CS Evropská rada v roce 2013 ÚNOR 2014

CS Evropská rada v roce 2013 ÚNOR 2014

Evropská rada v roce 2013 ÚNOR 2014

Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady. www.european-council.europa.eu Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 ISBN 978-92-824-4156-5 doi:10.2860/72638 ISSN 1977-3137 Evropská unie, 2014 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Belgium Vytištěno na ekologickém papíře

Obsah Evropská rada v roce 2013 očima jejího předsedy Hermana Van Rompuye Na cestě k hospodářskému oživení 5 Silnější eurozóna 6 Růst a zaměstnanost 10 Unie ve světě 15 Demokracie a vzájemná závislost 19 Změny na obzoru 23 Závěry Evropské rady a prohlášení hlav států a předsedů vlád 25 3

4 Zasedání Evropské rady, prosinec 2013

Na cestě k hospodářskému oživení Rok 2013 byl pro Evropu rokem na pomezí dvou období prudká bouře se již přehnala, ale nejtemnější mraky se ještě nerozestoupily. Po namáhavých letech hašení požárů se začaly dostavovat výsledky: napětí na trzích v průběhu roku povolilo a my mohli s jistotou konstatovat, že existenční ohrožení vyvolané finanční krizí již definitivně pominulo. Naše země se však potýkaly a stále potýkají s hlubokou hospodářskou krizí, přičemž hlavní problém představují zaměstnanost a růst. Proto jsme se ve své práci zaměřili na to, jak urychlit cestu k hospodářskému oživení. Publikace Evropská rada v roce 2013 popisuje činnosti této instituce v uplynulém roce. Pracovnímu programu evropských lídrů dominovalo po celý rok téma zaměstnanosti a tvorby pracovních míst. Zabývali jsme se ale také jinými otázkami: novými kroky směřujícími k vytvoření bankovní unie jsme dále posílili hospodářskou a měnovou unii, rozhodli jsme o rozpočtu EU na zbývající část tohoto desetiletí a věnovali se strategickým vztahům s globálními partnery i sousedními zeměmi, zejména s Ukrajinou. V Evropské radě se u jednoho stolu scházejí vrcholní představitelé celé Evropské unie: 28 hlav států či předsedů vlád, předseda Komise a předseda Evropské rady. Naším úkolem je určovat strategické směřování Unie. Stanovujeme politické priority a přejímáme odpovědnost v krizových situacích. Svá zasedání pokaždé zahajujeme výměnou názorů s předsedou Evropského parlamentu. Projednávání zahraničněpolitických otázek se vždy účastní vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zatímco u ekonomických témat se k nám pravidelně připojuje prezident Evropské centrální banky. Zasedání Evropské rady přinášejí změny a jsou na nich přijímána rozhodnutí; tato zasedání jsou však také součástí určitého procesu a pouhá vyhlídka na jejich konání dává impuls k přípravám a uvádí věci do pohybu po celé Unii. V průběhu roku 2013 jsme přivítali několik nových kolegů a rozloučili se s těmi, kteří odešli v důsledku změn vlád v Bulharsku, na Kypru, v České republice, Itálii, Lucembursku, na Maltě a ve Slovinsku. Konalo se celkem šest formálních zasedání Evropské rady a jeden sumit eurozóny, což je důkazem toho, že jsme již vpluli do klidnějších vod. V polovině roku jsme měli to potěšení uvítat Chorvatsko jakožto osmadvacátý členský stát Unie, zatímco s dalšími zeměmi tohoto regionu, především se Srbskem, jsme připraveni jednat. Což je důrazným připomenutím dalšího společného cíle: pracujeme společně nejen v zájmu prosperity evropských občanů, ale také pro upevnění míru mezi evropskými státy. 5

Silnější eurozóna 6 V roce 2013 již nebylo hlavním cílem zabezpečit stabilitu eurozóny, ale uvolnit a urychlit cestu k hospodářskému oživení v Unii jako celku. Proto bylo nutné pracovat souběžně ve čtyřech oblastech. Tou první bylo udržení finanční stability; přestože akutní krize polevila, nastaly v uplynulém roce chvíle, kdy bylo nutné urychleně zasáhnout, zejména v souvislosti s bankovním systémem na Kypru. Druhá oblast se týkala dalšího posilování základů naší hospodářské a měnové unie. Třetím úkolem bylo prostřednictvím zdravých a udržitelných veřejných financí a lepší konkurenceschopnosti zvýšit odolnost našich ekonomik. A poslední, čtvrtou oblastí, která vzhledem k sociálnímu napětí vyžadovala zvláště naléhavou pozornost, byl boj proti nezaměstnanosti pomocí okamžitých a cílených opatření. Tato celková strategie byla vodítkem pro ekonomická rozhodnutí členů Evropské rady během celého roku. V některých chvílích jsme se zaměřili na jeden konkrétní prvek, jindy zase na jiný, nicméně neustále jsme dbali na to, aby žádný nebyl zanedbán. Vedoucí představitelé jsou si plně vědomi toho, že všechny tyto prvky jsou navzájem spjaty a že krátkodobá a dlouhodobá opatření nelze řešit odděleně. Vezměme si například vytváření bankovní unie: naše práce v této oblasti má za cíl nejen posílit architekturu měnové unie, ale v situaci, kdy vyschnutí úvěrových toků v některých zemích bránilo hospodářskému oživení, se také stala nedílnou součástí našeho úsilí o zvýšení zaměstnanosti. Řešení bankovní otázky Když Evropská rada v červnu 2012 rozhodla, že se od směsice národních bankovních rámců posuneme k bankovní unii, věděli jsme, že tento proces bude mít několik fází. Přechod od neudržitelné výchozí situace k pevnému cílovému stavu svým způsobem připomíná stavbu mostu. Bankovní unie se skládají ze tří částí: z dohledu nad zúčastněnými bankami, z řešení problémů bank, které se ocitnou na pokraji úpadku, a z pojištění vkladů, které si v bankách uložili jejich klienti. V případě dohledu jsme již skoro u cíle. Fáze zavádění jednotného systému se blíží ke konci: v závěru roku 2013 byla předsedkyní Rady dohledu jmenována Danièle Nouyová a Evropská centrální banka, která výkon dohledu nově převezme, zahájila předběžnou kontrolu stavu všech bank. Jednotný mechanismus dohledu začne fungovat v listopadu 2014. Z politického hlediska bylo hlavním úkolem roku 2013 dosažení dohody o řešení problémů bank. Jakmile se totiž dohled nad bankami přesune na evropskou úroveň, není již možné, aby úpadky bank byly ponechány k řešení na úrovni jednotlivých členských Účastníci zasedání Evropské rady u jednacího stolu

států. Na posledním zasedání Evropské rady v roce 2012 jsme si proto stanovili pevný termín: dohody o mechanismu pro řešení problémů bank musíme dosáhnout do konce roku 2013. Přestože tyto práce probíhaly převážně pod taktovkou ministrů financí, Evropská rada vývoj po celou dobu pozorně sledovala a na většině svých zasedání vyhodnocovala dosažený pokrok. V prosinci 2013 opět pozdě v noci a jen několik hodin před zasedáním Evropské rady dospěli ministři financí v otázkách jednotného mechanismu pro řešení problémů bank a jednotného fondu pro řešení problémů k dohodě. Konečné dohody s Evropským parlamentem by mělo být dosaženo na jaře 2014, ještě před skončením stávajícího volebního období Parlamentu. Pokud jde o ochranu vkladů v bankách, byla v prosinci schválena nová směrnice, která zavede harmonizaci systémů pojištění vkladů ve všech členských státech. U všech tří částí bankovní unie máme již tedy mosty připraveny nebo se na jejich výstavbě pracuje a brzy se po nich vydáme ke kýženému cíli. Význam tohoto úspěchu, jehož jsme dosáhli za pouhých osmnáct měsíců od rozhodnutí bankovní unii vytvořit, bychom neměli podceňovat. Pro eurozónu je to největší krok vpřed od vytvoření eura samotného a na poměry EU postupujeme přímo rychlostí světla. Diskuse o rozpočtových záležitostech Pro zklidnění bouře, kterou rozpoutala finanční krize, bylo klíčové dostat pod kontrolu veřejné dluhy a rozpočtové schodky. Od roku 2010 byla fiskální pravidla v mnoha směrech zpřísněna a především země eurozóny začaly své rozpočtové cykly intenzivněji koordinovat. To mělo nemalou zásluhu na obnovení důvěry ve veřejné finance, jež se zřetelně projevilo poklesem výnosových spreadů státních dluhopisů ve srovnání s předchozími roky. Mezi lety 2009 a 2013 se schodky veřejných financí v eurozóně snížily více než o polovinu. Fiskální konsolidace však nikdy nebyla sama o sobě cílem, ale jen prostředkem, který má růstu i zaměstnanosti znovu poskytnout udržitelný základ. Diskuse o společné rozpočtové strategii pro našich 28 ekonomik probíhaly nejintenzivněji na jaře 2013. Pro mě i všechny členy Evropské rady ale představuje celá debata na téma úsporná opatření versus růst falešné dilema. Nikdo přece není proti hospodářskému růstu, nicméně dluhovou krizi nelze řešit vršením dalších veřejných či soukromých dluhů. A faktem je, že některé země jinou možnost než obnovit svou finanční důvěryhodnost neměly. Skutečná debata která proběhla i na našich zasedáních v březnu a v červnu se týká načasování a posloupnosti konsolidačních opatření. Správné tempo a rovnováhu při snižování svého schodku a dluhu si určuje každá země sama, avšak nesmí přitom ztrácet ze zřetele účinky na celou oblast. Naše společná unijní pravidla zemím jasně umožňují soustředit se na strukturální, nikoli jen nominální fiskální cíle. Jak jsme znovu zdůraznili v březnu: možnosti existují ať již v Paktu o stabilitě a růstu, nebo v rozpočtovém paktu, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013. Směr je důležitější než rychlost. V březnu a červnu se lídři rovněž zabývali sociálním rozměrem hospodářské a měnové unie a vyzdvihli například význam sociálních ukazatelů a ukazatelů 7

8 zaměstnanosti. Poukázali jsme na potřebu konstruktivního sociálního dialogu. Na část červnového zasedání Evropské rady se k nám vůbec poprvé připojili evropští sociální partneři zastupující jak velké, tak i malé a střední podniky, veřejné služby a odborové organizace. Podpora hospodářských reforem V rámci evropského semestru si vedoucí představitelé pravidelně vyměňovali zkušenosti získané při prosazování náročných hospodářských reforem. Reformy se uskutečňují v celé Evropě, zejména však v zemích, které vlivem krize čelí největšímu tlaku; a je zřejmé, že první úspěchy se již dostavují. Skutečnost, že o zaznamenaný růst se nejvíce zasloužil vývoz, je známkou zlepšující se konkurenceschopnosti. To je dobrá zpráva pro všechny. Během krize jsme zřetelně pocítili, že to, co se stane v jedné zemi, může ovlivnit všechny. Rozhodování jednotlivých členských států o reformách či ekonomickém přizpůsobení se neodehrává ve vzduchoprázdnu každá země má sousedy, obchodní partnery, měnové souputníky. Jelikož zejména eurozóna je víc než jen souhrn svých částí, hraje vzájemná provázanost důležitou úlohu. Opatření, která mohou při izolovaném pohledu dávat pro určitou zemi smysl, nemusí mít úplně stejný dopad v širším kontextu. Důležité je vidět celkový obraz a právě toto je úkolem Evropské rady. Během roku jsme při práci na posilování hospodářské a měnové unie hovořili o nových nástrojích, jimiž by bylo možné hospodářské reformy v členských státech podpořit. Jednou z možností je vytvářet partnerství mezi vládami členských států a orgány EU, která by reformy zaměřené na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost stimulovala. Jedná se však o dosud neprobádané území, a proto jsme v červnu určili soubor zásad (například potřebu zřetelné odpovědnosti na straně členských států) a dohodli se na tom, jakých cílů by mělo být dosaženo. Na prosincovém zasedání vedoucí představitelé v diskusi pokračovali a dospěli k dohodě o charakteru těchto partnerství měla by být založena na systému vzájemně dohodnutých smluvních ujednání a souvisejících mechanismů solidarity, avšak nepodařilo se dosáhnout shody o všech jejich aspektech. Proto se Evropská rada k této otázce vrátí na podzim 2014. Některá zasedání Evropské rady jsou významná tím, že se neuskutečnila. V této souvislosti je třeba zmínit případ loňských finančních turbulencí na Kypru. Jelikož byl kyperský bankovní sektor ve velké míře postižen důsledky vývoje v Řecku, balancoval Kypr po několik měsíců na pokraji obrovské finanční krize. Evropští lídři byli pochopitelně znepokojeni a řešením této otázky pověřili své ministry financí. Když turbulence nakonec v březnu 2013 naplno propukly, dojednali ministři zemí eurozóny s kyperskou vládou záchranný balík ve výši deseti miliard eur. Podmínky této dohody, která měla zasáhnout jak místní střadatele, tak zámožné vkladatele ze zahraničí, však o několik dní později parlament v Nikósii odmítl, což způsobilo politický pat a vyvolalo nejistotu. Svolání Evropské rady v plném složení během několika hodin představuje krizové opatření, kterému jsem se chtěl raději vyhnout. Za intenzivního kontaktu s dalšími členy Evropské rady jsem v Bruselu zorganizoval setkání s novým kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem, s předsedy Komise a Euroskupiny, prezidentem Evropské centrální banky a generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu. A právě v tomto složení jsme po celodenním jednání o citlivých otázkách dospěli v neděli 24. března krátce před půlnocí k řešení. Toto řešení pak projednali a potvrdili ministři financí. Kyperská finanční krize jistě nebyla pro Evropskou unii nejšťastnější událostí. Finanční trhy však zareagovaly relativně krotce, což byl jasný signál, že fáze nadměrné volatility je za námi. Poselství, že vedoucí evropští představitelé učiní pro zajištění finanční stability vše, co je třeba, bylo zjevně pochopeno. O tři měsíce později se důvěra v hospodářskou a měnovou unii dočkala dalšího stvrzení, když bylo oznámeno, že se eurozóna od ledna 2014 rozšíří o další stát Lotyšsko.

Diskuze na zasedání Evropské rady 9

Růst a zaměstnanost Ke konci roku se hospodářský růst konečně dostavil sice jen skromný, ale zato opravdový. Růst zaměstnanosti však za oživením ekonomiky vždy následuje s určitým zpožděním. Prioritou číslo jedna v roce 2013 proto bylo pro Evropskou radu i nadále tvorbu pracovních míst urychlit. Boj za pracovní místa V příliš mnoha zemích si pět let chabého růstu či recese vybralo zničující daň ve sféře zaměstnanosti. Evropským lídrům začalo být v uplynulých letech jasné, že nezaměstnanost v Unii představuje společný problém a že boj proti ní je naší společnou povinností z hlediska ekonomického, sociálního i politického. To platí zejména pro nezaměstnanost mladých lidí, která se vyhoupla do nepřijatelných výšin a jejímž důsledkem je žalostné mrhání talentem a energií. Opatření v oblasti zaměstnanosti jsou samozřejmě primárně věcí vlád členských států. V Evropské radě jsme se nicméně zasadili o to, aby se tato vnitrostátní opatření mohla opřít o prostředky EU. V únoru jsme k tomuto účelu vyčlenili značný objem finančních prostředků v příštím sedmiletém rozpočtu Unie: 6 miliard eur (přičemž Evropský parlament později tuto částku zvýšil na 8 miliard). Většina těchto peněz bude uvolněna v roce 2015. Tato Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí pomůže nejhůře postiženým členským státům rozběhnout vnitrostátní systémy záruk pro mladé lidi soubor opatření k zajištění toho, aby se každému mladému člověku dostalo do čtyř měsíců od ukončení školní docházky nebo ztráty zaměstnání kvalitní nabídky pracovního místa, vzdělávání nebo stáže. Na základě úspěšného fungování takovýchto systémů ve Finsku a Rakousku se v dubnu k vytvoření akčních plánů záruk pro mladé lidi zavázaly všechny členské státy. Prezidenti a předsedové vlád vývoj v této oblasti bedlivě sledovali, mimo jiné i na konferencích věnovaných nezaměstnanosti mladých lidí, které uspořádala v červenci v Berlíně kancléřka Merkelová a v listopadu v Paříži prezident Hollande. V průběhu celého roku se na několika zasedáních Evropské rady vrcholní představitelé dohodli na celounijních opatřeních, mezi něž patří podpora odborné přípravy, vysoce kvalitních učňovských programů či přeshraniční mobility prostřednictvím portálu EURES a programu Erasmus+ a zapojení všech partnerů od škol přes sociální organizace a místní orgány až po velké i malé podniky. Od března do prosince jsme společně s Evropskou investiční bankou (EIB) pracovali na překonání finanční roztříštěnosti ve slabých ekonomikách a na zlepšení přístupu malých a středních podniků k úvěrům. Díky navýšení kapitálu EIB o 10 miliard eur, o kterém Evropská rada rozhodla v roce 2012, mohla banka v roce 2013 zvýšit objem poskytnutých úvěrů o 38 % na 62 miliard eur, a financovat tak v celé Unii projekty stimulující růst a tvorbu pracovních míst. Konkurenceschopnost v digitálním věku Noví konkurenti, stárnoucí obyvatelstvo, deindustrializace, technologické revoluce... tyto výzvy mají vliv na všechny naše země, sice v různé míře, ale bez výjimky. Bez ohledu na členství v eurozóně či Evropské unii zabývat se těmito výzvami musí všichni. Proto jsem trval na tom, aby byl na každém zasedání Evropské rady kladen velký důraz na konkurenceschopnost našeho kontinentu. Naše země nesmějí kvůli určitým bezprostředním problémům ztratit ze zřetele dlouhodobější trendy. Vezměme si například vysoké ceny energií, které těžce 10

Tisková prohlášení na závěr konference o zaměstnanosti mladých lidí, Paříž, listopad 2013 Vedoucí představitelé a ministři práce na konferenci o zaměstnanosti mladých lidí, Berlín, červenec 2013 11

První polovina roku 2013 rotující předsednictví v Radě ministrů EU vykonává Irsko doléhají na podniky i spotřebitele v celé Evropě. Bez skutečného jednotného evropského trhu s energií naše členské státy pravděpodobně nebudou schopny konkurenčně obstát ve světě, v němž Evropa směřuje k tomu, aby se stala jediným kontinentem závislým na dovozu energie; revoluce, kterou přináší těžba břidlicového plynu ve Spojených státech, je přitom jen jedním ze zlomových momentů v nedávném vývoji. Proto bylo v květnu této problematice věnováno celé zasedání Evropské rady, na němž jsme přijali rozhodnutí, která mají v energetice odstranit překážky, rozšířit nabídku v oblasti energií a snížit náklady na energii pro podniky i domácnosti. Kromě energetiky má jednotný trh stále nedostatky i v mnoha dalších odvětvích: především ve službách, digitální ekonomice, telekomunikacích a dopravní infrastruktuře. Zde všude by přitom odbourání překážek přineslo podstatnou změnu. Mají-li mít z jednotného trhu podniky větší užitek, neměla by jeho pravidla představovat přílišnou zátěž a měla by odpovídat danému účelu; toto si všichni vedoucí představitelé v Evropské radě velmi dobře uvědomují a opakovaně jsme to v letošním roce připomínali. Smyslem společných pravidel je právě snížení byrokracie. Když je správně nastavíme, bude osmadvacet souborů pravidel nahrazeno souborem jediným. A rovné podmínky pro všechny. Paradoxem je, že když dojde na digitální ekonomiku a telekomunikace, je evropský trh stále ještě zcela roztříštěný. Kdysi jsme v digitální sféře byli světovými lídry, ale dnes naše ekonomiky zaostávají. Tato obava byla u jednacího stolu zřetelně pociťována během našeho říjnového, digitálního zasedání Evropské rady. Dohodli jsme se na řadě opatření, jejichž cílem je propojit kontinent a podpořit dostihnutí světového vývoje v této oblasti, což by mělo ve velké míře prospět podnikům. Nejde však jen o infrastrukturu a regulaci, ale také o dovednosti pracovní místa budoucnosti budou všechna, nebo přinejmenším z části digitálního charakteru, přičemž do roku 2015 by v Evropě mohlo být v odvětví informačních technologií neobsazeno až 900 000 míst. Proto jsme v říjnu zdvojnásobili objem zdrojů vyčleněný na digitální odbornou přípravu a rekvalifikaci a odstartovali iniciativu celounijní koalice pro digitální pracovní místa. Na témže summitu vedoucí představitelé zdůraznili potřebu rozvíjet v naší společnosti inovace 12

Druhá polovina roku 2013 rotující předsednictví v Radě ministrů EU vykonává Litva a podnikatelské dovednosti a napomáhat tomu, aby se výsledky výzkumu a nápady dařilo přetavit v celosvětové obchodní úspěchy. Shodou okolností týden předtím oslavil v Mnichově Evropský patentový úřad čtyřicet let své existence a při té příležitosti také zavedení nového jednotného patentu EU tedy dlouho očekávanou, průlomovou událost, která již brzy v celé Unii podstatně sníží náklady na inovace. Investice do budoucnosti Hlavním nástrojem, který má Evropská unie k dispozici pro společná opatření na podporu růstu a zaměstnanosti, je její bilionový rozpočet. Ten je rozložen do sedmi let a v prvních měsících roku 2013 jsme museli rozhodnout o rozpočtu na období do roku 2020. I když se ve srovnání s národními rozpočty členských států jedná o rozpočet rozsahem omezený (na úrovni 1 % našeho celkového HDP), může i tak mít značný vliv na růst, jelikož je to především rozpočet investiční. Vedoucí představitelé v Evropské radě tradičně rozhodují o třech základních parametrech tohoto rozpočtu: jak má být velký, z čeho jej financovat a na co by měly jeho prostředky plynout. Během dvou čistě rozpočtových zasedání zahřívacího kola v listopadu 2012 a rozhodujícího klání v únoru 2013, které trvalo bez přestávky 24 hodin (nejdelší summit, jaký jsem zažil) se mi podařilo zprostředkovat mezi lídry konečnou dohodu. Každý z nich se pochopitelně snažil dosáhnout co nejlepšího výsledku pro svou zemi a své občany, což je zcela v pořádku. Pro mě ale bylo důležité, abychom dosáhli kvalitního výsledku pro Evropu jako celek: modernizovaný, realistický rozpočet, který je zaměřen na nejnaléhavější potřeby a orientován na budoucnost. Únorová dohoda vyžadovala jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti státníků v době, kdy si všechny země musí utahovat opasky. Stejně jako kdekoliv jinde v Evropě jsme se i my museli zaměřit především na to, jak dělat více s méně penězi a jak zajistit, aby každé vynaložené euro mělo co největší účinek. Zároveň bylo třeba nepropásnout příležitost k poskytnutí maximálního impulsu pro posílení zaměstnanosti a růstu na celém kontinentu. Za významného přispění Evropské komise a jejího předsedy Josého Manuela Barrosa se nám nakonec podařilo docílit 40% navýšení prostředků na inovace a konkurenceschopnost 13

a bezprostřední opatření pro boj proti nezaměstnanosti a také uchránit před škrty mezinárodní rozvojovou pomoc. Pod vedením irského předsednictví Rady ministrů bylo do léta dosaženo dohody s Evropským parlamentem, takže finanční prostředky bylo možné využívat od samého počátku rozpočtového období. V časech fiskální konsolidace, kdy se veřejné finance ocitají pod tlakem, má pro občany víc než kdy jindy zásadní význam spravedlnost. Přesto se v Evropě rok co rok ztrácejí závratné částky kvůli daňovým podvodům a daňovým únikům. Vlivem řady skandálů v členských státech se vytvořil neobvykle silný tlak, jenž nám umožnil, abychom na květnovém zasedání úsilí v této citlivé záležitosti ještě zintenzivnili. U jednacího stolu panovala jednoznačná shoda na tom, že celosvětový boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům lze vyhrát jedině tehdy, budou-li všichni postupovat společně a toto poselství také o několik týdnů později na summitu skupiny G8 v Lough Erne důrazně tlumočil jeho hostitel David Cameron. Změny byly nastartovány a jsem přesvědčen, že v nadcházejícím roce přinesou další pokrok. 14 40. výročí založení Evropského patentového úřadu, Mnichov, říjen 2013

Unie ve světě Euromajdan Z evropského hlediska nejpřevratnější události roku se odehrály bezpochyby v jeho závěru na kyjevském Náměstí Nezávislosti. V listopadu, před summitem EU s našimi východními sousedy ve Vilniusu, jsme byli velmi blízko podepsání dohody o přidružení s Ukrajinou, která by tuto zemi politicky a ekonomicky přiblížila Evropské unii. Na summitu ve Vilniusu, který byl uspořádán v úzké spolupráci s litevským předsednictvím Rady, jsme dosáhli významného pokroku ve věci obdobných dohod s Gruzií a Moldavskem. Ukrajinské vedení však v poslední chvíli z jednání odstoupilo a dalo přednost užším vazbám na Rusko a právě toto rozhodnutí spustilo vlnu rozsáhlých protestů po celé zemi. Na začátku roku 2014 tyto protesty vyústily v hlubokou politickou krizi, eskalaci násilí a zabíjení. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky a kdy další politické směřování Ukrajiny zůstává nejisté, je nabídka Unie na užší přidružení stále otevřena. Téměř všechny podmínky byly splněny. Ukrajinský lid dal jednoznačně a odvážně najevo, že chce žít ve svobodné, nezávislé a jednotné zemi s pevnými vazbami na Evropskou unii. Čas je na jejich straně. Společná odpovědnost Zatímco ještě před pěti lety když to trochu přeženu byla Ukrajina považována za zemi zajímavou pouze pro východní Evropu, dnes si všichni evropští lídři od Portugalska přes Nizozemsko až po Irsko velmi dobře uvědomují, že události v Kyjevě jsou věcí společného zájmu. Stejně tak jsou si dnes všichni vědomi toho, že politické otřesy v zemích severní Afriky nemají dopad pouze na Itálii, Maltu nebo Španělsko, ale na celou Evropu. Na únorovém zasedání Evropské rady, dva roky po začátku událostí arabského jara, vyhodnotili vedoucí představitelé Unie pomoc, kterou EU poskytla na podporu demokratické transformace v tomto regionu. Nedávné události v Egyptě, který jsem začátkem ledna 2013 osobně navštívil, znovu poukázaly na to, jak problematické mohou tyto transformační procesy být. Společní sousedé znamenají společnou odpovědnost. A stejně tak i společné hranice znamenají společnou odpovědnost. Tuto skutečnost jsme si nejzřetelněji uvědomili po tragické smrti stovek osob u pobřeží středomořského ostrova Lampedusa počátkem října. Událost šokovala širokou veřejnost v celé Evropě. Na zasedání vedoucích představitelů svolaném krátce poté jsme vyzvali k přijetí rozhodných opatření, která mají zabránit ztrátám životů na moři. Aby se takové tragédie již nikdy neopakovaly, musí Evropská unie společně se zeměmi původu a tranzitu i nadále pracovat na řešení základních příčin nelegálních migračních toků v souladu se třemi základními principy prevence, ochrana a solidarita. Na svém prosincovém zasedání Evropská rada jednala o zprávě Pracovní skupiny pro Středomoří, která je úvodním počinem, po němž budou následovat další opatření. V květnu jsem navštívil Turecko, které je jednou z kandidátských zemí, a pozval jsem premiéra Erdogana do Bruselu. Turecko vyslalo jasný signál, že má zájem o pevné partnerství s Evropskou unií. Přestože situace v zemi byla od té doby opakovaně poznamenána napětím, jednání o přistoupení na podzim bylo zahájeno jednání o další kapitole jsou i nadále významným katalyzátorem reforem. Mezinárodní zasedání V průběhu roku 2013 jsme se neustále zabývali dramatickou situací v Sýrii, ať již v rámci diskuzí 15

16 o zbrojním embargu na jarním zasedání, či v rámci procesu, který byl na konci roku završen mírovou konferencí Ženeva II. Po několika vypjatých okamžicích na summitu skupiny G20 v Petrohradě zaujalo všech 28 ministrů zahraničních věcí na zasedání ve Vilniusu pevný jednotný postoj. Unie je i nadále připravena prosazovat politické řešení. Opětně jsme potvrdili plné odhodlání Evropské unie podporovat úsilí OSN o ukončení nepřípustného násilí a zahájení jednání mezi všemi stranami. Úspěšné rozhovory by mohly být impulsem k rozsáhlejším pozitivním změnám v celém regionu touto otázkou jsem se zabýval v projevu, který jsem jménem Evropské unie přednesl na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN. Evropská unie mezitím hraje i nadále vedoucí úlohu při poskytování humanitární pomoci v Sýrii dosud uvolnila prostředky v celkové výši přesahující 2,6 miliardy eur a významně podporuje Organizaci pro zákaz chemických zbraní při likvidaci syrských zásob těchto zbraní. Zlepšení hospodářské situace v Evropě se projevilo i externě. Poprvé od roku 2010 nebyla eurozóna terčem kritiky na summitech skupin G8 a G20. Na zářijovém summitu skupiny G20 v Petrohradě se o euru téměř nemluvilo. V rámci červnové vrcholné schůzky skupiny G8 v Lough Erne jsme společně s prezidentem Obamou zahájili transatlantická jednání o volném obchodu, což je slibný a obrovský projekt, který může pomoci vytvořit stovky tisíc pracovních míst na obou stranách Atlantiku. Evropská unie rovněž brzy dokončí jednání o dohodě s Kanadou a připravuje dohody s Vietnamem, Indií, Indonésií, zeměmi Mercosuru a s Japonskem. Evropská rada velmi pozorně sledovala obvinění vůči americkým zpravodajským službám, která se objevila v průběhu minulého roku, a s tím související problematiku ochrany údajů. Těmito tématy jsme se důkladně zabývali i na našem společném říjnovém zasedání a zahájili jsme společnou iniciativu dvoustranných rozhovorů s USA, která je otevřena všem členským státům. V lednu 2013 se v Santiagu de Chile na úpatí And sešly desítky vedoucích představitelů na summitu společenství latinskoamerických a karibských států a Evropské unie. V uplynulém roce Evropská unie dále uspořádala dvoustranný summit s Ruskem partnerství s touto zemí se vyznačuje řadou výzev, kterými jsme se podrobně zabývali na březnovém zasedání Evropské rady a dále dvoustranné summity s Čínou, Japonskem, Jihoafrickou republikou, Brazílií, Korejskou republikou a dalšími strategickými partnery. Obrana Hlavním tématem posledního zasedání Evropské rady v uplynulém roce byla obrana, a to jak její aspekty týkající se bezpečnosti, tak aspekty související s obranným průmyslem a pracovními místy. Jednalo se o první důkladnou diskuzi na naší úrovni o tomto tématu od roku 2008. Od našich zemí se očekává, že v období rozsáhlých rozpočtových omezení převezmou větší odpovědnost za bezpečnost v širším regionu. Na zasedání konaném v prosinci 2012 jsme zahájili přípravné práce ve třech oblastech: obranné schopnosti, obranný průmysl a společné operace EU. Po úvodní výměně názorů s generálním tajemníkem NATO jsme se dohodli na konkrétních opatřeních ve všech třech oblastech. Hlavním cílem našich diskuzí bylo určit možnosti a způsoby, jak mohou členské státy, které se chtějí společných projektů účastnit, zlepšit vzájemnou spolupráci týkající se obranných prostředků, tj. při vývoji, pořizování, používání a údržbě prostředků, jako jsou bezpilotní letouny, systémy doplňování paliva za letu nebo systémy družicové komunikace nové generace. Dlouhodobé investice mohou vytvořit hybnou sílu pro inovace a technologie a mohou rovněž přinést širší výhody, v neposlední řadě z hlediska pracovních míst. Pokud jde o společnou bezpečnostní a obrannou politiku, našim cílem bylo lépe a rychleji reagovat při společných zásazích, ať už při vojenských, nebo civilních operacích, a zdokonalit systém financování. Evropská rada posoudí konkrétní pokrok ve všech uvedených oblastech na svém zasedání v červnu 2015. V roce 2013 se Unie rovněž s novým odhodláním angažovala na africkém kontinentě. Bezpečnostní a rozvojové aspekty v oblasti Sahelu a Sahary mají přímý dopad na naši vlastní bezpečnost. Evropská unie podpořila úsilí jednotek vedených Francií o udržení míru a odvrácení teroristického převratu v Mali a ukončení občanské války ve Středoafrické republice. Pokud jde o druhou z uvedených zemí, přispěli jsme částkou 50 milionů eur na mírovou misi Africké unie a 60 miliony eur na humanitární pomoc pro obyvatelstvo zasažené konfliktem. Na prosincovém zasedání požádala Evropská rada vysokou představitelku Catherine Ashtonovou, aby vypracovala plán mise EU se základnou v Bangui, která by měla být nasazena v roce 2014.

Tyto události dokládají, nakolik je pro evropské země důležité disponovat odpovídajícími schopnostmi v oblasti reakce a koordinačními prostředky přímo, abychom mohli v případě potřeby dostát svým závazkům. Summity a setkání se třetími zeměmi 17

18 Vedoucí představitelé latinskoamerických, karibských a evropských států na zasedání Společenství latinskoamerických a karibských států a EU v Santiagu de Chile, leden 2013

Demokracie a vzájemná závislost Období posledních čtyř nebo pěti let si vyžádalo svou daň, pokud jde o podporu evropské myšlenky. Abychom překonali krizi, bylo zapotřebí přijmout obtížná a nepopulární rozhodnutí. V rámci tohoto procesu musely instituce EU rovněž plnit nové funkce, aby pomohly zabránit opakování této situace. V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu 2014, je nutné si přiznat, že všeobecné rozčarování z Unie je velmi znepokojující. Výsledky a přesvědčení Veřejnost v konečném důsledku nejlépe přesvědčí konkrétní výsledky: obnova růstu, vytvoření nových pracovních míst, viditelné známky toho, že práce, kterou vykonávají vlády a společnosti ať už individuálně, nebo společně jako Unie, nese ovoce. Vzhledem k tomu, že největší starosti způsobuje lidem v celé Evropě nezaměstnanost, bude největší zkouškou zvýšení zaměstnanosti. V tomto ohledu udělali evropští lídři v roce 2013 vše, co bylo v jejich silách, aby v nadcházejícím roce došlo k pozitivnímu vývoji. Přesvědčit veřejnost, že Evropa je součástí řešení, však není jen záležitostí ekonomiky a hospodářských výsledků. I slova mají svou váhu. Je důležité říkat pravdu, což v tomto případě znamená jasně říct, že neexistují rychlá řešení a že dopad reforem zaměřených na růst a zaměstnanost se neprojeví okamžitě. Další pravda je, že nejlepší způsob, jak reagovat na krizi, nespočívá v nových finančních nástrojích nebo návratu k národním měnám, ale v provedení reálných změn v reálné ekonomice. Političtí představitelé musí jednoznačně definovat, co je ve hře. Dnes, kdy je rozhodování na evropské a vnitrostátní úrovni propojeno více než kdy dříve, již tyto signály nemůže vysílat pouze Brusel odpovědnost nesou i vedoucí představitelé jednotlivých zemí. Na zasedáních Evropské rady na kolegy často apeluji, aby společně dosažené výsledky náležitě propagovali ve svých zemích, nikoliv vlažně, ale s přesvědčením. U jednacího stolu se totiž všichni shodujeme na tom, že i přes bolestivá opatření a obtíže nakonec Evropa vyjde z krize silnější a odolnější. Dvojí legitimita V našich demokratických systémech mají poslední slovo občané. Dalekosáhlá rozhodnutí přijatá na evropské úrovni mají dopad na jejich každodenní život, a proto musí mít možnost se vyjádřit, musí mít možnost hlasovat. Vzhledem ke komplikovanému uspořádání Unie které samo o sobě není výsledkem zlého úmyslu nebo konstrukční vady, ale převážně vyplývá z rozmanitosti Evropy a předem daného rozdělení pravomocí neexistují žádná zázračná řešení. Mezi demokracií a vzájemnou závislostí a mezi svobodnou volbou jednotlivých zemí a jejich členstvím v Unii bude vždy panovat napětí. Pokud jde o jeho zvládání, máme stále co zlepšovat. Spolupráce evropských lídrů a institucí byla v několika uplynulých letech určována vývojem dluhové krize. Byly vytvořeny nové postupy, došlo k určitým posunům ve vztazích a v rovnováze a v průběhu procesu vyvstaly nové otázky týkající se veřejné legitimity společných rozhodnutí. Vzhledem k povaze krize bylo nutné použít kombinaci politických reakcí na vnitrostátní a evropské úrovni, ať už šlo o společná rozhodnutí přijatá na úrovni EU, reformy v jednotlivých zemích, nebo finanční prostředky daňových poplatníků poskytnuté do krizových fondů EU. Odpovědnost za vnitrostátní rozhodnutí zpravidla nesou národní parlamenty, zatímco odpovědnost za 19

rozhodnutí přijatá na úrovni EU spočívá na Evropském parlamentu a Radě, jejíž ministři jsou politicky odpovědni svým národním parlamentům dvojitá záruka, ovšem rovněž dvojnásobně složitý systém. Avšak pravidlo, že odpovědnost by měla spočívat na úrovni, na které jsou rozhodnutí přijímána a prováděna, nelze uplatnit vždy bez výjimky. Rozhodnutí je totiž někdy politicky přijato na jedné úrovni a prováděno na jiné jako tomu bylo například v případě rozhodnutí o likvidaci jedné banky na Kypru v březnu 2013. V takových případech je systém dvojí demokratické kontroly smysluplný. Při zajišťování připravenosti ekonomik členských států na budoucnost jsou ve hře zájmy jednotlivých zemí i Unie. A Unie je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Při úvahách o demokratické legitimitě je však důležité se vyvarovat neproduktivního přístupu buď anebo, tj. buď osmadvacet národních parlamentů, a tedy i osmadvacet možností veta, nebo Evropský parlament, který se musí vypořádat s vlastními politickými omezeními. Pokud jde o hospodářské záležitosti, které jsou ústředním tématem politického dění v jednotlivých zemích a mají rovněž zásadní význam pro společné blaho, musíme zajistit dvojí legitimitu. Vzhledem k tomu, že tyto dva typy legitimity nelze hierarchicky snadno zařadit, je nutné zajistit politický dialog a koordinaci mezi evropskou a vnitrostátní úrovní demokratického rozhodování. V této oblasti bude v následujících letech stále co zlepšovat, a to na obou stranách pomyslné rovnice. Napomůže to k upevnění podpory Unie ze strany široké veřejnosti. Zástupci evropských a světových médií očekávají příchod hlav států a předsedů vlád 20

V zákulisí zasedání Evropské rady 21

Změny na obzoru Rok 2014 bude rokem upevnění dosažených výsledků a rokem změn. Přestože evropskými volbami na konci května začne pro Unii nový politický cyklus, v činnosti zaměřené na podporu vytváření pracovních míst, posílení eurozóny a zvýšení konkurenceschopnosti je nutné pokračovat v průběhu celého roku. Je třeba upevnit hospodářské oživení. Od ledna začne čerpání rozpočtu EU na období let 2014 až 2020, a to i pro účely Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, programu Erasmus+ a ve světovém měřítku největšího výzkumného programu Horizont 2020. Na jaře bude hlavní politickou prioritou dotvořit před koncem stávajícího legislativního období bankovní unii. Rozhodně nebudeme mít času nazbyt. Budeme muset věnovat plnou pozornost situaci v našem sousedství i ve světě, rychlému sledu událostí na Ukrajině, stejně jako vývoji v širším regionu Blízkého východu a globální ekonomické situaci. V roce 2014 bude Evropská unie rovněž hostit dva interkontinentální summity v dubnu se v Bruselu uskuteční summit s africkými zeměmi a v říjnu se v Miláně sejdou vedoucí představitelé asijských zemí a EU a lidé na celém světě si připomenou vypuknutí první světové války. Z politického hlediska budou klíčovou událostí roku květnové volby do Evropského parlamentu. Bude to příležitost k diskuzím mezi občany, k ohlédnutí se za nejobtížnějším obdobím finanční krize, které je nyní za námi, a k vytyčení kursu dalšího směřování Unie. Evropský projekt v této chvíli potřebuje naši výraznou podporu více než kdy dříve. HERMAN VAN ROMPUY 23

Závěry Evropské rady a prohlášení hlav států a předsedů vlád Evropská rada 7. a 8. února 2013 27 Víceletý finanční rámec 30 Evropská rada a eurosummit 14. a 15. března 2013 49 Pravidla pro organizaci jednání eurosummitů 53 Evropská rada 22. května 2013 55 Evropská rada 27. a 28. června 2013 58 Evropská rada 24. a 25. října 2013 63 Evropská rada 19. a 20. prosince 2013 69 25

EVROPSKÁ RADA 7. A 8. ÚNORA 2013 ZÁVĚRY I. OBCHOD 1. Zvýšení udržitelného růstu a zaměstnanosti představuje pro EU klíčovou prioritu. V tomto směru může významný přínos představovat obchod zbožím a službami společně s investicemi. Odhaduje se, že ambiciózní obchodní agenda může ve střednědobém horizontu zajistit celkové zvýšení růstu o 2 % a vytvoření 2 milionů pracovních míst. Aby EU z obchodu vytěžila maximum, musí vytvořit ten správný domácí politický rámec na podporu konkurenceschopnosti, otevřít obchod službami, posílit evropskou průmyslovou základnu a zlepšit pozici Evropy v globálních hodnotových řetězcích. 2. V zájmu lepšího využívání obchodu jakožto jednoho z motorů růstu a tvorby pracovních míst Evropská rada znovu opakuje odhodlání EU podporovat volný, spravedlivý a otevřený obchod a současně prosazovat své zájmy v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu. Obchodní agenda EU bude prosazovat normy EU a mezinárodní sbližování právních předpisů. EU je i nadále bezvýhradnou zastánkyní pevného mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech. Je nanejvýš důležité bojovat proti všem formám protekcionismu, včetně těch forem, které se týkají netarifních překážek obchodu, zajistit lepší přístup na trhy, podporovat vhodné podmínky pro investice, a to i z hlediska jejich ochrany, prosazovat a vynucovat dodržování práv duševního vlastnictví a otevírat trhy s veřejnými zakázkami. Probíhají práce na návrhu týkajícím se přístupu na trhy s veřejnými zakázkami. 3. EU zajistí účinné a důrazné vynucování svých práv na základě stávajících pravidel, mimo jiné i využíváním systému pro řešení sporů v rámci WTO a vlastních nástrojů na ochranu obchodu, v závislosti na situaci. Evropská rada se zájmem očekává příští zprávu Komise o překážkách obchodu a investic. 4. EU se nepřestane zasazovat o úspěšné završení jednání v rámci WTO o rozvojovém programu z Dohá. Vyžaduje to však úsilí ze strany všech účastníků jednání, zejména ze strany velkých rozvíjejících se ekonomik. Pokud jde o krátkodobý horizont, je důležité do Konference ministrů WTO, která se bude konat na Bali v prosinci roku 2013, dosáhnout pokroku na cestě k mnohostranné dohodě o usnadnění obchodu, stejně jako u dalších aspektů rozvojového programu z Dohá. Takový pokrok by prospěl světové ekonomice a obecněji poskytl jednáním v rámci rozvojového programu z Dohá nový impuls. EU je připravena zahájit ve spolupráci s partnery ref lexi o programu WTO pro období po balijské Konferenci ministrův četně rozvojového programu z Dohá. 5. Pro růstovou agendu EU mohou být přínosem vícestranné a odvětvové dohody. EU se zájmem očekává nadcházející jednání o službách a brzké dokončení přezkumu dohody o informačních technologiích. Je nutné dosáhnout dalšího pokroku na cestě k liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím a environmentálními službami, což napomůže posunu směrem k zelenější a konkurenceschopnější ekonomice účinně využívající zdroje. 6. Přestože EU zůstává zastánkyní dalšího rozvoje mnohostranného obchodního systému, je předmětem její bezprostřední pozornosti rozvíjení dvoustranných obchodních vztahů. Ty přitom pro mnohostranný systém mohou a musí představovat přínos. Dvoustranné dohody EU budou vycházet z pravidel WTO a budou hlouběji a rychleji prosazovat otevřenost, čímž pomohou dláždit cestu k dalšímu pokroku na mnohostranné úrovni. 7. Na základě hmatatelného pokroku, jehož bylo v unijní agendě týkající se dvoustranného obchodu dosaženo v uplynulých měsících, je třeba vynaložit veškeré úsilí na dosažení dohod s klíčovými partnery; přitom je třeba upřednostnit ta jednání, která budou nejpřínosnější z hlediska růstu a zaměstnanosti. Evropská rada zejména: (a) očekává zprávu Pracovní skupiny EU-USA na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst a její doporučení. Evropská rada vyzývá Komisi a Radu, aby na tato doporučení neprodleně navázala za stávajícího předsednictví. Opětovně vyjadřuje podporu komplexní obchodní dohodě, která by se měla zejména zaměřit na to, jak na transatlantické úrovni ve zvýšené míře sbližovat právní předpisy; (b) očekává, že v návaznosti na přijetí mandátu k jednání na konci roku 2012 budou na nadcházejícím summitu EU- -Japonsko zahájena jednání s Japonskem; (c) očekává, že jednání s Kanadou budou v nejbližší době uzavřena; (d) zdůrazňuje, že pokud jde o Rusko, v krátkodobém horizontu musí být i nadále prioritou, aby plnilo závazky, které pro něj vyplývají z členství ve WTO. V jednáních o komplexní nové dohodě je nutné dosáhnout dalšího pokroku; (e) konstatuje, že pokud jde o Čínu, je agenda EU rozsáhlá a ambiciózní. V krátkodobém horizontu by se měly priority zaměřit na investice, přístup na trh, veřejné zakázky a práva duševního vlastnictví a měly by se opírat o konstruktivní a strategický přístup. Obě strany se zavázaly zahájit v brzké době jednání o zásadní investiční dohodě; (f) připomíná, že pro EU jsou velmi důležitá jednání s hlavními rozvíjejícími se ekonomikami: jednání s Indií vyžadují další úsilí, v návaznosti na uzavření jednání se Singapurem by měly být prohloubeny obchodní vztahy s dalšími zeměmi ASEAN, 27

vítán je závazek EU a zemí MERCOSUR pracovat na tom, aby k výměně nabídek přístupu na trh došlo nejpozději v posledním čtvrtletí letošního roku. 8. Evropská rada rovněž vyzývá k dosažení pokroku, pokud jde o: II. (a) dohody o přidružení včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Moldavskou republikou, Gruzií a Arménií, tak aby byly dokončeny do summitu Východního partnerství ve Vilniusu. Evropská rada znovu potvrzuje svůj závazek podepsat dohodu s Ukrajinou, v plném souladu se závěry Rady z 10. prosince 2012; (b) zahájení jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu s Marokem a urychlený pokrok směrem k jednáním o takových dohodách s Tuniskem, Egyptem a Jordánskem; (c) rozvoj obnoveného partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy prostřednictvím uzavření dohod o hospodářském partnerství. VNĚJŠÍ VZTAHY Arabské jaro 9. Evropa a její partneři z jižního Středomoří sdílejí společný prostor a pojí je společné zájmy a obavy. EU je pevně odhodlána se zapojit do vzájemně prospěšného partnerství zaměřeného na vytvoření prostoru společné prosperity, užšího politického přidružení a postupné hospodářské integrace a založeného na respektování univerzálních hodnot, jako jsou demokracie, dodržování lidských práv, právní stát a rovnost žen a mužů. Významná úloha při přechodu k demokracii náleží občanské společnosti. Toto partnerství by mělo být rozvíjeno prostřednictvím široké škály nástrojů a vyžaduje dlouhodobý závazek obou stran. 10. V tomto regionu došlo v uplynulých dvou letech k převratným změnám, přičemž bylo v důsledku arabského jara dosaženo významných posunů směrem k demokracii. V několika zemích se historicky poprvé konaly demokratické volby a postupně jsou zaváděny nejdůležitější základy demokratického zřízení. EU tyto procesy důrazně podporuje a vyzývá vlády, jakož i politické a společenské síly v dotčených zemích, aby pokračovaly v úsilí s cílem vytvořit stabilní demokratické režimy spočívající na pevných základech a fungující i nad rámec volebních procesů, jež by měly být svobodné a spravedlivé, a rozvinout inkluzivní postupy založené na dialogu. 11. Tento proces přechodu k demokracii určitou dobu potrvá a musí zohledňovat reálnou politickou a sociální situaci místních společenství, které jsou do tohoto procesu zapojeny, avšak zároveň musí být zřetelně založen na prosazování a ochraně lidských práv, základních svobod a právního státu. Mnohé ze zemí tohoto regionu se současně potýkají se značnými socioekonomickými problémy, které je zapotřebí urychleně řešit s cílem postavit jejich ekonomiky na pevné základy umožňující hospodářské zotavení a napomoci upevnění přechodu k demokracii. 12. Již od začátku událostí arabského jara je EU plně odhodlána toto nové partnerství v duchu společné odpovědnosti rozvíjet a je rozhodnuta dále zvýšit podporu, kterou poskytuje procesům demokratické a hospodářské transformace v tomto regionu a která vychází z diferencovaného přístupu, v jehož rámci je zemím, které při realizaci demokratických reforem vyvíjejí větší úsilí, poskytována vyšší míra podpory. Součástí tohoto partnerství je: (a) pomoc za účelem zajištění demokratické transformace, rozvoje občanské společnosti, právního státu, lidských práv, rovnosti žen a mužů a zvýšené transparentnosti a efektivnosti voleb, mimo jiné i prostřednictvím poskytování technického poradenství a spolupráce a vyslání volebních pozorovatelských misí; (b) prohloubená spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, a to zejména prostřednictvím dialogů týkajících se migrace, mobility a bezpečnosti a rozvíjení partnerství v oblasti mobility, jakož i prostřednictvím podpory při řešení problémů týkajících se právního státu, reformy bezpečnostního sektoru a správy hranic; (c) podpora sdílené ekonomické prosperity, zajišťovaná mimo jiné přispíváním k makroekonomické stabilitě, podporou hospodářských reforem a vhodných podmínek pro podnikání a investice a udržováním dynamiky v souvislosti s prohloubenými a komplexními dohodami o volném obchodu, čímž se znásobí příležitosti k obchodním výměnám a růstu; (d) mezilidské kontakty, zejména pokud jde o podporu výměn mezi mladými lidmi v EU a zemích jižního sousedství, a to především v rámci programu Erasmus Mundus. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře zaměstnatelnosti mladých lidí a žen. Komise bude zejména poskytovat pomoc a odborné znalosti s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání a odborné přípravy, dále zintenzivnit studentské výměny, rozvinout politický dialog týkající se vzdělávání, zaměstnatelnosti a odborné přípravy a stimulovat výměny mládeže; (e) prohloubení spolupráce v široké škále oblastí, jako je výzkum, podnikání a malé a střední podniky, zemědělství, doprava, včetně leteckých a námořních služeb, životní prostředí, změna klimatu, energetika, telekomunikace, budování správní kapacity, kultura a sdílení znalostí a odborné výměny v oblasti transformačních procesů. 13. S některými zeměmi tohoto regionu byly utvořeny společné pracovní skupiny, aby se zajistila komplexnost a soudržnost přístupu EU. Je rovněž důležité zabezpečit vyšší míru součinnosti a koordinace mezi podporou poskytovanou Evropskou unií, členskými státy a dalšími aktéry. 14. V rámci tohoto celkového posíleného závazku jsou zemím procházejícím transformací poskytovány rovněž další finanční prostředky a makrofinanční pomoc. EU učiní vše pro to, aby podpořila reformy a reagovala na individuální potřeby těchto zemí, a to jak v krátkodobém, tak i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Evropská 28

investiční banka se vyzývá, aby i nadále zvyšovala podporu investic do soukromého sektoru, infrastruktury a řešení problematiky změny klimatu realizovaných v tomto regionu. 15. Je rovněž nezbytné prověřit další způsoby, jak zlepšit vedení politického dialogu, včetně dialogu na nejvyšší úrovni, se zeměmi procházejícími demokratickou transformací, a podporovat součinnost s regionálními iniciativami, jako je Unie pro Středomoří a dialog 5+5. EU bude rovněž podporovat úsilí zaměřené na prohloubení regionální integrace. Evropská rada vítá sdělení o podpoře užší spolupráce a regionální integrace v Maghrebu. 16. Evropská rada vyzývá orgány EU, členské státy a partnery ve Středomoří, aby i nadále vyvíjeli značné úsilí a pokračovali ve svém odhodlání. Vyzývá vysokou představitelku a Komisi, aby vztahy se zeměmi jižního sousedství průběžně sledovaly. Vyzývá Radu, aby vyhodnotila účinnost politik a nástrojů EU při podpoře politické a hospodářské transformace tohoto regionu a aby do června 2013 předložila příslušnou zprávu. 17. Evropská rada vyjadřuje hluboké politování nad hrozivou situací v Sýrii, která ve srovnání se všemi ostatními zeměmi, v nichž se obyvatelstvo během arabského jara mobilizovalo, vyvolává i nadále největší obavy. Evropská rada vyzývá k okamžitému ukončení násilí a vyjadřuje znepokojení nad rozsáhlým a systematickým porušováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, za něž nese hlavní odpovědnost režim prezidenta Asada. Znovu opakuje, že podporuje úsilí společného zvláštního zástupce Lachdara Brahímího o dosažení politického řešení. Vyjadřuje podporu snahám syrského obyvatelstva a Syrské národní koalici jakožto legitimnímu představiteli syrského lidu a zdůrazňuje, že je zapotřebí politická transformace, která zemi zajistí budoucnost bez prezidenta Asada a jeho nezákonného režimu. EU zmobilizuje své zdroje, aby byla schopna poskytnout plnou podporu upevňování míru a zavádění demokracie. Bude syrskému obyvatelstvu nadále poskytovat humanitární pomoc a jinou civilní podporu. V této souvislosti a s ohledem na naléhavou humanitární situaci vítá Evropská rada významné závazky přijaté na dárcovské konferenci v Kuvajtu, vyzývá členské státy a Komisi, aby dále zvýšily své příspěvky, a vyzývá všechny strany konfliktu, aby umožnily přístup humanitární pomoci. Evropská rada připomíná, že v prosinci pověřila Radu, aby se zabývala všemi možnostmi, jak podporovat syrskou opozici a poskytovat jí pomoc a jak umožnit větší podporu ochrany civilistů. V tomto ohledu bere na vědomí, že Rada na svém příštím zasedání před uplynutím březnové lhůty vyhodnotí a v případě potřeby přezkoumá režim sankcí proti Sýrii. Mali 18. Evropská rada připomíná závěry Rady ze dne 31. ledna a vítá rozhodnou akci, kterou podnikly malijské ozbrojené síly zejména s podporou Francie, dalších členských států EU a zemí tohoto regionu s cílem obnovit územní celistvost Mali a státní moc v zemi. EU je odhodlána poskytnout finanční a logistickou podporu umožňující urychlené nasazení mezinárodní mise na podporu Mali vedené africkými zeměmi. Skutečnost, že malijské národní shromáždění přijalo plán pro přechodné období, představuje zásadní krok k obnovení demokracie, ústavního pořádku a civilní kontroly ozbrojených sil v Mali a je třeba jej urychleně provést. Přijetí plánu umožní postupně obnovit evropskou rozvojovou spolupráci v zájmu urychlené reakce na prioritní potřeby Mali. EU je připravena k provádění uvedeného plánu přispět, mimo jiné i podporou volebního procesu. Zásadní význam má obnova všeobecného národního dialogu otevřeného obyvatelstvu severní části země i všem skupinám, které odmítají terorismus a uznávají územní celistvost země. Malijské orgány by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zamezení dalšímu porušování lidských práv a k boji proti beztrestnosti. Brzké zahájení evropské výcvikové mise a urychlené vyslání pozorovatelů přispěje k posílení civilní správy, dodržování mezinárodního humanitárního práva a podpoře lidských práv. Evropská rada vítá výsledek zasedání skupiny pro podporu a monitorování situace v Mali, které se konalo dne 5. února a poskytlo k provádění plánu pro přechodné období další politický impuls. III. VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC 19. Evropská rada dosáhla dohody o novém víceletém finančním rámci ve znění uvedeném v dokumentu 37/13. 29