Cíl III Zlepšení kvality života. PILÍŘ SOCIÁLNÍ Klíčová akce 12 Podporovat zlepšení sociální situace pracovníků v LH.
Obhospodařování lesů v majetku státu je zásadně determinováno a limitováno zákonem 137/2006 Sb; Vzhledem k tomu, že lesní ekosystémy jsou živé organismy, dynamicky se měnící, je zcela zřejmá disproporce mezi aktuálním stavem lesa v daném konkrétním období a stavem a podmínkami existujícími při vyhlašování veřejné zakázky. Čím delší je interval mezi těmito momenty, tím větší disproporce vzniká a s ní i tlak na úpravu výběrových podmínek. 29.1.2010 2
Z toho vyplývá : a) Úprava podmínek vyplývajících z veřejné zakázky (nedodržíme princip nediskriminace vůči ostatním subjektům ve výběrovém řízení, které neuspěly). b) Výpis nového výběrového řízení, jehož podmínky vytvořil nečekaný přírodní proces s nutností dodržení lhůt stanovených zákonem. 29.1.2010 3
Závěr : Přírodní procesy nečekají na lhůty stanovené člověkem a pokračují si dál svým tempem a vývojem, aniž bychom je v dané chvíli mohli ovlivnit. Vůči pohotovému a rychlému rozhodování na soukromých majetcích je tato činnost díky zákonu, který neměl být nikdy propojen a svázán s hospodařením v lesích, málo účinná a zkostnatělá. Výběrová řízení na zakázky o velkém objemu prací vyhrávají firmy, které je většinou provádějí svými zaměstnanci z jiných regionů, případně cizími státními příslušníky. Výsledkem je odliv lidí z lesního hospodářství v daném regionu a je jeho podstatou. 29.1.2010 4
Řešení : Stanovit jasná pravidla a především ceny za prováděné práce. Oslovit firmy a živnostníky v regionu. V případě přetlaku nabídky dodavatelských prací stanovit jako měřítko výběru reference. Rozhodování o výběru firmy přiblížit co nejvíce venkovnímu personálu, který má s danými dodavateli největší zkušenosti. Provázanost jednotlivých lesnických činností přímo vybízí provádění těchto prací místními subjekty, jednak z hlediska posílení výdělkové úrovně (nízká míra režie) a dále z hlediska dlouhodobě se opakujících, nebo navazujících prací (zalesňování, ochrana kultur, prořezávky), které provádějí místní dodavatelé se zcela jiným vztahem. 29.1.2010 5
Jako transparentní se jeví Dynamický nákupní systém (využívají např. Vojenské lesy a statky s.p.). Velmi důležitá je OSVČ, která byla bývalým zaměstnancem nebo osoba, která pochází přímo z venkovského prostoru, je patřičně vzdělaná a svým životem spjatá s tímto prostorem. Vlastní zaměstnanci jsou vzhledem k platbě sociálního a zdravotního pojištění velmi drazí. OSVČ si odepíše 50-60% nákladů a zdaní 40%. Nabídky prací OSVČ provádět úměrně tak, aby byly splnitelné. Nepožadovat garance (málokterá OSVČ je schopna složit garanci např. 100 000,- Kč ). Ceny za provedené dílo stanovovat ne plošně, ale dle místa a času obvyklé. Vytvořit porovnávací hodnotu k míře zisku. Spočítat normální míru zisku, nacenění. U OSVČ nepožadovat jako ukazatel při výběrovém řízení reference, protože je těmi, kteří neuspějí často napadána a není prokazatelná. 29.1.2010 6
Garancí odvětvové zaměstnanosti ve venkovském prostoru vždy byly především zemědělství a lesnictví. V ČR je venkovský prostor definován jako oblast s obcemi s méně než 2000 obyvateli (venkovské obce), pro účely strukturální politiky s hustotou obyvatel nižší než 100 obyvatel na 1 km 2. V současnosti je v ČR více než 5 600 venkovských obcí (89% ze všech obcí), jež spravují území větší než 73 % plochy státu. Zemědělská půda zaujímá 53% území a více než 33% jsou pokryty lesy 29.1.2010 7
Sociální situace v LHČR : LH ČR se podílí na HDP mezi 0,6 a 0,7 %, počet osob v zaměstnaneckém poměru se pohybuje okolo 20. tisíc osob. Připočteme-li však k lesnictví návazný zpracovatelský průmysl (např. dřevařský průmysl okolo 150 tis. zaměstnanců), pak se úhrnný podíl obou odvětví na HDP přibližuje 6 %. Specifikem LH v ČR je vztah vlastníků lesů a lesnických podnikatelských subjektů, jež vznikl v procesu transformace a privatizace po roce 1990. Největším vlastníkem lesů je státní podnik Lesy České republiky s.p., u nějž téměř 90% lesnických činností je vykonáváno smluvně tzv. podnikatelskými subjekty v lesnictví v režimu outsourcingu. Tyto podnikatelské subjekty zahrnují rozličné právní formy od podnikajících fyzických osob po kapitálové společnosti, v celkovém počtu okolo 38 tisíc. 29.1.2010 8
Počet zaměstnanců Počet podniků 0 27 900 1-5 1 986 6-9 178 10-19 210 20-24 36 25-49 87 50-99 45 100-199 39 200-249 7 nad 250 7 neuvedeno 7 741 Celkem 38 236 29.1.2010 9
K největším lesním podnikům podle počtu zaměstnanců patří: Lesy ČR,s.p. s asi 3560 zaměstnanci. VLS, s.p. s cca 2800 zaměstnanci (polovina těchto zaměstnanců vykonává tzv. strážní službu ve vojenských újezdech a přímo v lesnictví nepracuje). 29.1.2010 10
Počet zaměstnanců v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech), u fyzických osob se permanentně od roku 1989 snižuje, přestože objem prací vzrůstá (v letech 2007 a 2008 zejména v důsledku zpracování větrných kalamit). Do jisté míry se zde promítá nasazování těžebních harvestorových technologií. Na území přes 60 % lesů však stále přetrvávají klasické sortimentní technologie. V porovnání s první polovinou 90. let minulého století je ještě nutno vzít v úvahu substituci, kdy někdejší zaměstnanci vykonávají nyní práce v lese jako OSVČ (jde asi o 27 900 subjektů). Sociálně ekonomický charakter a jejich postavení se však v podstatě nemění. Přehled o počtu zaměstnanců v lesnických činnostech za období 1990 2007 podává Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2007, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha. 29.1.2010 11
Tabulka 2 Počet zaměstnanců v lesnických činnostech 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 57 700 44 616 32 264 29 804 25 702 24 893 23 996 21 835 20 342 19 398 29.1.2010 12
osob 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 rok 29.1.2010 13
Relativně nepříznivá situace v LH ČR je také dlouhodobě v oblasti průměrných mezd. Přehled o tom podává rovněž Zpráva o stavu lesa a LH ČR v roce 2007. 29.1.2010 14
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Průměrná mzda v ČR 14 642 14 787 15 838 16 931 17 864 19 003 20 333 Průměrná mzda v lesnictví 12 109 12 772 13 543 13 796 14 908 16 196 18 020 % 82,7 86,4 85,5 81,5 83,5 85,2 88,6 29.1.2010 15
Významným sociálním problémem LH ČR, s negativní tendencí, je úrazovost. V roce 2007 došlo v lesním hospodářství k 811 pracovním úrazům, z toho ke 12 smrtelným pracovním úrazům (!), převážně v těžební činnosti a zvláště při těžbě dříví. Téměř všechny případy smrtelných úrazů (11) vznikly v důsledku zanedbání bezpečnostních předpisů a vždy se jednalo o OSVČ. Na tomto negativním počtu se podílí i stále se snižující kvalifikace OSVČ. Zdroj Zpráva o stavu lesa a LH ČR v roce 2007. 29.1.2010 16
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pracovní úrazy celkem 1 168 1 119 1 004 975 829 791 811 z toho smrtelné PÚ 1 2 2 4 4 8 12 % smrtelných PÚ 0,09 0,18 0,20 0,41 0,48 1,01 1,48 29.1.2010 17
Vývoj sociálně ekonomických charakteristik v LH ČR není pozitivní. Vedle faktického poklesu zaměstnanosti, nízké úrovně mezd, úrazovosti atd. dochází po roce 1990 k významné dehonestaci kvalifikace u dělnických profesí (až na výjimky u harvestorových technologií) a celkovému poklesu indikátorů kvality života (životní úrovně). Vedle zmíněné těžební činnosti je nutno zvýraznit i problém podceňování odbornosti pracovníků v pěstební činnosti jež se sice neprojevuje bezprostředně, ale vzhledem k naznačeným principům trvalosti, může být významným fenoménem budoucnosti, s obtížným napravováním chyb. Zdroj: Kupčák V., Šmída Z., Regionální rozvoj venkova v České republice a lesnictví, výzkumný záměr MŠMT 6215648902 Les a dřevo- podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dříví jako obnovitelné suroviny. 29.1.2010 18
Regiony, v rámci svých samosprávných celků, mají povinnost zabývat se rozvojem lidských zdrojů. V lesnictví a lesním hospodářství to znamená, že se musí velmi rychle a aktivně zabývat rozvojem venkova a citlivým využíváním místní krajiny ve smyslu využití všech tří funkcí lesa ekonomické, environmentální a sociální za přísného dodržování principu trvale udržitelného rozvoje. Regionální požadavky musí směřovat i k dosud největšímu hospodařícímu podniku státu Lesům ČR, s.p. tak, aby tyto braly v úvahu a principiálně řešily i pomoc drobným vlastníkům lesa. Velké podnikatelské lesnické subjekty ( Less a.s., apod.) se musí při své podnikatelské činnosti také zabývat regionálním rozvojem a rozvojem venkova. Konkrétně zaměstnavatelnostní místních obyvatel. 29.1.2010 19
V rámci zaměstnaneckého pracovního poměru je princip kvalifikace stanoven pracovněprávními předpisy. Kvalifikovanost drobných dodavatelů prací je buď žádná nebo získaná životní zkušeností. Žádaní absolventi středních odborných škol (dělnické profese), z důvodu nízkého nástupního finančního ohodnocení a z možnosti zisku maturitního vysvědčení v různých nástavbových studiích, vykonávají jiné profese (u Policie ČR, Hasičů, řidičů kamionů apod.). O studium je minimální zájem. 29.1.2010 20
Pro uplatnění v dělnických profesích dnes, bohužel, postačuje absolvování krátkého kurzu ( v trvání několika dnů, max. týdnů ), které vede ke snížení odborné kvality, jednostrannosti dělníků ovlivňujících jejich všestranné využití. Zřizovateli středních odborných škol jsou dnes kraje. V ČR je 5 středních lesnických škol, ukončujících vzdělání maturitní zkouškou (v Čechách Písek, Trutnov, Žlutice a Šluknov, na Moravě Hranice). Převážně jde o školy nadregionální (soliterní), uspokojujících nabídku pro více krajů. Např. SLŠ Hranice pro 5 moravských regionů a část pardubického regionu. V letošním školním roce poprvé i pro slovenské zájemce o studium. Absolventi těchto škol, pokud nepokračují ve vysokoškolském studiu, mají minimální uplatnění v současném lesnickém provozu. Proto musí dojít k optimalizaci sítě těchto škol za úzké součinnosti zaměstnavatelů, úřadů práce, krajů, MZe ČR, M ŽP ČR, MMR ČR. Nabídka těchto škol, zejména v Čechách je velká, vzniká tak disproporce mezi absolventy a trhem práce. 29.1.2010 21
V Trutnově a Písku je možno v rámci terciálního vzdělávání studovat i Vyšší odbornou školu lesnickou, ukončenou titulem DiS. Lesnický provoz není k přijímání těchto absolventů do zaměstnání připraven a ani EU je nezná. EU uznává absolventy vysokoškolského studia rozčleněného na bakalářské, magisterské a doktorandské stupně. Vysoké lesnické školství je v ČR soustředěno ve dvou univerzitách České zemědělské univerzitě v Praze a Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Trendy v některých evropských zemích směřují k omezení lesnického vysokoškolského vzdělávání a předpokládají, že lesníky nahradí pouze biologicky vzdělaní lidé. Tlak různých ekologistických aktivistů je velmi mediálně podporován a je vážný. 29.1.2010 22
Otázka: Uměl by se chovat čistý ekolog, bez základů technického myšlení v lese ekologicky? Absence kariérních řádů na různých úrovních lesnického provozu, nemotivuje aktivní zapojení pracovníků do systému celoživotního vzdělávání. Není propracován systém, který by zaměstnancům umožnil získávat nové a aktuální informace. Licence u OLH je časově neomezena. Vzniká nutnost proškolování, pravidelné vzdělávací akce o legislativních změnách apod.. 29.1.2010 23
Řešení : Některé odborné lesnické školy jsou tzv. Trvalými vzdělávacími základnami ministerstva zemědělství ČR. Získaly oprávnění vzdělávat v rámci školského zákona uchazeče o získání plné nebo dílčí odbornosti, případně v rámci systému celoživotního vzdělávání. Toto vzdělávání je plně certifikováno. Silná finanční náročnost výchovy kvalitního pracovníka v dělnické profesi, musí být kromě státu a kraje podporovaná i z nově vzniklého fondu podpory lesnicky potřebných profesí. Do něj by měly přispívat určitým dílem lesnické firmy, zaměstnávající tyto absolventy. Pět středních lesnických škol, ukončujících studium maturitní zkouškou, je pro tento stát dnes již přepychem. Zřizovatelé spolu se sociálními partnery musí vyřešit, které školy budou utlumeny a které budou v nabídce moderního odborného vzdělávání pokračovat. Pokračující školy by také čerpaly část prostředků z nově vzniklého fondu. 29.1.2010 24
Zaměstnavatelé se musí vyjádřit k potřebnosti absolventů Vyšších odborných škol. Podpora vědy, výzkumu a vzdělávání na vysokých školách s lesnickým zaměřením nemůže zůstat pouze na státu, ale je také třeba hledat jiné zdroje. Účelnost existence dvou fakult musí posoudit rovněž stát a požadavky zaměstnavatelů. Tlaku různých ekologistických aktivistů na samý základ lesnické odbornosti je třeba společně čelit trpělivým vysvětlováním laické veřejnosti o nezbytnosti odborného lesnického hospodaření, propagací, lesní pedagogikou apod.. 29.1.2010 25
Vypracovat systém získávání nových a aktuálních informací pro vlastníky lesa, organizací spravujících lesy apod. ve spolupráci lesnického provozu, lesnického školství všech stupňů, MZe ČR i MŽP ČR. Na školách, ve státní správě musí být možnost dalšího vzdělávání OLH. Proškolování pracovníků v lesním hospodářství (v kategorii D) provádět např. při předvádění nových technologií, moderních a efektivních pracovních postupů. Nemá smysl teoretizovat, ale má smysl předvádět praktické aplikace použití nových technologií. Po proškolení a jednoduchém přezkoušení předat certifikát. Držitel certifikátu (OSVČ) bude obodován. Jeho cena při výběrovém řízení bude např. cena za práci + body za získaný certifikát. 29.1.2010 26
Podmínkou efektivního zavádění nových, zejména informačních a komunikačních technologií, které umožní lidem zvýšit kvalifikaci a najít nové pracovní příležitosti je dokonalá realizace bodu 12. 2. (Zpracovat a zavést systém odborného vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace pracovníků ). Orientační časová osa by potom mohla vypadat následovně: 29.1.2010 27
Důraz na zvyšování kvalifikace a personální rozvoj v organizačních jednotkách (dle kvalifikační struktury najednotlivých úrovních). Zajistit soustavnost zvyšování kvalifikace pracovníků v návaznosti na zavádění nových ICT; Zajistit prostory pro systematické vzdělávání pracovníků zejména využíváním existujících odborných zejména školských vzdělávacích kapacit a ty v tomto směru podporovat; Eventuálně posoudit vlastní kapacity a to jak materiální tak personální a jejich kvalitu pro realizaci cíle; Je reálné vytvořit resp. plynule modernizovat stálou trvalou síť pro zvyšování kvalifikace pracovníků v LH prostřednictvím ICT na vybraných školských pracovištích? 29.1.2010 28
Po zvážení a vyřešení všeho výše uvedeného nákup (eventuálně modernizace) ICT vybavení resp. školicích pomůcek a zhodnocení nákladů na odborné školicí programy a kurzy resp. náklady na školitele či školící (školní) instituce. Posoudit další využitelnost nakoupeného ICT vybavení a pomůcek v dalším období (pozn. odpadá při využívání škol). Rozvoj a šíření dovedností k využívání ICT pak povede k: Zvýšení účinnosti a efektivity práce; Větší šance uplatnit se na trhu práce; Tvorbě podmínek pro širší spolupráci mezi pracovníky; Tvorbě podmínek k přístupu ke znalostem; Zvyšování kvality a popularity ICT infrastruktury; Další podpoře zavádění a využívání ICT; Také rozvoji sektoru ICT na místní úrovni; 29.1.2010 29
Dále se jeví jako velmi užitečné a účelné: Efektivněji využívat on line spojení mezi pracovníky (zejména THP), kteří jsou od sebe značně vzdáleni. Tuto dovednost naučit např. na lesnických školách, které danou problematiku umí aplikovat na lesnický provoz. V rámci Trvalé vzdělávací základny MZe ČR na lesnických školách, vybavených moderní ICT, provádět školení pro OSVČ, aby uměly jednoduchým způsobem ICT používat (např. při přihlašování se do Dynamického nákupního systému). Spolupracovat při tom s firmami majícími licenci tuto činnost vykonávat. Naučit praktické používání ICT, ne jen všeobecné. 29.1.2010 30
Problematiku sociálního chování firem a kvalifikace jejich pracovníků řeší například certifikační systém PEFC. Najít cestu jak zvýhodnit držitele tohoto osvědčení. Ti pracovníci, kteří nemají žádnou kvalifikaci nebo pouze tu, kterou získali životní zkušeností, by měli získat nějakou základní, jednoduchou certifikaci, avšak v rámci rovných příležitostí, neprováděnou auditorskou firmou, ale třeba orgánem státní správy na úrovni pověřené obce. Zvýhodnit držitele certifikátů cenově. Při výběrových řízeních na nabízené práce by mělo být podmínkou, u žadatele o práci, vlastnictví certifikátu. Cizí firmy (nemající s lesnictvím a lesnickým hospodařením žádnou zkušenost) jsou velmi drahé. Zabránit odtoku financí mimo lesnický rezort tím, že licenci k vydávání certifikátů budou mít orgány státní správy lesů, orgány státní správy ochrany přírody, vybrané lesnické školy, ÚHUL, apod.. Tato školení dotovat z rozpočtu MZe ČR a MŽp ČR jako náhradu za celospolečenské funkce lesů. 29.1.2010 31
29.1.2010 32