CHANGES IN BEHAVIOR OF LAYING HENS BEHIND HEAT STRESS ZMĚNY V CHOVÁNÍ SLEPIC ZA TEPELNÉHO STRESU Pokludová, M., Hrouz, J., Klecker, D. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika. E-mail: marca.pok@post.cz ABSTRACT The aim of work was found changes on behavior of hens in the course of high temperature. Hens bred of comfortable cages was lay out temperature 28 30 o C. There were recorded their activities during whole light day. These activities were convert onto percentage. Acquired specifications were to compare wits data from previous observation during normal temperature. During the high temperature took place to reduce food activity and drinking. Animal less moved a less rest then on normal conditions. Likewise, comfortable behavior and exploitation of eggs laying nest were more observed. Is important safeguard a optimum temperature for hens, so as not to come to stress and decrease performance Keywords: hens, stress, high temperature, cage ABSTRAKT Cílem práce bylo zjistit změny v chování slepic při vysokých teplotách. Nosnice hybridní kombinace ISA Brown, chované v obohacených klecích, byly vystaveny teplotě 28 30 o C. Během celého světelného dne byly zaznamenávány jejich aktivity a ty byly poté přepočteny na procentické zastoupení. Získané údaje byly porovnány s daty získanými během pozorování za normálních teplot. Při vyšších teplotách došlo ke snížení příjmu potravy a vody. Zvířata se méně pohybovaly a také méně odpočívaly než za běžných podmínek. Bylo více pozorováno komfortní chování a využívání snáškového hnízda. Je důležité zajistit nosnicím optimální teplotu, aby nedocházelo ke stresu a ke snižování užitkovosti, případně ke zvýšenému úhynu zvířat Klíčová slova: slepice, stres, vysoká teplota, klece
ÚVOD Současné výrobní metody často zahrnují velké počty zvířat (ptáků) chovaných společně, což je činí náchylnější k tepelnému stresu. Tento stres způsobuje nejen utrpení a úhyny, ale má za následek i snížení nebo zastavení produkce, čímž ovlivňuje zisk podniku. (Anonym, 2003). Pojem stres použil poprvé Selye (1936) cit. in Voříšková (2001), který jej definuje jako stav, do kterého lze zařadit všechny nespecificky vyvolané proměny biologického systému. Jak uvádí Jelínek, Koudela a kol. (2003) lze stres definovat jako soubor regulačních mechanismů nastupujících při ohrožení homeostázy. Jedná se o reakce organismu na vnitřní nebo zevní změny. Organismus hospodářských zvířat je soustavně vystavený nespočetným vlivům vnějšího prostředí. Mezi tyto faktory patří přírodní a klimatické jevy, technologie, způsob chovu, hustota ustájení, velikost skupin, mikroklima ve stáji, typ a úroveň krmení, způsob přípravy a zakládání krmiva, biologická hodnota krmných dávek, veterinární, profylaktická a zootechnická opatření apod. Tyto faktory se podle vlivu na organismus zvířete dělí na fyziologické a škodlivé. Mezi fyziologické faktory patří takové, které organismu neškodí, jsou pro něj běžné a působí nepřetržitě. Mezi škodlivé řadíme faktory, které převyšují hladinu normálních fyziologických tolerancí. Nazýváme je stresory. (Voříšková, 2001) Jelínek, Koudela a kol. (2003) uvádí rozdělení stresorů na: fyzikální hluk, vibrace, chlad, horko, atmosférický tlak a další chemické inhalační dráždidla, otravy, hlad, žízeň, zánět, popáleniny biologicky bolestivé zlomeniny, chirurgické zákroky, popáleniny, elektrické dráždění komplexní námaha, nové prostředí, manipulace, fixace, přeprava apod. Prostředí, ve kterém zvířata žijí, s odpovídající úrovní klimatických podmínek ovlivňuje jeho veškeré fyziologické pochody. Podle Hrouze a kol. (2000) nastává tepelný stres tehdy, když se překročí tepelná hranice indiferentní zóny, tzv. horní tepelné i dolní tepelné kritické hranice. Jak se shoduje většina autorů, každý druh a kategorie zvířat mají rozdílné požadavky na teplotu a podmínky prostředí. Proto je nutné dbát na jejich dodržování, aby nedocházelo ke zbytečnému stresování zvířat a tím ke snižování jejich užitkovosti a možnému úhynu.
METODIKA Cílem pokusu bylo zjistit změny v chování slepic nosného typu, které byly vystaveny vysokým teplotám. Pokusná pozorování probíhala na pracovišti MZLU v Brně, které je vybaveno moderními technologickými systémy pro chov slepic. Nosnice hybridní kombinace ISA Brown byly ustájeny v obohacené klecové technologii odpovídající Směrnici Rady 99/74/EC. Technologie zajišťuje pro každou ustájenou nosnici 945 cm 2 celkové plochy klece, je vybavena snáškovým hnízdem, hřadem, zařízením na zkracování drápů a prostorem pro popelení a hrabání. Na 1 nosnici připadá 20 cm krmítka a klec je vybavena 6 kapátkovými napáječkami. Před vlastním sledováním prošly slepice 48 hodinovou aklimatizací na zvolenou teplotu. Během pokusu byly nosnice vystaveny teplotě 28 30 o C. Po celý světelný den (15 hodin) byly do etogramů v tří-minutových intervalech zaznamenávány jednotlivé aktivity zvířat, které jsme pak přepočetli na procentické zastoupení činností za celý den. Získané údaje byly porovnány s daty získanými při pozorování za normálních provozních teplot. VÝSLEDKY A DISKUZE Pozorováním jsme zjistili, že při zvýšení teploty prostředí, došlo u nosnic ke snížení příjmu krmiva a to asi o 8,3 %, rovněž došlo ke snížení příjmu vody, ovšem toto snížení bylo velice nepatrné (o 0,05 %). Došlo k omezení pohybu zvířat z 5,7 % při normální teplotě na 3,4 % délky světelného dne při 28 30 o C. Je zvláštní, že zvířata i méně odpočívala bez jakékoliv jiné aktivity. Odpočinek se snížil o 2,25 %. Předpokládáme, že se nosnice ochlazovaly probíráním a protřepáváním peří, protože aktivita komfortní chování byla oproti normálu zvýšena o více než 15 %. Také nosnice více využívaly snáškového hnízda, je možné, že v hnízdě hledaly ochlazení. Z ostatních aktivit, které byly zaznamenávány rovněž došlo ke snížení četnosti popelení a hrabání, hřadování a chování z nudy. Slepice také vykazovaly nižší agresivitu. Jak uvádí Voříšková (2001) zvířata mají instinktivní snahu vyhledat prostředí, ve kterém se cítí relativně nejméně, je možné, že v našem případě tímto prostředím bylo snáškové hnízdo, které zvířata využívala více než ve dnech, kdy teplota byla na průměrných hodnotách. Podle Anonyma (2003) je teplo produkováno základními tělesnými procesy (látková výměna), tvorbou vajec. Tepelná produkce je podle něj ovlivňována úrovní příjmu krmiva a množstvím aktivity a pohybu. S těmi výsledky se shoduje i naše pozorování, kdy při
zvýšené teplotě zvířata většinu aktivit omezily, stejně tak omezily i příjem krmiva. Většina autorů např. Jelínek, Koudela a kol. (2003), Voříšková (2001) a Reece (1998) se shodují na tom, že při stresu dochází u hospodářských zvířat k negativnímu ovlivnění užitkových vlastností, k narušení konverze krmiva a u drůbeže ke snížení ukazatelů snášky a kvality vajec. Pokud při zvýšené teplotě nosnice omezí příjem krmiva, dojde u nich rovněž ke snížení nebo i zastavení snášky a ke zhoršení kvality vajec v důsledku nedostatku potřebných látek. ZÁVĚR Pozorováním jsme potvrdili, že při zvýšení teploty nad kritickou hranici dojde u nosnic ke změně chování typické pro stresové stavy. Nosnice eliminovaly většinu svých aktivit. Jediné navýšení bylo pozorováno u komfortního chování a u využívání snáškového hnízda, což si vysvětlujeme snahou zvířat ochladit se protřásáním a probíráním péřového pokryvu těla. A v hnízdě zvířata patrně hledala chladnější prostory, tuto domněnku ovšem nemůžeme ani potvrdit ani vyvrátit, protože v hnízdě nebylo umístěno zařízení na snímání teploty. Tělesná teplota nosnic musí zůstat v rozmezí daných limitů, jen tak je jejich welfare chráněno a produkce je udržována na akceptovatelné úrovni. Tedy, musí existovat rovnováha mezi produkcí tělesného teplat a tělesnými ztrátami tepla. Je proto důležité udržovat teplotu v hale na požadované úrovni, aby nedocházelo ke stresování zvířat. Musíme dbát na dostatečné větrání hal, správnou izolaci budov a jejich střech, které mohou především v létě být velkým zdrojem tepla. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anonym, 2003: Heat Stress in poultry - Solving the problem. www.defra.com. Hrouz, J., a kol.: 2000: Etologie hospodářských zvířat. Brno. s. 185 Jelínek, P., Koudela, K., a kol., 2003: Fyziologie hospodářských zvířat. Brno. s. 409 Reece W. O., 1998: Fyziologie domácích zvířat. Grada Publishing. s. 449 Voříšková a kol, 2001: Etologie hospodářských zvířat. České budějovice. s. 169 Příspěvek vznikl za podpory MSM 432100001.
chování z nudy hřadování využívání hnízda komfortní chování odpočinek agrese popelení, hrabání pohyb kálení pití příjem krmiva % 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Změny v chování slepic za tepelného stresu vysoká teplota normální teplota aktivity