MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 Pavlína Pospíšilová

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Analýza současné situace v chovu prasat Vedoucí práce: Prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Vypracovala: Pavlína Pospíšilová Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Analýza současné situace v chovu prasat vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

ABSTRAKT Tato práce pojednává o analýze současné situace v chovu prasat. V úvodu je zpracován přehled o vývojových tendencích ve světě a EU. V další části je proveden rozbor vývoje a současné situace v chovu prasat v ČR. Rozbor je zaměřen zejména na vývoj početních stavů, spotřebu vepřového masa a úroveň užitkovosti. V závěru bakalářské práce jsou navržena vhodná opatření, která by mohla přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti chovu prasat v ČR. Klíčová slova: prasata, užitkovost, chov, početní stavy, spotřeba vepřového masa ABSTRACT This paper discusses the analysis of the current situation in the pig s breeding. There is an overview on trends in the world and in the EU in the beginning. The next section is an analysis of the development and current situation in the pig s industry in the Czech Republic. The analysis is focused on the development of number of pigs, consumption of pork and level of performance. In conclusion, the thesis are proposed appropriate measures that could contribute to improving the competitiveness of pig farming in the Czech Republic. Keywords: pigs, performance, breeding, populations, consumption of pork

PODĚKOVÁNÍ Děkuji prof. Ing. Marii Čechové, CSc. za vedení mé bakalářské práce, za ochotu a čas, který mi věnovala při konzultacích. Děkuji také manželovi Milanovi a své kamarádce Ireně, kteří mi poskytli zázemí a podporu při studiu.

OBSAH 1 ÚVOD... 6 2 CÍL PRÁCE... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3.1 Vývoj chovu prasat ve světě... 9 3.1.1 Vývoj početních stavů prasat... 10 3.1.1.1 Vývoj početních stavů prasat podle světadílů... 11 3.1.1.2 Analýza vývoje chovu prasat ve vybraných zemích... 16 3.1.2 Vývoj produkce vepřového masa... 20 3.1.3 Vývoj spotřeby vepřového masa... 21 3.2 Vývoj chovu prasat v Evropě a EU... 23 3.2.1 Vývoj početních stavů prasat... 24 3.2.2 Vývoj produkce vepřového masa... 32 3.2.3 Vývoj spotřeby vepřového masa... 34 3.3 Vývoj chovu prasat v ČR... 35 3.3.1 Vývoj početních stavů prasat... 35 3.3.2 Plemena prasat chovaných v ČR a jejich vývoj... 37 3.3.3 Vývoj produkce vepřového masa... 39 3.3.4 Vývoj spotřeby vepřového masa... 39 3.3.5 Úroveň užitkovosti v chovu prasat... 41 3.3.5.1 Užitkové vlastnosti prasat... 41 3.3.5.2 Analýza užitkovosti v chovu prasat... 43 4 NAVRŽENÁ OPATŘENÍ... 46 5 ZÁVĚR... 47 7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 50

1 ÚVOD Z celosvětového pohledu je chov prasat nejrozsáhlejším odvětvím živočišné produkce ale i celé zemědělské produkce. Prasata se chovala odpradávna a měla významné místo mezi jinými hospodářskými zvířaty. Jejich chov se objevuje už s domestikací probíhající v 4. tisíciletí př. n. l., tedy v období zániku kočovného života národů a obdělávání půdy jednotlivými národy. Domestikace prasat se dá považovat za jakýsi historický mezník ve vývoji lidstva a národů, jejichž blahobyt byl určován počtem chovaných prasat. Dochované záznamy o chovu prasat již máme ze starého Egypta, za doby faraonů. O velkých pasoucích se stádech je také zmínka v Evangelickém písmu svatého Matouše. Epocha řecko-římská podává zprávu o chovu a velké spotřebě vepřového masa a slaniny, kdy Římané kryli své potřeby dovozem z Galie a Germánie a dovoz prasat ze Sardinie a Hispánie. Chov prasat je nedílnou součásti našeho světa. Oblíbenost tohoto druhu zvířete není pouze jen o zájmu o chov, ale také kvůli výbornému masu, které je zatím oproti hovězímu nebo drůbežímu pořád nejžádanější. V novodobé historii bylo prase šlechtěno jak na vysokou úroveň protučnělosti, kdy požadovanou komoditou bylo více sádlo, které člověk používal k přípravě dalších pokrmů, tak samotné s chlebem. Takto bylo konzumováno především chudým dělnickým lidem. Bohatší lidé vyžadovali u prasat více libového masa, a proto se vepřové maso stalo hlavní komoditou. To zda má být maso tučné či libové záviselo také z velké části na národních preferencích. V posledních 40 letech došlo u prasat k razantnímu snížení obsahu tuku v jatečném těle. Díky této změně se dá říct, že vepřové maso je surovinou, kterou lze rozdělit podle dalšího zpracování. Vepřové maso jako surovina se nejvíce používá pro výrobu velkého množství masných výrobků a uspokojuje poptávku po dostupném mase. V Evropě se nejvíce využívá bekonový typ prasat. Další velká skupina vykrmených prasat je určena pro produkci šunky jako je proscciutto nebo cerrano. Poráží se prasata o vyšší hmotnosti 150-180 kg. Průměrná spotřeba v ČR je kolem 40,5 kg masa za rok. Vepřové maso musí být pro tyto účely dobře zpracované a cenově dostupné. Musí se dbát i na jiná kritéria jako třeba metody chovu podle welfare a etiky přepravy zvířat na porážku a zároveň také samotnou porážku. Důležité je, aby prostředí bylo přátelské jak k chovateli, tak k prasatům s důrazem na ochranu a trvalou udržitelnost. 6

Výrobci prasat se snaží naplnit poptávku po množství i kvalitě masa, a to díky zvýšené výkonnosti prasat v ukazatelích reprodukce, výkrmnosti a jatečné hodnotě. Tyto hodnoty zaručují, že se maso bude prodávat a bude po něm poptávka. Díky poptávce na trhu se zvýší zástav chovných prasnic. 7

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu situace v chovu prasat, jak ve vybraných státech světa, tak ve vybraných státech Evropské unie a v České republice. Přiblížit historii a současnost v chovu prasat a spotřebě vepřového masa. Posoudit její vývojový stav. Zhodnotit produkci spotřeby masa a navrhnout možná řešení pro další rozvoj chovu prasat. 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Chov prasat má v zemědělství velký význam. Obecně je možné konstatovat, že spotřeba vepřového masa je ze všech živočišných komodit zemědělství jedna z nejdůležitějších, a to díky rostoucí celosvětové populaci a také její zvyšující se kupní síle. Produkce vepřového masa se pohybuje kolem 88 milionů tun masa, což představuje asi 1,2 miliardy živých zvířat. Spotřeba vepřového masa činí kolem 40 % ze všech druhů, hovězí a kuřecí maso nejsou na takové spotřebitelské úrovni. 3.1 Vývoj chovu prasat ve světě S nárůstem lidské populace na celém světě dochází k nárůstu celosvětové výroby a spotřeby masa. Celosvětová výroba vepřového masa se odhaduje na 293 milionů tun masa, což představuje 966 milionů zvířat, která se musí odchovat na výrobní produkci. Světová spotřeba vepřového masa se zvýšila od roku 1997 o 27 %. Nejen zvířata jsou ale potřeba k nasycení celého světa. Je nutné mít ornou půdu a krmivovou základnu pro živočišnou výrobu. Největším chovatelem prasat na světě je v současné době Čína, která chová přes 50 % celosvětových stavů. EU se podílí na celosvětových stavech asi 20 % a USA cca. 10 %, za nimi je Brazílie a Kanada (FAS/USDA,2006). V produkci vepřového masa je 5 největších zemí Brazílie (39,3 %), Vietnam (27,8 %), Čína (23,2 %), Rusko (17,0 %) a Kanada (16,8 %) (FAS/USDA, 2006). Liberalizace obchodu po celém světě má za následek výrazné navýšení světového obchodu s vepřovým masem. Liberalizace obchodu s vepřovým masem přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti na světovém trhu a ke zvyšování ziskovosti primárních producentů vepřového masa jednotlivých zemí (Young, 2008). Pokud chce být producent vepřového masa konkurenceschopný, musí splňovat určité podmínky. Jedná se především o následující: - nízké náklady na výrobu, - efektivní výrobu, - kvalitu a bezpečnost produktů, - spolehlivost v dodávkách živých zvířat, - splňovat podmínky welfare zvířat. Největším dovozcem vepřového masa je Japonsko. Nejvíce se dováží do Japonska z USA. Německo a Mexiko v roce 2012 přivezlo do této země více vepřového masa než v 9

roce 2013. Rusko je dalším největším dovozcem, ale to v současné době omezilo dovoz z EU. Světový obchod se netýká jen zpracovaného masa, ale také zahrnuje trh s živými zvířaty. Největšími exportéry živých zvířat jsou Nizozemsko a Dánsko. Živá prasata z Nizozemska a Dánska jsou vyvážena především do Německa. V Německu jsou tato zvířata určena pro další výkrm nebo porážku. Pro další chov a výkrm jsou určena i ostatní zvířata exportována do dalších zemí Evropy. Čína je hlavním dodavatel prasat pro Hongkongský trh. S růstem produkce vepřového masa roste poptávka po obilovinách, olejninách (sója) a výrobě krmných směsí. Údaje o spotřebě a výrobě krmných směsích je mnohem těžší shromáždit, neboť FAO nemá celkové informace o tak důležitých komoditách. Tyto informace by měly být k dispozici tak, aby lépe ukázaly obraz trhu s krmivy ve světě. Největšími zpracovateli krmných směsí jsou USA, Brazílie, Čína, Mexiko a Japonsko. 3.1.1 Vývoj početních stavů prasat Údaje v tabulce číslo 1 ukazují vývoj početních stavů v chovu prasat ve světě v tisících kusech od roku 1965 do roku 2012. Počet prasat ve světě se od roku 1965 zvyšuje s drobnějšími výkyvy v letech 1969, 1974, 1976, 1982, 1988, 1993 1995. Můžeme vidět, že od roku 1998 do roku 2004 počet prasat klesal. Tabulka č. 1 Početní stavy prasat ve světě celkem rok ks rok ks rok ks rok ks 1965 466424 1977 711244 1989 844221 2001 851567 1966 510430 1978 737451 1990 848691 2002 837064 1967 547590 1979 764957 1991 854037 2003 830370 1968 547009 1980 797777 1992 854253 2004 835867 1969 537643 1981 780626 1993 847798 2005 884167 1970 547231 1982 769433 1994 849295 2006 903522 1971 618410 1983 776499 1995 845055 2007 919482 1972 669138 1984 788162 1996 872742 2008 925108 1973 684133 1985 793467 1997 873466 2009 940611 1974 687594 1986 825577 1998 864076 2010 972978 1975 685650 1987 835829 1999 855157 2011 968159 1976 682371 1988 829502 2000 856241 2012 966170 Pramen: FAOSTAT 2012 10

Údaje v grafu č. 1 ukazují vzrůstající tendenci světových stavů prasat až do roku 2010, kdy byl počet prasat nejvyšší. Poté mírně klesá. Graf č. 1 Celkový stav prasat ve světě v tisících kusech Pramen: FAOSTAT 2012 3.1.1.1 Vývoj početních stavů prasat podle světadílů V další části práce je provedena analýza vývoje početních stavů prasat v jednotlivých světadílech. Tabulka č. 2 ukazuje vývoj početních stavů prasat v Asii v letech 1965-2012 5 letých intervalech. Počet chovaných kusů prasat se od roku 1965 do roku 2010 zvyšoval, ale od roku 2011 klesá. Tabulka č. 2 Vývoj početních stavů prasat v Asii rok ks rok ks 1965 194620482 1995 456545976 1970 223027973 2000 485983370 1975 312110672 2005 511869419 1980 381967763 2010 584183265 1985 380910357 2011 576984403 1990 429833008 2012 578304286 Pramen: FAOSTAT 2012 11

Podle grafu č. 2 lze říci, že počet chovaných prasat v Asii od roku 1965 s jistými poklesy vzrůstal až do roku 2010, kdy dosáhl svého vrcholu. Graf č. 2 Početní stavy chovaných prasat v Asii Pramen: FAOSTAT 2012 Tabulka č. 3 zobrazuje vývoj početních stavů prasat v USA v letech 1965-2012. Počet chovaných kusů prasat se od roku 1965 kontinuálně zvyšoval až na klesající tendenci mezi lety 1985 a 1990. Tabulka č. 3 Vývoj početních stavů prasat v USA rok ks rok ks 1965 118442343 1995 149277911 1970 126442500 2000 142973128 1975 132320664 2005 151538501 1980 152687554 2010 162837356 1985 138375991 2011 165594609 1990 136331424 2012 165212691 Pramen: USDA 2012 12

Jak lze vidět v grafu č. 3 počet chovaných prasat v Americe dosáhl nejvyššího počtu v roce 2011. Nejméně prasat bylo chováno v roce 1965. Graf č. 3 Vývoj početních stavů prasat v Americe. Pramen: USDA 2012 Tabulka č.4 ukazuje vývoj početních stavů prasat v Evropě od roku 1965-2012 v 5 letých intervalech. Počet chovaných prasat měl v Evropě od roku 1965 vzrůstající tendenci, ale od roku 1995 klesá. Tabulka č. 4 Vývoj početních stavů prasat v Evropě rok ks rok ks 1965 173897229 1995 214508147 1970 186548470 2000 200326286 1975 229292297 2005 190266680 1980 248639429 2010 189164194 1985 257677912 2011 187546676 1990 261371933 2012 183940345 Pramen FAOSTAT 2012 13

Graf č. 4 ukazuje, že nejvíce prasat se v Evropě chovalo v roce 1990. Od té doby počet chovaných prasat značně klesá. Graf č. 4 Vývoj početních stavů prasat v Evropě Pramen: FAOSTAT 2012 Tabulka č. 5 prezentuje vývoj v chovu prasat v Africe od roku 1965 do roku 2012. Počet chovaných prasat v Africe se od roku 1965 stále zvyšuje. Od roku 2010 se růst zpomalil. Tabulka č. 5 Vývoj početních stavů prasat v Africe rok ks rok ks 1965 6172668 1995 19556871 1970 7208400 2000 21823023 1975 8144108 2005 24889863 1980 10172746 2010 31439640 1985 11968304 2011 32639322 1990 16453331 2012 33426522 Pramen: FAOSTAT 2012 14

V grafu č. 5 lze vidět, že počet chovaných prasat v Africe od roku 1965 výrazně stoupá. Graf č. 5 Vývoj početních stavů prasat v Africe Pramen: FAOSTAT 2012 Tabulka č. 6 nastiňuje vývoj chovu prasat v Oceánii od roku 1965-2012. Počet chovaných prasat v Oceánii se od roku 1965 do roku 2010 zvyšoval s menšími poklesy. Od roku 2010 počet chovaných prasat klesá. Tabulka č. 6 Vývoj početních stavů prasat v Oceánii rok ks rok ks 1965 3291771 1995 5166763 1970 4003783 2000 5135554 1975 3782715 2005 5602765 1980 4310040 2010 5353906 1985 4535224 2011 5394802 1990 4701710 2012 5287124 Pramen: FAOSTAT 2012 15

Graf č. 6 ukazuje, že počet chovaných prasat v Oceánii do roku 2005 vzrůstal a od tohoto roku mírně klesá. Graf č. 6 Vývoj početních stavů prasat v Oceánii Pramen: FAOSTAT 2012 3.1.1.2 Analýza vývoje chovu prasat ve vybraných zemích Tabulka č. 7 zobrazuje vývoj chovu prasat v USA a Japonsku od roku 1965 do roku 2012. Můžeme vidět, že v USA se chovalo nejvíce prasat v roce 1980, zatímco v Japonsku se chovalo nejvíce prasat v roce 1990. V USA se počet chovaných prasat od roku 1995 zvyšuje, ale v Japonsku od roku 1995 klesá. 16

Tabulka č. 7 Početní stavy chovných prasat v USA a Japonsku USA v tis. ks. Japonsko v tis. ks. rok Počet prasata rok Počet prasata 1965 56 106,0 1965 4 144,0 1970 57 046,0 1970 6 585,0 1975 54 693,0 1975 7 684,0 1980 67 318,0 1980 9 998,0 1985 54 073,0 1985 10 718,0 1990 53 788,0 1990 11 817,0 1995 59 738,0 1995 10 250,0 2000 59 342,0 2000 9 806,0 2005 60 975,0 2005 9 600,0 2010 64 925,0 2010 9 800,0 2011 66 361,0 2011 9 768,0 2012 66 412,8 2012 9 735,0 Pramen: FAOSTAT 1965-2012 Graf č. 7 ukazuje, že nejvíce prasat se v USA chovalo v roce 1980. Poté nastal pokles a od roku 1995 opět stoupá. Graf č. 7 Spojené státy americké počet prasat v tisících kusech Pramen: FAOSTAT 2012 17

Graf č. 8 ukazuje, že se v Japonsku chovalo nejvíce prasat v roce 1990 a poté stále klesá. Graf č. 8 Japonsko počet prasat v tisících kusech Pramen: FAOSTAT 2012 Tabulka č. 8 znázorňuje vývoj v chovu prasat v bývalém Sovětském svazu od roku 1965 do roku 1990, kdy se Sovětský svaz rozpadl a vznikla Ruská federace (data od roku 1995-2012) a v Číně od roku 1965 do roku 2012. Počet chovaných prasat do rozpadu Sovětského Svazu rostl. Po roce 1995 začal klesat s výrazným poklesem v roce 2005. V Číně počet chovaných prasat od roku 1965 stoupal s mírnou klesající tendencí od roku 2010. Tabulka č. 8 Stavy chovaných prasat v SSSR, Ruské federaci a Číně SSSR v tis. ks. Ruská federace v tis. ks. rok Počet prasata rok Počet prasata 1965 52 843,0 1995 24 859,0 1970 56 055,0 2000 18 271,4 1975 72 273,0 2005 13 412,7 1980 73 893,0 2010 17 230,9 1985 77 914,0 2011 17 217,8 1990 78 963,0 2012 17 258,2 Pramen: Státní výbor Ruské federace pro statistiku 18

Čína v tis. ks. rok Počet prasata rok Počet prasata 1965 194 620,4 1995 456 545,9 1970 223 027,9 2000 485 983,3 1975 312 110,6 2005 511 869,4 1980 381 967,7 2010 584 183,2 1985 380 910,3 2011 576 984,4 1990 429 833,0 2012 578 304,2 Pramen: FAOSTAT 2012 Graf č. 9 ukazuje vzrůstající tendenci v počtu chovaných prasat v SSSR. Graf č. 9 Stavy chovaných prasat v SSSR Pramen: Státní výbor Ruské federace pro statistiku 2012 Graf č. 10 ukazuje, že ve srovnání s rokem 1995 počet chovaných prasat v Ruské federaci stále klesá. Graf č. 10 Stavy chovaných prasat v Ruské federaci Pramen: Státní výbor Ruské federace pro statistiku 2012 19

Graf č. 11 ukazuje vzrůstající počet chovaných prasat v Číně až do roku 2010, poté mírně klesá. Graf č. 11 Stavy chovaných prasat v Číně Pramen: FAOSTAT 2012 3.1.2 Vývoj produkce vepřového masa Poptávka po vepřovém mase v posledních desetiletích stále roste, jak v důsledku změn ve struktuře spotřeby, tak zvýšením finančních příjmů v rozvojových zemích. Spolu s drůbežím masem se jedná o nejrychleji vyprodukovaná hospodářská zvířata. Počet zvířat dosáhne do roku 2015 1 miliardu, tj. dvojnásobný počet než bylo v roce 1970. Chov prasat je celosvětový s výjimkou některých oblastí, které mají kulturní či náboženské přesvědčení týkající se spotřeby vepřového masa. Produkce prasat na celém světě se vyznačuje rostoucí dichotomií výrobních systémů tradiční obživu řízené výroby v malém měřítku na jedné straně a specializovaného průmyslového zemědělství na straně druhé (Dietze, 2011). Tabulka č. 9 zobrazuje výrobu vepřového masa ve světě v letech 1965-2012 v pětiletých intervalech. Lze vidět, že od roku 1965 se vyrábí stále více vepřového masa. 20

Tabulka č. 9 Výroba vepřového masa ve světě v tunách rok maso 1965 31279297 1970 35825806 1975 41652862 1980 52657665 1985 60054862 1990 69744991 1995 77097904 2000 86263009 2005 95513753 2010 107217128 2011 107477865 2012 108506790 Pramen: FAOSTAT 2012 Graf č. 12 ukazuje, že produkce vepřového masa ve světě se do roku 2010 zvyšovala, po tomto roce zůstává na stejné úrovni. Graf č. 12 Výroba vepřového masa ve světě v tunách Pramen: FAOSTAT 2012 3.1.3 Vývoj spotřeby vepřového masa Spotřeba vepřového masa obecně stoupá. Před padesáti lety zkonzumoval průměrný obyvatel naší planety 21,2 kg masa ročně. V té době měla světová populace pouhé 3 21

miliardy lidí. Během následujícího půl století, kdy se počet obyvatel rozrostl na dnešních 7 miliard, se spotřeba masa na osobu, víc než zdvojnásobila. Světová produkce masa vzrostla 5tkrát na současných téměř 300 milionů tun masa a masných výrobků ročně. Spotřeba masa ve vyspělých zemích může dosáhnout až 41 kg za rok, což je daleko více než v chudších zemích. V ČR dosahuje spotřeba masa na osobu 42 kg za rok 2011. Díky populačnímu růstu a rostoucí spotřebě vepřového masa se tak do roku 2050 jeho spotřeba zdvojnásobí (Ludasová, 2011). Tabulka č. 10 zobrazuje spotřebu vepřového masa ve vybraných státech. Tabulka č. 10 Spotřeba vepřového masa ve vybraných státech SSSR Ruská fed. Čína USA Japonsko Brazílie 1965 44 8 26 4 7 1975 49 8 24 10 7 1985 61 16 30 14 6 1995 17 27 30 17 7 2005 15 35 30 21 11 2010 21 38 31 21 14 2011 22 39 32 21 14 2012 22 40 33 22 15 Pramen: FAOSTAT 2012 Graf č. 13 zobrazuje spotřebu masa na jednoho obyvatele za rok Graf č. 13 Spotřeba masa ve vybraných státech Pramen: FAOSTAT 2012 22

3.2 Vývoj chovu prasat v Evropě a EU Roku 1957 byla podepsána římská smlouva a tím vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS). V této smlouvě bylo stanoveno několik cílů. Mimo jiné zvýšit produktivitu výroby, zajistit životní úroveň pro zemědělce, stabilizovat trh, zabezpečit hodně potravin pro obyvatelstvo a poskytovat potraviny za přiměřené ceny. Společná zemědělská politika (SZP) byla založena na principu intervenčních nákupů zemědělských produktů, kdy se sníží ceny pod dohodnutou úroveň. Společenství zavedlo v 70. letech zdanění dovozu a dotování cen vývozu vlastního zboží. To mělo za následek, že v EU v 80. letech docházelo k nadprodukci. V roce 1973 došlo k rozšíření EHS o státy Dánska, Velké Británie a Irska. Zároveň proběhly přímé volby do Evropského parlamentu. V roce 1981 do společenství vstoupilo Řecko. Další roky se nesly v duchu Schengenské dohody. Přicházejí další státy jako Španělsko a Portugalsko. V roce 1992 přišly změny podepsáním Maastrichtské smlouvy (dohoda o clech a obchodu). Přínosem bylo odvázání dotací od výše produkce (tzv. decoupling), které vedlo ke snížení nadprodukce. SZP snížila dohodnuté ceny a vykompenzovalo ho přímými platbami na základě množství obdělávané půdy, počtem dobytka aj. Dokonce některé kompenzace byly vyplaceny, pokud farmáři nechali ladem část půdy. Postupem času přibývaly do EHS další státy jako Rakousko, Švédsko a Finsko. Nyní zemědělci dostávají místo více plateb jen jednu a to je podmíněno legislativní normou tzv. crosscompliance. Při nedodržení smluv jsou stanoveny sankce. Tato reforma zdůraznila politiku rozvoje venkova uplatněním tzv. druhého pilíře SZP. Změny pokračovaly i v roce 2004. Došlo ke změně financování SZP 2007-2013. Jsou určeny 2 fondy a to Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Těmito roky nastává forma legislativních úprav pro státy východního bloku, které vstoupily do společenství jako poslední. Podmínky vyplacení dotací, které byly nastaveny, podle EU se jen těžko daly v ČR a jiných státech splnit. Svoji úlohu mělo i rozdělení peněz na jednotlivé státy. Čerpání dotací brání zastaralé technologie, hromadné ustájení, podmínky pro welfare zvířat, pokles zástavu, snižuje se konkurenceschopnost oproti státům jako Dánsko, Velká Británie, Irsko, Rakousko a Německo. Vstupem do EU klesá stav prasnic. Legislativě hromadného ustájení se nedá vyhovět. Dochází k poklesu chovných prasnic a tím i výkrmu prasat. Spíše než k vývozu masa do států EU, dochází k levnému dovozu do států východního bloku, 23

kterému se nedá konkurovat. Masivně se začíná rušit zástav a klesají porážky prasat. Levný dovoz vepřového masa zaplavuje státy východního bloku. Chov prasat je z pohledu výživy obyvatelstva významným odvětvím živočišné výroby ve státech Evropské unie, která sdružuje 28 států. Z Evropských zemí je největším chovatelem prasat Dánsko, Německo, Španělsko, Polsko a Francie. Ne všechny státy EU jsou v chovu prasat konkurenčně stejné. Největším chovatelem a vývozcem prasat je dnes Dánsko, které vyváží asi 5,28krát více než je spotřeba masa v Dánsku. Z dalších států je Nizozemí, Belgie a Lucembursko, Irsko a Španělsko. Dovozovými zeměmi jsou Velká Británie, Itálie a Německo. Země, které vstoupily do EU, také ČR, Rumunsko Bulharsko a Polsko, májí velkou podporu nadnárodních investorů. Zároveň ale produkce chovu prasat klesá a to díky cenám, za které se prasata a zpracované maso prodávají. Jde většinou o státy mimo Evropskou unii. Největším výrobcem vepřového masa je Čína, USA a Belgie, která konkuruje státům EU velkým množstvím orné půdy, cenami komodit a levnou pracovní silou (Euroskop, 2013). Dnes sdružuje EU 28 států, které chovají 146 milionů ks prasat. Největšími chovateli prasat jsou Německo, Španělsko, Francie, Dánsko a Polsko. Vysoké náklady na krmivo, klesající marže a restrukturalizační procesy, které přišly díky novému nařízení Evropské rady, klesla produkce vepřového masa pod 22 milionů tun. Tento pokles postihl hlavně Dánsko, Nizozemsko, Francii, Španělsko a Polsko (SUS, 2013). 3.2.1 Vývoj početních stavů prasat Dle Statistického úřadu evropského společenství (Eurostat) ve většině zemí Evropy početní stavy prasat hlavně u prasnic citlivě poklesly. Evropské stavy prasat se v meziročním srovnání celkově snížily téměř o 1,5 %. Největší ztráty utrpělo Polsko, podobně na tom bylo Slovinsko. Další země jako je Francie a Španělsko měly ztrátu také 1,5 %. Stabilními státy s početním stavem zůstaly Dánsko, Rumunsko a Nizozemí. V chovu prasnic došlo citelně k poklesu nejvíce v Polsku. Díky tomu teď stojí na prvním místě z celé EU. Další v poklesu překvapilo Španělsko, které je největším chovatelem prasnic. Na 3. a 4. místě z EU je Rakousko a Maďarsko. Stabilním zůstalo Dánsko. Hlavním důvodem poklesu prasnic v zemích jsou kromě skupinových chovů platících od roku 2013 považovány především rostoucí ceny krmiv (ÚZE, 2012). Tabulka č. 11 uvádí počet stavů prasat a prasnic v EU15, EU25 od založení. 24

Tabulka č. 11 Počet stavů prasat a prasnic v EU15 a EU25 EU 15 v tis. ks. EU 25 v tis. ks. Chovná Chovné Chovná Chovné rok prasata prasnice rok prasata prasnice 1993 15 778,2 15 348,3 2004 15 502,7 15 116,6 1994 16 076,1 15 648,2 2005 15 173,3 14 822,0 1995 15 502,7 15 116,6 2006 15 141,5 14 807,3 1996 15 173,3 14 822,0 2007 15 176,5 14 898,4 1997 15 141,5 14 807,3 2008 14 654,1 14 344,1 1998 15 176,5 14 898,4 2009 13 715,1 13 439,9 1999 14 654,1 14 344,1 2010 13 661,9 13 411,1 2001 13 715,1 13 439,9 2011 13 350,1 13 101,1 2002 13 661,9 13 411,1 2012 12 904,8 12 682,3 2003 13 350,1 13 101,1 2013 12 367,5 12 151,7 2004 12 904,8 12 682,3 2005 12 367,5 12 151,7 Pramen: ČSÚ 2012 Graf č. 14 nám ukazuje, že počet chovných prasat a prasnic od roku 1994 klesá. Graf č. 14 EU 15 počet chovných prasat a prasnic v tisících kusech Pramen: ČSÚ 2012 25

Graf č. 15 nám ukazuje, že počet chovných prasat a prasnic od roku 2007 klesá. Graf č. 15 EU 25 - počet chovných prasat a prasnic v tisících kusech. Pramen: EUROSTAT 2012 V tabulce č. 12 je zobrazen vývoj v počtu chovných prasat v EU 27 od roku 2007 a EU 28 od roku2010. Tabulka č. 12 Počet chovných prasata a prasnic v EU rok EU 27 v tis. ks. Chovná prasata Chovné prasnice rok EU 28 v tis. ks. Chovná prasata Chovné prasnice 2007 15 815,7 15 515,3 2013 12 937,2 12 708,8 2008 15 200,0 14 872,0 2009 14 184,5 13 893,1 2010 14 108,6 13 841,8 2011 13 782,0 13 522,6 2012 13 357,6 13 126,8 2013 12 833,2 12 608,8 Pramen: EUROSTAT 2012 26

Graf č. 16 zobrazuje klesající počet chovných prasat a prasnic v EU 27. Graf č. 16 EU 27 - počet chovných prasat a prasnic v tisících kusech Pramen: EUROSTAT, 2012 Graf č. 17 zobrazuje počet chovných prasat a prasnic v EU 28 v roce 2013. Graf č. 17 EU 28 - počet chovných prasat a prasnic v tisících kusech Pramen: EUROSTAT 2012 27

Tabulka č. 13 zobrazuje chov prasat a prasnic vybraných zemí EU od roku 1991 2012. Tabulka č. 13 Vývoj početních stavů chovných prasat a prasnic v Německu a ve Španělsku v tis. kusech Německo Španělsko rok Chovná prasata Chovné prasnice rok Chovná prasata Chovné prasnice 1991 3 016 2 917 1991 2 026 1 930 1992 3 087 2 989 1992 2 200 2 100 1993 2 898 2 809 1993 2 203 2 109 1994 2 695 2 613 1994 2 140 2 040 1995 2 606 2 529 1995 2 107 2 027 1996 2 621 2 547 1996 2 136 2 064 1997 2 685 2 614 1997 2 383 2 281 1998 2 730 2 656 1998 2 598 2 506 1999 2 646 2 582 1999 2 514 2 430 2000 2 584 2 526 2000 2 525 2 441 2001 2 579 2 523 2001 2 681 2 594 2002 2 584 2 535 2002 2 719 2 616 2003 2 612 2 564 2003 2 661 2 580 2004 2 514 2 467 2004 2 685 2 606 2005 2 552 2 504 2005 2 663 2 593 2006 2 511 2 467 2006 2 755 2 689 2007 2 454 2 418 2007 2 733 2 663 2008 2 330 2 296 2008 2 599 2 542 2009 2 265 2 236 2009 2 493 2 440 2010 2 265 2 233 2010 2 458 2 408 2011 2 219 2 194 2011 2 448 2 404 2012 2 144 2 118 2012 2 288 2 250 Pramen: FAOSTAT 2012 28

Graf č. 18 ukazuje vývoj počtu chovných prasat a prasnic v Německu. Graf č. 18 Německo - chovná prasata a prasnice Pramen: EUROSTAT 2012 Graf č. 19 ukazuje vývoj počtu chovných prasat a prasnic ve Španělsku. Graf č. 19 Španělsko - chovná prasata a prasnice Pramen: EUROSTAT 2012 29

Tabulka č. 14 zobrazuje stavy chovných prasat a prasnic od roku 1991-2012 ve Francii, Nizozemsku, Polsku. Tabulka č. 14 Vývoj početních stavů chovných prasat a prasnic ve Francii, Nizozemsku a Polsku v tis. kusech Francie Nizozemsko Polsko rok Chovná prasata Chovné prasnice rok Chovná prasata Chovné prasnice rok Chovná prasata Chovné prasnice 1991 1 292 1 239 1991 1 545 1 505 1991 1 991 1 952 1992 1 365 1 312 1992 1 483 1 455 1992 1 925 1 887 1993 1 420 1 371 1993 1 514 1 475 1993 1 630 1 598 1994 1 492 1 435 1994 1 507 1 457 1994 1 805 1 770 1995 1 482 1 431 1995 1 468 1 447 1995 1 893 1 856 1996 1 502 1 453 1996 1 505 1 483 1996 1 670 1 637 1997 1 566 1 520 1997 1 450 1 422 1997 1 792 1 757 1998 1 565 1 520 1998 1 390 1 368 1998 1 917 1 880 1999 1 506 1 467 1999 1 338 1 320 1999 1 737 1 703 2000 1 412 1 377 2000 1 285 1 272 2000 1 575 1 545 2001 1 404 1 373 2001 1 181 1 161 2001 1 706 1 673 2002 1 391 1 362 2002 1 157 1 140 2002 1 857 1 821 2003 1 353 1 326 2003 1 063 1 052 2003 1 739 1 705 2004 1 317 1 296 2004 1 135 1 125 2004 1 681 1 649 2005 1 294 1 274 2005 1 115 1 100 2005 1 844 1 808 2006 1 282 1 264 2006 1 060 1 050 2006 1 822 1 786 2007 1 250 1 234 2007 1 070 1 060 2007 1 619 1 587 2008 1 217 1 200 2008 1 040 1 025 2008 1 304 1 279 2009 1 200 1 185 2009 1 108 1 100 2009 1 388 1 361 2010 1 130 1 116 2010 1 107 1 098 2010 1 355 1 328 2011 1 117 1 103 2011 1 117 1 106 2011 1 147 1 125 2012 1 091 1 076 2012 1 087 1 081 2012 1 032 1 012 Pramen: EUROSTAT 2012 30

Graf č. 20 ukazuje vývoj počtu chovných prasat a prasnic v e Francii. Graf č. 20 Francie - chov prasat a prasnic Pramen: EUROSTAT 2012 Graf č. 21 ukazuje vývoj počtu chovných prasat a prasnic v Nizozemsku. Graf č. 21 Nizozemsko chov prasat a prasnic Pramen: EUROSTAT 2012 31

Graf č. 22 ukazuje vývoj počtu chovných prasat a prasnic v Polsku. Graf č. 22 Polsko - chov prasat a prasnic. Pramen: EUROSTATU 2012 3.2.2 Vývoj produkce vepřového masa Evropská unie k dnešnímu dni sdružuje 28 států, které se podílí na produkci vepřového masa. Díky vysokým nákladům na krmivo, klesajícím maržím a restrukturalizaci, v souladu s čl. 124 odst. 5 písm. b, nařízení Rady (ES) č. 73/2009, ukládá od 1.1.2013 plnění povinných požadavků v oblasti Dobré životní podmínky zvířat došlo k poklesu výroby vepřového masa. Tento propad se již 2 roky drží pod 22 miliony tun. Podle odhadu analytiků z Bruselu počet poražených prasat nejvíce klesl zejména ve státech Dánsko, Španělsko, Norsko, Francie a Polsko, které nemohly být kompenzovány mírnými zisky tak jako v Německu a Belgii (SUS, 2013). Dánsko je největším vývozcem vepřového masa v Evropě. Po roce 1999 bylo vyprodukováno 22,8 milionu prasat, což je více než 1,7 milionu tun vepřového masa a řadí ho na 4. místo v Evropě. Nejvíce produkce odebírá SRN a Velká Británie spolu s Japonskem. Dále vyváži do Itálie, Francie, Ruska a USA (Top Agrár, 2013). Systém spolupráce je na vysoké úrovni. Farmáři chovatelé prasat, jsou spoluvlastníky jatek a zpracovatelských závodů, převážná část dánského masného průmyslu je soustředěna do tří hlavních společností Danish Crown, Steff Holberg a Tican.(Agris, 2001). 32

V tabulce č. 15 je zobrazen vývoj ve výrobě vepřového masa ve státech EU od roku 1965 do roku 2012. Tabulka č. 15 Výroba vepřového masa v EU Výroba v. masa v EU rok t 1965 16358940 1970 18085343 1975 22153358 1980 24388627 1985 26115053 1990 28538375 1995 24780523 2000 25431106 2005 25194687 2010 26803393 2011 26826956 2012 26494559 Pramen: ZMP Bonn ČSÚ 2012 Graf č. 23 znázorňuje výrobu vepřového masa ve státech EU Graf č. 23 Výroba vepřového masa v tunách v EU Pramen: ZMP Bonn ČSÚ 2012 33

3.2.3 Vývoj spotřeby vepřového masa V tabulce č. 16 je uveden vývoj ve spotřebě vepřového masa na osobu za rok ve státech EU v letech 1965 2012. Jak je patrné, došlo za toto období k výraznému nárůstu ve spotřebě této komodity. Tabulka č. 16 Spotřeba vepřového masa v EU na osobu a rok rok kg 1965 26 1975 34 1985 39 1995 41 2005 42 2010 43 2011 43 2012 44 Pramen: ZMP Bonn ČSÚ 2012 Graf č. 24 ukazuje vývoj spotřeby vepřového masa na jednoho člověka za rok v EU od roku 1965 do roku 2012. Graf č. 24 Spotřeba vepřového masa v EU Prameny: ZMP Bonn ČSÚ 2012 34

3.3 Vývoj chovu prasat v ČR Chov prasat v České republice měl a má pro naše zemědělství velký význam. V 60. a 70. letech minulého století za podpory státu se zakládaly velkochovy prasat. Tak vznikala JZD v každém okrese. Tím se rozvinula výrobní základna, která měla být moderní, rekonstruovaná a konkurenceschopná v budoucnu. Negativním jevem tohoto vývoje byla skutečnost, že v podnicích samotných se do sektoru chovu prasat moc neinvestovalo. Tím zůstala větší část chovu prasat v nekonkurenční podobě. Stáje dnes dožívají a výroba v nich je pod tlakem ekonomiky a nízkých cen v letech 1999-2003 ukončena. Tento proces má bohužel dopad na reprodukční část chovu prasat. Ročně ubývá asi kolem 20 000 ks prasnic. Po převratu v roce 1989 dochází k transformaci a restituci majetku v držení JZD a státních statků. Budovy, pole, stroje i zvířata se vrací původním majitelům. Došlo znovu k oslabení chovu, investice šly do strojů pro rostlinnou výrobu a do chovu dojnic. Investic do chovu prasat bylo a je málo. Chov prasat není na rozdíl od chovu skotu v rámci společné organizace trhu regulován a z rozpočtu Evropské unie dotován. Stavy prasat v posledních mnoha letech stále klesají. K výraznému poklesu chovaných prasat došlo po 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, a to v důsledku liberalizace zahraničního obchodu v souladu s legislativou EU. Po vstupu do EU došlo ke zrušení uplatňovaných dovozních cel mezi členskými státy EU, což se v chovu prasat projevilo navýšením dovozů a zvýšením záporného salda zahraničního obchodu. 3.3.1 Vývoj početních stavů prasat Současná situace v chovu prasat se pomalu zotavuje z předešlých let, ale přesto došlo ke zdvojnásobení dovozu jak živých zvířat, tak zpracovaného masa. Zrušením celních zákonů se zmenšil i vývoz živých prasat a vepřového masa. Největšími dovozci se stávají Německo a část Polska. Příliv levného dovozového vepřového masa má za následek postupné snižování početních stavů chovných prasnic. Dochází k likvidaci nerentabilních chovů. Vzhledem ke snižování počtu chovných prasnic, není možné vyprodukovat potřebné množství selat. Dovezené prasnice ze zahraničí se zařazují mezi stávávající chov prasnic, dochází také k přenosu nemocí, následně k úhynu selat a nekvalitnímu stádu. Náklady na léčbu jsou dosti veliké. Chovatele, kteří mají zastaralé 35

ustájení prasat, nepodporuje ani současná legislativa Evropské unie. Tato legislativa upřednostňuje skupinové ustájení (welfare). Případná přestavba přijde zemědělce na nemalé finanční prostředky. Tyto prostředky opět finančně zatěžuji už tak nelehkou situaci zemědělců. Dalším faktorem pro snižování stavů je finanční náročnost na krmné komodity. Náklady na výrobu krmiv pro chovné kance, prasnice, selata a následný výkrm prasat se stále zvyšují. Přispívá k tomu i malá krmivová základna v podobě malého množství orné půdy, kterou vykupují větší společnosti, které pěstují kukuřici do bioplynových stanic, které se v České republice staly výhodným byznysem s rychlým ziskem. Díky tomu se stává chov prasat nerentabilní. Ke snižování chovu prasat přispívá také malé finanční ohodnocení pracovních sil pracujících v zemědělství. Velká nezaměstnanost a malé příjmy nutí lidi kupovat levné dovozové vepřové maso a díky výkupním cenám za 43 Kč není zemědělec schopen vyprodukovat konkurenceschopné vepřové maso. Vývoj početních stavů prasnic a prasat celkem za období let 1945-2013 je uvedený v tabulce č. 17. Tabulka č. 17 Početní stavy prasat a prasnic v ČR od roku 1945-2013 Rok Prasata v tis.kusech Prasnice v tis.kusech Rok Prasata v tis.kusech Prasnice v tis.kusech 1945 1 522 202 1985 4 017 282 1950 2 608 304 1990 4 479 311 1955 2 740 292 1995 3 571 295 1960 3 137 361 2000 3 391 297 1965 3 543 316 2005 2 644 232 1970 2 921 248 2010 1 776 133 1975 3 980 327 2011 1 637 112 1980 4 432 365 2012 1 479 100 Pramen: ČSÚ 2013 2013 1 484 102 36

Graf č. 25 zobrazuje vývoj počtu prasat a prasnic od roku 1945 do roku 2013 v ČR Graf č. 25 Početní stavy prasat v ČR Pramen: ČSÚ 2013 3.3.2 Plemena prasat chovaných v ČR a jejich vývoj Historie tvorby plemen v našich zemích souvisí těsně s anglickými a německými plemeny. V polovině minulého století převládalo u nás původní klapouché prase, staročeský štětináč, na Slovensku nezušlechtěné prase přimouché, na jihu plavá mangalica. S rozvojem průmyslu a měst vyvstaly ve druhé polovině 19. století zvýšené nároky na živočišnou výrobu. Původní domácí prasata tyto požadavky nesplňovala, a proto se k nám začala dovážet raná sádelnatá prasata z Německa a Anglie, především prasata střední a velké bílé anglické, dále berkshire a suffolk. Díky rozsáhlému křížení nejrůznějších plemen vznikly na přelomu století některé pozoruhodné krajové rázy, jako prase přeštické, rychnovské, moravské, yorkshire. Do druhé světové války u nás neexistovalo naše vlastní samostatné plemeno. Zavedením úředně uznávaných plemenných stád a zavedením kontroly užitkovosti v roce 1927 se začalo s tvorbou plemene bílého ušlechtilého na základě převodního křížení s prasetem německým ušlechtilým. Pro osvěžení krve se použilo bílé prase anglické. Na Slovensku došlo k obdobnému procesu až v roce 1931. 37

Po druhé světové válce zůstalo našim jediným plemenem bílé ušlechtilé prase, mangalica zanikla a zachovaly se zbytky prasat přeštického rázu a slovenského strakatého prasete. Od roku 1950, kdy vznikaly velkochovy, se začala dovážet zahraniční plemena za učelem použití k užitkovému křížení. Z NDR se dovážel berkshire, cornwoll a sedlové prase, ze SSSR plemeno stepní bílé ukrajinské a mirgorodské, z Anglie sedlové a essex. Od začátku šedesátých let se zdůrazňovala vedle kvality i produkce jatečných prasat. Proto se uskutečnily od roku 1960 dovozy plemen landrase z Kanady, Švédska, Polska, Anglie, Jugoslávie a z Belgie pak plemeno pietrain. V roce 1964 bylo prase černostrakaté přeštické uznáno jako druhé samostatné plemeno. Od počátku sedmdesátých let se uskutečňovaly importy vyhraněných masných plemen belgické landrase a plemen duroc a Hampshire z USA za účelem uplatnění otcovských plemen v hybridizačním programu (Hovorka, 1987). Bílé ušlechtilé plemeno bylo v ČSR po druhé světové válce nejrozšířenějším plemenem. Představovalo sadelnomasný typ středního až většího tělesného rámce. Kanci v dospělosti dosahují 300-320 kg, prasnice 220 250 kg. U prasnic by se mělo dosáhnout 10,6 narozených selat, 9 dochovaných selat. Kontrolou dědičnosti a výkrmnosti byl stanoven chovný cíl s průměrným denním přírůstkem 780 g. Plemenný typ je vyjádřen bílým zbarvením a vzpřímeným uchem. V hybridizačním programu je toto plemeno zařazeno jako mateřské, proto je jeho další šlechtění čistokrevné a zaměřené na reprodukci, výkrmnost a odolné proti stresu Černostrakaté přeštické plemeno se vyskytuje především v Čechách. Vznikl křížením s plemeny cornwall, berkshire a se středním bílým anglickým. Má střední tělesný rámec, kanci dosahují v dospělosti 260-280 kg, prasnice 215-235 kg. Do roku 1985 určuje chovný cíl 10,8 všech narozených selat a 9,1 dochovaných selat. Průměrným přírůstkem je 750 g. Plemenný typ představuje černostrakaté zbarvení, ucho klopné. V hybridizačním programu představuje plemeno do pozice A jako mateřské plemeno a kombinovaný užitkový typ. Plemeno Landrase se k nám začalo importovat na základě požadavků konzumentů na libové vepřové maso. První dovoz byl uskutečněn z Kanady, Švédska, Polska a Anglie. U nás je druhým nejrozšířenějším plemenem, představuje masný užitkový typ a zpočátku se používalo ke křížení a zušlechťovacímu křížení s bílým ušlechtilým plemenem. Vyznačuje se středním tělesným rámcem, u kanců dosahuje váha 270 290 38

kg, u prasnic 230-250 kg, u prasnic má být dosaženo 10,8 živě narozených selat, z toho 9,1 dochovaných selat. 3.3.3 Vývoj produkce vepřového masa V plynulých 40-ti letech se stavy prasat ve světě zdvojnásobily, přičemž polovina prasat se chová v Číně. Stavům prasat v jednotlivých státech odpovídá produkce masa, značné rozdíly však existují v jeho spotřebě na obyvatele. Díky informacím v časopise v Lebensmittelzeitung s odvoláním na EU spotřeba vepřového masa na jednoho obyvatele by měla v letošním roce činit 41,5 kg, což v meziročním srovnání představuje pokles o 0,4 %. V roce příštím podle Komise predikuje dokonce pokles o jedno procento na 40,7 kg. Výroba vepřového masa by podle EK v letošním roce měla s 23,1 milionu tun zůstat na obdobné úrovni jako v loňském roce. Pro rok příští by však podle prognózy mělo dojít k poklesu objemu výroby vepřového masa na 22,6 milionu tun. Jedním z důvodů jsou podle náhledu EK nové právní předpisy týkající se skupinového chovu březích prasnic, které si vynutily vysoké investice ze strany chovatelů prasat. Český farmář na takové navýšení financí do svého podnikání není připraven a díky poklesům ustájených zvířat a likvidaci nerentabilních chovů není konkurenceschopný tak, jako dotované státy Evropskou unií. 3.3.4 Vývoj spotřeby vepřového masa Česká republika podle statistického úřadu patří ve spotřebě vepřového masa k zemím nadprůměrným. Z celkové spotřeby masa na jednoho obyvatele v roce 2013, která činí 78,6 kg, tvoří spotřeba vepřového masa 42,0 kg, což dokládají údaje v tabulce č.19. Konzumace vepřového masa jako zdroje živočišných bílkovin je pro výživu v České republice tradičně největší ze všech mas. Největší spotřeba byla zaznamenaná v roce 1990, kdy se spotřebovalo 50 kg masa na osobu za rok. Od té doby byl zaznamenán pokles. Odborná veřejnost pokles spotřeby masa spojovala se snižováním podílu vepřového masa v masných výrobcích. Úroveň spotřeby je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně demografické vlivy včetně struktury obyvatel, spotřební zvyklosti a kupní síla obyvatel a jiné. Při posuzování spotřeby je nutno vnímat i to, že vepřové maso je konkurentem jiným druhům mas, především masu drůbežímu a hovězímu. 39

Vepřové maso hraje v lidské spotřebě velkou roli a to jako dobře využitelný zdroj bílkovin, některých vitamínů a minerálních látek. Nedostatečná spotřeba masa může mít negativní vliv na zdraví rostoucích organismů (dětí a mládeže). Maso obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které jsou potřeba pro vytvoření bílkovinových struktur v těle. Vepřové maso patří mezi potraviny vhodné k vytvoření pestré stravy a u obyvatel České republiky je ve veliké oblibě (Ježková, 2008). Tabulka č. 18 Spotřeba vepřového, hovězího a drůbežího masa v ČR Rok Hovězí maso Vepřové maso Drůbež Rok Hovězí maso Vepřové maso Drůbež 1989 30,0 49,9 13,0 2002 11,2 40,9 23,9 1990 28,0 50,0 13,6 2003 11,5 41,5 23,8 1991 22,4 47,8 12,8 2004 10,3 41,1 25,3 1992 20,4 48,8 12,5 2005 9,9 41,5 26,1 1993 19,8 48,1 11,7 2006 10,4 40,7 25,9 1994 18,4 46,7 11,6 2007 10,8 42,0 24,9 1995 18,5 46,2 13,0 2008 10,1 41,3 25,0 1996 18,2 49,2 13,6 2009 9,4 40,9 24,8 1997 16,1 45,8 15,3 2010 9,4 41,6 24,5 1998 14,3 45,7 17,9 2011 9,1 42,1 24,5 1999 13,8 44,7 20,5 2012 8,1 41,3 25,2 2000 12,3 40,9 22,3 2013 8,0 42,0 25,0 2001 10,2 40,9 22,9 Pramen: ČSÚ 2013 Graf č. 26 ukazuje spotřebu a prodej vepřového masa oproti hovězímu a drůbežímu masu. Graf č. 26 Spotřeba masa hovězího, vepřového a drůbežího masa v ČR Pramen: ČSÚ 2013 40

3.3.5 Úroveň užitkovosti v chovu prasat Kapitola se zabývá užitkovými vlastnostmi u prasat a prasnic, rozdělením užitkových vlastností, popsáním, co která užitková vlastnost znamená. Plodnost u prasnice je schopnost porodit co nejvíce zdravých selat. Mléčnost je schopnost prasnice vyprodukovat mléko od narození až po laktační vrchol. Výkrmnost znamená schopnost u selete či prasete vytvářet z potravy maso a tuk. Jatečnou hodnotou z pohledu strávníka a trhu rozumíme vytvářet produkty maso a tuk. Nejdůležitější analýzou užitkovosti v další kapitole je plodnost, mléčnost a dosažená chovatelská úspěšnost v chovu prasnic. 3.3.5.1 Užitkové vlastnosti prasat Užitkové vlastnosti prasat se rozdělují do několika kategorií a to: - plodnost - mléčnost prasnice - výkrmnost - jatečná hodnota. Plodností se rozumí schopnost prasnice porodit co nejvíce selat živých s co nejmenší úmrtností. Plodnost je fyziologická vlastnost. Projevuje se buď větším, nebo menším počtem vrhů. Pokud má prasnice hodně selat, nepřibývají dostatečně na váze a má to vliv na pozdější odchov v důsledku stresu. Jednak z boje o matčino mléko, při zalehnutí, odstavu a později u výkrmu. Pokud má prasnice málo selat, zvyšují se náklady na jedno sele a to v důsledku nadbytku mléka. Sele se později naučí přijímat potravu v suchém či kašovitém stavu a při odstavu v důsledku stresu dochází k úmrtnosti. Optimální počet selat na jednu prasnici je 10-12 selat. Prasnice je schopná selata krmit a samozřejmě také vytváří dostatek mléka. Potencionální plodnost tímto pojmem rozumíme schopnost prasnice vytvářet dostatek vajíček během říje. Prasnice s dobrou genetickou schopností uvolňuje až 25 vajíček tj. 120 150 % normálního vrhu. Aby došlo ke správné ovulaci, musí se vajíčka prasnice setkat s životaschopnými spermiemi. Pro dosažení početného vrhu je nutné, aby zapuštění či inseminace byly opakované během 30 hodin po refluxu nehybnosti. Plodnost skutečná - jejím charakterem je počet živě narozených selat. Je nižší než potencionální plodnost o množství neoplozených vajíček. 41

Mléčnost je schopnost prasnice vyprodukovat mléko pro selata v době od porodu až po jednadvacátý den, kdy laktace vrcholí. Po laktačním vrcholu produkce mléka klesá až do odstavu. Prasnice je schopna produkovat mléko až 12 týdnů. První mléko se nazývá mlezivo. Obsahuje vitamin A, D, C a ochranné látky. Selata by měla po dobu 36 hodin přijmout co nejvíce mleziva a tudíž do sebe dostat vitaminy a obranné látky pro tvorbu imunitního systému. Přeměna mleziva na mléko trvá v rozmezí od 3 do 6 dní. Výkrmnost znamená, že sele či prase je schopno přijímat a vytvářet z potravy jatečné produkty maso a tuk. Dělíme ji na dva ukazatele, a to průměrný denní přírůstek, který vyjadřuje růst a spotřebu krmiva. Vyjadřuje efektivnost výkrmu. Oba ukazatele spolu souvisí a to díky tomu, že vyjadřují ekonomiku produkce vepřového masa. Jatečná hodnota - má hodně složitou strukturu. Dá se rozlišit podle pohledu strávníka a trhu, požadavky na jakost masa a tuku. Jatečné ukazatele výtěžnost, poměr masitých, tučných a méně kvalitních částí prasete a kvalitních jednotlivých partií. Podle plemenářských účelů lze posuzovat hodnotu prasete několika způsoby, a to staniční metodou a zkouškou užitkovosti. Souhrn nejdůležitějších tělesných a užitkových vlastností prasat v závislosti na výkrmnosti a jatečné hodnotě stanovuje užitkový typ prasat. Můžeme rozlišit několik užitkových typů, např. sádelný, masný, bekonový a kombinovaný. Důležitým faktorem ovlivňujícím vyšší užitkovost v chovu prasat je co nejvyšší počet zdravých, živě narozených a dobře vyvinutých selat z každého vrhu. Užitkové vlastnosti prasat členíme také na: - reprodukční vlastnosti (jsou vyjádřené počtem narozených a dochovaných selat a zabřezáváním prasnic), - produkční vlastnosti (rozumíme jimi znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty). Účinnost výroby zásadním způsobem ovlivňuje nákladovost a celkovou efektivitu výkrmu prasat. Efektivnost vynaložených nákladů na chov prasat se odráží v užitkovosti. Užitkovost se zvyšuje rychlejším tempem než náklady na výrobu. Rostoucí užitkovost ve výkrmu prasat stupňuje efektivnost vynaložených nákladů. Rostoucí užitkovost prasat ovlivňuje také zkrácení doby výkrmu a lepší využití 42

stájových kapacit. Čím jsou lepší užitková kritéria, tím je kratší doba výkrmu a vyšší obrátkovost zvířat (Pulkrábek, 2005). 3.3.5.2 Analýza užitkovosti v chovu prasat Užitkovostí rozumíme vice faktorů v chovu prasat, ale nejdůležitější je plodnost prasnic, mléčnost a dosažená chovatelská úspěšnost v odchovaných selatech. Pro dosažení plodnosti u prasnic je vhodné zapustit prasničky ve věku 210-240 dnů o váze do 130 kg. Faktorem, který ovlivní plodnost je výživa, všude tam, kde dochází k poruchám plodnosti, tam je příčina ve výživě, až potom je příčina v plemenné linii - příbuzenská plemenitba. Musíme mít na zřeteli také ustájení počet zvířat v kotci, dodržení hygieny, možnost výběhu a také přesnou evidenci. Poslední dobou se častěji hovoří v souvislosti s neplodnosti také o SMEDI syndromu a PRRS. SMEDI syndrom zahrnuje tyto jevy: - S - Stilbirth mrtvě narozená selata, - M - Mummification mumifikovaná, - ED Embryonick Death embryonální úmrtnost, - I Infertility - neplodnost. PRRS reprodukční a respirační syndrom prasat je virové onemocnění prasat, které se poprvé vyskytlo v roce 1990 v řadě západoevropských zemí. U nás se poprvé projevilo v roce 1995 a u prasnic je charakterizované reprodukčními chorobami. Této respirační chorobě lze částečně zabránit křížením v mateřské pozici ( ČBU x ČL), res.(čl x ČBU). Je využíván heterózní efekt tj. rozdíl mezi průměrnou užitkovostí kříženců a průměrnou užitkovostí výchozích populací použitých ke křížení (u reprodukce je asi 8-10 %). F1 kříženky dospívají o tři týdny dříve, selata jsou životnější, při odstavu mají vyšší hmotnost, prasnice lepší mléčnost (Pulkrábek, 2005). Stále vyšší potřeba jatečných prasat vede ke snahám zvyšovat reprodukční výkonnost prasnic, tj. počet odchovaných selat na jednu prasnici za rok. Některé podniky dosahují více než 30 odchovaných selat prasnicí za rok ve světě. Prasnice s vysokou reprodukční výkonností mají během březosti vysoké nároky na zásobení plodu živinami. Na jeden plod je třeba, aby placentou proteklo 500 ml krve za minutu. Prasnice se 16 plody tak potřebuje 11 520 l krve za den. Polovina srdeční činnosti prasnice slouží k prokrvení 43

placenty. Následné období laktace je rozhodující pro užitkovost selat. Výkonnost prasnice vyjadřuje množství vyprodukovaného mléka a je závislá na kapacitě mléčných žláz. Vzhledem k tomu, že mléko slouží jen k výživě selat, jeho produkce se vyjadřuje nepřímo prostřednictvím hmotností selat. Provedeným měřením a porovnáním výsledků z předcházejících výzkumů, bylo prokázáno, že se výkonnost prasnice zvýšila. V roce 1952 bylo maximum vyprodukovaného mléka 5,8 l/den. V současné době nejsou výjimkou hodnoty 11 litrů mléka na den. Uvádí se, že na jeden gram tělesné hmotnosti selete je potřeba 4,1 g mléka. Prasnice s 12 selaty ve vrhu a při jejich průměrné hmotnosti 8 kg musí vytvořit 300-350 kg mléka. Vztah mezi počtem selat ve vrhu a produkcí mléka prasnice spolu souvisí. Čím více selat ve vrhu, tím menší podíl mléka připadá na jedno sele (Wähner, 2014). Tabulka č. 19 Počet odchovaných selat na jednu prasnici za rok v ČR Počet odch.selat v Rok ks 2004 18,35 2005 18,14 2006 20,77 2007 20,28 2008 20,07 2009 19,97 2010 20,78 2011 22,13 2012 23,19 Pramen: Inter PIG 2012 44

Graf č. 27 ukazuje stav odchovaných selat na jednu prasnici za rok v ČR Graf č. 27 Stav odchovaných selat v ČR Pramen: Inter PIG 2012 45