Stroje a strojní linky pro sklizeň pícnin senážováním

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Stroje a strojní linky pro sklizeň pícnin senážováním Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Tomáš Křeček Brno 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Stroje a strojní linky pro sklizeň pícnin senážováním Vypracoval samostatně a použil jsem pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MU v Brně. V Brně, dne: Podpis: Tomáš Křeček...... 2

Poděkování: Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. 3

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na technologie silážování a senážování do silážních žlabů, vaků a velkoobjemových balíků. Jsou zde uvedeny pracovní postupy sklizně a konzervace objemných krmiv. Dále jsem se zaměřil na náklady vynaložené na sklízecí řezačku při sklizni jetelotravní a kukuřičné siláže v daném podniku. Klíčová slova: senážování, silážování a sklízecí řezačka ABSTRACT This thesis is aimed on silage technologies and heylage to silage troughs, bags and large volume packages. There are described methods of harvesting and conservation of roughages. I also aimed on costs of harvesting machine during harvesting clover-grass and maize silage in the concrete company. Key words: ensiling, silage, cutting machine 4

OBSAH 1. Ú VOD... 7 2. PRACOVNÍ POSTUP... 8 2.1 Silážování čerstvé píce... 9 2.2 Silážování zavadlé píce... 10 2.3 Senážování píce... 10 2.4 Pracovní postupy sklizně píce... 10 2.4.1 Pracovní postup senážování do žlabu... 10 2.4.2 Pracovní postup senážování do vaků... 11 2.4.3 Pracovní postup senážování do velkoobjemových balíků... 12 2.4.4 Silážování... 12 2.4.5 Porovnání technologií... 12 2.5 Stroje na sklizeň pícnin... 13 2.5.1 Žací stroje... 14 2.5.1.1 Žací stroje prstové... 14 2.5.1.2 Rotační žací stroje... 14 2.5.2 Obraceče... 17 2.5.3 Shrnovače... 17 2.5.4 Sklízecí řezačky... 18 2.5.5 Sběrací vozy... 20 2.5.6 Sběrací lisy... 21 2.5.7 Stroje pro balení balíků... 22 2.5.8 Prostředky na dopravu pícnin... 22 2.5.9 Prostředky na dusání pícnin... 23 2.5.10 Stroje pro plnění do vaků... 23 5

3. PRAKTICKÁ ČÁST... 25 3.1 Cíl práce... 25 3.2 Představení podniku... 25 3.3 Použitá technika... 26 3.3.1 Žací stroje... 26 3.3.2 Obraceče... 27 3.3.3 Shrnovače... 27 3.3.4 Sklízecí řezačka... 27 3.3.5 Sběrací vůz... 27 3.3.6 Dopravní prostředky... 28 3.3.7 Prostředky k dusání... 28 3.4 Metodika sledování výkonnosti... 28 3.5 Ekonomické zhodnocení... 29 4. ZÁVĚR... 32 5. LITERATURA... 33 6. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 35 6

1. ÚVOD Pícniny jsou základní a velmi důležitou plodinou z důvodů zajištění kvalitního a dostačujícího množství píce v krmných dávkách hospodářských zvířat, především skotu. Způsob konzervace výrazně ovlivňuje kvalitu a produkční účinnost objemných krmiv. Zařazování nekvalitně konzervovaných pícnin do krmných dávek skotu má za následek výrazné snížení užitkovosti a zvýšení finančních nákladů z důvodu zvýšení příjmu jadrných krmiv a zhoršení zdravotního stavu. To může mít vliv například na špatné zabřezávání. Nesprávný způsob konzervace pícnin má za následek velké ztráty živin. Z tohoto důvodu máme potřebu v osevním postupu rozšířit plochu pěstovaných pícnin. Do pícnin řadíme trvalé travní porosty, víceleté pícniny (jetelotrávy) a jednoleté pícniny, zde tvoří převážnou část silážní kukuřice. Z důvodu snížení počtu hospodářských zvířat, který dosahuje mezi roky 1989 a 2012 přes 60%, se i plochy pěstovaných pícnin na orné půdě snížily. Toto snížení mezi roky 1990 a 2012 činí 663 425 ha což je přes 60%. Dá se říci, že plochy pícnin a počty hospodářských zvířat vzájemně korelují. I přes tento vliv dochází k nepřetržitému vývoji a modernizaci techniky a technologií pro sklizen pícnin. Hlavními požadavky na nové stroje pro sklizen pícnin je snaha o co nejmenší ztráty biomasy a uchování živin ve sklízené píci. Tyto požadavky splňuje poměrně nová, ale dnes již velmi rozšířená technologie sklizně pícnin plnícími lisy. Základem je silážní lis, který nahrazuje silážní žlab nebo věž. 7

2. PRACOVNÍ POSTUP Technologické postupy konzervace a skladování objemných krmiv jsou nedílnou součástí výroby kvalitní píce a úspěšného chovu hospodářských zvířat. (Obr. 1) Proto siláže, senáže a seno představují v podmínkách ČR základ krmných dávek skotu, zejména krav. Jejich opodstatnění je zřejmé i v nových podmínkách hospodaření. Mají-li konzervovaná objemná krmiva v krmných dávkách skotu sehrát vytyčenou úlohu z nutričního, dietetického, ale i ekonomického hlediska, pak je nezbytné, aby měly vysokou nutriční hodnotu, byly lehce stravitelné, s dostatečnou koncentrací energie a odpovídaly i vysokým mikrobiálně hygienickým požadavkům. (Zeman, 2006) Sklizeň píce probíhá téměř po celé vegetační období se špičkami v době prvních sečí senoseče (květen až červen) a sklizně silážních plodin (září až říjen). Hlavním problémem při sklizni pícnin je zmenšit riziko počasí, a tím pádem snížit sklizňové a konzervační ztráty. Při špatném počasí a nevhodném způsobu sklizně, odrolem nesebráním nevhodnou konzervací mohou činit ztráty sušiny na hmotě 15 až 35%, ztráty živin až 50% a vitamínů až 100%. Vhodným sklizňovým pracovním postupem a konzervací lze snížit riziko počasí a zabránit znehodnocení píce v průběhu uskladnění. (Břečka 2001). 8

Konzervace pícnin silážování senážování sušení sklizen sklízecí řezčkou pokosení pokosení odvoz rozhození rozhození dusání shrnutí obrácení sběr sklízecí řezačkou shrnutí odvoz sběr dusání Obr. 1: Schéma pracovních postupů 2.1 Silážování čerstvé píce Silážování čerstvé píce s obsahem sušiny (18-25%) je spojeno s velkými ztrátami, které mohou být (20-35%). Ke stabilizaci takto silážované píce je zapotřebí nižší ph 3,8-4,2. Takto vyrobená siláž je kyselejší a její příjem menší. Bez konzervačních přípravků můžeme takto konzervovat pouze silážní kukuřici, ale její kvalita bude nižší. 9

2.2 Silážování zavadlé píce Silážování zavadlé píce patří momentálně k nejrozšířenější metodě. Obsah sušiny u této metody je (28-40%). Předností této metody jsou menší ztráty oproti předchozímu případu, dále nedochází k odtoku silážních šťáv a dostačující konzervaci stačí ph 4,3 4,5. Siláž je chutnější a zvířata jí přijímají ve větším množství. (Neubauer, 1989) Konzervační prostředky se aplikují především u bílkovinné píce. 2.3 Senážování píce Senážování píce je konzervace píce o nejvyšší sušině (40 50%). (Neubauer, 1989) U kvalitní hotové senáže, by se hodnota ph měla pohybovat od 4,9 5,2. Ztráty jsou u této metody nejnižší okolo 15%. Těchto ukazatelů lze dosáhnout správným výběrem plodiny, dodržením technologické disciplíny a použitím správných konzervantů. Neméně důležitou věcí při senážování je správná délka řezanky. U hmoty s větším obsahem sušiny děláme řezanku kratší, aby došlo k dostatečnému stlačení hmoty, vytěsnění vzduchu a narušení stébel hlavně v oblasti kolének. V praxi bývá dosahováno nejlepších výsledků s délkou řezanky 5 mm. 2.4 Pracovní postupy sklizně píce Sklizeň, doprava a skladování pícnin se vyznačují, vzhledem k jejich fyzikálně mechanickým, biologickým a chemickým vlastnostem vysokými měrnými náklady, spotřebou energie a živé práce. Velké množství sklizených pícnin způsobuje, že zvolené pracovní postupy výroby a užití pícnin významně ovlivňují hospodářské výsledky zemědělského podniku, především v oblasti živočišné výroby. (Červinka, 2002) 2.4.1 Pracovní postup senážování do žlabu Základem technologie senážování je včasné pokosení porostu (před metáním), poté může následovat operace obracení píce, záleží na množství píce na pozemku, povětrnostních podmínkách a vlhkosti materiálu. Následuje shrnutí píce do řádků a jejich sběr sklízecími řezačkami do velkokapacitních dopravních prostředků nebo sběr 10

senážními vozy. Po vysypání hmoty je velice důležité její rovnoměrné rozhrnutí a stlačení. Pro správné vytěsnění vzduchu ze silážované hmoty je velmi důležitá nejen použitá mechanizace, ale i strategie plnění silážních prostor. Čím je hmota sušší a řezanka méně narušená, tím by měly být stlačené vrstvy nižší, navíc by mělo být intenzivnější nebo delší. Optimální výška jedné vrstvy je 150 mm, maximální 250 mm. Denně by se mělo do silážního žlabu naskladnit tolik materiálu, aby vrstva byla nejméně 0,5 m vysoká. Čím je do žlabu navezeno více silážní hmoty, tím je její stlačení větší. Přeruší-li se plnění, nemělo by se začínat dusáním, ale navezením nové vrstvy. V současné době je za nejlepší považováno stlačení pomocí prostředku, který je vyroben ze železničních kol. Kola jsou na hřídeli, který je pomocí pevného rámu upevněn na tříbodovém závěsu zadní hydrauliky těžkého traktoru. Pracovní záběr by měl být vždy větší, než je šířka traktoru. Rám by neměl být vně kol. Obvyklá hmotnost stroje je kolem tří až čtyř tun, ve výrobě je ale již dusač s hmotností šest tun. Hmotnost však není rozhodující, stlačení zajišťuje především tvar železničních kol. Po naplnění žlabu je dobré ošetřit horní vrstvu protiplísňovým chemickým konzervantem a co nejrychleji udusanou hmotu přikrýt. Nejčastěji se používá systém dvou folií. První pokládáme transparentní folii, ta je slabší a lépe přilne k povrchu. Horní folie je silnější, černobílá se stabilitou proti UV záření. Na zatížení se používají často staré pneumatiky. Zkažená voda, která v nich je, bývá často zdrojem škodlivých mikroorganismů, a proto se stále více setkáváme se zátěžovými pytli. U senážování je ještě jedna důležitá věc, a to čistota píce. U všech operací od sečení až po shrnování je naše snaha o co nejmenší znečištění píce zeminou a kameny. U senážování či silážování do žlabu se snažíme předcházet i přejezdům přes žlab. 2.4.2 Pracovní postup senážování do vaků Pracovní postup u senážování do vaku je takřka totožný jako u předchozí metody. Jen dopravní prostředek neveze senážní hmotu do žlabu, ale k silážnímu lisu. Pracovní operace tedy vypadají následovně, pokosíme porost, dle potřeby obrátíme a shrneme do řádků, zde pak následuje sběr sklízecími řezačkami nebo sběracími vozy. Hmota je posléze dopravována k plnícím lisům a zde je za konstantního tlaku hmota vtlačována do velkoobjemového vaku, tím pádem je neprodleně vzduchotěsně uzavřen a u vtlačené hmoty může začít proces fermentace. U senážování do vaků je důležité, aby hmota nebyla přeschlá. Z důvodu dobré stlačitelnosti a správné konzervaci píce. 11

2.4.3 Pracovní postup senážování do velkoobjemových balíků U této metody je pracovní postup podobný jako u předchozích. Nejprve pokosíme porost, dle potřeby obrátíme a potom shrneme na řádek. Dále se již ale postup liší, místo řezačky zde přebírají funkci velkoobjemové lisy. Lisy máme dvojího typu na hranolovité balíky a kulaté, ty se dále ještě dělí na kulaté s variabilní komorou a pevnou. Neprodleně po slisování přijíždí balička a zabalí balík do speciální folie. Uvnitř tím vzniká anaerobní prostředí a může tu dojít k procesu fermentace. Pro ovíjení balíků se doporučují minimálně 4 ovinutí, v určitých případech až 6 ovinutí. Jakákoliv úspora na folii se projeví přístupem vzduchu a tvorbou plísní. 2.4.4 Silážování Tato metoda je především používána při sklizni silážní kukuřice. Ke sklizni kukuřice je zapotřebí sklízecí řezačka, která musí být vybavena speciálním kukuřičným adaptérem. Dále musíme vybavit řezačku drtícím ústrojím (corn cracrem), to je nejčastěji tvořeno dvěma jemně rýhovanými válci o jiné obvodové rychlosti. Ty slouží k rozdrcení co největšího počtu kukuřičných zrn. Toto ústrojí se montuje za řezací buben. Metač pak posouvá podrcenou hmotu do vyhazovacího žlabu, odkud je dopravována na ložnou plochu dopravního prostředku. Hmotu pak transportujeme buď do silážního žlabu nebo vakovacího lisu. 2.4.5 Porovnání technologií Ekonomické srovnávání technologií vyznívá nejlépe pro silážování nebo senážování do žlabu, pokud už žlaby máme k dispozici, neboť jejich výstavba by byla asi poněkud nákladná. Jako nejdražší se jeví metoda lisování do balíků s následným zabalením do fólie. Pokud bych neměl k dispozici senážní žlaby, přikláněl bych se k metodě silážování do vaku. S pohledu kvality je nejlepší metoda silážování do vaku, zde máme možnost při nepřízni počasí okamžitého vzduchotěsného uzavření. Jako nejhorší opět vychází metoda lisování, jelikož při vyšší sušině nelze z balíku vytěsnit vzduch a může zde docházet k nežádoucímu plesnivění. I když píce s vysokou sušinou je problematická jak na dusání ve žlabu, tak i k senážování do vaků. Při srovnávání 12

sklízecí řezačky a sběracího vozu z ekonomického hlediska je lepší sběrací vůz díky menší pořizovací ceně a nižší energetické náročnosti, ale jen při sběru tenkostébelnatých pícnin. Při sklizni širokořádkových plodin jako je kukuřice, je ale sklízecí řezačka bezkonkurenčně nenahraditelná, a pokud nám splňuje potřebnou roční výkonnost, je sklízecí řezačka jasná volba. Tab. 1: Možnosti skladování píce a jejich ekonomická náročnost (Doležal, 2002) Uložení Pořízení skladu Sběr Náklady Kč.t -1 Poznámka Silážní věž Stávající samojízdná řezačka 178 časová neúnosnost Stávající řezačka 85 bez odpisu Silážní žlab sběrací vůz 63 do 3 km Nový řezačka 146 vč. pořiz. nákladů na žlab řezačka 105 Vaky sběrací vůz 90 kompletní služba sběrací lis 135 skupinové balení balíků Balíky sběrací lis 185 individuální balení balíků 2.5 Stroje na sklizeň pícnin Nabídka strojů a technologií pro sklizeň pícnin je na trhu velká. Záleží jen na daném podniku, kterou si zvolí. V potaz by měly brát ekonomické hledisko, velikost podniku a místní podmínky, aby byla daná technologie a stroje z hlediska velikosti, výkonnosti a konstrukce pro podnik nejvyužitelnější. 13

2.5.1 Žací stroje V procesu sklizně pícnin jsou žací stroje na prvním místě. Slouží nám k sečení, sečení s úpravou řádků nebo se současným odkládáním na pokos. Na trhu máme vícero druhů žacích strojů. Prstové žací stroje, bubnové žací stroje a diskové žací stroje. Poslední dva žací stroje mohou být vybaveny také kondicionéry, které slouží k úpravě a zrychlení vysychání hmoty. Kondicionéry máme dvojího typu a to buď čechrací rotor, který se používá hlavně k úpravě trvalých travních porostů nebo mačkací válce vyrobené z pryže sloužící převážně k úpravě vojtěšky a jetelovin. 2.5.1.1 Žací stroje prstové Princip sečení u těchto strojů je založeno na střihu a jeho realizace je možná tím, že pohyblivá část kosa, na které jsou přinýtovány nožíky (žabky), useče stéblo při přidržení a působení nepohyblivé část prstu (s řeznou vložkou). Takový řez je hladký a rovný a jako takový je u sečení (obzvláště u jetelovin) vyžadován. Výška strniště na lukách nesmí přesahovat 50-60 mm a u polních pícnin 60-80 mm. (Červinka, 2002) Doporučené výšky sečení u jednotlivých plodin udává tab. 2. Tab. 2: Výška sečení (Červinka, 2002) Plodina Výška sečení (mm) Jetel, jetelotrávy 50-60 Vojtěška 50-60 Trvalé travní porosty 50-60 Dočasné travní porosty 50-60 Směsky jednoletých pícnin 60-80 2.5.1.2 Rotační žací stroje V současné době se ke sklizni pícnin používají převážně rotační žací stroje. Konstrukce rotačních žacích strojů se ustálila na dvou základních typech: bubnové rotační žací stroje a diskové rotační žací stroje. Podle připojení k traktoru, jsou rotační 14

žací stroje nesené vpředu (čelně nesený žací stroj), nesené vzadu na tříbodovém závěsu, návěsné a přívěsné. K rotačnímu žacímu stroji se připojuje upravovač pokosů (kondicionér) a také se může rotační stroj vybavit dopravníkem pro odkládání (překládání) řádku. (Červinka, 2002) Bubnové žací stroje mají vrchní pohon, a jsou vhodné i na práci v těžších podmínkách. K jejich přednostem patří ještě kvalita řezu, snadné seřízení žací výšky a lepší tvarování řádků, a to díky uspořádání bubnů kdy větší bubny jsou vně a menší uprostřed. Tyto bubny jsou zpravidla osazeny třemi noži. Diskové žací stroje mají spodní pohon a disk je osazen pouze dvěma noži, jsou vhodnější pro sečení porostu bez většího výskytu kamenů. K přednostem diskových žacích strojů bezpochyby patří nižší spotřeba nafty, menší hmotnost a také snadné seřízení žací výšky. Obr. 2: Diskový žací stroj: [http://www.deutzfahr.cz/garnea/zemedelska-technika/kuhn/diskovezaci-stroje] Výhoda rotačních žacích strojů oproti klasickým je vyšší výkonnost, snadnější sečení hustých porostů, možnost vybavení kondicionéry, rychlejší výměna nožů. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a vysoký příkon. Vedle traktorových strojů se používají i stroje samojízdné, oboje se žacím ústrojím čelně, bočně nebo vzadu neseným. Tyto stroje mají velký hodinovou výkonnost, která může dosahovat u stroje Claas Cougar (Obr. 4) až 22 ha za hodinu při pracovní rychlosti 21 km h -1. Tento stroj je vybaven pěti kyvadly s rotačním ústrojím o záběru 14 m. Další firmou na trhu, která nabízí samojízdné žací stroje, je firma Krone. Zde je hlavním představitelem Krone Big M500. (Obr. 3) Jeho hodinová výkonnost je 15

20 ha za hodinu s pracovním záběrem 13,20 m. Hlavní rozdíl mezi těmito stroji je v tom, že firma Claas používá pět pracovních ústrojí, naproti tomu Firma Krone pouze tři pracovní ustrojí. Obr. 3: Samojízdný žací stroj Krone Big M500: [http://landmaschinen.krone.de/česky/vyrobni-program/kronebig-m/big-m-500/skladani-radku/] Obr. 4: Samojízdný žací stroj Claas Cougar 1400 : [http://www.agrall.cz/produkt/135/cougar-1400] 16

2.5.2 Obraceče Obraceče musí umožňovat rovnoměrné rozhození pokosu, včetně případných hromádek a zalehlých pokosů. Mají obrátit pokos nebo píci a rozprostřít je na široko, přičemž obrácení musí být rovnoměrné, spodní vrstvy mají být uloženy nahoru a píce má být načechraná. (Červinka, 2002) V dnešní době je na trhu celá škála obracečů o různých záběrech a konstrukcích (paprskové, rotorové, dopravníkové). Nejčastěji používané jsou rotorové s vertikální osou rotace. Počet rotorů je různý od 2 do 10 rotorů. Pohon rotorů je umožněn díky šestihrannému hřídeli, na jehož koncích nalezneme prstovou spojku nebo kloubový hřídel. U obracení je důležité správné seřízení rotorů, abychom obrátili veškerou hmotu, ale přitom aby prsty obraceče nepracovaly v zemi a tím nedocházelo k nežádoucímu znečištění píce. Proto je nyní používán systém malých rotorů, které se dají nastavit příkřeji a tím dochází ke správnému obrácení a rozprostření hmoty bez znečištění. 2.5.3 Shrnovače Shrnovače nám slouží ke shrnutí rozprostřené píce do řádků. U shrnování je důležité, aby píce měla správný obsah sušiny (45 50%) a nedocházelo tak k velkým ztrátám odrolem. Je rovněž důležité mít dobře seřízenou výšku rotoru, aby prsty nepracovaly v zemi a tím nedocházelo k nežádoucímu znečištění píce. Nicméně výška prstů nad strništěm nesmí být moc vysoká z důvodu ztrát neshrnutím. Shrnovače máme ve více provedeních: rotorové, paprskové a dopravníkové. V současné době jsou nejvíce využívány shrnovače rotorové, a to návěsné,(obr. 5) u kterých je pracovní záběr od 2,9 m do 10,2 m nebo tažné, kde je pracovní záběr od 2,7 m do 12,5 m. Shrnování píce do řádku máme také dvojí, a to středové nebo boční. Dopravníkový shrnovač píce ukládá píci vlevo, vpravo, anebo do středu. Může také otáčet 2 řádky na obou stranách současně. Jeho výhodou je stejnoměrnost řádků, řiditelná kola a minimální znečištění píce zeminou a kameny zvláště u obnov. Oproti tomu je nevýhoda vyšší pořizovací ceny a je třeba vyšší příkon (traktor minimálně 100 kw). (www.zavesnatechnika.cz) 17

Obr. 5: Rotorový shrnovač: [http://www.kuhncenter.cz/cz/range/sklizen-pice/shrnovace/ga- 7932.htm] 2.5.4 Sklízecí řezačky Sklízecí řezačky (Obr. 7) jsou stroje, které porost sečou a řežou na krátkou řezanku. Současně je řezanka dopravována do velkoobjemového vozu, nebo do zásobníku. Používají se k sečení nízkých plodin k přímému krmení, nebo horkovzdušnému sušení. Pro tento účel se k základnímu stroji připojí žací adaptér se záběrem 4 až 5 m. Přívěsné stroje mají záběr do 2,5 m. Pro sklizeň zavadlých pícnin nebo slámy z řádků se používá místo žacího adaptéru sběrač dlouhý 2 až 2,5 m. Při sklizni vysokých plodin, jako kukuřice, slunečnice, tj. tzv. silážních plodin, se používá žací adaptér pro vysoké plodiny širokozáběrový se záběrem 2 až 2,5 m nebo dnes již především žací adaptér pro sklizeň širokořádkových plodin (Obr. 6) nejčastěji se záběrem 2 až 6 řádků, dnes i více (do 10), případně širokozáběrový žací val. (Kumhála, 2007) 18

Obr. 6: Kukuřičný adaptér: [http://www.claas.com/cl-pw/en/products/forage_harvester/jaguar_900-830/vorsaetze/orbis/start,bpsite=51524,lang=en_eu.html] Rozdělení sklízecích řezaček podle řezacího mechanismu máme následující, kolové, bubnové a ty se dále dělí na bubnové s krátkým bubnem a s dlouhým bubnem. V současné době se využívají především sklízecí řezačky s krátkým bubnem, což je určitý kompromis mezi již zmíněnými mechanismy. (Kumhála, 2007) Tok materiálu je zprostředkováván přes nějaký z adaptérů, načež navazují dvě dvojice vkládacích válců, řezací buben, metač a vyhazovací žlab. Při silážování kukuřice se ještě vkládá mezi metač a řezací buben drtící válce (CORN CRAKER). Rotační žací ústrojí typu Kemper pro sečení silnostébelnatých pícnin je v pracovní poloze čelně nesený a seče do výšky 4 m, nezávisle na rozpětí řádků. Šířka záběru je 4 6 m. Skládá se z děličů, rotačních bubnů (3 6), které plní funkci žací lišty, příčného a podélného dopravníku. Děliče v bočnicích žacího valu jsou zpravidla aktivní válcové nebo kuželové. Rotační buben pracuje samostatně, častěji v páru s protiběžným otáčením. Dolní rotační kotouč je tvořen 6 8 segmenty, opatřenými pilovým ostřím. Žací kotouč seče bez opory a proto se rychle otáčí (obvodová rychlost 30-40 m s -1 ). Dopravní buben s velkým ozubením se pomalu otáčí a spolu s dalšími sousedními ozubenými bubny zabezpečují příčnou a podélnou dopravu píce do ústí řezačky. Pokud 19

má adaptér menší záběr, je v dopravní poloze nesen na základní jednotce, pokud má záběr větší, před přepravou se hydraulicky sklápí krajní bubny (sekce) do vodorovné polohy, aby se zmenšila jeho přepravní šířka. (Břečka, 2001) Obr. 7: Samojízdná sklízecí řezačka [http://www.agrall.cz/produkt/41/jaguar-980-930] 2.5.5 Sběrací vozy Sběrací vozy jsou určené pro sběr, nakládku, pořezání a dopravu píce. Nejčastější využití těchto vozů bylo při sběru sena a slámy, ale v posledních letech se sběrací vozy prosadily do linek pro senážování zavadlé píce. Při senážování je nutné mít v řezacím ústrojí nejméně 25 nožů, podle jejich počtu se mění délka řezanky. Díky tomu že dokážou řezat píci na krátkou řezanku, nahrazují v poslední době sklízecí řezačky při sklizni tenkostébelnatých pícnin. Podstatné části sběracího vozu jsou, kromě podvozku, sběrač, pěchovací mechanismus, řezací mechanismus a korba s dopravníkem. Technologický proces traktorového sběracího vozu je následující: Hmota z řádku je sbírána sběracím mechanismem a zvedána do ústí dopravního kanálu. Zde ji přebírá nakládací mechanismus, který hmotu stlačuje a přesouvá kanálem bud volně, nebo přes nože řezacího mechanismu do nástavby. Když se hmota, nahromadí nad nakládacím mechanismem v prostoru nástavby je, třeba zapnout 20

podlahový dopravník, který podsune do zadní části. Tato činnost se opakuje několikrát, až je nástavba zcela zaplněna. Po odvezení hmoty na místo skladování nebo dalšího použití se uvolní zadní odklopné čelo, zapne se podlahový dopravník a dojde k vyprázdnění ložného prostoru. (Kumhála, 2007) Využití těchto vozů není jen pro sběr, ale i jako dopravní prostředek např. při silážování kukuřice. Výhodou těchto vozů je jejich menší pořizovací cena a malé provozní náklady. 2.5.6 Sběrací lisy Úkolem sběracích lisů je plynule sebrat ze shrnutých řádků zavadlý nebo častěji suchý stébelnatý materiál (sláma, píce), slisovat jej a svázat do stejných balíků, ale seřiditelné velikosti a slisovatelnosti. Slisované balíky mohou být uloženy buď na strniště v požadovaném směru, nebo se naloží na dopravní prostředky. Balíky mohou být malé, hranolovité o hmotnosti 20 až 35 kg, nebo velké, tzv. obří, válcovité kruhového průřezu o hmotnosti 190 až 500 kg, nebo hranolovité čtvercového průřezu o hmotnosti 380 až 600 kg. Oboje vyžaduje manipulaci pomocí mechanismů. (Neubauer, 1989) Lisováním docílíme vyšší objemové hmotnosti materiálu, a tím pádem se nám zlepší využití dopravních prostředků a skladovacích prostor. Lisovaný materiál by měl být rovnoměrně proschlý s požadovanou vlhkostí, protože při větší vlhkosti nám hrozí nebezpečí zplesnivění. Nevýhodou lisování je vysoká energetická náročnost a náklady na motouz či sít. Lisy rozdělujeme podle různých velikostí a tvarů balíků na lisy hranolovité a válcovité. Hranolovité balíky (Obr. 8) máme buďto malé, nebo velké (obří). Válcovité dělíme na válcovité s utuženým jádrem (variabilní komora) nebo neutuženým jádrem (pevná komora). Lisy dále můžeme dělit dle objemové hmotnosti slisovaného materiálu na lisy nízkotlaké a vysokotlaké. 21

Obr. 8: Sběrací lis: [http://www.kuhncenter.cz/cz/range/lisy/lisy-na-hranate-baliky/lsb-1290.html] 2.5.7 Stroje pro balení balíků Slisované balíky je nutno co nerychleji neprodyšně zabalit. K těmto účelům nám slouží stroje pro balení balíků. Ty rozdělujeme do dvou velkých skupin a to samonakládací a stroje vyžadující manipulační techniku. Podle způsobu připojení jsou baličky tažené, nesené nebo integrované přímo na lisu. Samonakládací mají sice vyšší pořizovací cenu, ale nižší provozní náklady. Stroje na balení balíků najdou uplatnění především na rodinných farmách, neboť při balení velkých objemů píce je tato varianta neekonomická. (Kumhála, 2007) 2.5.8 Prostředky na dopravu pícnin Dopravu pícnin z pozemku na místo uložení nám především umožňuje traktorová doprava. Traktory mohou být agregovány návěsy, přívěsy nebo velkoobjemovými nástavbami podle ukládacího prostoru a zařízení. Někde se můžeme setkat i s velkoobjemovými nástavbami na nákladních automobilech. 22

2.5.9 Prostředky na dusání pícnin K utužování pícnin jako k jedné z nejdůležitějších věcí při silážování do žlabu musíme přistupovat zodpovědně, aby naše práce měla smysl. K utužování používáme vesměs dva typy strojů a to stroje hlavně k dusání pícnin a stroje pro rozhrnování řezanky. Nyní je asi největším hitem utužovací prostředek složený z vagonových kol, který je připojen k traktoru na tříbodovém závěsu. Prostředek by měl být širší jak traktor bez vnějšího rámu, abychom utužili řezanku i bezprostředně u stěny žlabu. 2.5.10 Stroje pro plnění do vaků K plnění do vaků používáme plnící lisy. S největší oblibou se silážují do vaku sypké materiály, jako jsou cukrovarské řízky, mokré zrno, LKS, kukuřice. Mnoho zemědělských podniků, ale používá plnících lisů i při silážování vojtěšky. V ČR máme dva typy plnění. Plnění středem, lis šnekový (Roto Press) (Obr. 9) a plnění zespoda lis bubnový (AG Bag). Obr. 9: Plnící lis: [http://www.crs-marketing.cz/produkty/silazni-lisy] 23

Výhody plnících lisů: Vysoká kvalita siláží, díky okamžitému vytvořeni anaerobního prostředí a tím urychlení fermentace Vysoká výkonnost Nízké ztráty sušiny a živin Vysoká variabilita technologie, umožňuje zpracování menší množství hmoty Mobilita Vázání silážních šťáv Snížení ztrát při druhotném kvašení Malá otevřená plocha při odběru Nevýhody: Vysoká pořizovací cena stroje Nebezpečí znehodnocení krmiva z důvodu poškození folie (nutná častá kontrola) Vysoké náklady na folie 24

3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je ukázat pracovní postupy a technologie konzervace pícnin silážováním a náklady na pohonné hmoty při sklizni jetelotravní a kukuřičné siláže sklízecí řezačkou Claas Jaguar 840. 3.2 Představení podniku Podnik ZOD Ludmírov ve kterém již sedmým rokem pracuji, se nachází v bramborářské výrobní oblasti na okraji Drahanské vrchoviny v povodí řeky Moravy. Obec Ludmírov najdeme v okresu Prostějov poblíž města Konice. Nadmořská výška podniku je od 450 m. n. m a vypíná se do výšky 610 m. n. m a roční úhrn srážek se tu pohybuje okolo 620 mm. Z toho ve vegetačním období 376 mm. Průměrná roční teplota je 7,4 C. Podnik obhospodařuje 1597 ha půdy z čehož je 1124 ha orná půda, 482 ha trvalé travní porosty. Z toho na orné půdě se pěstuje 113 ha víceleté pícniny, 120 ha luskoobilných směsí a 80 ha silážní kukuřice, které slouží jako krmení pro skot. Hlavní zaměření podniku je v pěstování řepky, pšenice a ječmene. Z hlediska živočišné výroby je podnik orientován na chov skotu. Celkem podnik vlastní 1060 kusů hovězího dobytka. Z toho 389 krav s tržní produkcí mléka s průměrným nádojem 6888 l mléka, 182 bez tržní produkce mléka, 219 telat a 264 jalovic. Konzervace píce se provádí vesměs do silážních žlabů, v podniku jich je 8 s celkovou kapacitou okolo 8000 tun podle druhu sklízené píce. Dále je u nás z menší časti prováděna konzervace píce do vaku, kterou děláme formou služeb. Do vaku konzervujeme většinou cukrovarské řízky a mokré kukuřičné zrno. 25

V loňském roce bylo vyrobeno celkem 6869 tun konzervovaných krmiv. (Obr. 10) 115; 2% 111; 1% 1993; 29% 2948; 43% Senáž Hrachová siláž Kukuřičná siláž CCM Seno 1702; 25% Obr. 10: Výroba krmiv Při sklizni pícnin podnik využívá sklízecí řezačku Claas Jaguár 840 a vesměs traktory značky Zetor, obraceče a shrnovače značky Kuhn a senážní vozy Pöttinger. 3.3 Použitá technika 3.3.1 Žací stroje K pokosení píce slouží v podniku čtyři stroje. Nejnovější a nejvíce vytížená souprava značky Pottinger se skládá z čelně neseného bubnového rotačního stroje a dvou bočně nesených bubnových rotačních strojů vybavené prstovým kondicionérem. Celkový záběr soupravy je 9 m a je připojena k traktoru Case Puma 210. Tato souprava slouží převážně k sečení trvalých travních porostů a jetelotráv. Dále se v podniku nachází dva diskové žací stroje firmy Kuhn. První z nich je tažený se záběrem 3 m a je vybaven pryžovými válci, proto se používá, hlavně k sečení vojtěšky a jetele. Tento žací stroj bývá připojen k traktoru Zetor 16145. Druhý diskový žací stroj slouží hlavně k sečení píce na seno v menších, podmáčených a hůře dostupných místech. Tento bočně nesený žací stroj se záběrem 2,1 m bývá připojen k traktoru Zetor 7745 turbo. Poslední 26

z žacích strojů je prstový žací mačkač samojízdný Fortschrift E 303 se záběrem 5 m, ten slouží v podniku k sečení luskoobilných směsek. 3.3.2 Obraceče Podnik disponuje dvěma nesenými obraceči značky Kuhn s pracovním záběrem (8 m) sloužící k rovnoměrnému rozprostření píce. Po koupi žací soupravy Pöttinger nejsou při sklizni senáže tak vytěžované. Jejich hlavní úkol je při sklizni víceletých pícnin a píce na seno. Tyto stroje bývají nejčastěji připojeny k Zetoru 7745 a 8011. 3.3.3 Shrnovače Při shrnování píce jsou používány dva dvourotorové shrnovače Kuhn s bočním ukládáním píce. Pracovní záběr těchto strojů je 6 a 7,5 m a bývají připojeny k traktorům Zetor 7245 a Zetor 7745 turbo. Na menší a hůře dostupná místa je v podniku jednorotorový shrnovač Fella se záběrem 3,2 m, který zároveň slouží i jako překladač řádků. 3.3.4 Sklízecí řezačka V podniku je už 17. rokem k dispozici sklízecí řezačka Claas Jaguar 840, mající odpracováno úctyhodných 30 000 ha bez větších problémů. Při sklizni pícnin se podnik spoléhá především na její práci. Nedocenitelná je pak při silážování kukuřice, kde je vybavena šestiřádkovým adaptérem Kemper. 3.3.5 Sběrací vůz V menší míře od roku 2012 vypomáhá sklízecí řezačce souprava sběracího vozu Pöttinger Jumbo 8010 a traktoru Case MX 200. Jeho hlavní vytíženost je ovšem při sběru slámy a odvozu kukuřičné siláže. Podnik dále vlastní 5 sběracích vozů NTVS 4 sloužících ke sběru slámy a píce na seno. 27

3.3.6 Dopravní prostředky Transport píce od sklízecí řezačky obstarávají především čtyři traktorové soupravy s velkoobjemovými nástavbami o nosnosti 12 tun. Tyto vleky jsou připojeny vesměs k traktorům Zetor 16145. Počet nasazených souprav do senážní linky záleží na transportní vzdálenosti, množství píce na pozemku a na strojích pro dusání zda navoženou hmotu stačí správně udusat. 3.3.7 Prostředky k dusání Ke stlačení rozhrnuté píce v podniku slouží dva traktory Škoda Liaz 180. O rovnoměrné rozhrnutí píce se stará manipulátor JCB 535-95. 3.4 Metodika sledování výkonnosti Cílem bylo zjistit výkonnost a energetickou náročnost sklízecí řezačky Claas Jaguar 840 při sklizni jetelotravní siláže a kukuřičné siláže. Sklizeň byla provedena v roce 2012. 28

Výkonnost sklízecí řezačky při sklizni jetelotravní senáže o sušině 30 40% činil 2,5 ha h -1 při výnosu píce 7 t ha -1. Spotřeba nafty byla 17 l ha -1 při výkonnosti 17,5 t ha -1. (Obr. 11) Výkonnost sklízecí řezačky při sklizni kukuřičné siláže dosahuje 1,4 ha h -1 při výnosu 42 t ha -1. Spotřeba nafty byla u sklizně kukuřičné siláže vyšší a činila 25 l ha -1 při výkonnosti 64 t h -1. 70 60 64 Class Jaguár 840 50 40 30 20 17,5 16 25 senážování silážování 10 0 výkonnost (t h-1) spotřeba (l ha-1) Obr. 11: Srovnání výnosu a spotřeby 3.5 Ekonomické zhodnocení Při zhodnocení jsem bral v úvahu cenu nafty 30 Kč a pracovní dobu 10 hodin. (Tab. 3) Tab. 3: Hodinové náklady na výrobu senáže a siláže Spotřeba (l ha -1 ) Výkonnost (ha h -1 ) Cena nafty (Kč) Náklady (Kč h -1 ) silážování 25 1,4 30 1050 senážování 17 2,5 30 1275 29

I když se zdá výroba kukuřičné siláže z hlediska výnosu a ceny výhodnější a levnější nesmíme opomenout náklady na nákup osiva a zajištění chemické ochrany kukuřičných porostů. Tab. 4: Náklady PHM sklízecí řezačky na tunu Spotřeba (l t -1 ) Cena nafty (Kč) Náklady na tunu (Kč) senážování 0,6 30 18 silážování 0,9 30 27 Provozní náklady stroje "CLAAS JAGUAR 840" Tab. 5: Provozní náklady stroje Claas Jaguar 840: [www.vuzt.cz] Vstupní data Třída stroje: 2422 Samojízdné sklízecí řezačky Pořizovací cena stroje: 6 000 000 Kč Název stroje: CLAAS JAGUAR 840 Pořizovací cena s DPH: 7 140 000 Kč Způsob pořízení stroje: Hotově Zúročení: 2 % Zákonné pojištění: 0 Kč/r Silniční daň: 0 Kč/r Sazba za uskladnění: 105 Kč/r.m 2 Ostatní fixní náklady: 0 Kč/r Název PH: Nafta Cena PH: 31.35 Kč/l Výkon motoru: 272 kw Využití výkonu motoru: 45 % Hodinová spotřeba paliva: 44 l/h Náklady na opravy a udržování: 22 Kč/l Měrná jednotka výkonnosti: t Počet jednotek za 1 h: 15.33 MJvyk/h 30

Jelikož sklízecí řezačka patří do odpisové skupiny 3, její délka odpisu je 5 roků. Fixní náklady poté činí 1 262 520 Kč/r. Variabilní a provozní náklady se nám odvíjejí od ročního nasazení sklízecí řezačky. (Obr.12) 6000 5000 4000 5039 4237 3851 3634 3502 Cena (Kč h -1 ) 3000 2000 2517 2551 2587 2623 2660 Variabilní náklady Provozní náklady 1000 0 500 749 999 1249 1499 Roční nasazení (ha) Obr. 12: Variabilní a provozní náklady 31

4. ZÁVĚR V bakalářské práci jsou uvedeny všechny způsoby sklizně objemných krmiv na siláž a senáž. Především se zaměřením na technologii ukládání do žlabu, celkové ekonomické zhodnocení všech technologií a jejich výhody a nevýhody. Dále jsem neopomenul seznámení se s technikou, kterou při sklizni pícnin potřebujeme a ekonomické zhodnocení sklízecí řezačky Claas Jaguar 840. Ekonomické zhodnocení proběhlo v podmínkách konkrétního podniku, při sklizni jetelotravní a kukuřičné siláže. Důležitou a nenahraditelnou roli při sklizni objemných krmiv hrají mechanizační prostředky, které nám napomáhají co nejlepší výkonnosti s ohledem na šetrnost sklízeného porostu. Problematikou techniky jsem se zabýval ve větší části práce, počínaje žacími stroji, obraceči, shrnovači až po stroje pro dusání píce, stroje pro plnění do vaků či stroje pro balení balíků. Správným výběrem mechanizačních prostředků a technologií si můžeme ušetřit čas i peníze. Na ekonomické hodnocení každého mechanizačního prostředku má vliv řada faktorů. Především to je pořizovací cena mechanizačního prostředku, roční výkonnost a energetická náročnost. Při výběru technologie skladování siláží hraje velkou roli, zda má podnik k dispozici silážní žlaby či nikoli. Zdali je nemá nebo mají malou kapacitu, je z ekonomického důvodu lepší zvolit silážování do vaků, než stavbu nových žlabů. Pro silážování do vaků mluví také minimum ztrát. V současnosti se hojně tato technologie používá při skladování i jiných materiálu jako jsou cukrovarnické řízky, mláto nebo vlhké zrno. Výhodou této metody je fakt, že plnící lis nemusíme vlastnit, ale využít jej formou služeb. V podniku obě tyto technologie kombinujeme, travní a kukuřičnou siláž skladujeme v silážních žlabech. Formou služeb si necháváme skladovat vlhké kukuřičné zrno a cukrovarské řízky. V závěru bych chtěl zmínit, že pícniny mají nenahraditelnou roli v krmení i ve výživě hospodářských zvířat, především pak skotu. Musíme si uvědomit, že pícniny nejsou finálním výrobkem. K jejich zpeněžení většinou dojde až přes živočišné výrobky. Význam víceletých pícnin, jako zdroje kvalitního krmiva i jako zúrodňující složky v osevních postupech, se stále zvyšuje. 32

5. LITERATURA 1) BŘEČKA, Josef, Ivo HONZÍK a Karel NEUBAUER. Stroje pro sklizeň pícnin a obilnin. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra zemědělských strojů, 2001, 147 s. ISBN 80-213-0738-2. 2) ČERVINKA, Jan. Stroje pro sklizeň pícnin na seno. 2., upr. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002, 64 s. ISBN 80-7105-054-7. 3) DOLEŽAL, Petr. Nejčastější chyby a nedostatky při senážování pícnin. Farmář: informační měsíčník pro zemědělce. 2002, č. 3. ISSN 1210-9789. 4) HRABĚ, František. Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. Olomouc: Petr Baštan, 2004, 121 s. ISBN 80-903-2751-6. 5) KUMHÁLA, František. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007, 426 s. ISBN 978-80- 213-1701-7. 6) NEUBAUER, Karel. Stroje pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. Praha: SZN, 1989. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 80-209-0075-6. 7) POZDÍŠEK, Jan. Metodická příručka pro chovatele k výrobě konzervovaných krmiv (siláží) z víceletých pícnin a trvalých travních porostů: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, 2008, 38 s. ISBN 978-80-87144-06-0. 8) ZEMAN, Ladislav. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006. ISBN 80-867-2617-7. 9) Zemědělec: jeden týdeník pro všechny zemědělce. Praha: Profi Press s.r.o., 2012, XX, č. 14. ISSN 12-11-3816. Internetové zdroje: 1) BiG M 500. KRONE [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://landmaschinen.krone.de/česky/vyrobni-program/krone-big-m/big-m-500/ 2) Agrotec a.s. - závěsná technika KUHN [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.zavesnatechnika.cz/ 3) VUZT [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.vuzt.cz/ 33

4) Skládání řádků. Maschinenfabrik Bernard KRONE GmbH [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://landmaschinen.krone.de/česky/vyrobni-program/kronebig-m/big-m-500/skladani-radku/ 5) Cougar 1400. Agrall [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.agrall.cz/produkt/135/cougar-1400 6) LSB 1290 - Lisy na hranaté balíky. Zemědělská technika KUHN [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.kuhncenter.cz/cz/range/lisy/lisy-na-hranatebaliky/lsb-1290.html 7) CLAAS JAGUAR 900-830 Front attachments - ORBIS. CLAAS [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.claas.com/cl-pw/en/products/forage_harvester/jaguar_900-830/vorsaetze/orbis/start,bpsite=51524,lang=en_eu.html 8) GA 7932 - Shrnovače. Zemědělská technika KUHN [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.kuhncenter.cz/cz/range/sklizen-pice/shrnovace/ga-7932.html 9) Diskové žací stroje. Garnea - Víc než jistota [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.deutzfahr.cz/garnea/zemedelska-technika/kuhn/diskovezaci-stroje 10) Budissa Bag - senážování do vaků - Silážní a senážní lisy. CRS Marketing s.r.o. - zemědělská technika [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.crsmarketing.cz/produkty/silazni-lisy 11) Jaguar 980-930. Agrall [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.agrall.cz/produkt/41/jaguar-980-930 34

6. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků Obr. 1: Schéma pracovních postupů... 9 Obr. 2: Diskový žací stroj... 15 Obr. 3: Samojízdný žací stroj Krone Big M500... 16 Obr. 4: Samojízdný žací stroj Claas Cougar 1400... 16 Obr. 5: Rotorový shrnovač... 18 Obr. 6: Kukuřičný adaptér... 19 Obr. 7: Samojízdná sklízecí řezačka... 20 Obr. 8: Sběrací lis... 22 Obr. 9: Plnící lis... 23 Obr. 10: Výroba krmiv... 26 Obr. 11: Srovnání výnosu a spotřeby... 29 Obr. 12: Variabilní a provozní náklady... 31 Seznam tabulek Tab. 1: Možnosti skladování píce a jejich ekonomická náročnost (Doležal, 2002)... 13 Tab. 2: Výška sečení (Červinka, 2002)... 14 Tab. 3: Hodinové náklady na výrobu senáže a siláže... 29 Tab. 4: Náklady PHM sklízecí řezačky na tunu... 30 Tab. 5: Provozní náklady stroje Claas Jaguar 840... 30 35