. Vlastnosti spolecenstva vyplývají z povahy interakcí mezi druhy, které jej vytvárejí (napr. kompetice, predace, parazitismus, mutualismus).

Podobné dokumenty
Ekologie společenstev (živočichů)

Biocenóza Společenstvo

Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev

Biocenóza Společenstvo

Potravní síť Společenstvo

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ekologická společenstva


Ekosytém: - charakteristika ekosystému - fotosyntéza (bude přednášet někdo jiný) - produktivita a produkce - potravní řetězce - tok energie -

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Pozor na chybné definice!

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

CZ.1.07/1.5.00/

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Atraktivní biologie 1

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Ekologie. Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást)

Vymezení druhové rozmanitosti

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

DIVERZITA. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Genetika kvantitativních znaků

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Postup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Genetika vzácných druhů zuzmun

INDUKTIVNÍ STATISTIKA

Základy ekologie hmyzu

Čím se ekologie zabývá

Potravní řetězec a potravní nároky

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6:

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

Základy genetiky populací

Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský FRVŠ F4b 2863/2010

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.

EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Zdeněk Kletečka Rozpoznávání přítomnosti významných druhů hmyzu na stromech v sídlech a jiné nelesní zeleni

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

CZ.1.07/1.5.00/

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Biotické podmínky života

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

Územní systém ekologické stability ÚSES

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Tlak vzduchu. Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

Posouzení přesnosti měření

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

Prezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy.

Pojem a úkoly statistiky

Transkript:

v SPOLECENSTVO Spolecenstvo = je heterotypický soubor složený z populací ruzných druhu mikroorganismu, rostlin a živocichu, který je navzájem spjat složitými vztahy.. Každé spolecenstvo existuje ve reálném prostoru a case a tvorí biologickou cást nejakého ekosystému.. Vlastnosti spolecenstva vyplývají z povahy interakcí mezi druhy, které jej vytvárejí (napr. kompetice, predace, parazitismus, mutualismus).. Na druhé strane budou vlastnosti spolecenstva záviset na diversite a distribuci druhu, potravních sítích, toku energie a na interakcích mezi tzv. guildy podobných druhu. Spolecenstva vznikají v ruzných podmínkách a mají ruznou velikost a rozsah, napr. les, louka, potok, tun, reka. Mohou to být i dílcí cásti: koruny stromu, kmeny, lesní puda, hnízda ptáku a savcu. Spolecenstvo = Biocenóza: Fytocenóza Zoocenóza 2 koncepce: Superorganismus versus Individualistiská Izocenóza = spolecenstvo v prostredí s podobnými ekologickými podmínkami Ekologické vikarianty =ekologicky ekvivalentní druhy

!LlfVlwvrQ.e- PLACENTALS MARSUPIALS Dog-like carnivore Tasmanian wolf (Thy/acinus) Cat-like carnivore Arboreal glider Fossorial herbivore, Ground hog (Marmota) Digging ant feeder " Anteater (Myrmecophaga) Anteater (Myrmecabius) Common (Ta/pa) mole ~ -.. ""<'..;'.... Marsupial mole (Notoryctes) Figure 1.11. Parallel evolution of marsupial and placental mammals. The pairs of species are similar in both appearance and habit.

v SPOLECENSTVO ] :. Ekologické vikarianty Príklad:. krtkum podobní savci: Eurasie Afrika) S. Amerika Austrálie. velcí fytofágové: Eurasie Afrika S. Amerika Austrálie Talpa ellropea Chrysochloris Scaloplls Notoryctes sajga, divocí kone, osli antilopy, zebry bizoni, vidloroh klokan i Interakce ve spolecenstvu /~ Prímé (korelace) Neprímé (interrelace) Každá biocenóza je vázána na urcitý biotop (cenotop) = abiotické biocenózy. prostredí Ruzný prostorový rozsah spolecenstev (viz. obr.): Biomy > Regiony> Lokality> Mikrohabitaty

A p.> o.. o- /()

v SPOL ECE NS TV O Clenení spolecenstev Dílcí spolecenstva:. producenti. konzumenti. reducenti Umelé delení bioceózv:. Entomocenóza. Ornito~enóza. Ichtyocenóza. Malakocenóza. Parazitocenóza Stratifikace spolecenstva: vertikální versus horizontální Vertikální stratifikace => patra, etáže, biostrata => stratocenózy Priklad: les = stratocenózv: korunové, kmenové, krovinné, bylinné, mechové, hrabankové aj. (viz. obr.) Horizontální stratifikace => nehomogenita biotopu => biochoria, choriotop Príklad: choriocenózv: mechové polštáre, hromady kamenu, ptací hnízda, padlé rozkládající se stromy Príklad: strom v lese = analogické clenení = merotopy = merocenózy: (dutiny stromu, kvety, listy, koreny, kmen, plody) Priklad: Bionenotický konex = jeden strom až 1000 druhu hmyzu

t' - ~,-- -- _.,,-,,~._~,~,".-.50 ln 30m 10 m humus: '10 cm :a-horizont: 40 cm ice Igll ~la pr. ljí, 'ch tké :fy. 1ející :dy ;;;'/. l,:i, 88. Vertikální stratifikace tropického deštného lesa (podle DELAMARE - DEBOUTEVILLEHO),t-'.'...:~-,.' / ;;'/:. ; '.:.' ',.,,.."- II?" J..:., <~~.;>' ::: "', ".' Li' ;::'; ;.. /,d_. I -',' /rp li,f;' I.'C) O) 1$ ~ ' 17 ~,/.,.,,'. ' i J f. ~r, ',: i/ ~~2_" /...d 89. Biocenotický konex na dubu letníin (Quer~usrbbur)' na list~- 1 nosatec Orchestesquercus, 2 zobonoska Attelabus nitens, 3 chroust Melontha melonth~ekyne Euproctis chrysorrhoea,5 bourovec Malacosoma n.e~t.r:j~6 pídalka Erannis defoliaria, 7 p~qfl1ka,ep~ophterabrumata, 8 oba1ec Tortrix 'Viridana~na žaludec~ - 9 nosatec Curculioglandium;'É~gp.en~~O listohlod Phyllobius argentatusj na ve~ch-~-l1"páterícek Cantharis obscura;(nák"ure-kn:l~ve~í ",,,,------ -12.krasec Agrilus 'Viridis,13 belokaz Scolytus intricatu,s,14 tes~.tíkrhagium inlzuisitor~a-di~ -15 tesarík Cerambyx cerdo, 16 rohác Lucanus cervus; na korenech.":'.17 ponravy chrousta Me!ó]ontha melolontha, 18 kovarík Elater sanguineus; na, "- koren~ch'a 'pupen~clt --- -19 žlabatka Biorrhiza pallida (podle Documentation 23 du Ministere de l'eduéatíon-rlatiofiále et de la Culture de ta BeIgique)

I t J.,,1 '),; J,] '1 j lesnf blom mfmého pásma Severnf Ameriky Obrázek17.1.Hierarchii stanovišt mužeme urcit tak, že vrazujeme jedno stanovište do druhého: lesní biom mírného pásma v severní Americe; buko-javorový les v New Jersey; vodou zaplnené dutiny stromu nebo zažívací trakt savce. Ekolog si muže vybrat ke studiu spolecenstvo na kterékoli z techto úrovní., "", 614 "":,' t, " I'.

.0 0..--.-- Species interactions 5,esand rhe ore jusrifiyer rhere le fields of I, envlron- :iingofrhe Imeneal co :rsiry srud- and many tnts. From vlronmenhave been oneinue co many difle exrreme ne-animal rhey play, ophic web involved,,. Generic ; variarion, :s all con- 1eiry,land- 10srrhings randing of..~i~ o, '," 50ft >15m Habitat ciassification (afterelton) t Airabove I Highcanopy 15ft 1 >4.5m i Lowcanopy + 6ft >1.8m Fieldcanopy 6 in...l 15cm Groundzone 9 in Topsoil 22.5cm SubsOl T'I Theoaktree Habitat components Whole tree Buds Twigs Branches Rot-holes Macrofungi Trunk Oeadwood Figure1.1 An oak uee in England provides a rich diversiry of microhabirars and food resourcesfor animals. The habirar classificarion follows Elron and MilIer (1954). (From Mouis 1974.) Roots vecan estl- ~. 1.2). We planes and ;amsms are )es, Srrong composed nd 31% of 'rhis 31%, P hat10usif t- una of the l caregory ires, orher and birds, lerbivores, vores and " saprophages. Orhers depend upon planes for cover, nesring sires and foraging sires, for much food is available among rhe herbivores. Predaceous and parasiric insecrs feed on orher insecrs predominanrly, as do many bird and bar species, and as rhe young and smaller prerodacryls and dinosaurs almosr cerrainly did. And ler us nor forger rhe massive adaprive radiarion of rhe ornirhischian dinosaurs - rhe 'bird-hipped croppers' (Sereno 1999, p. 2139), specialized for processing plane food. ]usr a few familiar groups include (wirh numbers of genera rreared in Norman 1985) rhe ceraropsids (21), hadrosaurs (17), iguanodonrids (II), ankylosaurs (8) and sregosaurs (11). And 'rhe second grear radiarion of dinosaurian herbivores' - 'rhe long-necked tirans' (Sereno 1999, p. 2140) was made up of rhe sauropods, including rhe diplodocids (7 genera), brachiosaurids (6) and riranosaurids (5) (cf. Chaprer 2). All rhis consrirures rhe sraggering scope of rhe subjecr addressed in rhis boo k. Well over 90% of energy in rerresrrial sysrems is fixed by aucorrophic green planrs (rhe remainder by algae and bacreria), and almosr all rerresrrial animals depend on aucorrophic producrion, eirher direcdy as herbivores or saprophages, or for shelter and microhabirars, or indirecrly as predacors and parasires urilizing rhe second rrophic level ofherbivores. 1.2.2 Diversity ofinreractions Here we are eneering ineo rhe narure of inreractions in rrophic webs which compollnd rhe appreciarion ofbiodiversiry. Even in rhe simplesr sysrems we can observe aurorrophic planes, herbivores and carnivores involving four rrophic levels (Fig. 1.4). Among rhe carnivores are parasires, in which larvae live parasirically on rhe herbivore

",fe'";;.;i;e:=":-:::~"~~~""j""~'",',,,,,~,-"~ ".,. ~ '.. ',",,,,=:c,.,"',,,,,,- --"_.~~, ----...---- ~ Gallfly Beetlebreeding in dyingtree n ::r D> ~ ~ Parasitic I i wasp ~""'I: "",", " ""- ~,,':;'"~"" """" f:': '" C!) (!) ej(j) ~ i ~""'"." ~,~ Blue-stain '~~ / ~'" f/,,/" / Beetle in brood gallery Virus'" particles.~ ""'", Caterpillar ~ ~,o o ~ O tj-'" Bacteria and protozoa in rumen Largeartiodactyl herbivore -. ~~'>Bacteria Root-feeding ~ beetleherbivore Nematodeworm Figure1.9 Acomposi,c,kc,d. illustrarinl\ many plam-animal imeracrions mejiared by symbioric bacreri". prorozoa and funl\i. aswell ascascsin wbich small carnivores lltili7.eviruses and bacteri. ro ensurcaccessro dl<' host. ",""'~f" ~ ~ S ~ ~ r::r 8 ~ cn S '(b' O" o.. :-' ::r> 8 5' ~ "O S r::r ~.J'J'" O" ~ ::r S- O Cl. g S1 Cl. Q.:a ~, ~ @ p.:qqaa g ;; g ;:1~ ~ 2 ~ ~ Q ~, ~ ~ g 8:~ ::... ~ sr. "g ~::I 8 ft>"g.::1"o S-IU IU 5"~ \J,I,~ ~8..g;A ~~.g ~ rb~"g g g tp I

SPOLECENSTVO Vlastnosti zoocenóz 1. znaky cetnostní = kvantitativní. hustota druhu. abundance (biomasa ). dominance. produkce 2. znaky skladebné = strukturální. presence a absence. frekvence. konstance. faunistická podobnost. diversita a ekvitabilita 3. znaky vztahové. fidelita. koordinace

SPOLECENSTVO Hustota druhu =pocet druhu zoocenózy na jednotku plochy nebo objemu. Druhové spektrum (species richness) =soupis druhu zoocenózy Minimální plocha (objem) = její velikost urcíme na základe série odberu (ctvercových nebo krychlových). Krivka druhové cetnosti Nd X (velikost ploch; pocet vzorku) Ruzné typy krivek: normální, semilogaritmické a logaritmické merítko Spolecenstva: druhove velmi chudá chudá bohatá velmi bohatá Nejvetší význam mají druhy nejstálejší a tedy nejpocetnejší!

/,,f." J /) '; ".'. y 40 L 30 :20 :10 O 4 8 16' 32 )' ;!; : " /! \. ~-, 64 l ( [:'/;.1-,/ x y log 40 log 30 A. R K. log :20 log 10 y 40.30 log 2. log 4 log 8 log 16, I,/.){'i;( L{,,; :7 ',' ';',' - "' (/, log 32. Jog 64 log 100 X <' ): j ~.,',,'./ J-'-' A R K 10'. 10 log 4 log8 log 16 98. Krivky druhové cetnosti v normálním (I), logaritmickém (II) a semilogaritmickémciii) merítku; krivka Arrheniusova (A), Romellova (R) a KyIinova (K; podle FREYE Z BALOGHA) kterou vyjádril rovnicí: Yl - Y2 = c (logxl-log X2),kde Yl ay2 jsóu pocty druhu na plochách Xl a X2' c = konstanta o hodnote 0,33. Romellova krivka lépe vyjadruje pomery spolecenstva druhove chudého a u suchozemských zoocenóz lépe zobrazuje prumerné prírodní pomery než krivka Arrheniusova (obr. 98, R). 3. Kylinova krivka (KYLIN, 1926) je ve všech merítkách vždy silne ohnutá (obr. 98, K) na rozdíl od predcházejících dvou typu krivek. Zvlášte v normálním merítku 216

v SPOLECENSTVO Abundance Abundance - pocet všech jedincu ve spolecenstvu, bez ohledu na druhovou príslušnost, vztažených na jednotku plochy nebo objemu. Presnost závisí na reprezentativnosti ploch. Zásada: VetšÍ pocet menších vzorku dává lepší výsledek, než menší pocet vetších vzorku! Relativní abundanci vyjadrujeme podle ruzných stupnic odhadu: o = neprítomen 1 = vzácný 2 = chudý 3 = pocetný 4 = velmi pocetný 5 = masove pocetný Vztah mezi poctem druhu (S) a poctem jedincu každého druhu (n/s) S n/s

v SPOLECENSTVO Výpocet rarefakce (rarefaction curve) podle Hurlbert (1971) a Simberlof (1972) s = pocet druhu (species richness) Spolecenstvo A Spolecenstvo B N = pocet jedincu (sapmle size)

SPOLECENSTVO Výpocet rarefakce (rarefaction curve) s E(S) =L {I - [( N -Ni) / (N) ] } i=l n n kde: E(S) = ocekávaný pocet druhu v rarefakcním vzorku n = standartizovaná velikost vzorku N = celkový pocet jedincu ve vzorku Ni = pocet jedincu druhu i ve vzorku i-tého druhu vztah N je matematická kombinace, která se vypocte jako: n N! N = ------------- n n! (N - n)! Poznámka: Výpocet rarefakcní krivky umožnuje srovnání poctu druhu, tedy druhové bohatosti, ve vzorcích lišících se svou velikostí. Tímto zpusobem lze snadno eliminovat vliv zpusobu vzorkování na výsledek studia species richness daného spolecenstva.

v SPOLECENSTVO BIOMASA Biomasa = hmotnost všech jedincu v biocenóze v urcitém okamžiku (na jednotku plochy nebo objemu). Biomasa =cerstvá, fixovaná, v sušine, v proteinech, v biogenních prvcích - C,N) Prumerná hodnota energie vázaná na 19 hmotnosti tela =22 599 J (5,4 kcal) v sušine Ruzné zpusoby stanovení: I) obsah tuku, bílkovin a sacharidu 2) oxidace dvojchromanu 3) merení spalného tepla 4) prepoctem podle známých koeficientu PRODUKCE Produkce = stanoví se sectením produkce všech jednotlivých populací. Metody = produkcní biologie

SPOLECENSTVO DOMINANCE Abundance Abundance Nízká dominance Species rank Vysoká dominance Species rank Dominance = procentuální složení biocenózy, casto bez ohledu na velikost zkoumané plochy nebo objemu. Dominance se vypocte z tohoto vztahu: D = n 100 s (O;ó) n = pocet jednincu urcitého druhu s = celkový pocet jedincu biocenózy Dominanci vyjadruje ve trídách dominance: hlavní neboli dominantní druh: doprovodný neboli influentní druh: prídatný neboli akcesorický druh: více než 10 % tvorí 5 až 10 % méne než 5 %

v SPOLECENSTVO DOMINANCE V soucasné dobe klasifikace 5 tríd dominance: eudominantní druh dominantní druh subdominantní druh recendentní druh subrecendentnídruh více než 10 % 5 až 10 % 2až5% laž2% méne než 1 % Dominanci pocítáme obvykle z absolutních nebo relativních hodnot abundance. Lze pocítat také z biomasy, energie, produkce, nebo ji vycíslit pro ruzné taxonomicky nebo ekologicky podobných druhu. Hmotností dominance: Wj 100 D = ----------- Ws Wj = biomasa všech jedincu daného druhu i Ws = biomasa celé biocenózy Hodnoty dominance pocetnosti a biomasy jsou k sobe neprímo úmerné! Drobné druhy jsou zastoupeny pocetneji než druhy vetší. Tedy s pribývající velikosti tela klesá pocet jedincu.

SPOLECENSTVO ELTONOVY PYRAMIDY délka v mm 16-20 11-15 6-10 Pocetní pyramida velikostních skupin živocichu 1-5 <1 5228 Pyramida biomasy omitocenózy v evropském buko-dubovém lese hmotnost v g 251-500 101-250 50-100 < 50 288

'V SPOLECENSTVO STRUKTURÁLNÍ ZNAKY ZOOCENÓZ Prezence a absence Slouží k vyjádrení prítomnosti (+) a neprítomnosti (-) druhu v biocenóze bez ohledu na hustotu, cetnost nebo pravidelnost výskytu. Druhová rozmanitost = species richness Frekvence = cetnost výskytu udává jak casto se jednotlivé druhy vyskytují v sérii vzorku odebraných z jedné a téže lokality, tzn. jak se casto podílejí na druhové strukture celého spolecenstva. Frekvenci pocítáme ze vztahu: F = ni 100 s kde: ni = pocet vzorku, v nichž se druh i vyskytuje s = pocet všech odebraných vzorku Dominantní druhy mají nejvetší frekvenci. Frekvence má positivní vztah k abundanci. Závisí však na disperzi jedincu. Pri rovnomerné disperzi jedincu i malé vzorky poskytnou vysoký stupen frekvence. Naopak pri agregované disperzi je stupen frekvence nízký a roste s velikostí odberové plochy, prípadne objemu.

'\7 SPOLECENSTVO STRUKTURÁLNÍ ZNAKY ZOOCENÓZ Faunistická podobnost = identita Vyjadruje shodu druhového složení dvou nebo více srovnávaných zoocenóz. Jaccarduv index: s J a = 100 Sl + S2 - S kde: Sl = pocet druhu jedné zoocenózy S2 = pocet druhu druhé zoocenózy S = pocet spolecne se vyskytujících druhu v obou zoocenózách Sorensenuv index: 2. S. 100 So = ------------- Sl + S2 Kulczynského index: S/Sl + S/S2 Ku = 100 S

'<;7 SPOLECENSTVO STRUKTURÁLNÍ ZNAKY ZOOCENÓZ Konstance = vyjadruje stálost druhového složení urcitého typu biocenózy, at regionálne nebo v závislosti na case. Zjištujeme ji tak, že bud' z urcité zoocenózy odebereme vetší pocet vzorku v ruznou dobu, anebo odebereme tyto vzorky ze stejného typu zoocenózy v merítku regionálním. Zjistíme tak, jakou stálost mají jednotlivé druhy dané zoocenózy v ruzných místech svého rozšírení. Konstanci pocítáme ze vztahu: K = ni 100 s kde: ni = pocet vzorku, v nichž se druh i vyskytuje s = pocet všech odebraných vzorku Trídy konstance: I druh vzácný 0-20 % II druh rídce se vyskytující 20-40 % III druh casto se vyskytující 40-60 % IV druh prevážne se vyskytující 60-80 % V druh témer vždy prítomný 80-100 % Synekologicky jsou významné druhy se stálostí vetší než 50 %.

SPOLECENSTVO ;;; VZTAHOVÉ ZNAKY ZOOCENÓZ Fidelita = stupen vázanosti nebo vernosti druhu k urcité zoocenóze. -< homocenní Každé spolecenstvo má druhy: vlastní = indigenae heterocenní spríznené (jsou ijinde) cizí = hospites (potrava, úkryt, nocování) protahující = permigrantes (v dobe tahu) zatoulanci = alieni (zcela náhodne) Kategorie fidelity: 1. Eucenní druh = charakteristický (verný, vlastní) stenoekní, stenotopní odlišuje zoocenózu od jiných spolecenstev cenobiontní druhy = specifické adaptace a úzká valence na daný typ prostredí cenotilní druhy = méne specializované druhy jsou i jinde 2. Tychocenní druh = vetšinou euryekní, eurytopní, bez tesného vztahu k nejaké zoocenóze 3. Acenní druh = nenárocný, všude jako ubikvist 4. Xenocenní druh = cizí, vyskytuje se v zoocenóze pouze náhodne Príslušnost druhu vyjadrujeme koncovkami: - biont: - til: - xen: - rob: výrazne adaptovaný pro daný typ prostredí méne prizpusobený druh, žije v ruzných prostredích, ale preferuje jedno z nich cizí druh, neprizpusobený prostredí náhodne zavlecený druh

" SPOLECENSTVO VZTAHOVÉ ZNAKY ZOOCENÓZ Koordinace(cenologická afinita) = udává stupen spolecného výskytu dvou nebo více druhu v zoocenóze. Príciny = mezidruhové vztahy Vypocítáme ze vztahu: a. 100 Ag = --------- s a = pocet vzorku, v nichž se spolecne druhy vyskytují s = celkový pocet všech vzorku

SPOLECENSTVO Hranice spolecenstev Soubory druhu jsou na urcitém míste do znacné míry predvídatelné, predevším díky jejich fyzickým vlastnostem. Urcitý druh se muže vyskytovat na jednom míste v jednom predvídatelném spojení, na jiném míste se však muže objevit i v nekteré jiné skupine druhu a za odlišným podmínek. Nastává to zejména tehdy: 1) pokud tolerancní meze jedincu zahrnují celou radu faktoru 2) pokud mají ruzné druhy ruzná rozmezí tolerance 3) pokud se jedinci stejného druhu ekologicky liší 4) pokud se samy podmínky mení jako gradienty v prostoru Gradientová analýza Každý druh má svou jedinecnou distribuci determinovanou gradienty environmentálních charakteristik, výsledkem je napríklad rozšírení v urcité zemepisné šírce. Takto vymezený prostor však druh sdílí s celou radou dalších druhu, pricemž hranice mezi jednotlivými druhy nejsou ostré, ale mení se velmi pozvolna. Totéž platí pro hranice spolecenstev. Abundance druhu Gradient prostredí