Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření na půdě tradiční nebo minimalizační,resp. půdoochranné technologie - si pěstitelé jarního ječmene volí podle vlastních konkrétních pěstebních podmínek, samozřejmě vždy s návazností na dostupné mechanizační prostředky. Jedním z hlavních důvodů neustále se rozšiřujících minimalizačních technologií je snaha o snížení nákladů a tím zlepšení ekonomiky pěstované plodiny i ekonomiky podniku jako celku. Současný rozvoj nových pěstebních technologií nutí pěstitele především z ekonomického pohledu minimalizovat náklady na finančně velmi náročné základní pracovní operace související s přípravou půdy a setím. Při zavádění minimalizačních technologií k jarnímu ječmeni je třeba současně vybírat takové pozemky, které jsou vyrovnané z hlediska půdních i vláhových podmínek. Je třeba se vyhýbat v rámci možností jeho pěstování na pozemcích zaplevelených (zejména víceletými plevely) i na pozemcích sekundárně utužených, zpravidla po sklizni okopanin. Kvalitní založení porostů jarního ječmene začíná samozřejmě již sklizní předplodiny, kdy je třeba např. eliminovat tvorbu kolejí a dalších nerovností na pozemku, omezit ztráty výdrolem, nesklizenou slámu po obilní předplodině nebo chrást cukrovky rozdrtit a pravidelně rozmetat po povrchu pozemku. Jednou z hlavních zásad je organizačně zabezpečit přípravu půdy minimálním počtem pojezdů po pozemku nebo ji sloučit v rámci možností do jedné pracovní operace společně se setím. Současná nabídka zemědělské techniky umožňuje toto variabilní spojování do souprav. Vysoká výkonnost zemědělské techniky umožňuje založení porostů i na velkých plochách při příznivém stavu půdy a v požadovaných agrotechnických termínech.technické vybavení pro setí by mělo splňovat náročné požadavky na kvalitní přípravu seťového lůžka, přesnou distribuci a uložení osiva.pohled na nabídku zemědělské techniky naznačuje, že secí stroje pro minimalizační, resp. půdoochranné technologie procházejí bezesporu větším technickým a technologických rozvojem než stroje určené pouze pro klasické technologie. Možnosti uplatnění minimalizačních technologií zpracování půdy a zakládání porostů jarního ječmene závisí především na stanovištních podmínkách. Pro tyto technologie jsou nejvhodnější podmínky na středně těžkých, strukturních půdách s vyšší přirozenou úrodností v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Redukci hloubky a intenzity zpracování půdy lze doporučit i na půdách lehčího zrnitostního složení. Naopak tyto technologie jsou již méně vhodné na těžkých a vlhčích půdách a v chladnějších podmínkách. Situaci ve sladovnické kvalitě jarního ječmene často komplikuje zapravovaný chrást cukrovky do půdy, která v řepařských oblastech nadále zůstává významnou předplodinou pro jarní ječmen. V tom případě se ukazuje nutnost výrazněji omezit úroveň minerálního hnojení dusíkem. Vliv různých systémů zpracování půdy a setí jarního ječmene na výnosy zrna i jeho kvalitu řeší v současné době řada výzkumných pracovišť. Významným příspěvkem k problematice zakládání porostů jarního ječmeny jsou dlouhodobé agrotechnické pokusy založené ještě bývalým Výzkumným ústavem základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna na pokusné stanici v Ivanovicích na Hané.
Jedná se o dva polní pokusy : a) dlouhodobý agrotechnický pokus založený v roce 1989 s různými variantami zakládání porostů v rozdílných osevních sledech b) pokus založený již v roce 1970 hodnotí kromě agrotechnických zásahů uplatňovaných k jarnímu ječmeni i fytosanitární opatření, např. pálení slámy na pozemku nebo využití vymrzajících meziplodin,zejména svazenky. Získané výsledky z těchto polních pokusů jsou cenným zdrojem informací o hodnocení vlivu jednotlivých agrotechnických zásahů nejen na výnosy zrna a jeho kvalitu, ale i na dopady těchto technologií na půdní prostředí. Pokusy nadále pokračují a je prováděno průběžné hodnocení dosažených výsledků. Charakteristika pokusného stanoviště Ivanovice na Hané: půdní podmínky půda je typická černozem vzniklá na pleistocénní spraši, mocnost ornice je 0,30 mm, zrnitost ornice i podorničí je hlinité. Půdní reakce je neutrální, humózní ornice s obsahem 2,8 % humusu a mírně humózním podorničím 1,6 %. Obsah fosforu a draslíku v ornici je střední. a) dlouhodobý polní pokus s rozdílným technologickými postupy zakládání porostů jarního ječmene v rámci rozdílných šestihonných osevních sledů: pokusné varianty: 1) střední orba ( na 0,22 m) 2) mělká orba ( do 0,15 cm) 3) setí do nezpracované půdy 4) zpracování půdy talířovým nářadím (do 0,12 m) Výsledky dlouhodobého polního pokusu za období let 1990 až 2005 potvrzují, že v daných agroekologických podmínkách (ŘVT) pro jarní ječmen, a to zejména při jeho pěstování v úrodnějších podmínkách,často plně postačují zjednodušené systémy zpracování půdy a setí. Pěstování jarního ječmene po cukrovce při různých technologických postupech za celé výzkumné období prokázalo, že pro podzimní přípravu půdy k jarnímu ječmeni v těchto agroekologických podmínkách plně postačuje orba do 0,15 m, u této varianty byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnos zrna za celé období 6,55 t.ha -1. Zakládání porostů jarního ječmene při snížené intenzitě zpracování půdy (minimalizační technologie) podporují i výnosové výsledky dosažené u dalších pokusných variant, když např. mezi jednotlivými variantami ( viz metodika pokusu) činí výnosová diference pouze 0,17 t.ha -1 (viz graf 1).
Graf 1: Výnosy zrna jarního ječmene při různém zpracování půdy Ivanovice na Hané - průměr let 1990-2005 6,55 6,55 6,5 6,45 6,43 6,44 t.ha -1 6,4 6,38 6,38 6,35 6,3 6,25 1 2 3 4 průměr Varianty zpracování půdy Vzhledem k nepříznivému průběhu počasí v průběhu roku 2006, kdy porosty ječmenů byly výrazně poškozeny, pokusné parcely nebyly sklizeny a výnosové výsledky z tohoto roku nejsou k disposici. Významnými faktory ovlivňujícími výnosy zrna jarního ječmene jsou samozřejmě ročník a sled pěstovaných plodin - osevní postup.z výsledků je patrné, že po dvou hlubokořenících, na vláhu náročnějších předplodinách (sled silážní kukuřice cukrovka jarní ječmen ) se projevil mírný pokles výnosu zrna (6,32 t.ha -1 ) v porovnání se sledy předplodin se zařazenými obilninami před cukrovku (ozimá pšenice cukrovka - jarní ječmen, s výnosem zrna 6,49 t.ha -1 ), resp. sled (jarní ječmen - cukrovka - jarní ječmen, s výnosem zrna 6,50 t.ha -1). b) dlouhodobý pokus s monokulturním pěstováním jarního ječmene s různými agrotechnickými a fytosanitárními zásahy (vymrzající meziplodiny,pálení slámy). pokusné varianty: 1) podmítka strniště 2) podmítka + vymrzající meziplodina 3) zapravení slámy do půdy 4) zapravení slámy + vymrzající meziplodina 5) pálení slámy 6) organické hnojení chlévský hnůj (10,0 t.ha -1 ) Z celkového pohledu na dosažené výsledky tohoto dlouhodobého pokusu je především zajímavý průměrný výnos zrna jarního ječmene pěstovaného v monokultuře v podmínkách řepařského výrobního typu, který činí za celé pokusné období 1971 až 2004-5,57 t.ha -1. Z pohledu na dosažené výnosy u jednotlivých pokusných variant byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnos zrna za toto období u var.5 - pálení slámy na pozemku - 5,96 t.ha- 1, naopak nejnižší byly u var. 1 a 4 (viz graf 2).
Graf 2: Výnosy zrna jarního ječmene pěstovaného v monokultuře při různých agrotechnických a fytosanitárních zásazích Ivanovice na Hané průměr let 1971-2004 6 5,96 5,9 5,82 5,8 5,7 5,6 5,53 5,57 t.ha -1 5,5 5,4 5,36 5,43 5,34 5,3 5,2 5,1 5 1 2 3 4 5 6 průměr Agrotechnické zásahy Při podrobnější analýze dosažených výnosů zrna je patrná výrazná výnosová diferenciace v jednotlivých pokusných letech ( průkazný vliv ročníku ), když nejvyšší výnosy zrna byly dosaženy v rámci v roce 2004 7,74 t.ha -1. Samozřejmě na konkrétní výnosové úrovni se významně podílel sortiment pěstovaných odrůd jarního ječmene v jednotlivých pokusných letech. U pěstovaných odrůd jarního ječmene v letech 2001 až 2004 (Akcent, Forum, resp. Prestige a Jersey) byl v rámci získávání detailnějších informací o kvalitě zrna i půdním prostředí m.j. analyzován obsah N-látek (N.6,25) v zrně (%) - metodou dle Kjeldahla, dále pak u analogických pokusných variant v tomto časovém období byl stanoven obsah humusu (%) v půdě - podle metody Tjurina. Chemická ochrana proti chorobám a škůdcům byla aktuálně prováděna podle konkrétního stavu porostů v jednotlivých pokusných letech dle metodik ÚKZÚZ a SRS. Z pohledu vhodnosti testovaných agrotechnických nebo fytosanitárních zásahů na využití jarního ječmene pěstovaného v monokultuře byly zjištěny výrazně nadprůměrné hodnoty obsahu N-látek u var. s organickým hnojením, a to u všech hodnocených odrůd. Podprůměrné hodnoty obsahu N-látek v zrně ( pod l0,0 %) byly zjištěny u var. s podmítkou strniště, resp.u var.s pěstovanou meziplodinou nebo zapravenou slámou do půdy. Obsah N-látek v zrně byl samozřejmě významně ovlivněn odrůdou a ročníkem sklizně. Nejvyšší obsah humusu v průměru čtyř let byl zjištěn u var. 6 ( pálení slámy na pozemku), a to 3,27 %, zatímco nejnižší hodnota byla zjištěna opět u var. 1 ( podmítka strniště), a sice pouze 2,73 %. Množství humusu bylo ve většině případů v korelaci s obsahem dusíku v zrně.
Závěr: V příspěvku jsou především prezentovány poznatky výsledky z dlouhodobých polních a pokusů s různými technologickými postupy ve zpracování půdy a setí jarního ječmene.dosažené výsledky,maloparcelových pokusů založených na Pokusné stanici Ivanovice na Hané naznačují, že především zpracování půdy do hloubky 0,15 m pozitivně působí na výnosovou úroveň jarního ječmene. Osvědčuje se i přímé setí jarního ječmene do nezpracované půdy. Uplatnění minimalizačních technologií při zakládání porostů jarního ječmene má především své opodstatnění zejména v příznivých půdně-klimatických podmínkách zejména po vhodných předplodinách,kde je možné očekávat pozitivní vliv na výši i kvalitu produkce i vlastní ekonomiku pěstování. Příspěvek byl zpracován v rámci projektu NAZV MZe ČR, evid. pod č. 1G57042. Autoři: Ing.Jan Hrubý,CSc., Ing.Barbora Badalíková, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Ing.Blanka Procházková, CSc., MZLU Brno Ing.Pavel Hledík, VÚRV, Pokusná stanice Ivanovice na Hané