Projekt převodu české účetní závěrky společnosti Technology Morava, spol. s r.o. na účetní výkazy podle IFRS. Ing. Nikol Baletková

Projekt převodu české účetní závěrky společnosti Technology Morava, spol. s r.o. na účetní výkazy podle IFRS Ing. Nikol Baletková Diplomová práce 2017

PROHLÁŠENÍ AUTORA DIPLOMOVÉ PRÁCE Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na vědomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k prezenčnímu nahlédnutí, že jeden výtisk diplomové práce bude uložen na elektronickém nosiči v příruční knihovně Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně; byla jsem seznámena s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. 35 odst. 3; beru na vědomí, že podle 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen připouští-li tak licenční smlouva uzavřená mezi mnou a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně s tím, že vyrovnání případného přiměřeného příspěvku na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše) bude rovněž předmětem této licenční smlouvy; beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Prohlašuji, 1. že jsem na diplomové práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval. V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor. 2. že odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. Ve Zlíně 13. 4. 2017 Jméno a příjmení: Nikol Baletková podpis diplomanta

ABSTRAKT Tato práce se zabývá problematikou převodu účetní závěrky sestavené podle české účetní legislativy na účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve vybrané společnosti. Práce je rozdělená do tří částí: teoretické, praktické a projektové části. V teoretické části je zpracována literární rešerše týkající mezinárodní harmonizace účetnictví, srovnání účetních výkazů v obou účetních systémech a procesu převodu. V praktické části je zpracována analýza rozdílných položek účetních výkazů. V projektové části jsou upraveny položky výkazů podle IFRS a je sestavena účetní závěrka podle IFRS. Na závěr je projekt zhodnocen a jsou zde uvedeny možnosti, rizika a přínosy pro vybranou společnost. Klíčová slova: IFRS, česká účetní legislativa, účetní závěrka, převod ABSTRACT This thesis deals with the transfer of financial statements in accordance with Czech legislation on statements under International Financial Reporting Standards of the selected company. The thesis is divided into three parts: theoretical, practical and project part. The theoretical part deals with the literature review on the international accounting harmonization, the comparison of financial statements in both accounting systems and the conversion process. The practical part is an analysis of different items of financial statements. In the project part are regulated items under IFRS and statements have been prepared in accordance with IFRS financial statements. At the conclusion of the project is assessed and are given options, risks and benefits of the selected company. Keywords: IFRS, czech accounting legislation, accounting reports, transfer

Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš. Tomáš Baťa Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Ing. Karlu Štekerovi, Ph.D. za poskytnuté rady a připomínky. Z celého srdce děkuji rodině za jejich podporu a ochotu, především mému ročnímu synovi, za velkou trpělivost a lásku.

OBSAH ÚVOD... 9 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE... 10 I TEORETICKÁ ČÁST... 11 1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ... 12 1.1 IFRS A US GAAP... 12 1.2 HARMONIZACE V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE... 14 1.2.1 Regulace účetnictví v České republice... 15 2 CHARAKTERISTIKA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 17 2.1 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY... 17 2.1.1 Rozvaha... 19 2.1.2 Výkaz zisku a ztráty... 19 2.1.3 Přehled o peněžních tocích... 20 2.1.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu... 21 2.1.5 Příloha... 21 2.2 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE IFRS... 23 2.2.1 Koncepční rámec... 23 2.2.2 Výkaz o finanční pozici... 28 2.2.3 Výkaz o úplném výsledku a výsledovka... 28 2.2.4 Výkaz o změnách vlastního kapitálu... 29 2.2.5 Výkaz o peněžních tocích... 29 2.2.6 Komentář... 29 3 PROCES PŘEVODU ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 30 3.1 HLAVNÍ ODLIŠNOSTI MEZI ZÁVĚRKOU PODLE ČÚL A IFRS... 30 3.1.1 Účetní závěrka... 30 3.1.2 Účetní postupy... 32 3.1.3 Možné přínosy vykazování podle IFRS... 32 3.2 PRVNÍ PŘIJETÍ MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ... 33 3.3 ETAPY PŘECHODU NA ÚČETNÍ ZÁVĚRKU PODLE IFRS... 34 3.3.1 Příprava společnosti na převod... 34 3.3.2 Analýza položek účetní závěrky... 35 3.3.3 Významnost a účetní metody... 35 3.3.4 Získání převodních dat a vytvoření převodního můstku... 36 3.3.5 Sestavení účetní závěrky dle IFRS... 36 3.4 ÚROVNĚ PŘECHODU ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 36 3.4.1 Převod na úrovni účetních výkazů... 37 3.4.2 Převod na úrovni obratové předvahy... 37 3.4.3 Paralelní účetní systém... 37 4 VYBRANÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY... 39 4.1.1 Analýza zadluženosti a stability... 39 4.1.2 Analýza likvidity... 40 4.1.3 Analýza rentability... 41 II PRAKTICKÁ ČÁST... 42 5 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI... 43

5.1 DŮVOD PRO VYKAZOVÁNÍ PODLE IFRS... 44 6 ANALÝZA VÝKAZŮ SPOLEČNOSTI A ROZDÍLŮ MEZI ČÚL A IFRS... 46 6.1 ROZVAHA - AKTIVA... 47 6.1.1 Dlouhodobý majetek... 47 6.1.2 Oběžný majetek... 50 6.1.3 Časové rozlišení aktiv... 52 6.2 ROZVAHA PASIVA... 52 6.2.1 Vlastní kapitál... 52 6.2.2 Cizí zdroje... 53 6.2.3 Časové rozlišení pasiv... 55 6.3 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY... 56 6.3.1 Výnosy... 56 6.3.2 Náklady... 57 6.3.3 Ostatní položky výkazu... 59 6.4 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH... 61 6.5 VÝKAZ O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU... 62 7 PROJEKT PŘEVODU ČESKÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY NA ZÁVĚRKU PODLE IFRS... 63 7.1 NEHMOTNÁ AKTIVA... 63 7.2 POZEMKY, BUDOVY A ZAŘÍZENÍ... 65 7.3 LEASINGY... 66 7.4 ZÁSOBY... 69 7.5 FINANČNÍ NÁSTROJE... 70 7.5.1 Pohledávky... 70 7.5.2 Závazky... 71 7.5.3 Časové rozlišení a dohadné položky... 73 7.6 REZERVY, PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A AKTIVA... 73 7.7 DANĚ ZE ZISKU... 74 7.8 SOUHRNNÉ ZMĚNY... 76 8 SESTAVENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY PODLE IFRS... 79 8.1 VÝKAZ O FINANČNÍ POZICI... 79 8.2 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT... 81 8.3 VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU... 81 8.4 VÝKAZ CASH FLOW... 82 8.5 KOMENTÁŘ... 83 8.6 VLIV PŘEVODU NA VYBRANÉ FINANČNÍ UKAZATELE... 84 8.6.1 Analýza struktury položek rozvahy... 84 8.6.2 Analýza výsledku hospodaření... 85 8.6.3 Vybrané ukazatele finanční analýzy... 86 9 ZHODNOCENÍ PŘEVODU ÚČETNÍ ZÁVĚRKY NA ZÁVĚRKU PODLE IFRS... 88 ZÁVĚR... 91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 92

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 96 SEZNAM OBRÁZKŮ... 97 SEZNAM TABULEK... 98 SEZNAM PŘÍLOH... 100

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 9 ÚVOD V posledních letech probíhá ve společnosti v oblasti hospodaření významná globalizace. S rostoucí informační základnou a celosvětovým propojením sfér života lidí i podniků, se dostává do popředí i zájem o ekonomická data z jednotlivých podniků po celém světě. Důraz je kladen na oblast účetnictví, konkrétně na formu a způsob vykazování hospodaření podniků. Informace se stává důležitou a obchodovanou komoditou. Data, která produkuje účetnictví, zajímají investory, manažery, státní organizace, vlastníky, zaměstnance i obchodní partnery. Získané informace jsou podstatné pro jejich další rozhodování. Oblast účetnictví však v propojené světové ekonomice naráží na národní účetní předpisy, které zamezují mezinárodnímu srovnání a zhodnocení. Národní účetní systémy jsou založeny na zvyklostech a tradicích v dané zemi a většinou jsou i výrazně ovlivněny daňovou legislativou, která je s účetnictvím spojena. Mezinárodní investor, který zvažuje na trhu možnosti uložení svého kapitálu, není schopen se orientovat v odlišných účetních legislativách a správně se rozhodovat. Společnost se proto snaží o mezinárodní harmonizaci účetních standardů, které by umožnily vykazování podle jednotných pravidel a usnadnily by tak srovnání společností z různých zemí. Investor i další uživatelé účetní závěrky budou schopni zjistit relevantní informace bez zatížení národního systému účetnictví. Mezinárodní účetní standardy umožňují získat více zahraničních investorů a pomáhají k dalšímu rozvoji. Po vstupu do Evropské unie mají vybrané společnosti v České republice povinnost vykazovat podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Společnosti vykazující podle národní legislativy si mohou dobrovolně zvolit vykazování podle mezinárodních standardů, a tím se stát atraktivnější pro investory a celosvětově konkurenceschopnými. Česká účetní legislativa je zatížena daňovými povinnostmi, které omezují základní principy vykazování a věrné a poctivé zobrazení skutečnosti. Mezinárodní standardy vznikly právě proto, aby byly principy a zásady účtování zachovány a zároveň byly sestavovány ucelené a srovnatelné údaje. Diplomová práce se zabývá převodem účetní závěrky sestavené podle české účetní legislativy na účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů. Mezinárodní standardy poskytují více možností prezentace a uplatnění společnosti v globalizovaných tržních podmínkách.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 10 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je transformace účetních výkazů vybrané společnosti za rok 2015 na účetní závěrku sestavenou v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Zhodnotit přínosy a rizika převodu a jeho vliv na finanční pozici podniku prostřednictvím ukazatelů finanční analýzy. Cílem teoretické části je popsat problematiku sestavení účetní závěrky z pohledu mezinárodních standardů účetního výkaznictví a české účetní legislativy a dále nastínit možnosti přechodu účetní závěrky. Cílem praktické části je analýza jednotlivých položek účetní závěrky a následné sestavení výkazů podle mezinárodních standardů. Úpravy výkazů jsou v praktické části zobrazeny u společnosti Technology Morava, spol. s r.o. Teoretická část je zpracována explanační metodou. V metodě je postupováno od obecného k jednotlivému. Poznatky jsou zpracovány obecně teoretickou metodou, konkrétně indukcí a srovnáním. Získané informace jsou v praktické části aplikovány při analýze účetních výkazů, které slouží jako podklad pro vyhotovení projektu. V této části práce je použita metoda analýzy, která rozkládá komplex na části, komparace poznatků, a také metoda syntézy umožňují spojení rozmanitostí v celek.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 11 I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 12 1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ Již několik let probíhá trend globalizace a informační propojenosti celého světa. Procesy internacionalizace týkající se ekonomických aktivit vyvíjí tlak na propojení a možnost srovnání různých společností napříč světovým spektrem. Zrychlení komunikace, přesnost a komplexnost informačních systémů, srozumitelnost a spolehlivost nutí k dalšímu vývoji i účetnictví, které je prostředkem pro zhodnocení finanční situace dané účetní jednotky. Tyto procesy vedou k dalšímu stupni účetního výkaznictví, tedy k harmonizaci účetnictví. Sjednocené účetní závěrky slouží všem zainteresovaným stranám k uspokojení jejich potřeb. (Ficbauer a Ficbauer, 2010, s. 7) Podle Dvořákové (2014, s. 3) jsou poskytnuté účetní informace důležité jak pro realizaci kvalifikovaných rozhodnutí, tak i z hlediska poskytování grantů a dotací. Jílek a Svobodová (2012, s. 13) zmiňují, že účetní pravidla se stávají v posledních letech benevolentními. Účetnictví umožňuje umělé nadhodnocování aktiv a snižování závazků. Účetní informace jsou základem různých ekonomických statistik, a proto je důležité, aby použité účetní metody byly u všech účetních jednotek shodné. Z tohoto důvodu je mezinárodní harmonizace účetnictví tolik potřebná. Knápková, Pavelková a Šteker (2013, s. 187) doplňují, že účetnictví, které je založeno pouze na národních předpisech daného státu, neposkytuje všem potencionálním uživatelům relevantní informace. Dvořáková (2014, s. 3) rozlišuje tři hlavní proudy mezinárodní účetní harmonizace. Prvním proudem jsou Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), dále účetní směrnice Evropské unie a posledním proudem jsou národní účetní standardy USA US GAAP. 1.1 IFRS a US GAAP Harmonizaci v účetnictví ve světě představují Mezinárodní standardy účetního výkaznictví a obecně přijímané účetní zásady USA. Zároveň v současnosti probíhá tlak na jejich spojení s japonskými GAAP. IFRS a US GAAP jsou platné pro všechny typy účetních jednotek bez ohledu na jejich velikost. Sjednoceností účetních výkazů a jejich vyšší srozumitelnost zajistí přehledné a málo nákladné výkazy, kterým porozumí každý průměrně vzdělaný člověk, zároveň takto vytvořené výkazy zvyšují celosvětovou konkurenceschopnost. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 14)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 13 Významnou úlohu v oblasti mezinárodní harmonizace sehrál Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASC). Výbor byl založen v roce 1973 v Londýně. Jedná se o nezávislou soukromou organizaci, která sdružuje profesní účetní instituce z více jak sto zemí světa. Cílem organizace bylo vytvořit Mezinárodní standardy (IAS) pro účetní závěrky obchodních společností, zajistit jejich celosvětové používání a usilovat o harmonizaci účetního výkaznictví. V roce 1997 byl založen Stálý interpretační výbor (SIC), který posuzoval sporné účetní problémy, které vyplývaly z používání IFRS v praxi. K těmto problémům výbor vytvořil interpretace, které řeší konfliktní oblasti IFRS. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 188) V roce 1999 bylo navrženo nové organizační uspořádání instituce vydávající standardy. Vznikla Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF), která zajišťuje svou činnost prostřednictvím příspěvků od různých soukromých i veřejných institucí. V roce 2010 byla nadace IASCF přejmenována na IFRS Foundation. Nadaci řídí správci, kteří jsou voleni tak, aby byla nadace profesně i územně vyvážená. Správci jmenují Radu IASB, která pracuje od roku 2001 a odpovídá za tvorbu standardů mezinárodního výkaznictví. Standardy jsou od roku 2003 vydávány pod novým názvem Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, současně se začal používat i nový název pro interpretace (IFRIC). (Dvořáková, 2011, s. 8) Vydávané standardy nejsou vytvořeny pro určité prostředí, a proto mohou být používány nadnárodně. Do procesu tvorby jednotlivých standardů zasahuje i odborná veřejnost z celého světa. Většina standardů se člení na čtyři hlavní části. V první části jsou definovány pojmy, se kterými standard pracuje, dále způsoby oceňování, kritéria pro vykázání položky ve výkazech účetní závěrky a nakonec požadavky na zveřejnění. U některých standardů je více možností řešení účetního zpracování. (Šrámková a Křivánková, c2015, s. 7-8) V rámci komplexu standardů IFRS byla zavedena hierarchie používání standardů. Jednotlivé standardy a interpretace k nim se použijí v případě specifických transakcí nebo podmínek. V případě absence hledané transakce, vztahu, definice má být pro vytvoření účetního pravidla využit Koncepční rámec a jeho definice, kritéria vykazování a koncepce oceňování. Není-li možné řešení účetního problému najít, je možné požádat o prohlášení tvůrce standardů, nebo využít jinou účetní literaturu, případně průmyslové postupy, které nejsou v rozporu s pokyny IFRS. (Epstein a Jermakowicz, c2010, s. 15) Hlavním cílem vypracovávaných standardů nejsou konkrétní postupy účtování, ale podstatná je interpretace údajů z účetnictví v podobě účetních výkazů. IFRS i US GAAP jsou

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 14 postaveny na obecných zásadách, avšak podstatný rozdíl mezi nimi je, že US GAAP obsahují podrobnější pravidla. Z historického pohledu americké účetnictví bylo, a stále se řadí mezi nejpropracovanější účetní systémy na světě. Velký podíl na tom má americký finanční trh, který byl největší a nejlikvidnější a investorsky zajímavý. Americká Rada pro účetní standardy (FASB) tvoří a vydává účetní standardy. Avšak US GAAP jsou i účetní zásady, které jsou obecně přijímány a vyvinuly se na základě zkušeností a zvyků. Pokud společnosti chtěly být kotovány na americkém trhu, musely podle Komise pro cenné papíry a burzy, sestavovat své výkazy podle US GAAP. Od roku 2007 již mohou společnosti kotované na burze v USA sestavovat své výkazy i podle IFRS, a to díky projektu konvergence mezi IFRS a US GAAP. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 49) V roce 2002 vznikl projekt konvergence IFRS a US GAAP, který byl společně vytvořen FASB v USA a IASB v Evropě. Cílem je kompatibilita stávajících standardů a spolupráce do budoucna. (Bohušová, 2008, s. 17) 1.2 Harmonizace v rámci Evropské unie Legislativní úprava účetnictví byla značně rozdílná z důvodu odlišných právních předpisů v jednotlivých zemích, kterým účetní výkazy slouží hlavně k výběru daní. Proto byl vytvořen Kodex účetní legislativy Evropské unie, který obsahoval čtvrtou směrnici, zabývající se účetní závěrkou, sedmou směrnici o konsolidovaných účetních závěrkách a osmou směrnici, týkající se problematiky auditu. (Hinke, 2013, s. 17) Tyto směrnice byly nahrazeny jednotnou Směrnici Evropského Parlamentu a Rady (2013/34/EU) o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků a Směrnicí Evropského Parlamentu a Rady (2006/43/ES) o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek. (Komora auditorů České republiky, 2016) Směrnice, vydávané EU, jsou pro členské země závazné. Země je v předepsaném termínu musí zahrnout do své národní legislativy. Přes toto sjednocení v oblasti účetnictví, existují v jednotlivých zemích mírné rozdíly. EU z důvodu narůstajícího tlaku globalizace přijala v roce 2002 IFRS ve formě nařízení. Nařízení EU funguje na principu přímého práva, které není nutné nijak upravovat a včleňovat do národních právních předpisů. Podle přijatého nařízení měly být mezinárodní standardy účetního výkaznictví aplikovány nejpozději od roku 2005 na konsolidované účetní závěrky společností, které mají kótovány cenné papíry na trhu.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 15 Jednotlivé vydávané standardy IFRS procházejí v rámci EU schvalovacím procesem, který je poměrně zdlouhavý. Hlavní slovo v procesu má Evropský parlament a Rada. Ti mohou navrhované nařízení zamítnout. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 44) Paseková (2012, s. 11) spatřuje velkou nevýhodu v rámci harmonizace v EU v tom, že vydávané směrnice EU nejsou oficiálními platnými IFRS. 1.2.1 Regulace účetnictví v České republice Legislativa v ČR je úzce spjatá s vydávanými předpisy Evropské unie. Česká republika, jako členská země unie od roku 2004, musí implementovat a respektovat právní předpisy EU. Mezi základní předpisy upravující české účetnictví patří: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o účetnictví), vyhlášky Ministerstva financí k zákonu o účetnictví; podnikatelský subjektů se týká konkrétně vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb.) České účetní standardy, vnitřní účetní směrnice. Další předpisy, které mají vliv na oblast účetnictví: zákon o obchodních korporacích, zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, daňové zákony, zákoník práce, zákony týkající se sociálního a zdravotního pojištění. (Šteker a Otrusinová, 2016, s. 35) V souvislosti s přijetím Mezinárodních standardů účetního výkaznictví Evropskou unii byla provedena novela zákona o účetnictví v roce 2003, která umožňovala vykazovat podle IFRS. Jednalo se konkrétně o obchodní společnosti, které jsou emitentem cenných papírů (CP) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v EU a o konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem CP registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 16 státech EU. IFRS mohou použít i ostatní konsolidující účetní jednotky. V roce 2010 došlo k rozšíření okruhu jednotek o účetní jednotku, která je ovládanou osobou nebo osobou pod společným vlivem, pokud lze předpokládat, že se podrobí sestavování konsolidované účetní závěrky podle IFRS, a o účetní jednotku, která je obchodní společností a je ovládající osobou, pokud bude sestavovat konsolidovanou závěrku podle IFRS. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 57) Knápková, Pavelková a Šteker (2013, s. 191) spatřují výhodu v používání IFRS českými podniky zejména v lepším zobrazení hospodaření a jejich výkonnosti. Hlavní zásadou IFRS je, že ekonomická podstata převažuje nad právní formou, také umožňuje ocenit majetek reálnou hodnotou. Naopak velkou nevýhodou je, že české podniky, sestavující účetní závěrku podle IFRS, nemohou vycházet při výpočtu daně z příjmů z výsledku hospodaření vyčísleného podle IFRS. Tato skutečnost klade na tyto společnosti vyšší požadavky na informační systém, čas i odbornost pracovníků, neboť daň z příjmu musí být počítána podle české legislativy. Účetní jednotka vyhotoví převodový můstek mezi IFRS a českou účetní legislativou (ČÚL) pro účetní operace, které jsou v systémech odlišně vykazovány nebo vyhotoví účetní výkazy ve dvou účetních systémech zároveň. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 191) Dalším problémem je, že zveřejňované informace podle IFRS jsou pro malé a střední podniky, které jsou v České republice hojně zastoupeny, zbytečné a také finančně nákladné. Tento problém lze částečně vyřešit standardem IFRS pro malé a střední podniky. Standard je sestaven jako běžný standard IFRS ovšem oproti plným standardům je rozsahově menší a neklade tak vysoké nároky na množství a podrobnost vykazovaných položek. Vykazování podle IFRS může těmto podnikům přinést jistou konkurenční výhodu, především z důvodu propojenosti českých podniků s okolními zeměmi. (Paseková, 2012, s. 13) České účetnictví postupně do své legislativy zahrnuje řadu principů, které jsou součástí IFRS. Tento proces je patrný i v rozsáhlé novelizaci zákona o účetnictví z roku 2016. I když se na mnohé české podniky nevztahuje vykazování účetní závěrky podle IFRS, musí do budoucna počítat s dalším přiblížením ke standardům mezinárodního účetního výkaznictví.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 17 2 CHARAKTERISTIKA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Účetní závěrka je produktem účetnictví, jehož základní funkcí je podávat uživatelům spolehlivé informace o ekonomickém stavu účetní jednotky. Hlavním důvodem pro sestavení účetní závěrky není a nikdy nebyl výpočet daně. Význam výkazů spočívá v podání věrných a poctivých údajích, aby se mohl informovaný uživatel správně rozhodovat a zvážit své rizika. (Ficbauer a Ficbauer, 2010, s. 8) Jak uvádí Sládková a Strouhal (2016, s. 7) role účetní závěrky je v tržní ekonomice nezastupitelná a je často jediným zdrojem informací pro různé uživatele (věřitele, banky, stát, investory). Slouží především externím uživatelům než samotné společnosti. 2.1 Účetní závěrka podle české účetní legislativy Účetní závěrka je v České republice upravena zákonem o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele. Zákon o účetnictví vymezuje kategorie účetních jednotek, rozsah vedení účetnictví, obsah a typy účetní závěrky, povinnost sestavit výroční zprávu, způsoby zveřejnění závěrky. Vyhláška č. 500/2002 Sb. popisuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání a obsahové vymezení jednotlivých položek. (Šteker a Otrusinová, 2016, s. 239) Novela zákona o účetnictví z roku 2016 zavedla kategorizaci účetních jednotek, ke které se vztahuje i rozsah, způsob a zveřejnění účetní závěrky. Účetní jednotka spadá do určité kategorie, viz Tab. 1, při splnění aspoň dvou kritérií ve dvou řádných účetních závěrkách jdoucích po sobě. Účetní jednotku lze klasifikovat jako mikro, malou, střední nebo velkou, pokud překročí dvě uvedené hodnoty své kategorie, bude od počátku následujícího období přesunuta do nové kategorie. (Strouhal, 2016, s. 2) Tab. 1 Kategorizace jednotek (Česko, 1991 vlastní zpracování) Účetní jednotka Aktiva celkem (netto) Čistý obrat Průměrný přepočtený počet zaměstnanců Mikro 9 000 000 Kč 18 000 000 Kč 10 Malá 100 000 000 Kč 200 000 000 Kč 50 Střední 500 000 000 Kč 1 000 000 000 Kč 250 Velká subjekty veřejného zájmu, všechny ostatní účetní jednotky a vybrané účetní jednotky (ty spadají do této kategorie vždy)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Účetní závěrku podle české účetní legislativy (ČÚL) tvoří: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu. (Česko, 1991) Mikro a malé účetní jednotky sestavují pouze rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí) navíc sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu v případě, že podléhají auditu. Subjekty veřejného zájmu (banky, spořitelny, zdravotní pojišťovny, penzijní společnosti) nemusí sestavovat výkaz o peněžních tocích. Střední a velké účetní jednotky sestavují všech pět výkazů. Účetní závěrku v plném rozsahu nemusí vykazovat malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnosti mít ověřenou účetní závěrku auditorem. Kritéria pro splnění povinnosti auditu jsou u obchodních společností a družstev překročení dvou ze tří podmínek a u akciových společností a svěřeneckých fondů stačí překročit jen jednu za účetní období a za bezprostředně předcházející. Těmi podmínkami jsou aktiva vyšší než 40 milionů korun, čistý obrat vyšší než 80 milionů korun a průměrný přepočtený počet zaměstnanců vyšší než 50. (Česko, 1991) Výkazy účetní závěrky se sestavují v peněžních jednotkách české měny a zaokrouhlují se na celé tisíce Kč. Mohou být vyjádřeny i v celých milionech Kč. Účetní závěrka může být sestavená jako řádná, tedy k poslednímu dni účetního období, mimořádná, která je sestavena k jinému datu než k poslednímu dni účetního období, dále mezitímní, která je sestavena v průběhu období, kdy se neuzavírají účetní knihy a konsolidovaná, kde jsou majetkově propojené podniky. (Šteker a Otrusinová, 2013, s. 237-239) Účetní závěrka musí podle zákona o účetnictví obsahovat: obchodní firmu nebo název a sídlo, přidělené identifikační číslo, informaci o zápisu do veřejného rejstříku, právní formu jednotky, předmět podnikání nebo účel, pro který byla jednotka založena,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 19 okamžik, ke kterému se závěrka sestavuje (rozvahový den), okamžik sestavení závěrky, podpisový záznam statutárního orgánu jednotky. (Česko, 1991) Účetní jednotka zapsána ve veřejném rejstříku je povinna zveřejnit sestavenou účetní závěrku ve sbírce listin příslušného rejstříkového soudu. Účetní závěrka může být uložena i jako součást výroční zprávy. Zveřejněna musí být nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Pokud účetní jednotka má povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, zveřejňuje účetní závěrku i výroční zprávu až po ověření auditorem a schválením nejvyššího orgánu jednotky, přičemž se zveřejní i zpráva auditora. (Sládková a Strouhal, 2016, s. 8) 2.1.1 Rozvaha Rozvaha je výkaz, který vypovídá o finanční pozici účetní jednotky. Zobrazuje na jedné straně přehled majetku, tedy aktiv, a na straně druhé zdroje financování, pasiv. Pasiva se dále člení na vlastní kapitál a závazky. Tento výkaz zobrazuje pouze konečné či počáteční stavy aktiv a pasiv k určitému datu. (Strouhal, 2009, s. 120) Všeobecně rozvaha podává informace o funkční skladbě aktiv rozlišuje aktiva stálá a oběžná. Vypovídá o likviditě podniku o finanční struktuře velikosti vlastního kapitálu a cizích zdrojů a o struktuře vlastní kapitálu, zda je podnik financován z interních zdrojů nebo z externích. (Kovanicová, 2004, s. 360) V bilanci se uváděné položky zobrazují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb, která určuje skladbu výkazu. Jednotlivé položky jsou kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky, které jsou označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny, pokud nejde o významnou částku a nebude tím narušena zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti. V rozvaze jsou uvedené údaje za běžné a minulé období. Výše neupravených aktiv od oprávek a opravných položek se nazývá aktiva brutto, samostatné opravné položky a oprávky jsou korekce a aktiva očištěná od korekce jsou označovány jako aktiva netto. Výše položek v minulém období je v hodnotě aktiv netto. Na straně aktiv jsou zobrazeny položky za běžné a minulé období. (Česko, 2002) 2.1.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty má za úkol informovat uživatele o finanční výkonnosti podniku. Položky výkazu jsou vertikálně a stupňovitě uspořádány tak, aby bylo možno vyčíslit provozní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 20 výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření a výsledek hospodaření před zdaněním a za účetní období. (Kovanicová, 2004, s. 361) Výkaz zisku a ztráty lze sestavit v druhovém členění nebo v účelové členění. V druhovém členění jsou náklady a výnosy rozděleny podle druhů. Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění vykazuje výnosy a náklady, které byly vynaloženy bez ohledu na jejich druh. Údaje jsou uváděny za běžné a minulé období. (Sládková a Strouhal, 2016, s. 59) Položky výkazu jsou kombinací číslic a písmen. Jednotlivé položky lze členit na podpoložky. Písmena představují nákladové položky a číslice výnosové položky. Položky, které jsou označené arabskou číslicí, mohou být stejně jako v rozvaze sloučeny. Položky v nulové výši se ve výkazu neuvádějí. (Česko, 2002) Výkaz zisku a ztráty sestavují obchodní společnosti vždy v plném rozsahu, i když rozvahu mohou sestavit ve zkráceném. Od roku 2016 neobsahuje výkaz zisku a ztráty mimořádné náklady a výnosy a účty týkající se aktivace a změny stavu zásob vlastní výroby již nejsou výnosové, ale nákladové. (Sládková a Strouhal, 2016, s. 59) 2.1.3 Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích, též cash flow, je odvozený výkaz. Informuje o příjmech a výdajích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v průběhu účetního období. Za peněžní prostředky jsou považovány peníze v hotovosti, ceniny, peníze na cestě a peníze na bankovních účtech. Peněžními ekvivalenty chápeme krátkodobý likvidní finanční majetek, který lze rychle a snadno směnit za předem známou částku peněžních prostředků, například cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu. (Česko, 2002) Změny peněžních prostředků se sledují v provozní, finanční a investiční činnosti: provozní činnost je základní činnost podniku, nelze ji zahrnout mezi finanční ani investiční činnost, investiční činnost je pořízení a prodej dlouhodobého majetku, případně poskytování úvěrů a půjček, které nelze zahrnout do základní činnosti, finanční činnost je činnost, která mění velikost a složení vlastního kapitálu a případně dlouhodobých i krátkodobých závazků. (Šteker a Otrusinová, 2016, s. 241) Pro sestavení výkazu se používají dvě metody, metoda přímá a nepřímá. Nepřímou metodu lze použít pouze pro vyčíslení toku z provozní činnosti.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 21 Přímá metoda zjišťuje jednotlivý příjem nebo výdaj a ten pak přiřadí do určité položky ve struktuře výkazu. Jelikož je přiřazování každého pohybu samostatně náročné, používají se v praxi i metody, které přiřazují do jednotlivých položek výkazu skupiny pohybů, například příjmy a výdaje v hotovosti za jeden měsíc. (Sládková a Strouhal, 2016, s. 67) Nepřímá metoda vychází z principu, že každá účetní operace je provedena souvztažně, buďto jen rozvahově nebo i výsledkově. (Kovanicová, 2004, s. 368) Vychází z úpravy výsledku hospodaření o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Za nepeněžní transakce se považují zejména odpisy majetku, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek. Sládková a Strouhal (2016, s. 67) uvádí, že přehled povinně sestavují střední a velké účetní jednotky a jednotky vykazující podle IFRS. 2.1.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled podává informace o zvýšení či snížení jednotlivých položek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Tento přehled nemá legislativně předepsanou formu, záleží tedy na jednotce, jakou strukturu zvolí. Přehled musí navazovat na rozvahovou položku A. Vlastní kapitál. Z přehledu musí jasně plynout, k jakým změnám v průběhu účetního období došlo a co bylo jejich důvodem. Jednotlivé změny mohou být doplněny i o komentář v příloze. (Sládková a Strouhal, 2016, s. 82) 2.1.5 Příloha Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené ve výkazech. Podle kategorizace jednotek je upraven i obsah přílohy a množství zveřejňovaných informací. U všech kategorií příloha obsahuje: obecné údaje o jednotce název, sídlo, právní forma, předmět podnikání, rozvahový den, apod., použité obecné zásady a účetní metody způsob oceňování majetku a závazku, stanovení úprav hodnot majetku, přepočty cizí měny, stanovení reálné hodnoty majetku a závazků, použité oceňovací modely a technicky při ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 22 výše pohledávek a závazků se splatností delší než 5 let, výše pohledávek a závazků krytých věcnými zárukami s uvedením povahy a formy záruk, výše pohledávek a závazků, podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk nevykázaných v rozvaze, výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěru poskytnutých členům řídích, kontrolních a správních orgánů s uvedením úrokové sazby, splacených, odepsaných a prominutých částek, výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které lze považovat za mimořádné co do objemu nebo původu, průměrný přepočtený počet zaměstnanců. (Šteker a Otrusinová, 2016, s. 245) Dalšími uváděnými informacemi podle kategorizace jednotek mohou být: název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených jednotek, popřípadě název a sídlo jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, počet a jmenovitou nebo účetní hodnotu akcií, případně změn podílů, výši odměn členům řídících, správních a kontrolních orgánů, způsob rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, výše odložené daně, povaha a účel podrozvahových operací, transakce uzavřené se spřízněnou stranou, celkové odměny auditorům za účetní období, zůstatky, přírůstky a úbytky u jednotlivých dlouhodobých aktiv, výše jejich oprávek i opravných položek. (Česko, 2002, 39) Šteker a Otrusinová (2016, s. 245) uvádějí, že účetní závěrku ovlivňují také informace, které nastaly v době mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky. Dopad událostí se zobrazuje buď v běžném období, a to přímo v rozvaze nebo výkazu zisku a ztráty, nebo jsou popsány v příloze. V prvním případě je dopad událostí zohledněn k rozvahovému dni, i když k události došlo až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. Je to například manko podle inventarizace k 31. 12. nebo zpřesnění hodnoty dohadné položky, rezervy. V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky, a nebyly známy účetní jednotce k rozvahovému dni, bude jejich ekonomický

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 23 dopad vyčíslen v příloze. Mezi tyto události patří fúze společnosti, požár, rozhodnutí o zahájení restrukturalizace apod. (Šteker a Otrusinová, 2016, s. 246) 2.2 Účetní závěrka podle IFRS Účetní závěrkou se zabývá IAS 1 Prezentace účetní závěrky, také IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a dále Koncepční rámec a ostatně i všechny další standardy, které obsahují návod k věrnému a pravdivému výkaznictví. (Hinke, 2013, s. 29) Cíle účetní závěrky jsou stanoveny v Koncepčním rámci IFRS. Cílem účetní závěrky je informovat o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici podniku. Poskytnuté informace jsou stěžejní pro rozhodování stávajících i potencionálních investorů, půjčovatelů a ostatních uživatelů účetní závěrky. Ostatním požadavků a informacím se věnuje IAS 1. Tento standard stanovuje základnu pro prezentaci obecné účetní závěrky a tím zajišťuje její srovnatelnost se závěrkami jiných účetních jednotek. (Bohušová, 2008, s. 40) Podle standardu IAS 1 obsahuje účetní závěrka tyto výkazy: výkaz o finanční pozici ke konci účetního období, výkaz o výsledku a ostatním úplném výsledku, výkaz o peněžních tocích za účetní období, výkaz o změnách vlastního kapitálu za účetní období, komentář k účetním výkazům. (Hinke, 2013, s. 29) 2.2.1 Koncepční rámec Koncepční rámec je úvodem do IFRS tvořící filosofický základ. Je jediným standardem bez číselného označení a je klíčem pro porozumění koncepce IFRS. (Ficbauer a Ficbauer, 2010, s. 38) Koncepční rámec stanovuje základní prvky účetní závěrky, kterými jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady, kritéria pro uznání a vyjádření prvků v účetní závěrce a jejich ocenění. (Dvořáková, 2011, s. 15) Rámec definuje: a) cíl účetního výkaznictví, b) kvalitativní vlastnosti užitečných finančních informací, c) vykazující jednotku,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 24 d) definice, účtování a oceňování položek účetní závěrky, e) koncept kapitálu a jeho uchování. (Deloitte Global Services Limited, 2017a) Ad a) cíl účetního výkaznictví Jak je již výše uvedeno, cílem účetního výkaznictví je poskytnout uživateli finanční informace o jednotce. Uživateli jsou investoři, věřitelé, a další uživatelé, kteří využívají tyto informace k rozhodování o nákupu, prodeji nebo držení kapitálu jednotky. (Deloitte Global Services Limited, 2017a) Účetní závěrka podle Dvořákové (2011, s. 16) hodnotí finanční situaci a vykazující změny v podniku. Uživatelé závěrky jsou schopni posoudit silné a slabí stránky podniku, likviditu, solventnost i schopnost podniku přizpůsobit se okolním změnám. Účetní závěrka informuje o schopnosti podniku generovat peněžní prostředky a možnosti jejich získávání a nakládání s nimi. Jílek a Svobodová (2012, s. 75) uvádí, že finanční výkonost lze hodnotit prostřednictvím akruálního principu. Akruální účetnictví zobrazuje dopady účetních operací a jiných událostí v období, kdy k nim dojde, i když související peněžní tok je v jiném období. Výnosy a náklady se obecně zaúčtují do jiného období, než v období, ve kterém došlo k finančním tokům. Ad b) kvalitativní vlastnosti užitečných finančních informací Aby finanční výkaznictví bylo užitečné, musí mít následující kvalitativní vlastnosti. Užitečnost informace je zvýrazněna, pokud je srovnatelná, ověřitelná, včasná a srozumitelná. Relevantnost znamená, že získané informace ovlivní rozhodnutí uživatelů. Umožní zhodnotit minulost a předvídat budoucí události. Relevance informací je ovlivněna jejich významností. Informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné zapsání mohlo ovlivnit rozhodnutí uživatelů. Věrná reprezentace znamená, že finanční informace neobsahují chyby a zkreslení a obsahují to, co vyjadřovat mají. Dalšími podporujícími vlastnostmi jsou: srovnatelnost možnost porovnání s podobnými informacemi jiných subjektů nebo s informacemi stejného subjektu z jiného účetního období, ověřitelnost zajišťuje, že informace věrně prezentují ekonomické jevy,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 25 včasnost informace důležité k rozhodování uživatelů jsou k dispozici včas, aby mohly rozhodování ovlivnit, srozumitelnost jasná, stručná a pochopitelná prezentace vykázaných dat. (Deloitte Global Services Limited, 2017a) Základním předpokladem standardu je trvání jednotky v buducnosti. To znamená, že účetní jednotka bude pokračovat v provozu neurčitou dobu. Pokud se jednotka domnívá, že to tak není nebo nebude, musí tuto skutečnost zveřejnit a přizpůsobit skutečnosti i účetní závěrku. (Deloitte Global Services Limited, 2017a) Ad c) vykazující jednotka Tato část není ještě IASB zpracována. Ad d) definice, účtování a oceňování položek účetní závěrky Základními prvky účetní závěrky jsou: aktiva, závazky, vlastní kapitál, prvky vztahující se k výkonnosti: o náklady, o výnosy. Aktivum je výsledkem minulých událostí, je to zdroj, který účetní jednotka může kontrolovat, spolehlivě ocenit a očekává od něj budoucí ekonomické užitky. Závazek je současný závazek jednotky jako výsledek minulých událostí, který je ocenitelný a jeho vypořádání bude znamenat odtok zdrojů. Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech po odečtení všech závazků jednotky. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 76) Vlastní kapitál je definován stejně jako v US GAAP. Standard IAS 1 dělí kapitál do tří velkých skupin: vydaný kapitál, rezervy a nahromaděný zisk nebo ztráty. (Saxunová, 2014) Náklady jsou definovány jako snížení ekonomického prospěchu, ke kterému došlo vlivem úbytku aktiv, zvýšení závazku či snížením aktiv a následně ke snížení vlastního kapitálu jiným způsobem, než vkladem vlastníků. Vykázání nákladů lze v případě, kdy dochází k uznání závazku či úbytku aktiv a snížení ekonomického prospěchu jde spolehlivě ocenit.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 26 Náklady související s běžnou činností podniky se nazývají expenses a ztráty související s vybranými výnosy se nazývají losses. Výnosy zvyšují ekonomické užitky prostřednictvím zvyšování aktiv či snižování závazků, které vede ke zvýšení vlastního kapitálu jinak než vkladem vlastníků. Vykázání výnosů je možné tehdy, pokud jsou spolehlivě ocenitelné, a v okamžiku, kdy je v účetnictví zachyceno zvýšení aktiv nebo snížení závazků. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 76) Rozlišují se termíny income, revenues a gains. Income se překládá jako zisk. Jako revenues jsou označovány výnosy z běžné činnosti tržby z prodeje výrobků a služeb, výnosy z úroků, dividend, nájemného a licenčních poplatků. Gains, v překladu přínosy, se vykazují snížené o související náklady, které se nazývají losses, neboli ztráty. V případě kladného výsledku, jsou gains zisky například z prodeje dlouhodobých aktiv, materiálu a kladných kurzových ztrát. (Dvořáková, 2011, s. 23-24) Účetní položky se oceňují těmito základnami: historická cena částka vynaložená na získání aktiva v době jeho pořízení, v případě závazku částka, kterou bude potřeba dle očekávání vynaložit, běžná (reprodukční) cena částka, která by byla uhrazena, pokud by se stejné nebo ekvivalentní aktivum pořizovalo v současnosti, nebo nediskontovaná částka vynaložená v současné době na vypořádání závazku, realizovatelná (vypořádací) hodnota částka, který by byla v současnosti získána prodejem aktiva za normálních podmínek, u závazku se jedná o nediskontovanou částku, která je uhrazena při normálním podnikání, současná hodnota diskontovaná hodnota budoucích peněžních příjmů z použití či prodeje aktiva, nebo současná diskontovaná hodnota peněžního výdaje, který souvisí s vypořádáním závazku. (Šrámková a Janoušková, 2007, s. 13) Další oceňovací základnou, která má vlastní standard IFRS 13 Oceňování ve fair value, je reálná hodnota. Tato hodnota odráží tržní hodnotu k datu ocenění. Hodnota má v sobě odrážet objektivizovanou tržní cenu. Jedná se o cenu sjednanou mezi rozumně a bez nátlaku rozhodujícími se subjekty na trhu, směnná transakce je profit obou stran. Fair value není cena při konkrétní uskutečněné transakci. (Dvořáková, 2011, s. 27) Ad d) koncept kapitálu a jeho uchování Podle Jílka a Svobodové (2012, s. 77) rámec definuje dva koncepty udržení kapitálu:

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 27 koncept udržení finančního kapitálu znamená to, že zisk byl vydělán, pokud čistá aktiva na konci období převyšují čistá aktiva na začátku období po vyloučení výběrů a vkladů vlastníky, koncept udržení fyzického kapitálu znamená to, že zisk byl vydělán tehdy, pokud je fyzická produkční kapacita na konci období vyšší než na jeho začátku. IAS 1 Prezentace účetní závěrky Na Koncepční rámec úzce navazuje IAS 1, který stanovuje základní požadavky na sestavení a obsah účetní závěrky a definuje součásti účetní závěrky, které jsou níže blíže specifikovány. Jílek a Svobodová (2012, s. 80-82) popisují že, základním předpokladem prezentace závěrky podle IFRS je dodržení obecných vlastností závěrky: věrné a poctivé zobrazení a soulad s IFRS věrné a poctivé zobrazení dopadů transakcí a událostí, jednotka musí aplikovat účetní pravidla podle IAS 8, a poskytnout dodatečné zveřejnění významných událostí, které nejsou standardy dostatečně upraveny; trvání jednotky účetní závěrka musí být sestavena na základě předpokladu budoucího trvání jednotky, v případě nejistoty trvání, se tato skutečnost musí zveřejnit; akruální princip; významnost a agregace významné položky se ve výkazech vykazují samostatně, řádky, které jsou samostatně nevýznamné, se agregují, nevýznamné informace se nemusí vykazovat; kompenzace v účetní závěrce nesmí být aktiva, závazky, výnosy a náklady kompenzovány, pokud to nepovoluje nebo nepožaduje jednotlivý standard; frekvence vykazování jednotka zveřejní závěrku minimálně jednou ročně včetně srovnávacích informací; srovnávací informace jednotka musí zveřejnit minimálně dvojici výkazů o finanční pozici a dvojici od každého dalšího výkazu a komentář; konzistence zveřejňování jednotlivé položky výkazů navazují z jednoho účetního období do dalšího.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 28 2.2.2 Výkaz o finanční pozici Účetní systém IFRS nemá pevně stanovený formát rozvahy, ta musí obsahovat pouze název výkazu a společnosti, za které je zveřejňována, datum sestavení, měnu vykazování, zaokrouhlování a určení, zda je rozvaha individuální nebo konsolidovaná. Rozvaha musí obsahovat minimálně předepsané položky jako například: pozemky, budovy, zařízení, investiční majetek, zásoby, nehmotné aktiva, finanční aktiva, hotovost, rezervy, finanční závazky, obchodní pohledávky, vlastní kapitál a fondy. Jednotlivé položky jsou prostřednictvím uvedeného číselného odkazu detailně analyzovány v komentáři. (Hinke, 2013, s. 30) Jak uvádí Dvořáková (2011, s. 79) položky rozvahy se obecně klasifikují na dlouhodobé a krátkodobé. Jednotka nemusí tuto klasifikaci dodržet, pokud bude řadit položky podle jejich likvidity. Oba přístupy se mohou ve výkazu kombinovat. Aktivum se považuje za krátkodobé, pokud se očekává jeho prodej v průběhu běžného provozu, nebo do 12 měsíců od ukončení účetního období nebo se jedná o peníze a peněžní ekvivalenty. Závazek je identifikován jako krátkodobý, pokud bude uhrazen v průběhu provozního cyklu, nebo je držen z důvodu obchodování nebo bude uhrazen do 12 měsíců od data ukončení účetního období. Všechno ostatní jsou dlouhodobé aktiva a závazky. 2.2.3 Výkaz o úplném výsledku a výsledovka Výkaz definuje zisk nebo ztrátu jako součet výnosů snížený o náklady, kromě nákladů patřících do úplného výsledku. Jednotka může volit mezi jedním nebo dvěma výkazy. Podávat informace lze jedním výkazem o úplném výsledku nebo lze zpracovat jeden výkaz jako výsledovku a druhý výkaz úplného výsledku, který bude obsahovat operace související se změnami ve vlastním kapitálu, kromě transakcí s vlastníky. Těmito změnami mohou být zisky a ztráty z fondu přecenění, kurzové rozdíly z převodu funkční měny do měny vykazování, zisky a ztráty z přecenění realizovatelných finančních aktiv. Úplný výsledek hospodaření se rovná zisku nebo ztrátě vyjádřené z výsledovky a výsledku ze změn vlastního kapitálu. (Deloitte Global Services Limited, 2017b) Výkaz musí obsahovat položky vymezené standardem IAS 1, musí informovat o zisku či ztrátě, ostatním úplném výsledku, úplném výsledku za účetní období a rozdělení výsledku mezi vlastníky společnosti a nekontrolních podílech. Jednotka si může zvolit, zda budou

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 29 položky v účelovém či druhovém členění. Výnosy a náklady týkající se běžné činnosti jednotky se nevykazují kompenzované, přínosy (gains) se vykazují snížené o související náklady. (Deloitte Global Services Limited, 2017b) 2.2.4 Výkaz o změnách vlastního kapitálu Podle IAS 1 (Deloitte Global Services Limited, 2017b) musí jednotka ve výkazu o změnách ve vlastním kapitálu zobrazovat: celkový úplný výsledek za období, odděleně uvést částky, připadající vlastníků mateřské jednotky a menšinovému podílu, dopady retrospektivního zachycení podle IAS 8 pro každou položku vlastního kapitálu, zveřejnění změn vyplývajících z pohybu složek vlastního kapitálu. 2.2.5 Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace o schopnostech účetní jednotky generovat peníze a peněžní ekvivalenty. Sestavením výkazu o peněžních tocích se věnuje samostatný standard IAS 7 Výkaz peněžních toků. Výkaz lze sestavit přímou nebo nepřímou metodou, z nichž přímá metoda je standardem upřednostňována. Výkaz sleduje peněžní toky z provozní, investiční a finanční činnosti. (Ficbauer a Ficbauer, 2010, s. 72) 2.2.6 Komentář Podle Jílka a Svobodové (2012, s. 84) komentář obsahuje doplňující informace ke zveřejňovaným údajům v jednotlivých výkazech. Popisuje a analyzuje jednotlivé položky z výkazů a obsahuje informace, které nesplňují podmínky pro vykázání ve výkazech. Komentář musí obsahovat informace o způsobu zpracování účetní závěrky a konkrétních účetních pravidel, informace požadované standardy, které nejsou v jiných výkazech závěrky obsaženy a další relevantní významné informace.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 30 3 PROCES PŘEVODU ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Přechod na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví není jen formální změnou účetních operací. Přechod na IFRS zásadně mění účetní zásady i strategické řízení společnosti. Ve společnosti bývá přechod náročný a zásadní proces, který se dotkne většiny zaměstnanců, kteří musí změnit svůj přístup i myšlení. Mezi IFRS a českou účetní legislativou existují podstatné rozdíly, které se při převodu musí upravit. Největší rozdíly vznikají například v účtování o finančních nástrojích, leasingu a dlouhodobých smlouvách. (Pricewaterhouse- Coopers, 2004) 3.1 Hlavní odlišnosti mezi závěrkou podle ČÚL a IFRS Podnik při převodu na IFRS musí vykonat spoustu operací, neboť aplikace IFRS v praxi není snadná záležitost, je to zdlouhavý proces. Jak uvádí Knápková, Pavelková a Šteker (2013) při srovnávání českého účetnictví a účtování podle IFRS nejde o konkrétní odlišnosti obou systému, ale o rozdílnost základní logiky. Podle Hinke (2013, s. 116) je české účetnictví spjato s daňovou legislativou, která zamezuje začlenění IFRS do širšího okruhu společností. Základním rozdílem je již forma výkazů účetní závěrky, IFRS nepředepisuje konkrétní podobu, nevyžaduje účtovou osnovu ani standardní souvztažnosti účtů, jak je tomu v českém účetnictví. Na rozdíl od české legislativy nedefinuje způsob účtování, ale předepisuje minimální rozsah informací, které má účetní jednotka zveřejnit. Postupy účtování jednotlivých informací si stanovuje účetní jednotka sama. Musí se držet základních pravidel a zásad IFRS. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 197) (Baletková, 2016, s. 41) 3.1.1 Účetní závěrka Celý koncept účetní závěrky je odlišný od úpravy podle ČÚL. U účetní závěrky podle IFRS je prioritní účelovost a vypovídající schopnost výkazů. Hlavní účelem závěrky je poskytovat potřebné informace pro rozhodování investorů. Naopak česká závěrka je úzce spojena s daňovými předpisy, které ve výsledku deformují hlavní zásadu věrného a poctivého zobrazení. Při přípravě výkazů IFRS jsou použity odborné odhady a posudky a dbá se na základní účetní pravidla. Česká závěrka se více zaměřuje na právní normu, tedy na přesné vykázání dle účetní legislativy bez ohledu na ekonomickou podstatu. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 197-200)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Rozdílnost u formy výkazů můžeme spatřit ve výkazu o úplném výsledku, neboť česká závěrka obsahuje pouze výkaz zisku a ztráty a výkaz úplného výsledku nezná. Více možností nabízí IFRS ve měně vykazování, účetní jednotka si může vybrat, v jaké měně bude vykazovat. Stanovení měny se většinou řídí podle měny státu, ve kterém je vykonávána hlavní činnost jednotky. V Česku se sestavují výkazy pouze v českých korunách. U formátu výkazů účetní závěrky dle IFRS musí účetní jednotky dodržovat pouze členění na krátkodobé a dlouhodobé položky, podobu výkazů si určují samy jednotky. Při sestavování výkazů je dbáno na zásadu významnosti, která říká, že za významnou považujeme takovou položku, u které by její nevykázání mohlo ovlivnit ekonomické rozhodnutí uživatelů závěrky. To znamená, že na rozdíl od úpravy účetnictví podle ČÚL nemusí být uvedeny všechny položky. (Ernst & Young, 2013) Dle novely zákona o účetnictví z roku 2016 je významnost informace zavedena i do českých předpisů a to v souvislosti s účetní závěrkou, kde je požadována nejen významnost, ale také spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost informace. V zákoně o účetnictví je definována významnost takto: Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. (Česko, 1991, 19) IFRS zakazuje vykazování položek jako mimořádné. České předpisy vykazovaly nahodilé události v mimořádných položkách. (Ernst & Young, 2013) To však platilo do konce roku 2015. Podle novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. z roku 2016 jsou mimořádné výnosy a mimořádné náklady vykazovány podle účelu nebo podle druhu jako součást provozního nebo finančního výsledku hospodaření. Náklady v položkách 54 Jiné provozní náklady a 56 Finanční náklady a mimořádné výnosy v položkách 64 jiné provozní výnosy a 66 Finanční výnosy. Zdůvodnění výše těchto položek se popíše v příloze. (Česko, 2002) Struktura a formát přílohy (komentáře) se v obou systémech výrazně liší. V komentáři účetní závěrky podle IFRS je uveden detailní popis a vysvětlení významných položek ze závěrky. (Ernst & Young, 2013) (Baletková, 2016, s. 42)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 32 3.1.2 Účetní postupy V IFRS jsou jednotlivé oblasti navzájem propojeny a při účtování a vykazování nelze postupovat odděleně. Účetní systémy se liší již v oblasti aktiv. Česká legislativa předepisuje, aby za dlouhodobý majetek byla považována aktiva s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Limity pro zařazení majetku do dlouhodobého si musí ve svém vnitřním předpisu stanovit sama jednotka. Podle IFRS musí zařazené aktivum splňovat definici stanovenou v Koncepčním rámci a limit pro jeho zařazení je v režii jednotky. Rozdíly jsou i u odpisování majetku, kde se vyskytuje i aktivum s neurčitelnou dobou použitelnosti, které není odpisováno. Pokud se aktivum skládá z více částí, využívá se komponentní odpisování, které je i v Česku povoleno, ale v praxi se nevyužívá, neboť odpisy nejsou daňově uznatelný náklad. Obecně výkaz o finanční pozici nesmí obsahovat položky, které nesplňují definici Koncepčního rámce, například: výzkum, zřizovací výdaje, školení, rezerva na všeobecná rizika. Naopak je ve výkazu majetek, který česká rozvaha nezahrnuje, nejtypičtějším příkladem je leasing, který je v IFRS na rozdíl od české legislativy podrobně popsán v samostatném standardu. Krátkodobé i dlouhodobé pohledávky a závazky jsou oceňovány podle českých předpisů jmenovitou hodnotou. U IFRS se pohledávky i závazky dlouhodobého charakteru diskontují na současnou hodnotu budoucích peněžních toků. Oblast vlastního kapitálu podléhá také výrazným rozdílům. Dle české legislativy není možné přecenit dlouhodobý majetek na reálnou hodnotu přes fond z přecenění. Naopak lze vytvořit fondy ze zisku, ze kterých lze financovat různé sociální výhody, což IFRS nedovoluje. Nelze například vytvořit fond za účelem uplatnění zaměstnaneckých výhod. (Hinke, 2013, s. 116-121) (Baletková, 2016, s. 41) 3.1.3 Možné přínosy vykazování podle IFRS Přínosem pro společnost, která se rozhoduje, zda začít vykazovat podle IFRS, je vyšší srozumitelnost pro globální trh. IFRS umožňuje společnosti vstoupit na světové trhy a stát se mezinárodním konkurentem. (PricewaterhouseCoopers, 2004) Výhody ze vstupu na trh netkví pouze z lepší informovanosti potencionálních globálních investorů, ale z možnosti emitovat akci, prodávat dluhopisy, směnky. Z hlediska financování

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 33 společnosti jsou banky ochotnější poskytovat úvěry společnostem, které předloží výkazy sestavené podle IFRS. Podobně IFRS může sloužit i leasingovým společnostem, které budou schopny nabídnout lepší podmínky leasingové smlouvy. Další výhodou je lepší stanovení ceny společnosti, pokud ji chce majitel prodat. Výkazy podle IFRS více vypoví o stavu a zdraví společnosti a osloví i mezinárodní investory. Z hlediska řízení společnosti je nespornou výhodou efektivnější zobrazování majetku i závazků pro jednotlivé manažery i vedení podniku. IFRS zaručuje oproti ČÚL podrobnější a reálnější informace o zisku, hodnotě a životnosti majetku. Nabízí možnost lepšího sestavení investičních plánů i rozpočtů. Vykazování nabízí vyšší pružnost zaúčtování a vedení záznamů a umožňuje zachytit účetní případ tak, aby odpovídal skutečné ekonomické povaze. Naopak hlavní výhoda z používání české účetní legislativy je, při správné aplikaci, jistota, že daňová povinnost účetní jednotky je bez problému splněna. (Mládek, 2011) 3.2 První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví Jestliže je zákonnou povinností společnosti vykazovat podle IFRS nebo se tak dobrovolně rozhodne na základě výhod a budoucího mezinárodního rozvoje, musí aplikovat standard IFRS 1 První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Tento standard obsahuje definice spojené s přechodem na IFRS, zaúčtování, ocenění a zveřejnění. První účetní závěrka podle IFRS je první roční závěrkou, v níž jednotka výslovně a bezvýhradně příjme IFRS. Za datum přechodu se považuje počátek prvního období, ke kterému jednotka předkládá srovnávací informace. (Deloitte Global Services Limited, 2017c) Účetní jednotka k datu přechodu na IFRS sestaví počáteční výkaz o finanční pozici podle IFRS, který bude výchozí pro účtování podle IFRS. Jednotka musí v závěrce použít všechna pravidla, která požaduje IFRS s výjimkou případů, kdy je retrospektivní aplikace zakázána. (Jílek a Svobodová, 2012, s. 233) První účetní závěrka podle IFR musí v souladu s IAS 1 obsahovat: výkazy o finanční pozici, výkazy o úplném výsledku, případně samostatné výsledovky, výkazy změn vlastního kapitálu, výkazy cash flow,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 34 komentář k výkazům. Účetní jednotka musí v první závěrce podle IFRS uvádět i srovnávací informace o předcházejících obdobích. Pokud jednotka provádí retrospektivní přepočet položek, musí zveřejnit údaje minimálně až k počátku nejzazšího srovnávacího období (minimálně 2 období). (Deloitte Global Services Limited, 2017c) 3.3 Etapy přechodu na účetní závěrku podle IFRS Po rozhodnutí účetní jednotky, že bude sestavovat závěrku podle IFRS, následuje několik etap přechodu, než jednotka bude schopna sestavit svoji první závěrku dle IFRS. Krupová (2007) definuje tyto etapy prvního převodu: příprava společnosti na převod, analýza účetní závěrky sestavené podle ČÚL, analýza problematických oblastí české závěrky, určení hranice významnosti, zjištění (výpočet) peněžních částek u převáděných položek, volba oceňovacích základen a účetních politik, převod účetní závěrky, sestavení účetní závěrky podle IFRS. 3.3.1 Příprava společnosti na převod Krupová (2007) doporučuje z důvodu náročnosti a složitosti standardů mezinárodní účetního výkaznictví seznámit s nimi co nejširší okruh zainteresovaných zaměstnanců. Nejen pracovníky účtárny, ale také ekonomického úseku, investičního, personálního a technického úseku, v neposlední řadě také vedení společnosti. Vedení společnosti má na převodu výkazů velký podíl, neboť zachycení mnoha položek se řídí podle jejich určení a záměrů. Například budova se může být majetek podle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, nebo podle IAS 40 investicí do nemovitosti, pokud by existoval záměr budovu prodat, bude se její vykazování řídit podle IFRS 5 Aktiva určená k prodeji. Podle Procházky (2011, s. 56) jde při prvotní přípravě na přijetí IFRS o vysvětlení základních principů, všem osobám, které implementace ovlivní a o sestavení plánu, který vymezí hlavní termíny, očekávané náklady, zodpovědné osoby, metody a kontroly.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 35 3.3.2 Analýza položek účetní závěrky Mezi standardy účetního výkaznictví a národní účetní legislativou existují značné rozdíly, které je nutné identifikovat, blíže specifikovat rozdíly mezi účetními metodami. Vytvořit seznam všech rozdílů, které musí být v rámci převodu vyřešeny. (Procházka, 2011, s. 57) Jedná se o položky, které existují v obou účetních systémech, ale jsou rozdílně oceněny či klasifikovány (např. náhradní díly jako součást dlouhodobého majetku, budovy spadající do investice do nemovitostí podle IAS 4). Dále se jedná o položky, které se vyskytují pouze v národní úpravě účetnictví, například rezerva na opravu dlouhodobého majetku. Musí se identifikovat také položky, které se vykazují podle IFRS, ale nejsou předmětem národní legislativy, např. finanční leasing. Při stanovování rozdílů lze vycházet z obratové předvahy. U každého účtu se provede analýza, zda zůstane v nezměněné podobě i pro sestavení závěrky podle IFRS nebo se provede úprava změna ocenění, klasifikace, úplné vyloučení. Případně se doplní položky, které se v české závěrce nevykazují. (Procházka, 2011, s. 57) Podle Krupové (2007) se nejčastěji analyzují tyto okruhy problémů: položky nesplňující definice dané Koncepčním rámcem, nemožnost odpisování nehmotných aktiv s neurčitelnou dobou životnosti, rozlišení dlouhodobého majetku k prodeji či k investici, odlišné pořizovací ceny, nutnost klasifikovat leasingové smlouvy a určit finanční a operativní leasing, spřízněné strany, události po datu rozvahy, měna vykazování, poskytnuté záruky, soudní spory, apod. 3.3.3 Významnost a účetní metody Podle Procházky (2011, s. 57) mezinárodní standardy účetního výkaznictví povolují vybrané účetní operace zobrazovat více způsoby stejně jako národní účetní předpisy, proto se jednotka musí předem rozhodnout, kterými metodami se bude řídit. Jednotka si musí také určit zbytkové hodnoty dlouhodobých aktiv či doby jejich použitelnosti, které se mohou odchylovat od doby životnosti podle ČÚL.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 36 Krupová (2007) upozorňuje, že si jednotka musí správně určit hranici významnosti, od které jsou vykazovaná data významná, aby převáděná data nebyly nákladnější než hodnota získaných informací z nich. Definici významnosti popisuje IAS 8 Změny účetních pravidel, změny odhadů a chyby. Při určování hranice je důležité držet se pravidla významnosti, které říká, že nevýznamné položky jsou pouze ty, u kterých jejich nevykázání neovlivní ekonomická rozhodování uživatelů. 3.3.4 Získání převodních dat a vytvoření převodního můstku Tato etapa vytváří podobu převodního můstku, který bude prostředníkem při převodu závěrek. Nejčastěji se používá tabulkový procesor, kde jednotlivé položky upraví podle IFRS, např. diskontování dlouhodobých pohledávek a závazků. V průběhu převodu dochází k reklasifikaci položek, ke změně ocenění položek, či úpravě ocenění u položek, u kterých IFRS dává přednost jiné metodě než národní úprava. Další činností je eliminace položek, které IFRS nepovoluje v účetní závěrce vykázat, např. aktivované zřizovací výdaje. V rámci převodního můstku je nutné vykázat položky, které požaduje IFRS, ale česká legislativa jejich vykazování neumožňuje. Součástí převodního můstku je i výpočet odložené daně, neboť během převodu vznikají přechodné rozdíly, které vyústí v odložený daňový závazek nebo pohledávku. (Procházka, 2011, s. 60) Mládek (2010) zastává názor, že vytvoření převodního můstku, způsobí nepřehlednost a složitost ve struktuře podniku. Za krátkou dobu bude téměř nemožné se v ní orientovat i pro samotného tvůrce a každá malá změna zákona, vyhlášky či jednotlivých standardů může způsobit zhroucení celého systému. 3.3.5 Sestavení účetní závěrky dle IFRS Podoba a množství vykázaných údajů je výrazně ovlivněno důvodem účetní jednotky k vykazování podle IFRS. Jestliže jednotka sestavuje závěrku pro interní potřeby, bude její struktura zcela na uvážení jednotky. Pokud bude závěrka předložena mateřské společnosti, bude forma výkazů pevně stanovena. 3.4 Úrovně přechodu účetní závěrky Podle Procházky (2011, s. 61) existují tři úrovně přechodu. První převod je na úrovni účetních výkazů, druhý na úrovni obratové předvahy a poslední je na využití paralelních účetních knih.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 37 3.4.1 Převod na úrovni účetních výkazů Tato úroveň je ze všech výše uvedených nejjednodušší, neboť pracuje pouze s finálními výkazy účetní závěrky. Ve výkazech se provedou úpravy tak, aby závěrka splňovala požadavky kladené IFRS. Mezi hlavní výhody metody patří snadná a rychlá implementace, použití běžného účetního softwaru, nízké náklady, snadná kontrola správnosti úprav. Hlavní nevýhodou je, že je proveditelná pouze, pokud je malé množství rozdílů mezi oběma systémy a výkazy se odlišují od výkazů IFRS pouze klasifikací položek. (Procházka, 2011, s. 62) 3.4.2 Převod na úrovni obratové předvahy Jednotka z účetního softwaru vyexportuje obratovou předvahu na úrovni analytických účtů. Na jednotlivých účtech je provedena případná úprava eliminace, reklasifikace, a z upravených dat jsou sestaveny výkazy podle IFRS. Mezi hlavní výhody lze zařadit nepotřebnost specializovaného softwaru a fungující postup i s větším množstvím odlišností. Nevýhodou je, že lze převést pouze určité typy rozdílů. Nelze tímto způsobem převést položky, které jsou jinak oceněné nebo vykazované podle jiných účetních pravidel. Při této metodě vznikají také vyšší mzdové náklady na odborníka, který zodpovídá za převod účetní závěrky. Tohoto odborníka není snadné nahradit, neboť většinou sám navrhuje kroky převodu. Převáděná data se v tabulkovém procesoru špatně kontrolují a možnosti dalšího využití dat jsou velmi omezené. (Procházka, 2011, s. 63) 3.4.3 Paralelní účetní systém Tato metoda je závislá na využití specializovaného účetního softwaru, který bude schopen současně vést účetnictví podle české účetní legislativy a zároveň podle IFRS. Všechny typy rozdílů budou přehledně zachyceny v účetním softwaru, který zajistí i průkaznost provedených úprav. Účetní software může být sestaven přímo na míru dané účetní jednotce tak, aby prospíval i řízení podniku. Hlavní nevýhodou tohoto způsobu je implementace nového účetního softwaru, vysoké náklady jeho pořízení, dodatečné náklady na zaškolení pracovníků i budoucí administraci systému. (Procházka, 2011, s. 63) Podle Mládka (2010) první dvě metody převodu jsou v rozporu s požadavky IFRS podle IAS 8, ale také v rozporu se zákonem o účetnictví. Jednotky, které si zvolily jako systém vykazování Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, mají ze zákona povinnost účtovat a sestavovat účetní závěrku podle IFRS. A pokud nejprve zaúčtují jednotlivé transakce podle národní úpravy účetnictví a pak upraví rozdíly a výkazy převedou na závěrku podle IFRS,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 38 jednají v rozporu jak se standardy IFRS, tak s českou účetní legislativou. Jedinou přípustnou variantou je vést paralelní účetní systém.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 39 4 VYBRANÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY Podle Dluhošové (2006, s. 68) představuje finanční analýza významnou část finančního řízení podniku. Slouží k hodnocení finanční situace a výkonnosti podniku. Pomocí analýzy lze posoudit budoucí podmínky a připravit případná opatření ke zlepšení ekonomické situace. Finanční údaje vypovídají o úrovni podniku a jeho konkurenceschopnosti, silných a slabých stránkách. O tyto informace má zájem mnoho subjektů, jako například: vlastníci, banky, dodavatelé, management, stát, zaměstnanci a další. Základním zdrojem informací jsou účetní výkazy, které slouží hlavně externím uživatelům. Informují o stavu a struktuře majetku a kapitálu, o tvorbě výnosů a nákladů a o pohybu peněžních toků. Dalším zdrojem může být vnitropodnikové účetnictví, firemní statistiky, prognózy analytiků, burzovní informace, vnitřní směrnice a normy. (Dluhošová, 2006, s. 69) Při zpracování finanční analýzy lze použít tyto základní metody: analýza absolutních ukazatelů, analýza tokových ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza stavu ukazatelů, souhrnné ukazatele. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 61) Dluhošová (2006, s. 69) tvrdí, že základní metodou finanční analýzy je analýza poměrových ukazatelů. Analýza rozdílových a absolutních ukazatelů je vedlejší, neboť je výrazně ovlivněna velikostí firmy a dalšími faktory. Poměrové ukazatele analyzují zadluženost, stabilitu, likviditu, aktivitu a rentabilitu. 4.1.1 Analýza zadluženosti a stability Ukazatelé zadluženosti slouží jako indikátory výše rizika, které podnik nese. Čím vyšší zadluženost, tím vyšší riziko neschopnosti splácet své závazky. Analýza se zaměřuje i na strukturu zdrojů z hlediska splatnosti, krátkodobé zdroje představují vyšší riziko než dlouhodobé. Analýza majetkové a finanční struktury ukazuje zdroje financování aktiv. Celková zadluženost = cizí zdroje aktiva celkem (1)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 40 Celková zadluženost, Rov. (1), poměřuje cizí kapitál a celková aktiva, tento ukazatel se považuje za základní ukazatel zadluženosti. Doporučená hodnota je mezi 30 60 %. Úrokové krytí = EBIT nákladové úroky (2) Ukazatel, Rov. (2), vypovídá o schopnosti podniku splácet úroky. Tento ukazatel je důležitý, pokud je podnik převážně financován cizími zdroji. Pokud má hodnotu 1, znamená to, že podnik svým celým ziskem před zdaněním a úroky (EBIT) pokryje své úroky. Pro stát a vlastníky nic nezůstane, proto doporučená hodnota ukazatele je vyšší než 5, aby byl zisk dostačující pro všechny skupiny. Krytí dlouhodobého majetku VK = vlastní kapitál (VK) dlouhodobý majetek (3) Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, Rov. (3), ukazuje vztah mezi majetkovou a finanční strukturou. Pokud je hodnota ukazatele vyšší než 1, znamená to, že podnik používá dlouhodobý kapitál ke krytí oběžných aktiv. Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji = VK + dlouh. ciz. zdroje dlouhodobý majetek (4) U tohoto ukazatele, Rov. (4), platí zlaté pravidlo financování, které říká, že dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji. Při hodnotě ukazatele nižší než 1 je podnik podkapitalizován, část svého dlouhodobého majetku kryje krátkodobými zdroji. V tomto případě má podnik agresivní strategii financování, která může být velmi riziková. Při vysokém poměru ukazatele je podnik překapitalizován a svůj oběžný majetek kryje dlouhodobými zdroji. Jedná se o konzervativní strategii financování. V případě vyváženosti krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji se jedná o neutrální strategii financování. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 87-89) 4.1.2 Analýza likvidity Pojem likvidita znamená schopnost podniku hradit své závazky. Lze stanovit tři stupně likvidity podle rychlosti přeměnitelnosti na hotové peníze. Ukazatel běžné likvidity, Rov. (5), pracuje s oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji, do kterých řadíme krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci, případně krátkodobé závazky z leasingových forem financování (splatné do 1 roku). Výpočet ukazatele by měl být upraven o nedobytné pohledávky a neprodejné zásoby. Doporučená hodnota ukazatele je v rozmezí 1,5 2,5.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 41 Ukazatel pohotové likvidity, Rov. (6), by měla nabývat hodnot 1 1,5, pokud je hodnota nižší musel by podnik případně prodávat své zásoby. Ukazatel hotovostní likvidity, Rov. (7) by se měl pohybovat v rozmezí 0,2 0,5, vysoké hodnoty vypovídají o neefektivním využití finančních prostředků. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 90) Běžná likvidita = Pohotová likvidita = Hotovostní likvidita = oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje oběžná aktiva zásoby krátkodobé cizí zdroje krátkodobý finanční majetek krátkodobé cizí zdroje (5) (6) (7) 4.1.3 Analýza rentability Rentabilita měří výnosnost vloženého kapitálu, informuje, zda je společnost schopna dosahovat zisku. V uvedených ukazatelích rentability lze použít v čitateli jinou formu zisku zisk před zdaněním a úroky, zisk před zdaněním (EBT), čistý zisk (EAT). Každá forma celkového zisku má odlišný význam, například pro ukazatel rentability aktiv, Rov. (8), je vhodné použít EBIT, neboť není ovlivněn daňovými a úrokovými sazbami ani změnou struktury zdrojů financování. Dalším ukazatelem je rentabilita tržeb, Rov. (9), která měří, kolik čistého zisku připadá na 1 Kč výnosů, nazývá se také zisková marže. Dalším poměrovým ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu, Rov. (10), která vyjadřuje celkovou výnosnost vlastních zdrojů, tedy jejich zhodnocení v zisku. Výsledek ukazatele by se měl pohybovat alespoň nad průměrně úročenými dlouhodobými vklady. (Dluhošová, 2006, s. 76-77) rentabilita aktiv = EBIT aktiva rentabilita tržeb = zisk tržby rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk vlastní kapitál (8) (9) (10)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 42 II. PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 43 5 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Společnost Technology Morava prodává balící stroje a zařízení, kompletní balící linky včetně etiketování i obalový materiál. Na trhu existuje již od roku 1996. Vybraná společnost patří do skupiny Technology Group, která na českém trhu funguje již více než 25 let. Skupina čítá devět společností (Obr. 1), které jsou strategicky rozmístěny po České i Slovenské republice. Mateřská obchodní korporace je TECHNOLOGY PACKAGING a.s., vlastnící v dceřiných společnostech 50% podíl na základním kapitálu. Dceřiné obchodní korporace jsou především společnosti s ručením omezeným, mající své jednatele, kteří společnosti rohodují. Mateřská společnost slouží jako poradní a kontrolní orgán. Poskytuje dceřiným společnostem finanční podporu v podobě úvěrů s výhodnými úroky a je hlavním dodavatelem zboží. (Technology, 2012) Skupina za dobu svého podnikání nainstalovala přes 20 tisíc balících strojů. Hlavní prioritou společnosti je maximálně vyhovět přáním zákazníků. Za strategický cíl považuje udržení dlouhodobých a pevných vztahů se zákazníky a aktivní spolupráci s nimi. Společnost provádí nejen prodej, ale i montáž, školení obsluhy a následný servis strojů včetně zajištění náhradních dílů. Společnost se snaží být významným a strategickým hráčem na trhu i ve stále rostoucí konkurenci. Tato snaha je podpořena propagačními aktivitami všeho druhu. Každoročně také prezentuje své zboží a služby na veletrzích Salima, Embax. Mezi hlavní dlouhodobé obchodní partnery společnosti patří Bochemie, Tescoma, Marlenka, Ringier Axel Print, Finidr, Ostrapack a A.V. Loštice. (Technology, 2012) (Baletková, 2014) V roce 2016 zahájila společnost výstavbu nové výrobně skladovací budovy, která bude sloužit jako strategicky umístěný mezisklad mezi Českou a Slovenskou republikou. Společnosti nová budova rozšíří možnosti rychlejšího a efektivnějšího dodávání zboží.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 44 Obr. 1 Skupina Technology Group (Technology, 2012) Organizační struktura společnosti Technology Morava Společnost se řadí se svými celkem 15 zaměstnanci mezi malé obchodní závody. Její součástí je pobočka, zřízená v Kyjově, kde pracují další 4 stálí zaměstnanci. Společnost vede jednatel, který obchodní závod řídí. Společnost je rozdělena na jednotlivé sekce účetní, obchodní, technické a skladové oddělení. V účetním oddělení pracuje účetní a její asistentka. Hlavní účetní je zodpovědná za účetnictví společnosti i pobočky. Obchodní oddělení se stará o dlouhodobé zákazníky a hledá také nové. Pracují zde 4 zaměstnanci a další 2 pracovníci v pobočce. Pracovníci mají rozděleny jednotlivé části Moravy a Slezska, o které se starají. Jeden pracovník se specializuje na prodej balících strojů a balících linek. Technické oddělení provádí záruční i pozáruční servis, instalaci strojů a spolu s obchodním oddělením zaškolování obsluhy strojů. Skladová část je důležitou částí podniku, neboť zajišťuje hlavní spojení závodu s odběrateli. Společnost dělá pravidelný a bezplatný rozvoz zboží svým zákazníkům. Sklad představuje velký objem peněz, který je v zásobách vázaný. Je nutné mít pro klienty dostatečnou zásobu zboží. Pro společnost je tedy velmi významné mít kvalitní skladové hospodářství. (Baletková, 2014) 5.1 Důvod pro vykazování podle IFRS Společnost Technology Morava patří do skupiny Technology Group, která je výhradním dodavatelem balící techniky a obalového materiálu. Společnost spolupracuje převážně se zahraničními společnostmi. Její dodavatelé jsou především z Itálie, Francie, Německa a