Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2007) 803 v konečném znění (část II).

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. prosince 2007 (11.01) (OR. en) 16714/07 ADD 1 ECOFIN 519 COMPET 442 SOC 543 ENV 721 EDUC 224 RECH 433 ENER 326 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 17. prosince 2007 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Evropské radě Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008 2010) Udržet tempo reforem Vyhodnocení národního programu reforem (část II/V) Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2007) 803 v konečném znění (část II). Příloha: KOM(2007) 803 v konečném znění (část II) 16714/07 ADD 1 rk DG G I CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 11.12.2007 KOM(2007) 803 v konečném znění ČÁST II SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008 2010) Udržet tempo reforem Vyhodnocení národního programu reforem CS CS

Statistická příloha k přehledům o jednotlivých zemích vysvětlivky Statistická příloha obsahuje krátký seznam 14 strukturálních ukazatelů pocházejících z Evropského statistického systému s případným členěním podle pohlaví. Kompletní databáze strukturálních ukazatelů, včetně dat a metadat týkajících se členských států EU, přistupujících a kandidátských zemí, USA, Japonska a zemí ESVO, je veřejně dostupná na internetových stránkách Eurostatu věnovaných strukturálním ukazatelům: http://ec.europa.eu/eurostat/structuralindicators. Pro každý členský stát EU je všech 14 ukazatelů uvedeno v jedné tabulce a ve dvou grafech. Krátký seznam 14 vybraných ukazatelů HDP na obyvatele v PPS Hrubý domácí produkt (HDP) ve standardech kupní síly (PPS) (EU-27 = 100) Produktivita práce na zaměstnance Míra zaměstnanosti* HDP ve standardech kupní síly (PPS) na zaměstnance v poměru k EU-27 (EU-27 = 100) Zaměstnané osoby ve věku 15 64 let jako podíl celkového počtu obyvatelstva stejné věkové skupiny Míra zaměstnanosti starších pracovníků * Zaměstnané osoby ve věku 55 64 let jako podíl celkového počtu obyvatelstva stejné věkové skupiny Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Úroveň dosaženého vzdělání mládeže* Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj jako procento HDP Procento obyvatelstva ve věku 20 24 let s alespoň vyšším sekundární vzděláním Srovnatelné cenové úrovně Srovnatelné cenové úrovně konečné spotřeby domácností včetně nepřímých daní (EU-27 = 100) Investice podniků Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech * Tvorba hrubého fixního kapitálu soukromého sektoru jako procento HDP Podíl osob s disponibilním příjmem pod prahem ohrožení chudobou, který je stanoven na úrovni 60 % vnitrostátního mediánového disponibilního příjmu Rozptýlení regionální míry Variační koeficient míry zaměstnanosti v regionech CS 2 CS

zaměstnanosti * Dlouhodobá nezaměstnanosti* míra (úroveň NUTS 2) v jednotlivých zemích Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měsíců a více) jako procento celkového počtu obyvatelstva v produktivním věku Celkové emise skleníkových plynů Index emisí skleníkových plynů a cílů podle Kjótského protokolu / rozhodnutí Rady EU na období 2008 2012 (základní rok = 100). Energetická hospodářství náročnost Hrubá domácí spotřeba energie vydělená HDP (ve stálých cenách, 1995 = 100), měřená v kilogramech ropného ekvivalentu na 1000 EUR Objem nákladní dopravy k HDP Index objemu vnitrostátní nákladní dopravy k HDP, měřený v tunokilometrech / HDP (ve stálých cenách, 1995 = 100) * Ukazatelé členění podle pohlaví Tabulka Tabulka pro konkrétní zemi obsahuje údaje o této zemi za období 2000, 2003 2006 a průměr EU-27. V tabulkách s údaji byly použity tyto symboly: b přerušení řad f prognóza e odhady : není k dispozici p prozatímní hodnota - není relevantní Grafy Zmíněných 14 ukazatelů je zobrazeno ve dvou grafech, jež srovnávají příslušnou hodnotu s hodnotou EU-27 1, což ukazuje, v kterých oblastech si daný členský stát vede lépe nebo hůře, než je evropský průměr. Ukazatel ohrožení chudobou měří relativní chudobu v dané zemi a průměr EU-27 je vypočten jako vážený průměr (podle obyvatelstva) jednotlivých vnitrostátních hodnot. Srovnání vnitrostátních hodnot s průměrem EU-27 může být proto obtížné a může udávat jiný výsledek než v případě vypočtení míry ohrožení chudobou prostřednictvím použití společného referenčního prahu. Během přechodu všech členských států na vypracovávání údajů podle nového nařízení EU-SILC s účinkem od roku 2005 se ukazatele získávají z vnitrostátních zdrojů, které nejsou plně harmonizované. Ukazatele se vypočítávají s použitím definice příjmu, která do roku 2007 vylučuje přisouzené výnosy z pronájmu a platby hypotečních úroků. 1 Hodnoty v grafu = aktuální vnitrostátní hodnota / aktuální hodnota EU-27 * 100 CS 3 CS

Pro účely prezentace v grafech byly ukazatele rozděleny do dvou skupin: První graf: ukazatele, u nichž vzestupné hodnoty naznačují pozitivní vývoj, tj. případy, kdy hodnota ukazatele nad 100 je ve srovnání s EU-27 relativně dobrým výkonem; Druhý graf: ukazatele, u nichž sestupné hodnoty naznačují pozitivní vývoj, tj. případy, kdy hodnota ukazatele pod 100 je ve srovnání s EU-27 relativně dobrým výkonem. Grafy také zobrazují dva ústřední cíle EU dosáhnout úrovně 3 % výdajů na výzkum a vývoj a celkové míry zaměstnanosti 70 % do roku 2010. Stejně tak jako jsou ukazatele srovnávány s hodnotou EU, byly cíle převedeny na poměr, který srovnává cíl EU s reálnou hodnotou EU- 27 v roce 2006 (nebo s posledním rokem, za který jsou údaje k dispozici). Zdroje údajů Všechny ukazatele byly získány z databáze Eurostatu dne 19. listopadu 2007. Zdrojem informací je ve všech případech Eurostat, s výjimkou emisí skleníkových plynů (Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské tematické centrum pro ovzduší a změnu klimatu) a hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj (Eurostat a OECD). Evropská rada vyzvala členské státy, aby si stanovily vnitrostátní cíle týkající se míry zaměstnanosti a hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj jako podílu HDP. Předložené vnitrostátní cíle jsou cíle reagující na tuto výzvu a byly získány z příslušných národních programů reforem. Vysvětlivky ke zkratkám EU-27: 27 zemí Evropské unie Eurozóna: 13 zemí eurozóny pro všechny roky CS 4 CS

Česká republika 1. Ekonomika České republiky rostla v letech 2005 a 2006 ročním tempem 6,4 % HDP. Předpokládá se, že tempo růstu za rok 2007 dosáhne úrovně téměř 6 % a v letech 2008 a 2009 se bude držet blízko potenciálního tempa růstu ve výši 5 %. HDP na obyvatele v současné době představuje 79 % průměru EU. Tento silný hospodářský růst, jehož hlavní hnací silou je domácí poptávka, měl kladný vliv na trh práce míra zaměstnanosti by za rok 2007 měla dosáhnout hladiny 68 %. Míra nezaměstnanosti poklesla v roce 2007 pod 6 % a do roku 2009 by měla klesnout na 5 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných sice klesá, stále však zůstává vysoký. 2. Důležité jsou nyní další strukturální reformy zaměřené na flexibilitu trhů, posílení lidského kapitálu a aktivní přístup k řešení nesouladu mezi poptávkou po zaměstnancích s určitými dovednostmi a jejich nabídkou na trhu práce. Vysoké tempo růstu vytváří dobré prostředí pro další fiskální konsolidaci a zacílení výdajů na činnosti, jež posilují hospodářský růst. Úroveň veřejného dluhu je sice poměrně nízká, dosahuje přibližně 30 % HDP, vzhledem ke stárnutí populace a struktuře systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví se však očekává její prudký růst, což pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v České republice představuje značné riziko. ČÁST I: CELKOVÉ HODNOCENÍ 3. Zpráva o plnění Národního programu reforem poukazuje na určitý pokrok v období 2005 až 2007 a svědčí o mírném posílení reformního úsilí v roce 2007. 4. Došlo také k určitému pokroku v oblastech, k nimž Rada České republice vydala doporučení. Byla přijata opatření, jejichž cílem je zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prostřednictvím reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví. Částečně byla rovněž naplněna doporučení v oblasti výzkumu a vývoje. Opatření v oblasti zaměstnanosti, školství a odborné přípravy představují důležitý posun, v tomto směru je však nyní nutné dlouhodobé úsilí. 5. V dalších oblastech, na něž by se podle doporučení Rady měla Česká republika soustředit, bylo dosaženo smíšených výsledků. Solidního pokroku bylo dosaženo ve vývoji uceleného přístupu ke zlepšení regulatorního rámce pro podnikání. Je zaváděna aktivní strategie pro řešení problematiky stárnutí populace a mírně poklesly rozdíly mezi jednotlivými regiony. Stále je však třeba dosáhnout většího pokroku. Nezaměstnanost osob ze znevýhodněných skupin sice poklesla, Česká republika však musí výrazně pokročit v úsilí o lepší zapojení znevýhodněných skupin na trhu práce, o sladění pracovního a rodinného života a o snižování velkého rozdílu mezi příjmy mužů a žen. 6. Loňské vydání každoroční zprávy o pokroku, kterou sestavuje Komise, konstatovalo, že v prioritních oblastech znalosti, podnikání, zaměstnanost a energetika nedosáhla Česká republika jednoznačného pokroku v plnění konkrétních závazků dohodnutých na zasedání Evropské rady na jaře 2006. I od té doby byl pokrok v plnění závazků, jež mají být naplněny do konce roku 2007, nejednoznačný. CS 5 CS

7. Konzultace a snaha o stanovení jasně vymezených pravomocí, pokud jde o Národní program reforem, jsou ve vládě a ve vztahu k sociálním partnerům poměrně dobré. Kabinet vicepremiéra pro evropské záležitosti je odpovědný za koordinaci, přípravu a hodnocení Zprávy o plnění Národního programu reforem a v této činnosti jej podporuje meziresortní pracovní skupina. Konzultovány jsou také ostatní zainteresované strany, větší úsilí je však nezbytné pro podporu provádění na regionální a místní úrovni. Zpráva o plnění programu reforem přináší jasný přehled a časový harmonogram. Existuje poměrně silná provázanost mezi prováděním Národního programu reforem a strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. Vyčlenění prostředků ze strukturálních fondů na růst a zaměstnanost se používá uspokojivě. ČÁST II: HODNOCENÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ Makroekonomická politika 8. Česká republika dosáhla v letech 2005 až 2007 částečného pokroku při řešení makroekonomické situace. Pokud jde o fiskální konsolidaci, rozpočtový schodek se v roce 2007 pravděpodobně zvýší na 3,4 % HDP, především v důsledku růstu výdajů v sociální oblasti (který bude představovat více než 1 % HDP), jenž není vykompenzován opatřeními v jiných oblastech. V září 2007 byl představen soubor opatření, jehož cílem je zlepšení fiskální stability ve střednědobém horizontu. Tento balíček přináší škrty na straně výdajů, které jsou vyšší než pokles na straně příjmů. Mezi opatření na straně příjmů patří zavedení 15% rovné daně z příjmů fyzických osob od roku 2008, postupné snižování daně z příjmů právnických osob z 24 % na 19 % v roce 2010, zvýšení nižší sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedení nových ekologických daní. Tento soubor opatření přesouvá daňovou zátěž směrem od přímých daní k nepřímým daním. Na straně výdajů je cílem zásadních škrtů mandatorních výdajů zvýšit flexibilitu veřejných výdajů, tak aby bylo možné více využívat veřejné výdaje podporující hospodářský růst. Celkově by soubor reforem a vládou schválený rozpočet na rok 2008 měly snížit rozpočtový schodek na 2,9 % HDP v roce 2008. 9. Rada doporučila České republice, aby podnikla kroky směřující k provedení reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví. Důchodová reforma byla vypracována a obsahuje prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let a zavedení plně financovaného pilíře. Připravuje se rovněž reforma zdravotnictví, jejímž cílem je přeměnit zdravotní pojišťovny na akciové společnosti, a zvýšit tím jejich transparentnost, a dále zavést konkurenci mezi zdravotnickými zařízeními. Stabilizační balíček zavedl spoluúčast na platbách za některé zdravotnické služby. Tato opatření představují první cenné kroky správným směrem. 10. Česká republika byla částečně úspěšná v zavádění opatření, která mají zajistit splnění makroekonomických závazků stanovených v Národním programu reforem. Nová opatření schválená v září 2007 by měla přispět ke krátkodobé a střednědobé fiskální konsolidaci, pro konsolidaci v dlouhodobém horizontu však ještě bude třeba vyvinout další úsilí. U navrhované důchodové reformy by měl být co nejdříve vypracován konkrétní časový harmonogram jejího provádění, aby se Česká republika mohla připravit na negativní dopady, které bude mít stárnutí populace na veřejné finance a potenciální hospodářský růst. CS 6 CS

Mikroekonomická politika 11. V letech 2005 až 2007 byla přijata důležitá opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí. V roce 2007 bylo dosaženo největšího pokroku v práci na regulatorním rámci, v ostatních oblastech, například u elektronické veřejné správy (tzv. e- government) nebo v zajišťování přístupu k rizikovému kapitálu, byly úspěchy menší. Pozornost je třeba věnovat včasnému a účinnému provádění a uplatňování právních předpisů EU. 12. Rada doporučila České republice, aby zvýšila objem a efektivitu výdajů na výzkum a vývoj. Objem veřejných výdajů na výzkum a vývoj by měl v roce 2007 vzrůst, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká republika naplní cíl stanovený v Národním programu reforem. Velmi důležité je nyní zvýšit efektivitu vynakládaných prostředků. Souběžně s tím se zvýšily výdaje na výzkum a vývoj financované soukromým sektorem, a to z 0,66 % HDP v roce 2004 na 0,88 % HDP v roce 2006. Soukromé financování v současnosti představuje 57 % celkových výdajů na výzkum a vývoj. Kromě zvýšení výdajů na výzkum a vývoj se česká vláda zavázala, že zajistí lepší zacílení těchto prostředků a vyšší příspěvky pro tuto oblast ze strukturálních fondů. Rovněž bude více investovat do inovativní infrastruktury, která podporuje spolupráci mezi soukromými a veřejnými výzkumnými subjekty. V současnosti jsou nutné výraznější kroky, které by zabránily nedostatku pracovníků v oblasti výzkumu. 13. Rada rovněž poukázala na nutnost zaměřit se na: zlepšení systému patentování a ochrany práv duševního vlastnictví, urychlení pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologií, splnění cílů pro snížení administrativní zátěže podniků, další rozvoj přístupu k financím pro inovační podniky, rozvíjení vazeb mezi společnostmi se zahraničními a domácími vlastníky a zavádění výchovy k podnikání do školních osnov. 14. Česká republika zaostává, pokud jde o patenty na evropské úrovni, u patentů na národní úrovni jsou však její výsledky dobré. I nadále je třeba řešit účinné uplatňování práv duševního vlastnictví. Zlepšuje se rozšiřování informačních a komunikačních technologií, přičemž významným zdrojem financí v této oblasti byly strukturální fondy. Je však třeba urychlit přijetí několika právních předpisů v oblasti elektronické státní správy a elektronické komunikace a tyto předpisy je třeba začít provádět. Závažnou překážkou pro efektivní elektronickou veřejnou správu je stále nedostatečná propojenost databází jednotlivých veřejných orgánů a rovněž je třeba zabývat se skutečností, že občané poměrně málo využívají informační a komunikační technologie. Dokument Strategie realizace smart administration přináší ucelený přístup ke zlepšení regulatorního rámce pro podniky a stanoví za cíl snížení administrativní zátěže o 20 %. Jedná se o dobrá opatření, nezbytné však je dlouhodobé reformní úsilí. 15. Nedostatek financování v oblasti inovací stále brzdí vývoj nových výrobků a služeb a jejich komerční využití, a to i přes zvýšené využívání fondů EU. Je proto nutná další podpora trhu s rizikovým kapitálem. Solidního pokroku bylo dosaženo v posilování spolupráce mezi společnostmi se zahraničními vlastníky a společnostmi ve vlastnictví českých subjektů, a to opět zejména díky podpoře z programů financovaných strukturálními fondy. Česká vláda si uvědomuje důležitost malých a středních podniků pro ekonomiku. V roce 2006 schválila Koncepci podpory malých a středních podniků na období 2007 2013. Stále však není zřejmé, jaký přímý CS 7 CS

prospěch budou malé a střední podniky z této podpory mít ani jaké hlavní oblasti podpory do této koncepce spadají. Přínosné by proto byly lepší informace o hlavních aspektech podpory malých a středních podniků. Přestože výchova k podnikání byla začleněna do Rámcových vzdělávacích programů, dosah těchto programů je pouze omezený. Rovněž je třeba podniknout kroky, které usnadní přijetí prvního zaměstnance. 16. Česká republika byla částečně úspěšná v zavádění opatření, která mají zajistit splnění mikroekonomických závazků stanovených v Národním programu reforem. Značného pokroku bylo dosaženo v prosazování lepší regulace a Komise tudíž nepovažuje za nutné dále tuto oblast sledovat. Určitého pokroku bylo dosaženo v plnění doporučení ohledně výzkumu a vývoje a sledované problematiky v oblasti duševního vlastnictví, informačních a komunikačních technologií, financování inovací a výchovy k podnikání, tempo reforem je však třeba zrychlit. Komise proto zastává názor, že uvedená doporučení i body, u nichž bylo stanoveno, že je třeba je sledovat, mají nadále svůj význam. Politika zaměstnanosti 17. Pokračující hospodářský růst pomohl zvýšit zaměstnanost v České republice. Míra zaměstnanosti se nyní blíží k cílům pro rok 2008, výjimku tvoří pouze starší pracovníci. Na vysoké úrovni se však stále drží míra nezaměstnanosti mladých lidí a lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, i když u obou těchto skupin klesá. 18. Rada České republice doporučila dále modernizovat ochranu zaměstnanosti, včetně právních předpisů a systémů daní a dávek, zlepšit efektivitu a spravedlnost ve vzdělávání a odborné přípravě, zejména pokud jde o jejich schopnost reagovat na potřeby trhu práce, vytvořit pobídky pro investice do odborné přípravy, zejména u starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací, a zvýšit diverzifikaci nabídky vysokoškolského vzdělávání. 19. V lednu 2007 nabyl účinnosti nový zákoník práce, který umožňuje flexibilnější organizaci práce. Neřeší však ochranu zaměstnanců, kteří mají pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Vyhlášení stropů pro výši příspěvků na sociální a zdravotní pojištění je pozitivním krokem na cestě ke snížení nemzdových nákladů práce. Přísnější podmínky pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek pomohly snížit závislost na dávkách, měly by však být zkombinovány s účinnější aktivní politikou na trhu práce. Probíhají přípravy na sloučení sociální správy a úřadů práceímž cílem je posílit propojenost a efektivitu sociální politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci reformy veřejných financí byla schválena reforma systému dávek, která by měla zvýšit motivaci k práci. Pokračuje rozsáhlá reforma vzdělávacího systému. Probíhají reformy v osnovách pro základní a středoškolské vzdělávání a roste počet vysokoškolských studentů i nabídka vysokoškolských studijních programů, zejména v technických a přírodovědných oborech. Byla schválena komplexní strategie celoživotního vzdělávání, která zajišťuje lepší přístup ke vzdělání a přináší pobídky pro školy, aby zajišťovaly vzdělávání dospělých. Naopak ve vytváření pobídek pro jednotlivce a zaměstnavatele, aby investovali do vzdělávání, bylo dosaženo pouze omezeného pokroku. Tato opatření představují významné první kroky správným směrem, nyní však musí následovat další. CS 8 CS

20. Rada rovněž poukázala na nutnost zaměřit se na integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, snížení rozdílů v zaměstnanosti mezi jednotlivými regiony, zajištění souladu mezi pracovním a rodinným životem, boj proti rozdílným příjmům mužů a žen a provádění aktivní strategie řešící problematiku stárnutí populace. Přestože celková nezaměstnanost klesá, další úsilí a zdroje je třeba vynaložit na pomoc znevýhodněným skupinám, zejména postiženým lidem a málo kvalifikovaným pracovníkům. Pozornost nadále vyžaduje situace romské menšiny. Nebyla přijata žádná dodatečná opatření na snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony. Ve snaze řešit rozdíly v platech mužů a žen přináší nový systém flexibilní délky trvání rodičovské dovolené takové, které ženy finančně motivují, aby se rychle vrátily na trh práce. Aby však bylo možné zajistit lepší sladění pracovního a rodinného života, je třeba toto opatření doplnit o zvýšení počtu zařízení zajišťujících péči o děti. Nezbytné je nyní rychlé provádění aktivní strategie věnující se problematice stárnutí populace. 21. Česká republika ucelenýmm částečně řeší otázku tzv. flexicurity, tedy kombinace flexibility a zabezpečení. Standardem jsou i nadále pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Na aktivní politiku na trhu práce se nedostávají prostředky a tato politika není tak účinná, jak by mohla být. Účast dospělé populace na celoživotním vzdělávání zůstává nízká. Byla však realizována řada opatření, která zvyšují flexibilitu na trhu práce a modernizují systém sociálního zabezpečení. Navíc je v současnosti zaváděna řada opatření, která mají modernizovat školství na všech úrovních a mají vzdělávací systém přiblížit potřebám zaměstnanosti. 22. Obecně byla Česká republika při zavádění opatření, jež mají zajistit splnění závazků vymezených v jejím Národním programu reforem, částečně úspěšná. V letech 2005 až 2007 nebyl při řešení problematiky flexibility na trhu práce, většího zapojení okrajových skupin na trhu práce a ve zlepšování vzdělávacího systému pokrok zcela jednoznačný. Specifickým doporučením i oblastem, jež je třeba sledovat, byla do určité míry věnována pozornost. Komise považuje dosud přijatá opatření za omezenou reakci na úkoly, před kterými Česká republika v daných oblastech stojí. Nyní je důležité zrychlit tempo reforem. ČÁST III: ZÁVĚRY 23. Vzhledem ke Zprávě o plnění programu reforem pro Českou republiku za rok 2007 a k hodnocení pokroku v zavádění hlavních strukturálních reforem, které provedla Komise, a na základě Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost jsou vhodné následující závěry. 24. V letech 2005 až 2007 dosáhla Česká republika určitého pokroku v realizaci Národního programu reforem. Určitý pokrok byl pak také zaznamenán v plnění konkrétních závazků dohodnutých pro prioritní oblasti na zasedání Evropské rady na jaře 2006. 25. Zpráva o plnění programu reforem ukazuje některá opatření reagující na doporučení Rady. Také v doplňujících oblastech, u nichž bylo v závěrech Rady konstatováno, že si vyžadují pozornost, byla přijata určitá opatření. CS 9 CS

26. Mezi silné stránky, o nichž vypovídá zpráva o plnění programu reforem v České republice za rok 2007 patří jednoznačná strategie, jejímž cílem je zlepšit regulatorní prostředí pro podnikatele, reformy, které se snaží zajistit, aby se práce vyplácela, které mění osnovy základního a středního školství a zvyšují účast na vysokoškolském vzdělání, a rovněž přijetí strategie celoživotního vzdělávání. 27. Mezi oblasti českého Národního programu reforem, jejichž řešení je třeba vnímat jako nejvyšší prioritu, patří dlouhodobá udržitelnost veřejných financí za situace, kdy dochází ke stárnutí populace, plnění závazků týkajících se veřejných výdajů na výzkum a vývoj a další zvýšení efektivity těchto výdajů, zlepšení zabezpečení a flexibility na trhu práce, zlepšení efektivity vzdělání a odborné přípravy a spravedlnosti ve vzdělávání a vyšší zapojení do celoživotního vzdělávání. V této souvislosti se České republice doporučuje, aby: ve snaze o zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bezodkladně uskutečnila vyhlášený program reforem důchodového systému a rovněž provedla reformy ohlášené pro systém zdravotnictví; naplnila cíle pro veřejné výdaje na výzkum a vývoj a zajistila efektivnější využití vynakládaných prostředků, zejména tím, že podpoří lepší spolupráci mezi podnikatelským sektorem, univerzitami a veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vývojem a že zajistí nezbytné lidské zdroje pro výzkum a vývoj; v rámci integrovaného přístupu k problematice tzv. flexicurity dále modernizovala ochranu zaměstnanosti, včetně příslušné legislativy, zlepšila efektivitu vzdělání a odborné přípravy a rovnosti ve vzdělávání, a zejména schopnost vzdělávacího systému reagovat na potřeby trhu práce, vytvořila pobídky pro investice do odborné přípravy, zejména u starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací, a zvýšila diverzifikaci nabídky vysokoškolského vzdělávání. 28. Kromě toho bude důležité, aby se Česká republika během provádění Národního programu reforem zaměřila na následující témata: zlepšení ochrany práv duševního vlastnictví; urychlení rozvoje v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně zavedení a monitoringu plně funkčního právního prostředí pro elektronickou veřejnou správu (tzv. e-government); zlepšení přístupu inovačních podniků k financování, zejména prostřednictvím dalšího rozvoje trhu s rizikovým kapitálem; zvýšení rozsahu výchovy k podnikání; lepší zapojení znevýhodněných skupin na trhu práce; snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony; sladění pracovního a rodinného života; boj proti rozdílným příjmům mužů a žen a realizaci aktivní strategie řešící problematiku stárnutí populace. ČÁST IV: STATISTICKÉ GRAFY A ÚDAJE CS 10 CS

. ČESKÁ REPUBLIKA 2000 2003 2004 2005 2006 2010 Národní cíl 2000 2005 2006 HDP na obyvatele v PPS 68.7 73.7 76.1 77.0 79.3 100.0 100.0 100.0 Produktivita práce na zaměstnance 62.2 66.5 68.6 69.3 71.2 100.0 100.0 100.0 Míra zaměstnanosti Spolu 65.0 64.7 64.2 64.8 65.3 66.4 (2008) 62.2 63.4p 64.4p 70.0 Ženy 56.9 56.3 56.0 56.3 56.8 53.7 56.2p 57.2p Muži 73.2 73.1 72.3 73.3 73.7 70.8 70.8p 71.6p Míra zaměstnanosti starších pracovníků Spolu 36.3 42.3 42.7 44.5 45.2 36.9 42.3p 43.5p Ženy 22.4 28.4 29.4 30.9 32.1 27.4 33.5p 34.8p Muži 51.7 57.5 57.2 59.3 59.5 47.1 51.5p 52.6p Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj 1.21 1.25 1.25 1.41 1.54 2.06 1.86e 1.84e 1.84e 3.0 Úroveň dosaženého vzdělání mládeže Spolu 91.2 92.1 91.4 91.2 91.8 76.6 77.4 77.8 Ženy 91.7 91.5 91.8 91.1 92.4 79.3 80.1 80.7 Muži 90.7 92.8 91.0 91.3 91.1 73.8 74.7 74.8 Srovnatelné cenové úrovně 48.1 54.5 54.9 58.1 60.7 100.0 100.0 100.0 Investice podniků 24.4 22.1 21.0 20.1 19.6 18.4 17.8 18.2 Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech Spolu : : : 10.0b : : 16.0e : Ženy : : : 11.0b : : 17.0e : Muži : : : 10.0b : : 15.0e : Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti Spolu 5.8 5.8 5.6 5.5 5.2 13.0 11.9 11.4 Ženy 7.5 7.4 6.6 6.7 7.0 20.0 16.8 16.2 Muži 5.0 4.9 5.1 4.8 4.3 9.6 9.7 9.3 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Spolu 4.2 3.8 4.2 4.2 3.9 4.0 4.1p 3.7p Ženy 5.2 5.0 5.3 5.3 4.9 4.6 4.5p 4.0p Muži 3.5 2.9 3.4 3.4 3.1 3.5 3.8p 3.5p Celkové emise skleníkových plynů 75.9 75.2 75.0 74.2 : 90.7 92.1 : Energetická náročnost hospodářství 888.4 891.2 874.4 823.4 : 213.1 208.1 : Objem nákladní dopravy k HDP 93.9 98.7 92.5 83.0 88.5 99.1e 105.4e 106.7e CZ EU27 2010 Cíl EU POROVNANIE S EÚ-27 HDP na obyvatele v PPS Produktiv ita práce na zaměstnance Míra zaměstnanosti - Spolu Ženy Muži Míra zaměstnanosti starších pracovníků - Spolu Ženy Muži Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Úroveň dosaženého vzdělání mládeže - Spolu Ženy Muži Investic e podniků Srovnatelné cenové úrovně Míra ohrožení chudobou po sociálních transferech - Spolu Ženy Muži Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti - Spolu Ženy Muži Dlouhodobá míra nezaměstnanosti - Spolu Ženy Muži Celkové emis e skleníkových plynů Energetic ká náročnost hospodářství Obje m nákladní dopravy k HDP 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 2000 2005 2006 Cíle EU EU-27 = 100 EU-27 = 100 416.8 395.8 CS 11 CS