Modernizace a rekonstrukce



Podobné dokumenty
Stavební tepelná technika 1

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Mol. fyz. a termodynamika

Interakce materiálů a prostředí

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

h nadmořská výška [m]

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Vliv kapilární vodivosti na tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Meteorologie opakování pojmů a veličin

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Stanovení hloubky karbonatace v čase t

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

POŽADAVKY NA TEPELNOU OCHRANU BUDOV, STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

102FYZB-Termomechanika

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Degradace stavebních materiálů

VÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA. Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze

Trvanlivost betonových konstrukcí. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí 1

Chemie povrchů verze 2013

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA

EU peníze středním školám digitální učební materiál

1. Látkové soustavy, složení soustav

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Voda, pára, vypařování,

ODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT

Tepelně vlhkostní posouzení

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

1141 HYA (Hydraulika)

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 4

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Trhliny v betonu. Bc. Vendula Davidová

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Digitální učební materiál

Vrstvený nosník zatížený

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU

Baumit Zdravé bydlení

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

BERMUDSKÝ TROJÚHELNÍK BETONÁŘŮ

Předsazené -předsazené před obvodový plášť - kotvené k vnitřními nosnému plášti pomocí ocelových spojek - svislý styk tvořen betonovou zálivkou -

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

= mletý slínek + přísady + příměsi (přidávané po. 1. Regulátory tuhnutí sádrovec, anhydrit

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Cvičení 4 Transport plynné a kapalné vody. Transport vodní páry porézním prostředím

Stanovení složení a míry degradace betonu nosných prvků železobetonové konstrukce budovy nádraží. Ing. Ámos Dufka, Ph.D. Ing. Patrik Bayer, Ph.D.

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Maturitní témata fyzika

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

Možnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport kapalné vody

Separační metody v analytické chemii. Plynová chromatografie (GC) - princip

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

TEPELNĚIZOLAČNÍ VLASTNOSTI V TEORII I V PRAXI

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

SKUPENSKÉ PŘEMĚNY POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014

Některé základní pojmy

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE DEGRADACE STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Kn = d PARAMETRY TRANSPORTU VLHKOSTI. - pro popis transportu vlhkosti v porézních stavebních

Trvanlivost a odolnost. Degradace. Vliv fyzikálních činitelů STAVEBNÍ LÁTKA I STAVEBNÍ KONSTRUKCE OD JEJICH POUŽITÍ IHNED ZAČÍNAJÍ DEGRADOVAT

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

5.7 Vlhkost vzduchu Absolutní vlhkost Poměrná vlhkost Rosný bod Složení vzduchu Měření vlhkosti vzduchu

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

F - Změny skupenství látek

ENERGETICKÁ SANACE. Zateplení při zachování vzhledu

TEPELNĚIZOLAČNÍ DESKY MULTIPOR

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

Transkript:

Modernizace a rekonstrukce 8. týden Šťastník Stanislav Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Veveří 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502, Email: Stastnik.S@fce.vutbr.cz

Ochrana stavebního díla proti dlouhodobému účinku vlhkosti Už mi ta vlhkost v bytě pomalu leze na nervy Ochránit hodnoty stavebního díla Cíle: dlouhodobá ochrana stavebního díla, zajištění tepelné ochrany díla, hygienické vnitřní klima.

stupeň karbonatace 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 20 40 60 80 100 relativní vlhkost vzduchu (%) Závislost stupně karbonatace cementu na relativní vlhkosti vzduchu podle VERBECKA (1938) rychlost karbonatace 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 5 10 15 20 25 30 vlhkost um (% hm.) Přítomnost určité vlhkosti v betonu je podmínkou, aby se působení CO 2 na hydratační produkty cementu mohlo uskutečnit. Vyplnění pórů vodou zabraňuje hlubšímu pronikání plynů dovnitř betonu, i když se v ní rozpouštějí, jak je tomu právě u CO 2. Úplně vysušený beton s CO 2 a podobně i s jinými plyny nereaguje. Působení atmosférických plynů na beton a případně další staviva je tedy velmi úzce spjato s vlhkostí dotyčného staviva či prostředí. Spotřebováním zásoby Ca(OH) 2 vzniklého hydratací slínkových minerálů však podle MATOUŠKA karbonatace nekončí a proces pokračuje v podstatně složitějším systému řízeném zejména termodynamickými rovnováhami. Schéma kinetiky fázových přeměn (i pro betony z hlinitanového cementu a autoklávované silikátové betony): CH CxSH C3ASnH C AH x y 62n Závislost rychlosti karbonatace pórobetonu na vlhkosti podle MATOUŠKA (1977) (Meze vlhkosti představují podmínky pro karbonataci v obvodových stěnách) Karbonatace ( koroze) silikátových staviv y vaterit aragonit CO vaterit kalcit 2 aragonit kalcit SiO2. H kde n 1,2 H 2O kalcit C3ACaCO. 3. H11 13 vaterit aragonit CO2 vaterit kalcit Cx AH y. CaCO3. H11 13 SiO2. H 2O aragonit kalcit H 2O kalcit 2 O gibbsit gibbsit

Zdroje vlhkosti vodní pára, srážková vlhkost (déšť, sníh), vzlínající zemní vlhkost, vnitřní vlhkost nových staveb.

Difúze vodní páry Kapilární vodivost Konvekce Fickův vztah q dpd dx d. Newtonova rovnice q. w du dx Vlhkostní šíření /? vlhkostní transport?

Teoretický základ Vzduch Suché plyny dusík N 2 78 % obj. kyslík O 2 20,5 % obj. vzácné plyny 0,95 % obj. oxid uhličitý CO 2 0,03 % obj. dopočet (zarovnání) 100 % Vlhký plyn vodní pára H 2 O Plynná směs suchých a vlhkých plynných součástí Vzduch suchá směs plynů + vlhký plynný podíl

Teoretický základ: -šíření tepla (Fourier J. (1768-1830), Helmholtz (1821-1894), Fokin, Řehánek) -šíření vlhkosti (Fokin, Cramerer, Matoušek (1975), Krischer (1978), Husseini (1982), Kießl (1983), Ricken (1991), Künzel či Grunewald )

Zdroje vlhkosti ve stavbách (podle K.F. Fokina): - vlhkost technologická (mokré procesy při realizaci stavby, zabudování mokrých /vlhkých staviv) - zemní vlhkost - srážková vlhkost (déšť, sníh, námraza) -sorpční vlhkost - zkondenzovaná voda - provozní vlhkost (mokré provozy, zemědělství, vývařovny, prádelny, textilní, papírenský průmysl Zahrada na střeše: 1 nosná deska, 2 spádová betonová vrstva, 3 tepelně-izolační vrstva, 4 těsnící vrstva, 5 ochranný beton, 6 písek, 7 sláma v jedné vrstvě, 8 hlína ( dobře humusovitá ).

Vlhkost, vyjádření Vlhkost hmotnostní u m : Vlhkost objemová u V : Kapilární tlak p k : Výška vzlinutí h: m m H u 2 u V p k p k m V V O s H O mh O u 2 2 m. 2.. cos r p h h.. g 2..cos h r.. g H 2 O s. V H 2 O h 1 kapilární elevace kapilární deprese povrchové napětí vody (~0,0765 N/m), r poloměr kapiláry (m), θ smáčecí úhel H 2 O (~0 ), [θ Hg 141 ] g gravitační zrychlení (9,80665 m/s 2 ). skutečnost model retenční čára voda pevná fáze vzduch p k h 2 u v

u m (%) 40 exteriér interiér 1. měsíc 30 20 4. měsíc 10. měsíc 10 27. měsíc 120. měsíc 0 Praktická vlhkost ve stavbě u pr : u pr limu m

Vnitřní klima stav tepelné pohody deutsch Behaglichkeitszustand ČR: θ i = 21 C; i = 50 % (EU?)

Klimatické účinky vnějšího prostředí (letiště Tuřany) A 0 azimut h 0 výška slunce nad horizontem

Technické řešení staveb proti účinku náporového deště

Tab. VI Hustoty toku různých dešťů se střední pádovou rychlostí v s a střední hodnotou poloměru příslušných kapek deště r D. Druh deště Lehký normální Silný q D (kg/m 2.h) 1 4 15 v s (m/s) 3,2 4,5 6,0 r D (mm) 0,25 0,50 0,75 Pádová dráha dešťové kapky ve větších výškách při výškově neměnném, stacionárním větru odpovídá skloněné přímce. Pro danou rychlost větru v v lze vyjádřit hustotu toku náporového deště vztahem: v q ND qd. v v s velmi silný 40 6,7 1,00 průtrž mračen 100 8,5 1,50

vedení dovnitř akumulace vedení ven Vlhkostní zdroj q d, q d, Vodní pára pórový prostor q d, q d, rovnováha q,u Kapalná voda (Vázaná/nevázaná) q,u u u latentní teplo θ θ q Entalpie q Tepelný zdroj Objemový element

Schématické vyobrazení uspořádání molekul vody v mřížce Led pevná látka solidus Kapalina liquius Vodní pára gas Molekulární uspořádání molekul ve vodě (nahoře), ledu (uprostřed) a v krystalické mřížce ledu (dole) Různé formy vloček (šestihranné prisma) Sněhové dělo na Matterhornu Ledové květy na okně (hexagonální krystaly)

poloměr kapiláry r (m) 3.10-10 5.10-10 10-9 2.10-9 5.10-9 10-8 10-7 monomolekulární vrstva multimolekulární vrstva = konst kapilární kondenzace absorpcí vázaná voda nevázaná voda skutečnost model retenční čára vlhkost látky uv (%) nebo um (%) desorpce sorpce pevná fáze p k 0 25 50 75 100 vzdušná vlhkost u v

Tab.5: Zdroje vodní páry v bytech (květiny, lidé ) Lidé Koupání Kuchyně Schnutí prádla Květiny Volné vodní povrchy Zdroje vlhkosti lehká práce středně těžká práce těžká práce koupání ve vaně sprchování při vaření během dne vyždímané nasáklé kapradí středně velký fikus akvárium Množství uvolněné vodní páry 30 60 g/h 120 200 g/h 200-300g/h cca. 700 g/h cca. 2600 g/h 600-1500 g/h cca. 100 g/h 50 200 g/h 100 500 g/h 7 15 g/h 10 20 g/h cca. 40 g.m -2.h -1

Teoretický základ Absolutní vlhkost ve vzduchu Absolutní vlhkost vzduchu f při p b = 1013,25 hpa podle K. SEIFERTA při θ a = 50 C f +50 C = 83,0 g/m 3, při θ a = 20 C f +20 C = 17,3 g/m 3, při θ a = 10 C f +10 C = 9,4 g/m 3, při θ a = 0 C f 0 C = 4,84 g/m 3, při θ a = -15 C f -15 C = 1,41 g/m 3. Závislost množství vodní páry, které může vzduch pojmout

Teoretický základ Degradace hmoty dřeva