2008 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 NOVĚ OBJEVENÉ POHŘEBIŠTĚ KULTURY POPELNICOVÝCH POLÍ V RYCHNOVĚ N. KN. Martina Beková & Jiří Němec Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov n. Kn., e mail: bekova@moh. cz Již od počátku dvacátého století (Domečka 1935,s. 7 13 a Filip 1936 7, s. 158), jsou v odborné literatuře ve výčtu pohřebišť kultury popelnico vých polí ve východních Čechách uváděna též pohřebiště v Dlouhé Vsi a v Rychnově nad Kněžnou (Filip 1936 7, s. 165). K nálezu popelnic v Dlouhé Vsi došlo v roce 1909. Tehdy byla jeho existence pouze zaznamenána, ale teprve při opakovaném narušení pohřebiště při melioračních pracích v květnu roku 1930 byly nejzacho valejší keramické nádoby a snad zlomky bronzových šperků uloženy bez jakékoliv dokumentace (vyjma lokalizace) v nejbližším muzeu, tedy v Rychnově nad Kněžnou. Podrobnějšího odborného zhodnocení se pohřebišti dostalo až v r. 1970 z pera V. Vokolka, tehdy archeologa muzea v Hradci Králové, předního specialisty na kulturu popelnicových polí ve východních Če chách (Vokolek 1970, 203 215). V článku shrnul okolnosti nálezu a odborně zhodnotil dochované keramické nálezy. Bronzy se v muzeu buď nedochovaly, nebo je nebylo možné identifikovat. Ani v literatuře dříve uváděné nalezené nádoby (Filip 1936 37) se ani zdaleka nedocho valy všechny. Vzhledem k neexistenci jakékoliv dokumentace nebylo možné soubor rozřadit do hrobových celků, V. Vokolek (1970, s. 210) pouze konstatoval, že nalezené nádoby a střepy patří do 1. stupně slezskoplatěnické kultury, a to do její vyspělé fáze Ib (obr. 3, 4, 5). Co se týče lokalizace pohřebiště, článek V. Vokolka (1970, s. 203) se omezuje na zjištění, že pohřebiště se nachází na parcele 853/1 v k. ú. Dlouhá Ves. Tato byla dříve loukou, dnes jsou na ní postaveny garáže a lokalita je tedy zcela zničena. Lokalizace nálezu dlouhoveského pohřebiště je v původních podkladech omezena na uvedení p. č. 853/1 v k. ú. Dlouhá Ves. Na tomto místě je nutno poznamenat, že se jedná o parcelu bývalého pozemkového katastru, dnes již ve své původní podobě neexistující. Označení parcely by mělo být uvedeno se zkratkou PK nebo v závorce, tedy PK 853/1, nebo (853/1). Pozemek v katastrálním území Dlouhá Ves s parcelním číslem 853/1 není v katastru nemovitostí uveden. Tento pozemek je již možno identifikovat pouze na mapách bývalého pozemkového katastru, přibližné místo nálezu se po změnách části 249
katastrálního území Dlouhá Ves nachází v katastrálním území Rychnov nad Kněžnou, západně od ulice Štemberkovy, přibližně v místě mezi marketem Penny, autosalonem Dědek a marketem Tesco. Ačkoliv byl pozemek původně součástí dlouhoveského katastru, je v podstatě vklíněn do jinak integrálního rychnovského území. V současné době je vedena v celém katastrálním území Rychnov nad Kněžnou digitální katastrální mapa, přibližné místo nálezu se nachází na pozemcích p. č. 2460/1, 2460/26, 2460/22. V květnu 1930 byly objeveny i žárové hroby naproti Židově továrně v Rychnově nad Kněžnou, při rozvážení hráze rybníka, jak uvádí L. Domečka (1934 35, s. 110). Jisté je zde narušení platěnického hrobu s rozpadlými nádobami, které se bohužel nedochovaly, harfovitou sponou a kousky bronzového náramku. Vše bylo uloženo v muzeu ve Vamberku, po sloučení sbírek se momentálně nachází v muzeu v Rychnově nad Kněžnou (obr. 1, 2). Toto pohřebiště je lokalizováno pouze prostřednictvím Židovy továrny, nicméně objektu, který v pozměněném stavu existuje dodnes a není tedy problém polohu nalezených hrobů alespoň přibližně určit (obr. 6, poloha B). Lokalita se nachází v katastrálním území Rychnov nad Kněžnou, přibližně na pozemcích p. č. 1375/3, 1375/8, 1376/2. Pouhým pohledem do mapy tedy zjistíme, že popisované hroby, které byly v obou případech narušeny v květnu 1930, se nacházejí pouhých 400 až 500 m od sebe. Můžeme prakticky s jistotou předpokládat, že se jedná o nálezy z jediné rozsáhlé nekropole, která byla shodou okolností rozdělena jak v literatuře, tak umístěním nálezů, což se podařilo osvětlit až podrobným prostudováním ne zcela ideálních lokalizací nálezů (obr. 6, polohy A a B). V bezprostředním okolí hrobů proběhlo v posledních letech za asistence archeologa několik staveb (obr. 7), a to prodejny Penny Marketu, Tesca a autosalónu Dědek. Penny Market, nejstarší sledovaná stavba, byl založen na pilotech, k větším zásahům došlo jen při pokládce přípojek, parkoviště bylo umístěno prakticky bez skrývky na plochu, která byla již v minulosti pokryta panely. V celém záboru staveniště byla sledována mohutná, minimálně metrová subrecentní navážka, v několika místech bylo v metrové hloubce zachyceno jílovité podloží. Lze konstatovat, že zkoumaná plocha byla patrně zcela zničena a nelze dnes s určitostí rozeznat, jaké zde byly původně výškové poměry a zda tedy lze nějaké dosud nezničené uloženiny očekávat v okolí. 250
BEKOVÁ M. & NĚMEC J.: NOVĚ OBJEVENÉ POHŘEBIŠTĚ KULTURY POPELNICOVÝCH POLÍ... Obdobná situace se opakovala i na stavbě autosalónu Dědek (2008), jeho objekt byl založen do pasů, ale jejich průzkum přinesl naprosto shodné pozorování jako na sousední stavbě Penny marketu (viz Mapa I, poloha B). Přímo v sousedství garáží, které jsou v literatuře uváděny jako stavba, která definitivně zničila polohu dlouhoveského pohřebiště (Vokolek 1970, 203), proběhla v r. 2007 stavba prodejny Tesco s přípojkami a s veškerým zázemím. Vlastní, plošně nejrozsáhlejší stavba byla založena na pilotech částečně spojených pasy, příležitostí k zemním pozorováním zde tedy mnoho nebylo. Navíc byl celý areál v minulosti pokryt panely, vrstvení a hloubky dosažení podloží opět odpovídaly výše popsaným stavbám (viz Mapa I, poloha B). Můžeme tedy konstatovat, že v Rychnově nad Kněžnou byla v roce 1909 a posléze 1930 narušena rozsáhlá nekropole popelnicových polí, nálezy z níž lze datovat od prvního slezského až po platěnický stupeň. Je ale bohužel nanejvýš pravděpodobné, že následnou, převážně průmyslovou zástavbou byl celý prostor pohřebiště prakticky zničen. I když zde bude nadále sledován každý, byť sebemenší zemní zásah, naděje na rozšíření sbírky zachráněných hrobů je již zcela minimální. Nálezy umístěné v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou: 1 E 412 483 (označeno jako pohřebiště Dlouhá Ves), 1 E 8/1, 2 (popsáno jako hrob u Židovy továrny), výběr nálezů na obr. 2. SUMMARY New: Founded Cemetery of Urnfield Period in Rychnov nad Kněžnou. About 80 years there are known two cemeteries of Urnfeield period from district Rychnov nad Kněžnou, cemetery from Dlouhá Ves and from Rychnov nad Kněžnou. However detail studying of maps lead to the conclusion, that these localities are only parts of some greatest cemetery. Lieder the cemetery is strong destroyed now and only few find from there were safe in depositary of Rychnov museum. LITERATURA Domečka, L. 1934 35: Platěnický hrob v Rychnově nad Kněžnou, Památky archologické XL, 110 111. Domečka, L. 1935: Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické, Otisk z časopisu Osvěta lidu v Hradci Králové. Filip, J. 1936 37: Popelnicová pole a počátky železné doby v Čechách, Praha. Vokolek, V. 1970: Slezskoplatěnické pohřebiště v Dlouhé Vsi, Orlické hory a Podorlicko 3, 203 215. 251
Obr. 1: Pohled na tzv. Židovu továrnu (pohřebiště uváděné jako Rychnov n. Kn.). Obr. 2: Harfovitá spona a náramek jediné nálezy dochované z rychnovského pohřebiště. Obr. 3, 4, 5: Nádoby dochované z tzv. pohřebiště Dlouhá Ves. 252
BEKOVÁ M. & NĚMEC J.: NOVĚ OBJEVENÉ POHŘEBIŠTĚ KULTURY POPELNICOVÝCH POLÍ... Mapa I: Parcela 853/1, původně patřící do dlouhoveského katastru, A předpokládaná poloha dlouhoveského pohřebiště, B pohřebiště Rychnov Židova továrna. 253
1 A 2 3 B 4 Mapa II: Stavby dozorované v bezprostředním okolí pohřebiště 1 Tesco, 2 autosalon Dědek, 3 PennyMarket. A Dlouhoveské, B Rychnovské pohřebiště. 4 bývalá Židova továrna. 254