Chemismus lesních půd ve vztahu ke stavu vegetace (a obráceně) Jeňýk Hofmeister. Filip Oulehle Markéta Půlkrábková Jakub Hruška Pavel Krám

Podobné dokumenty
Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

8 PŘÍLOHY. Příloha č.3: Průměrné koncentrace. Al 3+ v lokalitě Načetín. Ca 2+ v lokalitě Načetín. Mg 2+ v lokalitě Načetín. Krušné hory - Načetín Al

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Úvod k lesním ekosystémům

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

D.3 Dendrologický průzkum

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Regenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

V Rosicích dne Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

NÁVES. INVETARIZACE DŘEVIN - vybrané pozemky intravilánu obce Slatina katastrální území: Slatina pod Hazmburkem. Tab.: č. 1: Inventarizace dřevin

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04)

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

4.1 Principy ochrany Specifické rysy charakteru krajiny Českého krasu Východiska ochrany krajinného rázu

Mapa aktuální vegetace

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách po dvou a pěti letech od data aplikace.

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Abiotické faktory Acidifikace - základní pojmy. bazických kationtu a množstvím kyselých Al iontu ve výmenném komplexu.

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách Litvínov

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Dobrý den, posílám odpověď Odboru hlavního architekta na váš dotaz (viz níže). Požadovaný seznam najdete v příloze. S pozdravem

Číslo: 112 Popis: Znalecký posudek

Příčiny chřadnutí lesů: co říká vládní zpráva

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

Vliv zimní údržby na životní prostředí

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák

Připravujeme zahradu na zimu

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

Lesnická činnost ÚKZÚZ Brno


4947/72-II/2 Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky. ze dne 12. dubna 1972

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

Dendrologie. Vybrané rody

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

Výška. 4 Thuja occidentalis cv. Zerav západní odrůda 1694/32 J 5 výhledově odstranit

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

NABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015

Dotaz ze dne č.j.: 53985/2012 Žádost o informace Tyršovy sady. Odpověď na dotaz ze dne

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Ochrana půdy. Michal Hejcman

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU

Abiotické faktory působící na vegetaci

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les

Posilování imunity lesa v nejistých dobách

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Generel zeleně pro město Jevíčko, k.ú. Zadní Arnoštov

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

Transkript:

Chemismus lesních půd ve vztahu ke stavu vegetace (a obráceně) Jeňýk Hofmeister Filip Oulehle Markéta Půlkrábková Jakub Hruška Pavel Krám Česká geologická služba

Množství živin v půdách přírodní podmínky lidská činnost

přírodní podmínky ovlivňující obsah živin v půdách na živiny chudé (žuly, svory ) podloží na živiny bohaté (čedič, vápenec ) chladné, vlhké (pomalé zvětrávání) klima teplé (rychlé zvětrávání) smrk, borovice, modřín (pomalá dekompozice) vegetace lípy, javory, jasan atd. (rychlá dekompozice) Šumava, Jizerské hory, Krkonoše půdy chudé na živiny České středohoří, Moravský kras, Pálava půdy bohaté na živiny

lidské faktory ovlivňující obsah živin v půdách nízká (Šumava, Novohradské hory) kyselá depozice vysoká (Krušné, Jizerské, Orlické hory, Beskydy) žádné, popř. šetrné hospodaření intenzivní všestranné (těžba dřeva, větví, hrabanky, lesní pastva) nízké ochuzení o živiny výrazné ochuzení o živiny

emise SO 2, NO x a NH 3 v Evropě (Schopp et al. 2003. Hydrol. Earth. Syst. Sci. 7)

Jak působí kyselá depozice? Ca 2+ půdní výměnný komplex Mg 2+ K + Na + Ca 2+

Jak působí kyselá depozice? SO 4 2- Ca Al 3+ 2+ půdní výměnný komplex Mg Al 3+ 2+ H K + Na + H + Al Ca 3+ 2+ CaSO 4 MgSO 4 K 2 SO 4 Na 2 SO 4

příběh první: Srovnání kyselé depozice a acidifikace půd ve smrkovém a bukovém lese

Měření vstupu prvků do lesa zachycováním podkorunových srážek smrkový les

Měření vstupu prvků do lesa zachycováním podkorunových srážek bukový les

Tok prvků v podkorunových srážkách v bukovém a smrkovém lese 20 buk kg/ha/rok 15 10 5 buk - stok po kmeni smrk volná plocha 0 S N Ca Mg

chemismus půdních vod (-90 cm) ve smrkovém a bukovém lese smrk buk SO 4 2- Ca Mg K Al Bc/Al 0.45 600 400 200 200 400 600 ueq.l -1 ph = 4.32 ph = 4.4 Bc/Al 1.06

Závěry - kyselá depozice je vyšší ve smrkovém lese -půdní roztok ve smrkovém lese nemá příznivé vlastnosti pro smrk

příběh druhý: Význam hospodaření pro ztrátu živin z lesního ekosystému

lesní hospodaření: -těžba dřeva - lesní pastva -travaření, polaření - hrabání steliva, klestu, šišek - vyvětvování apod. NPR Bukačka (Orlické hory, 900 m n.m.)

hrabání steliva: obecní les obce Štoky hrabaný do 1. pol. 20. století

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Lysina (880 m n.m.), Slavkovský les 40 50 kg Ca 2+. ha -1 450 550 kg N. ha -1

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Lysina (880 m n.m.), Slavkovský les ztráta živin z celkové půdní zásoby: 1 x (2003) 2 x (2004) 3 x (2005) Ca 2+ 24 % 14 % 6 % Mg 2+ 16 % 7 % 3 % K + 20 % 6 % 5 % N 11 % 4 % 3 %

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Načetín (780 m n.m.), Krušné hory ztráta živin z celkové půdní zásoby: 1 x (2003) 2 x (2004) 3 x (2005) Ca 2+ 31 % 14 % 5 % Mg 2+ 16 % 7 % 2 % K + 24 % 7 % 2 % N 10 % 5 % 2 %

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Lysina (880 m n.m.), Slavkovský les 1. ročník jehličí Ca mg.kg -1 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 control plot raked plot 2003 2004 2005

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Lysina (880 m n.m.), Slavkovský les 1. ročník jehličí Mg 600 500 ** mg.kg -1 400 300 200 100 0 2003 2004 2005

Experimentální odstranění hrabanky lokalita Lysina (880 m n.m.), Slavkovský les 1. ročník jehličí N 20 18 16 14 g.kg -1 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005

chemismus Experimentální půdních odstranění vod hrabanky (-90 cm) lokalita ve smrkovém Načetín (780 m a n.m.), bukovém Krušnélese hory 1. ročník jehličí Ca mg.kg -1 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 control plot raked plot 1994 2003 2004 2005 data z r. 1994: Krejčí et al. (nepubl.)

chemismus Experimentální půdních odstranění vod hrabanky (-90 cm) lokalita ve smrkovém Načetín (780 m a n.m.), bukovém Krušnélese hory 1. ročník jehličí Mg mg.kg -1 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1994 2003 2004 2005 ** data z r. 1994: Krejčí et al. (nepubl.)

Ng.kg-1 chemismus Experimentální půdních odstranění vod hrabanky (-90 cm) lokalita ve smrkovém Načetín (780 m a n.m.), bukovém Krušnélese hory 1. ročník jehličí 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1994 2003 2004 2005 data z r. 1994: Krejčí et al. (nepubl.)

chemismus půdních vod (-90 cm) ve smrkovém a bukovém lese Závěr - snížení obsahu Mg v půdě v důsledku odstranění hrabanky vedlo k výraznému snížení jeho obsahu v jehličí

příběh třetí: Vnitřní variabilita obsahu živin v jehličí a v půdě uvnitř hospodářské smrčiny

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.)

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.)

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) - smrkový porost ve stáří 38 let - 20 trojic smrků v odlišném zdravotním stavu: -nejvitálnější (> 6. ročníků jehličí) - nejhorší (2. až 4. ročníky jehličí, žloutnutí, defoliace) -průměrný (3. až 5. ročníků jehličí, žloutnutí) listopad 2004: - odběr vzorků 1. až 4. ročníku jehličí z každého stromu (60 stromů) - odběr vzorků humusu a svrchního min. horizontu (15 stromů)

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 250 humus 200 Ca 2+ (mg.kg -1 ) 150 100 40 minerální h. 50 30 0 Ca 2+ (mg.kg -1 ) 20 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav 10 0 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 60 humus 50 Mg 2+ (mg.kg -1 ) 40 30 20 14 12 minerální h. 10 0 Mg 2+ (mg.kg -1 ) 10 8 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav 6 4 2 0 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 300 humus 250 K + (mg.kg -1 ) 200 150 50 minerální h. 100 40 50 0 K + (mg.kg -1 ) 30 A B 20C 10 0 A B C

2.0 Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) humus 1.5 N (%) 1.0 0.5 minerální h. 0.5 0.4 0.0 N (%) 0.3 A B 0.2 C 0.1 0.0 A B C

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 3500 1. ročník 3000 Ca (mg.kg -1 ) 2500 2000 1500 1000 3500 3000 nedostatek 2. ročník 500 nejlepší prostřední nejhorší 2500 zdravotní stav Ca (mg.kg -1 ) 2000 1500 1000 500 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav

1000 900 800 Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 1. ročník Mg (mg.kg -1 ) 700 600 500 400 300 200 800 700 nedostatek 2. ročník 100 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav Mg (mg.kg -1 ) 600 500 400 300 200 100 nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav

9000 Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 1. ročník 8000 K (mg.kg -1 ) 7000 6000 5000 4000 1800 nejlepší prostřední nejhorší 1700 zdravotní stav 1600 P (mg.kg -1 ) 2100 2000 1900 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 1. ročník nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav nedostatek

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 1. ročník 1.8 1.7 1.6 N (%) 1.5 1.4 1.3 1.2 1.1 1.0 N (%) 1.8 1.7 1.6 1.5 1.4 A B 1.3 C 1.2 1. ročník nedostatek 1.1 1.0 A B C

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 1100 1000 900 800 Mg (mg.kg -1 ) 700 600 500 400 300 200 100 K H K H K H nejlepší prostřední nejhorší zdravotní stav

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) 210 koncentrace Mg (mg/kg) 160 110 60 10 0 1 2 3 kontrolní hnojená

Lokalita Sand; náhorní plošina Jizerských hor (970 m n.m.) koncentrace Mg (mg/kg) 16 12 8 4 0 1 2 3 kontrolní hnojená

Závěry - variabilita obsahu živin v půdě je velmi malá mezi třídami zdravotního stavu stromů - variabilita obsahu živin v jehličí je rovněž velmi malá, s výjimkou Ca a Mg - obsahy Ca a Mg nereflektují jejich obsahy v půdě, ale zdravotní stav stromu - hnojení je v těchto podmínkách velmi problematickým opatřením

příběh čtvrtý: Vztah půdních živin a vegetace habrových doubrav CHKO Český kras

rozmístění studovaných lokalit v CHKO Český kras Beroun Tetín Mořina Karlštejn Koněprusy Tobolka Krupná Korno H. Třebaň MěňanyLiteň Běleč Suchomasty Vinařice Všeradice Záhrabská Srbsko Janská Bubovice Roblín Chýnice Choteč Vonoklasy Mořinka Zad. Kopanina Třebotov Kosoř Solopysky 0 2 les volná krajina sady sídla lomy vodoteče dálnice studované lokality měření depozice 4 S 6 km 8 10

Rozšíření tzv. nitrofilních druhů na plochách v okolí vrcholků (600 2100 m 2 ) nitrofilní druhy: druhy bylinného podrostu s Ellenbergovým indikačním číslem pro dusík vyšším než 7 (Agropyron caninum, Alliaria petiollata, Anemone rapunculoides, Anthriscus sylvestris, Campanula trachelium, Galium aparine, Chaerophyllum temulum, Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Torilis japonica, Urtica dioica, Viola odorata a Senecio ovatus) většina druhů s Ellenbergovým indikačním číslem pro dusík rovnajícím se 7 (Geranium robertianum, Geum urbanum, Chenopodium vulgare, Juglans regia, Lapsana communis, Moehrangia trinervia, Rubus fruticosus a Scrophularia nodosa) nezahrnuty zůstaly: Lamium purpureum, Mercurialis perennis a Pulmonaria obscura, zdřevin pak Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia platyphylos, Ulmus glabra. Mezi nitrofilní druhy byla dále zahrnuta Impatiens parviflora (Ellenbergovo číslo pro dusík = 6)

Srovnání pokryvnosti bylinného patra (roky 1997 a 1999) nitrophilic plant cover (%) total plant cover without nitrophilic plants (%) plant cover (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 6. 6. 18. 18. 14. 14. 4. 4. 11. 11. 15. 15. number of plot 10. 9. 13. 20. 16. 10. 9. 13. 20. 16. number of plot 2. 2. 5. 5. 12. 12. 17. 17. 7. 7. 19. 19. 8. 8. 3. 3. 1. 1. 1997 year 1999

84 % pokryvnosti nitrofilních rostlin vysvětloval soubor následujících faktorů: -poměr C/N v min. h. - obsah NO 3- v org. h. -poměr N/P p. v min. h. -poměr R/FR k vysvětlení připívá negativně --- pozitivně - - - negativně - - - negativně

Srovnání pokryvnosti bylinného patra (roky 1997 a 1999) nitrophilic plant cover (%) total plant cover without nitrophilic plants (%) plant cover (%) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 20 30 40 50 60 70 80 90 100 6. 6. 18. 18. 14. 14. 4. 4. 11. 11. 15. number of plot 10 15. pokryvnost nitrofilních rostlin > 1 % 10. 10. number of plot 100 90 9. h. = 81 mg.kg-1 prům. obsah Pp. v org. 9. 13. 13. -1 prům. obsah Pp. v min. 20. h. = 62 mg.kg 20. 16. 16. 2. 2. 5. 5. 12. 12. 17. 17. 7. 7. 19. 19. 8. 8. 3. 3. 1. 1. 1997 year 1999 <1% 43 mg.kg-1 23 mg.kg-1

stanoviště s nízkou zásobou P v půdě stanoviště s vysokou zásobou P v půdě N N P P úživnost úživnost

manipulace se živnami ve 2 habrových doubravách s odlišným obsahem P v půdě nízký obsah P vysoký obsah P -přídavek N (100 kg/ha) -přídavek P (72 kg/ha) -přídavek N a P současně - odstranění opadu - kontrola pro každou variantu 16 čtverců o velikosti 25 m 2

lokalita s vysokým obsahem P v půdě pokryvnost bylinného patra 35 2003 2004 2005 % 30 25 20 15 10 5 kontrola N P NP shrabáno

lokalita s nízkým obsahem P v půdě pokryvnost bylinného patra % 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 kontrola N P NP shrabáno

lokalita s vysokým obsahem P v půdě pokryvnost nitrofilních druhů bylinného patra % 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005 kontrola N P NP shrabáno

lokalita s nízkým obsahem P v půdě pokryvnost nitrofilních druhů bylinného patra 20 2003 2004 2005 % 15 10 5 0 kontrola N P NP shrabáno

Průměrné roční teploty a srážkové úhrny na meteorologické stanici v Karlštejně průměrná roční teplota množství srážek za rok 11 800 průměrná roční teplota ( C) 10 9 8 7 700 600 500 400 300 množství srážek za rok (mm) 6 200 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 rok

Závěry - úživnost ekosystému se stejnou zásobou N je řízena dostupností P - malé zvýšení dostupnosti N v ekosystému s vysokou zásobou P v půdě může vést k významnému zvýšení úživnosti

Děkuji za Vaši pozornost