VYUŽITÍ INTERNETU A INTRANETU PŘI TVORBĚ REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU O ODPADECH



Podobné dokumenty
Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

VYUŽITÍ INTERNETU A INTRANETU PRO SERVISNÍ SLUŽBY ŠKODA AUTO A.S.

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek

Instalace a konfigurace web serveru. WA1 Martin Klíma

SRSW4IT Inventarizační SW. Prezentace aplikace. Vedoucí DP: ing. Lukáš Macura Autor: Bc. Petr Mrůzek

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA

1 Webový server, instalace PHP a MySQL 13

OBJEDNÁVÁNÍ DÁRCŮ KRVE PŘES INTERNET Naděžda Kalužová, Zdeněk Slanina

Mgr. Jaroslav Šilberský

Mgr. Jaroslav Šilberský

POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU PRO SBĚR DAT V PROJEKTU SLEDOVÁNÍ DEKUBITŮ JAKO INDIKÁTORU KVALITY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE NA NÁRODNÍ ÚROVNI

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

1. Webový server, instalace PHP a MySQL 13

Webové rozhraní pro datové úložiště. Obhajoba bakalářské práce Radek Šipka, jaro 2009

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

Měření teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu s přenosem dat přes internet a zobrazování na WEB stránce

WORKWATCH ON-LINE EVIDENCE PRÁCE A ZAKÁZEK

Databázové aplikace pro internetové prostředí PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku

24 Uživatelské výběry

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13

Uživatelská příručka pro práci s Portálem VZP. Test kompatibility nastavení prohlížeče

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX

Olga Rudikova 2. ročník APIN

Úvodem 9. Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10. Než začneme 11

C# - Databáze úvod, ADO.NET. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Specifikace požadavků. POHODA Web Interface. Verze 1.0. Datum: Autor: Ondřej Šrámek

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

Příloha č. 1 Verze IS esyco business


Databázové systémy. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc.

Registr práv a povinností

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

Databáze rizik ve stavebním projektu

Vstupní požadavky, doporučení a metodické pokyny

EETsrov - porovnávací modul ANetCa/LILKA -MFČR

GIS a správa majetku a dokumentů

Compatibility List. GORDIC spol. s r. o. Verze

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Otevřený katastr (OK)

Popis produktu IDFU. Řešení součinnosti s oprávněnými osobami verze 2. Aegis s.r.o.

Databázové a informační systémy

PHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě

Registr práv a povinností

VYUŽITÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ A WWW ROZHRANÍ V INTEGROVANÉM KNIHOVNÍM SYSTÉMU KPWINSQL

Úvod do tvorby internetových aplikací

ProjectWise V8 XM Edition

Modul Kontakt s klientem SSP. OKcentrum. Uživatelská příručka. Poskytování součinnosti ÚP ČR

Databáze pro evidenci výrobků

MBI - technologická realizace modelu

2002 Magister (Mgr.), studijní program: matematika, specializace matematikamanagement

Databáze MS-Access. Obsah. Co je to databáze? Doc. Ing. Radim Farana, CSc. Ing. Jolana Škutová

Hospodářská informatika

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT. MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika

Ročníkový projekt DYNAMICKÉ HTML. Projektová dokumentace. Jan Ehrlich, Petr Marek, Tomáš Marván, Martin Paľo. Vedoucí projektu: RNDr.

Technická specifikace

AUTOMATICKÉ ŘÍZENÍ S INTERNETOVOU KOMUNIKACÍ V PHP Automatic Control with Internet Communication in PHP

language="javascript">... </script>.

PRODUKTY. Tovek Tools

Úvod 17 ČÁST 1. Kapitola 1: Principy návrhu doménové struktury služby Active Directory 21

Microsoft SharePoint Portal Server Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR

Národní elektronický nástroj. Import profilu zadavatele do NEN

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Představenstvo, kontrolní komise, vedení. SBD Vítkovice. Elektronická hlášení závad. Scénář postupu práce. Cornelius Scipio s.r.o.

nástroj pro jednoduchou správu a vedení agendy studentských počítačových sítí na kolejích SU OPF Karviná Ing.

Allegro framework. Podstatné vlastnosti. Allegro Business Solution Framework

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Databázové systémy MS Access složitější konverze dat Ing. Kotásek Jaroslav

Klíčová slova: dynamické internetové stránky, HTML, CSS, PHP, SQL, MySQL,

Systém JSR představuje kompletní řešení pro webové stránky malého a středního rozsahu.

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ EEG I

Možnosti využití dat RÚIAN poskytovaných VDP pomocí webových služeb

Kapitola 1: Co je Microsoft Access? 27 Kapitola 2: Mnoho tváří aplikace Microsoft Access 41 Kapitola 3: Návrh databázové aplikace 75

SYSTÉM PRO KONFIGURACI KOMUNIKAČNÍCH TERMINÁLŮ A VIZUALIZACI STAVOVÝCH DAT Z KOLEJOVÝCH VOZIDEL

Maturitní projekt do IVT Pavel Doleček

Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 4 VY 32 INOVACE

PALSTAT s.r.o. systémy řízení jakosti PALSTAT CAQ verze Kontakty 08/ Obsah

Microsoft Access tvorba databáze jednoduše

Návrh uživatelského rozhraní Jednoduchý portál s recepty D1 + D2

26 Evidence pošty. Popis modulu. Záložka Evidence pošty

ODBORNÁ KNIHOVNA ČESKÉ POJIŠŤOVNY ONLINE SW ŘEŠENÍ AIP SAFE

REKS. Stav automatizace knihoven na Opavsku

WR Reality. Web Revolution. Uživatelský manuál administračního rozhraní

Nasazení jednotné správy identit a řízení přístupu na Masarykově univerzitě s využitím systému Perun. Slávek Licehammer

Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu

Studijní průvodce e-learningovým kurzem. STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období

Aplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části:

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

Úvod do programovacího jazyka Python

Příprava prostředí pro výuku PHP a MySQL

Národní archiv v Praze PRŮZKUM SPISOVÉ SLUŽBY Pouze pro interní potřebu Národního archivu a příslušné organizace!

Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

Návod na použití mapového portálu MAP SQUARE

CZ.1.07/1.5.00/

Transkript:

VYUŽITÍ INTERNETU A INTRANETU PŘI TVORBĚ REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU O ODPADECH J. Sluka Katedra informačních technologií, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, Botanická 68a, 602 00 Brno, Česká republika xsluka@fi.muni.cz Abstrakt Regionální informační systém o odpadech (RISO) je informační systém, který má za úkol vedení evidence odpadového hospodářství na okresních (OÚ) a krajských (KÚ) úřadech ve Slovenské republice (SR) a poskytování informací na základě zákona o přístupu k informacím o životním prostředí. Systém RISO byl vyvíjen od roku 1993 ve spolupráci se SAŽP a MŽP SR. Na vývoji nového systému RISO 2000 - se podílí od roku 1999 kolektiv FI MU v čele s Prof. Jiřím Hřebíčkem. Informační systém RISO 2000 je koncipován jako webovský server, který může být použit jak v prostředí Internetu, tak i Intranetu. Základ tvoří sada skriptů a knihoven vytvořených v jazyku PHP. Velkou výhodou tohoto jazyka je, že je nezávislý na platformě a tudíž snadno přenositelný mezi operačními systémy Windows a Unix, příp. Linux. Základní datový model byl navržen v Microsoft Accessu. V dalším vývoji se předpokládá přechod na jinou databázi, např. MS SQL či Oracle. V loňském roce byla vytvořena první verze prototypu tohoto systému. Jeho první nasazení proběhne na vybraných OÚ a KÚ na Slovensku v průběhu měsíce února a března roku 2000. Po ověření prototypu RISO 2000 se systém dále v roce 2000 dopracuje na základě poznatků z pilotního území tak, aby mohl být od roku 2001 nasazen v rámci celé SR. Klíčová slova: Internet a Intranet, informační systém, odpadové hospodářství, vedení evidence 1. Úvod - Proč vznikl systém RISO 2000 V poslední době do podvědomí mnoha lidí vstupuje nový pojem: enviromentální informatika [1]. Jedná se o odnož jedné z nejvíce se rozvíjejících oblastí vědeckého pokroku na přelomu dvou tisíciletí, jejímž úkolem je vnést nové trendy do oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Samotný pojem enviromentální informatika je velmi obsáhlý a zahrnuje v sobě nepřeberné množství různých softwarových a hardwarových systémů, které jsou postupně nasazovány do všech oblastí ochrany životního prostředí. Velkou podmnožinu softwarového vybavení tvoří informační systémy. Jako takové jsou jednou z nejprogresivněji se rozvíjejících oblastí moderní informatiky a právě do této skupiny patří i systém RISO 2000, viz [3]. 168

Jedním z hlavních úkolů informačního systému RISO 2000 (Regionální Informační Systém o Odpadech), jak již samotný název napovídá, je zpřehlednit situaci v jedné z nejožehavějších oblastí enviromentalistiky a to je odpadové hospodářství, zejména nakládání s nebezpečnými odpady. Odstraňování nebezpečných odpadů je jedním z nejtěžších problémů se kterými se současná společnost potýká. Jejich hrozba tkví hlavně v tom, že jejich následky jsou dlouhodobého charakteru a mohou výrazně ovlivnit několik po sobě jdoucích lidských generací. Aby se tomuto nebezpečí zamezilo, vznikají různé systémy, které mají usnadnit evidenci těchto nebezpečných odpadů a způsoby nakládání s nimi, a právě proto vzniká také RISO 2000. 2. Základní koncepce systému RISO 2000 Informační systém RISO 2000 nepřímo navazuje na systémy RISO 3.x a 4.x, viz [2], [4], které byly vytvořeny v rámci projektu Phare EC/WAS/5 skupinou okolo Prof. Jiřího Hřebíčka v roce 1994. Hlavním úkolem nového systému je přechod na moderní prvky a metody a udržet datovou kompatibilitu se předchozím informačním systémem. Jelikož v poslední době dochází k velkému rozmachu Internetu a Intranetu, je systém RISO 2000 koncipován jakožto webovský server s minimálními nároky na hardwarové a softwarové vybavení [3]. Jádro celého systému tvoří sada skriptů a knihoven v programovacím jazyku PHP, které běží na volně šiřitelném serveru té nejvyšší kvality - Apache verze 1.3.11 s modulem pro podporu PHP verze 3. Samotný jazyk PHP je v současné době jedním z nejpoužívanějších skriptovacích jazyků ve světě Internetu. Jeho velkou předností je snadná přenositelnost mezi jednotlivými platformami (Windows, Unix, Linux, ), přehlednost, podpora všech nejznámějších databázových formátů a mnoho dalších skutečností. Vzhledem k tomu, že drtivá většina potencionálních uživatelů se setkala pouze s operačními systémy řady Windows, byl databázový model vytvořen v programu Microsoft Access, který je jedním z nejpoužívanějších databázových produktů na těchto operačních systémech. Propojení mezi jazykem PHP a jednotlivými databázemi je realizováno za pomoci ODBC spojení. Jednou z největších výhod tohoto řešení je jeho malá finanční náročnost. V současné době již každý podnik, firma či úřad disponují alespoň lokální počítačovou sítí a není tudíž pro ně problém do této sítě zahrnout jediný počítač se systémem RISO 2000, ke kterému poté mají přístup všichni oprávnění uživatelé této sítě. Na druhé straně, pokud by chtěla příslušná státní instituce zpřístupnit některé části systému široké veřejnosti, potom může s výhodou použít všech možností, které jí skytá fenomén dnešní doby - Internet. Z výše uvedeného je vidět, že celý systém pracuje na bázi aplikací typu Client/Server, kde stranu klienta zabezpečuje webovský prohlížeč a na straně druhé stojí samotný webovský server. 3. Hlavní funkce systému RISO 2000 3.1 Správa uživatelů Informační systém RISO 2000 rozlišuje 3 skupiny uživatelů, které mají rozdílná práva při práci v tomto systému. Tyto skupiny jsou následující: správce systému (root) 169

uživatelé z této skupiny mají největší práva. Jejich hlavní náplní je zabezpečovat chod celého systému, tzn. spravovat databázi, přidělovat oprávnění dalším potencionálním uživatelům a dbát na celkovou funkčnost a bezpečnost. administrátor systému (admin) na rozdíl od správce je hlavním úkolem této skupiny uživatelů měnit obsah databáze a dohlížet tudíž na pravdivost vložených dat a informací. uživatel (user) práva této skupiny uživatelů jsou značně omezena. Jednotliví uživatelé z této skupiny mohou pouze prohlížet a hledat příslušné záznamy v systému. Data ani informace nemůžou nijak měnit ani modifikovat. Identifikace uživatelů je v současné době implementována pomocí cookies. Výhody této implementace jsou především v jednoduchosti. Hlavní nevýhoda spočívá v tom, že pro funkčnost cookies, musí mít uživatelé, kteří se systémem pracují, tyto funkce zapnuty ve svém prohlížeči. Proto se v současné době chystá přechod na bezpečný protokol přenosu dat na webu a to na https. Důsledkem všech výše uvedených skutečností je to, že jakákoliv změna dat v systému je zaznamenána a přístup k těmto informacím má pouze správce systému, který pak může identifikovat uživatele, který změnu provedl a potvrdit správnost všech provedených změn. 3.2 Vyhledávání Práce se systémem je značně zjednodušena tím, že celý systém je proložen velkým množstvím vyhledávacích formulářů, jejichž úkolem je vyhledat v určité sekci typ informace, které uživatel požaduje. Základem celého vyhledávání je sada skriptů v jazyku PHP, které prohledávají databázi systému za pomoci SQL příkazů. Jednotlivé příkazy jsou sestavovány na základě vstupních kritérii, které zadal uživatel systému. Data jsou poté zpracována, seřazena a rozdělena na jednotlivé strany. Kvůli přehlednosti si každý uživatel může zvolit počet záznamů, které se budou na jednotlivých stranách jeho výpisu zobrazovat. 3.3 Formuláře Komunikace s celým systémem probíhá pomocí formulářů. Pro větší přehlednost jsou všechny formuláře zarovnány za pomoci tabulek jazyka HTML. U každého formuláře jsou ověřována vstupní data, aby nedocházelo ke vkládání nesmyslných údajů do databáze. O sémantickou správnost vkládaných dat (např. u datumu se předpokládá tvar DD.MM.RRRR, apod.) se stará několik funkcí, které jsou vytvořeny v jazyku JavaScript. Při tvorbě formulářů jsme se potýkali s problémem, jak vyřešit, aby informace v rolovacích lištách formulářů byly aktuální, tj. aby se zde vyskytovaly ty údaje, které jsou momentálně uloženy v databázi. Celý problém je vyřešen pomocí tzv. skrytých rámců. Každý formulář tyto rámce provázejí a jsou sestavovány při jejich zobrazování jednotlivých na straně uživatele. Skryté rámce jsou aktivovány po kliknutí na ikonu, která je umístěna u všech vstupních polí, jejichž obsah je vytvářen za pomoci skrytých rámců (viz. následující obrázek kód ZUJ a OKEČ ). 170

Ukázka formuláře pro vložení nové organizace Uvedené řešení se v současné době jeví jako plně dostačující. Problém může nastat pouze tehdy, když se v jednom formuláři vyskytne velké množství vstupních polí, která budou implementována pomocí skrytých rámců. V takovémto případě narůstá velikost generovaného HTML souboru s formulářem. Z tohoto důvodu hledáme nové flexibilnější řešení a jako nejlepší se nám jeví použití ActiveX komponent. 3.4 Export dat Jelikož celý informační systém je určen jak pro krajské, tak i pro okresní úřady, jsou databáze na každém z těchto stupňů zcela rozdílné. Úkolem okresních úřadů je podle platné legislativy vést evidenci nakládání odpady pouze za svůj okres. Kdežto na druhé straně, musí krajské úřady vést tuto evidenci za jednotlivé okresy, které spadají pod konkrétní kraj. Z tohoto důvodu je součástí informačního systému RISO 2000 také podpora pro export dat. Uvedený export je realizován za pomoci dvou ODBC spojení a knihovny, která je napsána v jazyku Perl. První ODBC spojení je na hlavní databázi systému. Druhé ODBC spojení je vytvořeno na neexistující databázi, která je určena pro export. Tato databáze je za pomoci sady SQL příkazů vytvářena při každé žádosti o export dat. 3.5 Import dat Obdobně jako již zmiňovaný export dat je realizován také import dat do systému. Samotný import se skládá ze dvou následujících částí: import ze systémů RISO 3.x a 4.x 171

z důvodu snadného převodu dat z již existujících systémů RISO (databáze starého systému jsou ve formátu DBase verze 5.0), byl vytvořen tento druh importu dat. import ze systému RISO 2000 úkolem tohoto typu importu dat je sestavit databázi na krajských úřadech z jednotlivých vyexportovaných databází příslušnými okresními úřady. Oba výše uvedené importy dat provádějí kontrolu duplicity a sémantiky jednotlivých záznamů. Pokud dojde k nějakému chybovému stavu, je uživatel, který import dat provádí, ihned o této skutečnosti informován. Jak import, tak i export dat může z důvodu bezpečnosti provádět pouze správce celého systému. 4. Závěr V současné době byl vytvořen informační systém RISO 2000 ve verzi 2.0. Ověřování jeho funkčnosti probíhá na 5 vybraných okresních úřadech SR (Banská Bystrica, Galanta, Hlohovec, Považská Bystrica a Topoľčany) a krajském úřadu Banská Bystrica. Úkolem těchto úřadů je ověřit funkčnost a vlastnosti celého systému. Po tomto ověření dojde k zapracování připomínek do nové verze RISO 2000, která se právě v těchto dnech připravuje a s jejím nasazením se počítá na začátku roku 2001. Literatura 1. Hřebíček J., Pitner T., Jančárik A.: Actual Trends in Environmental Information Systems. Newsletter Regional Training Centre for Implementation of The Basel Convention Bratislava. No. 2-3 (1997), 15-18 2. Hřebíček J., Jančárik A., Báča R., Havel B.: Implementation of Slovak Waste Information System. Newsletter Regional Training Centre for Implementation of The Basel Convention Bratislava. No. 2-3 (1997), 13-15 3. Hřebíček J., Sluka J., Lacuška M.: Waste Management Centre of Slovak Environmental Agency has started to develop new Slovak Waste Information System. Newsletter Regional Training Centre for Implementation of The Basel Convention Bratislava. No. 10 (2000), 10-11 4. Jančářik A., Lacuška M.: Informačné zabezpečenie odpadového hospodárstva v Slovenskej republike. Planeta 98. Ročník VI, č. 3(1998), 9-13 172