www.nature.cz Regionální pracoviště Střední Čechy Ing. Tomáš Just Seminář OPŽP Praha, Podbaba, 14.6.2018 Poznatky z prohlídky starších revitalizací vodních toků, konané na jaře 2018
Mlýnský potok na Šumavě Kompromisní revitalizace podhorského potoka v trase a profilu úpravy Betonové desky nahrazeny kamenivem. Stav v květnu 1999.
Stav v dubnu 2018
Revitalizace 3 km potoka Borová u Chvalšin Časná tvorba přírodě blízkého koryta. Provádění stavby 1998-2000
2001 revitalizace Borové stižena přívalem Q 80 až Q 100 Událost hydrologicky a hydraulicky vyhodnotil Ing. Václav Matoušek, Dr.Sc.: Revitalizace zmenšila kulminační odtok z primárního povodí o cca 20 %.
Jaro 2018
Revitalizace Lužního potoka u Milné v Pošumaví Kompromisní revitalizace podhorského potoka v pastvinách bez větší změny trasy a profilu, betonové desky nahrazeny mikrozvlněním a kamenivem Realizace 2000-2001
Jaro 2018
Revitalizace Polečnice pod Kájovem na Šumavě Pohled po dokončení výstavby v roce 2007
paralelní rameno
postranní rameno odumřelo
Revitalizace Stropnice pod Novými Hrady Dokončení výstavby 2014
Ještě v roce 2014 revitalizaci vhodně doformátovala menší povodeň
Jaro 2018
Revitalizace Volaveckého potoka u Pravonína, Vlašimsko; 2001 období vykamenovaných bobových drah
2002 po 1. roce
Pravonín: tůň v roce 2001
Pravonín: tůň v roce 2018
Realizace stavby 2006 Revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic, Benešovsko
jaro 2018
Revitalizace Slupského potoka u Neustupova, Benešovsko realizace 2004
období vykamenovaných bobových drah
jaro 2018
Revitalizace melioráku u Domašína, Vlašim realizace stavby 2010
2012
2017
jaro 2018
tůň 2011
tůň 2018
Revitalizace Boreckého potoka u Vlašimi; 2005
cca 2007
cca 2010
jaro 2018
tůň 2011
tůň 2018
Revitalizace Loděnického potoka u Nenačovic; 2014
Léto 2017
Revitalizace Lukovského potoka a Moravské Sázavy v suché povodňové nádrži Žichlínek; 2008
Lukovský potok jaro 2018
Moravská Sázava jaro 2017
Shrnutí některých užitečných poznatků: Žádná ze sledovaných staveb neprodělala havarijní vývoj - následné zahlubování (pozor nemáme zde žádnou revitalizaci na pískovém či podobném podloží!) Následný vývoj prakticky všude pracuje ve prospěch revitalizace (na rozdíl třeba od rybích přechodů!) Detailní tvarování břehů koryta (lichoběžník, mísa, anebo pekáč??) se vzhledem k následnému vývoji neukazuje jako zásadní.příroda si pomůže
Zatím jsme ke škodě věci nevyužívali jednoduché modely revitalizací, vhodné pro nejdrobnější toky: pustit vodu po louce drobný potok jako sled tůňových či mokřadních rozlitin Zatím většině našich revitalizací chybí výraznější proměnlivost šířek a hloubek koryta (dnové tůně) detailní práce s korytem jako souborem stanovišť zatím není VH projektantům blízká. Českým revitalizacím všeobecně chybějí přirozené formy říčního dřeva.
Chyba: Nadměrně kapacitní koryto Velká chyba: Nadměrně zahloubené koryto Co vodohospodáři obvykle opomíjejí: Nastavení běžných poloh hladin vody v korytě rozhoduje o vlhkostních (a tím celkově ekologických) poměrech v okolní nivě Naše vodohospodářská i krajinotvorná praxe silně podceňuje základní typ mokřadu přirozeně zamokřenou nivu nepracuje se s eliminací odvodňovacích zařízení nepracuje se dobře s nastavováním hladin v korytech
Další možné nedostatky návrhu koryta: šetřilo se na dnových záhozových pasech v brodech celkový nedostatek kameniva ve dně koryta zbytečně úzká kyneta
Při navrhování přírodě blízkých koryt se nedoceňuje: odborný hydromorfologický přístup vyhodnocení poznatků o historickém stavu toku srovnání s dochovanými přírodními úseky nebo podobnými vodními toky
Čím se obvykle nic nepokazí: koryto je mělčí a méně kapacitní i než hydromorfologický vzor koryto je více zvlněné ve dně koryta (v obloucích) jsou hluboké tůně (přestože po první povodni může být vše dost jinak) do dna se vloží víc kameniva, zejména splaveninových frakcí štěrků (včetně figur pro dokrmování toku splaveninami)
Revitalizace dolní Iller hranice Bavorska a Bádenska-Württemberska přikrmování řeky štěrkem
Bočních tůně: Tůně stárnou, zanášejí se a zarůstají Malé, mělké tůně stárnou rychle (trvanlivost malé tůně v letech orientačně odpovídá průměru v metrech) dohledatelnost tůní po dobu udržitelnosti projektu??? provádět v době udržitelnosti překalibrování tůní nebo přihlubovat další tůně???? Standardy na tůně byly prvotně pasovány na žáby.ale třeba ptáci ocení větší plochu
Ozeleňování: Ne všude se dobře vysazovalo sázet raději méně, ale v nejvyšší kvalitě, především zkvalitňující prvky, které se těžko obnoví samovolně (Nedořešený problém dotací s udržitelností provádění pěstebních probírek ve výsadbách lesnického typu.) Vodohospodářsky bezpečná výsadba patníkové linie nejlépe alejových javorů, 5 metrů daleko od břehové linie, nemá s přirozeným břehovým porostem mnoho společného
Kde jsou dispozice pro přirozenou vegetační obnovu, výsadby se mohou následně ukázat jako nadbytečné Podpora přirozené vegetační obnovy (nehumusovat, neosévat, ) se vcelku osvědčuje
Málo se využívá levné a účinné vegetativní šíření vrb, například: neuspořádaný pokryv terénu větvemi, částečně překrytý zeminou otepi větví, kladené do rýh v břehu koryta zapichování ježků z vrbových řízků pařezové implantáty
Konec pásma Děkuji za pozornost tomas.just@nature.cz