NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST

Podobné dokumenty
patologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Speciální pedagogika. Logopedie

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Model vzniku symptomatických poruch řeči viz Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči.

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

L O G O P E D I E. Logopedie = nauka o výchově řeči, o předcházení a odstraňování poruch řeči.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn

155/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob ČÁST PRVNÍ.

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením

Řeč. u osob se sluchovým postižením. Mgr. MgA. Mariana Koutská

Poruchy řeči. Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Získané (afázie) Sekundární. Expresivní Receptivní Smíšené

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

CISKOM 5. SPECIÁLNÍ TESTOVÁNÍ

PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI

ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI

Základy logopedie (komunikační schopnost a její narušení)

Specifické poruchy učení

Osobnost dítěte v mateřské škole

Logopedická intervence dyslalie

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 2

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická logopedie. Klinický logoped

Obsah ČÁST I. Ú v o d O becná k o n c e p ce lo g o p e d i e... 15

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání. Závěrečná práce

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Specifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010

Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor.

KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 2

KATEDRA PEDAGOGIKY. Logopedická intervence u dětí předškolního věku z pohledu rodičů. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

Možnosti logopedické prevence v MŠ

SPOLUPRÁCE UČITELE A RODIČŮ ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ S LOGOPEDEM

Dítě s narušenou. schopností ve škole. agogika. Petra Bendová. komunikační

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Kurzy pro sborovny mateřských škol

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti Dílčí část Renata Vrbová a kolektiv

124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků

Metodika práce asistenta pedagoga Podpora rozvoje počátečního čtení a psaní u žáků s narušenou komunikační schopností Jiřina Jehličková

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

Katalog posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb Část II. (diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností)

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Jak pomoci svému dítěti s vadou řeči

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Institut mezioborových studií Brno

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

3 Narušený vývoj řeči. 3.1 Klasifikace narušeného vývoje řeči

Logopedická péče o děti předškolního věku

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Symptomatické vady řeči u předškolního dítěte

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

Psychologické aspekty školní úspěšnosti

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Logopedická prevence a interaktivní tabule

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Senzorická dysfázie Receptivní porucha, problémy ve vnímání, rozumění; fonematickém sluchu, sluch.paměti, v chápání a rozumění slovům

UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky. Logopedická péče v mateřské škole Speech therapy in kindergarten

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Tabulka č. 1: Porovnání symptomů narušené komunikační schopnosti s praxí

Kombinované vady, jejich vymezení

Metodické doporučení č.j / k zabezpečení logopedické péče ve školství

METODICKÝ MATERIÁL A KONTROLNÍ TEST PRO PEDAGOGY ZÁKLADNÍCH ŠKOL. Projekt MIP CZ.1.07/1.2.00/

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Do 3 let Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč". Dochází k zpřesnění. Začíná se tvořit slovní zásoby

KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU

Symptomatické poruchy řeči u žáků základní školy speciální

Diagnostika narušené komunikační schopnosti

5 Komunikace osob se sluchovým postižením

VYUŽITÍ METOD AUGMENTATIVNÍ A ALTERNATIVNÍ KOMUNIKACE V TERAPII NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI U DĚTÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

PODĚKOVÁNÍ. Kateřina Nýdrlová

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru logopedie za období NZIS REPORT č. K/26 (08/2018)

Transkript:

Univerzita PardubiceU3V, 16. 10. 2015, Dopravní fakulta Jana Pernera Příjemný den, dámy a pánové Vám přeje Zdenka Šándorová s tématem NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST

Komunikace

Teorie narušené komunikační schopnosti Komunikace (z lat. Communicatio - spojování, sdělování, ale také přenos, společenství, participace) nástroj sociální interakce

Osnova: Teorie narušené komunikační schopnosti Teorie narušené komunikační schopnosti Dělení poruch ze symptomatického hlediska Vývojová nemluvnost, vývojová dysfázie Získaná organická nemluvnost (afázie) Získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus) Narušení zvuku řeči (palatolálie, rinolálie) Narušení plynulosti řeči (balbuties)

Obsah Narušení plynulosti řeči (tumultus sermonies) Narušení článkování (dyslálie) Narušení článkování (dysartrie) Opožděný vývoj řeči Další poruchy řeči Charakteristika edukačního procesu v logopedii - systém logopedické péče Školská logopedická institucionalizace, specifická činnost speciálně pedagogického centra Logopedická péče v resortu zdravotnictví a sociálních věcí Alternativní a augmentativní komunikace

Základní pojmy Řečová komunikace je proces, v němž jsou mezi účastníky předávány informace. Zahrnuje příjem informace, její zpracování, rozumění obsahu a tvorbu odpovědi. Jazyk je základním systémem lidské komunikace, který je prakticky realizován mluvenou řečí, písmem, ale i manuálním způsobem. Jazyk má svůj slovník, gramatická a syntaktická pravidla. Jazyk je výrazem duševní činnosti člověka a může být nějakým způsobem předán v komunikačním procesu.

Základní pojmy Individuální jazykový systém je vyjádřením schopnosti jednotlivce osvojit si a užívat systém určitého jazyka (jazyků). Schopnost každého jedince v rozumění jazykovému kódu, rozvoji vlastní aktivní i pasivní slovní zásoby či v dovednostech užívat syntaktický systém daného jazyka jsou jedinečným způsobem odlišné a závislé na mnoha faktorech (věk, vzdělání, sociokulturní prostředí, zájmy apod.). Vývoj individuálního jazykového systému může být ztížen vlivem vrozené vývojové vady nebo narušen vzniklou vadou. Řeč (mluva) je praktickou zvukovou realizací jazyka. Zahrnuje motorické činnosti (dýchání, fonaci, artikulaci) v oblasti artikulačních orgánů (mluvidel).

Teorie narušené komunikační schopnosti Teorie narušené komunikační schopnosti V.Lechty osciluje mezi speciální pedagogikou, medicínou, psychologií a jazykovědou. Komunikační schopnost člověka je narušená tehdy, když některá rovina jeho jazykových projevů (popřípadě i několik rovin současně) působí interferenčně vzhledem na komunikační záměr. Interferencí je v této souvislosti nazýván rušivý vliv poruch v procesu komunikace. Lechta uvádí tyto jazykové roviny: lexikálně-sémantická, morfologicko-syntaktická, foneticko-fonologická.

Teorie narušené komunikační schopnosti Hovoříme-li tedy o komunikační schopnosti, musíme ji chápat v celé šíři = zvukové, obsahové, gramatické, pragmatické (sociální uplatnění řeči) stránky řeči, složce verbální i neverbální, receptivní i expresivní. Lechta uvádí deset okruhů poruch ze symptomatického hlediska. - vývojová nemluvnost (dysfázie) - získaná organická nemluvnost (afázie) - získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus) - narušení zvuku řeči (palatolálie, huhňavost)

Dělení poruch ze symptomatického hlediska - narušení plynulosti řeči (koktavost, breptavost) - narušení článkování (dyslálie a dysartrie) - narušení grafické podoby řeči (dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dysotrografie) - symptomatické poruchy řeči (provázejí dominující postižení, narušení či onemocnění) - poruchy sluchu - kombinované vady a poruchy řeči - pro doplnění další autoři uvádějí také opožděný vývoj řeči.

Vývojová nemluvnost, vývojová dysfázie Vývojová nemluvnost je porucha centrální, neschopnost nebo snížená schopnost verbálně komunikovat, i když podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré (neurotické a psychiatrické nálezy negativní, inteligence přiměřená, sociální prostředí stimulující, nepřítomnost sluchové vady, ) Zasahuje impresivní i expresivní složky řeči, přesahuje fatický charakter (pojí se i s deficity v oblasti jemné motoriky, grafomotoriky, paměti a pozornosti). Dysfatici jsou lehce unavitelní, narušená je sféra emocionální, zájmová i motivační.

Získaná organická nemluvnost (afázie) Získaná organická nemluvnost (afázie) se projevuje ztrátou naučených schopností dorozumívat se řečí. Jde o centrální poruchu organického původu (lokální poškození mozku), Řeč byla již plně vyvinuta a na základě poškození dominantní hemisféry (nádory, úrazy, CMP, záněty mozku atd.) dochází k porušení komunikativní funkce řeči a zároveň i k narušení psychické, emocionální a volné sféry postiženého člověka.

Získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus) Mutismus oněmění, ztráta řečových projevů na neurotickém nebo psychotickém podkladě (úlek, šok, stres, vyčerpání atd.), není podmíněn organickým poškozením CNS. Elektivní mutismus oněmění vázané na určitou situaci, určité prostředí nebo určitou osobu, často u dětí při vstupu do školy (ve škole nemluví, ale doma ano), neverbální komunikace bývá zachována, někdy šeptají nebo odpovídají jednoslovně, zásadou je nenutit dítě k mluvení, jinak se problém ještě více prohloubí Surdomutismus oněmění a ztráta schopnosti slyšet vzniklá na neurotické bázi, hystericky podmíněný projev labilní osobnosti

Narušení zvuku řeči (palatolálie, rinolálie) Rinolálie, huhňavost patologicky snížená (hyponazalita, zavřená huhňavost, např. při zbytnělé nosní mandli) nebo zvýšená (hypernazalita, např.při rozštěpech patra, proděravění měkkého patra) nosovost v mluvené řeči. Objevuje se porucha zvuku jednotlivých hlásek při artikulaci. Palatolálie změny rezonance (zvýšená a deformovaná nazalita). Je porušená artikulace, mimika, neverbální chování, opožděný vývoj řeči, časté jsou poruchy sluchu, může být deformován i hlas. Prvotní příčinou orgánové anomálie je vrozená vývojová vada, např. rozštěp patra.

Narušení plynulosti řeči (balbuties) Koktavost (balbuties) jedna z nejtěžších a nejnápadnějších poruch. Jedná se o komplexní narušení koordinace orgánů účastnících se mluvení projevující se nedobrovolným (tonickým nebo klonickým) přerušováním plynulosti mluvy (dýchání narušeno i v klidu, křeče hlasivek při tvorbě hlasu mohou vést až k jejich poškození. U jedinců s touto diagnózou mění se postoj ke komunikaci, objevuje se strach z řeči (logofobie), vyskytují se poruchy neverbálního chování (grimasy, tiky, mrkání celkový motorický neklid, ), změny v oblasti vegetativní i emocionální (pocení, napětí, ).

Narušení plynulosti řeči (tumultus sermonies) Breptavost (tumultus sermonies) je charakterizována překotným tempem řeči. Dochází k vynechávání slabik, k deformaci slov, řeč je často úplně nesrozumitelná, narušené dýchání, artikulace. U jedince s breptavostí se často projevuje dysmuzie, tj. nedostatek či ztráta smyslu pro hudbu. V logopedické péči je nutné odlišovat koktavost a breptavost. Breptaví si svůj nedostatek neuvědomují, proto je lze na způsob řeči upozornit ( nepospíchej, když mluvíš ), a tak dosáhnout zlepšení. Tento přístup však nesmíme volit u koktavého, neboť by jej ještě více neurotizoval. Nebezpečí recidiv u narušení plynulosti řeči je v pubertě a při zvýšené fyzické i emocionální zátěži.

Narušení článkování (dyslálie) Patlavost (dyslálie) je porucha artikulace, neschopnost používat jednotlivé hlásky podle řečových norem příslušného jazyka. Dyslálie je fyziologická do věku 6 let. Může mít jednu ze 3 základních forem Hláska je vyslovována, ale nesprávně, na jiném artikulačním místě, např.: rotacismus špatná výslovnost hlásky R. Paralálie, nahrazování obtížné hlásky nějakou jinou, např. místo ruka říká luka. Mogilálie, určitá hláska se vypouští, např. místo kráva říká káva Nejtěžší formu dyslálie představuje mnohočetná patlavost, kdy dítě vyslovuje vadně téměř všechny hlásky a zároveň redukuje složené slabiky, takže řeč se stává téměř nesrozumitelnou.

Narušení článkování (dysartrie) Dysartrie představuje organické poškození CNS. Projevuje se v narušení hláskování, respirace, fonace, rezonance. Vyskytuje se též dysprosodie ( narušení melodie, tempa, rytmu a přízvuku). Často se vyskytuje u DMO dětské mozkové obrny (vývojová porucha) a u získaných obtíží (nádory, úrazy, záněty mozku, ) Anartrie je úplná neschopnost artikulovat.

Opožděný vývoj řeči Pokud dítě ve třech letech nemluví nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku, jde o opožděný vývoj řeči a je nutné hledat příčiny tohoto opoždění, mohou jimi být např.: - citová deprivace, - ADHD poruchy pozornosti s hyperaktivitou (lehká mozková dysfunkce), - dědičnost (zejména u chlapců) - nedonošenost - nepoznaná sluchová vada (dítě začíná chodit, vzdaluje se od zdroje zvuku, neslyší, vývoj řeči se opožďuje) - málo mluvních podnětů (např. slyšící děti neslyšících rodičů) aj.

Opožděný vývoj řeči Pokud se podaří odstranit všechny příčiny opoždění (úpravou rodinného prostředí, dobrým mluvním vzorem, podněcováním mluvního apetitu, rozvíjením jemné motoriky a fonematického sluchu atd.) a bude-li dítěti věnována dostatečná péče (spolupráce logopeda, rodičů, učitelek v MŠ), může se opožděný vývoj úplně vyrovnat (dojít normy), nebo se projeví v nejčastější vadě řeči dyslálii nebo vznikne částečná až úplná neschopnost užívat řeč jako komunikační prostředek ve fyziologicky vymezeném čase - dysfázie.

Další poruchy řeči Narušení grafické podoby řeči (dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dysotrografie), symptomatické poruchy řeči (provázejí dominující postižení, narušení či onemocnění), poruchy sluchu a kombinované vady jsou podrobněji analyzovány podrobně v příslušných tématických přednáškách.

Charakteristika edukačního procesu v logopedii - systém logopedické péče Logopedická péče je poskytována všem jedincům s narušenou komunikační schopností. Realizuje se v resortech školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. V resortu školství je logopedická péče poskytována jedincům se smyslovým, tělesným a mentálním postižením. Od narození do nástupu dítěte do předškolního nebo školského zařízení ovlivňují řečový vývoj rodiče. Rozhodující roli má rodinné prostředí, které uspokojuje potřeby dítěte, poskytuje dostatek mluvních podnětů a správný řečový vzor. Důležitou roli hrají pediatři, kteří mají rodiče instruovat o předřečovém a řečovém vývoji dítěte.

Charakteristika edukačního procesu v logopedii - systém logopedické péče Úkolem předškolního zařízení, mateřské školy spočívá v preventivních, diagnostických i reedukačních aktivitách. Učitelky mají dostatečné logopedické znalosti a dovednosti. Ovlivňují řečový vývoj dětí, rozvíjejí komunikační schopnosti, motoriku, sluchovou, zrakovou percepci, slovní zásobu, hravou formou provádějí dechová, fonační a artikulační cvičení. V případě suspektní narušené komunikační schopnosti je možné obrátit se na speciálně pedagogická centra, speciální školy nebo soukromé klinické logopedické poradny.

Logopedická péče v resortu zdravotnictví a sociálních věcí Zdravotnická klinická ambulantní logopedická péče je poskytována soukromými klinickými logopédy nebo v logopedických poradnách při zdravotnických zařízeních, při odděleních foniatrie, ORL, při dětských odděleních, odděleních neurologie apod. V resortu práce a sociálních věcí je poskytována logopedická péče jako součást komplexní rehabilitační péče v ústavech sociální péče. V těchto zařízeních se snaží rozvíjet komunikační schopnosti jedinců s těžkým postižením podle jejich možností a schopností formami alternativní a augmentativní komunikace (AAK).

Uvedení do problematiky augmentativní a alternativní komunikace Komunikace představuje přenos informačních obsahů v rámci nejrůznějších komunikačních systémů využitím různých komunikačních médií, zejména pomocí jazyka a sdělování. (Jesenský, Janiš, 2004) Jedinci se speciálními potřebami jsou vystaveni komunikační bariéře. Edukace běžně užívanými metodami je pro ně nedostupná. Z tohoto důvodu se v současnosti využívají netradiční speciální metody a techniky, které napomáhají překonávat komunikační bariéry. Netradiční speciální metody a techniky představují systémy alternativní a augmentativní komunikace (AAK). Mohou být dynamické nebo statické.

Charakteristiky augmentativní a alternativní komunikace (AAK) Augmentativní (doplňková, podporující, rozšiřující) komunikace zlepšuje komunikační proces u osob s určitou schopností či předpoklady pro orální řeč. Alternativní komunikace nastupuje tam, kde tyto schopnosti či předpoklady nejsou. Alternativní komunikace nahrazuje orální řeč. AAK spolu se systémem facilitované komunikace řadíme do tzv. jednoduchých symbolických komunikačních systémů. Facilitovaná (usnadňující) komunikace je založena na řízeném výběru předložených komunikačních jednotek (obrázky, symboly, písmena, slova apod.) k dorozumívání.

Nejstarší prostředky AAK K nejstarším prostředkům AAK patří využití nonverbálních (metajazykových) prostředků, kterými jsou: - pohled očí (řeč očí, oční kontakt) - mimika (výraz obličeje) - kinetika (pohyb) - fyzické postoje (konfigurace všech částí těla) - haptika (doteky) - proxemika (přiblížení či oddálení) - úprava zevnějšku a životního prostředí.

Nejstarší prostředky AAK https://cs.wikipedia.org/wiki/prim%c3%a1ti https://cs.wikipedia.org/wiki/dyadick%c3%bd_efekt

Využití AAK ve speciální pedagogice Známé využití AAK je u jedinců znevýhodněných: A/ v důsledku sluchového postižení - znaková řeč a znakovaná řeč. B/ v důsledku zrakového postižení - Braillovo písmo C/ v důsledku duálního zrakového i sluchového postižení - Lormova abeceda. Mezi nové způsoby AAK lze dále zařadit systémy, které se využívají v komunikaci s jedinci se speciálními potřebami v důsledku mentálního postižení nebo v důsledku pervazivní vývojové poruchy (autismu).

Znaková řeč a znakovaná řeč. Znaková řeč je označení pro vizuálně-motorické symbolické komunikační systémy jedinců se speciálními potřebami v důsledku sluchového postižení. V našich podmínkách se jedná o český znakový a český znakovaný jazyk. Český znakový jazyk ( je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálněpohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka - znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, je ustálený po stránce lexikální i gramatické. (Zákon o znakové řeči, 1998)

Český znakový jazyk

Znakovaný český jazyk Znakovaný český jazyk je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími. Znakovaná čeština užívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka. V případě potřeby zpřesnění výrazu lze využít prstové znaky pro písmena (daktylní abeceda).

Prstová abeceda Prstová abeceda pro jednu ruku Prstová abeceda pro dvě ruce

Braillovo písmo Braillovo písmo představuje reliéfní, hmatem vnímatelné písmo, které je jedním ze základních článků kultury zrakově postižených. Jeho základem je šestibodový systém dávající prostor pro využití 63 základních kombinací písmen a pomocných znaků (např. pro čísla, velká písmena, zkratky, diakritická znaménka ) Braillovo písmo disponuje dalšími subsystémy notového, matematického, fyzikálního a dalších zápisů, tzv. reliéfně bodové písmo. Reliéfně bodové písmo je prostředkem tyflokultury a pomáhá řešit informační deficit cílové skupině tyflopedie.

Lormova abeceda. Lormova abeceda je jeden ze způsobů komunikace hluchoslepých. Jeho podstata je založena na principu lokalizace jednotlivých písmen abecedy na články prstů jedné ruky doteky na tyto články - písmena umožňující skládat slova a věty. Autorem lormovy abecedy je hluchoslepý J. Lorm (nar. 1821) a pocházející z Moravy.

Lormova abeceda.

Literatura a prameny JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. ISBN 80-7041-196-1 LECHTA, V. a kol Diagnostika narušenej komunikačněj schopnosti. Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-88824-18-4 NEUBAUER, K. Logopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-098-1 PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido 1998. ISBN 80-85931-65-6 SOVÁK, M. Uvedení do logopedie. Praha: SPN, 1978.

DĚKUJI ZA POZORNOST.