MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 29 JIŘÍ MATOULEK

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a enviromentální techniky Stroje a strojní linky pro senážování Bakalářská práce Vedoucí práce: Vypracoval: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Jiří Matoulek Brno 29 1

3 2

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. 3

5 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá faktory, ktéré se podílí na kvalitě siláží a srovnává technologické postupy ve výrobě konzervovaných objemných krmiv. Na výběru technologického postupu má hlavní podíl charakteristika podniku a jeho místní podmínky. Stále více se při výběru způsobu sběru zavadlé píce prosazují sběrací vozy s rotačním plnícím a řezacím ústrojím. Kvalitou a požadovanou délkou řezanky se již skoro vyrovnají samojízdným řezačkám a v součtu dosáhnou polovičních nákladů na spotřebu pohonných hmot. siláž, sběrací vůz, řezačka, řezanka 4

6 ABSTRAKT The dissertation evaluate factors and to compare technological tactics in the production of preservation of extensive fodder. Technological tactic is chosen by the company and its local conditions. More and more collecting waggons with revolving filling and cutting drivinng gear unit are chosen for picking silage. These mentioned machines are said to be nearly the same as self cutting-machine refering to the quality and required lenght of chaff. They are to reach half operating costs for consumption of fuel. silage, collecting waggons, cutting-machine, chaff 5

7 Obsah str. 1. Úvod Problematika pěstování a sklizně pícnin 8 2. Konzervace píce Rozdělění konzervace píce Silážování Senážování Výroba sena Dosoušení sena v senících Technologie sklizně pícnin Technologické zásady sklizně pícnin Sečení pícnin Žací ústrojí Upravovače pokosu rotačních žacích strojů - kondicionéry Big M Ošetřování píce po posečení Sběr zavadlé píce Výběr sklizňové linky Sběrací vozy Řezačky Sběrací lisy Uskladnění píce Uskladnění do silážního žlabu Plnící lisy Stroje a technologická linka ve vybraném podniku Charakteristika konkrétního zemědělského podniku Technologie sklizně pícnin v konkrétním podniku 29 6

8 4.3 Technicko ekonomické hodnocení samojízdné řezačky 32 JD Srovnání ekonomického vyhodnocení samojízdné řezačky JD 671 a sběracího návěsu Pöttinger EUROPROFI 3 L Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů 42 7

9 1. ÚVOD PROBLEMATIKA PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ PÍCNIN V současnosti pícniny zaujímají v ČR cca 38 % zemědělské půdy. Hlavními pěstovanými pícninami jsou kulturní pícniny zařazované do osevních postupů na orné půdě jako jsou jeteloviny a jetelotravní směsky a dále porosty luk a pastvin. Pícniny řadíme do statkových objemných krmiv bílkoviného typu. Pícniny obsahují jak kalorické živiny jako jsou bílkoviny, tuky a bezdusíkaté látky výtažkové tak i nekalorické živiny jako vodu, minerální látky a vitamíny. Nejrozšířenější pícninou na orné půdě je vojtěška. Je vhodná jak k výrobě senáží, sušení na seno tak i k přímému zkrmování. Dalšími pícninami jsou jetel červený, TTP a jednoleté pícniny. Kozervace pícnin je jeden z nejnáročnějších pracovních postupů v rostlinné výrobě. I přes citelný pokles stavů skotu v ČR se podle Zemana (26) v mnoha zemědělských podnicích stále potýkají s problémem nízké kvality objemných konzervovaných krmiv. Jaký postup zvolit pro tu naši určitou oblast a místní podmínky, aby se už tak organizačně i finančně náročná práce zbytečně neprodražovala. Náklady na krmivo tvoří až 5 % celkových nákladů na výrobu mléka. Proto snaha snížit náklady na výrobu objemných krmiv je jednou z priorit podnikatele s vlastní rostlinnou a živočišnou výrobou. Cílem je vyrobit co největší množství stravitelných živin v co nejvyšší kvalitě a běhěm skladování, konzervace a dopravy do krmného žlabu zamezit neakceptovatelným ztrátám. Woolford (1997) uvádí, že objemné krmivo musí zajistit pro dojnici dostatek živin (energie) pro zachování životních funkcí a produkci minimálně 12 l mléka. Důležitá je koncetrace živin a chutnost pro dojnice. Technologické procesy běhěm sklizně musíme volit tak, abychom minimalizovali riziko ztrát. Termín započetí sklizně s ohledem na obsah sušiny, rychlost od posečení po uskladnění, délka řezanky a další podobně důležité poznatky musí dobrý agronom jako producent objemných krmiv znát. 8

10 2. KONZERVACE PÍCE 2.1 Rozdělení konzervace píce Konzervovaná objemná staková krmiva dělíme do podskupin suché a štavnaté krmivo. Ze suchých konzervovaných krmiv je to převážně seno ze štavnatých krmiv to jsou siláže. Ty dále dělíme na: 1) siláže z čerstvé píce obvykle z obsahem sušiny % 2) siláže z částečně zavadlé píce s obsahem sušiny % 3) siláže ze zavadlé píce s obsahem sušiny 35 5 % 2.2 Silážování Siláž je velmi důležitým konzervovaným objemným krmivem. Tvoří podstatnou část krmné dávky po celý rok pro zvířata chovaná celoročně uvnitř. Splňuje-li siláž patřičnou kvalitu, je nutričně kvalitnější než seno, které je druhou neméně důležitou formou konzervované objemné píce. Základem dobré siláže je vytěsnění vzduchu správným ušlapáním. Musíme zajistit tyto anaerobní podmínky po celou dobu fermentace a uskladnění. Siláže představují 5 9 % sušiny v krmných dávkách skotu. Siláž s vysokým obsahem sušiny je zkrmována i sportovním koním. Woolford, (1997) definoval siláž jako produkt, který vzniká tehdy, je-li tráva nebo jiný materiál s dostatečným obsahem vlhkosti (a tudíž je znehodnotitelný aerobními mikroorganizmy) skladován v anaerobních podmínkách po nuceném vytěsnění vzduchu. Siláž může být výráběna z trav, vojtěšky, pelušky, jetele, koňského bobu, kukuřice, obilí, brambor, potravinářských odpadů a dalších podobných materiálů s obsahem cukrů potřebných k fermentaci. Ke skladování se využívají silážní jámy kde je materiál upěchován těžkou mechanizací. Dále se využívá uskladnění do vaků, balíků a silážních věží. Silážování je chemický proces, který probíhá v naskladněném krmivu. Za normálních podmínek dochází ve skladovánem materiálu ke kyselému kvašení, které je způsobeno některými druhy bakterií (Enterobacter), které zkvašují přítomné cukry 9

11 v silážovaném materiálu a zahajují tak celý proces fermentace. Tyto bakterie produkují mimo jiné i kyselinu mléčnou a octovou. Na základě toho dochází ke zvýšení kyselosti tedy k poklesu ph. Toto nízké ph pomáhá k zabránění namnožení jiných mikroorganizmů produkujících nežádoucí kyselinu máselnou a další škodlivé látky. V tomto kyselém anaerobním prostředí dochází k vytěsňování některých druhů mikroorganizmů. Po snížení ph nastupují do procesu bakterie mléčného kvašení (Lactococcus, Lactobacillus a Pediococcus). Pokud bude produkována nedostatečně silná kyselina a v silážované hmotě bude nedostatek cukru k rychlému tzv. rozjetí fermentace, přežívají potom pouze anaerobní bakterie méně tolerantní vůči kyselinám. Těmito bakteriemi jsou klostrídie, které přeměňují kyselinu mléčnou a cukry na kyselinu máselnou a amoniak. Vzniká nežádoucí a pro zvířata jedovatá směs odporně páchnoucích látek. Ke stabilizaci a tzv. řízené silážní fermentaci se ke skladováné silážní hmotě přidává v určitém poměru konzervační přípravek. Teoreticky není nutné konzervant použít když docílíme sklizně za optimálních podmínek. Potom by siláž měla zfermentovat přirozenou cestou. Když si ale spočítáme náklady na výrobu siláže je tato výroba bez použití konzervantu velké riziko. V praxi se doporučuje použití probiotických či enzymatických přípravků, které urychlí fermentační proces a tím sníží konzervační ztráty na živinách cca o 5 1 %. Finanční náklady na konzervační přípravky jsou poměrně vysoké a pohybují se od 15 až do 12 Kč na tunu. Vhodnost použití konzervatu je v první řadě závislá na sušině navážené silážní hmoty. Je zbytečné používat probioticky enzymatické přípravky pokud sušina stoupá nad 4 %. Zde je vhodné využít čistě probiotické přípravky. Za nepříznivého počasí je vhodné používat chemické přípravky kdy potřebujeme silážovat i hmotu o sušině pod 27 %. Dojde k prudkému snížení ph a tedy k omezení či dokonce zastavení fermentačního procesu. 2.3 Senážování Vedle pojmu silážování se používá další termín senážování, kterým označujeme konzervaci píce o zvýšené sušině, dosažané zavadáním pokosené píce. Zavadání pícnin se provádí nejdéle 24 až 36 hodin. Delší doba zavadání píce je nežádoucí, protože dochází ke ztrátám na živinách. Podle Zemana (26) dochází každý den ke snížení koncetrace energie NEL o,3,5 MJ.kg-1 sušiny a zvýšení 1

12 obsahu vlákniny o,3,8 % v 1 kg sušiny. Senáže se vyrábějí převážně z víceletých pícnin, které zásadně musíme konzervovat až po předcházejícím zavadání protože mají nízky obsah sacharidů a tedy i obtížnou silážovatelnost. Tyto silážované pícniny mají vysokou pufrační kapacitu, nízký obsah zkvasitelných sacharidů. Zvýšení sušiny zavadáním vede k lepšímu fermentačnímu procesu, zvýší se příjem sušiny a tím i užitkovost zvířat. Z ekonomického hlediska vycházejí náklady na výrobu senáží a siláží Kč.t Výroba sena Seno je pro přežvýkavce přirozeným krmivem. Působí dieteticky příznivě na trávící procesy, snižuje negativní účinky kyselích siláží a je významným zdrojem vitamínu D, který vzniká vlivem ultrafialového záření. Kvalita a výživná hodnota sena zavisí hlavně na druhu a botanickém složení píce a vegetačním stadiu. K zabezpečení kvalitního sena je také třeba, aby se podařilo dostat píci na požadovanou sušinu maximálně za dva dny. Podle Zemana (26) bylo v řadě sledování zjištěno, že na ztrátách ztravitelnosti organických živin v seně se podílí: 2 % pozdní pokos, 5 % dlouhá doba zavadání na pokosu, 2 % mechanický odrol při sklizni a až 25 % špatná vlhkost naskladňovaného sena. Kvalitní seno má mít typicky sennou vůni a barvu, dále by mělo být bohatě olistěné a na pohmat měkké. Náklady na výrobu sena jsou 12 až 16 Kč. t-1. Seno je v ČR hodnoceno dle metodiky MZVč ČR a je zařazeno do 4 jakostních skupin. 1) seno čistých jetelovin 2) seno jetelotravní sladké, obsahující minimálně 8 % podíl hodnotných rostlin 3) seno travní a luční polosladké, obsahující minimálně 6 % podíl hodnotných rostlin 4) seno kyselé, z méně vhodných až nutričně nekvalitních rostlin Při výrobě kvalitního sena je tedy důležité rychlé a rovnoměrné zavadání píce. Tomu napomáhá rovnoměrné rozprostření píce na pokosu co nejrychleji po posečení. Pro rychlejší zavadání se používají prstové kondicionéry. Pro sklizeň pícnin na seno můžeme využívat tyto pracovní postupy: 11

13 1) tradiční sušení píce na louce (na sušácích či volně na zemi) 2) sušení upraveného pokosu kondicionérem na zemi a sběr samosběracím vozem či lisem 3) dosoušení píce mimo pole (ve stozích či halových senících) a) dosoušení studeným vzduchem b) dosoušení temperovaným vzduchem 4) sušení píce po mechanické dehydrataci Dosoušení sena v senících Velkokapacitní seníky v ČR jsou standardně vybaveny provzdušňovacími ventilátory, které vhání vzduch do vrstvy naskladněného sena vzduch a tím ho dosušují. Kostrukčně jsou provedeny z ocelového nosného rámu s opláštěním z pozinkovaného plechu. Dalším běžným vybavením jsou dosoušecí rošty a mostový jeřáb s vidlemi. Ventilátory jsou umístěné v dolní části podélné seníkové stěny většinou orientované k jihovýchodu. V senících se dosouší zavadlá píce s obsahem sušiny 5 6 %. Dousoušením na roštech se dostaneme na skladovatelnou sušinu 85 %. Při dosoušení sena je důležité pravidelně kontrolovat teplotu naskladněného sena tyčovým teploměrem. U vlhčí píce dochází mikrobiálním vlivem ke zvyšování teploty, což může vést v krajním případě až ke samovznícení. Teplota nesmí přesáhnout 6 o C. Nedoporučuje se pouštět ventilátory v noci, za děště, za mlhy a rosy, kdy naopak může dojít k zvlhnutí sena. Obr. č.1 Seník s mostovým jeřábem + JCB 54-7 v ZEPO Bohuslavice, a.s. 12

14 3. TECHNOLOGIE SKLIZNĚ PÍCNIN 3.1 Technologické zásady sklizně pícnin silážováním Prvním předpokladem pro úspěšnou výrobu siláží je připravenost zemědělské sklizňové techniky. V praxi se stává, že sklizňová technika není vždy v dobrém technickém stavu a když se začne silážovat, dochází k poruchám, které přeruší proces silážování a to se vždy projeví na zhoršení kvality siláže. Je také výhodné sledovat předpověď a vývoj počasí. V dnešní době jsou již informační technologie na takové úrovni, že je vhodné je u tohoto procesu také využívat. Důležité je určit optimální termín sklizně. Musíme počítat s jistou rezervou a brát v úvahu možné krátkodobé přerušení z povětrnostních důvodů či možnosti poruchy na mechanizaci. Sklizeň zavisí dále na vegetační fázi sklízené plodiny. U vojtěšek a jetelů je vhodná fáze tvorby poupat až po začátek kvetení. Počátek sklizně u silážních drtí se určuje dle zralosti zrn a možnosti sklizňové techniky narušit zrna tak, aby prošla fermentačním procesem. Zralost zrna se pak pohybuje od mléčné až po těstovitou zralost. Pokud jde o senážování trvalých travních porostů, pak nejvyšší produkční účinnost je v době metání porostů, kdy je hemicelulózový komplex nejvíce stravitelný. Na dobré kvalitě krmiva zavisí také sušina naskladňované hmoty. Správná sušina je velmi důležitá a je tzv. přirozeným konzervantem. U jetelů a jetelotrav je ideální sušina 33 4 %, u vojtěšek je optimum 35 4 % a u siláží z trvalých travních porostů je vhodná sušina 31 38%. Pro dosažení požadované sušiny používáme různé typy kondicionérů. Maximální doba hmoty na pokosu je dva dny a hmota by zde neměla zmoknout. Pokud nám tzv. uteče sušina nad 45 % je vhodné silážní hmotu dosušit na seno. Pokud by jsme i přes to hmotu silážovali hrozí nám nebezpečí rozšíření plísní, nebude možné z hmoty správně vytěsnit vzduch a hrozí i silný úlet a olamování lístků při sklizni. Proto je důležité během sklizně sušinu hlídat a pravidelně kontrolovat. Pokud přístroj k měření sušiny nemáme k dispozici může sušinu subjektivně avšak většinou velmi přesně odhadnout zkušený agronom. Podle hmotnosti navážecích souprav lze rychle odhadnout sušinu. Čím je hmotnost nižší, tím je vyšší sušina. Musíme však znát hmotnost soupravy se silážní hmotou o optimální sušině. 13

15 Tab. č.1 Doporučovaná měrná hmotnost 1m3 senáže Sušina senáže v % Hmotnost 1m3 senáže v kg Tab. č.2 Subjektivní zkouška obsahu sušiny v % Zkouška obsahu sušiny rukou % sušiny Silný výtok šťávy při stisku 25% Při stisku výtok mezi prsty, ruce jsou mokré 3% Po stisku jsou ruce vlhké 35% Po ždímání se ruce jen lesknou 4% Po ždímání je jen slabý pocit vlhkosti 45% Ruce zustávají zcela suché nad 45% Při naskladňování je velmi důležité vytěsnění vzduchu tzv. udusání a rozhrnování. Dusání je nutné k rychlému vytlačení vzduchu ze silážní hmoty. Obecně platí, čím je řezanka delší (optimum 4 8 mm) a čím je vyšší sušina, tím déle a intenzivněji se musí dusat. Pokud je silážní hmota vystavena delší dobu působení vzduchu, zvyšují se počty kvasinek a plísní a následně siláž rychleji podléhá zkáze. Podle Valenty (28) by v závislosti na kapacitě silážního žlabu nemělo plnění přesáhnout tři dny u malé a pět dní u velké silážní jámy. Je potřeba zajistit dobré rozhrnování. Nově nahrnutá vrstva nesmí být větší jak 3 cm a klín při nahrnování nesmí být také moc prudký, aby rozhrnovací stroj tzv. nehrabal. Po-té, když je silážní žlab naskladněný, následuje poslední neméně důležitá etapa, bez které by celá předchozí práce přišla vniveč. Jedná se o řádné zakrytí žlabu. Správně zakrytá siláž dává předpoklad, že silážní proces proběhne dobře. V opačném 14

16 případě se do siláže dostává vzduch a voda a siláž následně plesniví a hnije. Nejdříve se po důkladném vytěsnění vzduchu položí mikroténová folie, která se přilne k povrchu silážní hmoty. Přes ni pak přetáhneme černou silážní plachtu a dotížíme pneumatikami, gumovými pásy z uhelných dolů či panely. Pokud siláž spravně a rovnoměrně zatížíme, dojde ke kapilárnímu vzlínání silážní tekutiny a celý profil siláže bude mít stejnou sušinu. 3.2 Sečení pícnin Žací ústrojí V současné době mají žací stroje na trhu převážně rotační žací ústrojí. Rotační žací stroje pracují na principu řezu bez protiostří. Starším principem je sečení střihem prstů a kmitající kosy. Zde je však menší výkonnost a kmitáním dochází k vibracím. Oproti tomu rotační žací stroje mají velmi slušnou výkonnost, provozní spolehlivost a klidný chod. Nevýhodou je vyšší energetická náročnost, nižší kvalita řezu a vyšší pořizovací náklady. Rotační žací stroje můžeme rozdělit na bubnové a diskové. Na trhu mají oba způsoby dostatečně velké zastoupení. Předností bubnových žacích strojů je lepší kvalita práce při sečení polehlých porostů a menší nebezpečí ucpávání posečeným materiálem. V minulosti byla předností i jednodušší výměna nožů, avšak dnes se již v tomto ohledu diskové žací stroje bubnovým téměř vyrovnávájí. V praxi jsou dnes více používané diskové žací stroje. Jejich předností je menší hmotnost a tedy i menší nároky na zvedací sílu. Dalším neméně důležitým faktorem je menší potřeba příkonu pro žací stroj i pro kondicionér. Méně poškozují drn a nože zde mají větší životnost. U rotačních žacích strojů je důležité si při práci všímat otupění nožů. VÚZT Praha za finanční podpory Mze ČR provádělo v roce 24 testy strojů pro sklizeň pícnin. Jednou z částí testu byl Vliv opotřebení nožu u žacího stroje na spotřebu nafty, spotřebu energie na vývodovém hřídeli a kvalitu pokosu. Výsledkem tohoto testu bylo zjištění, že měrná spotřeba energie na vývodovém hřídeli traktoru se zvýšila při sečení luční trávy u opotřebených nožů oproti novým o 58 %, spotřeba nafty připadající na 1 tunu posečené píce o 27 % a výška strniště se zdojnásobila z 5 mm na 9 1 mm. Dalším důležitým rozdílem mezi sečením ostrými a tupými noži je obrůstání strniště po posečení. Je dokázáno, že porost posečený tupými noži dva týdny po posečení je o 2 % menší ač bylo strniště bezprostředně po sečení dvojnásobné. 15

17 Obr. č.2 Rotační žací stroj Obr. č.3 Prstový žací stroj 16

18 Tab. č3. Srovnání rotačních žacích strojů firmy AGROSTROJ (MZ,29) Typové ozačení Typ žacího ústrojí ZTR165 EXACT 285D EXACT 285D + C285 diskové diskové diskové ZTR-216 EXACT 245D bubnové bubnové Počet žacích jednotek Počet nožů na žací jedn ,63 2,16 2,41 2,83 2,83 Typ zavěšení nesené nesené nesené nesené nesené Místo zapojení vzadu vzadu vzadu vzadu vzadu Formování řádků ne ano ano ano ano Shazování řádků ne ne ne ne ne Typ kondicionéru nemá kovové prsty nemá nemá plastové prsty vinuté pružiny vinuté pružiny vinuté pružiny vinuté pružiny vinuté pružiny Transportní šířka v m 1,5 1,77 1,9 1,9 1,9 Výkon traktoru (kw/k) 4/53 55/73 4/53 5/67 55/73 Pracovní rychlost (km.h-1) Udávaná výkonnost (ha.h-1) 2,1 2,9 3,3 3,8 3,8 Hmotnost stroje v kg Pracovní záběr v m Odlehčení Orientační cena vkč bezdph Upravovače pokosu rotačních žacích strojů - kondicionéry Kondicionér je důležitým doplňkem rotačních žacích strojů. Kondicionér mechanicky narušuje stonky a lístky pícnin a tím urychluje a zrovnoměrňuje proces zavadání popř. sušení. Kondicionery můžeme rozdělit na prstové a válcové. Prstové kondicionery používáme pro úpravu trav. Válcové potom k úpravě vojtěšky a jetele, protože jsou šetrnější k lístkům těchto plodin. Použití kondicionérů umožňuje dřívější sklizeň. Zkracuje se tedy doba sklizně. Uvádí se, že doba sušení se zkrátí až na polovinu. Volba kondicioneru zavisí také na způsobu následné sklizně. 17

19 Válcový kondicioner ponechává většinou stébla tak, jak zůstala po posečení, tj. ve směru jízdy, což je výhodné pro sklizeň řezačkou, kde napomáhá k dosažení krátké řezanky. Prstový kondicioner mění směr stébel někdy dokonce napříč. To zase z hlediska délky řezanky vyhovuje sklizni sběracím návěsem. Prstový kondicioner je energeticky náročnější. Ve výše uvedeném pokusu VÚZT také zjistili, že žací stroj s válcovým kondicionérem spotřebuje,44 kwh.t-1 oproti žacímu stroji s prstovým kondicionérem o spotřebě až,64 kwh.t-1. Tomu odpovídá i spotřebovaná nafta s,75 l.t-1 u prstového kondicionéru a,67 l.t-1 u válcového. Obr. č.4 Upravovače pokosu kondicioery Samojízdný žací stroj Big M Dosahovaná hektarová výkonnost se pohybuje u nesených a závěsných mačkačů od,7 ha až po 4,5 ha za hodinu. Tato výkonnost je pro většinu podniků dostačujicí. Jsou však i velké podniky s rozsáhlou živočišnou výrobou a tedy i velkou výměrou pícnin, kterou musí za dobrých povětrnostních podmínek sklidit, aby zajistili dostatečnou zásobu objemných krmiv do příští sezony. Pro tyto podniky a pro podniky poskytujicí služby jsou na trhu velké samojízdné mačkače s pracovním záběrem 18

20 až 9,5 m, vybavené diskovým žacím ústrojím s kondicionérem. Výkonnost těchto strojů dosahuje až 1 ha.h-1. Jedním z těchto strojů je Big M od firmy Krone. Na trhu se objevil již v roce Je to jednoúčelový stroj s hmotností přesahující 11 tun. Big M používá k sečení tři samostatné diskové žací jednotky o záběru 3,2 m. Každá jednotka může být vybavena dle přání zákazníka prstovým či válcovým kondicionérem. Prostřední jednotka je upevněna čelně na stroji a krajní na boku stroje. Všechny jsou samozřejmě hydraulicky sklápěné. Pohon stroje je zajištěn hydrostaticky s dvěma rozsahy rychlosti. Polní pracovní rozsah 17 km.h -1 a přepravní silniční rozsah 4 km.h-1. Stroj je osazen šestiválcovým přeplňovaným vznětovým motorem John Deere o objemu 81 cm3. Maximální výkon stroje je 224 kw (3 koní). Při zařazeném polním pracovním rozsahu je automaticky zapojen pohon na všechna čtyři kola. Při práci se žací jednotky pohybují po širokých kluzných plazích a jsou nadlehčovány systémem vinutých pružin s možnosti nastavení. K bočním jednotkám lze připojit shazovací šneky, díky kterým pak píci s celého záběru stroj uloží na jeden řádek. Samozřejmostí je příjemná, tichá kabina s nastavitelným volantem, vzduchem odpruženou sedačkou a klimatizací. V kabině je i informační panel počítače informující o otáčkách disků jednotlivých sekcí, otáčkách motoru, pojezdové rychlosti, hektarové či hodinové výkonnosti, sklizených hektarech a mnoho dalších užitečných informací. Denní výkonnost tohoto stroje je 6 až 1 ha při průměrné spotřebě 5 6 l.ha Ošetřování píce po posečení Další možnou operací po posečení porostu je obracení s následným shrnováním. Šířka řádku shrnuté píce však musí odpovídat šířce sběracího ústrojí. Pokud však narostlo dostatek hmoty a jsou dobré povětrnostní podmínky bez dešťových srážek můžeme tyto operace obracení a shrnování vynechat. Čím více totiž s pící pohybujeme pomocí rotorů obracečů a shrnovačů, tím více popelovin dostáváme do silážní hmoty a tím si ovlivňujeme výslednou kvalitu siláže. Z konstrukčního hlediska lze obracení a shrnování rozlišit na bubnové, dopravníkové, kolové, paprskové a rotační. Nejrozšířenější jsou dnes rotační. Umožňují pracovat i ve vyšších pracovních rychlostech. Obecně jsou to jedno a více rotorové stroje nuceně poháněné od vývodového hřídele traktoru. 19

21 3.4 Sběr zavadlé píce Výběr sklizňové linky Způsobů, jak vyřešit současnou sklizeň zavadlých pícnin je velké množství. Kvalitou provedení se všechny způsoby příliš neliší. Je tedy na nás posoudit konkrétní podmínky, za kterých budeme sklizeň provádět, přihlédnout na dopravní vzdálenosti, možné skladovací prostory atd. Kratší dopravní vzdálenosti jsou především vhodné pro sklizeň samochodnou řezačkou nebo senážními sběracími vozy. Při delší dopravní vzdálenosti okolo 5 km a více je vhodnější z hlediska nákladů na dopravu zvolit lisování. Pokud chceme u sklizně pícnin minimalizovat náklady je nutné věnovat pařičnou pozornost jak analýze možných variant řešení pracovních operací, tak i pracovnímu postupu jako celku s přihlédnutím ke všem faktorům, které mohou konečné řešení ovlivnit. Jde o to nálézt optimální řešení k dosažení kvalitní produkce s nízkými náklady Sběrací vozy Sběracích vozů je na našem trhu velké množství druhů a značek. Zřejmě hlavním kriteriem pro jejich rozdělení je počet nožů v řezacím ústrojí. Sběrací vozy pro sklizeň zavadlé píce mají těchto nožů nejvíce. Na krátkou dopravní vzdalenost úspěšně konkurují sklizňovým linkám založeným na samojízdných řezačkách. Počet nožů dále ovlivňuje konstrukční provedení plnícího a řezacího ústrojí. Nejlepší sběrací vozy vhodné pro senážování mají bubnové plnící ústrojí ve tvaru šroubovice s 4 9 řadamy prstů. Dále jsou vybaveny řezacím ústrojím s až 4 noži s roztečí 34 4 mm. Standardem je u těchto vozů i jištění nožů proti poškození sebraným kamenem. Sběrací ústrojí se dělí dle upevnění na výkyvné, tlačené či vlečené. Je vybaveno pěti řadami pružných prstů, které jsou vedeny kulisovou dráhou. Tzv. senážní vozy mají také oproti normálním větší světlou výšku, například pro bezproblémové zajetí do silážního 2

22 žlabu. Zde se světlá výška pohybuje mezi 6 a 75 mm. Pokud chceme profesionální senážní vůz vybereme si vůz s plnícím rotorem. Na tomto rotoru jsou pevně uchyceny prsty ve tvaru V nebo mají vlnovitý tvar proti zabránění přetížení. Tyto senážní vozy píci silnějí mačkají než starší hrabicové provedení. Plnění rotorem má plynulejší chod, je odolnější a vyžaduje menší údržbu. Vyskaldnění vozu je vyřešeno podlahovým dopravníkem s dvěma řetězy u malých sběracích vozů a třemi až čtyřmi u velkoobjemových. Napínání těchto řetězů je automatickým napínáním. Některé sběrací vozy mají u podlahového dopravníku i zpětný chod. Ovládáni celého vozu je přímo z kabiny traktoru a je řešeno elektrohydraulicky. Energetická náročnost se podle počtu nožů a velikosti vozu pohybuje od 5 kw až po 13 kw. Kostrukce podvozků převážné časti návěsů umožňuje dosahovat přepravních rychlostí 4 km.h -1, vyjímečně až 8 km.h-1. Obr. č.5 Sběrací vůz Jumbo 1 firmy Pötinger 21

23 Řezačky Řezačky se vyrábějí v samojízdném či traktorovém provedení. Traktorová řezačka se však používá jen v podnicích s malou výměrou a převažně pro sklizeň pícnin k přímému zkrmení. Hlavním prostředkem pro sklizeň zavadlých pícnin tedy zůstává samojízdná řezačka schopná ve velkých podnicích a podnicích služeb dosáhnout dle informací výrobců výkonosti až 15 ha za rok. Podobně jako u sběracích návěsů ani tady se vývoj nezastavil. Výrobci těchto strojů se neustále předhánějí ve výkonosti motoru, zkrácení procesu ostření nožů, komfortnosti kabiny, zlepšení kvality opotřebitelných součástek a dalších podobných trendech. Zatímco v roce 197 byl průměrný výkon řezačky 1 kw, je tento průměrný výkon nyní okolo 4 kw. Při sklizni zavadlých pícnin není obvykle výkon motoru plně využit, proto tyto vysoké výkony motorů samojízdných řezaček jsou důležité především pro sklizeň kukuřice, kde pomocí stále větších dnes už bezřádkových adaptérů se dá sklidit až dvanáct řádků najednou. Předpokladem dobré výkonnosti řezačky u sklizně na senáž je dostatek materiálu na řádku. Obchodní zástupci firmy Krone uvádí, že u sklizně zavadlých pícnin je požadováno nejméně 1 kg.m-1 materiálu. Pracovní rychlost by se měla pohybovat od 8 do 12 km.h-1. Při sklizni řezačkou je velmi důležitá správná organizace práce. Dostatečný počet odvozců je samozřemostí, protože každý prostoj řezačky se projeví ve vyšších nákladech na krmivo. Jednou z největších a nejvýkonějších samojízdných řezaček je Big X jak už název napovídá opět od firmy Krone stejně jako samojízdný žací stroj Big M. Řezačky pod modelovým označením Big X mají rozsah výkonu motoru od nejslabší verze 445 kw (65 koní) až po nejsilnější s výkonem 574 kw (78 koní). Pro srovnání ostatní výrobci řezaček kolem 44 kw končí. Nejslabší verzi pohání 16-ti litrový a nejsilnější 23-ti litrový motor firmy mercedes. Všechny motory jsou vodou chlazené vybavené dvěma turbodmychadly s mezichladičem stlačeného vzduchu a vysokotlakým vstřikováním paliva. Palivová nádrž pojme 99 l nafty. Pojezdové ústrojí je hydrostatické a je shodné s Big M. Také má dva rozsahy rychosti pro polní práce a silniční přejezdy. Rychlost lze plynule a nezavisle na otáčkách motoru snižovat i zvyšovat. Oproti konkurenci má Big X šest vkládacích válců na místo čtyř obvyklích u konkurence. Na bubnu je přišroubováno 28 nožů uložených šikmo do tvaru písmene V. Základem komfortní kabiny je multifunkční páka známá z traktoru Fendt. 22

24 Natáčení komínu má nastavitelnou paměť pro natáčení např. z převozní polohy. Vpravo vedle řidiče je rozměrný monitor s celou řadou údajů a funkcí. Při běžném provozu jsou na něm základní provozní veličiny jako teplota motoru, stav paliva v nádrži, otáčky motoru a podobně Sběrací lisy Sklizeň lisovaných objemných hmot má v ČR velkou tradici. Tradiční postupy pomocí klasických lisů na suché objemné hmoty byly postupně nahrazovány pracovními postupy s použitím lisů na velkoobjemové balíky s využitím řezacího ústrojí. Tyto lisy můžeme rozdělit na lisy s komorou na velkoobjemové válcové bálíky a lisy na velkoobjemové hranolové balíky. Lisy na velkoobjemové válcové balíky můžeme rozdělit dle konstrukce lisovací komory na variabilní, konstantní a hybridní. Variabilní lisovací komora má proměnlivý prostor a zvětšuje se s přibívajícím materiálem. Materiál se od středu balíku stlačuje rovnoměrně. Konstantní lisovací komora má stálý tvar. Slisování v tomto případě není rovnoměrné. Materiál je více slisovaný po obvodu než uvnitř balíku. Tento druh lisování je vhodnější právě pro lisování zavadlých pícnin. Válcové balíky mají objem obvykle,6 až 3 m3 a hmotnost až 58 kg zavadlé pícniny. Objemová hmotnost těchto balíku zavadlé píce je až 39 kg.m-3. Výkonnost lisů, dle údajů od vyrobců, při lisování senáže je 22 t lisovaného materiálu za hodinu práce. Potřebný výkon traktoru je 7 kw. Podobně jako u lisů na válcové balíky tak i u lisů na velkoobjemové hranolové balíky je rozdíl ve způsobu lisování. Nejběžnější jsou protlačovací lisy, kde píst protlačuje materiál lisovacím kanálem. Délka balíku je variabilní a může se nastavit. Dále jsou komorové lisy, které jsou způsobem lisování podobné lisům na válcové balíky s konstantní komorou. Hranolové balíky mají objem 1,1 až 1,5 m3 a hmotnost až 7 kg zavadlé píce. Objemová hmotnost je tedy až 58 kg.m-3. Výkonnost je tu až 4 t za hodinu a potřebný výkon na traktor až 12 kw. U lisů, které používáme na sklizeň zavadlé píce je řezací ústrojí. Konstrukce řezacího ústrojí je podobná jako na sběracích návěsech. Prsty rotačního podavače tlačí 23

25 materiál proti nožům, které ho řežou. Při použítí řezacího ústrojí musíme zvýšit výkon traktoru o 15 až 25 kw. Řezací ústrojí je obvykle vybaveno 1-ti až 14-ti noži, avšak na přání lze lisy u některých výrobců vybavit 24 až 49 noži. To umožňuje získat délku řezanky do 35 mm, což je dobrý předpoklad pro vytvoření vysoké kvality senáže. Na přání zákazníka může být lis, pokud to prodejce má ve své nabídce, být vybaven kontinuální baličkou balíků. Balík je přímo na lisu balen do speciální folie. Baličky byli prvotně vyrobeny právě pro výrobu senáže v balících. Principem je balení folií, u které po napnutí vznikne na jedné straně lepící efekt. Pro správnou kvalitu zabalení se doporučuje zabalit do 4 6 vrstev. Obr. č.6 Kombinovaný lis JD 678 s pevnou komorou 3.5 Uskladnění píce Uskladnění do silážního žlabu Správné uložení zavadlé píce je velmi důležité, protože rozhoduje o chovatelských výsledcích minimálně v zimním období, v řadě případů pak po celý následující rok. Volně sklizená objemná píce se ukládá v senážních věžích či silážních 24

26 žlabech. S technologiemi využívajícími skladování v senážních věžích (vertikální sklady) se setkáme v severských zemích a v zámoří, v našich podmínkách převládají jednoznačně žlaby. Věže se v minulosti příliš neosvědčily kvůli technickým problémům s vybíráním krmiva a zdlouhavému plnění. Jejich stavebním materiálem jsou ocelové smaltované pláty, případně železobetonová konstrukce. V našich podmínkách je tedy nejrozšířenější ukládání zavadlé píce do silážních žlabů (horizontální sklady). Nejčastěji se setkáváme se silážní žlaby tvořenými dvěma bočními stěnami, případně doplněnými o třetí stěnu, která tvoří čelo. Podle toho hovoříme o průjezdných nebo neprůjezdných žlabech. Z hlediska úrovně v terénu jde o stavby zapuštěné, polozapuštěné a nadzemní. Určitou alternativou může být zpevněná a dostatečně odkanalizovaná plocha, avšak oproti žlabu se snižuje výrazně kapacita uskladnění a zvyšují se ztráty nedostatečným ušlapáním u krajů, kde je nebezpečné s těžkým strojem zajíždět z důvodu možného utrhnutí a sesunutí stěny. K výhodám těchto staveb patří zejména dostatečná plocha a objem pro krmivo a většinou také okolní zpevněné manipulační zázemí. Při ukládání píce do žlabu je nutné věnovat maximální pozornost dostatečnému udusání. V praxi se osvědčuje nasazení dvou manipulačních prostředků, kdy jeden zajišťuje rozhrnování a druhý udusání. K řádnému udusání se v současnosti často využívají závěsné stroje k dusání senáže vyrobené z železničních kol. Úspěšné zvládnutí technologie vyžaduje dokonalé zakrytí a vhodné zatížení. Obr. č.7 K 7 A při rozhrnování kukuřice v silážním žlabu v ZEPO Bohuslavice, a.s. 5

27 Obr. č.8 Zakrytí silážního žlabu Plnící lisy Tato technologie si našla místo v řadě zemědělských podniků a podnicích služeb, které jí s úspěchem využívají. Princip je založen na stlačování materiálu do vaku, který je plněn lisem. Součástí lisu je příjmový dopravník, vlastní plnicí systém tvořený zpravidla horizontálním vkládacím rotorem a zařízení pro upínání a fixaci vaku. Tato technologie pochází z Ameriky, původně však vznikla v 7. letech v Německu u firmy Eberhardt. Zařízení Silopress se však pro maloparcelní podmínky v Evropě nerozšířilo. Zajímavé technologie si však všiml jeden americký farmář (zakladatel firmy AG-Bag), který systém zdokonalil. V ČR se lisování do vaků poměrně rychle rozšířilo díky podstatnému zájmu o konzervaci kukuřičných palic s listeny (LKS) a cukrovarnických řízků. Lisy jsou konstruovány pro agregaci s traktorem, v závislosti na výkonnosti vyžadují 55 až 184 kw (75 až 25 k). Lisy pro vysoké výkony mohou být vybaveny vlastním motorem o výkonu 11 až 45 kw (15 až 55 k). Plnicí výkon dosahuje zpravidla 25 až 25 t.h-1 podle provedení. Jednotlivé výkonnostní kategorie lisů se liší průměrem komory a tedy plněného vaku, který dosahuje v praxi 1,6 až 3,6 m. Pro skladování objemných krmiv se využívají zejména lisy s průměrem komory od 2,4 m výše. Tato technologie umožňuje ukládat píci nařezanou sběracími vozy i sklízecími 26

28 řezačkami. Při sklizni sběracími vozy se používají zpravidla komory o průměru 2,4 až 2,7 m, při sklizni řezačkou pak od 2,7 m výše. Délka vaku je omezena většinou prostorem pro jeho umístnění a dosahuje v našich podmínkách 45 až 75 m. Nejvýkonnější lisy umožňují plnit vaky o délce až 15 m. Vaky jsou vyrobeny z více vrstev, zpravidla se jedná o dvě až tři vrstvy fólie. Pozornost je nutné věnovat umístění vaku a zajistit jeho ochranu proti mechanickému poškození. K tomu jsou určeny různé ochranné sítě, případně opravné sady. Je třeba dbát na správné lisování a kontrolovat stroj. Za určitých podmínek se na vacích tvoří tzv. vzduchové kapsy, zejména pak při malých zkušenostech obsluhy. Kvalita fermentace se pak ve vaku liší. V místech vzduchové kapsy je samozřejmě horší. Důvodů vytváření takových ložisek je více. Může je způsobit malý výkon traktoru, různá délka řezanky a nejčastěji různá sušina naskladňované hmoty. Dále je nutné použití ventilů po uzavření vaku, protože se uvnitř tvoří plyny, které by mohly vak roztrhnout. Obr. č.9 Plnící lis Jedním z podniků, kde dlohodobě používají tento způsob konzervace je Družstvo vlastníků Police nad Metují. Pozemky Agriteamu Družstva vlastníků Police nad Metují se nacházejí v CHKO Broumovského výběžku v okrese Náchod, v nadmořské výšce 45 až 6 metrů. Vznik tohoto podniku se datuje do roku 1994, kdy vznikl na základech původního zemědělského družstva. Mají zde okolo 6 ha pícnin a TTP. V kravíně jsou ustájeny dojnice českého strakatého skotu. Původní účinnost objemných krmiv byla pět litrů mléka denně. V roce 1996 však zásadně obnovili 27

29 technologii senážní linky, včetně senážního lisu do vaků. Podnik přešel na výrobu kvalitních senáží. Produkční účinnost objemných krmiv se tak dostala na kvalitativně mnohem vyšší úroveň. Důsledkem nového přístupu k výrobě senáží bylo zvýšení jejich produkční účinnosti na současných jedenáct litrů mléka. První lis se v podniku objevil v polovině devadesátých let. Tato nová technologie umožnila postupně odstavovat jednotlivé nevyhovující senážní věže. Protože se lisování osvědčilo, ozvali se zájemci z řad ostatních zemědělských podniků. V Polici se zájmu přizpůsobili a začali tuto činnost provádět jako službu. Zájem o senážování do vaků rozhodně je. Důkazem je i to, že před dvěma lety znovu investovali do nákupu lisu značky AG Bag. Snaha o vytížení strojů je celosezónní, největší zájem je však v září a říjnu při lisování cukrovarnických řízků. 4. STROJE A TECHNOLOGICKÁ LINKA VE VYBRANÉM PODNIKU 4.1 Charakteristika konkrétního zemědělského podniku Podnik ZEPO Bohuslavice, a.s. má hlavní sídlo v Bohuslavicích nad Metují. Obec Bohuslavice nad Metují leží v Královehradeckém kraji na jižním okraji okresu Náchod v nadmořské výšce okolo 3 33 m. Podnik má v současnosti cca 16 zaměstanců. Skládá se převážně z rostlinné výroby, živočišné výroby, potravinářské výroby a z přidružené výroby lisovny umělých hmot a vlastní pily. Rostlinná výroba hospodaří na 164 ha zemědělské půdy. Z toho 1435 ha orné půdy a 25 ha TTP. Na výrobu objemných krmiv zde každým rokem sklízí 2 ha vojtěšky, 25 ha kukuřice, 6 ha bobu, 2 ha luk na seno a každým rokem zde lisují do vaků 3 5 t cukrovarnických řízků z nedalekého cukrovaru v Českém Meziříčí. 28

30 4.2 Technologie sklizně pícnin v konkrétním podniku Tab. č.4 Strojní linka pro sklizeň sena Operace Název stroje Typové označení Energetický prostředek diskový žací stroj EXACT 245D Z 7211 sečení diskový žací stroj Pöttinger NOVADISK 35 Z 7211 obraceč Kuhn GA 321 G Z ha shrnovač Kuhn GF 51 T Z ha shrnovač Pöttinger 851A Z ha sběrací vůz NTVS 39 M Z ha sběrací vůz MV 3-47 Z ha sběrací vůz MV 3-47 Z ha Teleskopicý manipulátor JCB 54-7 obracení shrnutí sběr skládání Mostový jeřáb Počet strojů Obr. č.1 Z sběrací vůz MV 3-47 při sběru slámy 29 Sezonní výkonnost 18 ha 23 ha

31 Tab. č.5 Závislost svahové dostupnosti na typu traktoru a sběracího vozu MV 3-47 Typ traktoru Svahová dostupnost Počet hnaných kol Za sucha Za mokra Pojezdová rychlost 6,12 km. h-1 Pojezdová ryhlost 5,4 km. h-1 2 5o 2o 4 7o 3o 4 8o 4o 4 9o 5o Z 811 Z 1111 Z Z 8145 Z 1145 Z 8345 Z 1245 Z Z 1345 Z 1645 Obr. č.11 Skříňka dálkového ovládání sběracího vozu MV

32 Tab. č.6 Strojní linka pro sklizeň zavadlé píce (senáže) Operace sečení Název stroje Typové označení Energetický prostředek diskový žací KUHN FC 352 RG + stroj Počet strojů JD ha 1 PÖTTINGER NOVACAT 316 shrnutí shrnovač Pöttinger Z 8111 sběr samochodná řezačka JD kw přívěs BSS PS2 Z přívěs BSS PS2 Z nákladní automobil Š 76 + senážní korba Š 76 návěs NS 9 H Z návěs NS 9 H Z rozhrnování kolový traktor K 7 A + radlice 1 dusání kolový traktor K 7 A + želez. válce STROM 1 odvoz Obr. č.12 Samojízdná sklízecí řezačka JD Š Sezonní výkonnost 5 ha 8 ha

33 4.3 Technicko-ekonomické hodnocení samojízdné řezačky JD 675 Na technicko-ekonomické hodnocení vybraného stroje jsem si vybral samojízdnou řezačku JD 675. ZEPO Bohuslavice, a.s. zakoupil tento stroj na jaře roku 22. JD 675 nahradila dvě starší samojízdné řezačky SP8 49. Pořizovací cena byla 4 8 Kč. V této ceně jsou zahrnuty také dva sběrací adaptéry 3 a 4 m a bezřádkový kukuřičný adaptér Kemper. Sezonní výkonnost této řezačky je cca 8 ha vojtěšky, 26 ha kukuřice v rámci podniku a cca 25 ha ve službách pro cizí. Řezačku pohání motor o výkonu 29 kw. Tab. č.7 Sezonní výkonnost a spotřeba nafty u JD 675 v ZEPO Bohuslavice, a.s. z toho spotřeba v l kukuřice ha celkem spotřeba l. ha-1 rok najeto Mth sklizeno ha , , , , , , ,27 celkem průměr ,1 Denní výkonnost této řezačky se pohybuje u vojtěšky od 25 do 5 ha a u kukuřice je to mezi 2 a 35 ha. Denní výkonnost závisí například na velikosti sklízených pozemků, objemu sklízené hmoty, možnosti shrnování řádků, počtu odvozců a v neposlední řadě velikosti silážní jámy. 32

34 Graf. č.1 Graf sezonní výkonnosti v Mth u JD najeto Mth Graf. č.2 Graf sezonní výkonnosti sklizně objemných krmiv u JD sklizeno vojtěšky ha 6 sklizeno kukuřice ha

35 Tab. č.8 Ekonomické hodnocení JD 675 v tis. Kč rok tržby opravy náhr. díly mzdy pojištění odpisy CELKEM účetní zisk odpisy náklady PHM úroky 6 daň účetní zisk + odpisy návratnost Obr. č.13 JD 675 při sklizni kukuřice na siláž 34

36 Graf. č.3 Graf poměru nákladů a tržeb u JD tržby v tis. Kč náklady v tis. Kč Srovnání ekonomického vyhodnocení samojízdné řezačky JD 671 a sběracího návěsu Pöttinger EUROPROFI 3 L 1) JOHN DEERE 671 cena bez DPH: Kč cena vč. DPH: Kč Tab. č.9 Fixní náklady JD 671 (Kč. rok-1) Rok Odpisy Zúročení Celkem

37 Tab. č.1 Variabilní náklady JD 671 (Kč. hod-1) Roční nasazení Druh Pohonné hmoty a maziva Opravy Celkem Tab. č.11 Provozní náklady JD 671 (Kč. hod-1) Roční nasazení Rok ) Pöttinger EUROPROFI 3 L cena bez DPH: Kč cena vč. DPH: Kč 36

38 Tab. č.12 Fixní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. rok-1) Rok Odpisy Zúročení Celkem Tab. č.13 Variabilní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. hod-1) Roční nasazení Druh Opravy Celkem Pohonné hmoty a maziva Tab. č.14 Provozní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. hod-1) Roční nasazení Rok

39 5. ZÁVĚR Silážní konzervační proces zná lidstvo několik tisíciletí. Již na na obrázcích ze starověkého Egypta se objevují scény zachycující konzervaci krmiv do kamenných sil. Po celá staletí jej lidstvo zdokonalovalo až do současné podoby. Silážování je dnes běžným procesem konzervace, avšak ne vždy s dokonalým výsledkem. Kvalita objemných krmiv zavisí na mnoha faktorech a v současné složité finanční situaci v produkci mléka je přísně sledována. Produkce kvalitních objemných krmiv je jedním ze základních předpokladů úspěšného chovu skotu a ostatních přežvýkavců, což sebou přináší také nové požadavky na techniku pro sklizeň píce. O úspěchu rozhodují velmi často malé detaily. Každý gram sušiny z kvalitních konzervovaných krmiv, který skot přijme navíc, je přínosem nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti fyziologie a trávení přežvýkavců a odráží se též ve zdravotním stavu zvířat. Technologických postupů jak vytvořit kvalitní objemné krmivo je několik. Musíme zvolit ten, který nám bude nejvíce vyhovovat s ohledem na naše podmínky. Například velikost skladovacích prostorů rozhoduje o způsobu konzervace a uskladnění, o typu žacích strojů především rozhoduje konzervovaná pícnina a způsobu sběru je to vzdálenost pole od silážních jam a celkový objem konzervovaných pícnin za rok. Bakalařská práce se mimo jiné zabývá hodnocením určitého podniku a stroje. Výsledkem mého technicko-ekonomického hodnocení samojízdné řezačky JD 675 je spočítaná návratnost investice čtvrtým rokem. Jelikož tato samojízdná řezačka nepracuje ve službách, jsou tržby vypočteny z průměrných cen agroslužeb ponížených o náklady na naftu, mzdu řidiče a údržbu stroje. Tato řezačka každým rokem sklidí průměrně 1 1 ha. Zatím u tohoto stroje nebyla potřeba větší oprava a převažná část nákladů na opravy a náhradní díly připadá na posezónní údržbu stroje. Ve srovnání se sběracím vozem je u řezačky čtyřnásobná pořizovací cena a fixní náklady. U provozních nákládu je to pak až desetinásobek. Kvalitou řezanky se sběrací vozy řezačkám v současnosti téměř vyrovnají. Pokud by podnik vyráběl z objemných krmiv jen zavadlou píci na senáž, bylo by výhodnější pořídit sběrací vozy. Pokud však hodlá výrábět i kukuřičnou siláž, je samjízdná řezačka jediné řešení. Používat na zavadlou pící sběrací vůz a na sklizeň kukuřičné siláže řezačku není vhodné rešení. Z hlediska rentability potřebuje drahá samojízdná řezačka potřebné množstí hektaru pro návratnost investice. 38

40 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Cempírek, B., Sklizeň zavadlých pícnin. Mechanizace zemědělství, 96 (5). s Červinka, J., 22. Stroje pro sklizeň pícnin na seno. 2. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 64 s. 3. Holubová, V., 23. Sběrací návěsy nebo samojízdné řezačky. Mechanizace zemeděství, 3 (3). s Holubová, V., Luňáček, M., Stroje pro sklizeň a konzervaci pícnin. 1. Praha, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 41 s. 5. Holubová, V., Syrový, O., Doprava při sklizni pícnin. Mechanizace zemědělství, 99 (1). s Hruška, M., Principy skladování senáže pomocí strojů. Mechanizace zemědělství, 95 (6). s Javorek, F., Stehno, L., 23. Přehlídka strojů pro sklizeň pícnin. Mechanizace zemědělství, 3 (8). s Loučka, R., Některé zkušenosti se silážováním do vaků. Mechanizace zemědělství, 99 (5). s Mitrík, T., 27. Silážování ilustrovaná příručka pro praxi. 1., FeedLab s.r.o., 88 s. 39

41 1. Pastorek, Z. a kol., 22. Zemědělská technika dnes a zítra. 1. Praha, Nakladatelství Martin Sedláček, 144 s. 11. Podoba, J. a kol., Metody konzervace a skladování objemných krmiv. 1. Ústí nad Labem, Dům techniky ČSVTS Ústí nad Labem, 148 s. 12. Podpěra, V. a kol., 24. Testy strojů pro sklizeň pícnin. Mechanizace zemědělství, 4 (3). s Pospíšil, J., Test sběracích návěsů s řezacím ústrojím. Mechanizace zemědělství, 97 (5). s Woolford, M., 2. Umění správného silážování. 1. Oxford, Technické publikace Alltech CZ, s. r. o., 59 s. 15. Zeman, L. a kol., 26. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. Praha, Profi Press, s. r. o., 36 s. 16. Žaloudek, F., 29. Řezačky John Deere. Mechanizace zemědělství. 9 (3). s

42 7. SEZNAM TABULEK str. Tab. č. 1 Doporučovaná měrná hmotnost 1m3 senáže 14 Tab. č. 2 Subjektivní zkouška obsahu sušiny v % 14 Tab. č. 3 Srovnání rotačních žacích strojů firmy AGROSTROJ 17 Tab. č. 4 Strojní linka pro sklizeň sena 29 Tab. č. 5 Závislost svahové dostupnosti na typu traktoru a sběracího vozu MV Tab. č. 6 Strojní linka pro sklizeň zavadlé píce (senáže) 31 Tab. č. 7 Sezonní výkonnost a spotřeba nafty u JD 675 v ZEPO Bohuslavice, a. s. 32 Tab. č. 8 Ekonomické hodnocení JD Tab. č. 9 Fixní náklady JD 671 (Kč. rok-1) 35 Tab. č. 1 Variabilní náklady JD 671 (Kč. hod-1) 36 Tab. č. 11 Provozní náklady JD 671 (Kč. Hod-1) 36 Tab. č. 12 Fixní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. rok-1) 37 Tab. č. 13 Variabilní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. Hod-1) 37 Tab. č. 14 Provozní náklady EUROPROFI 3 L (Kč. Hod-1) SEZNAM OBRÁZKŮ str. Obr. č. 1 Seník s mostovým jeřábem + JCB 54 7 v ZEPO Bohuslavice, a. s. 12 Obr. č. 2 Rotační žací stroj 16 Obr. č. 3 Prstový žací stroj 16 41

43 Obr. č. 4 Upravovače pokosu kondicionéry 18 Obr. č. 5 Sběrací vůz Jumbo 1 firmy Pöttinger 21 Obr. č. 6 Kombinovaný lis JD 678 s pevnou komorou 24 Obr. č. 7 K 7 A při rozhrnování kukuřice v silážním žlabu v ZEPO Bohuslavice, a. s. 25 Obr. č. 8 Zakrytí silážního žlabu 26 Obr. č. 9 Plnící lis 27 Obr. č. 1 Z sběrací vůz MV 3 47 při sběru slámy 29 Obr. č. 11 Skříňka dálkového ovládání sběracího vozu MV Obr. č. 12 Samojízdná sklízecí řezačka JD Š Obr. č. 13 JD 675 při sklizni kukuřice na siláž SEZNAM GRAFŮ str. Graf č. 1 Graf sezonní výkonnosti v Mth u JD Graf č. 2 Graf sezonní výkonnosti sklizně objemných krmiv u JD Graf č. 3 Graf poměru nákladů a tržeb u JD

44