Zaplať, troubo! S výplatou k lichváři 18

Tatrovka v potížích. Indický korupční skandál zasahuje až do Kopřivnice 24 Státe, postav nám soukromou křižovatku, zní plán na stavbu Exitu 4 na D1 32 Česku prospívá, že nemá euro, krizi ale stejně neunikne, říká stratég z ING 38 Týdeník vydavatelství Mladá fronta www.euro.cz 34 Zaplať, troubo! S výplatou k lichváři 18 20. 8. 2012 CZ 48 Kč SK 2,40

www.euro.cz 3 inzerce A121007691 obálka Vojtěch Velický Když ihned je časovou preferencí Stovky milionů lidí na světě žijí v chudobě, která je nesrovnatelná s českými sociálně vyloučenými lokalitami, a přesto se tam spoří Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz Před pár lety v Americe výzkumníci studující finanční gramotnost tamní populace položili asi 7000 účastníků dlouhodobého průzkumu tři nejtriviálnější otázky na úročení, inflaci a diverzifikaci rizika. Stejný test si můžete udělat sami. Za prvé, když stovka uložená v roce jedna vynáší roční úrok dvě procenta, kolik dostanete po pěti letech? Žádný chyták na výpočet složeného úroku: tazatelům stačilo, když byla odpověď více než 102. Druhá otázka se podobně nezáludně ptala, zda se reálná hodnota vkladu s jednoprocentním úročením snižuje při dvouprocentní inflaci. Konečně třetí trivialita spočívala v tom, zda máte obvykle bezpečnější výnos, když investujete do jednoho akciového titulu, nebo jednoho akciového podílového fondu. Jenom 27 procent respondentů dokázalo na všechny tři dotazy odpovědět správně a 46 procent se trefilo aspoň do prvních dvou odpovědí. V Česku to není a nemůže být zásadně jinak, a navíc jsme s výukou finanční gramotnosti v plenkách. To, že nás kdysi učili trigonometrii, ještě neznamená, že ji umíme použít, a to ani v případě, že před lety jsme to uměli na jedničku. Zkrátka mezi výukou a informovaným rozhodováním není bůhvíjaká korelace, což platí i pro osobní finance. Samotné kurzy gramotnosti nebo zařazení osobních financí do osnov jsou potřebné, ale i kdyby se jejich absolvováním dovzdělal celý národ, neznamená to, že se nezanedbatelné procento lidí nedostane do finančních potíží. Většina zkušených psychologů a behaviorálních ekonomů si o schopnosti lidí řídit se nabytými znalostmi v praktickém životě nedělá žádné iluze. Třeba optický klam mentálního účetnictví v poměřování velkých a malých částek a relativních cen: i vysokoškolsky vzdělaní lidé se zdravě rozhořčí nad celkovými úrokovými náklady u hypoték, když se jedná o stotisícové částky. Pár stovek navíc zaplacených u pětitisícové půjčky do výplaty nikoho nezvedne ze židle, i když úrok překračuje po započtení poplatků jedno procento denně. Ti, kteří tyhle produkty tlačí, vědí totéž co odborníci, byť to nedovedou akademicky tak pěkně formulovat: klientů, jejichž časová preference je ihned, rychle a jednoduše, je hodně. Přestože půjčku do výplaty zdaleka nedostane každý žadatel a ti úspěšní mají pravidelný měsíční čistý příjem kolem republikového průměru, takže by mohli dostat kontokorentní úvěr od banky s mnohem lichva focus nižším úrokem, astronomická roční procentní sazba nákladů (RPSN) u požadované půjčky je nezajímá. A to ani tehdy, když je výrazně uváděna. Nezajímá je ani fakt, že kreditní karta by jim stejnou službu udělala zadarmo, pokud by vše zaplatili v rámci bezúročného období. Ukládat si malé částky stranou vyžaduje vnitřní disciplínu, a není-li jí, hodí se nejlépe defaultní řešení. Rozhodnutí o půjčce by ale mělo být činěno s chladnou hlavou malé rychlé půjčky, ať už jsou prodávány pod jakýmkoli názvem, právě spoléhají na to, že jsou přijímány impulzivně. Kdo chce šetřit a má s tím problémy, udělá líp, když se nechá přinutit k úsporám (například srážka z výplaty), a naopak musí vytvořit bariéry proti vyčerpání úspor a zadlužování. Účelové spoření (třeba na důchod či na vzdělání) nebo termínované vklady jsou typickými příklady. Není vůbec pravda, že chudí lidé nemohou šetřit, to by se třeba na indickém venkově neuživila cyklo-spořitelna. To je člověk, který za malý poplatek dennodenně objíždí na kole vesničany, většinou ženy, a vybírá od nich nepatrné úložky. Vzhledem k tomu, že se ke spoření zavázaly, je dodržení kontraktu v morální rovině povinností. Samozřejmě že venkovanky by mohly šetřit někde do štrozoku, ale jednak by se k tomu samy nepřinutily, jednak by jim mohl peníze sebrat (a propít) manžel. Jinde si koupí pokladničku a zahodí od ní klíč (to se vážně dělá v zemích tak navzájem odlišných, jako jsou třeba Filipíny a východoafrická Keňa). Stovky milionů lidí na světě žijí v chudobě, která je nesrovnatelná s českými sociálně vyloučenými lokalitami, a přesto se tam spoří, často neformálním, někdy až dojemně primitivním, ale účinným způsobem. Spoření má smysl, i když je spojeno s negativním úrokem, prostě si vytváříte finanční rezervu. Nemá smysl připomínat, že tihle lidé nejsou závislí na peněžních dávkách od státu, jež jsou ve většině rozvojových zemí neznámým pojmem. I negramotní, chudí lidé si dovedou pomoci, pokud nežijí v totálně rozvrácených komunitách, doslova nacucaných nejrůznějšími sociálními patologiemi, lichvou počínaje, kriminalitou, alkoholismem a drogovou závislostí konče. Západ se svou mnoho desetiletí selhávající sociální politikou není žádným vzorem, ač nad rozvojovým světem s jeho low cost řešeními vytrvale ohrnuje nos. V tomhle ohledu jsme jeho naprosto pevnou součástí. l

sleva až 46 % na www.euro.cz přístup do on-line archivu týdeníku Euro elektronické vydání na adrese evydani.euro.cz spolehlivá distribuce na zadanou adresu sleva oproti koupi na stánku až 1146 Kč za rok dárek dle vlastního výběru Dvě vstupenky do AQUAPALACE PRAHA hodnota dárku 1170 Kč cena ročního předplatného 1790 Kč cena ročního studentského předplatného 1590 Kč Knihy SLAVNÍ VOJEVŮDCI FORMULE 1 v celkové hodnotě 1548 Kč Knihy ŽIVOTY ŘÍMANŮ LIDÉ STARÉHO EGYPTA v celkové hodnotě 1448 Kč cena ročního předplatného 1790 Kč cena ročního studentského předplatného 1590 Kč Roční předplatné týdeníku Euro se slevou 46 %. Oproti koupi na stánku za rok ušetříte 1146 Kč www.euro.cz cena ročního předplatného 1350 Kč Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně e-mailem Objednávky pište na predplatneeuro@mf.cz Předplatit si můžete také online na našich stránkách www.mf.cz/produkty/euro Volejte na číslo +420 225 276 256 Pošlete SMS na číslo +420 602 154 345 ve tvaru: EURO PODMÍNKY nabídka platí do vyčerpání zásob nabídka platí jen pro nové předplatitele, kteří v posledních 6 měsících nebyli v evidenci plátců předplatného předplatné nelze zrušit v průběhu předplatitelského období první číslo bude zasláno po úhradě předplatného dárek bude zaslán do 30 dnů po úhradě předplatného nárok na studentské předplatné prokážete potvrzením o studiu Svoji objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Podrobné informace a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz

www.euro.cz 5 inzerce A121008270 časopis roku 2011 v kategorii Launch nebo relaunch cover story 18 byznys hodný utajení?. Mnoho firem poskytujících krátkodobé půjčky své vlastníky skrývá 38 Náročná doba. Když mluvím s kolegy, všichni se snažíme nepodléhat stresu a zároveň si všichni alespoň občas dopřejeme dovolenou, říká Martin Nijkamp z ING monitor 8 Makroekonomika 14 Bez záruky, Evropská unie 15 Pozitivní zprávy 16 Lidé a podniky cover story 18 Finanční trh Krátkodobým půjčkám se v Česku daří. Je to lichva? Anebo je země jen rájem pro ty, kteří založí byznys na neznalosti, nevědomosti a naivitě lidí? report 24 Automobilový průmysl Ravinder Rishi namočil do indického korupčního bahna i kopřivnickou Tatru 28 Alfarezidence Spor o žižkovskou parcelu může přijít daňové poplatníky draho. 30 Pražský dopravní podnik Loni se pražskému primátorovi podařilo zaskočit odpůrce, nyní mu to oni vyhazovem šéfa DPP Vladimíra Liche vrátili 32 Dopravní stavitelství Firma, kterou spoluvlastní matka exšéfa dopravního podniku Dvořáka, připravuje projekt křižovatky. Zaplatit ji má stát 36 Zdravotnictví Vysoké dávky vitaminu C mohou významně potlačovat nežádoucí účinky onkologické léčby a usmrcovat buňky tumoru 38 Martin Nijkamp Otevírat v Česku pobočku po revoluci bylo velmi intenzivní, říká hlavní stratég skupiny ING global hyde park 50 Kauza radar Poslední, co by si všichni přáli, je návrat na kótu trapnosti v brdských lesích. Romneymu by to měl někdo říct 52 Hospodářství Bojovat proti dluhům pouze tvrdým škrtáním, nebo naopak pumpováním peněz je krátkozraké. Klíčová je analýza toho, jestli věci fungují efektivně 54 PPP Stavět dálnice přes PPP projekty se v zahraničí mnohokrát osvědčilo. Proč by to nešlo také v Česku? 55 Právo a byznys Novela zákona o veřejných zakázkách se často dotýká stavebních prací. Pro zadavatele to sice znamená vyšší transparentnost, ale i náročnost light obsah euro 34 56 Gastropolis: New York V Americe je zvykem, že se před večeří chodí na nějaký dobrý koktejl, a to nejlépe do jiné restaurace než do té, kam se pak jde večeřet. Naštěstí je v New Yorku tolik báječných míst kde strávit večer, že toho nebudete litovat 61 Víno: Spielberg Archlebov či Žarošice nejsou jména, která by byla v souvislosti s vinohradnictvím a vinařstvím kdovíjak často zmiňována. Změna nastala, když v Archlebově vyrostlo moderní, ambiciózní vinařství Spielberg 62 Restaurace: Casa de Carli Touha Mattea de Carliho otevřít vlastní restauraci v Praze došla naplnění. Před nedávnem převzal do své režie bývalý podnik Amici miei 44 Pobaltí Na zavedení eura jsou hospodářsky zralé, někdejší nadšení pro společnou měnu ale v Litvě a Lotyšsku citelně ochladlo 48 Švýcarské banky Anonymita při ukládání peněz v helvétských bankách je čím dál více ohrožena. Do výnosného tajemství zakously EU a Spojené státy 49 Čína Peking podněcuje firmy k zahraniční expanzi. Například bankéřům ale mnohdy chybí na globálním trhu potřebné zkušenosti

6 Euro 34 20. srpna 2012 monitor 6 Lesy ČR Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu nadále postrádají zdůvodnění, proč se obora u Radějova na Hodonínsku stala pro státní podnik trvale nepotřebnou. Za ucelených 1077 hektarů v chráněném území získala od Leoše Novotného 1410 hektarů, které nakoupil v území lesních správ Dobříš, Rychnov nad Kněžnou, Ledeč nad Sázavou, Frýdek Místek a Český Krumlov 10 Pohledávky Pošramocená pověst byznysu okolo inkasa pohledávek by se už brzy mohla vylepšit. Asociace inkasních agentur totiž připravuje novou legislativu, která upraví provozování této činnosti na českém trhu 11 Investice Akciová společnost PPP Centrum, stoprocentně vlastněná ministerstvem financí, definitivně končí. Její úkoly a pravděpodobně i zaměstnance převezme nově vznikající Úřad pro veřejné investování 12 ČSTV Český svaz tělesné výchovy, největší sportovní organizace v zemi, hospodařil v loňském roce s obrovskou ztrátou 1,147 miliardy korun. Ztráta za předcházející období, tedy rok 2010, dosáhla 306,6 milionu 13 Automobilový průmysl Značka Maybach v koncernu Daimler končí. Investice miliardy eur ji udržela při životě necelých deset let. Nadále bude nejluxusnější limuzínou koncernu Mercedes třídy S Za Radějov už raději nic Státní lesy nechávají vyhnít čtyřicet milionů, na které si ocenily majetek ve směněné oboře Směna pozemků v oboře Radějov byla pro stát nevýhodná, vytýká Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) Lesům České republiky ve zprávě o jejich hospodaření. Stát na směně jednoznačně vydělal, tvrdí naopak státní podnik. Zřejmě vydělal tolik, že nějakých čtyřicet milionů korun za další majetek v oboře už nechává plavat. Po Leoši Novotném, který se před dvěma lety stal pánem obory v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, nechce peníze za oplocení, zvěř, posedy a některé cesty. Jsem připraven tento zbytný majetek převzít a uhradit, tvrdí Novotný, bývalý majitel potravinářské firmy Hamé, jehož syn rozjíždí byznys na železnici. Majitel obory prý jen čeká, až se z Lesů ČR ozvou. Mám zájem tento problém vyřešit, ujišťuje Novotný. Zato státní podnik nemá zájem se k nedořešené věci vyjadřovat. Mluvčí Zbyněk Boublík na dotazy ani po urgencích neodpověděl. Úspěšnější nebyl týdeník Euro ani u generálního ředitele Svatopluka Sýkory. Ten otázky přesměroval zpět na mluvčího. Kontrolní zpráva NKÚ o hospodaření státních lesů státnímu podniku mimo jiné vytkla, že do loňského července, kdy prověrka skončila, neuzavřel smlouvy, které by navazovaly na provedenou směnu pozemků. Měly to být smlouvy o převodech vlastnictví k věcem movitým a nemovitým za zhruba čtyřicet milionů korun a ke zvěři za přibližně 1,8 milionu korun, uvádí materiál NKÚ. Jiří Kalivoda, který kontrolu vedl, očekává, že výsledky se bude zabývat také sněmovní kontrolní výbor. Vláda projednávání zprávy přerušila. Dva roky sem, dva roky tam V reakci Lesů ČR na zprávu NKÚ zveřejněné na webu státního podniku není o nedořešeném majetku v radějovské oboře jediná zmínka. Podrobnější nezveřejněné připomínky vysvětlují, že v lednu 2010 uzavřela státní společnost k takzvanému zbytnému majetku smlouvu o smlouvě budoucí, která má co do závaznosti stejné účinky jako smlouva kupní. Pouze prý odkládá převod do doby, kdy změnu vlastníka pozemků v oboře zpečetí katastr nemovitostí. To se přitom stalo v říjnu roku 2010. Smlouvy budou uzavřeny do konce roku 2012 po vypořádání veškerých administrativních procesů, slibují státní lesy v komentáři ke kontrolnímu nálezu. Ani slovo o soudní blokaci části oplocení, o kterou požádalo město Strážnice. Jeho lesy jsou součástí obory a neúspěšně se je snaží získat zpátky. Strážnice si dělá nárok na část plotu. Věc dala k soudu, aby rozhodl, jestli na něj má město nárok, říká Novotný. Míní, že právě tento spor brzdí jeho definitivní vypořádání s Lesy ČR. Strážnická místostarostka Hana Kosířová takové vysvětlení považuje za absurdní. Město má na plot podle zákona nárok, zdůrazňuje s tím, že na žalobě rozhodně nemusí váznout definitivní vypořádání státu s majitelem obory. Ale po tom, jakou vstřícnost předvedly Lesy ČR vůči Leoši Novotnému, se Strážnice předběžně bránila tomu, aby nedostal také majetek svázaný s městským lesem.

www.euro.cz 7 Lesy ČR monitor Platit, Prosím. Majitel radějovské obory Leoš Novotný (vpravo, vlevo je vedoucí obory Arnošt Buček) má podle svých slov zájem uhradit státu přes čtyřicet milionů korun, ve společnosti Lesy ČR ale nejsou schopni dva roky starý obchod dotáhnout do konce. FOTO ČTK Měli jsme obavu, že státní podnik prodá majiteli obory celý plot. Proto jsme požádali o vydání příslušné části, ale to nám zamítl, vysvětluje místostarostka Kosířová, proč město podalo žalobu. Hrozila mu situace, že na svém pozemku bude mít cizí plot. Zase bychom byli uvězněni, dodává. Zažalovaný plot je ovšem jen malým kouskem z celého oborního oplocení. Novotný odhaduje, že jde zhruba o desetinu. Sporná část se dá jednoduše vyčlenit a zbytek realizovat, navrhuje. Směnu pozemků v daňčí oboře za lesy roztroušené na pěti místech po republice si Novotný vyřídil v době, kdy ministerstvo zemědělství vedl jeho známý Jakub Šebesta. Ministerstvo muselo totiž transakci posvětit. Proti směně tenkrát protestovali tehdejší starostové Radějova a Strážnice až u premiéra Jana Fischera. Neúspěšně ho žádali, aby obchod zastavil. Současný starosta Radějova Martin Hájek se s privatizací obory v chráněné krajině smířil. Obora je sice v našem katastru, ale žádné pozemky v ní nemáme. Její stav se změnil spíš k lepšímu. Majitel snížil stavy zvěře, přece si nebude drancovat svůj les, říká Hájek. Za dobu, kdy Novotný užíval oboru jako nájemce, musely státní lesy zaplatit pokutu 350 tisíc korun. Česká inspekce životního prostředí potrestala podnik za to, že nezabránil devastaci přírody v daňčí oboře. Vypořádání nedořešeného majetku mělo nastat poté, co byla změna vlastníka pozemků zanesena do katastru nemovitostí. To se stalo v roce 2010. Strážnice chce z obory ven Město Strážnice má v soukromé oboře Radějov asi 360 hektarů svého lesa a usilovně hledá cestu, jak ho vysvobodit. V žádném případě les neprodáme, jak pan Novotný chtěl, zdůrazňuje místostarostka Kosířová. Jak poznamenává, s majitelem obory se snaží jednat smírnou cestou. Narazili ale na ustanovení v mysliveckém zákoně, které říká, že o změnu honitby může požádat jen nový vlastník obory, tedy Leoš Novotný. Souhlas však podmiňuje tím, že postavíme plot oddělující náš les a pak mu ho bezplatně převedeme, vysvětluje místostarostka. A v tom vidí obrovský zádrhel. Nějaké tři miliony, na které by oplocení vyšlo, se v rozpočtu nenajdou. Ale hlavně je to v rozporu se zákonem o obcích. Už 750 tisíc korun, které nás stálo dřívější oplocení, abychom uchránili les před další devastací zvěří, byla velká rána pro městskou pokladnu, připomíná Kosířová. Jenže kdyby město nechalo lesy zničit přemnoženými daňky a jeleny chovanými v oboře, hrozila by mu jako vlastníkovi pokuta. Nemám s tím problém. Když z obory chtějí vystoupit, klidně ji rozdělme. Přeplocení ale musí zajistit Strážnice. Vyčlenění lesa je v jejím zájmu, stojí si za svým Novotný. Jako soukromý vlastník se za plot bere jinak, než se k oplocenkám staví státní lesy. Ministerstvo zemědělství ani Lesy ČR nijak nezdůvodnily, čím byla směna pozemků v oboře pro stát výhodná. A to je podstata, kritizuje Kalivoda z NKÚ dva roky starý obchod. Kontroloři postrádají zdůvodnění, proč se obora stala pro státní podnik trvale nepotřebnou. Za ucelených 1077 hektarů v chráněném území nabídl Novotný státnímu podniku 1410 hektarů, které nakoupil v území lesních správ Dobříš, Rychnov nad Kněžnou, Ledeč nad Sázavou, Frýdek Místek a Český Krumlov. NKÚ má výhrady také k dřívějším odprodejům hájenky a dalších budov včetně souvisejících pozemků Leoši Novotnému. Lesy ČR uzavřely v roce 2005 a 2007 smlouvy o prodeji nemovitostí, přestože nebyly zřejmé důvody nepotřebnosti tohoto majetku, vytýká NKÚ. Když šlo o hájenku, smlouva nevázla jako na nějakém plotě. l Táňa Králová kralova@mf.cz

8 Euro 34 20. srpna 2012 monitor makroekonomika Bratia nám utekajú Pohled na předběžná data o vývoji českého HDP ve druhém čtvrtletí, která statistici zveřejnili minulý týden, nevzbuzuje radost. Ba co hůř, na rozdíl od prvních tří měsíců roku se tentokrát už naplno projevila ochabující průmyslová výroba. To naši východní sousedé si podobné starosti dělat nemusejí. Jejich ekonomika pádila mnohem rychlejším tempem už před krizí. Rok 2009 byl sice pro Slováky o něco tvrdší, po následném zmátoření jsou na tom ale znovu o poznání lépe. Sice také zpomalují, ale k nule to mají ještě pořád relativně daleko. Není tajemstvím, že země pod Tatrami je ještě více závislá na výrobě automobilů než Česko. Také na Slovensku se občas varuje před jednostranným zaměřením hospodářství, hlavní ale je, že všechny tři továrny (Volkswagen, PSA Peugeot Citroën, Kia Motors) zatím chrlí auta bez větších problémů. Hlavně závod německé automobilky u Brati- Zaostáváme. Čtvrtletní růst HDP (meziročně, v %) 5 2,5 0-2,5-5 -7,5-6,2-5,3 pramen: EOECD -2,8-3,7 0,9 4,9 3.Q 2009 4.Q 2009 1.Q 2010 2.Q 2010 3.Q 2010 4.Q 2010 1.Q 2011 2.Q 2011 3.Q 2011 4.Q 2011 1.Q 2012 2.Q 2012 slavy šlape o sto šest. Loni rozjel sériovou výrobu modelů Volkswagen up!, Škoda Citigo a Seat Mii, která by měla letos vytáhnout roční produkci až na 400 tisíc vozidel. 3,7 4,4 3,0 4,0 3,3 3,7 3,1 3,4 3,5 2,1 1,4 3,0 0,3 3,4 3,0 2,7 Česko Slovensko Pravda, v přepočtu HDP na obyvatele jsme na tom v porovnání se Slováky stále lépe, ale tendence přibližování je zřejmá. Abychom se za pár let nedivili... (pto) l -0,4-1,2 Makroekonomické ukazatele ČR a jejích vybraných obchodních partnerů (v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak) HDP Průmyslová výroba (2.Q 2012) (VI/2012) Dovoz (VI/2012) Vývoz (VI/2012) Běžný účet platební bilance* (v % HDP, 4.Q 2011) Inflace (VII/2012) Míra nezaměstnanosti (VII/2012) Hlavní burzovní index (10. až 16. 8. 2012) Výnos desetiletých vládních dluhopisů (Ø za posledních 30 dnů) Česko -1,2-2,2 0,9 5,6-1,7 3,1 8,3 1,6 2,44 Německo 0,5-0,3-0,1 4,8 7,3 1,9 6,8 0,7 1,35 Slovensko 2,7 11,3 2,8 10,2 1,0 3,7 13,3 červen -0,4 3,24 Čína 7,6 9,2 červenec 4,7 červenec 1,0 červenec 5,2 2011, odhad 1,8 4,1 červen -2,6 3,31 Polsko 3,5 1.Q 2012 1,2-5,7-0,5-5,1 4,0 12,4 červen 1,3 4,90 Francie 0,3-2,3 5,8 4,3-2,1 1,9 10,0 březen 1,3 2,13 Rusko 4,0 3,4 červenec -3,4-7,7 6,4 1.Q 2012 5,6 5,4 červen 0,7 8,65 Itálie -2,5-8,2-7,1 5,5-1,5 3,0 10,8 červen 2,6 6,04 Rakousko 0,2 2,6 květen 2,6 duben 1,4 duben 2,8 2,1 4,5 červen 1,7 1,95 Británie -0,8-4,3 0,9-2,5-1,9 2,6 8,0 červen -0,2 1,54 Maďarsko -1,2 0,6 3,0 5,6 0,6 5,8 10,9 červen 0,3 7,37 USA 1,5 4,4 2,2 7,1-3,6 1.Q 2012 1,4 8,3 0,3 1,57 Brazílie 0,8 1.Q 2012-5,5-5,2 červenec -5,6 červenec -2,1 2011 5,2 5,8 květen 0,3 2,86 Indie 5,3 1.Q 2012-1,8-13,5-5,5-2,8 2011, odhad 10,1 červen 9,8** 0,6 8,16 Japonsko 1,4-1,5-2,2-2,3 1,2 1.Q 2012-0,2 červen 4,3 červen 2,3 0,77 * u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF ** odhad CIA za celý rok 2011 pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD Bačovská dynamika. Průmyslová produkce (2012, meziročně v %, neočištěno). Dynamika vývozu (2012, meziročně v %). HDP na obyvatele v paritě kupní síly (2011, EU27 = 100). Výroba dopravních prostředků na Slovensku (2012, meziroční index, očištěno o vliv pracovních dnů) 15 15 100 150 10 10 90 140 Česko Slovensko 5 5 80 130 0 0 70 120-5 -5 60 110-10 -10 50 100 Leden Červen Leden Červen 1996 2011 Leden Červen prameny: ČSÚ, SÚ SR, Eurostat

www.euro.cz 9 makroekonomika monitor S kázní k nucené solidaritě V Rize i Vilniusu by před zavedením eura měli rádi jistotu, že společná měna aspoň přežije 30 Česko Lotyšsko 17 22 Litva 16 24 18 podíl průmyslu/finančních služeb na brutto přidané hodnotě.(v %, 2010) růst hdp. (v %, meziročně 2. Q 2012) -1,2 2,7 4,3 růst hdp. (v %, oproti 1. Q 2012) -0,2 0,4 1,0 hdp v paritě kupní síly oproti průměru EU27.(v %) 58 62 80 vládní dlouhodobé dluhopisy. (výnos v % p.a., průměr za červenec 2012) 2,6 4,7 4,8 spotřebitelská inflace. (v %, meziročně za červen 2012) 2,1 2,6 3,8 průmyslová výroba. (bez stavebnictví, v %, meziročně k červnu 2012) -0,3 0,3 5,4 výdaje na konečnou soukromou spotřebu. (v %, meziročně za 1. Q 2012) -2,8 5,4 7,7 zadluženost veřejného sektoru. (v poměru k HDP, v %, 2011) 42,6 38,5 41,2 deficit veřejného sektoru. (v poměru k HDP, v %, 2011) 3,1 3,5 5,5 pramen: Eurostat Vdnešním čísle (str. 44 až 47) se věnujeme zájmu Lotyšska a Litvy přidat se k pobaltskému premiantovi Estonsku a přijmout euro. Ač mezinárodní instituce oběma zemím členství v eurozóně doporučují, musejí Lotyši a Litevci poměřovat argumenty pro i proti. Obě země mají národní měny pevně vázány na euro a fixaci chtějí za každou cenu udržet. Proto si koneckonců Lotyši museli v roce 2009 půjčit 7,5 miliardy eur, což je obrovská částka odpovídající skoro třetině HDP země! Máte tedy všechny nevýhody fixního kurzu, ale žádnou z výhod společné měny. Jenže ty výhody dnes vypadají velice skromně, nevěsta stihla v mezidobí chytit pár ošklivých nemocí. Takže na misce vah proti je nevyhnutelně kalkulován podíl na nákladech spojených se zachraňováním zemí, které mají sice násobný HDP na obyvatele, ale mnohem menší politickou kuráž a vůli k obětem. V grafech srovnáváme Lotyše i Litevce s námi v řadě ekonomických ukazatelů. Pokud bych měl vaší pozornosti doporučit jen jeden z nich, pak je to podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě ve srovnání s vahou finančního sektoru a byznysových služeb. Je až zarážejícně velký, ten rozdíl ve struktuře české a lotyšské ekonomiky. Pro Rigu je mnohem důležitější zvažovat význam finančního sektoru obsluhujícího sousední Rusy, kteří chtějí ulít část peněz na účty v blízkém pohraničí. Česko by zase mělo dbát na zdraví svého průmyslu. Bez ohledu na ideologii tady pořád zůstane potřeba hospodářské politiky odpovídající reálné struktuře ekonomiky, včetně postoje ke společné měně. Ta teď ovšem musí prokázat, že je schopna přežít. Že by v Rize i ve Vilniusu rádi svůj vstup načasovali tak, aby euro mělo tenhle testík už za sebou, tomu lze i na dálku velmi dobře rozumět. l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz

10 Euro 34 20. srpna 2012 monitor slíva Inkaso pohledávek Nový zákon bude do konce roku Pivovarnictví Proč Staropramen obohatil ovocná piva o éčka Originální receptura je jedním z důvodů obrovského úspěchu Cool Lemonu u nás, pochvalovala si loni společnost Pivovary Staropramen svůj velký hit. Letos přesto složení populárního piva s ovocnou příchutí a nízkým obsahem alkoholu v tichosti změnila. Obohatila je o umělá sladidla sacharin, cyklamát sodný, aspartam a acesulfam K, považovaná za sporná éčka. V našich pivech s ovocnou příchutí jsme se rozhodli částečně nahradit cukry náhradními sladidly, a tím snižujeme jejich celkovou kalorickou hodnotu o dvacet procent. To je důležitý atribut pro ženy a mladé dospělé spotřebitele, kteří jsou jejich nejčastějšími konzumenty, vysvětluje mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Jak dodává, pozměněním receptury nabídli spotřebitelům novou přidanou hodnotu. V reklamě na Cool Lemon ani na letošní přírůstek s grepovou příchutí ovšem výrobce na takové vylepšení nijak neupozorňuje. Použitím umělých sladidel se výrobek nákladově zlevňuje. Legislativě to neodporuje, pokud jsou éčka na obalu deklarovaná, říká Pavel Dostálek z pražské Vysoké školy chemicko-technologické, kde se věnuje pivovarství. Rozumí tomu, že určité skupině konzumentů snížení energetické náročnosti vyhovuje. Sám nicméně příznivcem syntetických sladidel není. Pokud chtěl výrobce snížit kalorickou hodnotu, mohl zvolit sukralózu nebo přírodní stévii, míní lékařka s nutriční specializací Václava Kunová. Sacharin a cyklamát považuje za obstarožní sladidla. Mluvčí Staropramenu upozorňuje, že při výrobě ovocného piva používají jen povolené přídatné látky. Podle nejmodernějších vědeckých výzkumů nepředstavuje jejich použití v povolené míře žádné zdravotní riziko, zdůrazňuje Barvík. Jak poznamenává, v nápoji je obsah přídatných látek i více než stonásobně nižší než limit daný předpisy. Pokud se výrobci potravin obejdou bez umělých sladidel, konzervantů a barviv, na obalech tuto přednost zvlášť zdůrazňují. Podle sdružení Certified E-Friendly Food (CEFF), které na takové výrobky uděluje zvláštní logo, jsou zmiňovaná éčka pro lidský organismus zátěží a u citlivějších jedinců mohou způsobovat zdravotní obtíže. CEFF vychází z kategorizace sporných éček potvrzené Státním zdravotním ústavem při ministerstvu zdravotnictví. Mezi umělými sladidly na seznamu CEFF jsou cyklamáty, sacharin, aspartam i acesulfam K. (krl) l Skromný Staropramen. Nová éčka ve složení Cool Lemonu jsou podle Pivovarů Staropramen pro zákazníky přínosem, na obalu se jimi ale nechlubí. Ledaže by k nim odkazoval slogan Více osvěžení. Pošramocená pověst byznysu okolo inkasa pohledávek by se už brzy mohla vylepšit. Asociace inkasních agentur totiž připravuje novou legislativu, která upraví provozování této činnosti na českém trhu. Byl bych velmi rád, abychom do konce roku měli paragrafové znění zákona, tvrdí prezident asociace Vladimír Gazárek. Přípravy jsou ovšem teprve na začátku, největší kolo jednání mají členové asociace teprve před sebou. Chaos způsobený tím, že na trhu téměř neexistují pravidla, by mohl skončit, doufá Gazárek. Teď může provádět inkaso pohledávek jakýkoli subjekt, který má způsobilost k právním úkonům. Podle nás by měl prokázat profesní způsobilost, ať formou licence či koncese, a splnit určitá kritéria, uvádí. Legislativa by měla mimo jiné upravovat výši nákladů. Zde máme několik variant řešení, říká Gazárek. Jedním z problémů totiž je, že pohledávka v řádu stokorun se může kvůli zásahu inkasní agentury vyšplhat i na desetinásobek. Gazárek přesto ujišťuje, že většina subjektů dělá práci poctivě. A několik pochybení, která se následně medializují, pak podle něj zbytečně poškozuje celý trh. Zákon by měl rovněž zajistit nárokovatelnost nákladů, které inkaso pohledávek přinese. U soudu prohrajete spor a jste povinni zaplatit náklady protistrany. V mimosoudním řešení pohledávek toto není, upozorňuje. Oblast by měla podle něj spadat pod ministerstvo spravedlnosti, protože právě tento rezort zastřešuje advokáty a exekutory. Ve hře je ovšem také varianta, že zákon by mohl projít jako poslanecký návrh, pokud se asociaci podaří sehnat dostatek poslanců. Ministerstvo spravedlnosti nebude tahoun, který by legislativu vypracoval a prosazoval, to je na nás, ale podle indicií, které máme, by tomu nemělo bránit, tvrdí Gazárek. Trh inkasních agentur se za poslední dva roky rozrostl. Podle odhadů působí v Česku přes 200 subjektů, většinou jde ale o malé hráče. Gazárek očekává na trhu postupnou konsolidaci, neboť konkurence neustále roste a tlak na cenu za inkaso pohledávek a služby s tím spojené je obrovský. Ministerstvo spravedlnosti v současné době prohlašuje, že úpravu problematiky by mělo mít na starost spíše ministerstvo průmyslu (MPO). Pod MPO totiž spadá živnostenský zákon, který by případně upravoval, pokud by se inkasní činnost změnila na živnost koncesovanou či vázanou. Bohužel na takto položený dotaz nejde jednoznačně odpovědět, záleží na tom, co by inkasní agentura měla dělat, říká Tomáš Paták z odboru komunikace MPO na otázku, zda by ministerstvo souhlasilo, aby vznikl zcela nový zákon upravující trh inkasní činnosti. (pel) l FOTO Jan Rasch, Tomáš Turek / ILUSTRACE Jiří Slíva

www.euro.cz 11 monitor CS Fondy Policie opět půjde po Tykačovi Investice PPP Centrum končí I na tebe dojde. František Bušek se rozhodl vyřídit si účty s Pavlem Tykačem a policii popisuje tunel do CS Fondů. Postavit se svému někdejšímu obchodnímu partnerovi se nevyplácí. Aktuálně to pociťuje uhlobaron Pavel Tykač v kauze tunelování CS Fondů. Někdejší šéf společnosti Iceberg František Bušek (dříve se jmenoval Chobot, ale pak přijal jméno manželky) a svědci Klaus Peter Schimmelpfennig a Carl Joachim Gerlach tvrdí, že společně s Tykačem fondy vytunelovali. Učinili tak v době, kdy byla jejich trestná činnost promlčena. Pro Tykače ale může jejich prohlášení znamenat velký problém v podobě obnovení trestního stíhání, kterému dal zelenou pražský městský soud. Tykač i Chobot si spory začali vyřizovat přes média letos v zimě. Nejprve vyšel v časopisu Týden materiál o CS Fondech, v němž se nový svědek Schimmelpfennig obsáhle rozhovořil, kterak peníze z CS Fondů mizely. Pak reagoval Tykač v Hospodářských novinách. Už víc než před rokem mne začala vydírat partička, kterou s velkou pravděpodobností šéfuje František Chobot. Jeden člověk za mnou přišel s tím, že jejich konání v kauze CS Fondy je promlčené, zatímco já mohu být ještě stíhaný, řekl deníku. Pro Tykače, Jana Dienstla, Josefa Novosvět - ského a Emila Floriána by byl případ CS Fondů promlčen v únoru 2013. Stíhání Tykače, bývalého spolumajitele firmy Motoinvest a dnes majitele těžařské společnosti Czech Coal, bylo zastaveno v roce 2007. Klíčová transakce se odehrála v roce 1997, tehdy se převedl majetek CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun. CS Fondy ovládal prostřednictvím správcovské firmy právě Tykačův Motoinvest. Tykač podezření opakovaně popíral a tvrdil, že je obětí vydírání. Vrchní státní zastupitelství podalo návrh na povolení obnovy řízení v případu vytunelovaných fondů v polovině června. Po dle žalobců se totiž objevily nové důkazy, vše ale podle informací týdeníku Euro stojí pouze na svědeckých výpovědích, listinné důkazy, o které by se mohl soud opřít, vyšetřovatelům zatím chybějí. (hrb) l Akciová společnost PPP Centrum, stoprocentně vlastněná ministerstvem financí, definitivně končí. Její úkoly a pravděpodobně i zaměstnance převezme nově vznikající Úřad pro veřejné investování, který by měl začít fungovat příští rok v červenci. Vyplývá to z materiálu, který minulý týden poslalo do připomínkového řízení ministerstvo pro místní rozvoj. PPP Centrum stát založil v roce 2004 s tím, že bude propagovat a řídit projekty, do nichž vstoupí soukromí investoři společně s veřejnými financemi. Od té doby se ale nepodařilo na státní úrovni realizovat jediný PPP projekt. Společnost o osmi zaměstnancích, která sídlí v prostorách někdejšího Fondu národního majetku, loni skončila v šestimilionové ztrátě, kumulovaná ztráta od roku 2004 přesahuje 50 milionů korun. Rozpuštění PPP Centra je víceméně formalitou již od počátku roku totiž státní akciovka pouze dokončuje práci na starých projektech, a chystá tak svůj vlastní konec. (bh) l inzerce A121008587

12 Euro 34 20. srpna 2012 monitor ČSTV Obří ztráta sportovců: 1,147 miliardy Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), největší sportovní organizace v zemi, hospodařil v loňském roce s obrovskou ztrátou 1,147 miliardy korun. Ztráta za předcházející období, tedy rok 2010, dosáhla 306,6 milionu. Informaci o loňském výsledku hospodaření potvrdil týdeníku Euro předseda ČSTV Miroslav Jansta. Hrozivě vypadající ztráta je z velké části způsobena účetním odpisem akciového podílu ČSTV v loterijní společnosti Sazka. V ní ČSTV vlastní téměř 68 procent, jenže po loňském krachu Sazky a následném konkurzu jsou akcie prakticky bezcenné. Jakou hodnotu má teď Sazka? Nula, nebo téměř nula. Proto jsme přistoupili k vytvoření opravné položky ve výši 951,5 milionu korun a po dohodě s auditorem jsme korigovali hodnotu našich akcií na jednu korunu, řekl Jansta týdeníku Euro. Takto vytvořená ztráta je pouze účetním zásahem do hospodaření, tudíž neměla vliv na čisté finanční toky svazu. Pokud by se nám někdy v budoucnu podařilo zobchodovat cenné papíry Sazky za větší hodnotu než korunu, bylo by to pro hospodaření ČSTV profitabilní. Takto jsme jen přecenili hodnotu akcií na reálnou úroveň, vysvětluje Pavel Benda, generální ředitel ekonomických agend ČSTV. Na celkové ztrátě svazu se 16milionovou dírou podílely i výsledky hospodaření jednotlivých sportovních středisek patřících ČSTV. Například středisko Strahov prodělalo devět milionů, sportcentrum v Brandýse nad Labem, pro které svaz nyní hledá nájemce, mělo ztrátu 4,25 milionu. Jen Houšť a větší kapky. Plavecký stadion v pražském Podolí sportovcům vydělává peníze. Loni si díky němu Český svaz tělesné výchovy připsal na účty 4,6 milionu. Naopak plavecký stadion v Praze-Podolí vydělal svazu 4,6 milionu. Nadstandardní výnos také ČSTV inkasoval z dividend takzvaných horských akciovek, tedy krkonošských lyžařských středisek. Celkově do kasy svazu připlulo ze Skiareálu Špindlerův Mlýn, Sportovního areálu Harrachov a Ski Pec 35,6 milionu korun, což je oproti roku 2010 více než dvojnásobek. Zásadní částkou 31 milionů se na dividendovém výnosu podílelo největší české lyžařské středisko ve Špindlerově Mlýně, oproti předchozímu roku je dividenda trojnásobná. Tam se však nejednalo o reálný výsledek hospodaření Skiareálu, ale o mimořádnou dividendu z nerozděleného zisku minulých let, upozorňuje Benda. Pro letošní rok počítá šéf ekonomiky ČSTV s provozním ziskem ve výši několika milionů korun, celkové hospodaření bude zřejmě zatíženo splácením starých dluhů a případně dalšími opravnými položkami. Svaz se díky řadě úsporných kroků stal ekonomicky životaschopným, už se dokážeme jako organizace po provozní stránce uživit. A to třeba spravujeme dvě tribuny velkého strahovského stadio nu nebo podfinancovaná sportovní střediska, což je spíš obrovský žrout peněz než zdroj příjmů, říká Benda. (oh) l Lesy Hluboká Kdo vysál Komárkovy peníze? Zatím bez peněz. Skupina KKCG Karla Komárka patří k významným věřitelům Lesů Hluboká. Jestli miliardář dostane své peníze zpět, se teprve uvidí. Jihočeské městečko Hluboká nad Vltavou bude zřejmě po delší odmlce opět centrem pozornosti. Důvodem je insolvence zdejší lesnické firmy Lesy Hluboká nad Vltavou, ještě nedávno významného účastníka tendrů státních Lesů České republiky. Zdá se, že způsob, jakým firma dospěla do konkurzu, je mírně řečeno nestandardní. O případ se už začalo zajímat krajské státní zastupitelství. Tento týden proběhlo insolvenční řízení u krajského soudu, kterého jsme se také účastnili, říká Petr Dušek, krajský státní zástupce z Českých Budějovic. Firma zkrachovala kvůli pohledávkám ve výši 220 milionů korun a už koncem minulého roku přestala vyplácet mzdy. Mezi významné věřitele patří třeba skupina KKCG podnikatele Karla Komárka. Společnost Lesy Hluboká měla ještě v roce 2008 velký úspěch v soutěžích o zakázky Lesů ČR, od té doby ale v žádném významnějším tendru nezvítězila. Načasování a způsob jejího krachu přesto zaráží. Koncem loňského roku firma neuspěla v důležitém tendru na zpracování lesního klestí. Krátce nato Lesy Hluboká kupuje společnost se sídlem v Panamě a z jejích orgánů vystupují všichni představitelé. Společnost velmi rychle prodává vozový park, bažantnici a další majetek, své závazky ale neplatí. Operace na papíře zkrátka vypadá, jako by se bývalí majitelé (Lesy Hluboká měly akcie na majitele) rozhodli peníze z firmy vyvést ven. Patrně proto také zájem státního zastupitelství. Existuje podezření, že na té insolvenci je veřejný zájem. Je také možné, že se objeví podezření z trestného činu, v tuto chvíli to ale ještě nemůžeme s jistotou říct. Navíc jsme byli na případ upozorněni některými věřiteli, říká krajský státní zástupce Dušek. Komu firma doopravdy patřila, nebylo nikdy jasné. Často byla dávána do souvislosti s advokátem Vojtěchem Slówikem, bývalým asistentem Jaroslava Palase. Ten byl sice v jejím představenstvu před více než deseti lety, od té doby ale jakékoliv spojení vždy popíral. Svůj vliv na firmu měl také Pavel Dlouhý, známý jihočeský politik ODS přezdívaný kníže z Hluboké. Ten figuroval v dozorčí radě firmy, vystoupil však krátce před jejím prodejem do Panamy. (plh) l FOTO archiv, ČTK, Hynek Glos

www.euro.cz 13 monitor Automobilový průmysl Luxusní limuzíny Maybach končí dříve, než se čekalo Zatímco automobilka Maybach poprvé vyráběla limuzíny pro bohaté zákazníky od roku 1921 do roku 1940, podruhé přežila sotva deset let. Koncern Daimler chtěl její trápení ukončit příští rok, ale ani tak dlouho nakonec nečekal. Nejspíš k tomu přispěla skutečnost, že podle společnosti JATO Dynamics se v Evropě loni prodalo pouze 46 vozů. Znovuzrozené značce se nikdy nepodařilo vystoupit ze stínu konkurenčních britských automobilek Rolls-Royce, patřící koncernu BMW, a Bentley, již vlastní Volkswagen. Ačkoli si ve Stuttgartu plánovali roční prodeje na úrovni tisícovky vozů, realita byla podstatně jiná. Luxusní limuzínu si od roku 2002 koupilo přibližně tři tisíce zákazníků, roční prodeje jen zřídka dosáhly tří stovek vozů. I když se limuzína prodávala za ceny začínající nad hranicí deseti milionů korun, po Maybachu zůstal účetnictví Daimleru slušný zásek. Do vzkříšení vozů, které měly být výstavní skříní pro technologie Mercedesu, koncern údajně napumpoval postupně asi miliardu eur. Na poslední cestě. Značka Maybach skončila ve své historii už podruhé, tentokrát po deseti letech existence. Od příštího roku převezme roli značky Maybach v modelové řadě nová generace Mercedesu třídy S. Nejluxusnější model automobilky má podle šéfa Daimleru Dietera Zetscheho daleko větší šanci přitáhnout bohaté zákazníky, než měl Maybach. (tpk) l Reakce (Nosili nám igelitky, nakupovali jako šílení, Euro 33/2012) Česká národní banka žádá o upřesnění zavádějící informace uvedené v článku Petry Pelantové, který byl zveřejněn v týdeníku Euro dne 13. 8. 2012 na str. 18. Autorka v tomto článku píše o prodeji zlata Českou národní bankou: Centrální banka přitom ve výprodeji zlata pokračovala. Vzhledem k tomu, že ostatní centrální banky zlato nakupují, si za to vysloužila kritiku. Od roku 2002 prodala ČNB úhrnem 1,5 tuny. Tvrzení o pokračování výprodeje zlata ze strany ČNB po roce 2002 je nepřesné, a proto zavádějící. Česká národní banka žádné výprodeje zlata po roce 2002 nepořádá a ani nepokračuje s prodeji části svých zlatých rezerv ve smyslu prodejů, o nichž veřejnost informovala v roce 1998. ČNB držela k 31. prosinci 2002 celkem 440 tisíc trojských uncí slitků, raženého a ostatního neraženého zlata včetně zlatých depozit, to jest 13,7 tuny zlata. K 31. prosinci 2011 držela centrální banka zásoby zlata v objemu 400 tisíc trojských uncí, to jest 12,5 tuny. Rozdíl v objemu zlata drženého ke konci roku 2002 a ke konci roku 2011, to jest úhrnem 1,2 tuny, není dán výprodejem zlata, jak píše autorka ve svém článku. Tento rozdíl je dán vlastní spotřebou zlata pro výrobu zlatých mincí, které ČNB tradičně vydává pro širokou veřejnost. Marek Petruš ředitel komunikace a mluvčí České národní banky inzerce A121008591

14 Euro 34 20. srpna 2012 monitor palubní deník Euroglosa Není Dvořák jako Dvořák Grexit, brexit, czexit Starosti v přímém přenosu Konstatování z titulku dnešního palubního deníku je sice banální, ale v aktuálním dění v Česku dává smysl. Z toho, co se nyní děje v pražském dopravním podniku (DP), musí mít jeho bývalý generální ředitel Martin Dvořák dost těžkou hlavu. Není divu, když ve vzduchu létá minimálně šest let nepodmíněně nad aktéry kauz, na něž podalo odvolané vedení DP trestní oznámení. To je jiné kafe, než když po něm uklízeli v televizi Prima. Kupodivu starosti bude mít asi i druhý televizní Dvořák. Petr Dvořák, generální ředitel České televize (ČT), který sám o žádný skandál jakživ nezavadil, bude asi muset řešit personální situaci ve svém oddělení marketingu a obchodu. Jeho ředitel Jan Svoboda je totiž letitým souputníkem Martina Dvořáka a byl odpovědný od roku 2007 do svého nástupu v ČT za marketing dopravního podniku. A za marketingové zakázky padlo také nějaké to trestní oznámeníčko. Organizátor a propagandista Andrej Babiš po založení regionálního týdeníku 5+2, jímž chce pokrýt republiku stejně jako řepkou, hodlá investovat miliardu do internetové společnosti Centrum.cz, provozující třeba web Aktuálně.cz. Agromagnát se ve svém podnikání dosud orientoval jen na segmenty, kde mohl získat takové tržní postavení, jež lze zneužívat k likvidaci nepohodlné konkurence. Nyní však vykročil do sektoru, kde se mu nic podobného nemůže podařit a kde dosažení zisku není vůbec snadné. Nad jeho deklarací o ziskovosti 5+2 do dvou či tří let se lidé pohybující se v branži pobaveně usmívají a neberou ji moc vážně. Nakonec je zcela evidentní, že ani tento český miliardář si nepořizuje média pro dosahování zisku, ale pro podporu svých aktivit. Zatímco však všichni jeho miliardářští kolegové hledali ve svých mediálních akvizicích především klacek na odhánění nepohodlných jedinců škodících jejich byznysu na trhu či v politice, Babiš to pojímá komplexněji. On sám je politik. Předseda strany, o níž, jak sám říká, zatím neví, jestli bude levicová, či pravicová. Jaký bude mít politický program, kromě hraní na policajty a zloděje, se zatím také neví. Zato bude mít stranický list. A to je důležité. I z minulého režimu zkušený autor Palubního deníku ví, že strana má mít sdělovací prostředky jako své organizátory a propagandisty. Odvolání za dotační šťourání? Zatím stále není jasno v tom, proč byl odvolán ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Důvodů už bylo sice vyjmenováno několik, ale ani jeden se zatím nezdá být tím pravým. V politických kruzích se teď začala skloňovat jedna zbrusu nová informace. Olomoucké vrchní státní zastupitelství podle těchto zpráv zacílilo na dotační projekty v Olomouckém a Zlínském kraji. S ohledem na to, na jaké čuňárny se přišlo v ROP Severozápad v Ústí nad Labem, není vyloučeno, že stejný pořádek může být i v dotačních kancelářích zmíněných regionů. V Česku už se stalo zvykem, že kde je veřejná zakázka, tam je místní vlivný politik a spřízněná, nejčastěji stavební, firma. A na Olomoucku je vlivných politiků několik. Po zájmu vyšetřovatelů o tyto informace by pak asi i dávalo smysl odvolání ministra spravedlnosti, který se profiloval jako protikorupční bojovník, jehož problémy kolegů politiků valně nezajímají. (red) l Srpen se nese ve znamení bruselských prázdnin. Nepracuje se ani v parlamentu, ani v Evropské komisi, a tak je čas na nejrůznější hodnocení zvenčí a hlavně úvahy na téma: Co by bylo, kdyby... Jednu takovou minulý týden přinesla kanadská agentura Angus Reid. Téměř polovina Britů by podle ní vystoupila z Evropské unie a 81 procent je rádo, že neplatí eurem. Kromě řeckého odchodu z eurozóny (grexit) se tak začalo mluvit také o riziku možného britského exitu. Tentokrát z celé EU. Proč by nás britské názory na budoucnost unie měly zajímat? Protože na nich úzce spolupracuje ODS premiéra Petra Nečase. Právě její europoslanci se v červnu 2009 odtrhli od lidoveckého bloku v Evropském parlamentu a založili si vlastní platformu eurokonzervativců (ECR). Jejím prvním místopředsedou je Jan Zahradil, jeden z mála bruselských činovníků, s nimiž je prezident Václav Klaus vůbec ochoten komunikovat. Toryové s euroskeptickou veřejností v zádech navíc čím dál častěji koketují s myšlenkou, že jednou budou vládnout se separatistickou Stranou za nezávislost Velké Británie, v jejímž čele stojí europoslanec Nigel Farage. Ano, to je ten výřečný muž, kterého v červnu na Pražském hradě přijal Klaus a dohodil mu schůzku se svým fámulem Petrem Machem. Že by začaly přípravy na czexit podle britského vzoru? Těžko. Britský premiér David Cameron je sice muž velkých slov, dokáže ale pečlivě rozlišovat, která kde použít. Ani s tím silným vůdcovstvím proti unijnímu kolosu to není tak horké. Připomeňme, že svým voličům tak dlouho sliboval referendum o nenáviděné Lisabonské smlouvě, až ho v listopadu 2009 odvolal jako zbytečné. Prý nebude nechávat hlasovat o slunci, které ráno beztak vyjde. Mimochodem tehdy se Cameron odvolával mimo jiné na to, že dokument už podepsal i Klaus. Co by Česko naopak od Camerona mohlo odkoukat, je loni uzákoněná pojistka v podobě referenda. Každé další delegování pravomocí do Bruselu budou muset Britové odhlasovat, stejně jako Irové. A to nepochybně utlumí podezření, že se v EU rozhoduje bez zpětné vazby na voliče. Těšit se na to, že si Britové odhlasují brexit a Češi jejich metodu zopakují, je ale nesmysl. Pojistka platí pro jednotlivě delegované pravomoci, a tak se těžko bude opakovat situace z roku 1975, kdy Britové zaškrtávali, zda chtějí v tehdejším Evropském společenství vůbec setrvat. S tím brexitem to nakonec pro Čechy dopadne jako vždycky. Zatímco Britové budou hlasovat o sociálním zákonodárství EU a o regulaci bank, my se v lepším případě svezeme. V tom horším se můžeme ptát, proč české křídlo ECR brojí proti demokratickému deficitu, když ho za něj musejí odbourávat jiní. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz ILUSTRACE Tomáš Novák

www.euro.cz 15 pozitivní zprávy monitor Česká spořitelna Auto bez bariér pro Palatu Speciálně upravené auto s vysouvacími sedadly získali díky České spořitelně klienti Palaty Domova pro zrakově postižené. Společnost tak reagovala na žádost o poskytnutí daru, který by návštěvníkům se sníženou pohyblivostí či na vozíčku umožnil výjezd mimo areál domova. Naši klienti si tohoto daru velmi cení, neboť se díky němu cítí mnohem bezpečněji a pohodlněji například při cestách k lékaři nebo na úřady. Auto navíc výrazně usnadnilo práci našim asistentům pomáhajícím při nastupování, řekl Jiří Procházka, ředitel Palaty. Česká spořitelna Palatu dlouhodobě podporuje zejména prostřednictvím Nadace České spořitelny, která v loňském roce darovala všem zrakově postiženým klientům zvukové hodinky a speciální počítač s Braillovým písmem a zvukovou navigací. Unipetrol Chemici lákají mladé Zástupci skupiny Unipetrol a Vysoké školy chemicko-technologické podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci pro rok 2012. Hlavním cílem dlouhodobé spolupráce, která trvá již téměř deset let, je zpopularizovat chemii mezi mladými lidmi, a zajistit tak tomuto oboru příliv nových talentů. Unipetrol podpoří například oceňování úspěšných studentů, Školu učitelů základních škol nebo projekt Hodina moderní chemie. Phonexia Prestižní ocenění jde do Brna Brněnská firma Phonexia sídlící v Innovation parku Jihomoravského inovačního centra získala v Bruselu prestižní ocenění META Seal of Recognition. Cena je udělována za aktivní přínos k naplnění vize evropské mnohojazyčné informační společnosti. Phonexia ji obdržela za dlouhodobou práci na technologiích rozpoznávání informací z řeči, jako je přepis řeči na text nebo rozpoznání jazyka. Volksbank Už je to v pytli! Sedmnáct zaměstnanců brněnské pobočky Volksbank CZ si navléklo rukavice a v rámci dobrovolnického dne s pracovním názvem Už je to v pytli! vyrazilo do Chráněné krajinné oblasti Pálava. Spolu s pracovníky Centra ekologické výchovy Pálava tu sbírali vše, co do přírody nepatří. Cílem dobrovolnického dne Volksbank bylo sbírání odpadků v okolí Dívčího hradu v oblasti přírodní rezervace Děvín. Našli jsme tu skutečně kuriózní kousky, například i padák z druhé světové války, říká Lucie Hálová, vedoucí tiskového oddělení Volksbank CZ. Sbírání odpadků v CHKO Pálava bylo první, nikoli však poslední dobrovolnickou aktivitou zaměstnanců Volksbank CZ. Již nyní je naplánováno zvelebování zahrady Dětského domova Dagmar v Brně Žabovřeskách, s dalšími akcemi banka počítá také v Praze i ostatních regionech, ve kterých má pobočku. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Sportcentrum Romana Šebrleho Děti bez domova na olympiádě Na pozadí olympijských her se v Praze ve Sportcentru Romana Šebrleho konal malý olympijský den pro děti z českých dětských domovů a japonské děti, které přijely na týdenní pobyt do České republiky z oblastí postižených loňskými tsunami. Dětskou olympiá du uspořádala nejlepší česká gymnastka všech dob Věra Čáslavská pod patronací projektu Odznak všestrannosti olympijských vítězů a Česko-japonské společnosti. Děti se setkaly s legendami českého olympijského sportu, hlavní součástí programu však bylo sportovně-zábavní klání v pěti sportovních disciplínách. Na snímku vítězné družstvo japonských dětí, československý olympijský vítěz v desetiboji z Barcelony 1992 Robert Změlík a Věra Čáslavská, čestná předsedkyně Česko-japonské společnosti. Net4Gas Cena za podporu udržitelného podnikání Společnost Net4Gas převzala na slavnostním vyhlášení Ceny Futurum, kterou pořádá již 21. rokem Business Leaders Forum, Zvláštní cenu za podporu udržitelného podnikání. Oceněna byla za projekt Net4Gas Blíž příro dě: chráníme přírodu i nad rámec zákonných povinností. Firma je generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody, se kterým se podílí na vytváření a obnově naučných stezek. inzerce A120003753

16 Euro 34 20. srpna 2012 monitor lidé a podniky 1 2 2 3 3 3 4 5 Lukáš Houba Adastra Michaela Handrejchová Havel, Holásek & Partners Marianna Čarská Havel, Holásek & Partners Kevin Turpin Jones Lang LaSalle Luděk Havelka Jones Lang LaSalle Ondřej Novotný Jones Lang LaSalle Jana Hüttelová Cushman & Wakefield Pavel Domalewski DTZ 1 Adastra Lukáš Houba finanční manažer Mezinárodní konzultační a softwarová společnost Adastra jmenovala Lukáše Houbu do funkce finančního manažera. Jeho úkolem je správa finančních záležitostí společností skupiny Adastra Group. Houba získal vysokoškolské vzdělání na State University of New York, Empire State College. Po studiích působil v mezinárodních společnostech v Čechách i v zahraniční. V červenci 2011 nastoupil do firmy Adastra do pozice senior finance controllera. Lukáš Houba je ženatý a má dvě děti. K jeho zálibám patří zejména vysokohorská turistika a horolezectví. 2 Havel, Holásek & Partners Michaela Handrejchová advokátka Marianna Čarská advokátka Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners rozšířila svůj tým o dvě nové advokátky Michaelu Handrejchovou a Mariannu Čarskou. Michaela Handrejchová nastupuje do pražské advokátní kanceláře a zaměřuje se na oblast fúzí a akvizic, přeměnu a prodej společností, obchodní a pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Dříve pracovala pět let v mezinárodní kanceláři Schönherr, kde se specializovala na oblast obchodního a pracovního práva. Absolvovala studium na Právnické fakultě UK a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Účastnila se mezinárodních stáží v Rakousku, Německu a ve Velké Británii, mluví plynně anglicky a německy. Marianna Čarská posiluje slovenský tým kanceláře v Bratislavě, kde se bude věnovat právu obchodních společností a pracovnímu právu. Před svým příchodem do advokátní kanceláře pracovala osm let v mezinárodní poradenské společnosti, kde řídila právní oddělení a poskytovala poradenství zahraničním klientům při jejich vstupu na slovenský trh. Je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, mluví plynně anglicky. 3 Jones Lang LaSalle Kevin Turpin ředitel Luděk Havelka ředitel Ondřej Novotný ředitel V rámci pražské pobočky Jones Lang LaSalle byl Kevin Turpin (38), vedoucí výzkumu trhu pro střední a jihovýchodní Evropu, povýšen do pozice národního ředitele (national director). Turpin na českém a středoevropském realitním trhu působí sedmým rokem, aktuálně má na starost koordinaci výzkumu realitního trhu v zemích visegrádské čtyřky, Rumunsku, Chorvatsku a Srbsku. Pravidelně poskytuje realitní poradenství v oblasti komerčních nemovitostí a věnuje se také tzv. zelenému developmentu ve střední Evropě. Kevin Turpin je absolventem oboru Výpočetní technika na Ruskin University ve Velké Británii. Hovoří částečně česky. Luděk Havelka (41), vedoucí finančního oddělení pražské pobočky Jones Lang LaSalle, postoupil na úroveň associate directora. V oblasti finančního managementu má 15 let zkušeností, v Jones Lang LaSalle má na starost finance a operační řízení firmy. Luděk Havelka je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Vysoké školy finanční a správní v Praze. Mluví plynně anglicky. Ondřej Novotný (33), vedoucí oddělení výzkumu trhu Jones Lang LaSalle Czech Republic, byl povýšen rovněž na úroveň associate directora. Po absolutoriu na Vysoké škole ekonomické pracoval pět let jako analytik v Korejské obchodní komoře, posléze jako analytik realitního trhu v poradenské společnosti King Sturge. Po fúzi King Sturge a Jones Lang LaSalle v loňském roce byl jmenován vedoucím sloučeného oddělení výzkumu českého trhu. Věnuje se jak rezidenčním, tak komerčním nemovitostem a specializuje se na studie proveditelnosti developerských projektů. Novotný hovoří plynně anglicky. 4 Cushman & Wakefield Jana Hüttelová senior konzultantka Jana Hüttelová posílila kancelářský tým Cush man & Wakefield. Nastoupila do pozice senior konzultantky a bude poskytovat služby developerům a majitelům nemovitostí při zajišťování pronájmu kancelářských prostor. Jana Hüttelová má bohaté zkušenosti z oboru komerčních nemovitostí. Do Cushman & Wakefield přišla ze společnosti Passerinvest Group, kde od roku 2003 pracovala na postu manažerky pronájmů. Svoji kariéru v realitním oboru zahájila v roce 1997 u společnosti Hines Czech Development Company. Hüttelová je absolventkou Fakulty přírodních věd UK se specializací na hydrogeologii. Ve svém volném čase se věnuje tenisu, lyžování, cyklistice a literatuře. krátce Tech Data Distribution Marketing a komunikaci ve společnosti Tech Data Distribution bude mít na starost Eva Cílková, která se vrací po tříleté rodičovské dovolené a v pozici MarCom manažerky pracovala již od dubna 2003 do července 2009. Bude se starat zejména o realizaci marketingových akcí, přípravu setkání obchodních partnerů a komunikaci a spolupráci s výrobci v oblasti marketingových aktivit. ČKD Group Karel Kloboučník (37), který pracoval šest let jako finanční ředitel plzeňských strojíren Škoda Power, se stal ředitelem pro financování a akvizice a fúze ve strojírenské skupině ČKD Group. Bude mít na starost financování investičních projektů skupiny v oborech energetika, plyn a ropa či infrastruktura. Kloboučník je absolventem Ekonomické fakulty Západočeské univerzity. Vinium Novým předsedou představenstva jednoho z největších vinařství v republice Vinium z Velkých Pavlovic na Břeclavsku je Vladimír Kurka (27). Ve funkci nahradil Dušana Nevrtala. Firma má také nového obchodního ředitele, kterým se stal Viliam Hranec, a na postu výrobního ředitele je nyní Libor Jestřáb. ČNB Novou ředitelkou sekce peněžní a platebního styku České národní banky se stala Jana Báčová (50), která dosud působila jako ředitelka odboru interního auditu ČNB. V jeho vedení ji nahradí Josef Medek (43). Báčová do ČNB přišla v roce 1992, nejdříve působila v oblasti bankovního dohledu a od roku 2002 jako ředitelka samostatného odboru interního auditu. Medek v ČNB působí od února 1995. Od roku 2007 byl pověřen vedením referátu auditu řízení rizik a od roku 2010 referátu pro audit informačních systémů a technologií.

www.euro.cz 17 7 Okin Facility Ondřej Rak personální ředitel Do pozice HR manažera společnosti Okin Facility nastoupil Ondřej Rak. Do firmy přichází ze společnosti Škoda Power, kde působil jako HR development manager. Ve své nové funkci bude zodpovědný za řízení personálních procesů firmy a vedení HR týmu a jeho agendy. Rak má za sebou v oblasti personalistiky bohaté zkušenosti, v současné době se zabývá také vedením kurzů zaměřených na psylidé a podniky monitor Eaton Jan Vondraš ředitel inovačního centra 6 7 8 Simon Zuckschwerdt Makro Cash & Carry ČR 5 Ondřej Rak Okin Facility Josef Koukolíček CET 21 DTZ Pavel Domalewski associate director Pavel Domalewski se stal vedoucím oddělení pronájmu kanceláří v pražské pobočce mezinárodní poradenské společnosti DTZ. Kromě povinností vyplývajících z funkce head of office agency bude mít na starost i tým zastupující developery a vlastníky administrativních budov. Domalewski, který přišel ze společnosti Cushman & Wakefiled, bude rovněž zastávat pozici associate directora. Po studiu sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě UK odjel sbírat jazykové i profesní zkušenosti do Londýna, kde působil především v rezidenčním sektoru. Poté zastával post senior konzultanta v poradenské společnosti Knight Frank, kde se již věnoval především trhu kancelářských prostor. Pavel Domalewski v současnosti dokončuje doktorandské studium v oboru regionálního rozvoje na PřF UK, ve volném čase se věnuje sportu, cestování, literatuře a umění. 6 Makro Cash & Carry ČR Simon Zuckschwerdt finanční ředitel Simon Zuckschwerdt (36) převzal funkci finančního ředitele a člena představenstva společností Makro Cash & Carry ČR a Metro Cash & Carry SR. Zuckschwerdt odstartoval svoji kariéru u Metro Group v roce 1996 jako absolvent. Po získání zkušeností v různých pozicích v oddělení controllingu pro Metro Cash & Carry Německo byl v srpnu 2007 jmenován head of controlling Metro Cash & Carry Holandsko. V únoru 2010 zaujal svoji dosavadní pozici ředitele controllingu pro Asii, SNS a nové trhy v Šanghaji. Je ženatý a má tři děti. Společnost Eaton Corporation jmenovala Jana Vondraše generálním ředitelem globálního inovačního centra se sídlem v Roztokách u Prahy. Globální inovační centrum je již pátým v celosvětové síti inovačních center, která se nacházejí ve Spojených státech, Indii a Číně. Vondraš bude odpovědný za řízení strategie inovačního centra, které se zprvu zaměří na hnací stroje, průmyslové automatizace, energetiku a IT distribuci energie. Přišel z německého centra společnosti PAC/Roper Industries, kde působil jako ředitel výzkumu a technologie. Dříve zastával vedoucí pozice technického ředitele v Nizozemsku a projektového manažera ve Spojených státech. Pracoval také jako manažer aplikovaného výzkumu a testování ve Spojených státech či jako vývojář nových produktů ve Velké Británii. Předtím byl výzkumným pracovníkem ve společnosti Tesla. Jan Vondraš získal titul Ph.D. v oboru elektrotechnika na ČVUT, titul MBA v oboru mezinárodní obchod na britské obchodní škole Lorda Ashcrofta a bakalářský a inženýrský titul v oboru elektrotechnika na ČVUT. l chologii, HR a byznys na vysokých školách. Vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě UK a psychologii na University of New York in Prague. Je ženatý, má jedno dítě a mezi jeho záliby patří tenis, squash, lyže a design. inzerce A120003918 8 CET 21 Josef Koukolíček ředitel PR a komunikace Do pozice ředitele PR a komunikace společnosti CET 21, provozovatele kanálů Nova, Nova Cinema, Fanda, Nova Sport, česko-slovenské MTV a portfolia on-line projektů, nastoupil Josef Koukolíček. Dosavadní ředitel PR a komunikace Lubor Černohlávek se stal šéfredaktorem zpravodajského portálu TN.cz. Koukolíček bude ze své nové pozice zodpovědný za celkový mediální obraz skupiny Nova a všech jejích pořadů a projektů, odpovídat bude za externí komunikaci společnosti. Přišel z vydavatelství Borgis, kde v posledních dvou letech řídil redakci společenského portálu Super.cz. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz)

18 Euro 34 20. srpna 2012 cover story Škvára na pár dní. Za babku Krátkodobým půjčkám se v Česku daří. Je to lichva? Anebo je země jen rájem pro ty, kteří založí byznys na neznalosti, nevědomosti a naivitě lidí? Nechceme vám vnucovat velké a větší půjčky jen proto, abychom si rychleji namastili kapsu. Náš maximální limit pro jednotlivou půjčku je 4999 korun, láká klienty na svých internetových stránkách společnost Vataonline. Za 2,5 tisíce korun poskytnutých na deset dní zaplatí klient 2850 korun. Celkem 350 korun, které zájemce zaplatí navíc oproti půjčené částce, nevypadá nijak hrozivě. Jenže roční procentní sazba nákladů činí v tomto případě 11 841 procent. Kdyby měla stejnou RPSN milionová hypotéka, obyčejný smrtelník by úvěr nikdy nemohl splatit. To je ale pouze jeden z pohledů. Firem, které si založily byznys na krátkodobých půjčkách, vznikly v Česku za poslední rok desítky. A zájem o úvěry, jejichž délka se počítá na dny, v Česku roste, říkají. Během letošního léta se proto na zmapování podobného byznysu vrhly tuzemské sdělovací prostředky. Citacemi, že se jedná o nehoráznou lichvu, přitom nešetří. Zmínku o tom, že finanční vzdělání Čechů je tristní a že pojem Nižší úroky mít nemůžeme, neboť klienti žádající o tento druh půjčky jsou hodně delikventní roční procentní sazba nákladů (RPSN) by měl být povinnou součástí vzdělávacích osnov základního školství, aby pohledal. Věříme očím, ne rozumu Nelze se ale divit, že se Češi vrhli na krátkodobé půjčky. Při pohledu na průzkumy finančních znalostí se nabízí smutný obrázek (viz Cesta do hlubin českých znalostí). A poskytovatelé si mnou ruce. Vypadá to, že na českém relativně těsném trhu s půjčkami objevili díru. Za tisíc korun půjčených na deset dní požaduje společnost Kouzelná půjčka zaplatit 1249 korun. Vrátit jen o 249 korun opět nevypadá nijak nemravně. O výši RPSN, která v tomto případě vychází na 332 454 procent, už totéž říct nelze. O krátkodobé půjčky do výplaty je velký zájem, a to i přes relativně vysoký úrok dosahující za měsíc třiceti procent, pochvaluje si šéf společnosti Kouzelná půjčka Juraj Orgoň. To, že bude o úvěry zájem, jsme věděli, ale zájem o tyto půjčky předčil naše odhady, přiznává. Během prvních šesti týdnů provozu společnosti Kouzelná půjčka, která přišla na český trh teprve letos v červnu a jejímž vlastníkem je britská firma Laurence & Partners, získalo úvěr pět set lidí a půjčili si tři miliony korun. Zájem byl přitom několikanásobný. S žádostí však uspěl prý jen každý šestý žadatel. Pokud délka úvěru netrvá rok, jsou prý údaje o RPSN značně zavádějící, vysvětluje společnost ohromné procento. Problematičtí dlužníci Máme tisíce klientů, chlubí se majitel společnosti Vataonline Jiří Rydvan. Zájem je velký, problém ale je, že přichází zejména od lidí,»

www.euro.cz 19 finanční trh cover story No neber to Kolik dlužník zaplatí za úvěr Společnost Úvěr na sedm dní ve výši 1000 korun Úvěr na sedm dní ve výši 4000 korun Celkově zaplatí 1219 Celkově zaplatí 4426 RPSN (v %) 3 051 158 RPSN (v %) 19 477 Celkově zaplatí 1170 Celkově zaplatí 4380 RPSN (v %) 359 157 RPSN (v %) 11 254 Celkově zaplatí 1120 Celkově zaplatí 4480 RPSN (v %) 36 744 RPSN (v %) 36 744 Celkově zaplatí 1169 Celkově zaplatí 4279 RPSN (v %) 343 491 RPSN (v %) 3264 Celkově zaplatí 1065 Celkově zaplatí 4260 Pramen: firmy, výpočty Fincentrum RPSN (v %) 2567 RPSN (v %) 2567

20 Euro 34 20. srpna 2012 cover story finanční trh Zastropovat RPSN? Nesmysl. To může vést k posílení černého trhu s půjčkami, k jiným inovacím věřitelů, jak si opět zvýšit výnosy například různými pokutami, kterým se téměř nelze vyhnout, varuje šéfka odboru ochrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová.» kteří už jsou ve finančních problémech, připouští. Mnoho firem dělá to, že byznys rozjede pouze na základě předpokladu, že má pár set tisíc nebo milion korun. Vytvoří jednoduché webové stránky a půjčku dá každému, líčí Rydvan a pokračuje: Pak zjistí, že to tak jednoduché není, že musí žadatele o půjčku selektovat. Nakonec je totiž delikvence tak velká, že ani vysoké úroky nepokryjí náklady. Společnost Vataonline patří na českém trhu k výjimkám. Je výhradně česká, vlastníky neskrývá, majitelé jsou ochotni o svém projektu otevřeně mluvit a svůj byznys hájit. Rozhodně se nejedná o lichvu. Nezneužíváme něčí tísně. A úročení, byť je velmi vysoké, je opodstatněné. Nižší úroky mít nemůžeme, neboť klienti žádající o tento druh půjčky jsou hodně delikventní, vysvětluje Rydvan. RPSN v bilionech? Žádný problém K novým firmám, které se vrhly na krátké půjčky, je i Cash Gate patřící do skupiny Profireal registrované v Nizozemském království. Profireal je přitom v první pětce hráčů na trhu nebankovních půjček. Majitelem je David Beran, který projekt Cash Gate spustil v tichosti letos v únoru. Jeho web Fofrpůjčka.eu láká zájemce sloganem: Když potřebuješ tisíc, skoč si do trafiky. Podrobné informace se lze dozvědět od operátorky na infolince. Částku tisíc korun vám půjčíme na dva týdny. Zaplatíte za to 1689 korun, ale tuto částku můžete bez dalších poplatků uhradit už po týdnu, sdělila týdeníku Euro. Pokud by zájemce vrátil tuto částku po týdnu, RPSN by činila astronomických 56 010 530 810 000 procent. Mnoho firem poskytujících krátkodobé půjčky ovšem své vlastníky skrývá. V inzerátech mají uvedené často pouze mobilní telefonní číslo a pobočku či kancelář nahrazují P. O. Boxem. Podněcují ke spekulacím, jak seriózní tyto společnosti mohou být, anebo o čí firmy se vlastně jedná. Pokud totiž společnost dělá byznys šikovně, lze vydělat velmi slušný balík. Na trhu se proto objevují spekulace, zda si některé nebankovní společnosti, poskytující běžné půjčky, nepřivydělávají tím, že si založí podobnou firmu. Například společnost Home Credit něco takového důrazně odmítla. Kouzelná statistika Společnosti specializující se na krátkodobé půjčky ujišťují, že zájemce poctivě selektují a že se snaží vylepšovat a zpřísňovat své požadavky na dlužníky. Například společnost Wonga rozjela podobný projekt už před několika lety v Anglii. Později se přiznala, že po rozjezdu měla delikvenci padesát procent. Jinými slovy, polovina dlužníků své půjčky nesplatila. Postupem času ale míru delikvence významně stlačila a úspěšně funguje až do současné doby. Podíl nesplácených úvěrů firmy odmítají zveřejňovat. Například Kouzelná půjčka uvádí, že podíl delikventních klientů se drží do tří procent, což oslovené konkurenční firmy okamžitě označily za nesmysl. Firmy rovněž odmítají, že by o tento druh úvěrů žádali pouze jedinci sociálně slabí. O půjčky do výplaty mají zájem hlavně středoškoláci z okresních měst s platem okolo 18 tisíc korun, kteří bydlí v Praze nebo ve Středočeském kraji. O půjčku žádají také vedoucí pracovníci, zaměstnanci státních institucí nebo osoby samostatně výdělečně činné. Mezi žadateli je přitom lehká převaha žen, stojí ve statistikách společnosti Kouzelná půjčka. Podle našich analýz je v Česku zhruba 2,5 milionu bonitních zákazníků, kteří mají pravidelné nadprůměrné příjmy přesahující 20 tisíc korun, a přesto jim před výplatním termínem scházejí peníze, ukazuje další čísla šéf společnosti Juraj Orgoň. A lidé prý podle něj raději zaplatí vysoký úrok za jednoduchý produkt, kterému rozumějí a kde přesně vědí, o kolik půjčku přeplatí, než za složitější typ, jako jsou kreditní karty. Nemorální, ne trestný čin Jakkoli působí výše RPSN u krátkodobých půjček ohromně, dle českého práva se nejedná o lichvu. Ta je definována pouze v trestním zákoně a nestojí jen na přehnaně vysokém úročení. Legislativa uvádí, že musí být prokázáno zneužití tísně, rozumové slabosti a nezkušenosti spotřebitele. Současná úprava je těžko prokazatelná, spotřebitelé často ve smlouvě podepisují prohlášení, že neuzavírají smlouvu v tísni. Zavedení například úrokových stropů podle zkušeností třeba ze Čím hloupější nabídka, která odfiltruje lidi schopné racionálního uvažování, tím vyšší pravděpodobnost, že zůstane tvrdé jádro těch nejnaivnějších z naivních Slovenska však také není řešením, upozorňuje šéfka odboru ochrany spotřebitele České národní banky (ČNB) Helena Kolmanová. Boj proti lichvě se totiž v Česku omezil na výši RPSN a také na snahu přesunout problematiku z trestního do občanského práva. Právě ČNB před něčím podobným důrazně varuje. Takové úvahy zde už byly, včetně zavedení úrokových stropů a stropů na poplatky, ale to může vést k posílení černého trhu s půjčkami, k jiným inovacím věřitelů, jak si opět zvýšit výnosy například různými pokutami, kterým se téměř nelze vyhnout, varuje Kolmanová. Regulace ale také znamená kontrolu. Ovšem kontrolovat každou smlouvu a jednání, kde úrok musí být nastaven individuálně, aby odrážel rizikovost klienta

www.euro.cz 21 finanční trh cover story Lichva v Česku? Nesmysl. Lidé moc dobře vědí, že mají splácet. Když nesplácejí, je to proto, že záměrně nechtějí, anebo na to nemají. Nemyslím si, že Češi jsou finančně nevzdělaní. A pokud jde o vysoký úrok, musí odpovídat rizikovosti klienta, říká Roman Kakos, šéf společnosti Bankerat, což je projekt, který dává dohromady lidi ochotné půjčovat si mezi sebou. Nejde sice o krátkodobé půjčky, ale roční úrok se pohybuje v desítkách procent. FOTO Hynek Glos, www.bankerat.cz a dokázal, že v souladu se zákonem byla prověřena úvěruschopnost klienta, není příliš reálné, říká. Daleko důležitější je, aby spotřebitelé sami uměli vyhodnotit úvěr, posoudili více nabídek a uvažovali a četli, než něco podepíšou, dodává Kolmanová. V Česku je tvrdým zastáncem těchto stropů ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. Tento limit by každý rok stanovila vláda. Poskytování dražších úvěrů by pak bylo nezákonné, hřímal už v roce 2009 Sobotka. Mlsné banky Současná civilní právní úprava sice lichvu výslovně neupravuje, lichevní smlouvy ovšem mohou být postihovány absolutní neplatností pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku. Právní úprava je tedy v zásadě dostatečná. Problém s postihem lichvy lze spatřovat spíše v tom, že tato právní úprava není v praxi dostatečně využívána, myslí si ředitel úseku řízení úvěrových rizik retailového bankovnictví České spořitelny Petr Kapoun. Právě banky nešetří kritikou. Tyto společnosti sázejí na finanční tíseň některých lidí nebo na podávání zavádějících informací při prodeji těchto úvěrů, říká Kapoun. Jeden z majitelů společnosti prodávající krátkodobé půjčky ovšem na kritiku České spořitelny poznamenal, že pokud by tato banka mohla, už dávno by tyto půjčky zavedla. Potíž je v tom, že by jí ČNB nejspíš sebrala licenci, utrousil mimo záznam. Jak je tedy možné, že zatímco banky své úroky relativně drží na uzdě, jiné nebankovní subjekty se nestydí za RPSN i v milionech procent? Na lichváře jsme krátcí Nebankovní poskytovatelé půjček na rozdíl od bank nepodléhají dohledu ČNB. ČNB se nemůže zabývat ochranou spotřebitele u subjektů, které sice na finančním trhu působí, avšak nepodléhají jejímu dohledu. Mezi tyto subjekty patří zejména leasingové společnosti, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů či finanční poradci. Zde dohled nad ochranou spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce, vysvětluje za ČNB Helena Kolmanová. Zmíněné firmy ovšem nejenže nepodléhají dohledu centrální banky, ale pokud nabízejí půjčky nepřesahující 4999 korun, nemusejí ani povinně zveřejňovat RPSN. V případě pochybení jim však Česká obchodní inspekce (ČOI) smí udělit pouze pokutu. A o tom, zda se jedná o lichvu, může rozhodnout jen soud. Skulina na trhu? Z obchodního rejstříku vyplývá, že boom firem mířících na krátké půjčky před výplatou nastal v loňském roce. Na trhu poskytovatelů půjček je sice těsno, konkrétně u krátkodobých půjček to ale zřejmě není tak dramatické. A všimli si toho i velcí hráči. Potenciál pro další růst našeho byznysu není v současné době velký, prostor ale vidíme například v krátkodobých půjčkách před výplatou a ve zkvalitňování a dalším rozšiřování našich služeb, domnívá se Mirek Sitter, obchodní ředitel společnosti Provident Financial. Nejnižší možná půjčka, kterou firma zatím poskytuje, vychází na čtyři tisíce s minimální dobou splatnosti alespoň pětačtyřicet týdnů. Společnost ovšem nevylučuje, že přijde s kratší dobou splácení. ČNB se rozsáhlejších důsledků působení těchto firem na českém trhu neobává. Pokud budou lidé krátkodobé a opakující se nedostatky peněz vykrývat těmito krátkodobými půjčkami, může vzniknout vážnější problém. Podíváme-li se však na vývoj spotřebitelských úvěrů v poslední době, nemyslím si, že by se zásadním celospolečenským problémem staly tyto půjčky, uvádí za ČNB Helena Kolmanová. Nemáme informace o tom, že by si je Češi brali masově. Domníváme se, že půjde spíše o jednotlivé případy, kdy spotřebitel onu částku urgentně potřebuje a řád stokorun se mu jeví bezproblémově splatitelný, dodává. Přestože se nejedná o masovou záležitost, konkrétní příběhy jednotlivců, kteří se dostali do Cesta do hlubin českých znalostí O průzkumech, které ukazují úroveň finančního vzdělání obyvatel České republiky, by mohla vyprávět například ČNB. Právě centrální banka se v posledních dvou letech výrazně zasloužila o to, aby se finančně vzdělávaly už i děti na základních školách. Katastrofální výsledky, pokud jde o znalosti Čechů týkající se financí, totiž ukázal rozsáhlý výzkum, který pro ministerstvo financí a ČNB prováděla od května do října 2010 agentura Stem Mark. A Češi se opravdu vyznamenali. Například jen necelá třetina lidí věděla, co znamená zkratka RPSN. Přesně rozepsat ji potom dokázala pouze necelá třetina z těch, kteří tvrdili, že vědí, co znamená. Jen sedmnáct procent lidí umělo správně spočítat úročení úvěru a téměř sedmdesát procent z nich vůbec neznalo rozdíl mezi p. m. a p. a. (zkratka p. a. označuje úročení za rok, p. m. pak za měsíc pozn. red.). ČNB se proto pustila do osvětové činnosti, vydává učebnice nejen pro základní školy, pořádá vzdělávací programy, a to nejen pro mladistvé. O finanční osvětu se zasluhují také Poradny při finanční tísni nebo nezisková organizace Člověk v tísni.l finanční tísně i kvůli půjčce ve výši pár stokorun v době před výplatou, zastíní veškerá čísla. Část lidí, kteří se nechají zlákat, bude vždy existovat. Vidina peněz, které mohou mít nejpozději do hodiny na účtu, jak tyto firmy slibují, je velmi atraktivní. Stále platí, že čím nižší vzdělání, tím vyšší pravděpodobnost, že půjde o nového klienta, říkají kritici popisovaných projektů. Čím hloupější nabídka, která odfiltruje lidi schopné racionálního uvažování, tím vyšší pravděpodobnost, že zůstane tvrdé jádro těch nejnaivnějších z naivních. Možná je třeba si přiznat, že i z pohledu krátkodobých půjček je Česko živnou půdou pro ty, kteří založí byznys na neznalosti, nevědomosti a naivitě lidí. A větší regulace nepomůže, neboť ukáže nová rizika, která zase budou vyžadovat další regulaci. l Petra Pelantová pelantova@mf.cz

22 Euro 34 20. srpna 2012 cover story finanční trh Rychlé půjčky od výplaty k výplatě Poskytovatelé krátkodobých půjček připouštějí, že jsou velmi drahé, ale vyzdvihují jejich jednoduchost a pohodlí Fenomén rychlých půjček do výplaty je pro příznivce behaviorální ekonomie totéž, co lejno pro entomologa specializujícího se na koprofágy. I takové jsem potkal. Jeden dnes velmi důstojný vousatý docent přírodovědecké fakulty nejstarší univerzity ve střední Evropě kdysi důrazně vyžadoval od ostatních účastníků expedice, aby v pravé poledne v kopcích nad řekou Struma v jihozápadním Bulharsku urychleně dodali substrát, protože právě teď by skarabeové mohli nejvíc létat. S rychlými půjčkami je to stejné. Sama materie je nechutná, co na nich může být špatně, také špatně je, avšak způsob, jak je špatnost páchána, je plný vynalézavosti. Není nutné zabřednout do odborné psychologicko-behavioralistické terminologie typu hyperbolické diskontování, mentální účetnictví a tak dále. Konstatujme jen, že poskytovatelé půjček s invencí hodnou jiného úkolu využívají přehršle lidských slabostí, především netrpělivosti, neschopnosti odříkání, impulzivního rozhodování a touhy uspokojit potřebu konzumu pokud možno ihned. Najít racionální prvek, který by obhájil ekonomickou prospěšnost tohohle typu půjček, se autorovi článku nepodařilo ani po dopoledni stráveném prohledáváním webových stránek firem, které tyto produkty nabízejí. Z čistě studijního hlediska je to svého druhu kvalitně strávený čas, neboť neustále žasnete nad vynalézavou konstrukcí půjček, psychologicky perfektně zvládnutými prodejními argumenty a umným zatajováním faktu, že jde o mimořádně nevýhodný způsob, jak vykrýt krátkodobý nedostatek hotovosti. Samotní poskytovatelé připouštějí, že dokonce i oproti úvěrovým kartám a kontokorentům jsou jejich půjčky velmi drahé, ale jako přednost, která klienty přitahuje, zmiňují jednoduchost, rychlost a pohodlí spojené s vyřizováním a srozumitelnost produktu. Jeden z nich na webových stránkách tvrdí, že půjčka není zatížena úrokem, pouze vybírá poplatek ve výši čtvrtiny půjčky, splatné do tří týdnů. Vpravdě samaritánský byznys. Nejsou daleko od pravdy ti, kteří tvrdí, že kapitalismus dovede být opravdu brutálně Poskytovatelé půjček využívají přehršle lidských slabostí, především netrpělivosti, neschopnosti odříkání a touhy uspokojit potřebu konzumu pokud možno ihned efektivní ve vyhledávání možností, jak vydělat peníze. Jak kdysi autorovi sdělil jeden top manažer americké společnosti, která nabízela spotřebitelské úvěry a v té době byla největším emitentem kreditních karet na světě (dneska není ani v USA v první desítce): Náš byznys je vydělávat velké peníze na hloupých lidech, kteří si neuvědomují, jak vysoký nám platí úrok. Nelze přitom klást rovnítko k termínu hloupý a k nedostatku vzdělání nebo mentální čilosti obecně, ale spíše k nedostatku specifických znalostí a technik, jež umožňují alespoň trochu prozíravě řídit vlastní finanční záležitosti. K tomu jedna osobní historka: potíže s vysoko úročeným dluhem na kreditní kartě měla i jedna moje fenomenálně vzdělaná kolegyně, která měla dva tituly z dobrých škol, z toho jeden z ekonomie. Jejím problémem nebylo ani tak to, že by nevěděla, že za poloviční úrok by byla schopna si ve své bance velmi jednoduše refinancovat dluh na kreditních kartách. Na jedné straně to byla záliba v nakupování s platinovou kreditkou a těžká prokrastinace, odkládání řešení, k němuž jí kromě snahy ušetřit na straně druhé nic nenutilo. Odpovědí na důrazné doporučení, tak už neblbni a zajdi si do banky vyřídit půjčku a splať z ní všechny dluhy, bylo, že se jí nechce, že bude radši poslouchat hudbu. Spojené státy, kolébka spotřeby na dluh a všech inovací včetně půjček do výplaty, mají podle posledních statistik centrální banky Fed celkový objem spotřebitelského dluhu (bez hypoték jištěných nemovitostmi) v běžných dolarech nepatrně vyšší než v roce 2007, kdy krize začínala. Když se to tak vezme, oddlužování amerických domácností neběží nijak závratným tempem, alespoň pokud jde o spotřebitelský dluh. Poslední data FED zkoumající finanční splátky domácností v poměru k jejich disponibilním příjmům naznačují, že finanční zátěž mírně klesla. V případě domácností, které bydlí ve vlastním, se tenhle poměr postupně snížil oproti vrcholu v době finanční krize o nějaké tři procentní body na 14,22 procenta v prvním čtvrtletí 2012, z toho 5,04 procenta připadalo na obsluhu spotřebitelského dluhu a zbytek na hypotéky. České domácnosti jsou oproti americkým vůči přijímání spotřebitelských půjček a úvěrů zdrženlivější. Alespoň podle poslední dostupné statistiky rodinných účtů je záporné jak saldo vybraných úspor a vkladů, tak saldo přijatých a splacených půjček. Snaha splácet a šetřit je patrná ve všech skupinách domácností, ovšem vykazuje nemalé rozdíly ve schopnosti oddlužování. Cílová skupina FOTO Profimedia.cz

www.euro.cz 23 finanční trh cover story Snažíme se šetřit, ale Složení domácností, přehled příjmů a vydání (průměry na osobu v Kč za měsíc, 1. čtvrtletí 2012) Domácnosti celkem Z toho domácnosti Zaměstnanců Samostatně činných Nezaměstnaných Celkem Bez dětí S dětmi Důchodců bez EA členů Čisté peněžní příjmy celkem 12 272 12 977 18 009 10 631 11 080 6 846 11 779 Čistá peněžní vydání celkem 10 356 10 748 13 379 9 521 9 660 6 365 10 061 Saldo vybraných úspor a vkladů -1 404-1 808-3 523-1 008-734 -191-1 022 Saldo přijatých půjček a splacených úvěrů -375-378 -999-89 -594-287 -263 Pramen: ČSÚ, Statistika rodinných účtů klien tů, nabírajících vychytrale strukturované, bezúročné, ale ve skutečnosti nehorázně předražené půjčky, není v tabulce zachycena, nicméně zjevně existuje a je dostatečně početná na to, aby dala vzniknout plejádě takhle zaměřených byznysů. Podle průzkumu, který zpracoval Navigátor bezpečného úvěru s agenturou GfK, jsou Češi na jedné straně skeptičtí vůči důvěryhodnosti poskytovatelů esemeskových nebo internetových půjček, které za bezpečné považují jen tři až čtyři procenta dotazovaných. Fatálně vysoké procento (87 procent) má však potíže rozumět smluvním podmínkám a skoro tři čtvrtiny (73 procent) nevědí, podle čeho by měly nabídky poměřovat. Docela vysoké procento (62 procent) sice ví, že úroková sazba je důležitá, ale zapomíná přitom na poplatky, které roční procentní sazbu nákladů dokážou vynést do stratosféry. Co s tím? Lichva je sice v tuzemsku přesně právně definována, avšak na co definice, když řečeno s klasikem v Česku stejně jako všude jinde není skandální to, co je ilegální, ale právě naopak to, co je legální. Byznys stavějící na lidské naivitě a nevzdělanosti, ale i samotné finanční tísni v některých zemích legální je. Někde, a to například i uvnitř samotných USA, jsou půjčky do výplaty a podobné produkty zakázány z principu, a zase jinde je regulována maximální výše RPSN, obvykle někde kolem 50 až 60 procent. Mimochodem, přes upřímnou snahu se mi nepodařilo najít jedinou studii prokazující ekonomický přínos půjček úročených v přepočtu na rok ve stovkách procent, tedy pro příjemce. Prozatím by stačilo tvrdě postihovat ty, kteří vůbec neuvádějí anebo vědomě chybně počítají RPSN. To je totiž obyčejný podvod, definice nedefinice. l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz inzerce A121008487

24 Euro 34 20. srpna 2012 report 24 Automobilový průmysl Ravinder Rishi namočil do indického korupčního bahna i kopřivnickou Tatru 28 Alfarezidence Spor o žižkovskou parcelu může přijít daňové poplatníky draho. 30 Pražský dopravní podnik Loni se pražskému primátorovi podařilo zaskočit odpůrce, nyní mu to oni vyhazovem šéfa DPP Vladimíra Liche vrátili 32 Dopravní stavitelství Firma, kterou spoluvlastní matka exšéfa dopravního podniku Dvořáka, připravuje projekt křižovatky. Zaplatit ji má stát 36 Zdravotnictví Vysoké dávky vitaminu C mohou významně potlačovat nežádoucí účinky onkologické léčby a usmrcovat buňky tumoru 38 Martin Nijkamp Otevírat v Česku pobočku po revoluci bylo velmi intenzivní, říká hlavní stratég skupiny ING Tatra a její kostlivci Česká automobilka doplácela na podivné obchody v Indii. Korupční skandál jednoho z akcionářů však představuje pouze zlomek problémů podniku Nejvyšší soud Indie zamítl 7. srpna žádost Ravindera Kumara Rishiho vycestovat ze země ze zdravotních důvodů. Zprávy o tom, že trpí cirhózou jater a vysokým krevním tlakem, nezabraly. Centrální úřad pro vyšetřování (CBI) se nedomnívá, že by byl jeho stav natolik vážný, aby se musel neprodleně léčit ve Velké Británii. Podle něj spíše existuje reálná hrozba, že by se Rishi po návštěvě londýnského doktora zpátky do Indie již nevrátil. Vyšetřování korupčního skandálu, který propukl letos na jaře a v němž Rishi figuruje jako jeden z hlavních podezřelých, totiž ještě není u konce. Další slyšení v této věci má mít Rishi u soudu tento čtvrtek. Při obchodech Rishimu asistovali vysloužilí vysocí armádní důstojníci, z nichž některé zaměstnal Prodej pod cenou Proč by měl kontroverzní 57letý indický byznysmen, který se v roce 1985 usadil v Londýně a nyní čelí ve své rodné zemi závažnému obvinění z nekalých obchodních praktik a z porušování indických zákonů, zajímat i Českou republiku? Důvod je jednoduchý. Ravinder Rishi namočil do indického korupčního bahna i kopřivnickou Tatru. Podnik Tatra vlastní čtyři akcionáři, z nichž právě Rishi má největší podíl, a sice přibližně 40 procent. Právě on realizoval v průběhu posledních let prodej tatrovek (rozložených na části) prostřednictvím svých společností se sídlem ve Velké Británii (s propojením na svoji Hemang Founda tion v Lichtenštejnsku) do Indie. A to promyšleným způsobem. Indičtí vyšetřovatelé nyní prověřují, zda tento systém vymyslel sám, či někdo jiný. Při obchodech mu asistovali vysloužilí vysocí armádní důstojníci, z nichž některé u sebe ve firmě zaměstnal. Obchody Rishimu vynášely. I když pro indický tisk v dubnu tvrdil, že vývozem Tater do Spojených států, Izraele, Malajsie a Brazílie si vydělává více, než když auta dodává do Indie. Pro samotnou Tatru však již o tak výhodný obchod nešlo. A také indická armáda platila za auta právě kvůli existenci prostředníka více, než musela. Předseda představenstva a generální ředitel Tatry Ronald A. Adams se nikdy netajil tím, že firma vyrábí pro nákladní vozy používané v Indii pouze komponenty tvořící zhruba 35 procent celého vozu. Podle informací týdeníku Euro podnik dodával kabiny, převodovky a motor Rishiho společnosti Vectra Limited (případně firmě Venus založené k tomuto účelu v Indii), které k tomu přidaly pouze podvozek a přeprodávaly vozidla indické firmě BEML Limited (Bharat Earth Movers Limited). V té má v současné době 54procentní podíl indická vláda, a právě tato spo-»

www.euro.cz 25 automobilový průmysl report FOTO Jan Rasch Výzvu přijal. Před prvním příjezdem do Česka se musel Ronald Adams podívat do mapy, aby vůbec věděl, kde leží. Předsedou představenstva a generálním ředitelem Tatry je od roku 2006.

26 Euro 34 20. srpna 2012 report automobilový průmysl» lečnost měla s Rishim uzavřenou dohodu o montáži vozidel a jejich následném prodeji indické armádě. A to přesto, že podle vládní směrnice pro nákup zařízení určených na obranu Indie musí být dodavatelem původní výrobce. Nejmenovaný zdroj tvrdí, že Tatra na každém voze dodaném do firem Vectra anebo Venus přicházela nejméně o 20 procent, tedy zhruba 10 tisíc eur. Vyráběné sady CKD (complete knock down tzn. v jednom celku zvlášť zabalené kabiny, nápravy, motory, převodovky) Tatru stály minimálně šest milionů eur ročně, a to od roku 1992. Obchody podle Rishiho Tatrovky se v Indii léta těšily dobré pověsti. Od roku 1986 jich tamní armáda odebrala přes sedm tisíc. Používala je jako platformy pro odpalovací systémy svých největších strategických raket, k tahání těžkých děl a také k přepravě armádních zásob. V době monopolu zahraničního obchodu se jejich dovozem do Indie zabýval Omnipol. Koncem roku 1988 byl kontrakt z roku 1986 bez problémů splněn. Tím také skončila naše spolupráce s Tatrou v tomto teritoriu, říká Jiří Řezáč, obchodní náměstek Omnipolu. Co bylo hlavním důvodem k jejímu přerušení, není jemu ani dalším pamětníkům známo. Omnipol projevoval zájem o obnovení spolupráce v Indii i v dalších letech, avšak bez úspěchu. Tatra zde realizovala své dodávky jiným způsobem, dodává Řezáč. Koncem července našla agentura CBI dopis z roku 1994, v němž tehdejší vedení Tatry nabízí podniku BEML přímý prodej bez prostředníka. Kdyby k tomu došlo, mohla být auta podle propočtů Indů až o 40 procent levnější. Od roku 1997 však BEML nakupoval tatrovky prostřednictvím firmy Tatra Sipox se sídlem ve Velké Británii, která nebyla ani výrobcem, ani pobočkou kopřivnické Tatry. Firma vznikla v červnu v roce 1994 jako agent výrobce a odnož Tatry Sipox ze Slovenska. Tehdy šlo o společný podnik Majsky Holding kontroverzního slovenského podnikatele Jozefa Majského (odsouzeného v dubnu 2007 kvůli podvodům na 12 let) a firmy Vectra Ravindera Kumara Rishiho se sídlem ve Velké Británii. Zlákal jej region. Ravinder Rishi si vydělal svůj první milion prodejem elektroniky. Do východní Evropy dovážel televize, fotoaparáty a blesky. Mimochodem s firmou BEML podepsala Tatra Sipox memorandum o spolupráci v době, kdy oficiálně podnikala ve Velké Británii v oblasti duchovních, náboženských, sociálních a seznamovacích služeb. I když na stránkách BEML až donedávna figuroval jako partner dodávek nákladních vozů Tatra Sipox UK, ve skutečnosti to byla (pravděpodobně od roku 2005) Rishiho Vectra. Tatra obchodovala v Indii úspěšně několik let, a proto jsme dříve neměli žádný důvod uvažovat o změně našich zastupitelských smluv, obhajuje dnes vedení podniku Rishiho indické kontrakty. Součást konkurenčního boje Ke spokojenosti několika zasvěcených vše fungovalo do letošního března, než ministr obrany Indie A. K. Antony vydal příkaz k vyšetřování podezření z pokusu o úplatek ve výši 140 milionů rupií (2,51 mil. USD). K události mělo dojít již na podzim roku 2010. Peníze prý nabízel vysloužilý generálporučík a nynější armádní lobbista Tejinder Singh tehdejšímu veliteli armády, generálu V. K. Singhovi, a to za nákup 600 nákladních vozů značky Tatra. Odmítal totiž pokračovat v kontraktu Indická armáda platila za tatrovky kvůli existenci prostředníka více, než musela Vztah Tatra Calyon (Výňatek z Výroční zprávy 2010) Společnost uzavřela mimo jiné se společnostmi Československá obchodní banka a Calyon S. A. dne 2. června 2008 the EUR 44 000 000 and CZK 800 000 000 multicurrency term, revolving, overdraft, letter of credit and bank guarantee facilities agreement. Dne 11. března 2010 byl k této smlouvě uzavřen dodatek amendment and restatement agreement, dne 31. května 2010 dodatek amendment agreement a dne 30. července 2010 dodatek amendment and restatement agreement. Poskytnutým plněním z této úvěrové smlouvy ze strany Společnosti bylo zaplacení úroků, poplatků a splátek jistiny. V souvislosti s výše uvedenou úvěrovou smlouvou jako doplnění jejího zajištění Společnost uzavřela dne 29. března 2010 s Crédit Agricole Corporate and Investment Bank (dříve Calyon S. A.) smlouvu o zřízení zástavního práva k podniku, jejíž uzavření bylo schváleno mimořádnou valnou hromadou Společnosti konanou dne 26. března 2010, dne 11. března 2010 smlouvu o zástavě pohledávek z pojistných smluv, dne 11. března 2010 smlouvu o zástavě pohledávek z běžných účtů a dne 9. června 2010 dohodu o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu. Společnost uzavřela s Československou obchodní bankou formou potvrzených konfirmací transakce na finančních trzích. Transakce byly vypořádány platbou nebo započtením vzájemných závazků a pohledávek. l s odůvodněním, že auta jsou podprůměrná a předražená. Podle pozorovatelů však šlo spíše o záminku. Tatra totiž nikdy v minulosti neobdržela od indické strany na své vozy žádnou stížnost. V červenci 2008 navštívil Kopřivnici tehdejší indický velvyslanec Dinkar Prakash Srivastava, který vysoce ocenil dlouholetou spolupráci své země s automobilkou Tatra, jejíž nákladní vozidla již mnoho let spolehlivě slouží indické armádě a civilním uživatelům. Vyšetřování korupce spojené s vozy Tatra začalo v Indii poté, co se generál svěřil se svým zážitkem indickému tisku. Učinil tak krátce před svým odchodem do důchodu. S funkcí se údajně loučil nerad, což mohl být důvod, proč se rozhodl o incidentu starém dva roky promluvit. Jako další vysvětlení se nabízí úvaha, že mu mohlo být nabídnuto příliš málo. Za zmínku stojí také fakt, že aféra propukla zrovna v době, kdy se v Dillí konal významný veletrh obranného průmyslu Defexpo India 2012, na němž měla Česká republika silné zastoupení. Načasování nebylo zřejmě náhodné. Není žádným tajemstvím, že konkurence doprovázející státní vojenské zakázky v Indii je vzhledem k příležitostem a objemu tvrdá. Stejně tak fakt, že mnohé tamní obchody se bez úplatků neobejdou. Rishiho zadržely indické úřady právě v průběhu veletrhu. Od té doby se několikrát musel podrobit výslechu, prověřovány jsou i další podezřelé osoby. Opakovaně byly prohledány prostory v jihoindickém Bengalúru, kde se měly tatrovky montovat. V polovině června byl z funkce odvolán výkonný ředitel podniku BEML V. R. S. Natarajan. S panem Rishim jsme občas v kontaktu. Komunikace je především telefonická a omezeně elektronická, řekl týdeníku Euro Ronald A. Adams. Jak dodal, prostřednictvím právního zástupce Rishimu zaslali seznam otázek ohledně vyšetřování a jeho aktivit v Indii. Některé prý indický byznysmen již objasnil, na další vedení podniku stále čeká. Pro Rishiho je však mnohem důležitější postup CBI. Jeho vyšetřovací tým se hodlá kvůli kauze obrá- FOTO archiv

www.euro.cz 27 automobilový průmysl report Vlastnická struktura Sam Xavier Eyde Drobní akcionáři KBC Private Equity Hemang Foundation (Li) 100 % 1 2 3 4 29 % 19,65 % Vectra Ltd (UK) 39,3 % Tatra Holding, s. r. o. (pův. jm. Blue River, s. r. o.) 6 8,38 % 12,05 % Ronald Adams 64,85 % 100 % Meadow Hill Financing, s. r. o. 100 % 5 Meadow Hill Investment, a. s. 40,62 % 50 % 35,15 % Black River, s. r. o. (pův. jm. Terex Czech, s. r. o.) 6 Edita Adams Meadow Hill, s. r. o. 51 % 7 50 % 1 2 3 4 5 6 7 8 8 - Druhým nejvýznamnějším akcionářem je s více než čtvrtinovým podílem Adamsův známý, americký podnikatel Sam Xavier Eyde. - Nemá pozici v žádném orgánu žádné společnosti ve struktuře. - Svoji účast v Tatře prý již interně zcela odepsali. - Ovládá Ravinder Kumar Rishi a jeho rodina prostřednictvím Hemang Foundation (fond sídlící v Lichtenštejnsku). - V současnosti společnost vyšetřována kvůli podezření z korupce při nákupu Tater pro indickou armádu. - Ovládá Ronald Adams, nicméně v představenstvu je Ing. Oldřich Perutka, patrně za ČSOB. - Společnost Meadow Hill je vlastněna Ronaldem a Editou Adamsovými přes společnost Meadow Hill Financing, kdy 64,8 procent této společnosti vlastní Roland Adams přímo a zbylá procenta vlastní společnost Meadow Hill, jejímiž vlastníky jsou Ronald Adams (50 %) a Edita Adams (50 %). - Obchodní podíl je od března 2008 zastaven ve prospěch Patria Finance (viz obchodní rejstřík). - Obě společnosti mají tři jednatele, přitom za společnost musí jednat vždy dva společně. Jednatelé jsou v obou případech Adams (Meadow), Rishi (Vectra) a Vansina (KBC). - Akcie byly zastaveny pro ČSOB v roce 2006, patrně v souvislosti s akvizičním úvěrem (viz Výroční zpráva 2006). Zda zástava trvá nelze z veřejných zdrojů potvrdit, ale lze soudit, že ano. - Podnik je od roku 2010 zastaven pro Calyon. Tatra, a. s. tit údajně i na české úřady. Jak ale říká Adams, ani vedení kopřivnické Tatry dosud nebylo ze strany CBI kontaktováno. Ještě nejsou ready Pošramocená pověst Tatry v Indii však představuje pouze zlomek skutečných problémů podniku. Stejně jako loni ani letos se akcionáři nedočkali valné hromady v řádném termínu na konci června. Vedení podniku však odmítá, že by její odklad souvisel s vyšetřováním Rishiho v Indii. S případem to nemá nic společného. Termín valné hromady oznámíme, jakmile budeme připraveni, vzkázal Adams. Posun tak zřejmě souvisí spíše s hospodářskými výsledky podniku, které nejsou dobré. V roce 2010 prodělala Tatra 157 milionů korun a čísla za rok 2011 zatím stále nezveřejnila. Loni však produkce Tatry poklesla zhruba o čtvrtinu na 702 vozů. Zaměstnanci trávili kvůli nedostatku zakázek letos nějaký čas doma, přičemž dostávali 60 procent platu. Podle znalců je společnost technicky v insolvenci, i když zatím nebyl podán žádný insolvenční návrh. Největším věřitelem má být ČSOB se zajištěnou pohledávkou ve výši přibližně 700 milionů korun. Dalších zhruba 500 milionů představují závazky po lhůtě splatnosti více než 30 dní. Na druhou stranu však Tatra disponuje značnými zásobami, materiálem a rozpracovanou výrobou, kterou by bylo možné okamžitě využít například k výrobě vozu Tatra Phoenix (T-158), velmi kvalitního terénního nákladního automobilu s pohonem všech náprav. Vůz získal druhé místo v prestižní anketě The International Truck of the Year 2011 za vítězem Mercedes-Benz Actros. Odborníci navíc americkému managementu Tatry vyčítají, že nikdy nešel do konfrontace s Rishim a fakticky dělal vše, co kontroverzní byznysmen chtěl a hlavně potřeboval. A dále, že se Tatra dostala do potíží především kvůli špatné strategii zaměřené hlavně na vojenská vozidla a na velké vojenské zakázky. Ty se však realizují zhruba jednou za deset let a komerční vozidlo T-815 se mezitím stalo zcela nekonkurenceschopným. inzerce A120003489 Zklamání DAF Loni v srpnu svitla Tatře naděje v podobě spolupráce s nizozemským výrobcem nákladních aut DAF. Zatímco Nizozemci prodávají ročně přes 40 tisíc aut, v případě Tatry je to kolem 700 kusů včetně CKD sad. DAF má sice širokou nabídku nákladních automobilů, oproti konkurenci mu však chybí vlastní terénní nákladní automobil s pohonem všech náprav. Nizozemci si uvědomují, že neúplná produktová řada je jejich konkurenční nevýhodou ve vztahu k distribuční síti, která jim znemožňuje účast v soutěžích o velké fleet dodávky. Právě proto DAF spolupracoval na vývoji vozu T-158. V Tatře měl získat 19procentní podíl a kromě komponentů hodlal nabídnout závodu v Kopřivnici i svoji rozsáhlou dealerskou a servisní síť. K převzetí však kvůli nezájmu Tatry (podle zdrojů zejména ze strany ředitele Adamse) nedošlo. DAF měl opci za jednu korunu koupit v Tatře zmiňovaných 19 procent, ale nakonec ji nevyužil. Experti soudí, že jediným řešením pro Tatru je likvidní investor, který umaže dluhy vůči dodavatelům a bankám a povede společnost úplně jiným směrem než nynější management. Jen stěží lze odhadnout, jaký vliv bude mít případné odsouzení Rishiho v Indii na další chod podniku v Kopřivnici. Existují názory, že možná žádný. I soudy v Indii jsou uplatitelné. Jedno je však jisté. Ať dopadne jeho případ jakkoli, Tatra po skandálu neprodá v Indii v nejbližších letech ani šroubek. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz

28 Euro 34 20. srpna 2012 report restituční spor Restituce, nebo rezidence? Odpověď ke sporu o žižkovskou parcelu může přijít daňové poplatníky draho. Tady je Krakonošovo. Pozemek na Žižkově získala od města před pěti lety firma Metrostav, která na něm postavila bytový komplex. Stát jej teď však chce vydat restituentům. Bydlení je jen začátek. Takto propaguje společnost Metrostav Development nový bytový komplex alfarezidence, jehož první část dokončuje na pražském Žižkově. Upoutávku by bylo vhodné doplnit o dvě slova: Bydlení je jen začátek velkých problémů. Koupí bytu Na Vackově v poklidné části Žižkova si jeho majitelé příliš klidné spaní nezajistí. Pozemek, na kterém developer obytné domy postavil, chce totiž stát vydat restituen tům. Znamenalo by to velkou nepříjemnost nejen pro Metrostav a jeho klienty, ale i pro hlavní město. Od něho dotyčný pozemek stavební firma před pěti lety získala. Metrostav si ztrátu v případě vydání parcely restituentům údajně spočítal na 930 milio nů korun. Dá se předpokládat, že skoro miliardový finanční dozvuk by firma na svém triku nenesla. Vyřizování této restituce přitom doprovázejí podivné okolnosti, včetně podezření, že o majetek nebylo řádně požádáno. Tomu nahrává i fakt, že ještě v roce 2005 pražský pozemkový úřad na dotaz magistrátu sdělil, že na předmětný pozemek restituce nebyla uplatněna. A nyní se stejný úřad chystá rozhodnout o fyzickém vydání zastavěné parcely rodinám Formanových, Bednářových a Činčerových, které se domáhají i dalšího rozsáhlého majetku po strašnickém velkostatkáři Janu Bečvářovi. Jde o vůbec největší restituci, na bývalých polích strašnického statkáře dnes stojí kupříkladu hotel Don Giovanni, Český statistický úřad a sídliště Solidarita. Honzíkova cena Advokát Daniel Honzík, zastupující jmenované restituenty, vidí dvě možnosti, jak problém s žižkovskou parcelou řešit: Ať nám pozemky vrátí a my je pak prodáme Metrostavu. Nebo mohou restituenti vzít žádost o pozemek zpět, pokud dostanou přiměřenou finanční náhradu. Na to ale nikdo nereaguje. Za symbolické odškodnění za nárokovaných 67 tisíc metrů čtverečních by doktor Honzík považoval tisíc korun za metr čtvereční, suma sumárum tedy 67 milionů korun. Běžná cena pozemků v této lokalitě je podle něj kolem pěti tisíc korun za metr. Náhradu by měl rozhodně zaplatit stát, míní advokát s dlouholetou praxí v restitučních případech. Pozemkové úřady, které o restitucích rozhodují, jsou součástí ministerstva zemědělství.

www.euro.cz 29 restituční spor report Bydlení je jen začátek. Slogan Metrostavu v sobě skrývá víc pravdy, než si developer původně myslel. V případě vydání parcely restituentům si firma spočítala ztrátu na téměř miliardu korun. FOTO Hynek Glos Nejvyšším šéfem Ústředního pozemkového úřadu, který přímo sídlí v budově ministerstva, je Jaroslav Vítek (ODS), bývalý tajemník starosty Prahy 1 Filipa Dvořáka (ODS). Pozval si mě na jednání s Metrostavem, říká Honzík ke komunikaci s ředitelem Vítkem. Kariéru tohoto vysoce postaveného úředníka přerušily na ministerstvu údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek. Do úřadu přivedl Vítka tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Jeho nástupce Jakub Šebesta, nominovaný do úřednické vlády sociálními demokraty, Vítka odvolal. Neoficiálně za přihrávání zakázek na pozemkové úpravy vybraným firmám. Spolupracovat na tom měl s tehdejším ekonomickým náměstkem Petrem Kušnierzem, který si za korupční aféru s evropskými dotacemi na severu Čech nedávno vysloužil sedm a půl roku vězení. Po krátké přestávce se Vítek na ministerstvo vrátil, do funkce ho jmenoval Ivan Fuksa (ODS), který resort převzal po nástupu Nečasovy vlády. Stát kdysi pozemek na Žižkově převedl městu a teď chce tentýž pozemek vrátit restituentům Vysoká politika Naše společnost Metrostav Development vlastní pozemky na Žižkově a vyvíjí na nich svůj projekt. První etapa je před dokončením. Tolik stručný vzkaz v SMS od generálního ředitele Metrostavu Jiřího Bělohlava z dovolené. Firma pokračuje v prodeji bytů, v první etapě jich postavila 124 v jedenácti domech. Metrostav inkriminovaný pozemek Na Vackově získal od magistrátu výměnou za stavby na pozemcích města na Rohanském ostrově. Prekérní situace s pozemkem v sousedství městského parku Židovské pece tudíž pochopitelně zaměstnává pražský magistrát, po kterém by stavební firma nejspíše případnou náhradu škod požadovala. Dosud se záležitost řešila v nižších patrech, nyní se do ní vložil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). O celé záležitosti jsem informován, proto jsem oslovil ministra zemědělství a rád bych ji s ním důkladně probral, uvedl primátor minulý týden. Bendl naopak tvrdí, že o kauze neslyšel. Stát kdysi pozemek na Žižkově převedl městu a teď chce tentýž pozemek vrátit restituentům. Pokud jej skutečně vydá, otevřou se soudní spory o určení vlastnictví. Státní úředníci už budou mimo, soudit se budou duplicitní vlastníci Metrostav a restituenti. Nic potěšujícího pro vlastníky nových bytů v alfarezidenci. Zastavěný nezastavěný, prodaný neprodaný Dnešní anabáze má začátek v roce 1994, kdy město získalo na základě privatizačního projektu pozemek od státu. Tehdy tam stál areál ČSAD Žižkov. Šlo tedy o zastavěný pozemek. V takovém případě se při restitucích pozemky nevracely a původní majitelé dostávali náhrady, zdůrazňuje ředitel majetkového odboru pražského magistrátu Radek Svoboda. Restituční zákon o půdě navíc uvádí, že nelze vydat věc, která byla po 1. září 1993 privatizována. Advokát Honzík ve shodě s ministerstvem zemědělství ovšem operuje jiným paragrafem, který říká, že pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, rozhodne pozemkový úřad o jejím vrácení oprávněné osobě. Ministerstvo připomíná, že radnice Prahy 3 schválila v roce 2003 a 2004 odstranění staveb z předmětného pozemku, tudíž je nezastavěný. Advokát i pozemkový úřad shodně míní, že převedení parcely z města na Metrostav bylo v rozporu se zákonem. Když ji stát převáděl na Prahu, vymínil si, že do roku 2010 tuto nemovitost nepřevede. A to město nesplnilo, když pozemek převedlo Metrostavu, upozorňuje Honzík. Privatizační projekt přesně uvádí, že Městská část Praha 3 nesmí do roku 2010 převedený majetek prodat. A může se hrát o slovíčka město pozemek neprodalo, nýbrž vyměnilo. Zapomenuto v archivu Příběh komplikované žižkovské restituce doprovázejí nesrovnalosti a zvláštní náhody. Rozcházejí se tvrzení o tom, jak, kdy a podle jakého zákona byla žádost vlastně podána. Jinou verzi dodává právník, jinou ministerstvo zemědělství i jeho podřízený pozemkový úřad. Žádost prý roky ležela v archivu ministerstva financí, kam zapadla po zrušení ministerstva pro privatizaci, na které se rodina nejprve obrátila. Pražský pozemkový úřad ovšem tvrdí, že rodina na tento pozemek uplatnila nárok u pozemkového úřadu. Uvádí to v rozhodnutí z letošního června, kterým ukládá takzvané předběžné opatření. To znamená zákaz jakkoli majetkově manipulovat s několika parcelami z původního žižkovského pozemku. Včetně plochy, na níž Metrostav postavil rezidenční park. V katastru ale dodnes žádná plomba zanesena není. Magistrát se jako účastník řízení proti takové blokaci odvolal. Především namítáme, že na dotyčný pozemek nebyla uplatněna řádná restituční žádost. Ve spisu u pražského pozemkového úřadu není založena žádná listina, která by prokazovala řádné a včasné uplatnění nároku na pozemky v katastru Žižkov, odůvodňuje magistrát v odvolání. Upozorňuje, že první zmínka o žižkovském majetku je až z října 2009, kdy bylo do spisu nestandardně zařazeno takzvané čestné prohlášení oprávněných osob, které ovšem nemůže být řádným a včasným uplatněním nároku. Když pole klientům odnímali, byly to tenkrát Strašnice. Žižkov se z tohoto území stal až po roce 1964, poznamenává Honzík. A čím vysvětluje, že se restituenti kvůli žižkovskému pozemku připomněli až v roce 2009? V roce 1996 ministerstvo financí spis odložilo do archivu poté, co restituční žádost částečně vyřídilo. Spis nebyl odeslán pozemkovému úřadu k dořešení. Pak zemřel jeden ze žadatelů, brzy po něm druhý a několik let trvalo dědické řízení. Teprve po jeho skončení v roce 2009 pokračovali v řízení dědici původních žadatelů, říká advokát. Prý netuší, proč pozemkový úřad hodlá vydat pozemek až v letošním roce. Čekalo se snad na okamžik, až developer byty dostaví? l Táňa Králová kralova@mf.cz

30 Euro 34 20. srpna 2012 report pražský dopravní podnik Velká tramvajová kontrarevoluce Loni se pražskému primátorovi podařilo zaskočit odpůrce, nyní mu to oni vyhazovem šéfa DPP Vladimíra Liche vrátili Boj o Dopravní podnik hlavního města Prahy otřásá pražskou politikou a může vést i k pádu populárního primátora docenta Bohuslava Svobody. A je docela dobře možné, že právě to je cílem skupiny politiků ODS a TOP 09, která zorganizovala převrat v největší pražské firmě. Vyhazov Vladimíra Liche, předsedy představenstva a generálního ředitele DPP, totiž byl dopředu připraven a podle zdrojů týdeníku Euro iniciativa vzešla od radního pro dopravu Josefa Noska z ODS. Realizace se ujal David Vodrážka, známý od dob prořízlých úst Mirka Topolánka jako blb z Horní Dolní. Tato skupina našla podporu v lidech z TOP 09 kolem zastupitele a předsedy dozorčí rady DPP Jiřího Nouzy, který mohl být podle některých známek spojen prostřednictvím svých obchodních partnerů s podivnými zakázkami z minulosti. O skutečných důvodech puče vypovídá nejlépe to, že právníku Václavu Láskovi, který připravoval zmíněná trestní oznámení, byl staronovou šéfkou firmy Magdalenou Češkovou zakázán vstup do budovy Obětní beránek?. Vladimíru Lichovi dozorčí rada dopravního podniku vyčítá, že včas neuzavřel novou pojistku a měl problémy s komunikací. Za jeho odvoláním se však může skrývat snaha o pád Bohuslava Svobody z primátorského křesla. Argumenty na vodě To, že akce byla připravována dopředu, potvrzují i lidé kolem primátora Svobody. Právě z důvodu chystaného odvolání Liche urychlili přípravu trestních oznámení na lidi z bývalého vedení DPP a další osoby kvůli nevýhodným zakázkám. Argumenty Jiřího Nouzy, že Lich byl odvolán, protože ohrožoval chod podniku tím, že nebyla včas uzavřena nová pojistka, a generální ředitel nekomunikoval s dozorčí radou, jsou poměrně snadno vyvratitelné. O skutečných důvodech puče vypovídá nejlépe to, že právníku Václavu Láskovi, který připravoval zmíněná trestní oznámení, byl staronovou šéfkou firmy Magdalenou Češkovou zakázán vstup do budovy. Zastaven byl i forenzní audit prováděný auditory KPMG kvůli vyčíslení škody vzniklé nestandardním zadáváním zakázek z dob generálního ředitele Martina Dvořáka. Situace s pojistkou je totiž zcela banální záležitostí. Vladimír Lich hledal nové řešení pojištění a odmítl k novému výběrovému řízení využít služeb společnosti Peskim, která měla od Dvořáka rámcovou smlouvu na pořádání výběrových řízení. Pověřil advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners hledáním brokera, který sežene nejlevnější pojistku a bude ji shánět nejen na českém silně monopolizovaném trhu, ale i v zahraničí. První nabídky signalizovaly úsporu na pojistném až dvacet procent oproti současnému stavu. Obzvláště pikantní je pak výhrada, že Vladimír Lich postupoval pomalu. Skutečností totiž je, že mimořádně pomalu pracovala naopak dozorčí rada, která nebyla schopna za čtyřicet dní schválit Lichovi harmonogram výběrových řízení na veřejné zakázky. Nepravdivé je rovněž tvrzení, podle něhož nebyla dozorčí rada informována o výsledcích forenzního auditu právní analýzy, na jejímž základě měla být formulována trestní oznámení. Na schůzce, jíž se zúčastnili primátor Svoboda, generální ředitel Lich, předseda dozorčí rady Nouza, radní Nosek a zástupce KPMG, bylo dohodnuto, že členové dozorčí rady budou moci v sekretariátu generálního ředitele do dokumentu nahlédnout, přičemž bude zajištěno, že si nebudou moci dělat kopie ani záznamy o jejich obsahu, aby nebylo mařeno případné vyšetřování. Nouza se tak mohl pokud by nabídku využil přesvědčit, zda se mezi problematickými zakázkami nevyskytly i obchody DPP s jeho obchodním partnerem z několika firem Pavlem Kopačkou. Právě nyní už stoprocentně Kopačkova společnost Crowsnest by měla být mezi těmi, které mohou čekat zájem policie o jejich obchody s DPP. Dalšími jsou firma Bitmedia podnikatele Petera Kmetě, spojovaného s Ivo Rittigem, a společnost Crosspoint, zajišťující SMS jízdenky a další služby spojené s prodejem jízdních dokladů. Sám Nouza tvrdí, že se s Kopačkou v podnikání rozešel ve zlém již v devadesátých letech. Ve skutečnosti však s ním podnikal donedávna. Pokud by se tento konflikt zájmů předsedy dozorčí rady v případě odvolání Vladimíra Liche potvrdil, hraničilo by to nejspíše s trestným činem. Nouza dříve pracoval na ministerstvu dopravy, kde se aktivně zúčastnil zavádění mýtného rakouskou společností Kapsch. Poté také krátce působil na ministerstvu kultury.

www.euro.cz 31 pražský dopravní podnik report Razie v DPP. Minulý pátek zasáhla v DPP policie, která prohledala IT, účetní, marketingové a právní oddělení. Zavítala i do ředitelské kanceláře. FOTO ČTK Krátké spojenectví V podezření ze střetu zájmů v případě hlasování o Lichovi je ale i místopředseda dozorčí rady David Vodrážka, který byl v době, kdy se zadávaly podivné zakázky, členem představenstva dopravního podniku a nějakou dobu i jeho předsedou. V této funkci je například podepsán pod memorandem o pronájmu vestibulů některých stanic metra soukromým společnostem. Realizaci tohoto záměru bývalého vedení DPP zastavil Vladimír Lich krátce po svém nástupu do funkce. Napětí mezi dozorčí radou a představenstvem obsazenými stále ještě starou pražskou gardou a novým managementem podniku bylo do značné míry dáno i přístupem radního pro dopravu Josefa Noska. Ten loni podpořil Bohuslava Svobodu při pokusu křídla Tomáše Hrdličky o jeho svržení, nicméně spojenectví dlouho nevydrželo a Nosek velmi těžce nesl, že mu primátor nedovolil dosadit si do čela DPP svého vlastního člověka. Nyní se s další důležitou a kontroverzní postavou, zastupitelem Pavlem Hurdou, postavil proti primátorovi. Svobodův osud tedy opět visí na vlásku. Nosek, Hurda a jeho spojenec z Prahy 3 Ondřej Pecha zřejmě nyní stojí proti primátorovi, jenž tím pádem ztratil většinu v klubu ODS. Otázkou času je, kdy se Nosek s Hurdou dokážou usmířit s hrdličkovci. Pokud se tak již nestalo. Bohuslav Svoboda by ztratil většinu v klubu a nic by nestálo v cestě jeho sesazení vlastními stranickými kolegy. Za primátora se však opět postavil premiér a předseda strany Petr Nečas, což může některé primátorovy odpůrce v jejich postoji poněkud brzdit. Je navíc otázkou, čeho by tím ODS na pražské radnici vlastně dosáhla. Jen pádu koa lice a pravděpodobně vytvoření nového spojenectví TOP 09 se sociálními demokraty. O přípravě tohoto převratu se mluví již řadu týdnů, je však nejasné, jaký by to dávalo smysl pro TOP 09. Vedlo by to pouze k jejímu poškození v podzimních volbách a spojenectví s lidmi kolem Petra Hulínského a Karla Březiny by stranu na magistrátu zřejmě silně dělilo. Již nyní je zřejmé, že klíčoví lidé TOP 09, náměstek primátora Tomáš Hudeček a volební lídr strany exguvernér Zdeněk Tůma, nebyli o puči na DPP informováni a s odvoláním Liche nesouhlasí. Je nabíledni, že v nejbližších dnech proběhnou na magistrátu bouřlivá jednání. Roli valné hromady DPP plní rada, která by v současném složení patrně hlasovala pro odvolání jak Vodrážky, tak Nouzy. Jenže TOP 09 nic nerozhodne bez souhlasu svého klubu, což může být problém, protože Nouza v něm má jistě předjednánu podporu. Otevřeně se za něj postavil šéf pražské organizace František Laudát, což nepřekvapuje, protože jde o bývalého pražského politika ODS, který zde má své vazby z minula. Tak, jak se loni podařilo primátorovi zaskočit své odpůrce, nyní oni zaskočili jeho. Střet o městem rozdělované peníze může být ostrý, ale jak se zdá, pád této koalice nepřinese nikomu z rozhodujících hráčů prakticky nic. Páteční vstup policie do budovy DPP situaci ještě vyhrotil. V následujících dnech tedy nejspíše budeme svědky urputného boje, který skončí nějakým ušmudlaným kompromisem. l Pavel Páral paralp@mf.cz inzerce A120005379

32 Euro 34 20. srpna 2012 report reality Tak trochu privátní exit Firma, kterou spoluvlastní matka exšéfa dopravního podniku Dvořáka, připravuje projekt křižovatky. Zaplatit ji má stát Díra pro silnici. Starosta Křeslic Antonín Zápotocký je přesvědčen, že kontejnerové překladiště Metrans v Petrovicích nemá v obytné zástavbě co dělat. Je ale naopak rozšiřováno. Mezi zemním valem a kontejnery je podle něho stále uchována plocha pro novou silnici. Přijeďte raději až příští týden. V pátek odpoledne se projednává protizákonný kladný posudek EIA na dokumentaci té gigantické křižovatky, a to asi budu trochu nervózní, odkládá novinářskou návštěvu starosta pražské městské části Křeslice Antonín Zápotocký. Ačkoli samotných Křeslic se plánovaný Exit 4 na 3,7. kilometru D1 nijak bezprostředně nedotkne, před veřejným slyšením v průhonickém hotelu Floret nechal starosta spolu s místními sdruženími distribuovat po okolních obcích stovky letáků. Jejich obyvatele chtěl vyburcovat, aby se osobně přišli přesvědčit, jaká taškařice se v jejich okolí chystá. Jan Macků z nedaleké Rozkoše tam zašel a nestačil se divit. Nejprve zjistil, že dokumentaci k posouzení vlivu na životní prostředí platí soukromá firma, jejíž jméno ani kompetenci nechtěl zástupce ŘSD obecenstvu sdělit. Stejně tak mu nikdo neobjasnil, proč má stát platit stamiliony za křižovatku, která napojí jenom privátní subjekty. Nepozdávalo se mu také, že zhotovitel dokumentace nezapočítal vlivy dopravy, kterou by vyvolaly nové velké projekty, jako je administrativní centrum v Újezdě nebo komerční zóna v Průhonicích, o kterých každý z okolí ví, že čekají jen na nový exit. Jedním slovem nekorektní. Tak na mě celé to divadlo působilo, shrnuje dojmy Macků. Don Quijote? Ne tak úplně Antonín Zápotocký starostuje osmisethlavým Křeslicím sedmnáctým rokem. Při vyslovení jeho jména rysy tvrdnou už několikáté garnituře na velké pražské radnici. Don Quijote to je nejlichotivější označení, které pro něj mají. Ale houževnatý, dodávají. V podstatě celou svou kariéru na radnici Zápotocký věnoval podobně jako suchdolský starosta Petr Hejl na opačném konci Prahy tomu, aby jeho obcí nevedla nová velkokapacitní komunikace. Podle pamětníků byl jedním z těch, kteří dokázali svým nasazením strhnout veřejnost a donutit v roce 1996 pražské politiky v čele s primátorem Janem Koukalem, aby oddálili trasu Pražského okruhu o pět kilometrů od Prahy do polí (tzv. trasa JVD), čímž se vyhnula hustě obydleným okrajovým částem metropole a přírodní památce Milíčovský les a údolí Botiče. Starosta Zápotocký už tehdy poukazoval na to, že hlavním důvodem prosazování nešetrné kratší varianty okruhu (tzv. JVK) jsou pozemky, které investoři skoupili kolem původně plánovaného obchvatu. Hned po oddálení trasy se objevila v konceptu územního plánu v místech, kde měla JVK protnout D1, křižovatka nazvaná Exit 4. Zájmy developerů jsou opět ve hře, měl jasno starosta a nikdo už jej nepřesvědčil, že krátká trasa okruhu je definitivně mrtvá. JVK jen rozkouskovali a přejmenovali na Exit 4 a Vesteckou spojku. Prostě chtějí tuhle část okruhu postavit po částech. Až budou hotové, už jim nezabráníme, aby nepokračovali dál do Křeslic a do Petrovic, kde je obří kontejnerové překladiště Metrans. To chce jeho majitel také napojit na D1, trvá na svém.

www.euro.cz 33 reality report Exit 2 Křeslice Kateřinky Šeberov TESCO MSI MSI Újezd CARPET Exit 6 Průhonice FOTO Hynek Glos Zápotockého nezviklá ani to, že na rozdíl od exitu není komunikace u Křeslic zanesena v územním plánu ani v Zásadách územního rozvoje, kde by pro svůj význam být musela. Já už jsem toho zažil. Tak mi vysvětlete, proč nám magistrát nepovolí postavit v trase JVK ani třicet domků, což by její výstavbu navždy znemožnilo, ptá se starosta. Magistrát odmítavé stanovisko zdůvodňuje tím, že zónu u Milíčovského lesa je potřeba chránit jako nezastavitelné území pro rekreaci. Úředníci zároveň poukazují na to, že starosta si chce zhodnotit i vlastní pozemky. Ano, jsem jedním ze sedmdesáti vlastníků polí. Můj spoluvlastnický podíl v té lokalitě odpovídá výměře asi tři čtvrtě hektaru. Veškerý zisk bych daroval obci, což jsem několikrát veřejně deklaroval, odmítá nařčení starosta. Tenhle kšeft se vážně nepovedl Pohled na mapu a do katastru nemovitostí nasvědčují tomu, že starosta není tak úplně obětí vlastního bludu, jak mnozí naznačují. Exit 4 a Vestecká spojka skutečně vedou ve stopě JVK a bez nich mohou majitelé stovek okolních parcel jen dál pěstovat obilí. Nejde přitom o žádné čudly, které by radostně sedlačily. Podobně jako starosta se i občanská hnutí na Jižním Městě obávají, že následkem uspokojení privátních potřeb vlivných osob tady vznikne křižovatka, na kterou se připojí silnice devastující Milíčovský les. Snad nejdražší pole v Evropě si u zatím papírového Exitu 4 pořídil obchodní řetězec Tesco. Na rozdíl od dvou dalších velkých vlastníků Eurospektra a právníka Miloše Červenky kteří získali pozemky velmi levně od Pozemkového fondu, Tesco za zemědělskou půdu zaplatilo přímo královsky. Původně koupil lány u Šeberova podnikatel Jiří Malík. Banky jeho vizi komerční zóny uvěřily a půjčily mu na nákupy polí přes půl miliardy. Jenomže Malík se dostal do finančních problémů a začal shánět pro své državy kupce. Podařilo se mu přesvědčit právě Tesco. Mezitím ovšem pražské zastupitelstvo přijalo v roce 1998 nový územní plán, který oranici na kýžené stavební parcely nezměnil. Komu tenkrát sedlo Tesco na lep, není jasné. Spekulovalo se, že zafungoval lobbing fir Vestec Hrnčíře Zdiměřice Proč má stát platit stamiliony za křižovatku, která napojí jenom privátní subjekty? Rozkoš my Rodamco, která na Chodově právě připravovala obří nákupní park, nebo Eurospektra budujícího u Čestlic obří obchodní zónu obě společnosti mohly vnímat Tesco jako konkurenci. Každopádně kšeft se řetězci ještě prodražil tím, že odmítl Malíkovi doplatit poslední splátky poté, co zjistil, že se nestavební parcely v územním plánu nezačervenají. Malík začal vyhrávat soudy a do dvou obchodních domů kvůli této kauze zamířili exekutoři. Soudní spory podle vyjádření Teska dosud pravomocně neskončily. Myšlenky na šeberovský hypermarket se ovšem nevzdalo. Návrh na změnu územního plánu jsme podali v roce 2001 a jednání stále probíhají. Již na počátku bylo podmíněno, že naše lokalita musí být primárně napojena z nově připravované křižovatky na D1 na 3,7. kilometru, potvrzuje zástupce Teska Eva Karasová. Loni v květnu se hypermarket pokusil návrh na změnu územního plánu trochu obměnit a resuscitovat, šeberovští zastupitelé kvůli odporu místních ovšem nekývli. Vládní městečko u dálnice Mnohem úspěšnější byla v tomto ohledu společnost MSI Invest se svým projektem administrativního a obytného centra v protilehlém Strategická poloha. O polnosti kolem zvažovaného Exitu 4 na dálnici D1 se dělí několik vlastníků. Řetězec Tesco se kvůli nim dokonce dostal do soudního sporu. Pozemky společnosti MSI Invest už pražští zastupitelé z pole na stavební parcely změnili. Zhruba 40 hektarů drží společnost Carpet Praha. Koupila je od firmy Eurospektrum, která přípravu Exitu 4 a související Vestecké spojky zajišťuje. Újezdě u Průhonic. Letos v dubnu odmávali pražští zastupitelé změnu jejího pole mezi dálnicí a ulicí Formanskou na stavební parcely, přestože v lokalitě není žádné kolejové spojení. Na pouhých 15 hektarech by tu měly v budoucnu vyrůst kanceláře až pro osm tisíc lidí a bytové domy pro dvě tisícovky nových obyvatel. Zástupce investora Josef Novák si pohrává s představou, že by centrum mohlo sloužit třeba jako vládní čtvrť. Kdyby vláda našla odvahu chovat se racionálně a hospodárně, pokusila by se soustředit nereprezentativní část státní správy mimo centrum města. Proč má být například Báňský úřad nebo MMR u Staroměstského náměstí? ptá se. Josef Novák v letech 1994 až 2004 v Újezdu starostoval a ještě v roce 1998 stál po boku starosty Zápotockého. Víte, co je to NIMBY nebo BANANA? Jsou to akronymy, které charakterizují postoje lidí odmítajících, aby nějaká obecně spíše prospěšná, nebo dokonce nezbytná stavba byla nablízku jejich domova, říká dnes a tvrdí, že bránit se urbanizaci je popírání přirozeného rozvoje společnosti. Starosta sousední obce Zápotocký ovšem zůstal v názorech konzistentní a změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu administrativního centra, se chystá napadnout správní žalobou. Před koncem minulého roku tak už ostatně učinil i v případě samotného Exitu 4. Vysoké napětí? Nevadí, přeložíme Rétoriku bývalého starosty Újezdu Nováka převzal i jeho nástupce. Václav Drahorád vnímá projekt nového centra a exitu spíše pozitivně. Újezdu prý pomůže dopravně a dálnici, u které vyrostl, odhluční. Problém nemá»

34 Euro 34 20. srpna 2012 report reality Diamant v polích. Proč se má v polích stavět křižovatka ve tvaru diamantu, což je vůbec nejkapacitnější křížení? Proč se má dvoupruhová silnice najednou rozšířit na šestipruh? ptá se starosta Křeslic Antonín Zápotocký.» ani s obytnou zástavbou na protějším poli. To vlastní JUDr. Miloš Červenka, u kterého novináři používají přívlastek realitní magnát, častěji ovšem pozemkový spekulant. Zdatný vyjednávač s Pozemkovým fondem se před osmi lety nechal slyšet, že mu v okolí Újezdu říká pane milion metrů čtverečních, s nimiž má velkolepé plány. Měla na nich vyrůst kolonáda s wellness centrem a sídlištěm až pro 2,5 tisíce lidí. V místních radničních novinách v roce 2007 starosta Drahorád uvedl, že by tu měl za rodinné domy a čtyřpatrové viladomy utratit 3,5 miliardy korun. Realita je o poznání skromnější. Na stavebním úřadě Prahy 11 leží žádost o územní rozhodnutí pro pár desítek domků. Velké pole zatím zůstává prázdné. Zřejmě proto, že jej půlí dráty vysokého napětí. Červenka ovšem nezná malé cíle. Aktuálně to vypadá, že se mu možná nakonec podaří vedení přeložit k okraji Milíčovského lesa, kde mu nebude cenné metry blokovat. Mají tu vyrůst padesátimetrové sloupy. Budou hyzdit krajinu, navíc v navrhovaném novém trasování bude nutné vykácet část lesa v údolí Botiče, podotýká starosta Křeslic Zápotocký, v jehož katastru by padaly stromy. Televizní podnikaní Posledním velkým vlastníkem pozemků je společnost Carpet Praha televizního magnáta Ivana Zacha, který vlastní zhruba 40 hektarů v tzv. Západní komerční zóně Průhonice. Tomu je prodala donedávna veřejnosti neznámá společnost Eurospektrum Group, která dnes v Carpet Praha drží desetiprocentní podíl. Eurospektrum (mimochodem do roku 1993 byl členem dozorčí rady této společnosti bývalý primátor Jan Koukal) vybudovalo na protější straně dálnice úspěšnou čestlickou obchodní zónu. Proslavila se ale teprve nedávno, když se Marie Nováková matka exředitele televize Prima a pražského dopravního podniku Martina Dvořáka snažila dokázat, že není žádná chudá penzistka, která by potřebovala k nákupu vily na Madeiře peníze od syna osočovaného z tunelování dopravního podniku. Eurospektrum spoluvlastní se svým životním partnerem Vítězslavem Bauerem. Přípravu stavby Exitu 4 a Vestecké spojky zajišťuje právě tato společnost, což nechtěl nikdo v průhonickém hotelu vysvětlovat. Firma podepsala v roce 2006 s ŘSD dohodu o společné přípravě a postupu při přípravě a financování mimoúrovňové křižovatky Exit 4 s napojením na Vesteckou spojku. Do variantní studie křižovatky, dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace EIA dosud vložila podle slov Vítězslava Bauera 7,1 milionu korun a dalších 0,8 milionu ještě plánuje utratit. Další podobné částky investuje do přípravy samotné Vestecké spojky. Bez spojky, která se u Vestce napojí na přivaděč z Pražského okruhu a povede k Exitu 4, je zbudování nákladné křižovatky na erární útraty neobhajitelné Bauer tvrdí, že tyto peníze budou součástí kofinancování křižovatky a firma je nebude po ŘSD požadovat. Samotné ŘSD uvádí, že v současnosti připravuje podklady pro zpracování investičního záměru křižovatky, ve střednědobém plánu tato akce zatím prioritně nefiguruje. Do plánu ji lze zařadit až po schválení záměru ministerstvem dopravy. Náklady na samotnou křižovatku ŘSD předběžně odhaduje na 600 milionů korun, samotné napojení komerční zóny na křižovatku by měly zaplatit soukromé firmy. Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková upozorňuje, že součástí oné dohody je i to, že Středočeský kraj zajistí zároveň výstavbu Vestecké spojky, která prochází z více než devadesáti procent jeho územím. Bez spojky, která se u Vestce napojí na přivaděč z Pražského okruhu a povede mezi Hrnčíři a Rozkoší k zmiňovanému exitu, je totiž zbudování nákladné křižovatky na erární útraty absolutně neobhajitelné. V tuto chvíli ovšem nastává otázka, nakolik je Vestecká spojka, navržená jako dvoupruhová sběrná komunikace, která se před Průhonicemi rozšíří do šesti pruhů, vlastně potřebná a aktuální. Narodí se nechtěné dítě? Výstavbu spojky i exitu by uvítala Petra Venturová. Je to v tuto chvíli jediná možnost, jak by se u nás mohla zlepšit doprava. Na vlastní obchvat peníze mít nikdy nebudeme, říká starostka Šeberova, přes který si zkracují cestu do metropole obyvatelé okolních bouřlivě se rozvíjejících obcí. Je ovšem otázkou, jak velký zájem by měl mít Středočeský kraj na tom, aby ulevil pražské městské části, obzvláště když by výstavba Vestecké spojky měla vyjít minimálně na miliardu korun. Nám Vestecká spojka nic dobrého nepřinese, říká Tibor Švec, starosta středočeského Vestce. Má spíše dojem, že je to takové nechtěné dítě, které má odůvodnit výstavbu křižovatky. Vestec si nechal zpracovat dopravní studii, která měla zhodnotit přínosy spojky pro něj i pro okolní obce. Vyplynulo z ní, že smysl proto, aby ulevila satelitnímu regionu s přetíženou sítí komunikací, určitě má. Řešitel ale také spočítal, že tři čtvrtiny automobilů, které vjedou z Vestecké spojky na křižovatku Exit 4, budou pocházet ze západní komerční průhonické zóny nebo z Pražského okruhu, ze kterého sjedou řidiči, aby si zkrátili cestu. Dál už asi nemá význam o smyslu komunikace spekulovat. Určitě se najdou i studie a odborníci, kteří budou dokazovat, že právě tyto stavby vyřeší dopravní problémy lokality. Každopádně až dny příští definitivně ukážou, zda je i dnes možné postavit za veřejné peníze privátní exit. Zvlášť vezmeme-li v úvahu, že pokud by firmy, kterým exit několikanásobně zhodnotí pozemky, věnovaly pár stokorun z každého metru, stavbu křižovatky by hravě zafinancovaly. l Hana Boříková borikova@mf.cz FOTO Hynek Glos

...nejsilnější ekonomické zpravodajství

36 Euro 34 20. srpna 2012 report zdravotnictví Vitamin C: všelék budoucnosti? Vysoké dávky céčka mohou významně potlačovat nežádoucí účinky onkologické léčby a usmrcovat buňky tumoru Banality mohou někdy notně překvapit. Jakkoli se může zdát, že vlastnosti vitaminu C byly již nesčetněkrát popsány, výsledky nedávno publikovaných studií lékařů a vědců naznačují, že potenciál céčka nebyl dosud zdaleka využit. Většina odborníků i laiků zná podávání vitaminu C jako doplňku stravy u chřipky a nemocí z nachlazení, jelikož se předpokládá, že zvyšuje imunitu a odolnost organismu. Nicméně v poslední době přicházejí z USA a Německa informace o možnosti využití vysokých dávek vitaminu C u chronického zánětu, zdůrazňuje ředitel vzdělávací společnosti Edukafarm, farmakolog Zdeněk Procházka. Zhruba patnáctkrát vyšší koncentrace dosažená v krevní plazmě po nitrožilní aplikaci propůjčuje vitaminu C silné protizánětlivé a další účinky, které lze využít v kardiologii, alergologii, dermatologii, revmatologii a zejména v onkologii. Proto je také ve vysoké koncentraci vázán na předpis. Vysoké dávky vitaminu C dokážou usmrtit buňky tumoru a redukovat nádorovou hmotu. Velký význam má také podpora chemoterapie a redukce nežádoucích účinků s ní spojených, vysvětluje Procházka. Poslední vědecké poznatky o jinak banálním vitaminu C jsou tak neuvěřitelné, že se jim řada lékařů i dalších odborníků zdráhá uvěřit Sníží utrpení Skupina německých odborníků farmaceutů a lékařů loni publikovala výsledky studie, jejímž cílem bylo v praxi zhodnotit podmínky bezpečnosti a účinnosti intravenózně podávaného vitaminu C ženám s rakovinou prsu v prvním pooperačním roce. Vedlejší účinky onkologické léčby, jak známo, dokážou pacienty řádně potrápit a připravit je o chuť žít. Trpívají nevolností, průjmem, zvracením, ztrátou chuti, bolestmi, vyčerpáním, depresí, závratí, poruchou krvetvorby a mnoha dalšími problémy. Díky vitaminu C ale může kvalita života pacientů s rakovinou podstatně vzrůst. Ženy, které obdržely vitamin C, trpěly oproti skupině bez této léčby podstatně méně vedlejšími účinky standardní terapie i tumoru samotného. Podobných výsledků bylo dosaženo i v období následné péče, přičemž ženy ze skupiny s vitaminem C si téměř nestěžovaly. V obou fázích se celková intenzita symptomů snížila o jednu třetinu až o polovinu. Je zřejmé, že snížení nežádoucích účinků ve studijní skupině nemůže být vysvětleno nehomogenitou v proměnných mezi oběma skupinami, ale je dáno vlivem doplňkové terapie vitaminem C, uvádějí němečtí specialisté ve svých závěrech. Nadějné jsou i další výzkumy. Několik studií prokázalo, že vitamin C potlačuje množení buněk maligních tumorů, usmrcuje je a redukuje hmotu nádoru. Například ve studii z roku 2011, již zpracoval kolektiv autorů z Marburské univerzity v čele s Anjou Frömbergovou, byl zkoumán vliv vysokých dávek vitaminu C na buňky různých zhoubných lidských nádorů, jako je karcinom tlustého střeva, ovaria, prostaty a prsu. Céčko podporovalo zánik těchto buněk a potlačovalo jejich množení. Pokud byly buňky napřed ošetřeny vysokou dávkou vitaminu C a poté se na ně nechaly působit určité protinádorové léky, byla jejich účinnost vyšší než u buněk, které předtím nebyly v kontaktu s touto živinou, popisuje farmakolog Procházka dostupné informace. Céčkem proti zánětu Nedostatek vitaminu C totiž může zapříčinit vznik a rozvoj chronického zánětu v těle, který bývá příčinou řady civilizačních chorob a dalších těžko léčitelných nemocí (viz Oxidativní stres). Na rozdíl od ostatních savců lidé (a také opice a morčata) ztratili schopnost vlastní produkce vitaminu C podle aktuální potřeby. Zdraví jedinci získají dostatek této živiny z vyvážené stravy. Těm nemocným, kteří jí potřebují více, ale musí být doplňována. Důležitá je forma. Pouze nitrožilní aplikací lze dosáhnout v krvi terapeutických koncentrací, jejichž účinek je protizánětlivý. Při podání ústy nelze tohoto účinku dosáhnout, a to kvůli omezeným možnostem transportu vitaminu C z trávicího traktu. Vysoké dávky vitaminu C podané infuzí jsou přitom mimořádně bezpečné. Živina se totiž velmi rychle vylučuje ledvinami, vysvětluje Zdeněk Procházka. Poslední vědecké poznatky o jinak banálním vitaminu C jsou tak neuvěřitelné, že se jim řada lékařů i dalších odborníků zdráhá uvěřit nebo je považuje za prázdninovou výplň okurkové sezony. Víme, že vitaminová léčba je prospěšná, zvláště po chemoterapii. A že vitamin C je antioxidant. Tyto informace ale považuji za výkřiky. Chemoterapie navíc fungují na řadě různých principů, takže neexistuje jednotná léčba nežádoucích účinků, míní například uznávaný onkolog a senátor Jan Žaloudík. První reakce lékařů jsou většinou zdrženlivé, jelikož tak vysoká účinnost u známého vitaminu C je překvapuje, nicméně nové informace z oblasti klinické a farmakologické mluví jasnou řečí. Lékaři, kteří se již s tímto typem terapie seznámili, ji hodnotí velmi vysoko, namítá farmakolog Procházka. Opomíjená láce Přetrvává také postoj, že vysoké dávky vitaminu C mohou způsobovat například od- ilustrace Tomáš Novák

www.euro.cz 37 zdravotnictví report vápnění kostí. Tento názor ale vyvrací farmakoložka Lucie Kotlářová. Existují naopak desítky studií, které prokazují, že nedostatek vitaminu C vede k osteoporóze. Je totiž důležitým spolufaktorem enzymatických procesů, které způsobují rozvoj buněk kostní tkáně, zdůrazňuje. Infuze zatím není v Česku registrována, ale podle českého lékového zákona mají lékaři právo předepisovat v tuzemsku přípravky, které získaly registraci v jiném členském státě Evropské unie. Jedna infuze vitaminu C v dávce 7,5 gramu stojí pacienta zhruba 700 korun. Podává se jednou týdně až jednou měsíčně podle typu a intenzity onemocnění. Vitaminové kúry nejsou běžně hrazeny pojišťovnami. Nízká cena terapie přitom může být příčinou, proč jsou poznatky o účincích vitaminů zatím opomíjeny. Přestože jsou známy dlouhou dobu a jsou mnohem bezpečnější než řada moderních léčiv, povědomost o nich je stále nízká a málo se využívají k léčbě. Zároveň jsou ale levné, a tudíž nemohou figurovat jako nositelé zisku. S ohledem na vynikající léčebné výsledky a nízkou cenu infuzní terapie vitaminem C předpokládám, že v budoucnu bude paušálně hrazena. U řady chorob totiž Oxidativní stres Rozvíjí se v situaci, kdy je v organismu přebytek tzv. reaktivních sloučenin kyslíku (ROS). K jejich odstraňování slouží antioxidanty. Při vyčerpané nízké koncentraci vitaminu C v organismu není tento oxidativní stres tlumen a stává se podhoubím chronických zánětů a s ním souvisejících onemocnění. Vzniká v důsledku: infekce, v první fázi zánětu, jako ochrana před změněnými nádorovými buňkami špatné životosprávy, kouření, stresu, konzumace alkoholu, škodlivin ze životního prostředí, operací, chemo- a radioterapie Je spojen s onemocněními: nádory alergie včetně astmatu a atopického ekzému akutní a chronické infekce kardiovaskulární onemocnění nemoci kloubů jako revmatoidní artritida a osteoartróza některé chronické střevní zánětlivé choroby přináší mimořádně solidní výsledek při porovnání ceny s výkonem a benefitu s rizikem, doufá farmakolog Procházka. l Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz inzerce A121008600

38 Euro 34 20. srpna 2012 report Martin Nijkamp Bankovnictví není továrna na sušenky Otevírat v Česku pobočku po revoluci bylo velmi intenzivní, říká hlavní stratég skupiny ING Do Česka se vrací rád, a to nejen proto, že je v ING odpovědný za sektor rozvíjejících se trhů. V roce 1989 byl totiž jedním z prvních zahraničních manažerů, kteří se v tuzemsku pokoušeli rozjet velký byznys. Musíte vykazovat růst, růst, růst a nic jiného, říká o korporátním prostředí, které podle něj dovedlo svět k současné krizi, hlavní stratég skupiny ING Martin Nijkamp. Velké finanční skupiny jsou v Evropě v posledních letech pod značným tlakem. Jak je na tom ING? Vůči zadluženým zemím má poměrně velkou expozici... Ano, u nás je přímá expozice. Pokud se to celé sesype, ING by byla vážně zasažena. Zatím jsme zvládli prodat část našeho byznysu a zbavit se určité části portfolia. Také jsme navýšili kapitál, takže naše současná pozice je dostatečně silná. Ale podíváte-li se na cenu našich akcií na burze, a koneckonců i na cenu akcií jiných finančních institucí, je jasné, že trh nikdo neoblafne. Pokud finanční systém selže, pokud se nepodaří ochránit Španělsko, bude to mít velký dopad na celý finanční sektor. Neexistuje hranice kapitálu, která by nás dokázala před něčím takovým ochránit. Na Řecko stačíme, to jsme, myslím, dostatečně vstřebali, ale Španělsko, to je úplně jiná liga. Jak velká ta expozice přesně je? Popravdě o tom nemohu s jistotou hovořit, protože jsem zařazený v asset managementu, tedy de facto v našem pojišťovacím byznysu. Nedávno jsem se ale účastnil konferenčního hovoru s naším předsedou představenstva, a pokud ta data stále platí, je to opravdu hodně (začátkem srpna vydala ING Group prohlášení, podle kterého má jen vůči Španělsku expozici 34,9 miliardy eur pozn. red.). Pojišťovnictví a banka jsou pro ING typická odvětví. Proč jste je od sebe oddělili? Byli jsme historicky jedni z prvních, kdo tato dvě odvětví sjednotil pod jednu střechu. V roce 2009 jsme ale získali státní pomoc v rámci boje proti krizi a jednou z podmínek bylo tato odvětví výrazně oddělit. Musíme to dokončit do konce roku 2013, ale zvládli jsme to mnohem rychleji. Já osobně už nemohu vstoupit do žádné kanceláře naší bankovní sekce, pokud nejsem dopředu ohlášen jako návštěva. Vlastně je to až trochu divné, když si uvědomím, že jsem s těmi lidmi z banky pracoval 25 let. Takže jak bude ING vypadat na konci roku 2013? Budou to dvě úplně oddělené firmy. Samotná pojišťovna je dnes rozkročena mezi tři velké regiony, momentálně prodáváme náš byznys v Asii. Ve Spojených státech plánujeme v brzké době IPO. Jak už jsem říkal, se skupinou jsem 25 let, takže jsem ji viděl růst z menší holandské banky a pojišťovny v globální korporaci. A teď se dívám, jak se rozděluje na podstatně menší kousky. Je to něco, čeho chtěli politici dosáhnout už v roce 2009, když se v reakci na krizi rozhodli snížit systematické riziko finančního trhu, udělat z velkých firem více menších. Svou logiku to má, na Když mluvím s kolegy, všichni se snažíme nepodléhat stresu a zároveň si všichni alespoň občas dopřejeme dovolenou druhou stranu velké firmy mají také bezesporu své výhody, když dojde na krizi. O tom není pochyb, ale potom je tady ještě morální riziko. Příliš velké firmy musejí státy zachraňovat... Jistě, o tom se namluvilo hodně. Ale za celý svůj život jsem nepotkal bankéře, který by řekl něco jako: Pojďte potopit celý systém, můžeme ho zničit, stát nás stejně zachrání! Neříkám, že to nemůže existovat, ale podle mě takoví bankéři zkrátka nejsou. Znal jsem za ty roky osobně všechny CEO naší skupiny a žádný z nich k tomu neměl ani trochu blízko. Myslím, že mnohem větší riziko je v celé podstatě systému. Ten je založený na tom, že musíte vykázat růst. Zároveň se někdy koncem devadesátých let uvolnil natolik, že banky bylo možné prodávat a kupovat. Ještě nedávno bylo prakticky nemožné zmocnit se nějaké banky, bylo tu příliš mnoho překážek. A spojíte-li to s tím, že se neustále musí demonstrovat růst, růst, růst a nic jiného, je zaděláno na katastrofu. Když sedíte v konferenční místnosti a neustále vám hrozí, že když nevykážete plusová procenta, může vás každý den někdo nahradit, nebo vaši banku dokonce může koupit malý hedgeový fond, něco je špatně. Zrovna od manažera mezinárodní korporace by člověk tak antikapitalistický postoj nečekal Rozumějte, já sám jsem zarytý kapitalista, ale na banky zkrátka musíme být opatrní. Tady nejde o vyrábění sušenek, ale o motory ekonomiky. Samozřejmě to není černobílé, je určitě lepší banku prodat, než ji udržovat ve špatném stavu. V Česku jste většinu bank prodali a mělo to jednoznačně pozitivní efekt. Nemělo by to ale probíhat zaslepeně, nýbrž pod přísným dohledem. Pokud se pořád opakuje mantra vykazování dalšího růstu, měli bychom se začít ptát: Když investujeme další a další peníze, kam ty peníze míří? Jsou to pořád udržitelné projekty, nebo už ne? Jako jeden z hlavních představitelů celé skupiny máte určitě v posledních letech napilno. Jak se s tím tlakem osobně vyrovnáváte? To je zajímavá otázka, překvapivě ji slyším poprvé. Asi se od nás prostě očekává, že to zvládneme. Moje pravidlo je, že se musíte starat o své vlastní zdraví. Když mluvím s kolegy, všichni se snažíme nepodléhat

www.euro.cz 39 rozhovor report MARTIN OEDS NIJKAMP (53) Absolvoval makroekonomii na Univerzitě v Groningenu. Již po třech letech práce asistenta na Tilburgské univerzitě začal v roce 1987 svou kariéru ve skupině ING. V letech 1987 až 1994 pracoval v oddělení ekonomického výzkumu. V roce 1994 se zařadil do ING Investment Managementu jako senior portfolio manažer, zde se následně stává generálním ředitelem. Od roku 1997 působil deset let v pozici generálního ředitele distribuce ING Investment Management pro region Evropy, Dálného východu a Afriky. Od roku 2008 je členem řídicího výboru ING Investment Management Europe. V březnu 2009 byl zvolen předsedou dozorčí rady ING Investment Management (C.R.). Navíc se zdá, že nikdy nevíme, co bude za měsíc... Všichni tak nějak žijeme mezi strachem a vírou. Já se snažím udržet na té druhé straně. Ale když se podíváme na problém stability bank, už od roku 2009 si můžete pořád dokola pokládat tu samou otázku: Jsou moje úspory v bance v bezpečí? A o to jde. Musíme zachránit španělské banky, jinak budeme mít velký problém. FOTO Hynek Glos stresu a zároveň si všichni alespoň občas dopřejeme dovolenou. Prostě potřebujete být od toho na chvíli pryč. Když pracujete v bankovnictví v takové době, skutečně to ubírá síly. Ještě víc to vidím na některých našich klientech, jsem totiž také odpovědný za penzijní finance v Nizozemsku. Dlouhodobější investoři to teď mají velmi těžké s přemýšlením o svých investicích. Většina Holanďanů má podobně jako u vás penzijní systém dávkově definovaný (systém dlouhodobého spoření, v němž je dopředu známa výše budoucích důchodových výplat pozn. red.). A to je teď v krizi pochopitelně problém. Například mé rodiče nikdy nenapadlo, že se jim sníží nominální příjem v důchodu, a tak o tom musí přemýšlet. Takovým klientům musíme pomáhat v momentě, kdy i oni toho všeho mají už dost. Je to podle vás reálné? Peníze na záchranu existují, ale je tu problém politické vůle. Celé se to točí kolem přesunu bohatství ze severu Evropy na jih, což samozřejmě není snadné rozhodnout. Ale pokud to neuděláme, budeme muset obětovat ještě větší část své prosperity. Česká republika má momentálně velké štěstí, že není součástí eurozóny, a nemusíte tak řešit to, co kupříkladu Slováci. Ti jsou bohužel zničehonic náhle považováni za součást bohatého Severu a mu-»

40 Euro 34 20. srpna 2012 report Martin Nijkamp Příběh firmy Holandský zázrak» sejí posílat peníze do Atén. Jedna věc je pochopitelně posílat do Řecka peníze z Berlína nebo Bruselu, ale posílat je tam z Bratislavy je něco docela jiného. Samozřejmě se ke mně dostaly příběhy lidí, kteří si celý život spoří na ne zrovna velké penze, a najednou se po nich chce, aby se skládali na mnohem bohatší Řeky. To je pro ně pochopitelně těžké sousto. Češi jsou nyní na té správné straně eura. Ano, ale zároveň žijeme tak trochu v přesvědčení, že se nás to celé netýká. Pokud se krize skutečně prohloubí, nikdo neuteče. Recese v eurozóně se dotkne vašich exportů, můžete sice devalvovat korunu, ale tím tomu neuniknete. Podívejte se, jaké máte banky. Patří Rakušanům, Francouzům a jiným zemím propojeným s eurem. Pokud matka zbankrotuje nebo projde nějakým očistným procesem se změnou vlastnické struktury, co se stane s dcerou? Nic jednoduchého to nebude. Takže vaše pozice je o něco lepší, například v porovnání se Slovenskem, ale neutečete. Všichni pak budeme na stejné lodi. Na Řecko stačíme, to jsme, myslím, dostatečně vstřebali, ale Španělsko, to je úplně jiná liga Naše banky jsou většinou skutečně dcerami západních skupin... Čerstvě ale máte jednu ruskou. Když se na to podíváte v historických souvislostech, je trochu ironické, že právě ruská banka bude dnes pravděpodobně na vašem trhu nejvzdálenější krizi. Ale humor stranou, chápu, že se bojíte, že mateřské skupiny začnou odlévat peníze ze svých dcer. K tomu máte regulátora, a pokud vím, vaše centrální banka je velmi respektovaná. Uprostřed krize se však všechno odehrává velmi rychle. Může- Skupina ING Group dává svůj nizozemský původ velmi ráda najevo. Ostatně už Onen známý oranžový lev v jejím logu odkazuje k oranžsko-nasavské dynastii, jejíž mladší větev v zemi tulipánů vládne dodnes. I přes svůj jasný odkaz k tradici je však ING poměrně mladá firma. V dnešní podobě vznikla de facto až v roce 1991, kdy úřady daly povolení k fúzi dvou velkých skupin zabývajících se bankovnictvím a pojišťovnictvím. Teprve tehdy vlastně vznikl název ING, znamenající velmi prozaicky Mezinárodní nizozemská skupina. Zdá se skoro nemožné, že se ING stala globální firmou za tak krátkou dobu. Již v průběhu devadesátých let rozšířila svou působnost akvizicemi v Beneluxu a ve zbytku západní Evropy. Následovaly Spojené státy a Jižní Amerika. Ačkoli zpočátku se zaměřovala spíše na retailové bankovnictví, v roce 1995 přišel zlom. Slavná britská investiční skupina Barings Bank zkrachovala kvůli neautorizovaným obchodům jednoho ze svých traderů a veškeré její pobočky odkoupila za symbolickou jednu libru právě ING. Podle magazínu Fortune byla ING v roce 2010 největší finanční skupinou na světě, měřeno výší ročních příjmů. V roce 2009 měla 85 milio nů individuálních a firemních klientů ve více než 45 zemích světa. Za růst však zaplatila poměrně tvrdou cenu v poslední krizi. Nizozemská vláda musela do banky investovat kapitál ve výši deseti miliard eur, aby zvýšila její kapitálovou přiměřenost na předepsaných osm procent. ING v následujících letech dokázala podstatnou část této pomoci vládě vrátit, musela však důsledně oddělit své bankovní a pojišťovací aktivity. l te věřit tomu, že jde o velmi častou obavu a v případě zhoršených podmínek to regulátor bude velmi pečlivě sledovat. My sami víme moc dobře, že se dívají, jak proudí kapitál uvnitř skupiny. Znovu ale opakuji, pokud krize udeří v plné síle, nevíme, co se stane. Nemusí to být jen přesun kapitálu, bohatě stačí, pokud mateřská skupina zanikne. Co by se pak stalo? Dostáváme se tím trochu na nevyzkoušenou půdu, na kterou, doufám, nebudeme muset nikdy došlápnout. Zatím se stále bavíme o současné krizi, takže jak podle vás skončí? Myslím si, že Řecko samotné může být zachráněno, ale musí existovat scénář pro případ, že se to nepovede. Podle mě se Evropa v takovém případě musí ještě více propojit, ať už pomocí eurobondů nebo něčeho podobného. Kalifornie je jednou nohou v bankrotu už deset let a nikdo o tom nemluví, protože Kalifornie si může půjčovat na federální rozpočet. Můžeme dál žít podobným způsobem, se Španělskem ve stejném stavu, v jakém je dnes, ale musí existovat podobný systém jako ve Spojených státech. Chápu, že Německo má s tímhle problém. Zvlášť co se týče Řecka. Byl jsem tam před dvěma týdny a na samotných lidech není nic špatného, ale řízení toho státu už dnes stěží připomíná demokracii. Jak se jako velká finanční skupina díváte na centralizování bankovnictví v Evropě? Myslím si, že kdybychom to měli už dávno, měli bychom dnes mnohem míň problémů. Záleží samozřejmě na tom, jak se to celé zorganizuje. Pokud by se měl udělat nějaký průměr ze všech regulatorních systémů v Evropě, nic dobrého by z toho nevzniklo. Nemůžete smíchat německé centrální bankovnictví s italským, španělským a řeckým. Pokud se ale budeme držet standardů, které máme tady na Severu, může to fungovat.

www.euro.cz 41 rozhovor report Ale nezdá se vám, že ty standardy nejsou aplikovatelné na jižní státy, a právě proto máme tolik problémů? Podívejte se na finanční trhy. Když řeknete, že evropský bankovní systém založíte na německých základech, vždycky to vzbudí víc důvěry. Něco takového nemůžete rozhodně udělat hned, ale rozhodně by to prospělo. Ostatně jednou z příčin celé této krize bylo špatné centrální bankovnictví a jeho příliš uvolněná politika. Vzpomeňme na pana Greenspana. Na trhu bylo zkrátka příliš mnoho peněz a centrální banky zemí, jako je Španělsko, tomu nedokázaly udělat přítrž, což vedlo k obrovskému stavebnímu boomu. To samé se stalo v Irsku, vždyť i v malých vesničkách se stavěla obří nákupní centra s parkovacími gará- mecku trochu prší, u nás začne bouřka. Rozhodně je pro vás důležitá západní Evropa, stejně jako pro ostatní okolní státy. Polsko mělo trochu výhodu ve výstavbě v souvislosti s fotbalovým šampionátem, což tam rozhýbalo investice. Zároveň si trochu víc hrají s domácí měnou, provedli několik menších devalvací. Česko má na druhou stranu mnohem transparentnější monetární politiku, snažíte se udržet měnu stabilní, i když popravdě řečeno ani tohle by se nemělo stát mantrou. Vy osobně znáte český trh poměrně dobře, ne? Ano, byl jsem tu poprvé v roce 1989, prakticky pár dní po revoluci. Už tehdy jsem si říkal tohle je docela jiná země, tady ne- Pokud se krize skutečně prohloubí, nikdo neuteče. Recese v eurozóně se dotkne vašich exportů, můžete sice devalvovat korunu, ale tím tomu neuniknete. guje, i když je bolestivý. Pokud se pokusíme tu bolestivou proceduru odložit na vedlejší kolej, mohli bychom na tom brzy být mnohem hůř. Jak vzpomínáte na to období ze zakládání pobočky? Je to část mého života, o které každému na Západě vyprávím. Založil jsem tu pobočku, najal lidi, do čela jsem tehdy postavil ne Čecha, ale Američana. Našli jsme velmi levný prostor, nestálo to skoro nic. Když jsem se vrátil do Nizozemska, onen americký šéf mi hned volal, kde prý má sehnat nábytek do kanceláře. Jsem občas trochu cynický, tak jsem mu žertem doporučil, ať nějaký najde na ulici. On to ale vzal vážně a skutečně do kanceláře sehnal nějaké staré kusy nábytku, které lidi odložili. Když jsem se sem po pár týdnech vrátil, našel jsem tu první pobočku ING a v ní lidi sedící na rozvrzaných rozpadajících se židlích. Krátce nato jsme se ale přesunuli do Tančícího domu, který už byl vybaven podstatně líp. FOTO Hynek Glos žemi s kapacitou pro velká města. A to celé se pochopitelně začalo hroutit. Tohle se stane, když máte v celém systému příliš mnoho peněz. Správná reakce centrálních bank by byla vidíme příliš mnoho investic, utáhneme kohoutky. Rozhodně to ale není nic snadného. Vraťme se zpátky k vašemu oboru, kterým jsou rozvíjející se trhy. Patří tam ale vůbec ještě střední Evropa? Já se dívám na Českou republiku především jako na samostatný trh. Region podle mě neexistuje, ty země zase nemají tolik společného. Konkrétně Česko nepovažuji za rozvíjející se ekonomiku, vidím to jako rozvinutý trh. Pořád ale máte důležitou výhodu: jste poměrně levní. A také nejsme příliš ekonomicky nezávislí... V určitém ohledu jste na tom podobně jako my v Nizozemsku. Taky jsme velmi závislí na Německu. U nás se říká, že když v Ně- jsme v Rumunsku nebo Bulharsku, tohle je zkrátka součást střední Evropy. Už tehdy jsem viděl ten obrovský potenciál. Jak vy, tak Slovensko jste odvedli úžasný kus práce. Samozřejmě že když člověk vyjede ven z Prahy, vidí, že zdaleka ne všechny regiony mají za sebou takový pokrok. Ale když se dnes podívám například na Portugalsko, za kterým jste coby nejslabším členem původní unie byli hodně pozadu, dnes je ta situace o dost jiná. A zasloužili jste se o to přijetím dobrých ekonomických opatření. Všude v Evropě se zavádějí tvrdé škrty. Není to v rámci boje proti krizi spíš ke škodě než k užitku? Minulý týden jsem byl v Rumunsku, které bylo ve velmi složité pozici. S Mezinárodním měnovým fondem za zády podstoupilo všechna ta drastická opatření a dnes je v podstatě zpátky ve hře. Ať se nám to líbí nebo ne, tenhle úsporný proces nějaký smysl má. Vypadá to, že fun- Takže to bylo intenzivní... Rozhodně. Rozjížděli jsme tu odvětví, které tu v takové podobě dosud příliš nebylo. Bankovních domů tady existovalo dost, pojišťoven také, ale asset management bylo něco docela nového. Země měla sice nějaké zkušenosti s podílovými fondy, ale asi sám víte, že většina těch zkušeností byla ryze negativní. Například prodeje zahraničních fondů se tady teprve rozjížděly. Proto nám také všichni říkali, že nikdy nebudeme úspěšní. Já jsem vždycky tvrdil, že rozjíždět tento druh byznysu v Česku není služba pro nás, ale pro naše vnoučata. Naštěstí jsme začali vydělávat za pět let a naše pozice tady je stabilní. l Tomáš Plhoň plhon@mf.cz

příběh Mám 13 let na to něco dokázat Odmalička je Sabina zvyklá, že co si nevydře, to nemá. A propracovat se mezi taneční špičku bez dřiny prostě nejde. komerční prezentace A120003896 NĚKDY SE ZASNÍM, jaké by to bylo nemuset přemýšlet o penězích, ale i tak si myslím, že je lepší být vychovaný ve skromnosti, protože když pak k penězům přijdete, tolik s vámi nezamávají. FOTO Tomáš Třeštík (2x) Ne kariérismus. Ne cílevědomost. Ale nesmírné odhodlání je cítit z každé Sabininy věty, když mluví o tancování. Sedíme s touto milou sedmnáctiletou studentkou taneční konzervatoře v kavárně. Je půl sedmé večer, ona si objednává kávu a neperlivou vodu. Před chvílí skončila ve škole. Jakmile se rozejdeme, půjde domů se učit. A od půl sedmé ráno už zase bude stát v tanečním sále a tancovat. Takhle to má od neděle do pátku. Na odpočinek má jen sobotu a prázdniny. Jenomže to zase musí chodit na brigády, aby si vydělala nějaké peníze. Taneční úbory a boty nejsou zadarmo. Sabina si ale nestěžuje, takhle to zkrátka v životě má. Nikdy nic nedostala zadarmo, všechno si musela vybojovat. PODPORA NA VZDĚLÁNÍ Sabina vyrůstala ještě se dvěma sestrami jen s maminkou. Na tatínky nějak neměly štěstí. Když už se nějaký objevil, brzy zase zmizel. A tak se tato čtyřženská domácnost musela životem prokousávat, jak se dalo. Nikdy jsme neměly na rozhazování. Ale máma se snažila, aby nám nikdy nic nechybělo. Jako malá holka jsem si to neuvědomovala, ale dnes musím říct, že si jí vážím za to, že nám navzdory chybějícímu mužskému v domácnosti dokázala zajistit takové dětství, že na něj se sestrami rády vzpomínáme, říká Sabina. Dobrý vztah naštěstí měla i se svým otcem, za kterým pravidelně jezdila. Otci vlastně Sabina vděčí také za to, že vůbec může vysněný tanec studovat. Je to právě on, kdo ji na studiích v Praze finančně podporuje, jak se dá. Jenomže i jeho možnosti jsou omezené, a tak zkusila své štěstí a požádala o stipendium u Fondu vzdělání Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové, který je finančně výrazně podporován ČSOB. Na ten nápad mě přivedla naše školní ekonomka, vysvětluje Sabina. Jde o program pro studenty s finančními a zdravotními problémy. Musela jsem si podat přihlášku a obhájit ji před komisí. Podařilo se. Od té doby každý měsíc dostávám finanční podporu, která mi významně pomáhá. CHUDÁ HOLKA VE MĚSTĚ Jen pro představu: Na měsíc má Sabina k dispozici šest tisíc korun. Z toho tři padnou na nájem, zbytek má na jídlo a oblečení, ale také na již zmíněné taneční úbory, do kterých musí každý půlrok investovat kolem tří tisíc korun. S ohledem na to, že má oba rodiče na Moravě a je odkázána sama na sebe, to není nic na vyskakování. Ale jak Sabina říká, ona je zvyklá na skromný život. Nemusí na sobě nosit značkové oblečení, aby byla spokojená. Nemusí o prázd-

komerční prezentace A120003897 příběh ninách jet k moři, stačí jí strávit měsíc v rodném Šumperku na skautském táboře, kde dělá vedoucí. Máme tam děti od šesti do patnácti let, měsíc žijeme v prostředí bez elektřiny i plynu, jen v přírodě. Neříkám, že nemám Prahu ráda, ale doma se prostě cítím tam, usmívá se. Když se jí ptáme, zda si jako holka z Moravy nepřijde někdy v Praze trochu cize, zamyslí se a je vidět, že Praha je pro ni zkrátka tak trochu jiný, snobský svět, kterému občas nerozumí. Přesto se nezdá, že by se tím Sabina nechala nějak ovlivnit. Na to, že teprve nedávno odrostla pubertě, je překvapivě vyzrálá a v hlavě má jasně urovnané priority. Někdy se tak zasním, jaké by to bylo nemuset přemýšlet o penězích, ale i tak si myslím, že je lepší být vychovaný ve skromnosti, protože když pak k penězům přijdete, tolik s vámi nezamávají a nezblbnete z nich. VYSNĚNÝ CÍL Jak se vlastně Sabina k tanci dostala? Jako malá prý byla velmi živá, a tak ji maminka dala na tanec, aby se tam dcerka vydováděla. Jenže z dětských tanečků Sabina brzy vyrostla a v sedmé třídě už udělala zkoušky na taneční konzervatoř, kam nastoupila hned do třetího ročníku. Takhle napsané to zní velmi jednoduše, ale aby se člověk dostal tam, kde je dnes ona, je zapotřebí nesmírného talentu, píle a odříkání. Ale o tom Sabina nerada mluví. Každá práce má své klady a své těžkosti a bez těch by nebylo úspěchu, krčí rameny. Připouští, že někdy už ji všechna ta dřina unavuje, má všeho dost a nejraději by se na všechno vykašlala, ale přitom ví, že to nikdy neudělá. Jejím snem je stát se členkou renomovaného Netherland Dance Theatre, kde působí také slavný český choreograf Jiří Kylián, jehož práci nesmírně obdivuje. Že by v případě dosažení tohoto snu musela žít v cizině daleko od rodiny, to si prý dokáže představit. Nakonec nebylo by to nic, co nezná. A bylo by to jen dočasné. Nejlepší léta tanečnice jsou tak do třiceti, pak bych se vrátila a žila zase tady. Takže na to, abych něco dokázala, abych všem dokázala, že na to mám, mi zbývá třináct let, vypočítává Sabina. SOUKROMÍ NA VEDLEJŠÍ KOLEJI Počítá přitom s tím, že ještě nějaký čas bude její soukromý život tak trochu na druhé koleji. Kluci se jí líbí a nebránila by se tomu nějakého mít, ale dobře si uvědomuje, že její zběsilý studijní režim jí neumožňuje rozvinout plnohodnotný vztah. Na partnera by jednoduše neměla čas. A tak než sobě nebo nějakému klukovi lámat srdce, raději se do ničeho nežene. A pokud by se snad přece jen nějaký rozhodl získat srdce této tancem posedlé sedmnáctky, nemusí se ani obtěžovat, pokud nebude umět tancovat. Když spolu dva chodí, měla by je spojovat vášeň pro stejné věci, uzavírá Sabina. Mou vášní je tanec. A já si neumím představit, že bych měla být s klukem, pro kterého je vrcholem NA PRVNÍ POHLED pouhý skok. Ale nikdo už netuší, kolik hodin tréninku se za jeho ladností skrývá. choreografie šlapat na diskotéce zelí. Ale dneska už taky vím, že co jeden den člověk zatracuje, to druhý den má, takže kdo ví, třeba jednou budu mít kluka, který nezatancuje ani valčík. STUDENTSKÉ PENÍZE Fond vzdělání v roce 1995 společně založily ČSOB a Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Za dobu své existence podpořil 389 zdravotně nebo so ciálně handicapovaných studentů víceletým stipendiem a 335 studentů z něho získalo jednorázový příspěvek. Celkem bylo na studium mladých lidí, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, vynaloženo z Fondu vzdělání více než 20 milionů korun. Více informací na www.vdv.cz. JAK SABINU VIDÍ... Tomáš Třeštík fotograf Sabina je cílevědomá mladá dáma, která dobře ví, co je dřina a odříkání. Pracuje na sobě, doslova dře, ale nevadí jí to, protože dělá to, co ji baví. Asi proto působí tak šťastně, vyrovnaně a spokojeně. Žije tancem a tancuje jako o život.

44 Euro 34 20. srpna 2012 global 44 Pobaltí Na zavedení eura jsou hospodářsky zralé, někdejší nadšení pro společnou měnu ale v Litvě a Lotyšsku citelně ochladlo 48 Švýcarské banky Anonymita při ukládání peněz v helvétských bankách je čím dál více ohrožena. Do výnosného tajemství zakously EU a Spojené státy 49 Čína Peking podněcuje firmy k zahraniční expanzi. Například bankéřům ale mnohdy chybí na globálním trhu potřebné zkušenosti Vyčkávající premianti Litva a Lotyšsko letos splní podmínky pro vstup do eurozóny. Zatím ale nikam nespěchají Když Lotyšsko v roce 2006 vybíralo svůj motiv na euromince, nastala trapná situace. Dvaačtyřicetimetrový rižský Pomník svobody, symbol národní hrdosti, se sice na minci vešel, ale jen tak, že ukrajoval kus z povinného prstence unijních hvězdiček. Zbývala jen dvě řešení buď pomník bez ohledu na měřítko umělecky zkreslit tak, aby se vešel, nebo hledat jiný motiv. Ve jménu eurohvězdiček zvítězila druhá varianta a Lotyši nakonec dali přednost státnímu znaku doplněnému o hlavu dívky s čepcem. Po šesti letech je vše jinak. Zkušební sada mincí dodnes leží v sejfech lotyšské centrální banky a Brusel marně tlačí na to, aby tato pobaltská země urychlila přípravy na vstup do eurozóny. Schvalovat mince dnes, klidně by Lotyšům nějakou tu uříznutou hvězdičku odpustil. Doby, kdy celé Pobaltí bralo přistoupení ke společné měně jako symbol návratu do Evropy a definitivní rozlučku s pověstí postsovětských republik, jsou dávno pryč. Eurem dnes platí jen Estonci, kteří jednotné platidlo zavedli v nejhorší možné době. O silvestrovské noci na rok 2011 se určitě necítili jako premianti debatu o výhodách společného platidla zcela zastínila krize. A Estonsko si v praxi uvědomilo, že si vystálo frontu do klubu, kde jsou kromě elitních členů také notoričtí potížisté. Ochota platit za jiné je v Pobaltí obdivuhodná, má ale také své meze Skepse se projevila i v sousedním Lotyšsku. Vláda premiéra Valdise Dombrovskise stále drží rok 2014 jako cílový termín pro vstup do eurozóny, nadšení v zemi ale mezitím opadává. Tábor občanů přesvědčených o jednoznačné výhodě společné měny se smrskl na devět procent. Kromě tradičně euroskeptických Čechů unijní Eurobarometr nenaměřil v sedmičce kandidátských zemí nižší číslo. A to přesto, že Lotyši na euro slyší z vlivných míst samou chválu. Myslím, že v Estonsku se každý cítí bezpečněji právě proto, že máme euro, pochvaloval si v květnu v Rize přijetí společné měny estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Ve své červencové zprávě krok do eurozóny doporučil Lotyšsku i Mezinárodní měnový fond (MMF). Vstup do eurozóny by pomohl zmírnit riziko směnného kurzu, snížil by úrokovou sazbu a podpořil stabilitu finančního sektoru, napsala instituce, která Lotyšsku společně s Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Norskem a několika stá ty EU poskytla v roce 2009 půjčku ve výši 7,5 miliardy eur. Sen všech věřitelů I když se tak Lotyšsko stalo dlužníkem, ve skutečnosti se může právem cítit jako premiant. Vůči svým věřitelům zůstalo skromné. Zatímco Řecku peníze stále chybějí, Lotyšsko se nakonec spokojilo jen s 4,5 miliardy»

www.euro.cz 45 Pobaltí global FOTO Profimedia.cz Nevešel se. Lotyši se museli smířit s tím, že Pomník svobody z Rigy na euromincích nebude.

46 Euro 34 20. srpna 2012 global Pobaltí Děkujeme, nechceme Podpora přijetí eura v kandidátských zemích (odpovědi v %) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neví 32 6 1 12 49 19 34 1 9 37 30 13 4 9 44 20 31 5 10 34 26 28 2 10 34 12 22 8 16 42 21 9 6 42 22 Česko Lotyšsko Bulharsko Litva Polsko Maďarsko Rumunsko pramen: Eurobarometr, duben 2012 Žádné honičky. Litevská prezidentka Dalia Gybauskaitéová chce s přijetím eura počkat, až na tento krok bude zralá také samotná eurozóna. evropské rekordmany. V letošním prvním čtvrtletí litevský HDP stoupl o rekordních 6,9 procenta, vůbec nejvíce v EU. Ani v Litvě ale nálada pro přijetí eura není tak optimistická, jako bývala před třemi lety. Rok 2014 na rozdíl od Lotyšska ve Vilniusu nikdo za mezník již nepovažuje. Mimo jiné proto, že Evropská komise ve své červnové konvergenční zprávě vstup obou zemí do eurozóny prozatím nedoporučila. Ano, obě země nesplňují tříprocentní pravidlo deficitu veřejného rozpočtu vůči HDP. Jenže loňská 3,5 procenta v Lotyšsku (respektive 5,5 procenta v Litvě) jsou stále ještě chvályhodná. Nemluvě o tom, že i Brusel počítá s tím, že ještě letos dokážou obě pobaltské země srovnat deficit pod stanovená tři procenta. Obě země nemají žádný problém ani se stabilitou devizového kurzu. Již dnes jsou Lotyšsko a Litva na společné měně plně závislé. Litevský lit je pevně navázán na euro od roku 2002, takže graf směnného kurzu je rovný jak pravítko. Lotyši mají od vstupu do mechanismu ERM II v roce 2005 fluktuační pásmo ale jen mizivé jedno procento. Výhodou Pobaltí je i to, že se může spolehnout na ozdravené banky. Sektoru dominují severské finanční domy (Swedbank, SEB, Nordea), které poctivě rekapitalizovaly nejen svá ústředí, ale i pobaltské dcery, což se o mnoha západoevropských bankách říct nedá.» eur zbytek připraveného kreditu odmítlo. Se splácením úvěru nemá země problémy. Do roku 2014 chystá emise státních dluhopisů ve výši 3,8 miliardy eur, což by s loňskými 1,1 miliardy mělo stačit na umoření celého dluhu. Poslední emise koncem července se přitom prodala dobře a s rozumným výnosem kolem 4,5 procenta. Lotyšsko se vzpamatovalo i makroekonomicky. Pravděpodobně ještě letos splní zbývající dvě maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny. Rozpočtový deficit má klesnout na dvě procenta a meziroční inflace na 2,6 procenta, což je loňský průměr sedmnácti zemí platících eurem. Také reformy, které země za poslední tři roky podnikla, ji vzdalují od řecké mizerie. Lotyši si pořádně utáhli opasky. Od roku 2009 spadly platy ve státním sektoru o třetinu a náklady na jednotku práce prudce poklesly. Daň z přidané hodnoty se zvyšovala hned dvakrát v případě nižší sazby celkově o sedm procentních bodů. Regulované ceny narostly za poslední tři roky o třetinu. Podobnou kúrou, i když zdaleka ne tak drastickou, si prošla také Litva, která dnes patří z hlediska meziročního růstu HDP mezi Počkáme a uvidíme Přinejmenším Litva, přes dobré vyhlídky a lákání, do eurozóny nespěchá a prozatím vyčkává. I když například ministryně financí Ingrida Šimonytéová stále považuje za realistické, že by Riga i Vilnius vstoupily do eurozóny v roce 2014 společně. K nejistotě přispívá fakt, že nikdo přesně neví, jak bude měnová unie vypadat za dva roky. Zdá se ale, že s tím litevští politici počítají. Litva přijme euro, až na to bude plně připravena a až bude eurozóna připravena přijmout nové členy, řekla před dvěma měsíci poněkud tajemně litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. V překladu to může znamenat počkejme si na to, jak dopadne stabilizační mechanismus ESM, kdo a kolik z něj odsaje, jestli vůbec bude stačit a především jak se vyvr FOTO Profimedia.cz

www.euro.cz 47 Pobaltí global bí spor kolem společných eurobondů. Obě země je podporují, lotyšský premiér Dombrovskis si navíc myslí, že by Evropská centrální banka měla začít ve velkém skupovat španělské a řecké dluhopisy. Fiskální federalismus v pobaltském podání má ale také své meze. Především se nabízí otázka, proč zrovna země, které provedly drastické reformy tak rychle, že lidé ani neměli čas vyjít do ulic demonstrovat, budou po vstupu do eurozóny zachraňovat jih Evropy, kde ve srovnání s Lotyšskem a Litvou k žádné pořádné konsolidaci rozpočtu nedošlo. Uvědomuje si to i ministryně Šimonytéová. Vstup do eurozóny mimo jiné znamená platit za stabilizační mechanismus, jejž budou využívat země, které nebyly ochotny udělat totéž co my, podotkla správkyně litevské státní kasy. Nic radikálního Litevci i Lotyši jsou nicméně připraveni na to, že vstup do euroklubu nebude zadarmo. Ochota platit za jiné je v Pobaltí obdivuhodná. Litevský premiér Andrius Kubilius to vysvětluje historicky. Litva je nezávislá teprve dvacet let. A to je krátká doba na to zvyknout si na stabilní, dobrý, a možná dokonce luxusní život. Lidé si ještě dobře vzpomínají na sovětskou éru. Proto jim tvrdá úsporná opatření, která jsme museli přijmout, nepřipadají zas tak radikální, argumentuje. Ve srovnání s rublem bude euro v celém Pobaltí opravdovým symbolem identity a konec výtvarně vydařených litů a latů nikdo za národní újmu považovat nebude. Otázkou ale je, jestli se identita přerozdělovací unie nakonec neblíží sovětské realitě, kdy malé, ale bohaté Pobaltí dotovalo skomírající svazové republiky. Ještě štěstí, že na takové příměry u Baltského moře nikdo neslyší. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz inzerce A121008597

48 Euro 34 20. srpna 2012 global švýcarské bankovnictví Tajemství v kleštích Mezinárodní tlak na švýcarské banky se stupňuje, éra spolehlivě utajených kont pomalu končí Bankéři v zemi helvétského kříže neprožívají zrovna šťastné období. Jako by nestačilo, že je tvrdě postihly následky finanční krize z posledních let. Švýcarské finanční domy trápí čím dál razantnější útoky na jejich Achillovu patu. Tou je přísné bankovní tajemství, které spolu s tradiční politickou stabilitou tvoří základ pověstného alpského blahobytu. Vyhlídky navíc nejsou zrovna růžové proti Švýcarům stojí silnější soupeři, jako vláda Spojených států nebo Evropská unie a její členské státy, které se pustily do razantního boje proti kapitálovým únikům do zahraničí. Miliardy na cédéčku Aktuální výpad se vede z německého Düsseldorfu. V něm totiž sídlí kabinet nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, která se rozhodla ke kontroverznímu kroku od neznámého prodejce zakoupila CD nosič se seznamem německých klientů švýcarského gigantu UBS. Minulý týden se pak objevila zpráva o údajném listinném důkazu, podle něhož banka pomáhala odklonit německé peníze do většího bezpečí v jihovýchodní Asii. Tažení jedné regionální vlády by pro švýcarské banky nemuselo být samo o sobě až tak bolestivé. Problém tkví v tom, že tento případ nahrává odpůrcům ratifikace již sjednané německo-švýcarské dohody, která měla být jakýmsi kompromisem jména Němců ukládajících své jmění ve švýcarských ústavech zůstanou v anonymitě, zato ale odvedou do spolkové kasy miliardy eur ve formě zvláštní daně. Dohodu podporuje spolková vláda Angely Merkelové, k ratifikaci však potřebuje schválení v horní parlamentní komoře, Spolkové radě, v níž mají většinu opoziční sociální demokraté (SPD) a Zelení. A ti s dohodou ostře nesouhlasí. Mluvíme tady o organizované kriminalitě švýcarských bank v Německu, nechal se slyšet předseda sociálních demokratů Sigmar Gabriel. Jeho kolegové ve vládě v Severním Porýní pak předvádějí, jak si představují ofenzivní přístup. Jeden efekt se už dostavil, podle deníku Financial Times Deutschland se v Německu zvýšil počet případů, kdy se lidé chodí přiznat na finanční úřad k daňovým únikům. Stále více občanů Spolkové republiky prý také ruší svá švýcarská konta v obavách před trestem. Zemský ministr financí Norbert Walter-Borjans (SPD) se už nechal slyšet, že plánuje koupit další cédéčka. Celkovou sumu, kterou bohatí Němci ulili do švýcarských bank, odhaduje na 150 miliard eur. O dohodě se má ve Spolkové radě hlasovat na podzim. Její definitivní osud každopádně napoví, kterým směrem se bude ubírat politika EU vůči švýcarským bankám. Úředníkům v Bruselu by se nejvíc líbilo, kdyby unie postupovala jednotně. Názory jednotlivých národních vlád se ale zatím liší, což vyústilo v dvoustranné dohody, jež kromě Německa uzavřela s kabinetem švýcarské konfederace například také Británie. Podle informací týdeníku Euro z Generálního finančního ředitelství ČR zvažuje takovou variantu i Praha. Stále pravděpodobnější krach dohody s Berlínem by ale mohl znovu otevřít cestu společnému řešení pod taktovkou Bruselu. Litevský eurokomisař Algirdas Šemeta, který má oblast daní v kompetenci, ostatně mává pomyslným praporem už dlouho. Nejenže prohlásil, že Německo a Británie selektivním přístupem vůči Bernu porušují směrnici z roku 2005, zároveň chce tuto legislativu Alpské prvenství Zahraniční soukromé bohatství uložené v daňových rájích v roce 2011 (v bilionech USD) 0 0,5 1 1,5 2 Švýcarsko Velká Británie Normanské ostrovy a Dublin Lucembursko Karibské ostrovy a Panama Hongkong a Singapur USA Ostatní Celkem pramen: The Boston Consulting Group 0,5 0,6 0,6 0,9 1 1 1 2,1 7,8 ještě zpřísnit. Rád by zřídil například obdobu evropského DIČ nebo stanovil minimální celounijní sankce pro daňové podvody a úniky. Společné návrhy má mít komise na stole do konce roku. Žaloba ze zámoří Kdo ale Švýcarům skutečně leží už dlouho v žaludku, jsou Američané. Washington dokázal prolomit helvétské mlčení už před třemi lety, kdy si vynutil na UBS zaplacení pokuty 780 milionů dolarů za napomáhání daňovým únikům. Navíc od banky získal data z více než 4400 účtů amerických občanů. Ani to ale Spojeným státům nestačilo. Státní zástupce v New Yorku letos v únoru poprvé vznesl kriminální žalobu vůči švýcarské finanční instituci. Vybral si hned nejstarší privátní banku Wegelin. Rozsudek zatím nepadl, na květnové přelíčení se Švýcaři nedostavili. Zdaleka přitom nemusí jít o poslední případ, Američané vyšetřují kvůli únikům celkem jedenáct švýcarských bank. Některé z nich, mimo jiné Credit Suisse nebo Julius Bär, už jim raději poskytly část požadovaných informací. Švýcarská prezidentka Eveline Widmerová-Schlumpfová před půldruhým měsícem prohlásila, že věří v konečné vyřešení do listopadu. I kdyby to vyšlo, ani potom ale Švýcaři nebudou mít klid. Od příštího roku totiž začne platit ustanovení daňového zákona FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act), podle něhož mají zahraniční finanční instituce povinně informovat o majitelích účtů z USA, v opačném případě jim má hrozit třicetiprocentní daň z amerických investic. Švýcaři zřejmě nemají na vybranou. Rostoucí tlak je nutí k tomu, aby se aspoň v případě klientů z USA a Evropské unie zřekli hlavního lákadla na miliardové úložky. Podle analytiků jim teď zbývá jediné, více se soustředit na boháče z Číny, Ruska, Indie nebo Afriky. Movití Evropané a Američané, kterým se nechce dělit s jejich domácími berňáky, prý už houfně převádějí své úspory do Singapuru nebo Hongkongu. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz

www.euro.cz 49 Čína global Velký skok do celého světa Peking povzbuzuje firmy k pronikání do zahraničí. Uspět v cizině se snaží i čínské banky Partnerem strany je skupina PPF inzerce A120005472 FOTO Profimedia.cz Začátkem srpna zorganizovala Bank of China (BOC) recepci na stockholmské radnici. V hlavním městě Švédska totiž otevírala pobočku, vůbec první v regionu severní Evropy. BOC, založená v únoru roku 1912, je jednou z největších čínských bank. A co do expanze v zahraničí zároveň i nejodvážnější. Dnes poskytuje komplexní finan ční služby ve dvaatřiceti zemích světa, ve kterých má celkem 590 kanceláří. Před dvěma měsíci otevřela svoji první pobočku ve Varšavě, odkud hodlá obsluhovat i klienty z Česka, Slovenska a pobaltských států. Ambice BOC zapadají do scénáře další fáze ekonomických reforem v Číně. Tamní ekonomika rostla v minulých letech především díky exportu a přílivu zahraničních investic. Nyní by mělo následovat širší pronikání čínských firem do zahraničí. Peking je podněcuje k tomu, aby se globalizovaly, investovaly v cizině a hledaly tam nové trhy, přístup k energiím a surovinám. Plány už se začínají naplňovat. Objem přímých zahraničních investic se raketově zvýšil z průměrných tří miliard dolarů ročně před rokem 2005 na 50 miliard dolarů v roce 2010. To Čínu katapultovalo mezi pět hlavních zdrojů FDI. Pouze v letošním prvním čtvrtletí vzrostly čínské přímé zahraniční investice na 21,4 miliardy dolarů, což je ve srovnání s loňskem více než dvojnásobek. Zkušenosti chybějí Snaha o posílení pozice ve světě se očekává také od velkých čínských bank, i když se jejich hlavní byznys stále odehrává doma. Například podle propočtů BOC jsou její zámořské pobočky méně ziskové než ty domácí. Čína však uvažuje a plánuje v dlouhodobém horizontu. A také si nenechá ujít příležitosti. Především finanční krize v Evropě je vnímána jako možnost pro získání lepší pozice v celém světě. Na rozdíl od některých západních bank, ty čínské disponují dostatečnými zásobami kapitálu. Internacionalizace čínských bank je nezvratná. Budeme čím dál více svědky nových spojení, akvizicí a stejně tak i otevírání dalších poboček v zahraničí, domnívá se Kuo Tchien-jung, ředitel výzkumného centra čínského bankovnictví při Centrální univerzitě pro finance a ekonomiku. Podle statistiky vzrostly mezi lety 2008 až 2011 zahraniční aktiva čtyř velkých čínských bank Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank, Bank of China a Agricultural Bank of China z 2,41 bilionu jüanů na 4,13 bilionu jüanů (13,20 bilionu korun). I když jsou čínské banky odhodlány rozšířit své podnikání v zahraničí, nejedná se o jednoduchý proces. Jednou z překážek je nedostatek zaměstnanců se zkušenostmi s obchodováním na mezinárodní úrovni. Potřebujeme lidi, kteří vědí, jak na mezinárodní fúze a akvizice a jak se vypořádat s různými kulturami, uvedl Siao Kang, předseda představenstva Bank of China. Nutno však dodat, že čínští bankéři jsou mnohdy pod značným tlakem. Na jedné straně se od nich požaduje, Finanční krize v Evropě je pro čínské banky možností dobýt nové pozice aby při své dravosti hráli podle mezinárodních pravidel, na straně druhé však musejí respektovat omezení týkající se bankovního prostředí v Číně. Tvrdá konkurence Větší přítomnost čínských bank v zahraničí nahrává již zmiňované expanzivní ekonomické strategii. Zatímco vláda může čínským firmám díky své politice otevřít v cizině nejedny dveře, čínské banky jim mohou zase zpětně pomoci přímo v terénu, a to kvalitním servisem. Podle Siao Kanga by čínské banky neměly usilovat pouze o západní země, ale také o rozšíření svých služeb v rámci celé Asie, dále v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe. Pozice čínských bank v Evropě totiž stále není jednoduchá, i když jejich počet pomalu roste. Například nově otevřené pobočky nejmenovaných bank v Bruselu podle čínských médií stále čekají na povolení belgických úřadů, aby mohly fungovat podobně jako v Londýně, Paříži či Frankfurtu a vydávat i debetní a kreditní karty. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz Nejsou lidi. Bank of China zatím nemá dost zaměstnanců, kteří by měli mezinárodní zkušenosti s obchodováním. Expanze čínských firem do světa se proto rozjíždí pomalu.

50 Euro 34 20. srpna 2012 hyde park 50 Kauza radar Poslední, co by si všichni přáli, je návrat na kótu trapnosti v brdských lesích. Romneymu by to měl někdo říct 52 Hospodářství Bojovat proti dluhům pouze tvrdým škrtáním, nebo naopak pumpováním peněz je krátkozraké. Klíčová je analýza toho, jestli věci fungují efektivně 54 PPP Stavět dálnice přes PPP projekty se v zahraničí mnohokrát osvědčilo. Proč by to nešlo také v Česku? 55 Právo a byznys Novela zákona o veřejných zakázkách se často dotýká stavebních prací. Pro zadavatele to sice znamená vyšší transparentnost, ale i náročnost Kóta trapnosti Romneyho nápad vrátit do hry radar v Brdech oživuje vzpomínky na směšnou kauzu, na niž bychom raději zapomněli Začátek září se před pěti lety povedl. Slunce hřálo akorát, vzduch voněl babím létem, a tak se tehdejší vláda rozhodla, že si udělá výjezdní zasedání v Brdech. Spoustu lidí tím naštvala. Třeba premiér Mirek Topolánek bodře vysvětloval, že radar bude, citátem z Járy Cimrmana: Můžeme o tom debatovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je vše, co pro to můžeme udělat. Místopředseda vlády Alexandr Vondra si zase z brdských lesů odvážel košík hřibů. Sbíralo se mu snadno jak by ne, když do temných vojenských hvozdů obyčejný smrtelník nesměl. Nedostatek houbařského taktu nicméně později odčinil už jako ministr obrany se zasadil o to, že se vojenský újezd Brdy zruší. Jako argument přitom vytáhl americkou kartu. Když už radar Američané odpískali, tak si pojďme všichni svorně zahoubařit. Nedávné prohlášení republikánského kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho ale muselo Vondru pořádně znepokojit. Žhavý adept na sesazení Baracka Obamy z křesla v Bílém domě totiž prohlásil, že demokraté jaksi zapomněli na přátele Ameriky v Polsku a Česku a že projekt radaru včetně raketového systému by mohl být oživen. Jeho slovům nelze přikládat velkou váhu. Pravděpodobně šlo jen o další z řady trapasů nešikovného Romneyho, který chce po vzoru Obamy získat přízeň za oceánem, není ale dobrý řečník, a už vůbec ho jeho poradci nestíhají dobře nabrífovat. Připomeňme, že koncem července zapochyboval, jestli je Londýn připraven na olympiádu, čímž namíchl všechny Brity. V Polsku se marně snažil navázat kontakty s lidmi z někdejší Solidarity a v Izraeli zase prohlásil, že palestinská ekonomika nešlape kvůli kulturním rozdílům. Romney se podle všeho chová jako slon v porcelánu, a až mu jeho poradci taktně sdělí, že Poláci místo raketového sila získali mobilní jednotky a radar bude mnohem lépe fungovat v Turecku než v brdských lesích, o přátelích ve východní Evropě zase dlouho neuslyšíme. Spekulace o tom, že místo houbařů obsadí brdskou kótu 718 zase demonstranti a výhledově i američtí vojáci, spíš než Romneyho politickou nešikovnost Česku připomněla jednu z nejtrapnějších epizod zdejší politiky, na niž by všichni nejraději zapomněli. Neschopnost argumentace, neochota naslouchat, nereálné handlování s miliardami, které poplynou tu do kraje, tu do české vědy a výzkumu, posudky na zdravotní (ne) závadnost radaru, který nikdo naživo neviděl, a především věčné čekání na to, co nám k projektu ještě sdělí tajnosnubní Američané to vše šlo napříč politickými stranami. Před deseti lety poprvé jednal o radaru tehdejší sociálnědemokratický šéf obrany Jaroslav Tvrdík. Samozřejmě tajně. Jeho stranický šéf Jiří Paroubek sice později hřímal, že všechny záruky zruší, jak ale později vyšlo najevo díky uniklým diplomatickým depeším zveřejněným na serveru WikiLeaks, na americké ambasádě v Praze sliboval USA naopak podpo - ru. Ministryně obrany Vlasta Parkanová za KDU-ČSL přidala v předvečer Bushovy ná-

www.euro.cz 51 politika hyde park FOTO archiv / ilustrace Vojtěch Velický vštěvy devótní píseň. Dobrý den, radare, prostě welcome, zanotovala si tehdy. Šéf zelených Martin Bursík šel proti vlastní straně. O Topolánkově a Vondrově angažmá se netřeba rozepisovat. Abychom byli spravedliví trapností a patetickými gesty se vyznačovala i obě aktivistická křídla. Zatímco bivakující mládež na kótě 718 vypadala, jako kdyby se sem zatoulala z nedaleké techno party, angažovaní umělci natočili DVD, kde herec Ondřej Vetchý dělá jako prostý občan rozhovor s Mirkem Topolánkem. Iniciativa Ne základnám oblepovala Prahu samolepkami s karikaturami jako z normalizačního Dikobrazu, vláda si zase najala PR agenturu a neviditelného koordinátora Tomáše Klvaňu. Ti společnými silami zadarmo posloužili protistraně počet odpůrců radaru za doby jejich působení vzrostl až na dvě třetiny. Asi nejvýstižnějším vyjádřením směšnosti a malosti českého počínání v otázce umístění radaru pak byla televizní debata mezi Tomášem Töpferem a Věrou Chytilovou, jež dodnes patří mezi nejlepší taškařice, které internetové archivy nabízejí. Jsem spojenec celé Aliance, zamotával se do svých slov herec a senátor za ODS. Říkáš blbosti, tam bude radar velký jako prase, uzemňovala ho režisérka. Radarová epizoda nakonec skončila tak, jak probíhala upachtěně a tragikomicky. Pohled na rozespalého premiéra Jana Fischera v pyžamu, který je po telefonu zpraven z Bílého domu, že žádný radar nebude, by si žádný filmový scenárista nevymyslel. A kdyby ano, všichni by to považovali za notně přitažené za vlasy. Od Obamova nočního telefonátu uplynou v září tři roky. Ne snad, že by debaty ve veřejném prostoru byly za ta tři léta kvalitnější a něco podstatného přinesly. Radarové šílenství plné prázdného řečnění a směšných gest se již nicméně neopakovalo Šumava je se svým broukem z Prahy daleko a kvůli korupci se ke stromu nikdo zatím nepřivázal. Často názorové rozpory končí náhlým utichnutím nebo přímo selankou když se sjedou tisíce odborářů do Prahy, jde pak jejich boss s ministrem financí na pivo. Poslední, co by si všichni přáli, je návrat na kótu trapnosti v brdských lesích. Měli bychom se proto pojistit, aby se obnovená premiéra upachtěného radarového představení určitě nekonala. Byl by to dobrý úkol pro Vlastu Parkanovou místo pročítání posudků ke kauze Casa zazpívat Romneymu novou agitku. Název by si mohla vypůjčit z písně od kapely The Killers, kterou Romney zařadil na seznam svých nejoblíbenějších. Ten song se jmenuje Somebody Told Me. Ano, opravdu by mu to někdo měl říct. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz

52 Euro 34 20. srpna 2012 hyde park hospodářství Dál než stimulační balíčky a úspory Nepovažujme dluh za černobílý problém. Pravý klíč k ozdravení spočívá hlavně v analýze toho, jak fungují procesy a kdo a jak je spravuje Slýcháme, že cestou z krize jsou buď stimulační balíčky, anebo úsporná opatření. Obhájci obou řešení věří v matematiku a přísný systém čísel a zároveň věří, že takto lze vysvětlit iracionální svět. Ani jedno ze zmíněných řešení ale nesouvisí se skutečnými příčinami této krize. Pravé příčiny se totiž nacházejí v oblastech lidského chování, které nelze matematicky tak přesně vyčíslit. Obhájci úsporných opatření argumentují nezbytností provádět rozpočtové škrty. Vyzývají vlády k dosažení vyrovnaných rozpočtů a k obnovení ekonomické vyváženosti ve svých zemích. Tento konzervativní proud v ekonomice má ovšem vnitřní chybu. Vlády omezováním svých výdajů následně způsobují i reciproční omezování výdajů firem, které jsou se státem v obchodních vztazích, což má za následek nižší příjmy z daní. Zároveň výdajové škrty zvyšují nezaměstnanost, která dále zvyšuje náklady státu. Zastánci úsporných opatření ale odmítají názor, že škrty ve státních výdajích tvoří bludný kruh. Tvrdí, že trh získá důvěru, až vládní výdaje dosáhnou udržitelného stavu, a pak i soukromý sektor opět začne zvyšovat své výdaje. Jaká je ale správná úroveň státního dluhu? Vždyť v poměru ke svému hrubému domácímu produktu má například Japonsko mnohem větší státní dluh než Řecko. Pokud by tedy trhy měly spoléhat pouze na Nemusíme pouze krátit výdaje ani nezbytně utrácet, abychom stimulovali číselné údaje, neměli bychom spíše mluvit o japonské ekonomické krizi? O japonské krizi ale nehovoříme, protože současná krize není ve skutečnosti o úrovni zadlužení, ale o důvěře. Věříme, že Japonsko bude splácet své dluhy a že japonská vláda nastaví zodpovědná pravidla tak, aby podporovala růst a zároveň udržovala finanční stabilitu. A tím si také bude nadále zajišťovat přístup k rozumnému finančnímu úvěrování. Řecký případ je jiný. Mnozí se přesvědčili o tom, že řecká vláda překrucovala čísla, uplácela své občany finančně neudržitelnými podporami v sociální oblasti, a v některých případech nebyla schopna bránit ani nepoctivostem. Proto v očích světa přestala být řecká vláda přesvědčivou a v důsledku toho i ztrácela legitimitu. To by mělo být poučení pro každé lidské společenství usilující jak o prosperitu, tak o občanské svobody. Cílem vlády

www.euro.cz 53 hospodářství hyde park FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický nemohou být pouze samotná úsporná opatření, ale i naprostá bezúhonnost. Zkouška důvěryhodnosti Tato bezúhonnost ovšem vyžaduje přísnou, ale také moudrou a nezkorumpovanou správu veřejných rozpočtů. To bylo také hlavní motivací pro reformu veřejných zakázek v Česku. Právě veřejné zakázky by měly být napříště z hospodářského hlediska produktivnější, účelnější a méně náchylné ke korupci. Tím to ale nekončí. Pokud chce současný parlament najít podporu veřejnosti při budoucím rozhodování o velmi složitých politických problémech, měl by nejprve schválit reformu financování politických stran a také reformu státní správy. Všichni účastníci politického systému musejí chápat, že pokud současný vzestup stíhání korupce sice vyvolává výrazné titulky v novinách, ale má za následek pouze malá formální opatření, jde o závažnou zkoušku důvěryhodnosti nejen orgánů činných v trestním řízení, ale i legitimnosti celého politického systému. Na druhé straně pokud úsporná opatření představují pouze část bezúhonnosti společnosti a státu, pak na druhé straně stimulační balíčky jsou příliš všeobecné. Jednoduše slouží k využívání státních půjček, tedy budoucích státních výdajů ke krytí současných. To ale může fungovat jen v případě, kdy současné výdaje podpoří budoucí prosperitu, a to navíc v dostatečné míře. Jde o to pokrýt náklady na úroky, aniž by byly negativně zasaženy příští státní výdaje. Bohužel většina stimulačních balíčků toho nedosahuje a následně přispívají k prodlužování a prohlubování krize. Stimulační balíčky často selhávají svým zaměřením na ekonomiku současnou, a nikoli na ekonomiku budoucí. Často jsou skrytými sociálními programy pro průmyslové oblasti, ale i pro jednotlivé pracovníky s nedostatečnou konkurenceschopností. Tyto programy mohou pozastavovat pokles a být i krátkodobě užitečné, nestimulují však ekonomický růst. Stávají se spíše dlouhodobými programy nárokovatelných dávek, a nikoli prostředky pro ekonomické oživení. Ne všechny stimulační balíčky ale můžeme odmítat jako nesprávně pojmenovaná sociální opatření, anebo dokonce jako neúčelné utrácení. Investice zvyšující ekonomickou kapacitu země, například do železnic, cestovního ruchu, internetové infrastruktury, nebo investice do vzdělávání a výzkumu vytvářejí základ pro rychlejší ekonomický růst a širší zaměstnanost. inzerce A120005373 Přímá cesta Více než stimulačních balíčků je ale třeba tvořivosti. Tvořivost v tomto případě znamená schopnost použít státní půjčky na důležité, správně vybrané investice, ale také zároveň efektivní a inteligentní využití už stávajících vládních fondů. Například současná politika ČR v oblasti výzkumu a vývoje by se měla přesněji označovat jako celoživotní subvencování pro některé vzdělanější lidi pracující v továrnách. Vláda totiž přispívá značným podílem z celkového hrubého společenského produktu na výzkum, aniž by vyhodnocovala patřičným způsobem jeho výsledky. V některých případech bývají výsledky vládou podporovaných výzkumů jednotlivými výzkumnými pracovníky prodávány do ciziny. A český stát jako by podporoval výzkum jiných států. Naše vláda by mohla značně zvýšit jak export, tak i zaměstnanost v oblasti výzkumu, pokud by spojovala cílené investice s jasnými požadavky. Mimo jiné by se tím zvýšily daňové výnosy. Zadlužení je ústředním problémem současné krize. Ale omezovali bychom svou schopnost jejího chápání, pokud z dluhu vytváříme černobílý problém. Nemusíme pouze krátit výdaje a také nemusíme nezbytně utrácet, abychom stimulovali. Méně klikatá cesta k příští prosperitě vede přes přísnou analýzu procesů, ale také přes hodnocení lidí zodpovědných za rozhodování o výdajích a přes hodnocení efektivity vynakládaných financí. Je třeba najít správnou rovnováhu. l Weston Stacey výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR

54 Euro 34 20. srpna 2012 hyde park PPP projekty Proč ne u nás, když to jinde funguje Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že dálnice postavené jako PPP mohou být úspěšné Není to spása naší dopravní infrastruktury, ale ani její hrobař. Nemá kouzelnou moc a její úspěch je nutné tvrdě vybojovat. Pod slovem vybojovat myslím profesionální a koncepční přístup, a to jak na straně státu, tak na straně soukromých firem. Mluvím o spolupráci soukromého a veřejného sektoru, zkráceně PPP. Opět a již tradičně se v médiích, tentokrát v souvislosti s rozhodnutím vlády postavit 19 kilometrů dálnice D3 v úseku Bošilec Borek metodou PPP, objevila řada informací, které potvrzují, že s mýty je třeba bojovat jejich vyvracením a že tato práce asi nikdy neskončí. Jedním z tvrzení je, že dálnice stavěné v Evropě metodou PPP nefungují. Pojďme tedy například na krátkou exkurzi k našim sousedům. První PPP dálnice v Maďarsku M5 skutečně skončila katastrofou. Příliš vysoké mýtné a prakticky paralelní objízdné trasy způsobily krach projektu a odkoupení koncesionáře státem. Maďarsko se z chyby ale poučilo a v dalších dálničních projektech již bylo úspěšné. Z maďarské zkušenosti by se mělo poučit i Česko a nebudovat dálnice, které by byly zpoplatněny jinak než stávající síť. Připravovaná dálnice D3 tuto podmínku splňuje: projekt má být založen na poplatku za dostupnost, a běžný řidič tak vůbec nepozná (leda podle kvality dálnice), že jede po úseku PPP. V Polsku dobře fungují již tři dálniční PPP projekty a další se budují a připravují. V Rakousku se o dálniční síť stará akciová společnost Asfinag, která nahradila původní státní společnost. Náš jižní soused má dálniční síť téměř vybudovanou a ve velmi dobrém stavu, takže nepotřebuje významné investice. I přesto se ale v jednom případě Asfinag vydal (úspěšnou) cestou PPP, a to konkrétně při vybudování dálnice z Vídně směrem na Brno. Slovensku se povedl husarský kousek, když realizaci své PPP dálnice zahájilo v době vrcholící finanční krize. Dosáhlo tak částečného pozitivního vlivu na zaměstnanost a jako jedna z mála zemí dosáhlo v roce 2011 růstu HDP, který byl mimo jiné způsoben právě jednorázovým výběrem DPH z PPP projektu. Na Slovensku se společně s realizovaným projektem dálnice R1 připravovaly ještě dva další projekty. Ty se staly součástí volebních bojů a bylo u nich ustoupeno od formy PPP s tím, že budou realizovány klasicky. Zatímco PPP dálnice R1 byla dokončena velmi rychle a řidiči již po ní jezdí, oba dva další projekty na svou realizaci stále čekají. Dálnice se jako PPP úspěšně postavily také například v Německu (dálnice A8), ve Velké Británii (okruh Londýna M25), ve Francii, Finsku, v Norsku, Portugalsku či v Chorvatsku. Zrádné počty Dalším omylem je tvrzení, že PPP projekty jsou ve srovnání s klasickou veřejnou zakázkou drahé. Jednoduše se vezme cena za veřejnou zakázku a porovná se s cenou za PPP. Problém je, že PPP se zásadně nepoužívá proto, aby se něco postavilo, ale proto, aby něco sloužilo veřejné potřebě. Právě z toho důvodu tyto projekty spojují dvě různé, ale na sebe navazující činnosti, tedy výstavbu určitého zařízení a služby spočívající v zajištění jeho provozu. Výhodou pro zadavatele (stát) je, že v jednom balíčku a za jednu cenu pořizuje na dlouho dopředu veřejnou službu v určité kvalitě se vším, co je k jejímu řádnému poskytování potřeba tedy včetně výstavby, nákladů na provoz a obnovu objektu a v neposlední řadě i financování. Z toho logicky vyplývá, že PPP musí být dražší, ve skutečnosti se ale porovnává neporovnatelné. V případě D3 je v tomto kontextu také důležité zmínit, že zahájení plateb koncesionáři ze strany státu započne až v okamžiku zprovoznění dálnice a PPP projekt D3 bude založen na takzvané platbě za dostupnost. To znamená, že koncesionáři budou hrazeny splátky v závislosti na tom, jak bude dodržovat parametry kvality provozování daného úseku dálnice tedy nikoli za to, že postaví dálnici, ale za to, že se po ní bude (za přesně vymezených podmínek) dát jezdit. Vydělá si jen D1 Další výtkou ke stavbě D3 formou PPP je, že současné úseky D3 nejsou nejvyužívanější dálnicí v ČR a nevydělají si na sebe. To ovšem v ČR nedokáže žádná dálnice s výjimkou D1. Měli bychom je tedy zavřít? A jaký je rozdíl v tom, že bude stát platit poplatek za dostupnost české firmě zajišťující po výstavbě i provoz, oproti tomu, že půjde zisk nadnárodním investorům, kteří skoupili dluhopisy vydané ministerstvem financí? Každá veřejná zakázka je nakonec svým způsobem spoluprací veřejného a soukromého sektoru. Jde jen o to, které části se ponechají v neefektivní správě veřejného sektoru a které bude spravovat soukromník pod bedlivým dohledem veřejných úředníků a veřejnosti. l Vladimír Sloup výkonný ředitel Asociace PPP FOTO Hynek Glos / ILUSTRACE Vojtěch Velický

www.euro.cz 55 právo a byznys hyde park Transparentnější, ale i náročnější Novela vnesla do veřejných zakázek na stavební práce množství novinek, vedle transparentnosti zvyšuje i nároky pro zadavatele FOTO Tomáš Novák Dne 1. dubna 2012 nabyla účinnosti dlouho slibovaná novela zákona o veřejných zakázkách označovaná jako protikorupční či transparentní. Ačkoli účinnost novely nastala oproti původnímu plánu o tři měsíce později, na zadavatele čekaly novinky vyplývající nejen z textu samotné novely, ale i z faktu, že ke dni její účinnosti nebyly k dispozici její prováděcí vyhlášky. Tato skutečnost vedla řadu zadavatelů k odložení zadávacího řízení z obavy z jeho pozdějšího napadení. Tři ze čtyř vyhlášek byly nakonec schváleny až na konci června s tím, že účinné jsou od 1. září. Uvedená novela přinesla do života zadavatelů, zejména těch veřejných, řadu novinek, z nichž některé se dotýkají všech druhů veřejných zakázek (tj. na dodávky, služby a stavební práce). Mnoho z nich se však týká pouze zakázek na stavební práce. A jaké jsou vlastně ty největší změny, s nimiž se veřejný zadavatel při zadávání veřejných zakázek na stavební práce setká? Martina Šourková advokátka, Toman, Devátý & partneři advokátní kancelář Tři ze čtyř prováděcích vyhlášek jsou účinné až od 1. září Nižší limity Klíčovou změnou, která ovlivní postup veřejných zadavatelů, je snížení finančních limitů na polovinu. To znamená, že podle zákona musí být zadávána každá zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota překračuje 3 000 000 korun bez DPH (od 1. 1. 2014 by měl být tento limit 1 000 000 korun bez DPH). Snížení limitu se promítlo i do možnosti použít zjednodušené podlimitní řízení, které může veřejný zadavatel nově použít jen v případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce nepřesáhne 10 000 000 korun bez DPH. Novinkou pro všechny veřejné zadavatele je povinné předběžné oznámení, jehož součástí je i odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti k rozsahu odůvodnění pak stanoví jedna z výše zmíněných prováděcích vyhlášek, podle níž odůvodnění musí obsahovat alespoň popis potřeb, které mají být zakázkou naplněny, popis předmětu zakázky a vztahu mezi nimi a předpokládaný termín splnění zakázky. V příloze vyhlášky je pak uvedena struktura odůvodnění, kterou musejí zadavatelé respektovat. Samotné řízení může být zahájeno nejdříve jeden měsíc od odeslání předběžného oznámení. Zákonodárce ale zapomněl stanovit maximální lhůtu pro jeho vyvěšení, takže oznámení může viset i roky. Změny se objevují i u zadávací dokumentace, kterou jednak musí zadavatel uveřejnit na svém profilu (alespoň její textovou část), navíc u zakázek na stavební práce musí obsahovat i příslušnou dokumentaci a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu a obsahu, který stanoví další z vyhlášek a je pro zadavatele závazný. Úplnou novinkou je pak povinnost stanovit u veřejné zakázky na stavební práce obchodní podmínky, a to v souladu s třetí prováděcí vyhláškou, která ve svých třech paragrafech stanoví minimální obsah těchto podmínek s tím, že v případě jeho rozšíření je zadavatel povinen tuto změnu odůvodnit. Stačí jen prohlášení Změny se nevyhnuly ani kvalifikaci, která je jednou z nejdůležitějších částí zákona, neboť jejím prostřednictvím uchazeč prokazuje svoji způsobilost splnit veřejnou zakázku. K zásadní změně došlo u ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (např. údaj o obratu, pojištění). Někdejší příslušné ustanovení zákona bylo novelou zrušeno. Uchazeč nově předloží pouze čestné prohlášení, že je schopen danou zakázku splnit. Uvedená změna bezpochyby povede ke zvýšení počtu uchazečů o zakázku, byť současně je zde i riziko, že může dojít k výběru uchazeče, který posléze nebude schopen zakázku dokončit právě z ekonomických důvodů. S dalšími změnami se zadavatel veřejné zakázky na stavební práce setká i u technických kvalifikačních předpokladů, kdy nově není například oprávněn požadovat certifikáty ISO či EMAS. Novinkou pro všechny veřejné zadavatele (nejen u zakázek na stavební práce) je pak povinnost uveřejnit na svém profilu odůvodnění veřejné zakázky po zahájení zadávacího řízení a dále pak uzavřené smlouvy s plněním nad 500 000 korun bez DHP, včetně všech dodatků, ceny a seznamu subdodavatelů. Jak bylo opakovaně navrhovatelem zdůrazňováno, cílem přijaté novely je zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Prováděcí vyhlášky, přijaté na jejím základě, pak mají napomoci zadavatelům při zadávání veřejných zakázek. Je nepochybné, že vedle zvýšení transparentnosti novela přináší na veřejné zadavatele i zvýšené nároky, a to nejen z hlediska obsahového, ale i časového, což musejí všichni zadavatelé při organizování svých veřejných zakázek vzít do úvahy. Zda nakonec budou naplněny cíle a očekávání novely, ukážou příští měsíce. Jestli dlouho očekávané prováděcí vyhlášky napomohou zadavatelům při zadávaní veřejných zakázek, však ukážou již příští týdny. l

56 Euro 34 20. srpna 2012 light 56 Gastropolis: New York V Americe je zvykem, že před večeří se chodí na nějaký dobrý koktejl, a to nejlépe do jiné restaurace než do té, kam se pak jde večeřet. Naštěstí je v New Yorku tolik báječných míst, kde strávit večer, že toho nebudete litovat 61 Víno: Spielberg Archlebov či Žarošice nejsou jména, která by donedávna byla v souvislosti s vinohradnictvím a vinařstvím kdovíjak často zmiňována. Změna nastala, když v Archlebově vyrostlo moderní, ambiciózní vinařství Spielberg Gastropolis: new york 62 Restaurace: Casa de Carli Touha Mattea de Carliho otevřít vlastní restauraci v Praze došla naplnění. Před nedávnem převzal do své režie bývalý podnik Amici miei Zodpovídají se nejvyšší autoritě Pořádná města mají své restaurace, které se stávají pravou institucí. Americká metropole však nabízí zajímavé pokrmy doslova na každém rohu Co se dá napsat o New Yorku a vyhnout se stereotypům o Velkém jablku? Ať už tam míříme za obchodem nebo nákupy (a na Ruzyni se třeseme, zda celníci budou chtít otevírat kufry), jedno je jisté: New York je jednou z kulinářských metropolí světa. Zajímavě se tam dá najíst prakticky s každým rozpočtem, je přitom třeba ovšem dobře hlídat kalorie. Nikde se nepozná tak dobře jako na přilehlých plážích, do které společenské skupiny patříte. Zatímco písčité pobřeží Coney Islandu občas působí dojmem, že na něm uvízlo stádo velryb, hodinku jízdy na sever dámy v Hamptons asi jedí k snídani vatu namočenou do cukru, protože jinak si jejich postavu vysvětlit nedokážu. Každý extrém je škodlivý, takže pojďme s rozvahou zkoumat manhattanské dobroty... Koktejlové počítání V Americe je obecným zvykem, že před večeří se chodí na drinks, tedy na nějaký dobrý koktejl, a to nejlépe do jiné restaurace než do té, kam se pak jde večeřet. Prakticky každý podnik totiž má svůj bar a je třeba počítat s tím, že další drink si dáte ještě před večeří, takže máte-li rezervaci na osmou, počítejte s tím, že vás postaví k baru a ke stolu se dostanete tak za půlhodinku. Naštěstí je v New Yorku tolik báječných míst, kde zahájit večer, že toho nebudete litovat. Mým newyorským favoritem je odjakživa bar s terasou v hotelu Peninsula. Nachází se přímo na Páté avenue, křížem přes ulici od nevkusné Trump Tower a kousek od Muzea moderního umění. Hotelový bar nezapře, že patří do rodiny luxusních asijských hotelů. Nedávno byl znovuotevřen pod názvem Salon de Ning, má krásnou terasu, na niž je opravdu dobré si udělat rezervaci, a navíc otevřenou lodžii, ze které se nabízí strhující výhled na panoráma města. Atmosféra vás přenese do Šanghaje třicátých let. Při nedávné návštěvě jsme se ani nedostali k místním specialitám, protože přítel byl v New Yorku poprvé a bylo třeba ho naučit počítat do pěti, tedy zvládnout Cosmopolitan, Manhattan, Old Fashioned, Martini a Vodkatini, jak zní základní koktejlová nabídka všech dobrých barů mezi řekou Hudson a East River, které Manhattan obklopují. Výborně se v koktejlech dá pokračovat i v druhé stálici mezi hotelovými bary, kterou je lobby hotelu Mandarin Oriental. Tento prosklený mrakodrap leží na jihozápadním rohu Centrálního parku a výhledy opravdu berou dech, však jste také na 35. patře a prosklená okna sahají od země až ke stropu. Rezervace jsou ovšem zcela zásadní a je třeba počítat s tím, že dva koktejly se spropitným přijdou na nějakých padesát dolarů. Ve chvíli, kdy už máte dost buržoazního prostředí, pánů v oblecích (s nohavicemi vždy o centimetr dva kratšími než v Evropě), dam s psíky a kašmírových přehozů, je třeba opustit manhattanský Midtown a vyrazit tam, kde to žije. Tedy směr Downtown, nejlépe do Chelsea nebo do části, které se podle bývalých řeznických krámků říká Meatpacking District. Tady»

www.euro.cz 57 gastropolis: New York light FOTO Profimedia.cz

58 Euro 34 20. srpna 2012 light gastropolis: New York The Peninsula New York Oceňovaný výhled. Hotel Mandarin Oriental leží na jihozápadním okraji Centrálního parku a výhled z jeho baru v 35. poschodí je omračující. Totéž ale platí o cenách zdejších koktejlů.» uzavřeme putování po newyorských barech v naprosto uvolněné atmosféře baru v hotelu Gansevoort, jenž je mimochodem snad jedním ze dvou hotelů, které mají v New Yorku otevřený střešní bazén. Rezervace netřeba, kolem vás jsou většinou krásní mladí lidé, hraje hlasitá lounge hudba, k tomu pohodlné sezení a výhledy do všech stran včetně řeky Hudson, jakož i na protilehlý hotel Standard, který má též bar na střeše. Stará dáma s Pollockem Pořádná města mají své restaurace, které se stávají pravou institucí centrem společenského života, místem setkávání, jsou proslulá architekturou i kuchyní. Pokud bychom v New Yorku měli vybrat jedinou instituci tohoto řádu, pak naše kroky musejí nutně směřovat do restaurace Four Seasons. Velký pozor: tato restaurace nemá nic společného s hotelem Four Seasons, který je o pár bloků dál. Restaurace Four Seasons se nachází v budově Seagram, což je klasický mrakodrap ze šedesátých let. Když napovím, že architektem nebyl nikdo menší než sám Ludwig Mies van der Rohe, věřím, že zasvěcenému čtenáři začíná bušit srdce jako mně při každé návštěvě. Samotná restaurace je památníkem modernistické architektury a umění šedesátých let, na stěnách visí Pollock i Picasso, a i proto se dostala na seznam památkově chráněných objektů. Píchá mě u srdce při pomyšlení, že toto jsme mohli mít v Praze na Letné, kdyby se někdo v divokých devadesátých letech byl postaral o Expo 58. Bohužel si sem nakonec nenašel cestu monumentální Rothkův cyklus velkých pláten, protože po jeho dokončení došlo k neshodě mezi autorem a vlastníky restaurace, a tak jej musíme obdivovat v několika světových galeriích velká část je třeba v londýnské Tate. Restaurace má několik částí, přičemž nejkrásnější a jistě nejprestižnější je Pool Room. Dokonale geometrická prostora s vysokým stropem má ve svém středu mramorový bazének s vodou, v jehož rozích stojí čtyři stromy, které se v souladu s názvem restaurace proměňují podle ročních období. Mezi hosty nechyběly ani takové stálice newyorské společnosti jako Brooke Astorová. Zatímco ještě před nějakými dvaceti lety byly newyorské obědy ve znamení takzvaného three martini lunch, dnes je alkohol k obědu téměř tabuizován; i proto jsme sem zamířili na večeři. Vaří se tady prakticky výlučně z amerických surovin, a proto jsme si jako předkrm rozhodně nenechali ujít kukuřičné ravioli s velkými garnáty a salát z vyhlášeného kraba peekytoe. Jako hlavní jídlo lze pak doporučit filet z bizoního masa, protože jde o výsostně americkou surovinu a maso z bizona má nižší obsah tuku i cholesterolu než hovězí. Druhou specialitou jsou fritáty z krabího masa z Marylandu, kterým se prostě říká crab cakes. Podávají je tady s výbornou hořčičnou omáčkou, která je ovšem daleko lehčí než její dijonská smetanovější sestra. Atmosféra jinak přímo dýchá penězi, a když utratíte nejméně dvě stě dolarů na hlavu, tak je místo přímo ideální pro antropologickou studii druhu homo manhattanensis. To se u žen jisté příjmové skupiny projevuje malými jizvičkami za ušima, prakticky neodstranitelným úsměvem a členstvím ve správních radách charitativních organizací. Restaurace je ovšem proslulá také tím, že se jako první mimo Kalifornii před mnohými desetiletími pokusila podávat americká vína. Dnes jsou tato vína již světovou legendou, já se ale Kalifornii, pokud jde o vína, spíše vyhýbám obloukem, zato nenechám dopustit na pinot noir (tedy rulandské modré) ze států Washington a Oregon na severozápadě USA. Potěšení za pár dolarů Jak jsme předeslali, kulinářská scéna v New Yorku má své extrémyní polohy a snad mi čtenář odpustí, pokud se nyní přeneseme na zcela jinou restaurační a výdajovou úroveň. Prostě nedokážu přijet do New Yorku a neochutnat místní hot dogy. Jde o malou kulinářskou legendu, která se jinde na světě nenajde, a je škoda, že návštěvníci tyto stánky často přecházejí a nevědí, jaká dobrota se tu skrývá. Základní odlišností oproti Evropě je to, že párky jsou stoprocentně z hovězího masa, protože nad jejich čistotou bdí jeden z newyorských rabínů. Koneckonců oblíbeným marketingovým heslem prodejců košer párků je: Zodpovídáme se té nejvyšší autoritě. Párky se přitom podávají zásadně stažené ze střívka a jsou často označovány pojmem franks, což je zkrácenina výrazu frankfurter. Ochutnat je můžete buď u mnoha prodejců, kteří svými pochromovanými pojízdnými stánky lemují newyorské ulice, nebo v rela-

www.euro.cz 59 gastropolis: New York light Hotel Gansevoort The Four Seasons Restaurant Katz s Delicatessen Locanda Verde FOTO archiv, Profimedia.cz tivně slušné kvalitě i v síti rychlého občerstvení Nathan s, jež nese jméno po Nathanu Handwerkerovi, který si v roce 1916 otevřel svůj první stánek poté, co se tajemství párků v rohlíku naučil od svého šéfa, německého přistěhovalce Charlese (původně asi Karla) Feltmana. Pokud jde o přísady, tak k párku do rozkrojené dlouhé chladné žemle (nikoli do rohlíku nabodnutého na horký kůl jako u nás) patří na začátek bílá čpavá cibulka. Pak je na výběr hořčice a kečup, ale bude lepší, když se rajčatovému pokušení vyhnete a zvolíte jednu z typicky newyorských přísad. Tou první je kysané zelí, které se tady běžně označuje jako sauerkraut. Chutí je příbuzné našemu, pouze není podáváno čerstvě vytažené z nálevu, ale je daleko sušší. Hlavní místní specialitou je ovšem nepřeložitelný relish. Snad nejvíce se tomuto pojmu blíží naše remuláda, ovšem ta by měla obsahovat trochu majonézy. Určitou příbuznost má s indickým čatní. Jde o polotekutou studenou zelenou omáčku rosolovité konzistence, mezi jejíž přísady patří okurky nakládačky, zelí, voda, sůl, ocet a výtažek z indické kurkumy. Pokud se vám po ní bude stýkat jako mně, pak můžete zamířit do kteréhokoli newyorského supermarketu a zakoupit za pár dolarů plastové balení, které je koneckonců i velmi originálním a důvtipným dárkem. Na ty největší delikatesy tradiční newyorské kuchyně je pak třeba zajít k vyhlášenému Katzovi. Mají otevřeno od roku 1888 a jednou z hlavních výhod této klasické newyorské židovské deli (tedy podniku kombinujícího prodej jídla s sebou s výrobou sendvičů a rychlých jídel na zakázku, které si zákazníci kupují u pultu a sami odnášejí ke stolu) je, že o víkendu mají otevřeno prakticky nepřetržitě. Přispívá k tomu i umístění tohoto podniku na Lower East Side, blízko center newyorského nočního života. Tady ochutnáte i další klasické newyorské speciality, mezi něž patří například Reubenův sendvič. Ten tvoří nasolené hovězí maso pastrami, ementál a zelí, to celé zalité ruským dresinkem (majonéza, trocha kečupu, křen a cibule) a zapečené. La Bellissima Italia Kromě východoevropské, potažmo židovské kuchyně, patří k New Yorku nerozlučně kuchyně italská. Vlny italských přistěhovalců s sebou přinášely stravovací návyky různých italských regionů. Jedním z důvodů, proč italské kuchyni Amerika přála, byla snadná dostupnost relativně jednoduchých surovin: rajčat, mouky, vajec, masa. Vždy bylo jednodušší osmažit milánskou telecí kotletu než připravit nadívané francouzské holoubě, ani nemluvě o obstarávání žabiček na stehýnka či lovení hlemýžďů. Italská kuchyně chutná skoro každému a v New Yorku je to vidět. Buď můžete zavítat do oblasti, která se přímo jmenuje Little Italy a leží na dolním Manhattanu hned vedle čínské čtvrti, a pak ochutnáte jednoduchá jídla za přijatelné ceny, nasytíte se za slušný peníz, za půlhodiny však nebudete vědět, co jste vlastně jedli. Protože New York není zrovna za rohem, doporučím vám dvě místa, kde je italské hodování zážitkem, na který budete vzpomínat. Prvním místem je restaurace Locanda Verde v části TriBeCa. Kuchyni vládne Andrew Carmellini a vlastníkem není nikdo jiný než herec Robert de Niro. V podniku panuje naprostá pohoda, chodí do něj třicátníci a čtyřicátníci a kuchyně prakticky nemá chybu. Při poslední návštěvě jsme odcházeli opět velmi spokojeni. Jednak tady dělají úžasné jednohubky typu crostini, a to z kozího sýra ricotta s mořskou solí nebo s modrým krabem. Dále stojí za ochutnání pappardelle s jehněčím ragú dochuceným mátou a s rukolovým salátem. Z hlavních jídel nemůžete prohloupit, pokud si objednáte kachnu s medovou glazurou, která je podávána s tuřínem, nebo na ohni grilované česnekové kuřátko. Výhodou restaurace je také to, že můžete přijít pohodlně a nenuceně oblečeni a pak vyrazit do některého z barů v okolí. Jinou oblíbenou adresou je malá restaurace v samém centru Midtownu, která se jmenuje Morrell. Je to vlastně vinný bar, ale také tam vaří a podle newyorských novin Village Voice měli v roce 2011 nejlepší vinný lístek na Manhattanu. Podnik leží prakticky vedle Rockefellerova centra, takže po nákupech na Páté avenue je to ideální místo na polední přestávku. Předkrmy se pohybují někde kolem patnácti dolarů a jde o kombinaci inovativní severoamerické a klasické italské kuchyně. Nejlepší jsou talíře kombinující sýry, uzeniny a ryby, nezapomenutelná jsou ovšem místní rizota. Naposledy se tady dalo ochutnat strhující rizoto s garnáty ochucené levandulí a koriandrem.»

60 Euro 34 20. srpna 2012 light gastropolis: New York Ideální na polední přestávku. Morrell nedaleko Rockefellerova centra má jeden z nejlepších vinných lístků na Manhattanu, navíc za velmi slušné ceny. V podniku kromě vín nabízejí inovativní severoamerickou a klasickou italskou kuchyni. Buddakan NYC» Vinný lístek je opravdu fenomenální a hlavně je třeba ocenit velmi malou marži. Je to tudíž bezvadné místo na ochutnávání amerických vín po skleničkách, na která jinak v Evropě nemáte šanci narazit. Kde jinde než tady zkusit chenin blanc z Long Islandu, připomínající vouvray z údolí Loiry? Z červených pak lze snad jen smeknout před umem vinaře Paula Hobbse, který v kalifornském Russian River Valley doslova kouzlí a produkuje vína světové kvality. Tajemství noční Chelsea New York by nebyl New Yorkem a Amerika Amerikou, kdyby se stále neubíraly vpřed. Kromě zaběhnutých restaurací a osvědčených adres je proto třeba při každé návštěvě konzultovat s místním tiskem, obyvateli i hotelovými concierge, které nové místo je právě in. Když jsem například při poslední návštěvě chtěla zamířit do známého bistra Pastis, kolega žijící v New Yorku jen sarkasticky pozvedl oči v sloup a řekl mi, že se z příjemného francouzského bistra po úspěchu seriálu Sex ve městě stala past na turisty, a dodal, že v New Yorku teď platí jen jedna adresa: Buddakan. Když náš taxík zastavil na nepříliš osvětleném rohu ve čtvrti Chelsea, nebyla jsem si zcela jistá, po pár krocích jsem ale byla ohromena. Obrovská podzemní prostora vyzdobená směsicí odkazů na západní malířství a čínskou kulturu, tři obrovské lustry doplňující dřevěné obložení v klasickém francouzském stylu, o kousek dál pak čínský nábytek s porcelánovými lampami, stylová hudba, báječný bar a stoly na několika podlažích. Kdo zná pařížský a dnes již i pražský Buddha Bar, nechť si představí jejich desetkrát většího kolegu, který ovšem místo zeleného čaje pije red bull s vodkou. Atmosféra přímo vibruje, tlumené osvětlení je dokonalé a to místo je prostě sexy. To jsme ovšem ještě netušili, že i jídlo bude na vynikající úrovni. Podávají se malé porce, aby každý mohl ochutnat co nejvíce pokrmů. Nezapomenu na jarní rolky s tuňákovou a šalotkovou náplní a omáčkou ponzu a na salát z pekingské kachny podávaný nezvykle s pošírovaným vejcem. Sojový tvaroh tofu tady podávají například s kešu oříšky a v kombinaci s ananasem vysoušeným v horké troubě. Pak ovšem přicházejí jehněčí kotletky po mongolském způsobu smažené v zázvorovém obalu a aljašská černá treska s lilkem a omáčkou z černých fazolí. Všechna jídla v dokonalém provedení, žádné přesmažené obaly, prostě moderní kuchyně roku 2012. Co dodat na závěr? Snad jen to, že ČSA provozovaly linku do New Yorku i v dobách socia lismu tak reálného, že banány byly dvakrát do roka, a že její uzavření je prostě ztráta rodinného stříbra. Při vší úctě k Delta Airlines, české obložené chlebíčky nad Atlantikem a vychlazená plzeň prostě měly své kouzlo. Ekonomické zákony jsou jistě neúprosné, ale milovníci dobrého jídla se s novými letovými řády místo do New Yorku rozletí za gurmánskými zážitky do Rostova na Donu nebo Irkutska asi jen stěží. l Irena Blunt-Mastná spolupracovnice redakce Do černého notýsku The Peninsula New York 700 5th Avenue New York tel.: +1 (212) 956-2888 Mandarin Oriental New York 80 Columbus Circle at 60th Street New York tel.: +1 (212) 805-8800 Hotel Gansevoort 18 9th Avenue New York tel.: +1 (212) 206-6700 The Four Seasons Restaurant 99 East 52nd Street New York tel.: +1 (212) 754-9494 Katz s Delicatessen 205 East Houston Street New York tel.: +1 (212) 254-2246 Locanda Verde 377 Greenwich Street New York tel.: +1 (212) 925-3797 Morell Wine Bar & Café 1 Rockefeller Plaza New York tel.: +1 (212) 688-9370 Buddakan NYC 75 9th Avenue New York tel.: +1 (212) 989-6699 FOTO archiv, Profimedia.cz

www.euro.cz 61 víno light FOTO Tomáš Turek Ve stínu Ždánického lesa Sklepy vinařství Spielberg z Archlebova by rády oslovily náročnější klienty Archlebov Ryzlink rýnský Austerlitz, pozdní sběr 2009, polosuché, vinařství Spielberg Použité odrůdy 100 % Ryzlink rýnský Školení 12 hodin macerace na slupkách, kvašeno při 15 stupních, čtyři měsíce ležení na jemných kalech Alkohol 13 % Vývojový potenciál deset i více let Producent www.spielberg.cz Archlebov či Žarošice nejsou jména, která by donedávna byla v souvislosti s vinohradnictvím a vinařstvím kdovíjak často zmiňována. Přesto se tam réva pěstuje a víno produkuje už pěkných pár stovek let. Změna nastala, když v Archlebově vyrostlo moderní, ambiciózní vinařství Spielberg. Moderní podnik obhospodařuje 65 hektarů vinic, od nedávno vysazených až po tratě s keři starými čtyřicet let. Hravost a lehkost ovocitých vín z mladých vinohradů a na opak kořenitost s mineralitou těch, která dávají hrozny z vinic starých, umožňují vinařům ve Spielbergu připravit širokou škálu etiket. Svůj oblíbený doušek si v nich hledá stále více ctitelů. Slavkov na etiketě Vinařství začalo odvážně, lze říci. I když některé řady objevíte ve vinotékách i běžných obchodech, svými produkty cílí téměř výhradně na podniky vyšší gastronomie a na náročného, zkušeného klienta. A to není, zejména pro nový podnik, který se na trhu stále ještě hledá, cesta nijak snadná. Zdá se však, že zde po ní vykročili rázně a úspěšně. Naznačuje to řada uznání z vinařských setkání nejvyššího ranku. Co stojí za stále rostoucí popularitou vín z venkoncem neznámé oblasti? Především terroir. Vinice v okolí obou míst vykazují výrazný charakter půd, který umožňuje optimální vyzrávání jak bílých, tak modrých odrůd. Spielberští přesvědčují o výjimečnosti svých vinic zvláštním důkazem. Údajně zde žijí a koncertují cikády, které jsou doma především ve středomořských krajinách a tak vysoko na severu se běžně nevyskytují. Samozřejmě svůj podíl na výsledné kvalitě tamních vín má pečlivost práce na zpracování hroznů a jejich přerodu ve vína. O to se stará Petr Vydařilý se svým týmem. Má navíc k dispozici významnou výhodu, a to studenty z oboru z Mendelovy univerzity. Nadšení pro tuto práci, dychtivost a spousta nápadů, jak už to u mladých zapálených nadšenců bývá, by měla do procesu školení vín vnést nové prvky oživující jejich finální vlastnosti. Pokud věříte na mystické síly, potom vězte, že nedaleko od vinic Spielbergu se nachází slavné slavkovské bojiště, scéna bitvy tří císařů. Kromě Napoleona zde pobýval i ruský car Alexandr a císař František I. Prestižní řada vín sklepa se proto nabízí pod etiketou s názvem Austerlitz. Ať už jde o příjemné ryzlinky nebo květnatá vína burgundských rév ta především zasluhují pozornost pijáků, všechny mají nezaměnitelný charakter podtržený výrazem terroiru a akcentovaný umem sklepmistrovým. Ponořme se tedy do jednoho z mimořádných vín sklepa, které si z významných vinařských přehlídek odneslo pět ocenění. Alkohol ve druhém plánu Jde o Rýnský ryzlink s etiketou Austerlitz, pozdní sběr 2009, polosuché, trať Maliny, vinice Pleštice. Zlatožlutá barva lehčího odstínu oslovuje svou čirostí při průniku paprsků světla. Kytka je poměrně široká, vedle ovocitých valérů se postupně prosazují lehké tóny květů, orámované závanem svěžesti, jímž se prezentují kyseliny. Tělo vína dozrávajícího na trati pod Ždánickým lesem není až tolik opulentní, chuť spíš sevřenější, ovšem nepostrádající výraz. Objevíte v ní kromě doteků exotického ovoce i hrozen, stopový podíl cukru, v závěru doušku potom zazní nijak důrazná, ovšem zaznamenatelná hořčina. Poměrně vysoký alkohol nijak nezlobí, zůstává ukryt ve druhém plánu. Celek vyznívá urovnaným, svěžím a přívětivým dojmem. Nečekejte ryzlink podobný velkým německým nebo alsaským vínům. V rámci moravské produkce jde však o jedno z vnímavě vyškolených vín této odrůdy a vyznamenání, jichž se mu dostalo, jsou jistě zasloužená. l Milan Ballík spolupracovník redakce

62 Euro 34 20. srpna 2012 light Casa de Carli Ledabyle uchopený sen Touha Mattea de Carliho otevřít vlastní restauraci v Praze došla naplnění. Před nedávnem převzal do své režie bývalý podnik Amici miei Reference o své profesní zběhlosti sbíral Matteo de Carli kromě Itálie i v Ženevě, Dublinu, Dubaji a New Yorku. Pokud k tomu přičteme nadšení pro českou metropoli, měli bychom se dočkat dalšího z jejích nemnoha znamenitých italských podniků. Okusme proto něco z nabídky restaurace Casa de Carli, která viděna optikou nedávné minulosti tohoto místa nebude mít lehkou pozici. První signál Oproti Amici miei v interiéru nastalo pár důležitých změn. Zmizelo okázalé prostření těžkými ubrusy z kvalitních látek, zřejmě z důvodu přiblížit restauraci širší vrstvě klientely. Někdejší honosné prostření a bohaté založení jistě budilo v mnohých ostych. Také stěny dostaly s novou barvou živější náboj. Na rozdíl od až sterilní bílé, která kdysi dominovala prostoře, získal lokál punc lidovosti, podpořený svítidly hýřícími rozjásanými barvami. Přiblížil se tím mezi hodně noblesní trattorie, pokud to tak lze říci. To nejdůležitější, totiž seznámení se s kuchyní skromností netrpícího Itala, ovšem mělo teprve přijít. Pod diktaturou jodu Dojem měla nahradit telecí svíčková s omáčkou tonnato, jedna z úhelných receptur italské gastronomie. Je mi líto, nestalo se tak. V tomto případě navíc zklamala už prezentace. Hustá šedavá hmota rozlitá po celé ploše talíře dokonale skryla maso, nakrájené téměř na sílu uheráku. Zatímco omáčka byla důrazná, spíše udušehodnocení náladotvorný vzhled citlivě upraveného interiéru neobsáhlá, zajímavá skladba lístku nevyrovnanost obsluhy, vstřícná pozornost i přezíravá znuděnost odbytý servis nápojů, nenabídnutý led k teplé vodě a nehorázná temperatura sektu ceny vysoké i bez porovnání s předvedeným výkonem, s ním potom až nesmyslně představení kuchyně, které je těžko k uvěření Zdejší jídelní lístek není obsáhlý. Najdete na něm pouhých osm hlavních chodů, nicméně dává výběr každému. Smažené hříbky a lišky na česneku s chlebovými krutony, chod, který celý pořad otevíral, vyhlížel lákavě a optimisticky. Barevná změť s rezavými hlavičkami lišek, při okraji pak kvádr nadýchnutého pečiva. Jen se do toho pustit, vycházel z krmě v obláčku vůně jasný signál. V tu chvíli se objevila první vlastnost spojující tento a všechny další chody: jídlo bylo nezvykle mastné. Protože pokrmy zpod Apenin sestávají z větší či menší dávky oleje, nemělo by to být nic divného. Přesto pocit přehnaného kvanta tuku zůstal na patře a přerážel ostatní chutě. Buď bylo oleje moc, nebo nešlo o žádnou vysokou třídu použité značky. Onen kus pečiva byl vlastně jakousi houbou mocně jím nasáklou. Spolu s česnekem se tak olej postaral o základní rámec chuti, který nikterak nenadchl. Lišky si umějí najít prostor prakticky v každém jídle, tady se jim to nepovedlo. Hřib měl občas štěstí a do vyznění promluvil, ovšem ani on nebyl soupeřům takové razance s to odolat. Nešťastný prolog, vskutku.

www.euro.cz 63 restaurace light Dozlatova opečený Mořský ďas.na divokých liškách, hrášku a rajčatech casa de carli Vězeňská 116/5, 110 00 Praha 1 Staré Město tel.: +420 224 816 688 e-mail: zinc@hilton.com http: www.casadecarli.cz Otevírací doba Po Ne 11.00 23.00 Právě zauzený losos.s rukolovým salátem a citronem Kuchyně italská Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie FOTO Martin Pinkas né plátky tuhého telecího jakýkoli, i sebeméně výrazný projev postrádaly. Stala se proto vůdčím elementem chuti a vyvolala rozpaky, jestli snad není šéf na dovolené a nesvěřil kuchyni čerstvě vyučenému kuchaři. To už nemohla být náhodná minela. Existují desítky receptů na jednu z opor kuchyně apeninského poloostrova, zdejší provedení však na jejich elitní skupinu nedohlédlo. Teď už jsem se bál, přiznávám. Nevěda, co to celé znamená, nechtě uvěřit tomu, že jde o standardní projev úrovně zdejšího týmu. V nabídce jsem nicméně objevil domácí trhané těstoviny Casa de Carli s mořským ježkem na olivovém oleji s česnekem a chilli papričkami. Když šéfkuchař propůjčí některé krmi své jméno, je to výkladní skříň jeho umu, domnívám se vždy. Proto jsem vsadil na tuhle kartu. Jídlo tentokrát vyhlíželo lákavě. Těstoviny s efektním nápisem vetknutým do těsta, přepestré kousky zeleniny v převládající živě červené barvě. Při okraji ovšem jako by zpod porce vytékala dvojí šťáva. Tmavší světle jantarová, a téměř čirá, což byl jak seznávám v úvodním soustu olejovitě tukový výpotek. Co do chuti pak jídlo opět přineslo spoustu otazníků. Těstoviny, jakkoli jsou pilířem italské kuchyně, byly převařené. Ne až do blátivé mazlavosti, ale přece jen dost na to, aby na ně kuchař vepsal své jméno. Ostatní komponenty navíc ovládl drakonický jodový projev ježčích útrob. Nebyl to zdaleka můj první ježek, mnohokrát šly do kuchyně rovnou z moře. Ty zdejší však postrádaly to, co všechny skutečně výsostné suroviny naopak s chloubou nabízejí. Správné kakao není jen hořké ani chilli paprička jen nepálí, dominantní příchuť je vždy rozhojněna nějakým jemným, přesto vnímatelným doprovodem. U těstovin de Carli se tak nedělo. Ostrý valér jodu dokonale vystrnadil všechny ostatní chutě. Skoro se zdálo, jako by šťáva byla připravena z tinktury, užívané kdysi na rozbitá kolena dětí. Chyběl jakýkoli dotek moře, chilli se ukázalo pouze očím, tomaty vzdychaly kdesi hluboko za jevištěm. Králík zachraňuje Rozčarován a hotov odejít jsem při letmém pročítání lístku kolikátém už? narazil na rybu v našich restauracích nepříliš obvyklou. Přiznávám, že spíše ze zvědavosti než proto, abych dal kuchyni šanci se obhájit, si ji objednávám. Ale ouha, tím jsem spáchal nejhrubší omyl podvečera. Kranasi mají slušné maso, a jsou-li vnímavě upraveni, poskytnou příjemný prožitek. V případě kranase Dumerilova z Ligurie s olivami taggiasche a bazalkou se všechno zdálo být na dobré cestě. Svérázná chuť oliv se umně sešla s atraktivně upravenou bazalkovou redukcí, či jak by se to dalo nazvat. Ryba byla dobře propečená, ne příliš, navíc s pevnou kůží, která při skusu slastně křupla. Krémovou omáčku jsem ovšem už nestihl definovat. Stalo se totiž to, co není běžné ani v restauracích o tři ligy níže, než je ta, za jakou se de Carli prohlašuje. Ze dvou kousků ryby byl jeden evidentně starý a v žádném případě už neměl jít na talíř. Zvlášť v konfrontaci s jiným, čerstvým a zdravým filetem. Tohle považuji za víc než jen nehoráznost. Když už kuchař lituje vyhození drahé suroviny a myslí si o hostu jen to nejhorší, ať servíruje obě porce stejné. Stejně dobré nebo stejně blbé! Že se to objevilo v podniku tolik sebevědomém, je přinejmenším smutné. Pečený králík cacciatora se zeleninou a houbami se velmi snažil rozsvítit temnoty Matteovy kuchyně. Na králíka až nevídaně šťavnaté maso obklopily jasně rozpoznatelné chutě. Snad jen houby se propracovaly o půl délky dopředu, maso však se o pozici v čele průvodu připravit nedalo. Šéf jako by se vrátil z dovolené a pokoušel se vše zachránit, tak vysoko čněl pokrm nad minulými. Dobré jídlo se nerovná vysoká cena skvělý servis a výborné jídlo máme moc rádi na to, abychom se o ně nedělili s ostatními, píší Lenka Hermanová a Matteo de Carli v upoutávkách na svou restauraci. Po první zkušenosti bych to rozhodně nepodepsal. l Milan Ballík spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Tatarák z tuňáka s pikantním melounovým kompotem a avokádem 265 Kč Hustá luštěninová polévka s krevetami a rozmarýnem 125 Kč Rukolový salát s parmskou šunkou a grilovanými hříbky 270 Kč Domácí trhané těstoviny Casa De Carli s mořským ježkem na olivovém oleji s česnekem a chilli papričkami 255 Kč Tagliolini se sicilskými krevetami, cuketou a šafránem 275 Kč Pečené kuře s opečenými bramborami, grilovaným lilkem a červenými paprikami 285 Kč Hovězí steak ze svíčkové, špenátové pyré s dozlatova opečenou šalotkou 495 Kč Kranas Dumerilův z Ligurie s olivami taggiasche a bazalkou 450 Kč Pečený králík cacciatora se zeleninou a houbami 385 Kč Drobenkový dortík z mascarpone a lesního ovoce 55 Kč Výběr z vinného lístku Pinot Grigio, Garganega 2011 395 Kč Cuvee Prestige Ca del Bosco, Franciacorta 1360 Kč Champagne Grand Cru Brut Varnier Fanniere 1900 Kč Pinot Blanc 2010 Reisten, U Božích Muk 565 Kč Pinot Grigio, Garganega 2011 Vignana, Veneto 395 Kč Chardonnay di Gresy 2009 Langhe DOC Marchesi di Gresy 1300 Kč Montepulciano Abruzzo 2011 Cantine Pirovano 455 Kč Titano Gutturnio Classico 2011 Vicobarone, Ziano Piacentino 585 Kč Ripasso Vigneti di Torbe 2010 Domini Veneti, Valpolicella 890 Kč Barolo 2007 Fontana Fredda, Serralunga d Alba 2050 Kč Brunello di Montalcino Ugolaia 2006 DOCG Lisini 2350 Kč Masseto 2008 Tenuta dell Ornellaia 14 000 Kč

64 Euro 34 20. srpna 2012 light káva s Janem Herzmannem Image až na prvním místě Když se firma o svůj obrázek nestará, nikdo o ní neví, říká šéf sdružení, které rozdává ceny za firemní image inzerce A120004573 Ač slovo image řada lidí zrovna nemusí, většina firem na něj nedá dopustit. Image totiž spoluvytváří hodnotu značky a v případě společností obchodovaných na burzách umí pěkně zamávat s cenou akcií. Pracovat se s ní naučila i většina českých firem. Je velmi málo těch, které jejich image prostě nezajímá. Obvykle k jejich vlastní škodě, říká Jan Herzmann, ředitel výzkumné agentury Factum Invenio a také předseda sdružení Rhodos, které už od roku 1996 rozdává ocenění právě za firemní image. Jak by české firmy vyšly ze srovnání péče o svůj obrázek se zahraničními společnostmi? Nechci se vydávat za globálního znalce image, ale mohu říci, že přinejmenším v rámci Evropy se Česko nemá zač stydět. Jsou firmy, které si i díky své imagi mohou dovolit úspěšné primární emise akcií na zahraničních burzách, jiné díky ní s vysokým ziskem exportují. Někdo by mohl namítnout, že zná české společnosti, které na svoji image vůbec nedbají. Podobné případy ovšem najdeme v řadě zemí a nejsou nijak vzácné. Jenže kdo nedbá o image, jako by nebyl, natož aby se o něm vědělo někde za humny. Jedině snad když způsobí velký průšvih. Ceny Rhodos jsou vyhlašovány od roku 1996. Jak se během té doby soutěž vyvíjela? Mění se samozřejmě soutěžní kategorie, v minulosti se sdružení Rhodos zabývalo i pověstí krajů a států. Pak přišla doba recese a občanské sdružení Rhodos firemní image nemělo nějaký čas dost sil projekt rozvíjet. Jsem moc rád, že tyto problémy jsou za námi. Letos se vracíme k původnímu, čistě hospodářskému zaměření všech kategorií. Máme dostatek silných partnerů, záštitu pana ministra Kuby a paní radní Udženije, spolupracujeme s významnými médii. Nerad bych to zakřikl, ale snad se vracíme do zlaté éry cen Rhodos. Za co firmy nejčastěji získávají plusové body? Zatímco pro poslední dekády minulého století byla úhelným kamenem image kvalita výrobků a služeb, v posledních letech má téměř stejnou váhu něco, co bych nazval jejich zábavností. O tom, kdo bude na špici závodu, Bez pochybností. Panel top manažerů, kteří v soutěži firemní image společnosti hodnotí, se bude každý rok obnovovat. Žádné zákulisní dohody nejsou možné, říká Jan Herzmann. a kdo se bude tlačit v pelotonu, rozhoduje životní styl firmy a jejích produktů. Kvalita se nyní považuje za samozřejmost. Pro firmy to znamená nutnost učit se novým přístupům k budování image a také novým nástrojům, v prvé řadě elektronické komunikaci, sociální sítě nevyjímaje. Firmy se do soutěže nehlásí, ale jsou vybírány. Podle čeho volíte? Sdružení Rhodos jako vyhlašovatel, ba ani Factum Invenio jako realizátor výzkumu nikoho nevybírají. Vše je v rukách reprezentativního expertního panelu manažerů společností působících v Česku. Ten se bude každoročně obměňovat. Žádné zákulisní tahy, žádné domluvy, žádné malé domů tady nejsou možné. Image není zrovna kvantifikovatelná kategorie, podle čeho firmy hodnotíte? Image je cosi jako umělecký dojem. Nikdo se nediví, když panely expertů vybírají nejlepší knihu nebo nejlepší film. Proč se tedy divit, když panel expertů vybírá nejlepší image? Musejí to ovšem být lidé, kteří jí rozumějí, kteří se aktivně podílejí na jejím budování. Proto tedy cena Rhodos stojí na hodnocení vrcholových manažerů. V každé ze soutěžních kategorií členové tohoto prestižního panelu přihlašují firmy do soutěže a hned z nich vybírají kandidáty na vítězství. Vše se pak statisticky vyhodnotí, to už je snadná technická práce. Proč není součástí i průzkum mezi běžnými lidmi? Image míří volně řečeno na všechny, kdo mají s firmou co do činění: klienty, zaměstnance, dodavatele, akcionáře, finanční trhy, státní nebo místní správu, prostě na řadu osob i institucí. A jsou společnosti, pro které běžní lidé vlastně nejsou moc důležití. Podívej - te se, kolik máme v Česku úspěšných výrobců automobilových komponentů a kdo z běžných Čechů je zná? Tyto firmy si budují image hlavně vůči automobilkám, to jsou jejich zákazníci, a vůči bankám, které úvěrují jejich rozvoj a někdy i samotnou výrobu. A kromě toho, různých laických anket o kde čem tu mám spousty. Často se v nich lidé vyjadřují ke skutečnostem, o kterých toho mnoho nevědí. To není náš cíl, nám jde o odborné posouzení, kterého by si ocenění mohli opravdu vážit. Máte nějaký tip na letošní vítěze? Samozřejmě neprozradím, kdo si 18. září ceny Rhodos mimochodem velmi pěkné sklářské práce ateliéru Ange bude moci převzít. Slibuji ale směs očekávaných výsledků s velkými překvapeními. A snad bych mohl ještě prozradit, že ryze české značky se mezi vítězi neztratí. l jakub křešnička kresnicka@mf.cz FOTO Slavomír Kubeš/MF DNES/Profimedia.cz

www.euro.cz 65 společnost light Progress Software Setkání s obchodními partnery Poté, co globální softwarová korporace Progress Software provedla akvizici světové jedničky v řízení rozhodovacích pravidel Corticon, sezvala některé obchodní partnery do Prahy, aby je seznámila s novými produkty a možnostmi. Dvoudenní akce se zúčastnili především manažeři a senior konzultanti firem, které dodávají poradenství a informační systémy do bank, telekomunikačních společností, globálních internetových obchodů a průmyslových podniků. Na snímku z konferenčního centra Prague City Tower zleva Jiří Gregor, předseda představenstva, Galeos, Česká republika, Premie Naickerová, operační ředitelka, Albi, Jihoafrická republika, a Lynne Bjorntvedt, viceprezident, Progress Software. Procter & Gamble Party pro maminky Společnost Procter & Gamble, globální partner olympijských her, připravila v rodinném domě P&G v Londýně pro sportovce a jejich maminky z České republiky tematickou oslavu zaměřenou na region střední a východní Evropy. Jednalo se o jednu z řady akcí v rámci kampaně Děkuji, maminko!, jejímž cílem je vzdát hold matkám z celého světa a poděkovat jim za to, jak pomáhají svým dětem na cestě za jejich snem. Jsem moc ráda, že jsem mohla být u toho, když syn závodil, a podpořit ho přímo zde v Londýně. Večírek, který pro nás uspořádala společnost P&G, byl dobrou příležitostí užít si společné chvíle, ukázat naši kulturu a zároveň si vychutnat něco z toho, co nabízí Velká Británie, říká Naďa Bábová, matka českého olympionika Jaroslava Báby (na snímku). narozeniny 20. srpna Pavel Meyer (63) člen dozorčí rady: Metrostav Přemysl Svoboda (38) zástupce finančního ředitele a místopředseda představenstva: DT Výhybkárna a strojírna 21. srpna Martin Borovička (46) generální ředitel a předseda představenstva: S Group Holding; ředitel a jednatel: Syner Radek Janeček (39) office managing partner: Squire Sanders Daniel Gabriel Roger Krug (47) místopředseda představenstva: Rodinný pivovar Bernard Jiří Pos (51) ředitel a předseda představenstva: Letiště Praha Milan Šimonovský (55) předseda představenstva: Sigma Group; člen představenstva: Sigma Holding 22. srpna Radovan Dršata (50) regionální ředitel pro ČR, SR a Maďarsko: HP Software Valentin Girstl (67) generální ředitel a předseda představenstva: VUVL Tomáš Zaněk (43) generální ředitel a předseda představenstva: Finep CZ; člen představenstva: Finep Holding 23. srpna Andrew David Bailey (44) ředitel oddělení financí a IT a místopředseda představenstva: Plzeňský Prazdroj Tomáš Petr (45) finanční ředitel a místopředseda představenstva: Webcom 24. srpna Petr Hutla (53) vrchní ředitel Distribuce a člen představenstva: ČSOB; předseda dozorčí rady: Hypoteční banka Jaroslav Kurčík (43) ředitel a předseda představenstva: Penam, Kostelecké uzeniny; člen představenstva: Agrofert Holding; viceprezident: Potravinářská komora ČR 25. srpna Romana Staehelin právnička společnosti a členka představenstva: Veolia Transport ČR 26. srpna Roman Brestovanský (42) generální ředitel a jednatel: Datasys Marek Janča (39) finanční ředitel: EP Energy; člen představenstva: Energetický a průmyslový holding FOTO archiv, Jindřich Kepert / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Italský kulturní Institut Den Italské republiky Na zámku Ořechov se uskutečnily velkolepé oslavy Dne Italské republiky. Společenské události, kterou pořádaly Italský kulturní institut v Praze a Italsko-moravská kulturní a historická asociace, se zúčastnila řada významných osobností, starostové obcí a měst i přední italští a čeští státníci. V prostorách zámku na ně čekala výstava fotografií Jadrana Šetlíka, v zámeckém vinném sklepě se degustovalo víno, nechyběla ani ochutnávka italských specialit. Na snímku módní návrhářka Marie Zelená, italský velvyslanec J. E. Pasquale D Avino a modelka Martina Hrnčířová v reprezentačních šatech Italské republiky, speciálně vytvořených pro tuto příležitost. Berghof Golf Academy 2012 Turnaj pro začátečníky i pokročilé Tradiční, letos již osmý ročník golfové akademie Berghof se konal v areálu Golf Club Olomouc v obci Dolany-Véska. Akce byla určena zejména pro ty zájemce, kteří ještě neměli příležitost vyzkoušet si golfovou hru nebo s golfem teprve začínají. Během dopoledne se účastníci za asistence profesionálních trenérů seznámili se základy golfové hry a po obědě si vyzkoušeli hru přímo na turnaji na 9jamkovém veřejném hřišti. Soutěžili jak pokročilí jednotlivci, tak méně zkušení golfisté ve čtyřčlenných družstvech. Na snímku vítězové turnaje družstev Texas Scramble, zcela vlevo Milan Hruška ze společnosti IS Berghof, zcela vpravo gratuluje Jiří Rakušan, jednatel společnosti IS Berghof.

deník pátek 17. 8. 2012 číslo 1191 l volný prodej 10 K č l řízená distribuce l Když ruble jen prší Rok čistky mezi festivaly Ruští turisté pomáhají Letos se rozhodne, které akce přežijí, říká ekonomice zemí v krizi pořadatel trutnovského festivalu Martin Věchet TémA str. 4 5 ROZHOVOR str. 15 17 jednou větou Senát zamítl vyšší DPH Senát zamítl vládní balíček, který zvyšuje daň z přidané hodnoty o procentní bod. Pošta se chystá na roli státního IT správce Podnik vypsal tendr za 900 milionů korun, v němž hledá specialisty na informační systémy SAP. str. 6 Igor Záruba, Jan Hrbáček, kázky, trestní odpovědnost Vladimíra Liche z funkce generálního ředitele DP, stojí ního forenzního auditu veš- zajistit provedení komplex- Aleš Borovan Praha bývalého managementu a snahu znevěrohodnit namátkový v textu usnesení. kerých transakcí dopravce od dvolaný předseda forenzní audit, tak o politické Stalo se: představenstvo, 1. ledna 2007 do současnosti. Dvanáctého září chce mít představenstva je už soupeření, které ohrožuje které se sešlo místo ohlášené odvolaným generálním ředitelem, akciová spo- ODS a TOP 09. dalo. Řízením byla pověřena vací dokumentaci pro tendr úřadující radniční koalici valné hromady, Liche sun- dozorčí rada na stole zadálečnost má staronovou šéfku. Z informací deníku E15 vyplývá, že o včerejší druhé povenstva, ředitelka z letošního příčin možného neefektivní- nová předsedkyně předsta- na audit, stejně jako analýzu Valná hromada se nekonala, dozorčí rada žije. Primátor pravě šéfa městské dopravy jara Magdalena Češková. Následovat má příprava transhy opatření, aby se podobné ho hospodaření firmy a návr- VYCHÁZÍ JIŽ V PONDĚLÍ se zlobí a žádá koaliční schůzku. Těmito cestami se včera středeční schůzka dozorčí paretního výběrového řízení chyby neopakovaly. Škody Vladimíra Liche rozhodla už ubíral příběh Dopravního podniku hlavního města Prahy. Jde TOP 09 a odborářů. Dozor- ředitele. korun. rady, složené z pětic ODS, na post nového generálního se prý blíží třičtvrtě miliardy v něm jak o předražené začí rada doporučuje odvolat Představenstvo má dále Pokračování» události str. 2 nejsilnější ekonomické zpravodajství STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE P X (CZ) 941 0,65 % A T X (AT) 2 085 1,43 % BUX (HU) 17 887-0,10 % D A X (DE) 6 996 0,71 % WIG20 (PL) 2 344 1,10 % KURZY ČNB str. 10 CZK/EUR 24,910 0,055 Kč CZK/USD 20,281 0,055 Kč VLADIMíR PIkoRA: KDy BUDe K O R U na DRUHým frankem? Komentář str. 14 Jan Šindelář Praha České dráhy po téměř dvouletých peripetiích skutečně koupí moderní vlaky Railjet z Rakouska. Dozorčí rada včera dala vedení společnosti svolení, aby u Siemensu zadalo výrobu sedmi souprav za téměř 2,5 miliardy korun. Vlaky budou jezdit od roku 2014 na trase Praha Vídeň Štýrský Hradec. Dozorčí rada zároveň schválila dohodu s Rakouskými spolkovými drahami, která jízdu českých vlaků k jižním sousedům umožní. Na provozu se budou podílet oba dopravci. Se zavedením vlaků Railjet na linku mezi Prahou a Vídní budou současné soupravy EuroCity převedeny na jiné linky, především na vnitrostátní spoje, kde nahradí starší soupravy, řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Pro vedení Českých drah v čele s ředitelem Petrem Žaludou znamená souhlas dozorčí rady úspěch po řadě dílčích proher, které celou akvizici provázejí. O úspěchu lze hovořit i přesto, že podnik má se Siemensem smlouvu na 15 vlaků, jejichž oficiální název zní Siemens Viaggio Comfort. O výrobě zbylých osmi vlaků se rozhodne do poloviny příštího roku. byznys str. 8 p o d n i kate ls ký maga zín. Vyc há zí s d e ník e m m ladá F r o nta e 15 číslo 32 33 13. srpna 2012 Samostatně neprodejné 16. 7. 2012, číslo 06/12 Zelená je dobrá v příloze e k o zen: Biodomy, BioreStauratér, Biojaponci a Bi o v o d a duch jede evropou fotograf tomáš Železný řádil S nov ý m rolls- -ro y c e ghost Exkluzivní rozhovor s Billem Clintonem: Býval nejmocnějším mužem světa a milovníkem hamburgrů. Dnes je z něj vegan, který pomáhá chudým farmářům. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e 1 5 66 Euro 34 20. srpna 2012 FOTO archiv light pozvánky/společnost OD 18. DO 26. SRPNA Lipno Sport Fest Sportovní festival v Lipně nad Vltavou zahrnuje výuku jachtingu, jízdu na paddle boardech, lukostřelbu, kurzy in-line bruslení, beach volejbal nebo bike park. Na tyto aktivity navazuje ve večerních hodinách kulturní program, koncerty a dětská představení na pláži. O víkendu se v šumavském letovisku bude konat Salomon Trail Running Cup, mistrovství Česka v dálkovém plavání a jachtingu. OD 19. SRPNA DO 2. ZÁŘÍ Letní Letná Hlavně kanadské a francouzské hvězdy zaplní program devátého ročníku mezinárodního festivalu nového cirkusu Letní Letná. V pražských Letenských sadech vyroste festivalové městečko s cirkusovými stany, které nabídne přes 90 představení, pohádky pro děti, vystoupení pod širým nebem, koncerty, kavárnu a čajovnu. Lákadlem bude kanadský soubor 7 Fingers, který do Česka přijede poprvé. Přiveze představení La Vie kombinující cirkusové umění s kabaretem, tancem a živou hudbou. Z Francie zase dorazí soubor Cirque Galapiat s výjimečným představením Risque ZérO, ve kterém hlavní roli hraje riziko a nebezpečí, akrobacie a nebezpečné skoky. Žonglování s kužely, noži a sekyrkou se prolíná s hudbou, divadlem a humorem. OD 24. DO 25. SRPNA Rock for Churchill Ve Vroutku v okrese Louny se v pátek a v sobotu uskuteční 13. ročník hudebního festivalu Rock for Churchill. Do severočeského městečka, které leží na půli cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, přijedou britští The Freestylers a Dub Pistols, novozélandští Shapeshifter, Jamajčan Horace Andy nebo Mexičané Tito & Tarantula a Panteon Rococó. Tuzemskou scénu zastoupí Tři sestry, Vltava, Wohnout či Sto zvířat. Kempování v rozšířeném areálu je zdarma. OD 24. DO 25. SRPNA Skotské hry Sychrov Již podvanácté ovládnou Skotové státní zámek Sychrov, kde se budou od pátku od osmi hodin večer konat tradiční Skotské hry. Návštěvníci si mohou poměřit síly s profesionálními závodníky a vyzkoušet si neobvyklé těžkoatletické disciplíny, jako třeba hod závažím, hod kládou, vrh kamenem či farmářský běh. Součástí programu je Whisky festival s ochutnávkami různých druhů zlatavého nápoje, přehlídka automobilových veteránů britské provenience nebo soutěž dudáků. V areálu bude postaven historický tábor s ukázkami soubojů a přednáškami. Chybět nebudou divadelní představení a soutěže pro děti, tradiční ani netradiční hudba v podání interpretů z Česka i ze zahraničí a výuka stylových tanců. SOBOTA 25. SRPNA Festival Natruc Patnáctý ročník festivalu Natruc, který se koná v areálu Kmochova ostrova v Kolíně, očekává rekordní počet interpretů. Návštěvníci se mohou poprvé těšit na třetí pódium, které bude umístěno do festivalového šapitó. Na hlavním pódiu se představí například David Koller a kapely Wohnout (na snímku), Sunshine, Medvěd 009, Mandrage, Luno, Blue Effect či ska klasika Tleskač. Na druhém pódiu zazní tvrdší hudba v podání Krucipüsk, evropských punkrockových Pipes and Pints v čele s americkým zpěvákem Mikem či slovenské punkrockové legendy Konflikt. Vystoupí i Doctor P.P. a Hentai Corporation. Mladší publikum ocení účast slovenských The Paranoid i českých A Banquet. Produkci na třetí scéně v šapitó rozjedou regionální kapely a večer bude patřit dýdžejům. l Lenka Michálková michalkova@mf.cz vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 t: 225 347 430 f: 225 347 260 e: dopisyeuro@mf.cz www.euro.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Jan Hrbáček Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník editoři Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas jazyková redakce Pavlína Kuderová Rostislav Taud euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: 225 347 434 Hana Partyková koordinátorka t: 225 347 436 Marcela Foglová koordinátorka t: 225 347 437 Kateřina Kuncová koordinátorka t: 225 347 435 Gabriela Knížová asistentka t: 225 347 438 inzerce A120004501 Lich je pryč, na tahu je nové vedení dopravního podniku O Rozhodnuto. Dráhy objednají sedm railjetů inzerce David Korn ředitel inzerce t: 225 347 250 Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: 225 347 356 m: 728 845 441 Mona Janovská obchodní manažerka t: 225 347 355 m: 602 416 331 Martina Holá asistentka inzerce t: 225 276 426 f: 225 347 260 e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: 225 276 276 Štěpánka Hejlová brand manager t: 225 347 419 výroba a distribuce Monika Matějková manažerka t: 225 276 371 Barbora Basíková koordinátorka předplatného t: 225 276 256 e: predplatneeuro@mf.cz sekretariát Lenka Michálková t: 225 347 430 Martina Minaříková t: 225 347 298 kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz design Studio Marvil tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) 4445 8821 4445 8816, 4444 2773 e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j. 10004/98 ze dne 28. 8. 1998, ISSN 1212-3129. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 dále vychází Síť na peníze Jak firmy loví zákazníky na Facebooku, Twitteru a spol. učím se každý den inzerce A120003894 A121007692