odborný měsíčník / ročník 16 / číslo 03 / únor 2015 Obiloviny: Rok 2014 bude v produkci nejspíše rekordní Podle posledních odhadů světová produkce obilovin dosáhne v roce 2014 nového historického maxima a překročí hranici 2,5 miliard tun. Díky příznivým klimatickým podmínkám v Evropě, může úroda obilovin v uplynulém roce překročit tento objem, včetně rýže přepočtené na loupanou, což je o tři desetiny procenta více v porovnání s rokem 2013. Uvádí se to v poslední zprávě FAO ( Organizace OSN pro výživu a zemědělství) nazvané Crop Prospects and Food Situation Report vydané v prosinci 2014. Rekordní světová sklizeň obilovin v roce 2014 bude vyšší než jejich očekávaná spotřeba, což umožní doplnit skladové zásoby na nejvyšší úroveň od ro ku 2000 a poměr zásoby/spotřeba se zvýší na 25,2 procent, což je podle FAO nejvyšší hodnota za posledních třináct let. Současně se však ve zmíněné zprávě uvádí, že situace v potravinové bezpečnosti se v řadě zemí zhoršuje, díky občanským konfliktům, nepříznivé klima tické situaci a výskytu epidemie Eboly. V 38 zemích, z nichž 28 se nachází v Africe, není zajištěna potravinová bezpečnost, což je o tři země více v porovnání se situací v říjnu 2014. Epidemie krvácivé horečky Eboly se stala jedním z největších šoků pro zemědělství a potravinářský průmysl Zá padní Afriky, protože se začala šířit v době, kdy osevy obilovin již byly dokončeny a měla zhoubný dopad na celý zemědělský cyklus, zvláště ve třech zemích Guineji, Sierra Leone a v Libérii. FAO upozornila, že místní ceny rýže a manioku, který je druhým základním potravinářským produktem v regionu, sice vykázaly určitý pokles ve Freetownu a v dalších městech v září 2014, avšak nepříznivé klimatické podmínky v oblasti Sahelu, jak se očekává, povedou k prudkému snížení skladových zásob. Například v Senegalu se objem zásob snížil o plných 38 procent ve srovnání s průměrnou úrovní. Válečné konflikty měly výrazný dopad na potravinovou bezpečnost Situace v Sýrii vyžaduje přijetí okamžitých opatření, protože neúroda obilovin, která je způsobena občanskými konflikty, ještě zhoršuje situaci. Podle některých odhadů až 6,8 milionů lidí, z nichž někteří jsou běženci v sousedních zemích, se střetává s vážnými problémy, spojenými s potravinovou bezpečností. FAO hlásí významný pokles úrody v roce 2014 v důsledku devastované země dělské půdy, deficitu pracovních sil, poškozených elek tráren, kanalizace a suchu. V Iráku se počet lidí nucených migrovat díky občanským
Obiloviny: Rok 2014 bude v produkci nejspíše rekordní kon fliktům ztrojnásobil od minulého ro ku a od haduje se na 2,8 milionů. Třetina populace potřebuje okamžitou potravinovou pomoc ve Středoafrické republice, kde se produkce zemědělských kultur v roce 2014 snížila o plných 58 procent v porovnání s průměrnou úrovní, i přes určité zlepšení v roce 2013, uvádí se ve zprávě FAO. Tato organizace současně upozorňuje na eskalaci násilí v této zemi od začátku října, kde každá čtvrtá rodina řeší situaci negativním způsobem, včetně prodeje potravinových aktiv a porážek dobytka. V roce 2014 ve Středoafrické republice ceny zemědělských produktů vyskočily o 70 procent. Podle údajů FAO je přitom pokles produkce obilovin částečně kompenzován růstem produkce manioku, který je přes nízkou nutriční hodnotu oproti jiným kulturám méně závislý na pracovní síle a dalších zdrojích. Proudy běženců, zvláště ze sudánské provincii Darfur, severní Nigérie, Středoafrické republiky a z Mali, měly významný dopad na místní zásoby potravin, zejména v Čadu, kde více než 550 tisíc lidí potřebuje naléhavou potravinovou pomoc, uvádí se ve zprávě FAO. Přestože poslední úroda obilovin a dodávky potravinové pomoci měly určitý příznivý dopad, více než šest milionů lidí v Jižním Sudánu, Sudánu a v Somálsku potřebují pomoc, přičemž ceny obilovin jsou v těchto třech zemích na vysoké úrovni a kupříkladu ceny sorga jsou čtyřikrát vyšší v nejvíce strádajících regionech, což ještě komplikuje přístup k potravinám pro nejvíce postižené rodiny. Nabídka kukuřice je v Jižní a Východní Africe stabilní V dalších afrických regionech, zvláště v Jižní Africe, byly podmínky poněkud lepší, zvláště tam, kde se snížily ceny kukuřice díky dostatečným skladovým zásobám vzhledem k vysoké úrodě v roce 2014, což přispělo k posílení potravinové bezpečnosti. Také v Zimbabwe byly dodávky kukuřice stabilní, což vedlo k tomu, že počet lidí pro něž nebyla zajištěna potravinová bezpečnost se snížil o 78 procent. Poslední úroda a příznivé prognózy u druhé sklizně podpořily pokles cen kukuřice v některých zemích Východní Afriky. Produkce obilných kultur byla naopak mírně nižší v Severní Africe, kde citelně utrpělo prudkým snížením produkce hlavně Maroko, díky nestabilním srážkám a produkce v Tunisu se teprve zotavovala po neúrodě v roce 2013. Sucho přineslo nižší úrodu ve Střední Americe V Mexiku byla úroda obilovin mimořádně vysoká a odhaduje se, že v roce 2014 vzroste o sedm procent v porovnání s rekordní sklizní v předcházejícím roce. To může kompenzovat krátkodobý deficit potravin, který se očekává ve Střední Americe, kde velké sucho na začátku minulého roku vedlo k poklesu úrody kukuřice o devět procent. Zásluhou toho v současné době zhruba 400 tisíc rodin v Hondurasu, Salvadoru a v Guatemale vyžaduje potravinovou pomoc. Očekává se rekordní úroda v EU a kukuřice v USA Objem výroby obilovin v Evropské unii se má v roce 2014 zvýšit v porovnání s předcházejícím rokem o 5,6 procent, zatímco v USA se očekává rekordní úroda kukuřice, přes snížení osevních ploch. Rusko zastaví dovoz ovoce a zeleniny z Albánie, důvodem je reexport z EU Problém reexportu potravin z členských států Evropské unie a reakce Ruska v podobě zákazu dovozu zasáhla další zemi. Po Ukrajině, Moldavsku a Černé Hoře se nejnověji Moskva rozhodla uvalit zákaz také na Albánii. Informovala o tom tisková agentura Ria Novosti. Jak oznámila Ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor, s platností od 8. prosince dočasně zastavila import ovoce a zeleniny z Albánie. Jako hlavní důvod uvedla, že část produkce z této země představoval reexport embargovaných potravin z Evropské unie. Podobný krok udělala Moskva v říjnu 2014 vůči Ukrajině a Moldavsku a v listopadu pak zakročila vůči Černé Hoře, ze které dočasně zastavila dovoz masa a dobytka. V té době již také varovala, že zákaz se může dotknout i Albánie. Rusko uvalilo embargo na dovoz některých potravin a agrárních produktů z EU začátkem srpna jako reakci na sankce Bruselu vůči Kremlu. Sankce EU, ale také Spojených států a dalších zemí vůči Moskvě byly odpovědí na březnovou anexi ukrajinského poloostrova Krym a později na eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny, z něhož západní státy obviňují právě Rusko. Kromě politiků se dotkly sankce také firem v energetickém, zbrojařském a bankovním sektoru. Moskva na ně reagovala embargem na dovoz potravin a zemědělských produktů, konkrétně ovoce, zeleniny, masa, mléčných produktů, ryb a mořských plodů 2
Syntetické mléko se má objevit v obchodech v roce 2017 Počet lidí na naší planetě neustále roste a protože zdrojů, které by zajistily dostatek potravin neustále ubývá, hledají vědci intenzivně jejich náhražky. V roce 2013 bylo s velkým mediálním humbukem prezentováno umělé maso ze zkumavky, i když produkce prvních 150 gramů vyšla zhruba na 300 tisíc dolarů! Nyní tým bioinženýrů ze Silicon Valley (stát Kalifornie) oznámil, že laboratorně začal vyrábět další syntetickou potravinu - kravské mléko. Jeho produkce tu běží díky kvasinkám, do nichž vědci vložili části genetického kódu dojnic. Pak stačí ponechat vše za vhodné teploty a koncentrace zrát po dobu několika dnů a získat tak šestici mléčných proteinů. K tomu pak je nutné jen přidat v prášku cukry, draslík, vápník a upravený rostlinný tuk, které téměř věrně napodobuje chuťové vlastnosti běžného mléčného tuku. Celkem jde o dvacet ingrediencí, zatímco zbytek tj. 87 procent tvoří voda. Jeden ze zakladatelů svébytné laboratorní mlékárny startovací firmy Muufri Perumal Gandhí k tomu uvedl: Vyrábět celou krávu jen kvůli mléku je velmi neefektivní. Není důvod komplikovat život kravám a chovat je v nedůstojných podmínkách, když jejich činnost mohou zastat kvasinky a několik míchacích nádob. Pokud chceme změnit stravovací návyky lidí, musíme na trh dodat produkt, který bude chuťově i kvalitativně nejen stejný, ale pokud možno ještě lepší vysvětluje Gandhí, s tím, že jeho mléčná laboratoř pracuje na nejrůznějších výživových a chuťových variacích mléka Muufri. Gandhího a jeho badatelského kolegu Ryana Pandyu kromě vize o nakrmení světa stimuluje k úspěchu také osobní pohnutka oba totiž mají rádi mléko, zároveň se však stali vegany. Syntetické mléko se podle Gandhího má objevit na trhu nejpozději v roce 2017. Do jeho vývoje vložila dva miliony dolarů investiční společnost Horizont Ventures, která v minulosti spolufinancovala takové revoluční nápady jako Facebook, Spotify a Siri. Maďaři zavřou od března v neděli velké obchody Poslanci maďarského parlamentu dne 16. prosince 2014 schválili zákon, kterým se od 15. března 2015 zavádí zákaz zaměstnávat v neděli v obchodním sektoru. Výjimkou jsou obchody s rozlohou do 200 metrů čtverečních, ve kterých však může pracovat jen majitel, případně jeho rodinní příslušníci, uvedla tisková agentura MTI. Pro návrh zákona o povinném odpočinku v neděli z dílny menší vládní strany Křesťanskodemokratická lidová strana hlasovalo 119 poslanců, 40 bylo proti a 25 zákonodárců se hlasování zdrželo. Další výjimkou tohoto zákona je, že otevřeny mohou být i obchody, které prodávají výhradně pekárenské a mlékárenské výrobky, dále novinové stánky a květinářství v přesně stanovených hodinách. Zákaz neplatí ani pro lékárny a obchody na čerpacích stanicích, železničních stanicích, letištích a v dalších veřejných zařízeních. Proti návrhu se již dříve zvedla vlna odporu, hlavně z řad obchodních řetězců, kte ré vidí v této právní normě potlačování konkurence, ale i odborářů zaměst nanců. Namítají, že si takto mohou pracovníci v obchodě přivydělat díky příplatkům za neděli a podle kritiků v konečném důsledku tento zákon způsobí i ztrátu pracovních míst v ob chodním sektoru. ČR: O tvrdý alkohol je znovu zájem, odbyt je jako před částečnou prohibicí Prodej lihovin v Česku se vrátil do období před částečnou prohibicí, tedy na úroveň roku 2011. Podílel se na tom zejména pokles černého trhu. Informoval o tom na své internetové stránce deník Lidové noviny s odvoláním na prohlášení odcházejícího ředitele Stock Plzeň Božkov Petra Pavlíka a jeho nástupce Marka Malinowského, který přebírá firmu od ledna 2015. Do konce října 2014 byla situace stejná jako rok předtím, tedy trh velmi nepatrně rostl, řádově o jednociferné číslo uvedl Malinowski. Zpřesnil, že meziroční tempo růstu prodeje tuzemsku a hořkých a bylinných likérů se pohybuje mezi 7 až 8 procenty. Výraznější růst pak zaznamenaly dražší značky, ale celkové výsledky ještě nejsou zdaleka na úrovni let 2009 a 2008 a pokles je poměrně markantní. Čeští spotřebitelé podle obou dvou ředitelů pijí méně lihovin. Důvodem proč se i navzdory tomu podařilo dosáhnout čísel porovnatelných s rokem 2011 je fakt, že se výrazně zmenšil černý trh. Konzumace alkoholu z černého trhu se přenesla do trhu legálního uvedl Pavlík. Odhady před částečnou prohibicí, tedy před podzimem 2012, tvrdily, že černý trh tvořil přibližně 25 % z celkové konzumace lihovin v Česku, zatímco v současnosti je to pouze 10 procent. Ani jeden z obou ředitelů, zatím nezveřejnil předběžné výsledky prodeje plzeňské likérky Stock Plzeň Božkov za rok 2014. Důvodem je, že její mateřská firma je od roku 2013 kotována na londýnské burze. Uvedli jen, že Fernet, klasický i citronový, se prodává lépe než kategorie hořkých a bylinných likérů. Meziroční růst prodeje plzeňského Fernetu, je dvojciferný, uvedli. Díky růstu ekonomiky, by se podle obou šéfů největší česká likérky mohla opět zvýšit i konzumace lihovin. Přitom množství prodaného tvrdého alkoholu v České republice dosáhlo v roce 2013 zhruba 20 milionů litrů, tedy přibližně stejně jako v roce 2012 a o desetinu méně než v roce 2011. 3
Prosincový index cen potravin FAO poklesl Komplexní index cen potravin FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství), což je ukazatel, který se mění každý měsíc a je složen z pěti produkčních skupin obilovin, rostlinných olejů, mléčných produktů, masa a cukru, v prosinci 2014 dosáhl hodnoty 188,6 bodu tj. o 3,2 bodu (1,7 %) nižší než v předcházejícím měsíci. Tento index v minulém roce naznačil snižující se tendenci od března do září, zatímco v říjnu a listopadu se stabilizoval a v prosinci znovu klesl. Za celý rok 2014 jeho průměrná hodnota dosáhla 202 bodu, což je o 3,7 procent méně než v roce 2013. Přitom nejvýraznější pokles hodnoty byl zaznamenán u obilovin (o 12,5 %), u mléčných produktů (o 7,7 %), olejů (o 6,2 %) a cukru ( o 3,8 %). Nárůst byl zaznamenán jen u indexu cen masa, který se v porovnání s rokem 2013 zvýšil o 8,1 procent. Index cen obilovin FAO dosáhl v pro sinci hodnoty 183,9 bodu, což bylo nepatrně méně (o 0,4 %) než v listopadu. Lze to vysvětlit hlavně růstem cen pšenice, který značně převýšil pokles kotace rýže. Obavy, spojené s ruským embargem tlačily ceny pšenice nahoru, i když zpevňo vání amerického dolaru a nízká ob chodní aktivita limitovaly tento růst. Značně se snížila cena rýže vzhledem k jejím dostatečným exportním zásobám a nízké dovozní poptávce. V roce 2014 průměrná hodnota tohoto indexu činila 192 bodu, což je o plných 12,5 procent méně než v ro ce 2013. Toto značné snížení světo vých cen experti vy světlují jednak rekordní světovou sklizní obilovin, jednak vysokým objemem skladových zásob. Průměrná hodnota indexu cen rostlinných olejů FAO v prosinci dosáhla 161 bodu, tj. o čtyři body (2,4 %) mé ně než v listopadu. Pokles tohoto indexu je odrazem situace na trhu palmového oleje, protože nedávné vý razné snížení cen ropy vedlo k po klesu jeho spotřeby pro výrobu biopaliv. Nepatrný nárůst cen byl zaznamenán jen na konci prosince 2014, jelikož silné lijáky v Malajsii zpomalily tempo sklizně a zpracování při vyšší exportní poptávce než se původně očekávalo. Za celý rok 2014 průměrná cena tohoto indexu dosáhla 181 bo du, což je o šest procent pod úrovní roku 2013. Přitom ceny palmového oleje, které mají nejvyšší váhový koeficient tohoto cenového indexu, spa dly na pětileté minimum. Výše indexu cen mléčných produktů FAO v prosinci dosáhla 174 bodu, tedy o 4,1 bodu (2,3 %) méně než v listopadu. Více než dostatečné zásoby se významně promítly do mezinárodních cen mléčných pro duktů v posledním měsíci minulého roku. V průběhu loňského roku mezinárodní ceny mléčných produktů činily 224,2 bodu, což bylo o 7,7 bodu méně než v roce 2013. Tento vývoj lze vysvětlit nárůstem objemu exportních zásob a snížením tempa nákupů i některých klíčových dovozců, pře devším Číny a Ruské federace. Zvláště podstatné snížení cen bylo zazname náno u mléka v prášku, másla a sýrů. Průměrná hodnota indexu cena masa FAO činila v prosinci 2014 celkem 204 bodu tj. o 4 body (1,9 %) méně než v listopadu. Experti to vysvětlují poklesem kotace hovězího a skopového masa v Oceánie a sní žením cen vepřového masa v Evropě. Zpevnění amerického dolaru a zvý šení vývozních možností byly hlavními faktory, které ovlivňovaly ceny těchto komodit. Přitom produkce masa se ukázala jako jediná výrobková skupina, v rámci komplexního indexu cen potravin, kde byl v roce 2014 zaregistrován růst ukazatele oproti roku 2013 a to o 8,1 procent. Průměrná hodnota indexu cen cukru FAO v prosinci 2014 dosáhla 219 bodu, tedy o 11 bodů méně než v měsíci listopadu. K poklesu mezinárodní kotace přispěly takové faktory jako dostatečné zásoby cukru u rozhodujících produkčních zemích, včetně Brazílie, která jak známo je největším světovým producentem i vývozcem cukru, ale také pokles ceny ropy, který vedl ke snížení objemu cukru využívaného k výrobě etanolu. V průběhu roku 2014 měly ceny cukru sestupnou tendenci a klesly o 9,4 bodu, neboli o 3,8 procent oproti roku 2013. ČR: V Žatci vaří kurdské pivo Žatecký pivovar začal od jara 2014 vařit kurdskou značku Ava Zér (Zlatá voda), kterou dodává do Švédska pro dva zde žijící podnikatele kurdského původu. Cesur Nujen a Herdi Kader totiž chtějí s kurdským pivem uspět na švédském trhu a prorazit postupně i do okolních zemí. Žatečtí tak získali po pákistánské firmě dalšího exotického klienta. Pivovar v Žatci prodává této kurdské dvojici jedenáctistupňový světlý ležák v lahvích se speciální černou etiketou na níž je zlatým písmem uvedeno logo kurdské firmy. Objem dodávek tohoto speciálního piva do Švédska nechtěla žádná ze stran komentovat. Naše spolupráce je na samém začátku, věříme ale, že postupně poroste. Pivo se musí ve Švédsku zalistovat do řady restauračních maloobchodních řetězců, aby se dostalo na trh uvedl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Pro spolupráci s Pivovarem Žatec se Kader a Nujen rozhodli díky proslulosti žateckého červeňáku. Tvrdí, že si Žatec zvolili neboť leží v regionu, který je ve světě proslulý svým chmelem. Potvrzuje to i Vincík: Náš chmel i české pivo mají ve Švédsku obecně výborný zvuk dodal. Kader a Nujen jsou potomci kurdských imigrantů a podnikáním v tomto oboru chtějí dokázat, aby si lidé spojovali kurdský národ raději s pivem než s konfliktem v Íráku a Sýrii, kde nyní Kurdové válčí s tero ristickou organizací Islámský stát. Slovensko: Ceny vajec letos klesnou méně Cena vajec letos u našich východních sousedů klesne méně než v minulých letech. Uvedl to pro TASR ředitel Unie drůbežářů Slovenska (ÚDS) Daniel Molnár. Mnozí výrobci mají totiž nasmlouvané ceny vajec na tříměsíční období od prosince do konec února již nyní informoval Molnár. Zároveň připomněl, že ceny vajec na Slovensku každoročně před Váno cemi rostou a dosahují nejvyšší hodnoty za celý rok. V ledna a v úno ru naopak cena vajec kaž doročně klesá poznamenal šéf ÚDS. Unie drůbežářů Slovenska je stavovská dobrovolná a nepolitická organizace sdružující slovenské líhně, chovatele a zpracovatele drůbeže a také producenty slepičích vajec. Vznikla před devatenácti léty v roce 1966 a v současné době má celkem 27 čle nů. 4
ČR: Potravináři čelí řetězcům, nové unijní legislativě a ruskému embargu Loňský rok lze charakterizovat mírným nárústem v českém potravinářském průmyslu. Jestliže v roce 2013 jeho tržby vzrostly zhruba o jedno procento na 228 mld. Kč, v loňském roce se podle posledních odhadů situace zlepšila jen nepatrně. Sami potravináři oceňují, že vzrostl zájem zákazníků o české výrobky, na druhé straně však upozorňují, že jsou i nadále pod silným tlakem obchodních řetězců a dovozu laciných potravin ze zahraničí, zvláště po zahájení ruského embarga. To se v poslední době projevilo hlavně u výkupních cen vepřového masa, které jsou nyní na nejnižší úrovni za poslední čtyři roky a dostaly se hluboko pod výrobní náklady chovatelů. Někteří producenti proto vážně zvažují redukci chovů prasat nebo dokonce jeho ukončení. V obchodech však tyto změny ve výkupních cenách vepřového zákazníci nepocítili a totéž platí i o cenách některých dalších potravin, například pekař ských produktů. Kritický stav registrují i výrobci uzenin, Například Ko stelecké uzeniny se tak snaží stále dodavatelům vyplácet zhruba 31 korun za kilogram a aby udržely dosavadní dodavatele, stojí je to zhruba deset milionů korun měsíčně. Na kritickou situaci počátkem prosince zareagovalo ministerstvo zemědělství ČR, které slibuje posílení finančních prostředků vyplácených na dotační programy související s chovem prasat a drůbeže. Částka v dotačním programu na ozdravení chovů, tak zvaném Nákazovém fondu byla proto rozhodnutím vlády zvýšena zhruba o 315 mil. korun na cca 950 milionů Kč. Pekaři si stěžují, že podnikání v oboru je stále obtížnější, neboť jsou nuceni se vyrovnat (výrobců čerstvého pečiva je v Česku v současné době zhruba sedm set) s vyššími vstupy, když některé importované suroviny zdražuje devalvace koruny. Navíc mezi rozhodujícími obchodními řetězci nadále zuří ostrý konkurenční boj o zákazníka, který vedl k poklesu spotřebitelských cen hlavních pekařských výrobků. Lze to doložit kupříkladu na cenách rohlíků, které se již několik let drží na koruně padesát za kus, tedy o korunu méně než před pěti léty, přestože výrobní náklady pekařům mezitím stouply. Dalším problémem je narůstající podíl pečiva dopékaného ze zmrazených polotovarů, které stále více konkuruje pečivu čerstvému. Celý loňský rok byl navíc ve znamení příprav na zásadní legislativní změnu v rámci EU novou směrnici o označování potravin, která vstoupila v platnost dne 13. prosince 2014. Ta totiž zavedla mimo jiné větší minimální písmo a více informací o výrobku na obalech, takže hlavně nadnárodní výrobci museli začít tisknout obaly v několika jazykových verzích a odvětví bylo nuceno do změny etiket a obalů na potravinách inve stovat desítky milionů korun. GM plodiny budou moci země zakázat Evropský parlament v úterý 13. ledna podle očekávání schválil legislativní návrh, který umožní členským státům EU omezit nebo zakázat na svém území kultivaci plodin obsahujících geneticky modifikované organis my (GMO) a to i v případě, že byly schváleny na úrovni Evropské unie. Text revidované směrnice, na kterém se parlamentní vyjednávači dohodli se zástupci ministrů EU, byl schválen v plénu poměrem 480 ku 158 hlasů, přičemž 59 poslanců se hlasování zdrželo. Na pozměněné směrnici se zákonodárný sbor dohodl s Radou EU v prosinci 2014. Návrh směrnice byl původně předložen již v roce 2010, legislativní proces však pro neshody členských států uvázl na celé čtyři roky ve slepé uličce. Tato dohoda poskytne větší flexibilitu členským státům, které si přejí omezit kultivaci GM plodin na svém území. Bude však též usměrňovat debatu mezi zastánci a odpůrci GM plodin, která není ani zdaleka u konce uvedla parlamentní zpravodajka legislativních změn, belgická liberální poslankyně Frédériqa Riesová. Předseda Evropské komise Jean-Claude Junker přislíbil, že v případě příznivého postoje Evropského parlamentu posílí demokratický proces, pokud jde o povolování GMO v Evropě a zajistí, že výzkum bude skutečně nezávislý. Nová pravidla umožňují členským státům EU zakázat GMO z důvodů souvisejících s politikou v oblasti životního prostředí, a to nad rámec zdravotních a environmentálních rizik, na které může při posuzování poukázat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Členské státy budou moci zakázat GM plodiny také z jiných důvodů, například kvůli požadavku v oblasti územního plánování, ve snaze předejít neúmyslné přítomnosti GMO v jiných produktech, jakož i cílům zemědělské politiky. Zákaz by se měl týkat také skupiny GMO definovaných plodinou nebo vlastnostmi. Kukuřice MON810 je v současnosti jedinou GMO plodinou, která se pěstuje v Evropské unii. FM brambory Amfora zakázal po prvotním souhlasu ze strany Evropské komise Všeobecný soud EU v roce 2013. Členské státy EU by též měly zabez pečit, aby nedošlo ke kontaminaci ji ných produktů GM plodinami a věnovat zvláštní pozornost snahám o zabránění kontaminaci, uvádí se ve schváleném textu. - d - 5
Bauer Technics vybuduje dvě farmy v Kazachstánu Firma Bauer Technics, sídlící ve Stádlci u Tábora, která se specializuje na dodávky zemědělských farem na klíč, získala lukrativní zakázku, na stavbu dvou farem v Kazachstánu, celkovým nákladem zhruba 5,5 mld. korun. Společnost, která již v zemích bývalého Sovětského svazu realizovala desítky projektů, zvítězila v tendru nad několika velkými konkurenty z Evropy a Asie. Člen představenstva firmy Karel Líkař k tomu uvedl: Naší hlavní předností jsou reference. Máme technicky i jazykově vybavený personál, certifikáty pro země Euroasijské celní unie a především technické a technologické řešení systémů mikroklimatu. Farmy v Kazachstánu budou totiž budovány v klimaticky velmi náročných podmínkách, kde v létě teploty překračují 40 stupňů Celsia a v zimě se mohou blížit až minus padesáti stupňům. Farmy v Kazachstánu patří k prioritním projektům zdejšího prezidenta Nursultana Nazarbajeva a výhodou při jejich výstavbě bude získání dotací na úroky, výstavbu a provoz, 20 procent dotace na investiční náklady a zároveň získání státních peněz na veškerou infrastrukturu. První z projektů bude realizován na severu země v Pavlodarské oblasti a bude mít podobu farmy se stovkou hal pro chov a výkrm kuřat a masokombinátu s kapacitou dvacet tisíc Coca-Cola hodlá zrušit na 1800 pracovních míst Společnost oznámila, že postupně začala informovat své zaměstnance v amerických a některých zahraničních pobočkách a jak dodává, zrušení pracovních míst se dotkne různých pracovních zařazení. Zhruba 500 míst plánuje zrušit ve své centrále, která sídlí v Atlantě. Celosvětově Coca-Cola v současné době zaměstnává přibližně 180 tisíc lidí. V mailové zprávě, zveřejněné dne 8. ledna 2015 společnost oznámila, že bude pokračovat v hledání způso bů racionalizace svého byznysu, což signalizuje, že i v pozdějším období by mohla oznámit další redukci personálu. tun drůbežího masa. Druhá farma bude lokalizována v Karagandské oblasti a bude zde chováno na 7800 prasnic a její součástí bude též maso kombinát a výrobna krmných směsí. S výstavbou se má začít v dubnu 2015 a zahájení provozu se předpokládá v letech 2017 nebo 2018. V minulých letech se firma Bauer Technics etablovala například v Leningradské oblasti Ruska, kam dodala jednu z největších farem v Rusku s kapacitou 5800 prasnic. Vedle toho postavila též farmu na skot v Kaliningradské oblasti Ruska nebo farmu s kapacitou 1500 prasnic v ukrajinském Bolgradě. Firma v posledních letech dosahovala ročního obratu 500 až 750 mil. korun a díky zahraničním zakázkám se dokonce vyšplhala i do čela žebříčků domácích exportérů. V roce 2012 dokonce zvítězila v soutěži Exportní cena DHL UniCredit v kategorii středně velkých firem. - D - Nápojový gigant Coca-Cola, stejně jako jeho největší konkurent Pepsi- Cola, hledá způsoby, jak snížit náklady, jelikož byznysu sycených nealkoholických nápojů se v poslední době příliš nedaří. V této souvislosti chce společnost Coca-Cola v příštích měsících zrušit 1600 až 1800 pracovních míst. V říjnu minulého roku Coca-Cola uvedla, že ročně plánuje snížit náklady zhruba o tři miliardy dolarů (2,55 mld. EUR). Tyto úspory chce využít ke zkvalitnění marketingu, který je podle ní nevyhnutelný pro posílení prodeje. Úsporný program byl ohlá šen poté, co byly zveřejněny hos podářské výsledky Coca-Coly za třetí čtvrtletí roku 2014, ve kterém zaznamenala růst prodeje nápojů ve světě jen o jedno procento. Navíc v samotné Severní Americe její prodeje naopak poklesly o jedno procento. -dr- EK schválila pomoc ve výši 10,7 mil. EUR pro finský mlékárenský průmysl Evropská komise schválila dne 19.12.2014 podpůrný balíček pro producenty mléka ve Finsku, jak již bylo dříve avizováno. Tento nový balíček je posledním ze série opatření schválených Evropskou komisí v loňském roce jako reakce na ruský zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů ze zemí Evropské unie. Nový komisař EK pro zemědělství a rozvoj venkova, Phil Hogan, v této souvislosti uvedl: Jsem si velmi dobře vědom, jak výrazný dopad mělo ruské embargo na finský mlékárenský průmysl a na ceny jeho pro duktů. Finsko je členskou zemí EU s největším podílem mlékárenské produkce exportované do Ruska. Poté, co jsem obdržel poslední informace od finských představitelů, jsem rád, že můžeme tímto opatřením zmírnit dopad ruského zákazu na ceny mléka ve Finsku a rovněž mě těší, že Evropská komise může zajistit finanční pomoc Finsku, stejně jako tomu bylo předtím pro tři pobaltské státy. Objem podpory ve výši 10,7 milionu EUR pro Finsko bylo stanoven na základě úrovně mlékárenské produkce v zemi v roce 2013/2014 podle jeho národní kvóty, podobně jako tomu bylo v případě finanční pomoci pro mlékárenský průmysl v Estonsku, Lotyšsku a Litvě v celkovém objemu 28 mil. EUR. ČR: Inspektoři odhalili přes 20 tun plesnivých bambusových výhonků Více než dvacet tun konzervovaných bambusových výhonků se po zásahu Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR nedostalo na trh. Zásilka, která byla přepravena v kontejnerech z Číny, byla plná plísní a larev červů. Obsah plechovek, které byly zčásti poškozené, částečně vytekl a zkazil se a inspektoři nařídili likvidaci importované zásilky. Informaci přinesla média s odvoláním na mluvčího inspekce Pavla Kopřivu. Zásilku s identickým obsahem o hmotnosti 23 tun zadrželi čeští inspektoři již začátkem prosince minulého roku. Jde o zboží, které se dodává do podniků veřej ného stravování, není však určeno pro přímý prodej spotřebitelům. Kontejner zadrželi čeští celníci. Obě inkrimované zásilky dodala do Česka čínská společnost Fujian Sanxin Foodstuffs, jejím importérem je společnost Youhao, která má sídlo v Praze. 6