č.j. NZ 33/07 PŘEROV DOMOV DŮCHODCŮ UL. OPTIKY Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007
2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skicy, náčrty, závěry apod. ( 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.
3 Evidenční list Katastrální území: Přerov Administrativní název obce: Přerov Kraj: Olomoucký Trať (ulice, parc. č.): ul. Optiky Druh a číslo mapy: ZM 1:10000, 25-13-12 Nadmořská výška: 224 227 m. n. m. Kultura: pravěk, středověk, novověk Areál: město, aglomerace Název NKP, KP, PR nebo PZ: Číslo akce: A 016/2007 Číslo smlouvy: 12/07 Doba výzkumu: 01 04/ 2007 (terénní část) 08/2007 (zpracovaní) Vedení výzkumu: Mgr. Zdeněk Schenk Odborná spolupráce: Mgr. Peter Kováčik Technická spolupráce: Jan Mikulík, Mgr. Miroslava Plaštiaková Uložení terénní dokumentace: ARCHAIA Olomouc o.p.s. Uložení nálezů: Muzeum Komenského v Přerově Zprávu podává: Zdeněk Schenk datum, podpis
4 Obsah 1. Úvod...5 2. Lokalizace...5 3. Přírodní prostředí...5 5. Historie zkoumaného prostoru...6 4. Postup a metoda výzkumu...8 6. Uložení dokumentace a nálezů...8 7. Stratigrafické vrstvy a popis nálezové situace...9 8. Závěr...14 9. Literatura...15 Přílohy: Seznam nálezů I. Obrazová příloha II. Fototabulky
5 1. Úvod V souvislosti se stavební akcí Přerov domov důchodců v ul. Optiky byl v měsících lednu až dubnu 2007 proveden záchranný archeologický výzkum formou dohledu nad výkopovými pracemi uskutečnila společnost ARCHAIA Brno o.p.s., pracoviště Olomouc. Stavebníkem bylo Statutární město Přerov. Povinnost stavebníka umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na území s archeologickými nálezy vyplývá ze zákona č.20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdější novelizace, protože stavba probíhala na území s archeologickými nálezy. Terénní část proběhla od ledna do dubna roku 2007, zpracování v srpnu 2007. 2. Lokalizace Zkoumaná lokalita se nachází na ulici Optická v bývalém areálu základní a mateřské školy a IVS Technik (Tab. 1) Předmětná plocha je situována na východním okraji města Přerova, cca 1,5 km od historického jádra města, na levém břehu řeky Bečvy (obr. 1). 3. Přírodní prostředí Klimaticky je dnes území Přerova klasifikováno jako nížinná teplá oblast (T2) s průměrnou roční teplotou 8,6 C, s dlouhým suchým a teplým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a krátkou mírně teplou a suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Srážkový úhrn zde činí ve vegetačním období 350 400 mm, v zimním pak 200 300 mm (Vaňák Tošenovský 1977, 8-10; Demek Novák 1992, 147-148; Zapletal 1988, 9-10). Přerov je situován při jihozápadním vyústění významného komunikačního koridoru Moravská brána, přesněji jejího horopisného podcelku Bečevské brány, do Hornomoravského úvalu. Moravská brána samotná je vymezená na jihovýchodě zlomovým svahem Podbeskydské pahorkatiny a na severozápadě masívem Nízkého Jeseníku. Jeho součást, Tršická pahorkatina, se z ploché pahorkatiny Moravské brány začíná zvedat hned u Předmostí. Sledujeme-li příslušnost sledovaného území v jihozápadním ústí Moravské brány k vyšším geomorfologickým jednotkám, náleží tato oblast provincii Karpaty, subprovincii Západní Karpaty, oblasti Vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána, podcelku Bečevská brána, okrsku Jezernická tabule a Bečevská niva (Demek a kol. 1987, 82).
6 Z geologického pohledu je předčtvrtohorní podloží v tektonické sníženině Moravské brány a tedy i v samotném Přerově tvořeno miocénními mořskými tégly, písčitými slíny a písky. V průběhu kvartéru je zejména v inundačním pásmu Bečvy překryly několikametrové naplavené sedimenty, představované zejména nivními hlínami a hlinitými písky, jakož i mladšími holocenními písčitými štěrky. Obdobně jsou sedimentárně vyplněna í původní vedlejší říčních ramena. Vlastní předmětná plocha výzkumu se nachází ve výhodné poloze na mírném severně orientovaném svahu, cca 800 metrů od současného levého břehu řeky Bečvy. Nadmořská výška předmětného prostoru činí 223 227 m.n.m. 5. Historie zkoumaného prostoru Katastr města Přerova a jeho okolí byl od nejstarších dob vyhledávaným místem vhodným pro založení osídlení. Byla to zejména výhodně situovaná poloha při jihozápadním vyústění Moravské brány, která přidávala tomuto prostoru na jeho důležitosti v rámci osídlovacího procesu. Nejstarší doklady osídlení jsou tradičně spojeny s městskou částí Předmostí. To si získalo světovou proslulost zejména díky archeologickým objevům ze starší doby kamenné. Skutečnou první písemnou zmínkou o nálezech pleistocénních kostí v Předmostí je zpráva Jana Blahoslava z druhé poloviny 16. století (Klíma 1970, 15). Těžba spraše v areálu předmostských cihelen na konci 19. století přilákala do Předmostí významné postavy dějin moravské archeologie. Jako první zde prováděl své výzkumy Otec moravské archeologie Jindřich Wankel, který v první polovině 80. letech 19. století shromáždil početný osteologický soubor sestávající zejména z mamutích kostí.rovněž zde našel dolní lidskou čelist, která byla předzvěstí významných objevů K. J. Mašky. Ten roku 1894 učinil objev významný pro celou světovou paleoantropologii (Svoboda 2005, 68). Šlo o hrob pozůstatků dvou desítek jedinců Homo sapiens sapiens odkrytý v sídelním areálu lovců mamutů z mladého paleolitu (kultura gravettien). Tato kultura mladého paleolitu se v Evropě rozvinula před 30 000 20 000. Díky následujícím výzkumům M. Kříže, J. Kniese, A. Teličky, později také K. Absolona byl shromážděn soubor několika desítek tisíc kusů štípané industrie, kostěných artefaktů a předmětů mimořádné kulturní hodnoty.
7 Je nutné zdůraznit zásluhy B. Klímy a J. Svobody, kteří ve druhé polovině 20. století navázali na předchozí výzkumy a rozšířili stav poznání této významné lokality nejen moravského, ale i světového paleolitika. Výzkum J. Svobody prováděný v letech 1989 1992 doložil v Předmostí stopy ještě staršího osídlení ze středního paleolitu (Taubachien), 120 000 100 000 let (Svoboda 2000). Osídlení z mladého paleolitu bylo však překvapivě prokázáno i na levém břehu Bečvy v samotném centru města na Horním náměstí. Šlo o několik patinovaných pazourkových artefaktů. (Kohoutek 2001, 120). Doklady osídlení z mladších období pravěku se koncentrují opět v okolí Předmostí a jeho okolí. Na vlastním katastru města patří k nejstarším dokladům osídlení mimo výše uvedené paleolitické nálezy z Horního náměstí také sekeromlat z pozdní doby kamenné nalezený roku 1963 při stavbě nové teplárny. V roce 1968 byl na dnešním náměstí T.G.M hrob, v kterém byly uloženy na vrstvě říčních škeblí kosterní pozůstatky dvou žen a dítěte. Hrob náležel kultuře Věteřovské (1600 let př.n.l.). Osídlení této kultury z přelomu starší a střední doby bronzové máme doloženo přímo na Horním náměstí (Staňa 1988). V roce 1963 byl nalezen v prostoru Šířavy porušený žárový hrob lužické kultury z mladší doby bronzové. Zatím ojedinělé náznaky sídlištních aktivit ve starší době železné pochází z prostoru přerovské nemocnice (Jašková 1970, 115-119). Několik zlomků keramiky z laténského období bylo zjištěno v Bayerově ulici (Schenk 2000, 139). Za jedním z nejvýznamnějších objevů raně středověkého osídlení se můžeme vrátit opět do Předmostí, kde bylo již koncem 19. století odkryto slovanské pohřebiště. Martin Kříž zde odkryl v letech 1894 až 1895 na 140 hrobů. V průběhu 20. století zde byly na různých místech nacházeny další hroby z 8. 12. století (Staňa 1970, 81-82) Samotnému založení města Přerova předcházel důležitý vývoj raně středověké aglomerace soustředěné kolem Horního náměstí, kde se nacházelo opevněné hradiště. Přerov představoval jedno z hlavních center raně středověkého osídlení v rámci střední Moravy. V 11. století se stává součástí tzv. hradské soustavy. Roku 1256 povýšil král Přemysl Otakar II Přerov na město. S povýšením na město souvisel určitý objem základních práv. Stavební řád ovlivňoval domovní zástavbu, ale k význačnějším stavbám, např. mostů, bylo třeba zvláštní povolení. Prvou zmínku o mostu
8 přes Bečvu máme až v listině z r. 1275, podle níž měl klášter Hradisko u Olomouce v Přerově půl krčmy s polnostmi a některé podsedky, z nichž vycházel plat k přerovskému mostu. Král Přemysl Otakar II. tehdy takový plat prominul. Lze se domnívat, že zřízení mostu mělo daleko starší původ. Při mostu bylo vybíráno mýto, které zprvu bylo královským regálem, k r. 1335 máme zprávu, že markrabí Karel osvobodil velehradský cisterciácký klášter od placení tohoto mýta, od r. 1376 můžeme však v zemských deskách sledovat osoby, kterým náleželo vybírání mýta spolu s půlkou mostu s poplužním dvorem na pravém břehu Bečvy, což je vlastně zárodek dnešní Dlážky (Lapáček 2000,21). Nejbližší okolí předmětného prostoru v ulici Optiky bylo osídleno již ve starší době železné, což dokládají početné nálezy halštatské keramiky z ulic Vaňkova a Dvořákova. V areálu přerovské nemocnice, vzdáleného cca 500 m SV, byly zjištěny výrazné stopy nejen halštatského osídlení. Při stavebních úpravách probíhajících ve 30. letech 20. století zde byly nalezeny také archeologické památky z období raného středověku (Jašková 1970, 122). V nedaleké trati Za kapličkou byla zjištěna přítomnost osídlení obou výše zmíněných kultur (Jašková 1970, 119). 4. Postup a metoda výzkumu Vlastní terénní část archeologického výzkumu spočívala v rekognoskaci terénu při výkopových pracích stavby. Po rozpoznání jednotlivých stratigrafických jednotek byly zjištěné pozitivní situace (Profil 1 6) fotograficky a kresebně zdokumentovány (obr. 3-8). Pro písemný zápis informací byla použita tzv. formulářová metoda. Fotografická dokumentace byla prováděna digitálním fotoaparátem Olympus C750UZ. Veškerá dokumentace byla převedena do digitální podoby. 6. Uložení dokumentace a nálezů Veškerá terénní dokumentace i její následné zpracování pomocí počítačového softwaru je archivována u ARCHAIA Olomouc o.p.s. Nálezy jsou uloženy v Muzeu Komenského v Přerově.
9 7. Stratigrafické vrstvy a popis nálezové situace Profil 1 Blok B (obr. 3) Uloženiny Vrstva 100 Středně až tmavě šedá až černá středně ulehlá písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kameny, valounky, kořínky, promíšena čočkami druhotně přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,25-46 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: recentní navážky a terénní úpravy (současný povrchový horizont) Vrstva 101 Světle žlutohnědý pevný jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,3 m / rovný / - Interpretace: podloží Vrstva 102 Světle šedohnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,48 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 103 Tmavě šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: malé valounky, ojediněle malé fragmenty mazanice, přítomnost vysráženin Fe O3 Mocnost/sklon/hranice: 0,21-0,24 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: podorniční vrstva Profil 2 Blok B (obr. 4, tab. 3.1) Uloženiny Vrstva 100 Středně až tmavě šedá až černá středně ulehlá písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kameny, valounky, kořínky, promíšena čočkami druhotně přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,38-0,45 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: recentní navážky a terénní úpravy (současný povrchový horizont) Vrstva 101 Světle žlutohnědá pevná jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,26 m / rovný / - Interpretace: podloží
10 Vrstva 102 Světle šedohnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,22-0,48 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 103 Tmavě šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: malé valounky, přítomnost vysráženin Fe O3 Mocnost/sklon/hranice: 0,15-0,24 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: podorniční vrstva Profil 3 Blok B (obr. 5, tab. 3.2) Uloženiny Vrstva 100 Středně až tmavě šedá až černá středně ulehlá písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kameny, valounky, kořínky, promíšena čočkami druhotně přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,2-0,4 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: recentní navážky a terénní úpravy (současný povrchový horizont) Vrstva 101 Světle žlutohnědá pevná jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,2 m / rovný k SZ / - Interpretace: podloží Vrstva 102 Světle šedohnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, malé fragmenty uhlíků Mocnost/sklon/hranice: 0,3-0,38 m / mírný k SZ/ rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 103 Tmavě šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: malé valounky, přítomnost vysráženin Fe O3 Mocnost/sklon/hranice: 0,38-0,42 m / mírný k SZ/ rozpitá Interpretace: podorniční vrstva Profil 4 Blok B (obr. 6) Uloženiny Vrstva 100 Středně až tmavě šedá až černá středně ulehlá písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kameny, valounky, kořínky, promíšena čočkami druhotně přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,3-0,38 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: recentní navážky a terénní úpravy (současný povrchový horizont)
11 Vrstva 101 Světle žlutohnědá pevná jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,18 m / mírný k SZ / - Interpretace: podloží Vrstva 102 Světle šedohnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, malé fragmenty uhlíků Mocnost/sklon/hranice: 0,38-0,44 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 103 Tmavě šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: malé valounky, přítomnost vysráženin Fe O3 Mocnost/sklon/hranice: 0,27-0,37 m / mírný k SZ / rozpitá Interpretace: podorniční vrstva Popis situace: V nově hloubených základových pasech položených při severní straně Bloku C byly začištěny a zdokumentovány profily 1 4 (obr. 3-6). V případě těchto profilů byla zjištěna totožná stratigrafická situace. Svrchní vrstva (100) byla tvořena navážkou a stavebním odpadem, který souvisí se zemními pracemi a následnou vyrovnávkou terénu během výstavby školního areálu v ulici Optiky č. 18 v první polovině 60. let 20. století. Pod touto vrstvou se nacházelo podorničí tvořené jílovitou hlínou (103) prostoupenou vysráženinami minerálů železa. Patrně se v tomto případě jedná o splachy, původně ve svahu výše položených vrstev. Pod touto vrstvou byl půdní horizont (102) šedohnědého zabarvení, který nasedal na žlutohnědý jílový sediment terciérního stáří, představující v těchto místech podloží. Z vrstvy 102 byl v Profilu 2, 3 během vzorkování začištěné situace získán malý soubor keramiky. Tento materiál dokládá jednak blíže nedefinovatelné lidské aktivity v pravěku v těchto místech, a dále potvrzuje spojení s historickým děním na území města Přerova ve středověkém a novověkém období. Profil 5 svahové a terénní úpravy nad Blokem C (obr. 7, tab. 4.2) Uloženiny Vrstva 1100 Světle žlutohnědá středně ulehlá písek Příměsi: valounky křemene Mocnost/sklon/hranice: 0,10 m / rovný / ostrá
12 Interpretace: současný povrchový horizont školního hřiště Vrstva 1101 Tmavě šedá středně ulehlá štěrk Příměsi: malé fragmenty strusky Mocnost/sklon/hranice: 0,14-0,18 m / rovný / ostrá Interpretace: vyrovnávací vrstva teplárenské strusky, podklad pod povrch hřiště Vrstva 1102 Světle šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, malé fragmenty uhlíků Mocnost/sklon/hranice: 0,22-0,26 m / rovný / jasná Interpretace: půdní typ Vrstva 1103 Světle šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, malé fragmenty uhlíků Mocnost/sklon/hranice: 0,6-0,72 m / mírný k ZJZ/ rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 1104 Středně šedobéžová pevná jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, čočky přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,6-0,72 m / mírný k ZJZ / rozpitá Interpretace: terénní úprava svahu Výplň 1105 Světle žlutohnědý pevný jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,18 m / rovný / rozpitá Interpretace: přemístěné podloží, svrchní výplň výkopu 500 Výplň 1106 Středně šedočerná pevná jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,38 m / rovný / - Interpretace: spodní výplň výkopu 500 Vrstva 1107 Středně šedá pevná jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,56 m / rovný / - Interpretace: podloží Vrstva 1108 Světle žlutohnědá tuhá jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,08 m / mírný k ZJZ / jasná Interpretace: sešlapaná povrchová vrstva vyrovnávky Výkop 500 Dochování výkopu neznámé Šířka výkopu na profilu: 0,5 0,73 m Zachovaná hloubka výkopu na profilu: 0,56 m Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé/ šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): neznámé Výplň: 1105, 1106
13 Interpretace: recentní výkop Profil 6 svahové a terénní úpravy nad Blokem C (obr. 8, tab. 4.1) Uloženiny Vrstva 200 Středně až tmavě šedá až černá středně ulehlá písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kameny, valounky, kořínky, promíšena čočkami druhotně přemístěného podloží Mocnost/sklon/hranice: 0,01-0,86 m / mírný k SSZ / jasná Interpretace: recentní navážka a terénní úpravy (současný povrchový horizont) Vrstva 201 Tmavě šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: malé valounky, přítomnost vysráženin Fe O3 Mocnost/sklon/hranice: 0,15 0,32 m / prudký k SSZ / rozpitá Interpretace: podorniční vrstva Vrstva 202 Světle šedohnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky, malé fragmenty uhlíků Mocnost/sklon/hranice: 0,0,1 0,36 m / prudký k SSZ / rozpitá Interpretace: půdní typ Vrstva 203 středně šedožlutá (čočky žlutohnědého podložního jílu 50%) pevná jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,01-0,76 m / prudký k SSZ / rozpitá Interpretace: svahová terénní úprava Vrstva 204 Světle žlutohnědý pevný jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,14-0,44 m / mírný k SSZ / rozpitá Interpretace: přemístěný podloží Vrstva 205 Světle šedohnědá pevná jílovitá hlína Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,14-0,48 m / mírný až prudký k SSZ / rozpitá Interpretace: přemístěná hlína splach? Vrstva 206 Středně žlutošedý pevný jíl Příměsi: ojediněle valounky a kamínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,18 m / rovný / - Interpretace: podloží Popis situace: Profily 5 6 (obr. 7, 8) byly situovány v jižní části areálu nad Blokem C, kde byly provedeny nové svahové a terénní úpravy (Tab. 2.2, 4) Příčným a podélným řezem svahu
14 bylo obnaženo souvrství tvořené vrstvami recentního stáří a dále druhotně přemístěnými vrstvami přírodního podloží, které je v těchto místech tvořeno jíly třetihorního stáří. Původní archeologicky sterilní podloží představuje vrstva 0206. Archeologicky datovatelný materiál pochází pouze z vrstvy 0205 u profilu č. 6. Jedná se o atypický střep datovaný rámcově do pravěkého období a fragment glazované recentní keramiky. V případě profilu č. 5 (Tab. 4.2.) byla získána malá kolekce keramiky z vrstvy 1107, která dokládá blíže neurčitelné lidské aktivity v těchto místech, v období pozdního středověku až novověku. Tuto zdokumentovanou situaci lze spojit se zemními pracemi, které v těchto místech probíhaly během výstavby školního areálu (Tab. 1) před rokem 1965. 8. Závěr Výsledky záchranného archeologického výzkumu prokázaly přítomnost archeologických památek. Nejstarší horizont osídlení předmětného prostoru představují nevýrazné stopy osídlení, které lze rámcově zařadit do pravěkého období. Dále byly zjištěny doklady lidské činnosti ze středověkého a novověkého období. Vzhledem k historicky doloženému osídlení okolí města Přerova je nutno jakékoliv případné další stavební a zemní práce na tomto území s archeologickými nálezy provádět pouze za účasti archeologa.
15 9. Literatura Demek, J. Novák, V., 1992: Neživá příroda, Brno. Jašková, M. 1970: Archeologické nálezy z Přerova. In: Dějiny města Přerova. Klíma B. 1970: Tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova (Naleziště a jeho přírodní prostředí). In: Dějiny města Přerova I. Přerov Klíma, B., 1990: Lovci mamutů z Předmostí, Praha. Kohoutek, J. 2001: Přerov (okr. Přerov). PV 42 (2000), Brno. Lapáček, J.2000:Starší dějiny Přerova do roku 1636. in: Přerov. Povídání o Městě, 2000, 9-1. Staňa, Č. 1970: Slovanské osídlení na území města Přerova, in: Dějiny města Přerova I. Edd. L. Hosák- J. Dostál, Přerov, 79-105. Staňa, Č. 1988: Opevněné sídliště ze starší a z počátku střední doby bronzové v Přerově na Moravě.SlA 36, 309-328. Svoboda, J. 2000: Předmostí. APSM 1. Olomouc. Svoboda, J. 2005: Předmostí. Kontext paleoantropologických nálezů. PV 46, Brno, 63 82. Vaňák, B. Tošenovský, J. 1977: Okres Přerov, textová část k vlastivědné mapě 1: 100 000. Praha. Zapletal, L., 1988: Přírodní poměry, In: Okres Přerov (ed. G. Vožda), Ostrava, s. 7-13.
Přerov ul. Optická Seznam nálezů Číslo sáčku datum Profil kontext druh nálezu ks. Datace 1 10. 1. 07 2 0102 keramika 1 atypický pravěk 1 10. 1. 07 2 0102 keramika 2 středověk? 1 10. 1. 07 2 0102 keramika 5 novověk 1 10. 1. 07 2 0102 mazanice 1 neurčeno 2 10. 1.07 3 0102 keramika 1 atypický pravěk 2 10. 1. 07 3 0102 keramika 5 středověk 2 10. 1. 07 3 0102 keramika 2 novověk 2 10. 1. 07 3 0102 frag. dýmky 1 novověk (19. stol.) 3 08. 2. 07 6 0205 keramika 1 atypický pravěk 3 08. 2. 07 6 0205 keramika 2 recent (glazovaný) 4 13. 3. 07 7 0107 keramika 1 středověk (14.-15.st.) 4 13. 3. 07 7 0107 keramika 1 novověk 4 13. 3. 07 7 0107 keramika 1 novověk (glazovaný)
I. Obrazové přílohy
Obr. 1. Výřez mapového listu 25-13-12, ZM 1: 10 000. Plocha výzkumu vyznačena červeně. Obr. 1
Obr. 2 Profily 4 3 2 1 Profil 6 Profil 5 Obr. 2 Terénní situace s vyznačenými dokumentovanými řezy.
II. Fototabulky
Tab. 1 Fotografická dokumentace dokončení výstavby ZŠ Optická v 60. letech 20. století. Foto: Karel a Jiří Rolmus
Tab. 2 2.1. Pohled na hloubené základové pasy před Blokem B. Pohled od severovýchodu. 2.2. Pohled na svahové a terénní úpravy nad Blokem C. Pohled od západu.
Tab. 3 3.1. Pohled na Profil č. 2 u Bloku B 3.2. Pohled na Profil č. 3 u Bloku B
Tab. 4 4.1. Profil č. 6. Řez svahem v jižní části areálu bývalé ZŠ Optická. Pohled od západu. 4.2. Detail profilu č. 5 při jižním okraji areálu (nad Blokem C). Pohled od severu.