Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby

Podobné dokumenty
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

ZUB dens, dentis odus, odontos

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled vrozené vývojové vady v orofaciální oblasti

2. Histologie: pojivové tkáně

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

Zub a zubní lůžko Parodont Gingiva Periodontium metody zpracování tvrdých tkání zub sklovina

zub a zubní lůžko periodontium parodont gingiva metody zpracování tvrdých tkání zub sklovina

a. Úrazy zubů u dětí klasifikace, mechanismus úrazu ve vztahu k typu úrazu b. Profesionální hygiena dutiny ústní. Hodnocení úrovně hygieny u dětí

Vazivo. Chrupavka. Kost

Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

MASARYKOVA UNIVERZITA


Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Nejčastější je chronická kataráílní gingivitida plakem indukovaná

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Preparace kavity V. třídy

Seminář pro maturanty

Živá soustava, hierarchie ž.s.

:25 1/5 1. přednáška

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.

Atlas histologie tvrdých tkání

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Hygiena zubů a dutiny ústní

Trávící systém, zuby. MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie

Modelování a aproximace v biomechanice

5/8.3 Úrazy zubů v dočasné dentici

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

VÝVOJOVÉ PORUCHY ZUBŮ

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement

Buněčná dynamika během vývoje difyodontní dentice. Gymnázium Brno - Řečkovice T. Novákové 2, , Brno

Trávicí systém. Trávicí trubice. Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo. Slinné žlázy Játra Pankreas

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Pojivové tkáně - vazivo

Vývoj integumentu. (kůže a její deriváty)

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Absolventská práce

Ošetřování dítěte a prevence ve stomatologii. Mgr. Marcela Křiváková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky. Absolventská práce

Polysacharydy stuktura a vlastnosti (tvrdá tkáň)

Úrazy dočasných zubů

Protetické minimum pro DH. 1

Trávicí soustava. Stavba

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Mikrostruktura a složení kostní tkáně

ZHOTOVOVÁNÍ STOMATOLOGICKÝCH NÁHRAD

Forenzní stomatologie. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze

ENDODONCIE I. Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Lékařská fakulta MU Brno

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Úrazy orofaciální soustavy. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.

Stručný přehled tkání pohybového systému

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

3/Foto str. 79. Praktický rádce zubního lékaře

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

Variace Soustava tělního pokryvu

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

5/8.5 Úrazy stálých zubů

Lava Ceram Zirkoniová fazetovací keramika pro přirozenou estetiku

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Mgr. Petra Bielczyková

zení stomatologické ordinace Přístroje Nástroje Materiály Léčiva

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

Péče na úseku stomatologie I.

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk. Ceník zubní péče pro pacienty

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

3. L É K A Ř S K Á F A K U L T A. Informovanost a postoj rodičů k zubnímu zdraví u předškolních dětí

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání ZUBY A CHEMIE. Diplomová práce

AFM analýza dentinových povrchů po laserové expozici

Péče na úseku stomatologie II.

Vitamin D a vápník z pohledu zdrojů (a současně ve vazbě na příjem bílkovin) Mgr. Tamara Starnovská, TN Praha, Sekce VNP, FZV

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Kožní pokrývka integumentum commune

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Transkript:

Preklinické zubní lékařství I Přednáška 4 (10. 10. 2016) Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby Petra Bořilová Linhartová

Stavba zubu Sklovina (email) enamelum (substantia adamantina) Zubovina (dentin) dentinum (substantia eburnea) Tmel (cement) cementum (substantia ossea) Dřeň (pulpa) pulpa řídké vazivo, cévy, nervy http://www.sci.muni.cz/anthrop/wp-content/uploads/2016/02/mikrostruktura_nova.pdf

Sklovina po svém vzniku už nepodléhá žádnému buněčnému reparačnímu mechanizmu je nejtvrdší tkání lidského těla střední hustota je mezi 2,8 a 3 na povrchu je tvrdší než na dentinosklovinné hranici (DS) organická část (1-4 %) o ameloblasty - ektoderm o glykoproteiny (58 %, amelogeniny, enameliny) o lipidy (40 %) anorganická část (95-98 %) o krystalky hydroxyapatitu uspořádány vertikálně v prizmata (sloupce) mezi nimiž je interprizmatická substance

Sklovina Struktura na hrbolcích až 2,5 mm tlustá, funguje jako semipermeabilní membrána vzniká během vývoje - ameloblasty vylučují sklovinnou matrix o o mineralizuje a vyzrává (preeruptivní vyzrávání krystalizace vápenato-fosforečných sloučenina a růst krystalů) zůstávají však mikroporozity mezi krystaly i iontové defekty v jejich krystalové mřížce => v dalším vývoji se vyplní (posteruptivní vyzrávání)

Sklovina Složení je ovlivňováno stravou, věkem atd. hlavní složky: Ca 2+, P, CO 3 2-, Mg 2+, Na +, F na různých místech rozdíly ve složení - od povrchu se snižuje koncentrace většiny sklovinných komponent při zvýšeném obsahu CO 3 2- a Mg 2+ je snížená hustota skloviny (dentinové rohy, pod fisurami,...) Ca:P 1:1,2 (Ca 10-x (PO 4 ) 6-x. X 2. H 2 O)

Sklovina Stavba Krystaly apatitu o průřez šestihranný, ze strany jako tyčka, cca 160 nm dlouhé, 40 nm široké o amfoterický o tvar a velikost závisí na stupni vyzrálosti skloviny a umístění může dojít i k tvorbě fluorapatitu (stabilnější krystalová mřížka), nebo k zabudování uhličitanů (méně rezistentní vůči kazu) existují také sloučeniny Ca a P, které nejsou na apatit vázány https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf

Sklovina Stavba Sklovinná prizmata o asi 100 spojených krystalů, od DS hranice až téměř k povrchu, průběh cirkulárně k dlouhé ose zubu, jinak kolmo na povrch, spíše vlnitý o celkem je jich 5 12 mil (dle zubu) o krystaly mají hydratační obal + vrstva bílkovin a lipidů o svazky prizmat uspořádány do různých tvarů (klíčové dírky, podkovovité, cylindrické) https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf

Dentin kalcifikovaná pojivová tkáň v rozsahu korunky a kořene velmi elastický a deformovatelný, nažloutlý, porézní s vyšší permeabilitou organická část (20 %) o odontoblasty o tvořena hlavně kolagenem a jemu podobnými látkami, proteoglykany, mukopolysacharidy anorganická část (70 %) o krystalky hydroxyapatitu jako ve sklovině

Cement strukturou a tvrdostí se podobá kosti vláknitého typu, není však vaskularizován (krevní ani lymfatické cévy), bez nervových zakončení ( neprobíhá fyziologická resorpce jako u kosti) součást závěsného aparátu, upínají se do něj periodontální vlákna složení a tloušťka nekonstantní (u apexu tlustší, slabá vrstva na krčku) organická složka o cementoblasty, cementocyty o hlavně kolagen anorganická složka o Ca a P ionty ve formě apatitových krystalků či amorfního fosforečnanu vápenatého

Cement Cementosklovinná hranice (CSH) utvářena nejednotně z buněk a mezibuněčné hmoty, na povrchu silně mineralizovaný cement, směrem k povrchu lamelovité více či méně mineralizované zóny (výraz periodických klidových fází)

Stavba zubu Procentuální zastoupení jednotlivých složek částí zubu v porovnání s kostí (objemové/váhové %) Anorg. l. Voda Org. matrix Sklovina 86/95-98 12/4 2/1-4 Zubovina 45/70 36/10 30/20 Cement 33/61 25/12 31/27 Kost 23/45 40/25 37/30

pojivová tkáň obsahuje více matrix než buněk extracelulární hmota retikulární vlákna a amorfní složka (proteoglykany) jsou zde uloženy odontoblasty voda (75 %) Dřeň organická složka (25 %) řídké kolagenní vazivo o bipolární fibroblasty (pulpocyty), hvězdicovité fibrocyty https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/gui des/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf o buňky IS (histocyty, lym, plazm. b.) cévy DD se po celý život zmenšuje nervová vlákna o nocirecepce

Parodont (periodontium) závěsná vlákna dáseň cement alveolární kost

Parodont (periodontium) Parodont (závěsný aparát zubu): par= vedle, okolo; odontos=zub Paradontitida též parodontitis (něm.), periodontitis (angl.), parodontose (něm.) Periodont (-ium): ozubice, vazivová tkáň upevňující zub v zubním lůžku (periosteum alveolare) Periodontitida: zánět ozubice, zánět podpůrných tkání zubu Para: první část složených slov mající význam 1. vedle, spolu, při, skrze; 2. v lékařských názvech význam odlišný, nenormální Periodontitida: ř. peri kolem, ř. odus-odontos zub, ř. pathos choroba

Gingiva Volná (marginální) Připojená (alveolární) Interdentální (papila) Mukogingivální linie (linea girlandiformis) Paramarginální rýha (linea gingivae) Gingivodentální uzávěr - liquor gingivalis fixace gingivy k zubu obrana proti infekci pojiva kolem krčku a kořene zubu

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici dočasné zuby jsou menší než stálé zuby a mají konzistentnější tvar korunky dočasných zubů jsou menší v poměru ku kořeni a plošší (MD rozměr je větší než výška korunky) okraj skloviny v krčkové oblasti je u dočasných zubů ztluštělý, krček je užší dočasné moláry (m1+m2) mají M-D rozměr delší než premoláry (P1+P2)

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici tvar horního oblouku u dočasné dentice je polokruhový

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici H i D oblouk končí v jedné rovině ( při výměně za stálé zuby dochází k meziálnímu posunu D zubního oblouku = meziální schůdek)

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Sklovina na povrchu je tenčí (1 mm vs. 2-3 mm) a nápadně zesílená v krčkové oblasti, stejně jako vrstva cementu u dočasných zubů je zpravidla zabarvena do mléčného až modravého tónu oje to způsobeno nižším obsahem minerálních látek (50 % vs. 95 %), a tím nižší translucencí barva stálých zubů se mění i během života jedince a to do žlutohnědého (dentin) až šedavého odstínu otato změna souvisí se zvyšující se mineralizací skloviny a dentinu, zabarvení potravinami, léky a kouřením

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Sklovina na povrchu korunky nově prořezaných dočasných zubů bývá 20 100 µm silná vrstva skloviny bez prizmat, zatímco u nově prořezaných stálých zubů je tato vrstva silná asi 20 70 µm Dentin mamelony (tubercula marginalia, výběžky dentinového těla v oblasti korunky) jen u stálých zubů uspořádání tubulů je méně pravidelné u dočasných zubů

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Cement sekundární - chybí u dočasných zubů Dřeňová dutina C) v porovnání s velikostí korunky je větší u dočasných než u stálých zubů u dočasných zubů je periodontální prostor širší než u jejich trvalých nástupců inervace je nižší u dočasných zubů, ale prokrvení je větší

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Kořen a KK u dočasných zubů jsou vyvinuty krátké kořenové kanálky a samotný kořen je kratší, užší a tvarovaný do oblouku; ustupuje tak zubu stálému, který je pod ním uložen kořen dočasného zubu se začíná postupně vstřebávat asi dva roky před vypadnutím (exfoliací, příp. před extrakcí) extrémně dlouhý a útlý je kořen m2 orientace prizmat v cervikální části důležité při preparaci

Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici

Preklinické zubní lékařství I Přednáška 4 (10. 10. 2016) Vývoj zubů, vzájemné vztahy mezi stálým a dočasných chrupem, prořezávání zubů Petra Bořilová Linhartová

Zárodečné listy

Vývoj zubů A) sklovina - z ektodermu zubovina a zubní dřeň - ektomezenchymu cement - z mezenchymu mezoderm b. neurální lišty B) 6. týden: proliferace orálního ektodermu do okolního ektomezenchymu => zubní ploténka, ze které buňky expandují hlouběji, a tím je vytvořena zubní lišta (lamina dentalis, rovnoběžná z Laging lištou) 2x (HČ a DČ) C) následně se ektodermové buňky dělí směrem k mezenchymu a vytváří stádium pupenu

Vývoj zubů stadium zubního váčku D) a E) stadium zubního pohárku (zvonku)

Vývoj zubů F) stadium apozice 5. měsíc IU G) stadium prořezávání /erupce/

Vývoj zubů 6. 8. týden IU - základy dočasných 6. 20. týden IU - základy stálých zubů Vývoj trvalé dentice trvá déle než u dočasné cca od 5. měsíce IU vývoje a končí prořezáním 7. - 17. (40). rokem věku vývoj probíhá obdobně jako vývoj dentice dočasné (včetně rozdělení na stadia)

Prořezávání zubů zubní korunky vystupují v určitém časovém sledu z gingiválního valu do dutiny ústní v době před prořezáním dojde k intenzivnímu růstu kořene zubu, kořen se opře o tenký kostěný alveol a dalším vzrůstem kořene se zub tlačí korunkou k povrchu gingiválního valu

Prořezávání zubů u dočasných zubů dochází od určitého období k resorpci kořenů současně s růstem korunek zubů definitivních když je kořen resorbován, dočasný zub se uvolní i nepatrnou silou pořezávání trvalých zubů o u molárů probíhá stejně jako u zubů dočasných o u ostatních zubů je prořezávání složitější u molárů dočasní předchůdci chybí, M3 nemusí být vůbec založen, nebo se nemusí prořezat, nebo se může vyvinout v atypické poloze - ztížené prořezání (dentitio difficilis)

Prořezávání zubů základy dočasného a definitivního zubu jsou původně ve stejné úrovni

Prořezávání zubů frontální úsek: v dalším vývoji základ definitivního zubu sestupuje apikálně a podsouvá se pod kořen dočasného předchůdce distální úsek: P jsou mezi kořeny m resorpce začíná z interdentálního prostoru, kořeny dočasných zubů se ztenčují i zkracují mezi oběma základy je kostní přepážka

Prořezávání zubů

Prořezávání zubů vývoj zubu není izolovaný děj, souvisí s celkovým vývojem organizmu (u chlapců později než u dívek) současně se uplatňuje několik faktorů, působících i na vývoj kostí, tvorbu kolagenu a mukopolysacharidů o o podstatný je hlavně Ca a P, vitamín C, hypofyzární hormony, hormony štítné žlázy a příštítných tělísek, kůry nadledvin a hormony pohlavních žláz souvislosti ve vývoji vysvětlují i některé možné průvodní jevy, doprovázející prořezávání zubů zvýšené slinění, zvýšená teplota, nechutenství, nespavost, průjem a dokonce i zvracení

Prořezávání zubů Dočasná dentice HČ DČ i1 8.-12. m 6.-10. m i2 9.-13. m 10.-16. m m1 13.-19. m 14.-18. m c 16.-22. m 17.-23. m m2 25.-33. m 23.-31. m

Prořezávání zubů Stálá dentice HČ DČ M1 6.-7. r 6.-7. r I1 7.-8. r 6.-7. r I2 8.-9. r 7.-8. r P1 9.-11. r C 11.-13. r P2 11.-15. r M2 13.-16. r M3 17.-40. r

http://portal.med.muni.cz/clanek-569-vyukovy-atlas-zubu-cloveka.html