Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Ústavní právo a státověda II Anglicky Constitutional Law and Theory of State II Identifikace ÚSP II Typ předmětu povinný ECTS kredity 5 Forma studia kombinovaná Semestr výuky 2. (letní semestr 1. ročníku) Forma výuky 12 konzultací Počet hodin za semestr 12 hodin Způsob zakončení Z/Zk (zápočet/zkouška) Garant Doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc. Výchozí předměty předchozí absolvování předmětu ÚSP I Anotace Předmět USP II navazuje na výuku předmětu USP I, přičemž rozšiřuje, prohlubuje a specifikuje znalosti studentů z odvětví ústavního práva ČR. Výuka se koncentrovaně věnuje především charakteristice jednotlivých ústavně upravených orgánů veřejné moci, problematice ústavně garantovaných lidských práv, a interakční dimenzi veřejné moci a jednotlivce v ústavním modelu ČR. Výklad analyticky sleduje doktrinární, normativní i judiciální rozměr zkoumané problematiky, přičemž zvláštní pozornost věnuje klíčovým diskursivním otázkám ve světle judikatury Ústavního soudu ČR. Část výuky zaměřená na procvičování přednášené materie a řešení samostatných úkolů probíhá formou řízené práce studentů v seminářích. Cíl Vybavit studenty hlubšími znalostmi o institucionálním mechanismu ústavních orgánů ČR i obsahu ústavně garantovaných lidských práv v ČR, aby byli schopni plně porozumět a z ústavněprávní perspektivy relevantně hodnotit interakční dimenzi mezi orgány veřejné moci a jejich vztahy k jednotlivci v ústavním modelu ČR.
Znalosti - vymezit, klasifikovat, analyzovat a zhodnotit komplex naší ústavnosti i jeho jednotlivých rysů s patřičnou identifikací aspektů interakčních, inferenčních a kontextuálních ve významu vnitrostátním i nadstátním dokládající rozpoznání jejich poslání a smyslu - analyzovat postavení a fungování soustav veřejné moci v ČR ve smyslu jejich multipartity, tj. zahrnující moc zákonodárnou, výkonnou, soudní, kontrolní, cenověstabilizační a územně samosprávnou ve smyslu jejich vnitřní i vzájemné konstrukční, funkční, vertikální a horizontální dělbě moci - analyzovat a zhodnotit naši ústavněprávní koncepci veřejné moci z perspektivy doktrinární, normativní i judiciální z hlediska naplnění principů demokracie, efektivity, přiměřenosti, nadstátní komparatistiky i doktrinálních poznatků - analyzovat a zhodnotit naši ústavněprávní koncepci lidských práv z perspektivy doktrinární, normativní i judiciální z hlediska axiologických východisek recentního materiálního právního a ústavního státu a jeho nosných doktrín vyjádřených kupř. uznáním přirozenoprávních východisek základních práv - identifikovat ústavněprávní materii lidských práv a její různé podoby též v prováděcích zákonných úpravách či naopak v dimenzi nadstátních dokumentů, a to v patřičném rozsahu a souvislostech s ústavním základem Dovednosti - ovládnout a aktivně používat rozsáhlý odborný pojmový aparát předmětu a osvojit si jeho odpovídající kontextuální použití - formulovat ústavněprávní argument a protiargument na vyšším stupni vědecké metodologie a znalostního zázemí -pracovat s odbornými prameny a vyhledávat relevantní odborné informace v tradičních zdrojích i elektronických informačních systémech - orientovat se v ústavní i hlavní prováděcí zákonné úpravě a judikatuře se schopností její aktivní praktické aplikace - orientovat se v judikatuře zejména ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva ve smyslu jejích závěrů i interpretační schematiky - používat základní metody vědecké práce při řešení různých zadání ústavněprávní dimenze
Způsobilosti - samostatně řešit jednoduché i složitější příklady ústavněprávní materie - relevantně hodnotit různé varianty řešení ústavněprávních kolizí optikou principu proporcionality a interpretačních alternativ - rámcově řešit příklady kategorie hard cases vyžadující formulaci vlastních kreativních řešení, a to pomocí relevantní vědecké metodologie a ústavněprávní argumentace - interpretovat a kreativně aplikovat relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR a v základních otázkách též Evropského soudu pro lidská práva na judikaturou doposud neřešené případy či ústavní situace - aktivně propojovat teoretické znalosti i praktické dovednosti ve vztahu k jednoduchým i náročnějším aplikovaným problémům - formulovat obsáhlejší vlastní argumentačně podložená stanoviska k zadaným problémům a být schopen jejich odpovídající obhajoby - samostatně vypracovat různé dokumenty ze studované materie (kupř. návrh na registraci politické strany, ústavní stížnost aj) Osnova - charakteristika ústavně zakotvených orgánů veřejné moci - základní intra i interinstitucionální vztahy v ústavním systému ČR - konstrukční a funkční aspekty dělby moci v ústavním systému ČR z pohledu de iure i de facto ve významu horizontálním i vertikálním - lidská práva v ústavním systému ČR a jeho nadstátních souvislostech - práva osobní a politická - práva hospodářská, sociální a kulturní - práva na soudní a jinou právní ochranu Studijní zátěž Účast na přednáškách 12 x 2 hod. 24 hodin Účast na seminářích 12 x 1 hod. 12 hodin Průběžná příprava na přednášky (samostatné studium z literatury) 12 x 1 hod 12 hodin Průběžná příprava na semináře (samostatné studium z literatury) 12 x 3 hod. 36 hodin Příprava na závěrečný test (samostatné studium) 12 x 1 hod. 12 hodin Příprava na ústní zkoušku (samostatné studium) 12 x 4,5 hod. 54 hodin Celková pracovní zátěž 150 hodin
Obsahové zaměření a rozvržení studijní zátěže v průběhu semestru Konzultace Téma 1. Zákonodárná moc v Ústavě ČR (výuka) 2. Výkonná moc v Ústavě ČR (výuka) 3. Soudní moc v Ústavě ČR (výuka) 4. Úvod do Listiny ZPS. Základní lidská práva a svobody. (výuka) 5. Právo na život a ochrana soukromí. (výuka) 6. Význam politický práv. Svoboda slova formy projevu. (výuka) 7. Ostatní politická práva. Formy sdružování podle Listiny ZPS. (výuka) 8. Hospodářská a sociální práva v Listině. (výuka) 9. Hlava V. LZPS (výuka) 10. Řízení před Ústavním soudem. (výuka) 11. Ochrana lidských práv v judikatuře ESLP. (výuka) 12. Závěrečné opakování Systém ověřování znalostí (požadavky na ukončení předmětu) Zápočet Absolvování závěrečného testu z ústavního práva Celkem maximum 0 100 bodů 100 bodů Zkouška ústní, souborná A (obecná) B (speciální I.) C (speciální II.) D (speciální III.) Celkem maximum zodpovězení náhodně vylosovaných čtyř zkouškových otázek (v rozsahu obsahového zaměření předmětu ÚSP I a ÚSP II) 0 25 bodů 0 30 bodů 0 30 bodů 0 15 bodů 100 bodů
Klasifikační stupnice zápočtů a zkoušek Udělený ZÁPOČET započteno započteno započteno nevyhověl/a Stupeň ZNÁMKA 1 výborně 2 velmi dobře 3 dobře 4 nevyhověl/a Procenta z celkového počtu bodů Mínus počet bodů z celku 100 88 % -12 Stupeň ECTS Procenta z celkového počtu bodů Mínus počet bodů z celku A 100 96 % -4 B 95 86 % -14 87 72 % -28 C 85 74 % -26 71 60 % -40 59 0 % -41 a více D 73 64 % -36 E 63 60 % -40 FX 59 55 % -45 F 54 % a méně -46 a více Literatura předmětu Základní Klíma K.: Ústavní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Klíma, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Klíma, K. a kol. Praktikum českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Doporučená Bahýlová, L., Filip, J. a kol. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde, 2010. Blahož, J., Balaš, V., Klíma, K.: Srovnávací ústavní právo. Praha: ASPI, 2011. Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Aleš čeněk, 2011 Jirásková, V., Suchánek, R. Ústavní právo v judikatuře Ústavního soudu. Praha, 2007. Klíma, K. a kol.: Encyklopedie ústavního práva. Praha:ASPI, 2007. Klokočka, V., Wagnerová, E. Ústavy států Evropské unie, 1.díl. Praha: Linde, 2004. Klokočka, V., Wagnerová, E. Ústavy států Evropské unie, 2.díl. Praha: Linde, 2005. Mlsna, P., Kněžínek, J., Mezinárodní smlouvy v Českém právu. Praha: Linde, 2009. Pavlíček, V. a kol. Ústavní právo a státověda, II.díl. Praha, 2011. Pezl T., Pezl M., Dokumenty ke studiu ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Wagnerová, E. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012. Wintr, J.: Principy českého ústavního práva. Praha, 2006.
Konzultace s vyučujícími: S vyučujícími lze konzultovat v jejich vypsaných konzultačních hodinách, telefonicky nebo "e-mailem". Platné konzultační hodiny jsou uveřejněny na zabezpečených stránkách studentů a standardním způsobem v budově školy. Zápočtové okruhy - zápočet se skládá formou písemného testu, jenž obsahuje otázky z níže uvedených tematických okruhů. Obsah, podmínky a způsob hodnocení testu budou upřesněny v rámci přednášek. - Ústava ČR a její základní charakteristika - základní principy Ústavy ČR - dělba moci v Ústavě ČR z pohledu vertikálního a horizontálního - dělba moci v Ústavě ČR z pohledu konstrukčního a funkčního - ústavněprávní odpovědnost a sankce dle Ústavy ČR - moc zákonodárná dle Ústavy ČR - vzájemné ústavní vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu - moc výkonná dle Ústavy ČR - vzájemné ústavní vztahy prezidenta republiky a vlády - moc soudní dle Ústavy ČR - soustava obecných soudů - Ústavní soud ČR a jeho pravomoci - moc kontrolní a cenově-stabilizační dle Ústavy ČR - územní samospráva dle Ústavy ČR - Listina základních práv a svobod a její základní charakteristika - základní principy Listiny - práva osobní ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení - práva politická ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení - práva hospodářská, sociální a kulturní ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení -práva na soudní a jinou právní ochranu ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení
Zkouškové otázky Student může ke zkoušce přistoupit, jestliže obdržel zápočty z předmětů "USP I" a "USP II". Každý student si před započetím zkouškového pohovoru vylosuje zadání, které obsahuje celkem 4 otázky (vždy po jedné z bloků A, B, C a D), přičemž následně má možnost stručné písemné přípravy odpovědí na vylosované otázky. Po ukončení písemné přípravy následuje samotný zkouškový pohovor. Studenti nemají při skládání zkoušky k dispozici právní předpisy ani jiné prameny, a jsou povinni se ke složení zkoušky řádně přihlásit přes informační systém Moggis. A - Obecná teorie ústavy a základy státovědy 1) Pojem ústavní právo, jeho obsah a různé významy 2) Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti 3) Základní rysy moderní demokratické ústavy 4) Základní prameny demokratické ústavnosti 5) Dominantní ústavní modely 6) Ústavněprávní vztahy a jejich druhy 7) Subjekty ústavněprávních vztahů 8) Předmět a obsah ústavněprávních vztahů 9) Ústavní právo hmotné, procesní a sporné 10) Interpretace a realizace ústavy 11) Soudní ochrana ústavnosti a její druhy 12) Ústava jako základní zákon 13) Ústava jako produkt a právní rámec demokracie 14)Ústava jako společenská smlouva 15) Ústava a veřejná moc v právním státě 16) Ústava a demokratické formy vládnutí 17) Ústava a dělba moci 18) Způsoby přijímání a změny ústav 19) Rigidita a flexibilita ústavních norem 20) Přirozené právo a demokratická ústavnost 21) Ústava de iure a de facto 22) Ústava hodnotově neutrální a hodnotově orientovaná 23) Ústavodárná moc a její formy 24) Ústavněprávní odpovědnost 25) Právní stát ve významu formálním a materiálním 26) Ústavní stát 27) Vztah dělby moci k formě vlády, vládnutí a státu 28) Pojem státní orgán, státní zařízení a státní služba 29) Pojem pravomoc, působnost a příslušnost státního orgánu 30) Lidská práva, jejich klasifikace a význam pro demokratickou ústavnost
B Ústavní právo ČR (obecná část) 1) Ústavní právo ČR, jeho charakteristika a vztah k ostatním odvětvím práva 2) Vnitrostátní a nadstátní prameny české ústavnosti 3) Ústavní základy ČR, státní území, hranice a symbolika 4) Státní občanství ČR, jeho obsah, důsledky a vztah k občanství EU 5) Pojem ústavní pořádek, jeho klasifikace, podmínky změn a doplnění 6) Pojem právní řád a pyramida právních norem podle Ústavy ČR 7) Ústava ČR, její subjekty, předmět, obsah a základní struktura 8) Základní principy Ústavy ČR, forma vlády, vládnutí a státu 9) Přímá a zastupitelská demokracie dle Ústavy ČR 10) Mezinárodní smlouvy dle Ústavy ČR, jejich klasifikace, postavení a ústavní význam 11) Právo Evropské unie, jeho základní prameny, rysy a vztah k právnímu řádu ČR 12) Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky. 13) Parlament ČR ústavní postavení a pozice v systému dělby moci 14) Ústavněprávní vztahy PS a Senátu 15) Prezident republiky ústavní postavení a pozice v systému dělby moci 16) Ústavněprávní vztahy prezidenta a vlády 17) Pojem veřejná správa, její struktura a organizační principy 18) Obecné soudnictví v ČR ústavní postavení, soustava a organizační principy 19) Ústavní soud ČR ústavní postavení, organizace a pozice v systému dělby moci 20) Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka - ústavní postavení 21) Územní samospráva v ČR - ústavní postavení 22) Politické strany, jejich postavení a význam v ústavním systému ČR 23) Ústavní základy volebního práva, pojem a postavení volebních zákonů 24) Listina, její subjekty, předmět, obsah a struktura 25) Základní principy Listiny 26) Práva osobní (hl. II. odd. I. Listiny) 27) Práva politická v Listině 28) Práva hospodářská, sociální a kulturní 29) Práva národnostních a etnických menšin 30) Právo na soudní a jinou právní ochranu C - Ústavní právo ČR (zvláštní část) 1) Komplexní ústavy Československa od roku 1918 základní rysy 2) Formální a materiální postavení Ústavy ČR v ústavním pořádku 3) Kategorie ústavních zákonů přijatých podle současné Ústavy 4) Vnitrostátní proces schvalování prezidentských mezinárodních smluv
5) Mechanismus vnitrostátního působení práva EU a jeho principy 6) Parlament ČR, jeho struktura a vnitřní organizace 7) Parlamentní právo procesní a jeho obsah 8) Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora a jejich procesní ochrana 9) Fáze legislativního procesu 10) Ústavní základy přímé volby prezidenta republiky. 11) Ústavní odpovědnost vlády a její projevy 12) Pravomoci Ústavního soudu ČR 13) Ústavní postavení VÚSC (krajů), jejich orgány a vztah ke státu 14) Ústavní postavení ZÚSC (obcí), jejich orgány a vztah ke státu 15) Ústavní základy bezpečnosti ČR 16) Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému ČR. 17) Pojetí ústavněprávní odpovědnosti a sankcí dle Ústavy ČR 18) Nadstátní zdroje zakotvení lidských práv a jejich kontrolní mechanismy 19) Princip suverenity lidu a jeho reflexe v Ústavě a Listině 20) Nedotknutelnost osoby a její kategorizace podle Listiny 21) Náboženská pluralita a svoboda podle Listiny 22) Politická pluralita a svoboda, její zakotvení, záruky a projevy v Ústavě i Listině 23) Právo petiční a právo shromažďovací 24) Formy sdružení podle Listiny 25) Právní aspekty vzniku, činnosti, hospodaření a zániku politických stran. 26) Soudní ochrana politických stran. 27) Volební právo objektivní, volební systémy, geografie a aritmetika dle volebních zákonů 28) Volební právo subjektivní, jeho formy a principy 29) Oblasti a formy působení sociálních práv podle Listiny a jejich ústavní pozice 30) Nezávislost soudu a soudce ústavněprávní záruky D - Ústavní právo ČR (specielní část) 1) Pojem materiální ohnisko ústavnosti a jeho pojetí v judikatuře Ústavního soudu 2) Vzájemný vztah Ústavy ČR, Listiny a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR 3) Vysvětlete rozdíly mezi zákonným opatřením Senátu a běžným zákonem 4) Důsledky rozporu mezinárodní smlouvy dle čl. 10a Ústavy a ústavního zákona před ratifikací této smlouvy a po její ratifikaci 5) Vysvětlete hlavní rozdíly mezi nařízením a směrnicí práva EU 6) Porovnejte ústavní zakotvení nařízení vlády a právních předpisů ministerstev 7) Porovnejte obecně závazné vyhlášky obcí/krajů a nařízení obcí/krajů. 8) Model dělby v ČR moci z hlediska jeho podoby konstrukční a funkční 9) Model dělby moci v ČR z hlediska jeho podoby horizontální a vertikální, pojem decentralizace a vertikální dekoncentrace v ústavním systému ČR 10) Modifikace v sytému dělby moci v ČR za tzv. mimořádných bezpečnostních situací 11) Pravomoci PS a Senátu mimo legislativní proces a vzájemné postavení obou komor při jejich výkonu
12) Porovnejte postavení PS a Senátu v legislativním procesu, včetně jeho specifických forem (kupř. zákon o státním rozpočtu) a zvláštních situací (kupř. leg. proces za válečného stavu) 13) Porovnejte roli Parlamentu a prezidenta v procesu schvalování mezinárodních smluv ve srovnání s legislativním procesem běžných zákonů. 14) Pravomoci vlády a prezidenta ve vztahu k legislativnímu procesu 15) Pojetí volební spravedlnosti v právním řádu 16) Předběžná a následná kontrola ústavnosti v řízení před Ústavním soudem ČR 17) Abstraktní a konkrétní kontrola ústavnosti v řízení před Ústavním soudem ČR 18) Vzájemné ústavněprávní vztahy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu 19) Typy ústavních stížností 20) Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách její obsah a význam judikatury ESLP pro českou ústavnost 21) Zákaz diskriminace, ústavní i evropská dimenze a zákonná reflexe 22) Princip rovnosti a princip svobody ústavněprávní vztah 23) Princip proporcionality a jeho ústavní význam 24) Podmínky a způsoby omezení lidských práv na základě Listiny, význam legální licence 25) Lidská důstojnost a její různé významy v Listině 26) Možnosti zásahu do osobní svobody na základě Listiny 27) Ústavní koncepce vlastnického práva a její vztah k právům hospodářským, sociálním a kulturním 28) Ústavní základy ochrany osobních údajů 29) Rozdíl mezi skutkovým tvrzením a hodnotovým soudem ve vztahu k legitimitě svobody projevu 30) Charakterizujte jednotlivé doktríny spravedlivého procesu vytvořené judikaturou Ústavního soudu