Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ' ^ S A R Y V ^ Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Petra Palátová Brno, jaro 2008

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Poděkování Děkuji doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za podnětné připomínky a rady udělené v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Obsah 1 Úvod 2 2 Výběrové šetření pracovních sil ve světě a v ČR - historie 3 2.1 Výběrové šetření pracovních sil - základní charakteristika a smysl šetření 3 2.2 Historie VŠPS ve světě a EU 4 2.3 Historie VŠPS v České republice 5 2.4 Definice užívané ve VŠPS 7 2.5 Srovnání měr nezaměstnanosti z VŠPS a z evidence MPSV 8 3 Zaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 11 3.1 Úvod do problematiky 11 3.2 Situace v České republice 11 3.3 Situace v kraji Vysočina 14 3.3.1 Specializace kraje Vysočina 16 3.4 Sektorové srovnání kraje Vysočina a České republiky 17 4 Nezaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 20 4.1 Úvod do problematiky 20 4.2 Vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 až 2007 21 4.3 Specifické míry nezaměstnanosti 23 5 Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě 27 5.1 Výběrový soubor, vážení a intervaly spolehlivosti 27 5.2 Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě 28 6 Zobecnění získaných poznatků o reprezentativnosti dat 35 7 Závěr 37 A Dotazník pro VŠPS - verze 2008 44 B VŠPS ve světě 54 C Základní charakteristiky VŠPS v zemích EU 56 D Výběr dalších informací neodpovídajících realitě 57 1

Kapitola 1 Úvod Každý z nás se denně dostává do styku s velkým množstvím dat a informací. Ať už jsou získávány prostřednictvím vlastní percepce a výzkumu či pouze zprostředkovaně, je nutné dokázat se v záplavě těchto dat dnešní moderní doby orientovat. Poté tato data správně klasifikovat a především mít schopnost kriticky zhodnotit jejich pravdivost a vypovídací schopnost. Jen tak je lze správně a smysluplně využívat k danému účelu. K posouzení jejich správnosti mohou sloužit jejich metadata (informace o příslušných datech, především údaje o jejich vzniku, způsobu a době sběru, účelu). Oblastí, kde je zvlášť nutné vědět o datech co nejvíce, je statistika a její aplikace. A to proto, že tato disciplína velmi často pracuje pouze s výběrovým souborem, tedy částí základního souboru a jeho hodnoty pomocí matematických metod dopočítává a odhaduje. Jakákoliv nevyčerpávající šetření jsou velmi názorným příkladem, kdy je důležité před započetím prací s daty vědět o jejich základních vlastnostech. Jedině tak je možno správně analyzovat a popisovat určité jevy a prezentovat relevantní a kvalitní výsledky. Cílem této práce je posoudit kvalitu dat získaných z velmi důležitého, pro sledování situace a vývoje na trhu práce u nás zásadního šetření. Tím je výběrové šetření pracovních sil. Toto šetření má řadu výhod (probíhá kontinuálně již od roku 1992, výsledky jsou publikovány čtvrtletně, je plně harmonizované se standardy EU). Protože se ale pracuje pouze s výběrem (není tedy zahrnuta celá populace), je zde oprávnění uvažovat o statistických chybách a v některých případech tedy ne o zcela skutečnosti odpovídajících výsledcích. Podle CSU je reprezentativnost vzorku a tedy kvalita výsledků dostačující až na úroveň krajů. Zda tomu tak skutečně je, o tom je možno se přesvědčit v této bakalářské práci. V následující kapitole jsou vysvětleny základní pojmy týkající se tohoto šetření a trhu práce. V kapitolách 3 a 4 je stručný vývoj základních rysů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v kraji Vysočina a v České republice během let 1993 až 2007, tedy od prvních publikovaných výsledků až do současnosti. Další kapitoly ověřují kvalitu informací získaných na základě šetření. 2

Kapitola 2 Výběrové šetření pracovních sil ve světě a v CR - historie 2.1 Výběrové šetření pracovních sil - základní charakteristika a smysl šetření Výběrové šetření pracovních sil (VSPS) je nepřetržité statistické šetření, které je prováděno Českým statistickým úřadem (CSU) na celém území České republiky již od roku 1992. Hlavním cílem VSPS je pravidelné získávání informací o situaci na trhu práce a jejich analýza z mnoha různých hledisek, zejména ekonomických, sociálních a demografických. To umožňuje komplexní pohled jednak na současný stav sledovaných charakteristik a jednak na jejich vývojové trendy. Tyto poznatky lze využít například při tvorbě sociální či zaměstnanecké politiky státu a řešení problémů s nimi spojených. Výběrové šetření pracovních sil probíhá na našem území kontinuálně, vyhodnocování výsledků se provádí v kalendářních čtvrtletích. Za jedno čtvrtletí se považuje 13 referenčních týdnů 1. Výsledky jsou zveřejňovány vždy s dvouměsíčním zpožděním v publikaci Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí roku 2007" 2, která je volně dostupná na internetových stránkách ČSÚ. Ve VSPS je vedle celkové charakteristiky populace ČR zjišťována aktuální struktura zaměstnanosti podle pohlaví, krajů, oblastí, věku, vzdělání, odvětví činnosti, klasifikace zaměstnání a dalších aspektů. Zaměstnanost v národní hospodářství (NH), tj. celková zaměstnanost je dělena na civilní sektor (CS) a příslušníky armády. Dále je z mnoha různých pohledů šetřena nezaměstnanost. Jsou šetřeny základní charakteristiky nezaměstnaných jako věk a vzdělání a dále specifické skupiny nezaměstnaných, podmínky hledání zaměstnání, nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost v oblastech a krajích ČR. V neposlední řadě je šetřen například počet odpracovaných hodin, údaje o podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a další informace 3. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v domácnostech šetřených bytů, které setrvávají či mají v úmyslu zůstat na území České republiky alespoň jeden rok. Přitom není rozhodující, mají-li v šetřeném bytě trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo nehlásený pobyt. U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15 let se zjišťují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Setření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z tohoto důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře (cit. [20]). Postihnout všechny domácnosti i jedince by bylo velmi technicky i finančně náročné, 1. Týden začínající pondělím a končící nedělí, na který se tazatelé dotazují, nikoliv ten, ve kterém je prováděno šetření. Z důvodu minimálního zkreslení informací je žádoucí, aby referenční týden bezprostředně předcházel týdnu, ve kterém je prováděno šetření (podle [11]). 2. Podle příslušného čtvrtletí a příslušného roku. 3. Zaměstnanost, nezaměstnanost, podzaměstnanost a další pojmy jsou vysvětleny v kapitole 2.4. 3

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE a proto, jak už je z názvu celého šetření patrné, vždy se pracuje s nějakým výběrem respondentů, resp. bytů. Ten je prováděn metodou znáhodněného systematického výběru ve sčítacích obvodech (vymezených podle aktualizovaného centrálního registru sčítacích obvodů ze SLDB 4 2001) a je dvoustupňový. Podle údajů CSU představoval tento výběrový soubor ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 přesně 25 916 bytů na území celé republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno téměř 62 tis. osob všech věkových skupin. Přitom 53 320 osob bylo ve věku 15 a více let. Podle [20] tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských a oblastních hodnot. Pro nižší územní celky však není použitelný. Odhady vznikají procesem vážení, kdy je každé osobě ve výběru přiřazen počet osob v české populaci, které reprezentuje. Soubor bytů a tím i respondentů vstupujících do VSPS je pravidelně obměňován. Každý byt zůstává v souboru po dobu 5 po sobě jdoucích čtvrtletí. Obměna souboru každé čtvrtletí je tedy 20 %. Při tomto způsobu rotace lze získat konzistentní informace nejen za navazující období, ale i porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Podle [ 11 ] jsou ve výběrovém šetření pracovních sil v maximální možné míře uplatňována doporučení Evropského statistického úřadu (Eurostatu), Mezinárodní organizace práce (ILO) a dalších mezinárodních organizací. V historii VSPS došlo a dochází k mnohým změnám jak samotného obsahu dotazníků, tak také metodiky. Cílem těchto změn bylo a je průběžné dodržování shodné mezinárodní metodiky a tím i mezinárodní srovnatelnost výsledků, tedy harmonizace šetření s mezinárodními doporučeními. Pro další rozvoj šetření v České republice jsou rozhodující metodická doporučení Eurostatu. Základním dokumentem je nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství 5. Zásadními změnami prošel dotazník v roce 2002 v souvislosti s plnou harmonizací se standardem Evropské unie. Kromě obsahových změn byl realizován přechod na celoplošné používání elektronického dotazníku (metoda CAPI 6 ). Současnou podobu dotazníku VŠPS (verze 2008) přináší příloha A. 2.2 Historie VŠPS ve světě a EU Představa získávání informací o situaci na trhu práce není nová, otázky týkající se placeného zaměstnání byly součástí cenzů v některých zemích již ve druhé polovině 19. století. Postupný proces industrializace a z něj plynoucí členění společnosti vyvolalo potřebu se situací na trhu práce více zabývat. Situace se stala zvláště naléhavá s příchodem velké masy nezaměstnaných osob v souvislosti s velkou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století. První výběrové šetření pracovních sil (angl. termínem označované jako Labour Force Survey - LFS", příp. Labour Force Sample Survey - LFSS") se uskutečnilo v roce 1940 v USA pod názvem Sample Survey of Unemployment. Tendence zavést toto šetření v Evropě byly poněkud pomalejší. Ačkoliv prakticky všechny západoevropské země měly v té době zavedeny obsáhlé registry nezaměstnanosti, první LFS proběhlo až v roce 1950 ve Francii. Druhou evropskou zemí, kde bylo po dlouhých přípravách zahájeno toto šetření bylo Německo v roce 1957. O dva roky později proběhlo také první LFS ve Švédsku, Finsku a v Itálii (zde již 4. Sčítání lidu, domů a bytů. 5. Označení Evropského společenství, tedy Evropské unie. 6. Computer Assisted Personal Interviewing. Tazateli jsou při rozhovoru tímto programem automaticky nabízeny otázky na základě předchozích odpovědí a je ihned upozorňován na podezřelé či chybné odpovědi. Při opakovaném rozhovoru mu program nabízí informativně obsah rozhovoru předchozího (podle [11]). 4

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE od počátku se čtvrtletní periodou). V roce 1960 proběhl pokus o uspořádání LFS na úrovni členských států EURATOMu 7, ten byl opakován až v roce 1968. Po další roky se LFS šířilo především do nových členských států (1973 Spojené Království; 1983 - Irsko, Portugalsko, Řecko; 1984 - Dánsko; 1987 - Nizozemí). Již od počátku se však zúčastněné země potýkaly s problémy nejednotné metodiky a odlišných definic pojmů, stejně jako s neúčastí některých zemí na všech šetřeních. Tyto nedostatky byly vyřešeny v říjnu 1982 schválením rezoluce na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v Ženevě svolané ILO. V některých státech probíhalo LFS již mnoho let před vstupem do EU (Španělsko od roku 1964). Postkomunistické státy střední a východní Evropy (včetně ČR) zahajovaly svá šetření pracovních sil postupně v průběhu 90. let minulého století (upraveno podle [40]). Mimo prostor Spojených států a Evropy proběhlo první LFS v Japonsku (1947), další zemí byl Izrael (1954), možná trochu překvapivě následovaly státy jako Filipíny či Egypt. Od 60. let až do současnosti bylo zaváděno LFS nebo podobné šetření ve většině států světa. Výjimkou jsou nejméně rozvinuté státy světa, kde šetření vůbec neprobíhá nebo o něm nejsou dostupné informace. Data rovněž chybí za 2 komunistické státy - Čínskou lidovou republiku a Korejskou lidově demokratickou republiku. Přehled států světa, ve kterých je v současné době LFS prováděno přináší obrázek v příloze B. Protože jsou členské státy EU, kandidátské země a členové EFTA 8 povinné řídit se společnými standardy a metodikou Eurostatu při provádění LFS, je zaručena úplná srovnatelnost dat v rámci uvedených zemí. Přesto se mezi jednotlivými zeměmi vyskytují velké rozdíly v základních charakteristikách šetření. Tyto rozdíly je možno sledovat v příloze C. Srovnatelnost dat ze šetření zemí mimo EU zůstává otázkou, neboť tyto země nejsou vázány tak striktními pravidly jako členské státy. 2.3 Historie VSPS v České republice Česká statistika práce se do roku 1989 vzhledem k socialistickému režimu vyvíjela plně v návaznosti na systém centralizovaného řízení ekonomiky a jemu odpovídající důsledně centralizovanou organizační strukturu prakticky všech výrobních i nevýrobních institucí ve státě. Tomuto systému plně vyhovovala statistika práce založená především na podnikovém výkaznictví o pracovnících a mzdách, která zabezpečovala úplné a vyčerpávající informace z této oblasti. Podnikové výkaznictví v daných podmínkách vyhovovalo a bylo na vysoké úrovni. Obsahově i metodicky bylo však prioritně orientováno na zabezpečení potřeb vypracování národohospodářských plánů a následné hodnocení jejich plnění. Systém podnikového výkaznictví byl přizpůsoben podmínkám dnešní společnosti, přesto není toto šetření příliš dokonalé. Jednak nezahrnuje pracovníky malých podniků a jednak jsou zaměstnanci vedeni pod ústředím společnosti a nikoliv v místě, kde skutečně pracují. To je z hlediska geografických studií a analýz velmi nevyhovující (upraveno podle [4]). Za minulého politického režimu u nás téměř neexistovala nezaměstnanost. To se po revoluci v listopadu 1989 radikálně změnilo, když se na začátku 90. let postupně začaly ocitat bez práce tisíce lidí. Informace o situaci na trhu práce slouží nejen pro hodnocení vývoje a současného stavu, ale jsou východiskem pro formování hospodářské a sociální politiky státu. A právě vytvoření a fungování trhu práce je jednou z klíčových podmínek 7. Evropské společenství pro atomovou energii, založené v roce 1957 v Římě. Zakládajícími zeměmi byly Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko (podle [49]). 8. European Free Trade Association - Evropské sdružení volného obchodu. Současnými členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. 5

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE realizace ekonomické a společenské přestavby založené na přechodu k tržní ekonomice. Tyto skutečnosti byly mimo jiné jedním z hlavních impulzu k projednání a schválení zavedení výběrových soupisů pracovních sil 9 kolegiem předsedy FSÚ 10 v listopadu 1991. Dalšími faktory tohoto rozhodnutí byl také fakt, že doporučení k zavedení VSPS v ČSFR bylo součástí dokumentace Světové banky a Mezinárodního měnového fondu k členství ČSFR v těchto institucích. Jako nezbytné se jevilo toto šetření také vzhledem k případnému přidružení či vstupu do EU (tehdy ES - Evropské společenství), neboť pro všechny členské státy bylo povinné (upraveno podle [4]). Vlastnímu zavedení výběrových soupisů pracovních sil v České republice předcházelo dlouhé období příprav, konzultací s odborníky jiných zemí, účastí na nejrůznějších konferencích, seminářích a školeních. Hned v listopadu 1990 se čeští statistici zúčastnili semináře Statistického úřadu OSN/ILO k výběrovým soupisům pracovních sil a ekonomickým klasifikacím ve sčítání lidu v Moskvě, další měsíc pak semináře ILO k přestavbě národních klasifikací zaměstnání v Ženevě. Oba tyto semináře byly pořádány v rámci aktivit zmíněných organizací pro pomoc statistice v zemích s tranzitní ekonomikou. Účastnili se jich experti některých vyspělých zemí s tržní ekonomikou (USA, Austrálie, UK, Švédska, Finska, Německa a Švýcarska), kteří představili cíle, organizaci a obsah svých VSPS jako hlavního zdroje informací o situace na trhu práce. Země s tranzitní ekonomikou (včetně České republiky) vyslovily souhlas se zavedením tohoto typu šetření stejně jako s nutností přecházet na soustavu mezinárodně jednotných definic a klasifikací. Vyslovily rovněž požadavek na pokračující podporu přestavby statistiky v těchto zemích (upraveno podle [1]). Podle [3] bylo zavedení šetření připravováno v přímé spolupráci s experty Ministerstva práce a Úřadu pro sčítání lidu a soupisy Spojeného království v Londýně 11. V květnu 1991 proběhla podrobná expertiza britských statistiků v Praze a Bratislavě, následoval pobyt českých a slovenských odborníků v Londýně. Ti zde byli seznámeni s britskou praxí při provádění soupisů pracovních sil. Předmětem školení například bylo: Plánování a řízení rotujícího panelu domácností, výběr domácností pro rotující panel, stratifikace souboru, rozložení čtvrtletního šetření do 13 týdenních období, vážení výsledků, přepočet výsledků šetření vybraného souboru na celou populaci, pozorování šetření v britských domácnostech, sledování práce tazatele apod. Mimo jiné čeští statistici od britských kolegů převzali také sezónní pojetí čtvrtletí (tedy posunutí referenčního období o 1 měsíc před příslušné kalendářní čtvrtletí - 1. čtvrtletí tak zahrnuje prosinec až únor, 2. čtvrtletí březen až květen atd.) Toto se zpočátku jevilo jako výhodné vzhledem k pojetí prvního šetření jako zkušebního" a také k publikaci prvních výsledků již na jaře 1993. Později se však ukázalo, že koncepce kalendářních čtvrtletí je více vyhovující a přistoupilo se na ni počátkem roku 1998 (podle [7]). Zavedení výběrových soupisů pracovních sil i jejich pravidelné provádění je velmi náročné. Jednak z hlediska zajištění po stránce obsahové a metodické, jednak z hlediska vytvoření organizační a personální struktury. Protože toto všechno vyžaduje nemalé finanční prostředky, byly od počátku hledány optimální varianty, které by při minimálních nezbytných nákladech a v nejkratším čase vedly k nejefektivnějším výsledkům. Vybíralo se mezi 9. Výběrové soupisy pracovních sil (VSPS) je původní název, na současný název se přešlo v roce 1994. 10. Federální statistický úřad, vedle něj existoval již před rozdělením Československa ještě Český statistický úřad a Slovenský štatistický úřad. Federální statistický úřad zanikl v roce 1993 a jeho funkce a činnosti přebraly dva zmíněné úřady. 11. Další konzultace a pomoc poskytly např. Úřad statistiky práce USA, INSEE - francouzský národní institut pro statistiku a ekonomické studie, EUROSTAT, ILO a další instituce [7]. 6

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE třemi variantami. První z nich byla možnost uskutečnit první VSPS v rámci připravovaného mikrocensu za rok 1992. Druhá navrhovala uskutečňovat VSPS hned od začátku jako samostatné šetření, avšak s roční periodou 12. Třetí varianta počítala začít přímo s cílovou podobou šetření, tedy se čtvrtletní periodou. Tato varianta se po diskuzích stala vítěznou, a to především z těchto důvodů: Zachycení změn v průběhu roku, vytvoření stálé sítě tazatelů - profesionálů, rovnoměrnější rozložení finančních prostředků vynaložených na šetření v průběhu roku, přechod mnohých členských států ES z roční periody na čtvrtletní (upraveno podle [4]). 2.4 Definice užívané ve VSPS Pro snadnější pochopení problematiky situace na trhu práce v České republice je důležité vysvětlit některé základní pojmy a definice, se kterými statistika práce pracuje. Podle [12] vychází metodika užívaná ve VŠPS z Rezoluce o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti". Tato rezoluce, přijatá 13. mezinárodní konferencí statistiků práce v říjnu 1982, obsahuje komplexní definice a doporučení ILO pro sledování uvedených jevů. Pro potřeby základního rozdělení populace pro zařazení na trhu práce je dělení podle ekonomického statutu na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnané a nezaměstnané, a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. K zaměstnaným jsou řazeny všechny osoby 15-ti lete a starší, které během referenčního týdne příslušely do následujících kategorií: placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin: - v práci - osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích; - v zaměstnání, ale ne v práci - osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin: - v práci - osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo naturáliích; - v podniku, ale ne v práci - osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci; Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období byli navíc v zaměstnání, jsou také považováni za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené (podle [12]). 12. Ve většině evropských zemí mělo šetření zpočátku roční, někde i dvouletou periodu, později se však začalo přecházet na čtvrtletní. 7

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti lete a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tyto tři podmínky: nebyly zaměstnané; hledaly aktivně práci 13 ; byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané. Registrovaní nezaměstnaní jsou ti nezaměstnaní, kteří využívají služeb státních organizací zprostředkujících práci - úřadů práce. Všechny osoby 15-ti lete a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané podle výše uvedeného dávají dohromady tzv. pracovní sílu. Vedle zaměstnaných a nezaměstnaných je třeba také zmínit skupinu osob podzaměstnaných. Jsou to osoby v placeném zaměstnání nebo osoby pracující ve vlastním podniku, které nedobrovolně pracovaly kratší dobu, než je normální pracovní doba určená pro danou činnost a které během referenčního období hledaly práci nebo byly připraveny pro další práci. K základním charakteristikám trhu práce patří míra nezaměstnanosti (MN). Nejčastěji je používána ve dvou podobách: Obecná míra nezaměstnanosti Specifická míra nezaměstnanosti 14 _ počet nezaměstnaných pracovní síla počet nezaměstnaných z dané skupiny obyvatelstva pracovní síla z dané skupiny obyvatelstva 2.5 Srovnání měr nezaměstnanosti z VSPS a z evidence MPSV Výpočet obecné míry nezaměstnanosti používaný u VSPS je odlišný od výpočtu v případě dalšího velmi důležitého zdroje dat o situaci na trhu práce - evidence Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí 15 (SSZ MPSV). Podle něj byla nezaměstnanost do konce 2. čtvrtletí 2004 počítána jako podíl přesné evidence registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání (podle ÚP) a součtu zaměstnaných v NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním 13. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků k založení vlastní firmy a další způsoby. 14. Popisuje nezaměstnanost určité sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. 15. Správa služeb zaměstnanosti zveřejňuje již od počátku své existence (1990) každý měsíc údaje o počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních místech, každé čtvrtletí informace o struktuře uchazečů i volných pracovních míst, a to až do úrovně okresů (podle [14]). 8

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V Č R - HISTORIE (podle VŠPS) a registrovaných neumístěných uchazečů o práci podle evidence ÚP. Od 3. čtvrtletí 2004 došlo ke změně metodiky a nyní je počítána jako podíl dosažitelných neumístěných ucha zečů o zaměstnání16 a součtu zaměstnaných podle VŠPS, počtu pracujících cizinců (podle MPO 17 ) a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (podle MPSV). Vzhledem k odlišnosti metodiky jsou samozřejmě odlišné i výsledky. Srovnání míry nezaměstnanosti podle definice ILO/VŠPS a MPSV podle obou metodik přináší obr. 1. Na něm je patrné, že hodnota MN podle nové metodiky se sice více přiblížila hodnotě získané z VŠPS, ale i přesto zde zůstává rozdíl okolo 1 %, přičemž hodnota VŠPS bývá nižší. Tato odchylka se vyskytuje dlouhodobě a podle ČSÚ lze předpokládat, že se jedná o nevýběrovou chybu 18. Obr. 1. Srovnání míry nezaměstnanosti podle VŠPS a MPSV Zdroj: [35, 34, 33, 32, 31, 30, 29, 28, 39] + vlastní výpočty. Kromě odlišnosti metodiky použité ve VŠPS a v případě MPSV je tato diference pravdě podobně způsobena souběhem několika faktorů, mezi něž patří tyto skutečnosti: Osoby, které uvedou alespoň 1 hodinu práce v referenčním týdnu, jsou podle ILO klasifikovány jako zaměstnaní. Mohou ale zároveň být registrovanými uchazeči o za městnání na úřadech práce. Osoby, které mají problémy se svým pracovním uplatněním, jsou méně ochotné ko munikovat v rámci výběrového šetření nebo udávají nepravdivé informace; údaje o celkových počtech nezaměstnaných tak mohou být v určité míře podhodnoceny. Výskyt tzv. non-response"19, u nichž je třeba předpokládat odlišnou sociální skladbu domácností (větší zastoupení nezaměstnaných). 16. Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 jsou to všichni ti, kteří mohou ihned nebo nejpozději do 14 dnů nastoupit do zaměstnání. 17. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 18. Chyba, která není způsobena statistickou odchylkou mezi charakteristikami výběrového a základního sou boru. 19. Neodpovědí" - nevyplněné dotazníky v důsledku odmítnutí respondentů účastnit se šetření, příp. v dů sledku výběru neobydlených bytů. 9

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V ČR - HISTORIE Ve výpočtu míry nezaměstnanosti MPSV je počítáno s výsledkem počtu zaměstnaných v NH podle výsledků VSPS. Je to proto, že úřady práce mají k dispozici počet (registrovaných) nezaměstnaných, nikoliv však počet zaměstnaných. A protože tuto hodnotu nelze ve čtvrtletní periodě získat jiným způsobem, počítá se právě s údaji z VSPS. Opačná vazba, tedy využití údajů MPSV ve výběrovém šetření pracovních sil, pochopitelně vzhledem k charakteru VSPS neexistuje, všechny údaje VSPS jsou původní a pouze převážené na celou populaci. 10

Kapitola 3 Zaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 3.1 Úvod do problematiky Od pádu socialismu v roce 1989 u nás po celé období 90. let probíhala složitá přestavba z centrálně řízeného hospodářství na tržní ekonomiku, jejíž dopady můžeme pozorovat dodnes. Velmi výrazně tyto změny zachycuje situace na trhu práce - ať už vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti, nebo především struktura zaměstnaných podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (OKEČ). Právě zde je velmi dobře patrné, ve kterých oblastech národního hospodářství nastal velký útlum, které oblasti stagnují, a které na druhé straně prodělávají rozvoj. Základním typickým rysem české ekonomiky v polistopadové éře je značný úbytek pracovních sil v odvětvích primárním sektoru, těžbě nerostných surovin a těžkém průmyslu. Naopak velmi výrazně posiluje terciemi sektor, tedy služby. Kraj Vysočina se v zásadě shoduje s celkovou charakteristikou struktury zaměstnanosti v České republice, ovšem ponechává si některá svá výrazná specifika (viz kapitola 3.3.1 a 3.4). Pro účely zadaného úkolu je zpracována struktura zaměstnanosti (resp. počet zaměstnaných) podle OKEČ ze třech možných pohledů pro 6 vybraných let (z celkového počtu 15 po sobě jdoucích ročních průměrů) počínaje rokem 1993 (1. publikované výsledky z VSPS) a konče rokem 2007 (zatím poslední dostupná data). Tento výběr slouží lepší přehlednosti a pro daný účel je jeho rozsah dostatečný. Ze všech kategorií OKEČ podle vymezení VSPS (resp. ILO) jsou z výpočtů záměrně vyřazeny kategorie P - činnosti domácností, kategorie Q - exteritoriální organizace a instituce a kategorie nezjištěno. Tyto tři uvedené kategorie OKEČ dohromady představují zanedbatelný zlomek procenta z celkové sumy (max. 0,01-0,02%). Někdy je u těchto kategorií ve výsledcích VSPS dokonce uváděno, že se údaj ve výběrovém souboru vůbec nevyskytl nebo není k dispozici nebo je nespolehlivý. To se stává zvláště v případě nižších územních jednotek - tedy oblastí NUTS 2 - tzv. regionů soudržnosti a oblastí NUTS 3 - krajů 1. 3.2 Situace v České republice Celkový počet zaměstnaných se mezi lety 1993 až 2007 zvýšil o 50 tis. osob. Tento pozitivní trend je při stárnutí české populace způsoben přílivem pracovních sil ze zahraničí. Dalším důvodem je činnost zprostředkovatelen práce a aktivní politika zaměstnanosti. Dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost vykazuje kategorie C - zpracovatelský průmysl, ve kterém v roce 2007 podle výsledků VSPS pracovalo více než 1400 tis. osob, což je téměř 29% podíl na celkové zaměstnanosti (ČR má podle VSPS nejvyšší podíl zaměstnaných ve zpracovatelském prů- 1. NUTS - Statistické územní jednotky Evropské unie vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovnávání ekonomických ukazatelů členských zemí. Převzato z francouzského La Nomenclature des Unites Territoriales Statistique či z anglického The Nomenclature of Units for Territorial Statistics (podle [53]). 11

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA myslu v celé EU - ve 2. čtvrtletí roku 2007 to v ČR bylo 28,6 %, zatímco průměr EU 27 2 činil pouze 18,3 %). Tento podíl stejně jako počet zaměstnaných v tomto odvětví se v průběhu sledovaných let příliš neměnil, i když změny v jeho vnitřní struktuře se zřejmě udaly poměrně výrazné (např. úpadek dříve tradičních odvětví jako byl kožedělný průmysl a oděvnictví či sklářství, naopak vzestup potravinářského průmyslu a výroby nápojů, polygrafického průmyslu, výroby plastických hmot, farmaceutického průmyslu apod.). Dalšími tradičně silnými" odvětvími jsou F - stavebnictví a G - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Zatímco však ve stavebnictví se zaměstnanost od roku 1993 zvýšila jen minimálně na současných téměř 450 tis., druhý ze jmenovaných oborů si polepšil o více než 20 % na hodnotu 613 tis. zaměstnaných. Naopak odvětví s nejmenším podílem zaměstnanců dnes představuje kategorie A 02,B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, a to pouze 0,1 % (3 tis. pracujících), dále pak C - těžba nerostných surovin - 1,1 % (54 tis.) a E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - 1,5 % (73 tis.). Pozice těchto odvětví v rámci NH byla vždy slabá a počet zaměstnanců a podíl na celkové zaměstnanosti se v nich v průběhu let výrazně snižuje. Obory, ve kterých došlo během sledovaných let k největšímu poklesu zaměstnanosti jsou podle očekávání zemědělské obory a také těžba nerostných surovin. Nejvíce byl strukturálními změnami postižen obor A 02,B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, kde z původních 53 tis. zaměstnanců v roce 1993 zůstalo do dnešní doby pouze 3 tis. osob, tj. pokles o 94 %, přičemž největší skok nastal mezi roky 2005 a 2007 - pokles o 35 tis. zaměstnanců. V případě odvětví C - těžba nerostných surovin je pokles také výrazný - z původních 126 tis. pracovníků je zde dnes zaměstnáno 54 tisíc (asi 43 % původní hodnoty). Tento pokles je způsoben především útlumem těžby černého a hnědého uhlí na Ostravsku a v severních Čechách. Ačkoliv tento útlum probíhal z největší části v 90. letech, dodnes okresy v těchto regionech, označované jako strukturálně postižené" 3, vykazují největší míru nezaměstnanosti (více než 15 %) a kvalita života zde není příliš vysoká. Posledním odvětvím, které ztratilo velké množství pracovníků, je A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti. Z původních 320 tis. osob v tomto odvětví dnes pracuje pouze 173 tis. (54 % původní hodnoty), což představuje 3,5 % všech zaměstnaných (jedna z nejnižších hodnot na světě). Toto snížení počtu pracovníků je důsledkem hlavně přílivu levných potravinářských produktů ze zahraničí, dále vysokým stupněm mechanizace a chemizace a v neposlední řadě také společnou zemědělskou politikou Evropské unie. Odvětvími, které si naopak velmi polepšily, jsou hlavně K - nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti a J -finanční zprostředkování. V prvním jmenovaném dnes pracuje 353 tis. osob (161 % ve srovnání s rokem 1993) a financemi se zabývá více než 100 tis. osob (140 % hodnoty z roku 1993). Vzestup zaznamenaly také odvětví H - ubytování a stravování, N - zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti a ostatní služby. Odvětvími, které mírně navýšily počet pracovníků je již výše zmiňované F - stavebnictví a také L - veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. Možná trochu překvapivě poklesl počet zaměstnanců v oblasti M - vzdělávání a dále v I - doprava, skladování a spoje. Popsanou situaci v České republice znázorňují tabulky 1 až 3 na straně 13. 2. EU 27 je zkratka pro současný počet členských států Evropské unie po jejím posledním rozšíření v roce 2007. 3. Oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností (cit. [47]). Byly vymezeny v roce 2000 a jedná se o okresy Most, Karviná, Teplice, Chomutov, Děčín, Kladno, Ostrava-město, Přerov, Louny, Frýdek-Místek. 12

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA Tab. 1. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České republice - absolutní hodnoty (tis.) Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 321,6 250,4 200,7 184,2 150,7 173,2 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 53,4 54,9 46,6 43,7 38,7 3,0 Těžba nerostných surovin C 125,7 90,1 77,2 61,1 49,3 54,2 Zpracovatelský průmysl D 1444,4 1407,4 1307,8 1318,2 1296,1 1405,5 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 98,9 100,2 83,7 83,8 76,6 72,7 Stavebnictví F 423,9 467,5 443,2 425,2 458,5 446,8 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 510,3 639,6 640,6 619,8 614,8 613,1 Ubytování a stravování H 148,9 155,6 157,4 170,5 181,7 181,5 Doprava, skladování a spoje 1 388,1 388,2 371,0 367,6 359,7 363,8 Finanční zprostředkování J 68,1 94,8 98,8 95,2 96,5 101,7 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 219,6 256,1 256,5 269,1 288,3 353,0 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 308,4 310,6 336,5 325,7 333,2 326,4 Vzdělávání M 315,0 311,8 286,7 309,1 296,6 290,1 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 282,1 273,0 276,6 304,2 328,1 338,2 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 162,9 166,2 176,1 179,4 189,8 194,3 Celkem 4871,3 4966,3 4759,4 4756,8 4758,6 4917,7 Tab. 2. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České repub ice - podíly (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 6,6 5,0 4,2 3,9 3,2 3,5 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 1,1 1,1 1,0 0,9 0,8 0,1 Těžba nerostných surovin C 2,6 1,8 1,6 1,3 1,0 1,1 Zpracovatelský průmysl D 29,6 28,3 27,5 27,7 27,2 28,6 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 2,0 2,0 1,8 1,8 1,6 1,5 Stavebnictví F 8,7 9,4 9,3 8,9 9,6 9,1 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 10,5 12,9 13,4 13,0 12,9 12,5 Ubytování a stravování H 3,1 3,1 3,3 3,6 3,8 3,7 Doprava, skladování a spoje 1 8,0 7,8 7,8 7,7 7,5 7,4 Finanční zprostředkování J 1,4 1,9 2,1 2,0 2,0 2,1 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 4,5 5,2 5,4 5,6 6,1 7,2 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 6,3 6,2 7,1 6,8 7,0 6,6 Vzdělávání M 6,5 6,3 6,0 6,5 6,2 5,9 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 5,8 5,5 5,8 6,4 6,9 6,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 3,3 3,3 3,7 3,8 4,0 3,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tab. 3. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České republice -bazích í indexx / ( % ) Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 100,0 77,9 62,4 57,3 46,9 53,9 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 100,0 102,8 87,2 81,9 72,5 5,6 Těžba nerostných surovin C 100,0 71,7 61,4 48,6 39,2 43,1 Zpracovatelský průmysl D 100,0 97,4 90,5 91,3 89,7 97,3 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 100,0 101,3 84,6 84,7 77,4 73,5 Stavebnictví F 100,0 110,3 104,5 100,3 108,2 105,4 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 100,0 125,3 125,6 121,5 120,5 120,1 (po kračován í na další straně) 13

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA (pokračování tab. 3) OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Ubytování a stravování H 100,0 104,5 105,7 114,5 122,0 121,9 Doprava, skladování a spoje I 100,0 100,0 95,6 94,7 92,7 93,7 Finanční zprostředkování J 100,0 139,2 145,0 139,7 141,6 149,3 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 100,0 116,6 116,8 122,6 131,3 160,7 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 100,0 100,7 109,1 105,6 108,0 105,8 Vzdělávání M 100,0 99,0 91,0 98,1 94,2 92,1 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 100,0 96,8 98,1 107,8 116,3 119,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 100,0 102,0 108,1 110,1 116,5 119,3 Celkem 100,0 102,0 97,8 97,8 97,8 101,0 3.3 Situace v kraji Vysočina Zaměstnanost v národním hospodářství v kraji Vysočina má podobnou strukturu jako zaměstnanost v České republice, avšak některé odlišnosti tu existují. Na tomto místě je třeba poprvé upozornit, že s publikovanými výsledky na krajských úrovních je nutno pracovat obezřetně. Výběrový soubor bývá poměrně malý a proto nemusejí být výsledné odhady zcela přesné. Spolehlivost výsledků se snižuje s velikostí sledovaného území; za kraj Vysočina je tedy mnohem nižší než v případě České republiky. Následující text vychází z údajů v tabulkách 4 až 6 na straně 15 a 16. Celková zaměstnanost se v kraji Vysočina během sledovaných let zvýšila z 235 tis. osob o 5 % na 248 tis. osob. Stejně jako v případě ČR, je i zde nejvíce zaměstnaných v odvětví D - zpracovatelský průmysl a to 93 tis. osob. Podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti je však o 9% vyšší než v České republice a od roku 1993 se navíc počet zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o čtvrtinu. Tento nárůst je částečně způsoben příchodem zahraničních investorů, především do oblasti strojírenství. Další odvětví s vysokým počtem zaměstnanců, které však zůstávají na stejné úrovni, jsou odvětví G - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží - 25 tis. (10%) a F - stavebnictví - 22 tis. (9%). Hned za nimi následuje A 01 - zemědělství, které je pro Vysočinu rovněž typické a čímž se podstatně liší od ČR jako celku. V roce 2007 zde pracovalo v tomto odvětví 20 tis. zaměstnanců. Je to sice o polovinu méně než v roce 1993, ale stále tato hodnota představuje 8 % všech zaměstnaných (v ČR pouze 3,5%). Nejméně zastoupeny opět podobně jako v České republice jsou odvětví A02,B- lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti (ačkoliv toto odvětví zažilo podle výsledků VŠPS ve sledovaných letech dílčí nárůst počtu zaměstnanců - tab. 5), dále C - těžba nerostných surovin - 1 tis. pracovníků (0,5 %), to je menší podíl než v ČR (1,1 %) a / -finanční zprostředkování (3,6 tis. - 1,5 %, zatímco ČR 2,1 % - tento rozdíl je způsoben hlavně přítomností finančních subjektů ve větších městech (především v Praze) a v obecně bohatějších regionech. Odvětvím s nejvyšším úbytkem pracovních sil je kromě odvětví A 02, B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, za které není v roce 2007 dostupná hodnota, C - těžba nerostných surovin (dnes pouze 31 % počtu zaměstnanců oproti roku 1993) a A 01- zemědělství, myslivost a související činnosti (53 %). Naopak největší příliv zaměstnaných je možno sledovat v odvětvích K - nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti (176 % původní hodnoty z roku 1993), H - ubytování a stravování (167%) a O - ostatní veřejné, sociální a osobní služby (151 %). Hodnoty jsou vyšší než v případě ČR, což je pro tato odvětví v případě Vysočiny spíše překvapující. Pravděpodobně je to 14

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA způsobeno vyšší dojezdností obyvatel Vysočiny za prací v těchto oborech do větších center (Brno, Praha) v kombinaci s vyšším zastoupením živnostníků a drobných podnikatelů. Tab. 4. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - absolutní hodnoty (tis.). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 38,3 27,1 25,4 26,1 21,5 20,2 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 4,1 4,7 5,3 4,0 3,1 Těžba nerostných surovin C 3,7 2,3 1,9 1,7 1,3 1,2 Zpracovatelský průmysl D 74,0 77,8 79,0 83,7 79,3 92,8 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 4,9 5,9 4,4 4,2 2,2 4,5 Stavebnictví F 17,4 22,5 21,7 20,2 23,7 21,8 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 21,6 25,8 21,9 25,0 24,7 25,2 Ubytování a stravování H 4,2 4,8 5,7 5,8 6,2 7,1 Doprava, skladování a spoje I 12,7 17,2 11,9 13,2 13,9 14,4 Finanční zprostředkování J 2,8 3,2 4,1 2,9 3,4 3,6 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 4,8 6,2 6,4 8,3 7,7 8,5 Veř. správa a obrana, pov. soc. zabezp. L 14,9 12,1 13,7 14,5 15,2 15,8 Vzdělávání M 14,6 14,3 13,5 12,8 14,3 12,8 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 12,9 12,7 12,4 12,7 13,9 13,4 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 4,4 6,6 4,8 4,5 5,8 6,6 celkem 235,4 243,1 232,0 239,6 236,3 247,8 Tab. 5. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - podíly (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 16,3 11,2 11,0 10,9 9,1 8,1 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 1,7 1,9 2,3 1,7 1,3 Těžba nerostných surovin C 1,6 0,9 0,8 0,7 0,5 0,5 Zpracovatelský průmysl D 31,5 32,0 34,1 34,9 33,5 37,4 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 2,1 2,4 1,9 1,7 1,0 1,8 Stavebnictví F 7,4 9,2 9,3 8,4 10,0 8,8 Obchod, opr. motor. voz. a spottř. zb. G 9,2 10,6 9,4 10,4 10,4 10,2 Ubytování a stravování H 1,8 2,0 2,4 2,4 2,6 2,9 Doprava, skladování a spoje I 5,4 7,1 5,1 5,5 5,9 5,8 Finanční zprostředkování J 1,2 1,3 1,8 1,2 1,5 1,5 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 2,0 2,5 2,8 3,5 3,3 3,4 Veř. správa a obrana, pov. soc. zabezp. L 6,3 5,0 5,9 6,1 6,4 6,4 Vzdělávání M 6,2 5,9 5,8 5,4 6,1 5,2 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 5,5 5,2 5,3 5,3 5,9 5,4 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 1,9 2,7 2,1 1,9 2,4 2,7 celkem 100,0 100,0 100,0 99,9 99,8 100,0 15

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA Tab. 6. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - bazické indexy (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. ^ OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 100,0 70,9 66,5 68,2 56,1 52,7 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 100,0 113,5 128,2 96,8 75,2 Těžba nerostných surovin C 100,0 62,1 50,8 47,2 34,4 31,6 Zpracovatelský průmysl D 100,0 105,1 106,7 113,1 107,1 125,3 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 100,0 119,7 88,9 85,0 46,0 91,0 Stavebnictví F 100,0 128,9 124,5 116,1 135,9 125,3 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 100,0 119,7 101,4 115,8 114,3 116,8 Ubytování a stravování H 100,0 114,3 133,6 137,0 147,1 167,2 Doprava, skladování a spoje I 100,0 135,1 93,4 103,5 109,5 113,1 Finanční zprostředkování J 100,0 114,6 150,2 105,6 124,9 131,2 Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 100,0 128,0 134,0 173,0 160,7 176,7 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 100,0 81,3 91,9 97,4 102,2 105,7 Vzdělávání M 100,0 97,7 92,4 87,7 98,0 87,6 Zdrav, a soci. péče, veterin. čin. N 100,0 98,1 95,7 98,0 107,8 103,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 100,0 152,1 109,0 102,7 132,1 151,0 Celkem 100,0 103,3 98,6 101,9 100,6 105,3 3.3.1 Specializace kraje Vysočina Tabulka 7 ukazuje hodnotu indexu specializace (Is) pro kraj Vysočina v porovnání s Českou republikou pro počátek našeho sledovaného období (rok 1993) a pro koncový rok 2007. Tento index je vypočítán jako podíl zaměstnaných v příslušném odvětví v kraji Vysočina dělený podílem zaměstnaných v příslušném odvětví v České republice. Tak můžeme snadno zjistit, ve kterých odvětvích má Vysočina převahu nad Českou republikou (Is větší než 1) a ve kterých naopak zaostává (Is menší než 1). Hodnota vlastně udává, kolikrát je podíl zaměstnanců v daném odvětví v kraji Vysočina vyšší, resp. nižší než v ČR. Tab. 7. Index specializace pro kraj Vysočina. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 2007 Zemědělství, myslivost a související činnosti A 01 2,46 2,31 Lesnictví, rybolov, chov ryb a souv. činnosti A 02, B 1,59 Těžba nerostných surovin C 0,60 0,42 Zpracovatelský průmysl D 1,06 1,31 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 1,02 1,22 Stavebnictví F 0,85 0,97 Obchod, opr. motor, vozidel a spotřebního zboží G 0,88 0,82 Ubytování a stravování H 0,59 0,78 Doprava, skladování a spoje I 0,68 0,78 Finanční zprostředkování J 0,84 0,71 Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti K 0,45 0,48 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. L 1,00 0,96 Vzdělávání M 0,96 0,88 Zdravotní a sociální péče, veterin. činnosti N 0,95 0,79 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby O 0,55 0,67 Nejvyšší hodnotu indexu vykazuje pro oba sledované roky kategorie A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti a to téměř 2,5. Hodnota se však postupně snižuje a mírné snižování lze očekávat i do budoucna. V roce 1993 měl index vysokou hodnotu také pro 16

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA A 02, B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti - 1,59, pro toto odvětví však pro rok 2007 nejsou spolehlivé údaje (lze však předpokládat hodnotu vyšší než 1). Dalšími odvětvími s převahou Vysočiny je tradiční C - zpracovatelský průmysl - 1,31 (toto odvětví se vyznačuje nejvyšším nárůstem hodnoty indexu během sledovaných 15 let o 0,25); následuje E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - 1,22 (nárůst o 0,20). Kromě dvou uvedených odvětví si od roku 1993 mírně polepšilo také několik dalších oborů, v žádném z nich se však již kraj Vysočina zaměstnaností nevyrovná ČR. Nejmenší hodnotu indexu mají odvětví C - těžba nerostných surovin (0,42 - důsledek nerovnoměrného rozložení ložisek nerostných surovin po České republice a výrazný útlum těžby uranu v lokalitě Rožná na Bystřičku), odvětví K - nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti (0,48 - velký monopol Prahy, příp. dalších větších center) a dále O - ostatní veřejné, sociální a osobní služby (0,67 - obecně nižší nabídka těchto služeb). Odvětví, které prodělalo největší pokles počtu pracovníků vzhledem k České republice je N - zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti - pokles o 0,16. 3.4 Sektorové srovnání kraje Vysočina a České republiky Obrázky 2 až 4 porovnávají podíly zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářství v kraji Vysočina a v České republice. Jde o sektor primární (kategorie A 01 + A 02, B) označovaný zjednodušeně jako zemědělství a lesnictví"; sekundární (kategorie C + D + E + F) - průmysl a stavebnictví"; a o sektor terciární (ostatní kategorie), označovaný jako služby". Zaměstnanost v priméru 1 >/ Y S O Č I N A 16 14 12 " 10 1 8 6-4 -2 i i1 AA ^ <#> ^ <#> «#> ^ g f 1 HH H H 1 g f g f ^ g g -1 Obr. 2. Zaměstnanost v priméru - srovnání ČR a kraje Vysočina podle výsledku VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. Primér (obr. 2) se vyznačuje poklesem podílu zaměstnaných, u České republiky plynulým, v případě kraje Vysočina s menšími výkyvy. Hodnota pro Českou republiku se snížila asi o polovinu na 3,6 %, hodnota pro Vysočinu klesla o 10 % na současných 8 %. Z toho vyplývá, že se v průběhu let snižují i rozdíly mezi oběma územími - v roce 1993 to bylo 10 %, dnes jen necelých 5 %. Velké procento osob zaměstnaných v priméru v kraji Vysočina je dáno hlavně 17