento pojem je závislý na mnoha faktorech: - druh sena a jeho botanické složení - vegetační stádium - technologie sklizně - doba sušení - způsob skladování a jeho délka Obecně jde při sušení o co nejrychlejší dosažení požadované sušiny ke skladování z důvodu zachování co nejlepší nutriční hodnoty. Tato sušina by měla mít hodnotu větší než 80 %. Při vyšší vlhkosti se rozvíjí mikrobiální činnost za vzniku plísní produkujících mykotoxiny. Při dlouhodobém skladování se doporučuje sušina vyšší 85 %, neboť vlhkost nižší 14 % ukončuje nežádoucí působení skladové a polní mikroflóry. Tyto požadavky jsou jedním z hlavních problémů sklizně kvalitního sena. Počasí málokdy dovoluje usušit kvalitní píci, to znamená mladou s příznivým poměrem živin a vlákniny, ale s vyšším obsahem vody, bez přemoknutí a opětovného obracení. V praxi se proto začalo používat dosoušení na roštech umístěných na půdách chlévů či v senících. Velká pomoc při výrobě kvalitního sena jsou stavby velkokapacitních seníků, které umožňují rychlý návoz, uskladnění a hlavně dosušení sena. Samozřejmě není nic samospasitelné a tato technologie má svá pravidla, která je pro výrobu kvality nutno dodržovat a navíc vše co se uměle dosušuje se prodražuje. [4] 14

4.2 Silážování Silážování je složitý biochemický děj, kdy se uchovává hmota v kyselém anaerobním prostředí. Dusáním či lisováním se z píce vytlačuje vzduch a vytváří se podmínky pro množení bakterií mléčného kvašení (LAB Lactic acid bacteria). Tato bakterie produkují z volně dostupných vodou rozpustných cukrů kyselinu mléčnou, CO 2 a vodu. Vytvořená kyselina mléčná snižuje ph hmoty a potlačuje rozvoj nežádoucích bakterií, kvasinek a plísní. Aby byly ztráty živin při fermentačním procesu co nejmenší, je třeba co nejdříve dosáhnout dostatečně nízkého ph (3,6 5,0). V případě zpomalení těchto procesů, ať už vlivem nedostatečného vytěsnění vzduchu, nedostatkem využitelných cukrů či jiných vlivů, dochází k působení bakterií máselného kvašení na kyselinu mléčnou a jejímu dalšímu zkvašení na kyselinu máselnou. Siláže dnes představují 50 90 % sušiny v krmných dávkách skotu a proto jejich kvalita ovlivňuje jak užitkovost, zdravotní stav, reprodukci a tím celkovou ekonomiku chovu. Proto je důležité dodržovat zásady silážování a skladování. [2] Zásady silážování - 1) pěstovat a sklízet odrůdy či hybridy s vysokou koncentrací živin, stravitelností, nezaplevelené a minimálně 14 dní před sklizní nehnojené. - 2) určit správný termín a způsob sklizně, sklízet v silážní zralosti, využít dobré klimatické podmínky. - 3) sladit sklizňové, naskladňovací a dusací linky v prostoru a čase, mít rezervu pro případ poruchy strojů - 4) použít vhodnou mechanizaci, šetrně zacházet s pící při manipulaci, upravit fyzikální vlastnosti píce pro fermentaci, dle potřeby použít vhodné konzervační doplňky v potřebném množství a koncentraci, aplikovat je rovnoměrně a vhodným způsobem. - 5) naplnit silážní žlab, silo či vak v co nejkratším čase, omezit kontaminaci hlínou, oleji a podobnými nečistotami na minimum, píci rovnoměrně rozvrstvovat, zabezpečit dokonalé vytěsnění vzduchu. - 6) uzavřít naskladněnou hmotu vzduchotěsně ihned, použít vhodné plachty či fólie různých v několika vrstvách, dostatečně zatížit po celé ploše - 7) zabezpečit jímání, odvoz a ekologickou likvidaci silážních tekutin, zabezpečit recyklaci plachet a fólií. 15

- 8) zamezit druhotným ztrátám při skladování, manipulaci i zkrmování siláží. - 9) vyhodnocovat výsledky silážování za účelem porovnání a možného poučení se z chyb. [2] 4.3 Senážování Silážování je biochemický děj stejný jako u siláže. Rozdíl mezi siláží a senáží je v sušině. Výše popsaný fermentační proces je daný a stejný s tím rozdílem, že u některých druhů pícnin je pro tento proces potřeba zvýšit sušinu zavadnutím. Obecně se v praxi používá pojem senáž u konzervace vojtěšek, jetelovin, jetelotrav a trav. To znamená u bílkovinných a polobílkovinných pícnin. Tyto označujeme jako středně až obtížně silážovatelné. 5 STROJE KE KONZERVACI PÍCE Kvalitní výběr strojů k silážování senážování je jeden z kamenů úspěchu kvalitního krmiva.musí vycházet z objemu výroby, velikosti a členění plochy, sklonitosti a půdního druhu. Musí brát v úvahu i meteorologickou stálost daného místa. Je nutné si uvědomit jaké stroje dle účelu práce vlastně budeme potřebovat pro danou linku. Stroje pro práce při silážování: 1) Stroje k sečení 2) Stroje k obracení 3) Stroje ke shrnování 4) Stroje ke sběru + svozu 5) Stroje k dusání - lisování 5.1 Stroje k sečení Sečení je první s řady postupů práce při sklizni pícnin. Je to úkon při kterém dochází k oddělení sklízené části rostlin a úpravě k další manipulaci, jako je rozprostření na plochu nebo uložení do řádku, ale pokud možno vždy tak aby nedocházelo k přejíždění koly traktoru a tím zatlačení do půdy. Hlavním pracovním ústrojím při sečení je žací ústrojí. [1] 16

Druhy žacího ústrojí: 1) Lištové 2) Rotační 5.1.1 Lištové žací ústrojí Obr. č. 1 Lištové žací ústrojí Po srpu a kose je to první přechod k mechanizaci sklizně. Z počátku byly žačky tažené koňmi později traktory. Princip tohoto ústrojí spočívá ve střihu s oporou, kdy pohyblivá část kosy vykonává přímočarý pohyb a oporu tvoří lišta s prsty. Některá konstrukční řešení jsou založená na dvou protiběžných kosách bez prstů, řešení spíše pro malé pracovní záběry do 2m. Princip s prsty se dnes využívá hlavně u sklízecích mlátiček, ale dříve se používal také sklízecí řádkovače známé jako mačkače a sklízecích řezaček pro sklizeň pícnin. Výhodou lištového žacího ústrojí je rovný řez stébla, libovolné nastavení výšky střihu a menší energetická náročnost. Naopak nevýhodou je menší výkonnost a choulostivost k poruchám hlavně při nízkém strništi. 17

5.1.2 Rotační žací ústrojí Žací ústrojí rotační pracuje na principu střihu bez opory, ke kterému dochází využitím obvodové rychlosti volně zavěšených nožů na bubnu či disku. Střih tímto způsobem bývá roztřepený tím více, čím jsou nože opotřebovanější a má větší energetickou náročnost, ale pracovní výkon a odolnost k menším překážkám je pro využití těchto žacích ústrojí ve sklizni pícnin na siláž rozhodující a proto i v současné době převládají. Dle konstrukce je dělíme na bubnové a diskové. [1] 5.1.2.1 Bubnové Bubnové žací ústrojí je tvořeno bubny, které jsou upevněny na svislých hřídelích. Bubny jsou vyváženy a na spodní části jsou na volno upevněny dva až čtyři nože. Pod bubny jsou upevněny talíře, na nichž stroj spočívá při práci. Většinou jsou bubny v sudém počtu a při sečení se otáčejí proti sobě. Tím vzniká pásek pěkně úhledně naskládané píce. [1] Obr. č. 2 Rotační žací stroj-bubnový Obr. č. 3 RŽS-bubnový- ukládání píce dořádku 18

5.1.2.2 Diskové Diskové žací ústrojí je tvořeno plochou skříní převodů na které jsou umístěny disky se dvěmi až třemi noži dle konstrukce disku. Disky jsou ve většině případů elipsovitého tvaru a v řadě jsou k sobě pootočeny o 90 stupňů, aby do sebe nenarážely a lépe se překrývaly při střihu. V případě tří nožových disků jsou disky ve tvaru trojúhelníku a opět v řadě pootočeny. Celá skříň je položena na splazech, které tvoří kontaktní plochu při práci. [1] Obr. č. 4 Rotační žací stroj-diskový 5.1.2 Kondicionéry Kondicionéry jsou důležitým doplňkem žacích strojů. Jsou to mechanismy, které mechanicky narušují posečené rostliny za účelem rychlejšího dosažení požadované sušiny. Tímto dokážou, v závislosti na podmínkách, zkrátit zavadání až na polovinu času a to se projeví v samotném urychlení sklizně. Jako každý mechanismu potřebují energii, ale tato nevýhoda je víc než plně vyvážená tím, že nahradí jedno obracení píce pro rovnoměrné zavadaní. Dle konstrukce je můžeme dělit na : 1) Prstové 2) Válcové 5.1.3.1 Prstové kondicionéry Prstové kondicionéry jsou konstrukčně řešeny jako hřídel s pevně připevněnými prsty z kovu či umělé hmoty většinou ve tvaru V. Jejich význam je v narušování stébel nárazem prstů na stéblo, čímž dochází ke zlomům, a odhozením za stroj v načechraném 19

stavu, což umožňujě lepší přístup vzduchu k jednotlivým rostlinám. Tato konstrukce se většinou využívá u bubnových žacích ústrojí, které pokládají sečenou hmotu do řádků pěkně poskládaných rostlin v jednom směru a hlavně ke sklizni travních porostů. Obr. č. 5 Mechanismus práce prstového kondicionéru 5.1.3.2 Válcové kondicionéry Válcové kondicionéry jsou dva většinou gumové válce, výrazně rýhované s rýhami do sebe zapadajícími s možností regulace mezery mezi nimi. Pracovní princi spočívá v průchodu posečené hmoty mezi válci. Tím dochází k podélnému narušení zmáčknutím a v rýhách příčným zlomům stébel. Tyto konstrukce se naopak více využívají u diskových žacích ústrojí a ke sklizni rostlin z čeledi bobovitých. Obr. č. 6 Válcový kondicionér 5.2 Stroje k obracení Jeden z důležitých úkonů v komplexu konzervace pícnin je obracení. Jeho důležitost spočívá v rozhazování pokosů a obracení zavadající píce za účelem rovnoměrné sušiny v celém profilu sklízené hmoty. Tato rovnoměrná sušina je při senážování jeden ze základních předpokladů kvalitního fermentačního procesu a při výrobě sena se prakticky rovná 100 % podmíněnosti úspěchu. K tomuto úkolu byly a jsou od první mechanizace konstruovány různé typy obracečů. Od koňmi tažených obraceček, kdy se pohyb přenášel od kola či hřídele kola obracečky na zalomenou 20

hřídel na níž byly připevněny prsty v podobě vidlí, či pasívních obraceček, které byly sestaveny z paprskových kol, kdy při určitém úhlu za tahu dochází k odvalování těchto paprskových kol a jejich konečky paprsků dochází k zachytávání, vynášení a obracení ošetřované píce. Tyto mechanismy mají malý výkon, ale dodnes je ještě u malých soukromých zemědělců můžeme vidět. S vývojem motorů se vyvíjela i další mechanizace pro obracení a hlavně v počátku tohoto vývoje se hodně dbalo na univerzálnost těchto mechanismů pro použití i při shrnování píce. Dnes se také vyrábějí univerzální stroje, ale pro intenzívní či dokonce velkovýrobu se moc nepoužívají. Tyto mají uplatnění hlavně v menších výměrách dnešních zemědělců. Dnes v intenzívní výrobě převládají obraceče paprskové se čtyřmi a více rotory, které jsou upevněny tzv. plovoucím rámu kvůli dobrému kopírování terénu. Obr. č. 7 Obraceč 8 rotorový 5.2 Stroje ke shrnování Tento pracovní úkon nám chystá posečenou a upravenou píci ke sklizni. Jeho důležitost tkví ve srovnání výkonů se sběracími prostředky. Taky jsou od výroby hrábí vyrobeny různé typy, jak jsem se zmínil článku 4.2., ale pro použití dnešní intenzivní sklizně se v podstatě rozdělují na boční a středové a v rámci tohoto rozdělení se dále dělí jedno či dvou rotorové. Rozdíl mezi oběma stroji je ve vytvoření pásku sklízené píce. Středové shrnovače vytváří pásek pomocí minimálně dvou rotorů točících se proti sobě a ukládají ho do středu přejezdu tažného prostředku, kdežto boční vytvářejí pásek pomocí jednoho či dvou rotorů točících se stejným směrem a ukládají ho mimo osu přejezdu tažného prostředku. Výhody a nevýhody tkví v tom, že středové jsou výhodné páskem tvořeným na jeden přejezd, ale v případě menšího množství sklízené hmoty nedokáží vytvořit pásek hmoty odpovídající pro sběrací zařízení a pak dochází k větším ztrátám posklizňovými zbytky. Kdežto boční potřebuje na vytvoření pásku dvojnásobný čas, ale při členitém pozemku, malých výměrách sklízených bloků pole a malém 21

množství hmoty na jednotku plochy jsou tyto výhodnější právě v možnosti nachystat pás hmoty ke sběru v co nejvýhodnější podobě a i poloze a tím naopak ušetří čas při sběru píce. Obr. č. 8 Shrnovač píce boční Obr. č. 9 Shrnovač píce - středový 5.4 Stroje k sběru Sběr připravené píce je činnost prováděná sběracím ústrojí tvořeným pružnými prsty upevněnými na nosiči, většinou trubkovém. Točí se proti směru jízdy a vynáší nachystanou hmotu do vyšších poloh k dalším mechanismům, které se různí dle druhu sběracího stroje. Druhy sběracích strojů: - 1) Sběrací vozy - 2) Lisy - 3) Sklízecí řezačky 4.4.1 Sběrací vozy Sběrací vozy slouží ke sběru a s řezacím ústrojím také k řezání připravené píce a převozu na místo uskladnění. Jako ve většině případů mechanizace je jich vyráběna celá řada druhů a typů různých značek. Vybírají se pro potřebu hlavně dle objemu ložného prostoru a stávajících možností tažných prostředků. Jejich předností je kombinace sběru a svozu zavadlé píce i sena po vypnutí řezacího ústrojí. 22

Tab. č. 3 Srovnání senážních vozů řady FARO, firmy Pottingerf [5] FARO 3500 L 3500 D 4000 L 4000 D 4500 L 6300 L 8000 L objem [m³]: 35 35 40 40 45 63 80 objem dle DIN 11741 [m³]: 22,0 21,5 25,5 25,0 28,5 38,5 46 D - s rozdruž. válci / L - bez rozdruž. válců: L D L D L L L šířka sběrače [mm]: 1850 1850 1850 1850 1850 1850 1850 šířka sběrače dle DIN [mm]: 1770 1770 1770 1770 1770 1770 1770 počet nožů: 27 27 27 27 27 6 6 Rozteč nožů [mm]: 51 51 51 51 51 210 210 výška ložné plochy [mm]: 1250 1250 1250 1250 1250 1250 1250 rozměry ložné plochy [mm]: 5000 x 2100 4750 x5680 x5430 x6360 x7730 x7730 x 2100 2100 2100 2100 2100 2100 délka [mm]: 7780 8250 8460 8930 9140 10500 10790 šířka [mm]: 2420 2420 2420 2420 2420 2420 2500 celková výška [mm]: 3560 3560 3560 3560 3560 3760 3980 no Text: 2690 2690 2690 2690 2690 2690 2860 hmotnost [kg]: 4450 4900 4700 5150 4950 5180 5480 Nejvyšší přípustná celková hmotnost [kg]: 11500 11500 11500 11500 11500 12000 12000 23

Tab. č. 4 Příklad výbavy sběracího vozu [5] Základní výbava: Závěs: Pohon: Sběrací úst.: Vkládací úst.: Řezací úst.: Nástavba: Podlahový dop.: Přípoj: Podvozek: Ostatní: Příkon: horní závěs, výškově stavitelná oj, opěrná patka jednostranný širokoúhlý kloubový hřídel s vačkovou spojkou 1400 Nm, 1000 ot./min. výkyvné zavěšení, šířka 1,85 m, 6 řad prstů, pneumatiky, hydraulicky ovládaný válcové rotační vkládací ústrojí se sedmi řadami prstů uspořádaných do šroubovice, průměr válce 750 mm, automatické mazání řetězu na přání řezací ústrojí s 27 noži uzavřená nástavba dva řetezy s hydraulickým pohonem jednočinný + zpětné vedení tandemová náprava, pneumatiky 500/50-17 FLOTATION+, vzduchové brzdy provedení L s ovládáním Direct Control provedení D s ovládáním Power Control osvětlení min. 63 KW (85 PS), max. 96 KW (130 PS) Obr. č. 10 Sběrací vůz 24

5.4.2 Lisy Lisy obecně slouží k zvětšení objemové hmotnosti velkoobjemových materiálů. Na rozdíl od sběracích vozů, které se konstrukčně zásadně neliší, jsou lisy konstrukčně velice rozlišné. Rozdělení: Dle objemové hmotnosti nízkotlaké do 100 kg.m -3 - vysokotlaké 100 400 kg.m -1 Dle tvaru a velikosti - hranolovité - malé (šířka 40 cm, výška 40 cm, dálka 60 cm) - velké (šířka 60-100 cm, výška 30-80 cm, dálka 80-150 cm) - válcovité- průměr do 1,8 m, šířka do 1,5 m, hmotnost 190 500 kg Obr. č. 11 Pracovní ústrojí lisu na kulaté balíky Hlavní pracovní částí je lisovací mechanismus a ten je pro hranolovité balíky malé pístový a pro velké pěchovací s pístovým mechanismem. Pro svinovací lisy jsou to lisovací komory tvořené systémem pásů, které se přes kladkové mechanismy točí a motáním vytváří balík. Pro senáže je důležité, aby tyto lisy uměly utužit jádro kvůli vytěsnění vzduchu. Možnosti výběru lisu jsou velice rozmanité. Možnost volby pevných nebo variabilních komor s řezáním či bez a s baličkou při stroji nebo zvlášť. 25

Tab. č. 5 Lisy na kulaté balíky bez řezání Deutz Fahr [7] TYP RB 4.60 RB 4.60 R RB 4.90 RB 4.90 R Pneumatiky v sérii 15.0/55-17 10PR 15.0/55-17 10PR 15.0/55-17 10PR 15.0/55-17 10PR Dopravní rotor Počet řezacích nožů - - 2,10 m X - 2,10 m - - 2,10 m X - 2,10 m Šířka sběracího ústrojí (pickup) Lisovací průměr 0,80 do 1,60 m 0,80 do 1,60 m 0,80 do 1,85 m 0,80 do 1,85 m komora šířka 1,20 m 1,20 m 1,20 m 1,20 m 5.4.3 Sklízecí řezačky Obr. č. 12 Samojízdná sklízecí řezačka New Holland řady 9000 Sklízecí řezačky slouží ke sklizni a řezání pícnin a slámy. Jako každá mechanizace prošly i řezačky dlouhým vývojem od ručních až po samochodné s výběrem síly motoru, typu řezacího ústrojí a hlavně s doplňky chránící nebo zlepšující. Hlavním pracovním ústrojí je řezací ústrojí složené z bubnu na kterém jsou pevně připevněny 26

nože a protiostří. Můžeme je dělit na samojízdné a tažené. Tažené sklízecí řezačky mají proti samojízdným menší výkon, ale jsou levnější při pořízení i údržbě. Na rozdíl od lisů a sběracích vozů jsou schopny sklízet i celé rostliny. Tato výhoda je dána různými přípojnými zařízeními pro sklizeň pícnin. Obr. č. 13 Sběrací adaptéry ke sklizni pícnin kemper vlevo - obilní vpravo Tab. č. 6 Porovnání některých z možností sklízecich řezaček různých výrobců [8] FX FR CLAAS DEERE počet 4 4 4 4 Vkládací válce šířka 740 860 730 660 / 780 (mm) šířka 760 880 750 683 / 803 (mm) Řezací buben průměr 610 710 630 610 (mm) šířka CROP (mm) 760 750 640 610 /720 PROCESSOR průměr (mm) 200 200 / 250 200 216 / 240 METAČ šířka (mm) 780 680 506 / 632 průměr (mm) 525 525 450 / 560 KOMÍN šířka (mm) 250 330 280 263 27

5.5 Prostředky k přepravě Přepravní prostředky jsou nedílnou součástí každé sklizně a jako součást sklízecí linky můžou špatným zabezpečením dopravy velice ovlivnit samotnou sklizeň nebo její ekonomiku. Toto platí hlavně pro sklizeň sklízecí řezačkou. V případě sběracího vozu je doprava zajištěna vozem, kdy počet vozů a vzdálenost sklízené plochy od místa uložení je jeden z limitujících faktorů rychlosti sklizně. U lisů je situace daná způsobem uskladnění balíků. V případě balení a skladování na poli není doprava jedním z limitujících faktorů, ale v případě centrálního balení a uskladnění je situace jiná. Pro potřebu sklízecích řezaček se používají nákladní vozy s velkoobjemovou nástavbou na sklopné korbě. Výhoda větších dopravních rychlostí nákladních aut je však dnes v hodně smazána moderními rychlými traktory a vzhledem k nutnosti platby silniční daně je v praxi nahrazují velkoobjemové návěsy za traktory. V případě plnění do vaků se upřednostňují korby s posuvnými pásy a tam jako přepravní prostředek většinou slouží rozmetadla s odnímatelným rozmetacím a čechracím ústrojím. V případě lisů je doprava jednodušší a provádí se pomocí valníků a vleček. Vzniká tam však potřeba stroje pro naložení balíků. 5.6 Stroje na dusání Jedna ze základních podmínek kvalitní siláže je vytěsnit vzduch. K tomuto účelu slouží ve většině případech právě stroje na tlačení. Pro potřebu silážních jam se používají co nejtěžší stroje, někdy táhající válce naplněné vodou či betonem, ale také různé pěchy z těžkých železných kol. Lisy jsou stroje na tlačení samy o sobě a záleží hlavně na jejich konstrukční schopnosti si s problémem vytěsnění vzduchu poradit. Samostatný utlačovací stroj lišící se od ostatních je plnící lis. Jsou to stroje, které uskladňují nařezanou hmotu do igelitových vaků. Pracují na principu vodorovně uložené hřídele na které jsou pevně připevněny silné ploché prsty do šroubovice a která se otáčí tlačí sklízenou hmotu do vaku. Síla tlačení se koriguje brzdou na lanových bubnech. Starší typ plnícího lisu pracoval na principu šneku, který tlačil hmotu do vaku a seřízení tlaku obstarávaly brzdy na kolech plnícího lisu. Tento systém nedokázal 28

vyvinout dostatečný tlak a dnes se používá jen vyjímečně. Délky vaků jsou různé a dají se podle místa krátit. Průměr vaků je dán zvolením stroje s patřičnou plnící komorou. Obr. č. 14 Plnící lis značky ROTO-PRESS Jediné skladovací místo kde se nepoužívají stroje na tlačení jsou silážní věže. Dnes používané pro svou náročnost a pomalost jen vyjímečně. V jejich případě docházelo k vytěsnění vzduchu vlastní vahou. 6 SESTAVENÍ STROJNÍCH LINEK Vzhledem k velkému výběru strojů pro konzervaci píce a jejich nemalých pořizovacích hodnot, není jednoduché si vybrat správnou strojní linku. Základem výběru je znalost potřeb podniku či farmy, rozlohy sklizené plochy v daném čase a znalosti konzervace píce. Ne vždy se tyto znalosti podaří skloubit a pro tyto případy je popsán způsob výpočtu sestavení strojních linek a k tomuto účelu jsou sestaveny pomocné tabulky pro výpočet. [3] Jedním ze základních výpočtů je stanovení nutné denní výkonnosti : (S. m Ah ) dw 07 = U/D p = (D k. k m ) (t.den -1 ) 29

kde: dw 07 = nutná denní výkonnost (t.den -1 ) U = hmotnost produktů ke zpracování (t) S = plocha pozemků určených ke zpracování (ha) D p = počet pracovních dnů dané sklizně (dny) m Ah = výnos produktu, event. Dávka materiálu (t.ha -1 ) D k = agrotechnická lhůta zpracování (dny) k m = součinitel meteorologických vlivů Tab. č. 7 Součinitelé meteorologických vlivů [3] měsíc březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad Součinitel meteorologických vlivů 0,67 0,67 0,67 0,7 0,76 0,76 0,75 0,67 0,56 7 VYBRANÉ ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY A JEJICH MECHANIZACE PRO SENÁŽOVÁNÍ Pro záměr porovnat strojní linky pro konzervaci píce jsem si vybral zemědělské subjekty, které jsou podobného zaměření zemědělské výroby a to v bodě výroba mléka nebo se nacházejí v podobných výrobních podmínkách. Z mnoha zemědělských subjektů jsem ve výběru podobných výrobních podmínek upřednostnil subjekty s odlišným složením technologické linky na senáž. Zemědělské subjekty: - Zemědělské družstvo Javorník se sídlem v Tiché - Moravan, a.s. - Horal Mořkov a.s. - Agro Odersko, a.s. - Miloš Cochlar - soukromě hospodařící zemědělec 30

7.1 Zemědělské družstvo Javorník se sídlem v Tiché Zemědělské družstvo Javorník má sídlo v Tiché na Moravě. Hospodaří celkem na cca 2314 ha rozložených na devíti katastrálních území okresu Nový Jičín. Hlavní podíl této výměry leží na katastrálních územích přilehlých k Frenštátu pod Radhoštěm na úpatí hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 330 650 m. V současné době se na celkové výměře podílí travní porost 2300 ha a orná půda 14. Tento vysoký podíl zatravnění je dán polohou většiny výměry, kdy 2275 ha z výměry spadá do LFA a 320 ha navíc do ZCHÚ CHKO Beskyd a současnou zemědělskou politikou. Výroba podniku je hlavně zemědělská zaměřená na výrobu mléka a v malé míře potravinářská při výrobě pohanky. V živočišné výrobě má podnik cca 900 VDJ z toho 500 ks krav v mléčné užitkovosti, 90ks krav, jalovic a telat masného typu. Krmivovou základnu zajišťují senáží jetelotravní cca 200 ha a lučního porostu cca 800 ha při celkové výrobě senáže cca 6000 t, senem cca 500 t a siláží z nakoupené kukuřice cca 3000 t. Kukuřici nakupují stojící na poli a sami si organizují její sklizeň. Počet pracovníků v senáži je 11. Obr. č. 15 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby 31

Tab. č. 8 Strojní linka pro senáž Práce Stroj Typ stroje Rotační žací NIEMEYER stroj tažený Semitra 375 Energ. Počet Prostředek strojů NH 170 a 210 2 50 Rotační žací NIEMEYER stroj nesený Semitra 350 NH 110A 1 20 sečení 70 obraceč KUHN GF 8500 NH 90L 1 40 DEUTZ FAHR 7000 Z-7745 1 30 obracení 70 středový POTTINGER EUROTOP 1251 NH 110A 1 40 boční KUHN GA 700 Z 9045 1 20 shrnování 60 Výkon denní ha/den Užitečná nosnost v t sklízecí řezačka samochodná NH FX 375 1 60 sklízecí řezačka samochodná NH FX 38 1 60 sběr 120 rozmetadlo POTTINGER TWIST 18001 New Holland 110A 1 12 POTTINGER rozmetadlo TWIST 15001 Z 16145 2 10 návěs TNS 13 Z 12145 1 13 Nákladní automobil T 815 3 10 svoz 100 jáma K 700 L 1 K 700 + válec 1 40 vakovač Manitoba 2,7 1 40 dusání 80 Přepočtený denní výkon 70 Z obr. č. 15 je patrná velká výkonnost této linky, ale přesto nesplňuje požadavek na denní výkon potřeby podniku. Limitující pro tuto strojní linku jsou shrnovače píce. 32

7.2 Moravan, a.s. Zemědělský podnik Moravan, a.s. má hlavní sídlo v Petřvaldě u Nového Jičína. Hlavní výrobní činnost je zemědělská výroba, ale vlastní i jatky a k tomu síť prodejen v kterých prodávají vlastní výrobky. Mimo to provádějí kvalitní čištění komodit ve službě na osivo či potravinu. Zemědělskou činnost provádějí na 3090 ha, které se rozkládají na devíti katastrálních územích okresu nový Jičín a dvou katastrálních územích spadajících pod okresy Frýdek Místek a Ostrava. Z toho mají 2657 ha orné půdy a 430 ha trvalých travních porostů. Pozemky se z velké části rozkládají v povodí Odry, a proto mají 319 ha ve CHKO Povodí Odry. V živočišné výrobě mají 700 VDJ z toho 450 krav mléčných a 80 býků ve výkrmu. Pro výrobu krmiva mimo TTP pěstují pícniny na orné půdě a to kukuřici na siláž 100 ha, vojtěšku 90 ha s průměrným výnosem tří sečí 5 t*ha -1 v sušině cca 40% a jetel luční 100 ha s výnosem 8 t. ha -1 při sušině 40 %. Ten sklízejí na krmivo jen v první seči a pak se nechává dozrát na výmlat semene. Obr. č. 16 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby 33

Tab. č. 9 Strojní linka pro senáž Práce Stroj Typ stroje Energ. Počet Prostředek strojů Rotační žací stroj nesený ŽTR 165 Z-7011 2 20 Čelní žací stroj KUHN FC 313 F 1 KUHN FC 353CASE CVX Zadní žací stroj GC 1195 1 30 sečení 50 obraceč KUHN GF 8501 Z-7745 2 60 obracení 60 středový skulovač KRONE SWADRO 1400 Z-1214 1 40 KUHN GA 7000 boční skulovač DL Z-6211 1 20 shrnování 60 Výkon denní ha/den sklízecí řezačka CLAAS Jaguár semochodná 870 1 20-40 sběr 40 McCormik návěs Joskin BC 14000 MTX 175 1 14 návěs Joskin BC 18000 CASE 285 1 18 nákladní automobil T 815 NK 1 10 vlek Z 7745 1 9 svoz 46 jáma MERLO 40,9 1 LKT 120 + dusač z vagónových kol 1 40 dusání 40 Přepočtený denní výkon 34 Užitečná nosnost v t Moravan, a.s. disponuje výkonnou linkou splňující požadavek denního výkonu i s malou rezervou. Limitující pro tuto linku je sběr samojízdnou řezačkou a utlačování na skladovacím místě, v tomto případě na silážní jámě. 34

7.3 Horal Mořkov a.s. Zemědělský podnik Horal Mořkov a.s. má sídlo v Životicích u Nového Jičína. Hospodařící na 620 ha rozložených na severním úpatí jižního výběžku končících Moravskoslezských Beskyd. Zabývá se hlavně živočišnou výrobou a to chovem skotu masného typu a odchovem jalovic mléčného typu v kooperaci se zemědělským podnikem Mléčná farma Lubina spol. s r.o.většinu plochy, 514 ha, tvoří travní porosty a na 106 ha pěstuje komodity, převážně obiloviny, pro vlastní potřebu podniku. Počet zaměstnanců 5 stálých a na sezónu 2 brigádně. Tab. č. 10 Strojní linka pro senáž Práce Stroj Typ stroje Energ. Počet Prostředek strojů Rotační žací stroj čelní KUHN 3m JD 6210 1 Rotační žací stroj čelní KUHN 3m 1 40 sečení 40 obracení NEOBRACÍ Potinger Eurotop skulovač boční 651 Z 6911 1 30 shrnování 30 sběrací vůz Potinger Profi 3 D Lade Case 110 MXU 1 25 Výkon denní ha/den Užitečná nosnost v t sběr 25 Traktor se závažím a koly vyplněnými betonem Š 180 1 15 dusání 15 Přepočtený denní výkon 14 35

Obr. č. 17 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby Horal Mořkov a.s. dle obr. 17 disponuje pro své potřeby vyhovující linkou, která splňuje požadavek denní výkonnosti. Limitující výkonnostní prvek je v tomto případě dusání sklizené píce na silážní jámě. 7.4 Agro Odersko, a.s. Zemědělský podnik Agro Odersko, a.s. má sídlo ve městě Odry. Hospodaří na 2810 ha z toho je 1596 ha orné půdy a 1214 ha travních porostů. Pícniny na orné půdě nedělají a všechnu senáž si vyrábějí z travních porostů ve formě lisovaných balíků o objemu 1100 t a taktéž seno 400 t. Zabývají se jen zemědělskou výrobou a mimo rostlinnou výrobu mají také živočišnou výrobu v rámci které mají 500 VDJ skotu masného typu v ekologickém režimu. 36

Tab. č. 11 Strojní linka pro senáž Práce Stroj Typ stroje Energ. Prostředek Počet strojů Rotační žací Krone EASY stroj tažený CUT 6210 JD 8310 1 40 Rotační žací stroj nesený ŽTR 216 Z 10145 2 20 sečení 60 obraceč KWT 8,82 Z 7745+Z 10145 2 80 obracení 80 Krone skulovač středový SWADRO 1250 JD 6630 1 50 shrnování 50 Krone Combi PACK Multi lis s baličkou Cut JD 6820 1 40 Sběr 40 nakládání manipulátor s kleštěmi JD 3400 1 Výkon Užitečná denní v nosnost ha/den v t Svoz skládání traktorové vleky JD 8520, 8310,7930,6830,6630,68206 9 manipulátor s Merlo P 26.6 kleštěmi SPT 1 Přepočtený denní výkon 17 Obr. č. 18 Porovnání denních výkonů pracovních úkonů a propočtené potřeby 37

Agro Odersko, a.s. dle obrázku č. 18 vlastní z pohledu potřeby denního výkonu pro svou potřebu strojní linku, která tento výkon překračuje víc než dvakrát. 7.5 Miloš Cochlar soukromě hospodařící zemědělec Tento zemědělec má své hospodářství v Kunčicích pod Ondřejníkem, což je v údolí mezi horami Ondřejník a Stololové v Moravskoslezských Beskydách, o rozloze 99 ha. Zabývá se chovem dojných krav v počtu 150 VDJ z toho 100 krav mléčné užitkovosti. Krmivovou základnu tvoří převážně senáž z TTP do jedné silážní jámy na cca 200 t a do balíků.většinu práce stačí dělat ve třech lidech, což jsou rodinní příslušníci a v době potřeby brigádně přijímá jednoho člověka. Tab. č. 12 Strojní linka pro senáž Práce Stroj Typ stroje Energ. Počet Prostředek strojů Rotační žací Krone EASY stroj tažený CUT 280 JD 6210 1 20 sečení 20 Výkon denní ha/den Užitečná nosnost v t obraceč 6 rotorový nesený Krone Z 7341 1 30 obracení 30 skulovač středový Krone SWADRO 761 Z 6911 1 20 shrnování 20 lis Deutz Fahr Case 110 MXU 1 20 Potinger Lade Case 110 sběrací vůz Profi 3 D MXU 1 20 10 sběr 20 jáma Z 7341+závaží 1 15 dusání 15 balení balička nesená Autovrap 1200 Z 6340 1 15 traktor s čelními nakládání kleštěmi JD 3400 1 svoz traktorové vleky Z 7341 1 9 Přepočtený denní výkon 9 38

Obr č. 19 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby Strojní linka na senáž pana Cochlara rovněž splňuje požadavek na denní výkon a také v jeho případě je limitujícím prvkem linky dusání na silážní jámě. 39

7.6 Srovnání strojních linek Tab. č. 13 Srovnání strojních linek Zemědělské subjekty ZD Tichá Moravan Horal Agro Odry Cochlar Sklízené ha 700 340 140 200 90 mn. hmoty v t 4000 3100 800 1000 540 průměrný výnos t/ha 5.7 9.3 5.7 5 6 doba sklizně ve dnech předpoklad 15 15 15 15 15 Denní výkon přepočtený na ha 70 34 14 17 9 Limit linek v ha 60 40 15 40 15 Obr. č. 20 Srovnání výkonů linek hodnocených subjektů 40

7.6.1 Vyhodnocení srovnání výkonů strojních linek pro senážování Ze srovnání sledovaných subjektů dle obrázku č. 20 vyplývá, že nejvýkonnější linkou disponuje Zemědělské družstvo Javorník, a přesto nesplňuje potřeby denního výkonu, který je rovněž největší. Zemědělský subjekt Moravan, a.s. má podobnou živočišnou výrobu i strojní linku na senáž, ale na rozdíl od Javorníku pro kryje své denní potřeby ve výkonu. Subjektem s nejlepším poměrem výkon linky a denní výkon je Agro Odersko, a.s. a potom soukromě hospodařící rolník pan Miloš Cochlar. Horal Mořkov, a.s. má linku na senáž nejvyrovnanější s potřebou denního výkonu. 7.7 Vybraný subjekt s nevyhovujícím srovnáním Zemědělské družstvo Javorník se sídlem v Tiché Zemědělské družstvo Javorník vlastní dle předchozích zjištění nejvýkonnější linku a přesto nevyhovuje potřebám přepočteného denního výkonu pro sklizeň. Srovnáním zaznamenaných dat pěti sklizňových let první seče jsem se pokusil zjistit jakým způsobem funguje organizace sklizně. Tab. č. 14 Srovnání výkonů senáže v první seči ZD Javorník rok 2002 2003 2004 2005 2006 Datu od-do 15.5.-18.6. 16.5.-11.6. 17.5.-26.6. 19.5.-3.6. 22.5.-21.6. dny celkem 34 27 42 16 31 dny sběru 18 15 20 12 17 mn.*100 v t 37 33 48 30 39 sklizené ha*10 60,1 69,8 68,3 69,2 70,8 vaky mn.*100 v t 14 14 12 9 13 vaky dny sběru 8 5 5 9 5 průměr*10 t/den 17,5 28 24 10 26 průměr ha/den 31 49 42 18 46 výnos v návozu t/ha 5,6 5,71 5,71 5,55 5,65 jáma mn.*100 v t 23 19 36 21 26 dny 19 10 20 16 15 dny sběru 10 10 15 12 12 průměr*10 t/den 23 19 24 17,5 21,6 průměr ha/den 40 33 42 31 38 výnos v návozu t/ha 5,75 5,75 5,71 5,65 5,68 41

Obr. č. 21 Srovnání senáže z první seče za sledované období celkem Obr. č. 22 Srovnání senáže z první seče za sledované období do vaků 42

Obr. č. 23 Srovnání senáže z první seče za sledované období do jámy 7.7.1 Vyhodnocení zjištěných dat vybraného podniku Ze zjištěných výsledků vyhodnocení vyplynulo, že ani v jednom z hodnocených let se skutečný denní ha výkon nepřiblížil potřebnému výkonu. Výkon linky ve sledovaném období dosáhl maximální hodnoty 49 ha. den -1. Příčina tohoto zjištění byla v organizaci sklizně. Linka nikdy nejela ne dvě skladovací místa najednou. Tím se její výkonnost proti počítaným hodnotám ještě snížila. Tato skutečno není příznivá pro celkovou kvalitu sklizně krmiva. 8 Závěr Stroje a strojní linky pro senážování. Pět jednoduchých slov, ale spousta možností výběrů strojů a sestav strojních linek. Každý zemědělec zabývající se v živočišné výrobě chovem přežvýkavců se k takovému výběru dostal. Není to tak dávno, kdy rozhodování o strojích na sklizeň bylo hodně zjednodušeno nabídkou v podstatě jedné technologie sklizně. Senáž a siláž se mohly dát jen do silážní jámy nebo silážních věží a k tomuto uskladnění musela být sklízená píce nařezaná. Tím byl dán základ linky v podobě uskladňovacího místa a hlavního stroje pro sklizeň a tím byla sklízecí řezačka většinou samojízdná. Dnes je výběr linek podstatně větší, ale základem pro rozhodnutí je pořád skladovací místo a sběrací stroj. 43

V této bakalářské práci jsem vyhodnocoval sestavení strojních linek u pěti zemědělských subjektů v závislosti na správném časovém období sklizně daného množství hektarů a poté jsem podrobněji vyhodnotil subjekt s nejméně vyhovujícím výsledkem předchozího srovnání. Nejlépe postavenou linku z tohoto hodnocení má zemědělský subjekt Agro Odersko, a.s., který dle potřeby výkonu přepočteného na ha překračuje kapacitně výkonem své linky 2,35 krát. Základ linky je postaven na výkonném lisu kombinovaném s baličkou. Z časového hlediska odpadá okamžitá přeprava na místo skladu a každý balík je samostatná jednotka krmiva. Druhým v pořadí je soukromě hospodařící zemědělec pan Miloš Cochlar, jehož kapacita linky má koeficient 1,67. Pan Cochlar má v podstatě dva hlavní stroje ke sběru. Je to sběrací vůz a lis. Důvodem tohoto rozhodnutí je skladovací místo. Silážní jáma s kapacitou, která již dnes jeho produkci nestačí. Třetí je Moravan, a.s. s koeficientem 1,17. Složení silážní linky je postaveno na krytých silážních jámách a samojízdné sklízecí řezačce. Čtvrtý Horal Mořkov, a.s. s koeficientem 1,07, který má rovněž krytou silážní jámu, ale sběrací stroj je sběrací vůz. Zemědělské družstvo Javorník vlastní nejvýkonnější linku z hodnocených podniků, ale koeficient je 0,86. Disponuje dvěma výkonnými samochodnými řezačkami a dvěma skladovacími místy v podobě silážní jámy a plnícího lisu. Vyhodnocením záznamů sklizně senáže za pět let vyplynulo, že ani v jednom roce nedosáhli v průměru na maximální výkonnost linky. Důvod pro tento výsledek je, že ani v jednom roce nejeli linky na dvě skladovací místa a tím pádem není limitující shrnování píce, ale možnosti skladovacího místa, což v našem případě je jáma a plnící lis. Každé místo má výkonnost cca na 40ha denně. Výsledkem práce je zjištění, že z hlediska posuzovaných hodnot je linka s výkonným lisem a baličkou je pro senáž nejlepší. Linky se sběracím vozem a samochodnými řezačkami jsou limitovány právě tlačením skladovacího místa. V případě posouzení zemědělského družstva Javorník se nabízí řešení urychlení sklizně rozjetím obou skladovacích míst. Závěrem je třeba podotknout, že celý problém je daleko složitější a čas ukončení není a nemůže být rozhodující vždy a je třeba posoudit mnoho jiných faktorů. Lis s baličkou je rychlý pro senáž, seno, slámu. Linky se sběracímy vozy využitelné pro senáž a seno. Sklízecí linky se sběracími řezačkami mají využití pro senáž a silážování 44

jednoletých pícnin, což v případě mléčné užitkovosti je jeden z rozhodujících faktorů dlouhodobého trendu. Otázkou je zda tyto trendy ve stávající zemědělské politice nedojdou rychlých změn. 45

9 Seznam použité literatury [1] Červinka J. a kolektiv, Mechanizace rostlinné výroby (sklizňové stroje a využití strojů v rostlinné výrobě) návody do cvičení, Brno, VŠY, 1991, 171 s. [2] Kudrna V. a kolektiv, Produkce krmiv a výživa skotu, Praha, vyd. Agrospoj, 1998, 362 s. [3] Šrefl J. a kolektiv, Využití strojů v rostlinné výrobě (návody do cvičení II.), Brno, VŠZ, 1981, 160 s. [4] Zeman L. a kolektiv, Výživa a krmení hospodářských zvířat, Praha, vyd. Profi Press, s.r.o., 2006, 360 s. ISBN 80-86726-17-7 [5] http://www.pottinger.cz/cz/produkte_gruenland.asp [6] http://www.zavesnatechnika.cz/modely/?typ=7 [7] http://www.deutz-fahr.net/stranka-picniny-technika-11 [8] Firemní materiál firmy New Holland 46

10 Seznam tabulek Tab. č. 1 Příklad obsahu živin v závislosti na vegetačním stadiu u vojtěšky Tab. č. 2 Příklad sklizně na vývojovém stadiu vyjádřený obsahem vlákniny v sušině a stravitelností Tab. č. 3 Srovnání senážních vozů řady FARO Tab. č. 4 Příklad výbavy sběracího vozu Tab. č. 5 Lisy na kulaté balíky bez řezání firmy Deutz Fahr Tab. č. 6 Porovnání některých z možností sklízecich řezaček různých výrobců Tab. č. 7 Součinitelé meteorologických vlivů Tab. č. 8 Strojní linka na výrobu senáže - ZD Javorník Tab. č.9 Strojní linka na výrobu senáže Moravan, a.s. Tab. č.10 Strojní linka na výrobu senáže Horal Mořkov a.s. Tab. č.11 Strojní linka na výrobu senáže Agro Odersko, a.s. Tab. č.12 Strojní linka na výrobu senáže Miloš Cochlar, SHR Tab. č.13 Srovnání strojních linek Tab. č.14 Srovnání výkonů v senáži ZD Javorník 11 Seznam obrázků Obr. č. 1 Prstové žací ústrojí Obr. č. 2 Rotační žací stroj bubnový Obr. č. 3 RŽS bubnový ukládání píce do řádku Obr. č. 4 RŽS diskový Obr. č. 5 Mechanismus práce prstového kondicionéru Obr. č. 6 Válcový kondicionér Obr. č. 7 Obraceč s osmi rotory Obr. č. 8 Shrnovač píce boční Obr. č. 9 Shrnovač píce středový Obr. č. 10 Sběrací vůz EUROPROFI 3 Obr. č. 11 Pracovní ústrojí lisu na kulaté balíky Obr. č. 12 Samochodná sklízecí řezačka New Holland řady 9000 Obr. č. 13 Sběrací adaptéry ke sklizni pícnin Obr. č. 14 Plnící lis značky ROTO-PRESS 47

Obr. č. 15 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby ZD Javorník Obr. č. 15 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby Moravan, a.s. Obr. č. 18 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby Horal Mořkov, a.s. Obr. č. 19 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby Agro Odersko, a.s. Obr. č. 20 Porovnání denních výkonů jednotlivých pracovních úkonů a propočtené potřeby pan Miloš Cochlar Obr. č. 21 Srovnání výkonů linek hodnocených subjektů Obr. č. 22 Srovnání senáže z první seče za sledované období celkem Obr. č. 23 Srovnání senáže z první seče za sledované období do vaků Obr. č. 24 Srovnání senáže z první seče za sledované období do jámy 48