Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku

Transkript

1 XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku HULMAN, Martin 1 & VAŠEK, Lubomír 2 1 Ing., ÚVSSaR, FSI, VUT Brno, Technická 2, Brno, , hulman@uvssr.fme.vutbr.cz, 2 Doc., Mgr., Dr., Ing., CSc., ÚVSSaR, FSI, VUT Brno, Technická 2, Brno, vasek@uvssr.fme.vutbr.cz Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou současného stavu a zavádění informačních systémů pro nástrojové hospodářství do strojírenských podniků a to zejména v souvislosti se zajišťováním efektivnosti a pružnosti výroby a jakosti produkce. Jsou přitom zohledněny požadavky na zavádění národních a mezinárodních standardů např. ISO 9000 a požadavky na kompatibilitu s užívanými systémy ERP, MES, PPS. Příspěvek dále informuje o návrhu a implementaci informačního systému pro nástrojové hospodářství, který je vyvíjen na ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI, VUT Brno ve spolupráci s Institutem informačních technologií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a dále ve spolupráci s firmou Tajmac ZPS, a.s. se sídlem ve Zlíně. Vlastní návrh vychází z požadavků strojírenských podniků na obsah a formu prezentace informací při současném zajištění technologických a technických kvalit informačního systému. Uvedený informační systém je v současné době z větší části realizován a je ve stadiu implementace a zkušebního provozu ve firmě Tajmac ZPS, a.s. informační systém, nástrojové hospodářství, 1 Zavádění IS do výrobních podniků Na téma zavádění informačních technologií ve výrobním podniku se vedou již dlouhou dobu rozsáhlé diskuse. V poslední době dostávají nový rozměr v souvislosti s prudkým nástupem systémů, které zařazujeme do nové kategorie SCM (Supply Chain Management), CRM a SRM (Customer a Supplier Relationship Management). Spolu s již dříve implementovanými skupinami systémů ERP (Enterprise Resources Planning), MRP (Manufacturing Resources Planning), CAD/CAM/CAE (Computer Aided Design, Manufacturing, Engineering), PDM (Product Data Management) nebo MIS (Management Information Systems) se jedná o poměrně značné množství IT řešení, jejichž funkce se vzájemně ovlivňují, doplňují a někdy i překrývají. O nezbytnosti jejich nasazení dnes již nepochybuje nikdo. Jestliže se výrobní podnik chce udržet v tržním prostředí stále se zostřující konkurence, které za poslední desetiletí doznalo tolika změn, musí s informacemi (tedy i informačními systémy a prostředky IT obecně) nakládat jako se strategickým nástrojem nejvyšších priorit. Globalizace trhu a vysoká turbulentnost podnikatelského prostředí, spolu s pronikavým rozvojem technologií a podstatným zvýšením náročnosti zákazníků na inovace a zkracování výrobních cyklů, to vše je realita současnosti, se kterou se musí moderní výrobní podnik smířit, chce-li uspět.

2 XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, Naprostá většina současných podniků již v minulosti mnohé z výše uvedených systémů implementovala a získal určité zkušenosti s jejich rutinním provozem. Za podstatné však považuji konstatování dvou faktů, které si zpočátku většina manažerů, ale i uživatelů neuvědomovala: - skutečně efektivní nasazení IS ve výrobním podniku je možné jen tehdy, dokáže-li firma provázat data všech jednotlivých IS - zavádění IS je proces, který nikdy nekončí, ale neustále probíhá na pozadí životního cyklu výrobku a musí pružně reagovat na změnu těchto cyklů[1] O tom, že jsou pro splnění těchto požadavků kladeny velmi vysoké nároky na expertní týmy, které se zabývají jejich realizací, asi nikdo nepochybuje. Zatímco první podmínka předpokládá velmi vysokou šířku a komplexnost znalostí, druhá pak vyžaduje neustálé vzdělávání a profesní zdokonalování. To je ovšem v přímém rozporu s procesy, které probíhají dnes v mnoha výrobních firmách. Zeštíhlování firmy, omezování režijních nákladů, snižování počtu pracovníků, tedy vše co vede ke zvýšení zisku - to jsou požadavky top managementu každé výrobní firmy, která chce úspěšně působit na trhu. Jaké jsou tedy cesty, které vedou k řešení? Ukazuje se, že jsou možné asi tři základní cesty: - posílení týmů IT specialistů - zvýšení úrovně znalostí IT u všech uživatelů - spolupráce s externími firmami První varianta je možná prakticky jen pro největší firmy, kde jsou navíc speciální požadavky, např. vysoký stupeň bezpečnosti dat, nebo utajení. Druhá varianta se zas uplatní pouze ve firmách, kde je právě informatika hlavním oborem činnosti. Je tedy zřejmé, že stále častější bude řešení spolupráce s externím dodavatelem služeb nebo IT prostředků a to v rozličné formě.[1] 2 Návrh informačního systému pro nástrojové hospodářství Vlastní návrh informačního systému (IS) pro nástrojové hospodářství jsme provedly po předchozích jednáních s definovaných týmem pracovníků zastupující firmu Tajmac ZPS, a.s., kde východiskem pro náš návrh byl souhrn názorů a postřehů jednotlivých členů týmu. Tento tým je složen z pracovníků zastupujících jednotlivé podnikové útvary, které mají vyvíjený IS používat. Jedná se o tyto útvary: - útvar skladového hospodářství - útvar nákupu a hospodaření s nástroji - útvar seřizoven nářadí - technologie - útvar správy informačních systémů a technologií

3 XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, Prvky podnikového systému využívající informace z informačního systému pro nástrojové hospodářství Vzhledem k plánovanému způsobu nasazení a využívání tohoto IS byla zvolena architektura klient/server. Tato architektura vyplynula z požadavků na větší počet pracovních stanic a aktuálnost dat na jednotlivých pracovních stanicích. Volbou této architektury se podstatně sníží nároky na hardwarové vybavení klientských stanic a tím i jejich pořizovací cena. Popřípadě lze použít již užívané starší pracovní stanice. Další výhoda tohoto systému spočívá v tom, že databáze s daty je umístěna na serveru, kde probíhají operace s daty, tudíž mají všichni uživatelé přístup k nejnovějším datům. Dále se snižuje náročnost správy a údržba dat. Vývoj IS probíhal v několika etapách vývoj programovacího prostředí, tj. programu na tvorbu uživatelského rozhraní, současně probíhající návrh logického modelu s následnou tvorbou databáze pro data o nástrojích a poslední etapou je vlastní zpracovaní uživatelského rozhraní. Programovací prostředí bylo vytvořeno v programovacím jazyku Java firmy Sun Microsystems. Tento programovací jazyk byl zvolen zejména pro snadnou přenositelnost programů v něm vytvořených mezi jednotlivými operačními systémy. Toto nám mimo jiné umožňuje i to, že klientské stanice mohou využívat operačních systémů na bázi Windows a server s databází poběží na operačním systému Unix (Linux, atd.). Programovací prostředí plní zároveň i funkci runtime pro uživatelské rozhraní. Struktura databáze byla navržena podle daných požadavků, s ohledem na dosažení co nejvyššího stupně normalizace tabulek, při současném zohledňování možnosti efektivní práce s daty obsaženými v jednotlivých tabulkách. Vlastní tvorba uživatelského rozhraní se provádí v editoru aplikačního prostředí. Tvorba jednotlivých formulářů probíhá ve dvou krocích. Prvním krokem je vytvoření vlastního vzhledu formuláře. Druhým krokem je oživení formuláře pomocí předem nadefinovaných akcí a SQL dotazů.

4 XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, Všechny informace o uživatelském prostředí jsou ukládány do samostatné databáze. Databáze obsahuje tabulky, které popisují parametry uživatelského rozhraní například názvy vstupních databází, uživatelů a jejich hesel, uživatelské skupiny atd. Jednou z velmi důležitých tabulek je tabulka obsahující popis jednotlivých formulářů uživatelského rozhraní. Tyto formuláře jsou uloženy v XML kódu (extensible Markup Language), což nám zajišťuje jejich možnou přenositelnost. Je proto možné v jednom programovacím prostředí vytvořit několik různých uživatelských aplikací a tyto aplikace poté distribuovat pouhým přenesením této databáze. Nebo v druhém případě pouštět více uživatelských rozhraní na jednom pracovišti bez nutnosti velkých změn v aplikačním prostředí. Z předešlého je patrné, že vlastní aplikační prostředí je využitelné i v jiných oblastech, než jsou jen IS pro nástrojové hospodářství. IS pro nástrojové hospodářství se v našem případě bude skládat z několika modulů. Tyto moduly byly vytvořeny vzhledem k požadavkům jednotlivých pracovišť na činnost IS. Datový a informační tok mezi jednotlivými podnikovými útvary a moduly informačního systému pro nástrojové hospodářství. Přístup do jednotlivých modulů je omezen na vybrané uživatele pomocí přístupových práv. Uživatelská (přístupová) práva jsou dále rozdělena do dvou skupin. Práva pro čtení a práva pro čtení a zápis. Tato uživatelská práva nejen vymezují přístup do jednotlivých modulů, ale i omezují přístup k jednotlivý činnostem v rámci modulů pro vybrané osoby. Uvedený informační systém je v současné době ve zkušebním provozu a připravuje se jeho implementace ve firmě Tajmac ZPS, a.s.

5 XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, Použitá literatura MOLNÁR Z., JUŘENČÁK B., RIESSLER P., SODOMKA P., Informační systém podniku. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, s. ISBN VIEIRA R., SQL Server 2000 Programujeme profesionálně. 1.vyd. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, s. ISBN