Gödelovy věty o neúplnosti

Podobné dokumenty
Stručný úvod do problematiky Gödelových vět o neúplnosti

Logika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky


Systém přirozené dedukce výrokové logiky

postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy

Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Úvod do předmětu Formalismus a jeho užití Teorie a axiomy

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Úvod do logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 23

Výroková a predikátová logika - IV

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Výroková a predikátová logika - XIII

Logika, Gödel, neúplnost

10. Techniky formální verifikace a validace

Logický důsledek. Petr Kuchyňka

Výroková a predikátová logika - IX

Základy logiky a teorie množin

Predik atov a logika - pˇredn aˇska () Predik atov a logika - pˇredn aˇska / 16

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

1. Predikátová logika jako prostedek reprezentace znalostí

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

1 3Logika XII. RNDr. Kate 0 0ina Trlifajov PhD.

Matematická indukce, sumy a produkty, matematická logika

Výroková a predikátová logika - VIII

Výroková a predikátová logika - VIII

Výroková a predikátová logika - IX

Cvičení ke kursu Logika II, část III

6. Logika a logické systémy. Základy logiky. Lucie Koloušková, Václav Matoušek / KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Úvod do výrokové a predikátové logiky

Predikátová logika. Z minula: 1. jazyk logiky 1. řádu. 2. term a formule. 3. interpretace jazyka (relační struktura) 4. Tarského definice pravdy

Výroková a predikátová logika - XIV

Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2016

Úvod do logiky (VL): 13. Axiomatické systémy VL a pojem důkazu

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

Úvod do matematiky. Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy

Příklad z učebnice matematiky pro základní školu:

Převyprávění Gödelova důkazu nutné existence Boha

Úvod do logiky a logického programování.

1. Matematická logika

1. Matematická logika

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

2 Důkazové techniky, Indukce

Formální systém výrokové logiky

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014

Přijímací zkouška - matematika

Logika I. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Cvičení ke kursu Klasická logika II

1. MATEMATICKÁ LOGIKA A MNOŽINY

Výroková a predikátová logika - III

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

Výroková logika dokazatelnost

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA, KATEDRA LOGIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

Výroková a predikátová logika - XI

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Cvičení Aktivita 1. část 2. část 3. část Ústní Celkem Známka

Matematická analýza 1

vhodná pro strojové dokazování (Prolog) metoda založená na vyvracení: dokazuje se nesplnitelnost formulí

Výroková a predikátová logika - IX

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Jaká je logická výstavba matematiky?

Sémantika predikátové logiky

RUSSELŮV PARADOX RUSSELLŮV PARADOX

Jaká je logická výstavba matematiky?

Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.

Vrcholová barevnost grafu

Výroková a predikátová logika - VII

Základy logiky Logika a logické systémy. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Rezoluční kalkulus pro výrokovou logiku

Výroková a predikátová logika - III

Zavedení a vlastnosti reálných čísel

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Základy matematické logiky

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

1 Úvod do matematické logiky

Logika Libor Barto. Výroková logika

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2017

Pomocný text. Polynomy

Logika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

MNOŽINY. x A. Jeho varianty paradox mostu se šibenicí, paradox holiče.

Úvod do filosofie matematiky

Výroková a predikátová logika - X

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

VÝROKOVÁ LOGIKA. Výrok srozumitelná oznamovací věta (výraz, sdělení), která může být buď jen pravdivá nebo jen nepravdivá..

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Výroková a predikátová logika - V

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Filosofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Katedra filosofie

Předmluva: o logice 20. století

Hilbertovský axiomatický systém

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

Funkce, elementární funkce.

Kapitola 1: Reálné funkce 1/20

Transkript:

Gödelovy věty o neúplnosti Miloš Jakubíček PB016 Úvod do umělé inteligence Fakulta informatiky, Masarykova univerzita 23. listopadu 2007

1 Gödel & historie Kurt Gödel Historický kontext 2 Jazyk a metajazyk Richardův paradox Gödelovo očíslování 3 1. Gödelova věta 4 2. Gödelova věta 5 Závěry

Kurt Gödel Kurt Gödel Brno, 28. 4. 1906, Princeton, 14. 1. 1978 1929 Gödelova věta o úplnosti 1931 Gödelovy věty o neúplnosti 1940 odchod do exilu (USA) 1951 1. laureát Ceny Alberta Einsteina

Historický kontext Principia Mathematica Principia Mathematica je třísvazkové dílo A. N. Whiteheada a B. Russela publikované v letech 1910 1913, jehož cílem bylo zachytit celou aritmetiku (teorii čísel) jako formální systém skládající se z axiomů a inferenčních pravidel: axiomy + inferenční pravidla = teorémy Požadavky na takový systém: bezesporný

Historický kontext Principia Mathematica Principia Mathematica je třísvazkové dílo A. N. Whiteheada a B. Russela publikované v letech 1910 1913, jehož cílem bylo zachytit celou aritmetiku (teorii čísel) jako formální systém skládající se z axiomů a inferenčních pravidel: axiomy + inferenční pravidla = teorémy Požadavky na takový systém: bezesporný úplný

Bezespornost a úplnost Definice (bezespornost) Formální systém je bezesporný (konsistentní) právě tehdy, když v něm nelze dokázat zároveň formuli X i X.

Bezespornost a úplnost Definice (bezespornost) Formální systém je bezesporný (konsistentní) právě tehdy, když v něm nelze dokázat zároveň formuli X i X. Definice (úplnost) Formální systém je úplný právě tehdy, jestliže všechna pravdivá tvrzení jsou v něm dokazatelná.

Richardův paradox I Richardův paradox Mějme lexikograficky uspořádaná tvrzení o číslech: 1. být sudé 2. být liché 3. být prvočíslo 4. být mocninou dvou... Definice ( být Richardovské ) Přirozené číslo n nazveme Richardovské právě tehdy, když n nemá vlastnost, kterou formuluje tvrzení na místě n v daném uspořádání.

Richardův paradox II Richardovské číslo Definice Richardovského čísla je korektně formulovaným tvrzení o číslech je v našem uspořádání a má nějaké pořadové číslo x. Je x Richardovské? Výsledek Pokud x je Richardovské, pak nemá vlastnost, kterou formuluje tvrzení na místě x, tedy nemá vlastnost být Richardovským, a tedy není Richardovské. Pokud x není Richardovské, pak má vlastnost, kterou formuluje tvrzení na místě x, tedy má vlastnost být Richardovským, a tedy je Richardovské. x je Richardovské x není Richardovské. Spor anebo ne?

Jazyk vs. metajazyk Je Richardův paradox skutečně paradoxem? Spor v Richardově paradoxu je založený na smíšení matematických tvrzení (1 + 1 = 2) a tvrzení o matematice, tj. tvrzení metamatematických ( 1 + 1 = 2 je krásná rovnice).

Jazyk vs. metajazyk Je Richardův paradox skutečně paradoxem? Spor v Richardově paradoxu je založený na smíšení matematických tvrzení (1 + 1 = 2) a tvrzení o matematice, tj. tvrzení metamatematických ( 1 + 1 = 2 je krásná rovnice). Pokud takové matení pojmů vyloučíme, nemůže Richardův paradox nastat. Gödel se však podobným zmatkům vyhnul jak?

Gödelovo očíslování Formulace v číslech o číslech Jak mluvit o číslech a přitom nemluvit mimo čísla? Gödelův trik spočívá v tzv. Gödelově očíslování přiřazení jedinečného Gödelova čísla každému tvrzení tak, že lze zpětně dekódovat přesný tvar formule: Každý symbol dostane po řadě jedinečné číslo 1, 2, 3,....

Gödelovo očíslování Formulace v číslech o číslech Jak mluvit o číslech a přitom nemluvit mimo čísla? Gödelův trik spočívá v tzv. Gödelově očíslování přiřazení jedinečného Gödelova čísla každému tvrzení tak, že lze zpětně dekódovat přesný tvar formule: Každý symbol dostane po řadě jedinečné číslo 1, 2, 3,.... Číslo formule je dáno jako součin prvočísel přidělených po řadě symbolům, které se ve formuli vyskytují, umocněných na číslo daného symbolu.

Gödelovo očíslování Formulace v číslech o číslech Jak mluvit o číslech a přitom nemluvit mimo čísla? Gödelův trik spočívá v tzv. Gödelově očíslování přiřazení jedinečného Gödelova čísla každému tvrzení tak, že lze zpětně dekódovat přesný tvar formule: Každý symbol dostane po řadě jedinečné číslo 1, 2, 3,.... Číslo formule je dáno jako součin prvočísel přidělených po řadě symbolům, které se ve formuli vyskytují, umocněných na číslo daného symbolu.

Gödelovo očíslování Formulace v číslech o číslech Jak mluvit o číslech a přitom nemluvit mimo čísla? Gödelův trik spočívá v tzv. Gödelově očíslování přiřazení jedinečného Gödelova čísla každému tvrzení tak, že lze zpětně dekódovat přesný tvar formule: Příklad Každý symbol dostane po řadě jedinečné číslo 1, 2, 3,.... Číslo formule je dáno jako součin prvočísel přidělených po řadě symbolům, které se ve formuli vyskytují, umocněných na číslo daného symbolu. Mějme formuli (x y) z a symboly v ní obsažené očíslované po řadě 1... 7. Pak této formuli odpovídá Gödelovo číslo 2 1 3 2 5 3 7 4 11 5 13 6 17 7 = 1723219765760312626547490750.

1. Gödelova věta o neúplnosti I 1. Gödelova věta o neúplnosti Každý formální systém zahrnující alespoň aritmetiku přirozených čísel buď není bezesporný, nebo není úplný. Relace dem(x, y) Nechť Y je teorém nějakého formálního systému a X posloupnost odvození Y v tomto systému z jeho axiomů (X je důkaz Y ). X a Y jsou korektně utvořená tvrzení lze najít jejich Gödelova čísla x a y. Mezi x a y existuje aritmetická relace, kterou označíme dem(x, y). Výraz ( x)dem(x, y) x je dokazatelné tvrzení.

1. Gödelova věta o neúplnosti II Formule G Gödel ukázal, že lze najít formuli G s Gödelovým číslem g, která tvrdí ( x)dem(x, g) ( formule s Gödelovým číslem g není dokazatelná). Je-li tento systém úplný, pak pro G nutně platí, že: G je dokazatelná platí G G není dokazatelná. G není dokazatelná platí G G je dokazatelná. G G Formální systém není bezesporný.

1. Gödelova věta o neúplnosti III Bezespornost vs. úplnost Aby byl systém bezesporný, nemůže obsahovat ani G, ani G nebude úplný. BEZESPORNOST ÚPLNOST.

2. Gödelova věta o neúplnosti I 2. Gödelova věta o neúplnosti Žádný formální systém zahrnující alespoň aritmetiku přirozených čísel nemůže dokázat vlastní bezespornost. Formule F G Aby byl systém bezesporný, je nutně neúplný, tedy existuje nedokazatelné tvrzení: ( b)( a)dem(a, b). Pak existuje formule, která není dokazatelná takovou ovšem máme G! Nutně tedy platí ( b)( a)dem(a, b) ( x)dem(x, g), nebo-li F G.

2. Gödelova věta o neúplnosti II Nedokazatelnost bezespornosti Pokud ovšem platí F G, pak je-li systém bezesporný, obsahuje G, a tedy i G (podle 1. Gödelovy věty o neúplnosti) a bezesporným není! Co plyne z nekonsistentního systému Výrok p ( p q) je tautologie. Dosazením G za p lze dokázat libovolné tvrzení q!

Důsledky Žádný (dostatečně silný) formální systém nemůže být zároveň bezesporný a úplný.

Důsledky Žádný (dostatečně silný) formální systém nemůže být zároveň bezesporný a úplný. Bezespornost bezesporného systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat.

Důsledky Žádný (dostatečně silný) formální systém nemůže být zároveň bezesporný a úplný. Bezespornost bezesporného systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Z nekonsistentního systému plyne úplně cokoli.

Důsledky Žádný (dostatečně silný) formální systém nemůže být zároveň bezesporný a úplný. Bezespornost bezesporného systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Z nekonsistentního systému plyne úplně cokoli. Důsledky nejen negativní pro logiku, matematiku, informatiku, filosofii,...

Motto Je to příležitost nikoli pro sklíčenost, nýbrž pro obnovené ocenění sil tvůrčího rozumu. E. Nagel & J. R. Newman Je pozoruhodné, jak velmi blízko mají k sobě v dnešní době logika a filosofie, psychologie a umělá inteligence, informatika a matematika. Inu, zdá se, že žijeme ve velmi vzrušující době! Raymond Smullyan