Výrobky slazené medem jsou známy již z pravěku, kdy lidé začali vyrábět mouku. Placky pečené na rozpálených kamenech a různá pečiva medem dochucovali. Nádoby s medem a medové pečivo bylo objeveno již v hrobkách faraonů, ve vykopávkách starého Řecka a Říma. Při římských oslavách slunovratu saturnáliích, kdy měli otroci i páni stejná práva, se lidé veselili, dávali si dárky a zapalovali svíce z včelího vosku. Pekly se sladké medové koláče. Předpokládá se, že právě ony byly předchůdci perníků a našeho vánočního cukroví. V Itálii byly ve vykopávkách objeveny hliněné formy různých tvarů na ono perníkové pečivo. Medem a ovocnými šťávami se sladila kaše, caletky, placky, chléb a koláče. Sladký chléb byl chován ve velké úctě. V 11. a 12. století se konaly v Praze medové trhy. Brtní stromy, ve kterých sídlily včely, byly v lesích označeny a chráněny. Platilo se za ně brtné. V roce 1350 vydal Karel IV. zákaz těžby dřeva v brtních lesích. Rozvoj včelařství a perníkářství byl zaznamenán i za vlády Marie Terezie, která si byla vědoma významu včelařství pro výživu národa a úrodnost sadů a polních plodin, proto osvobodila včelaře od daní. Chleby obsahující med jsou zmíněny již v Bibli jako Marci panis Markův chléb. Byly to vlastně kukuřičné placky slazené medem, kterými se údajně sv. Marek na poušti živil. Od nich pochází i pojmenování perníku marcipán. Medové pečivo je nejen lahůdkou, ale zároveň velmi zdravou a výživnou potravinou. V archivních materiálech je popisován v roce 1438 hladomor z nedostatku potravin. Tehdy pekli benátští pekaři výživný chléb z černé mouky slazený medem a rozdávali jej lidem. A právě tyto chleby zachránily mnoho lidských životů. Obdobné záznamy jsou i z německého Erfurtu. Na památku odvrácení hladomoru se začalo tomuto pečivu říkat chléb svatého Marka a v řadě zemí se dodnes na svátek světce 25. dubna pečou medové chlebíčky. Perníkáři si proto svatého Marka vybrali za svého patrona a v den jeho svátku pořádali perníkářské a cukrářské soutěže, přehlídky a různé oslavy. 6
V Miletíně se prodával promazávaný perník nazývaný miletínské modlitbičky, které poprvé nabízel v roce 1864 na miletínské pouti Josef Erben. Inspirací mu byly dívčí, v hnědé kůži vázané modlitební knížky, které měly na sobě kostěný křížek. Miletínské modlitbičky svým vzhledem připomínají modlitební knížečky. Jsou uprostřed ozdobeny polovinou mandle. Zvláštní perník štramberské uši se prodával ve Štramberku na Moravě na tamější pouti. I dnes se s nimi běžně setkáváme na poutích, jarmarcích, na výstavách nebo v obchodech. Podle pověsti se ve Štramberku uši pečou téměř 800 let na počest vítězství nad Tatary, kteří město obléhali. V noci, před útokem Tatarů, obyvatelé Štramberka prokopali hráz Ženklavského rybníka a jeho voda celé ležení zaplavila a vojáky do jednoho utopila. Na místě zde našli několik pytlů uřezaných uší, které vojáci předávali svému panovníkovi jako důkaz počtu zabitých nepřátel. 16
Po Vánocích jsou dalšími oblíbenými svátky Velikonoce. Křesťané si o Velikonocích připomínají umučení a zmrtvýchvstání Krista, což je podstatou jejich víry, a chápou je jako nejvýznamnější svátky v roce. Velikonoční obyčeje však mají kořeny v dávné minulosti. Spadají do období jarní rovnodennosti a jsou výrazným úsekem jarního kalendářního cyklu. Ústředním motivem Velikonoc je tedy příroda. Jako kontrast k církevním obřadům stojí vedle sebe i připomínky dávných oslav pohanských. Dnes oslavujeme Velikonoce především jako svátky jara, tak jak to vnímali naši pohanští předkové. Barvená vajíčka, kraslice, různá pečiva a perníky s církevními i světskými motivy jsou jejich nedílnou součástí. Vyznačují se jásavými jarními barvami. Červená barva, která je barvou života, barva jarní trávy a slunce, žlutých květin a modré oblohy. Všechny objekty jsou vyjádřením radosti nad probouzející se přírodou. To se odráží i v tvůrčí fantazii perníkářek. Oblíbenými perníkovými velikonočními objekty jsou ošatky a misky s vejci, kuřátka a ptáčata na hnízdě, která vyjadřují mládí a novou životní energii, slepičky sedící v kukaních na vejcích, kohoutci, zajíci, velikonoční pomlázky a řehtačky, velikonoční chaloupky, zahrádky, vázičky s květinami, skotačící domácí zvířátka a v neposlední řadě omladina, která vyjadřuje vzájemnou náklonnost vyšleháním pomlázkou. 29
Medové řezy s povidly 450 g hladké mouky, 200 g moučkového cukru, 50 g másla, 2 polévkové lžíce medu, 5 polévkových lžic mléka, 1 vejce, 2 čajové lžičky perníkového koření, 1 čajová lžička sody Náplň: 500 ml mléka, 6 polévkových lžic polohrubé mouky, 150 g cukru, 2 lžíce rumu, 250 g másla, švestková povidla, čokoládová poleva. Postup: Přesátou mouku a cukr dáme do mísy, smícháme se sodou a kořením. V kastrůlku rozpustíme máslo, med, přidáme mléko a vejce. Dobře promícháme a nalijeme do mouky s cukrem. Tekuté přísady nesmí být horké. Vypracujeme těsto, je vláčné, nelepivé a dobře se s ním pracuje. Rozdělíme je na tři nebo čtyři bochánky a vyválíme slabé, stejně velké placky. Velikost přizpůsobíme velikosti plechu, na kterém jednotlivé placky pečeme. Můžeme válet placky rovnou na pečicím papíru, ustřiženém přesně podle velikosti plechu. Vyválené placky se snadno přenášejí a nepotrhají. Troubu nahřejeme na 170 C, pečeme krátce, přibližně 7 minut jedna placka. Upečené pokládáme na rovnou plochu a necháme vystydnout. Z mléka a polohrubé mouky uvaříme kaši. Za občasného zamíchání necháme vychladnout. Mírně změklé máslo vyšleháme s cukrem a postupně přidáváme kaši a rum. Tři placky potřeme slabou vrstvou povidel a na ně rozetřeme krém. Placky opatrně skládáme na sebe. Poslední, vrchní placka je nepotřená. Zakryjeme celý moučník alobalem, zatížíme prkénkem, aby jednotlivé vrstvy na sebe dobře přilehly. Necháme v chladu do druhého dne. Pak vrchní placku polijeme čokoládovou polevou a po ztuhnutí krájíme na menší kousky. Řezy jsou vláčné, povidla s krémem a lehce kořeněným těstem se chuťově úžasně doplňují. Mikulášské perníčky 500 g hladké mouky, 250 g přírodního cukru, 100 g másla, 3 lžíce tekutého medu, 2 vejce, 1 lžička sody, 1 lžička skořice, 1/2 lžičky anýzu, 2 hřebíčky, 1 lžíce pomerančové šťávy, 2 lžičky kakaa Postup: Ve vodní lázni rozehřejeme máslo, cukr a med. Přidáme koření, kakao a šťávu z pomeranče. Zahříváme a mícháme tak dlouho, až se cukr rozpustí a všechny přísady se pěkně propojí. Necháme vychladit a do vlažné hmoty vmícháme vejce, mouku a sodu. Vypracujeme vláčné těsto a necháme přes noc odpočinout na chladném místě. Druhý den rozválíme a vykrajuje formičkami postavičky čertů, Mikulášů a andílků. 77
103