VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Informovanost těhotných žen o možnosti epidurální analgezie k porodu v dané lokalitě Bakalářská práce Autor: Linda Pavelcová Vedoucí práce: Mgr. Petra Kourková Jihlava 2017
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá informovaností žen o možnosti užití epidurální analgezie při porodu. Teoretická část je zaměřena na porod, porodní bolesti, možnosti tlumení bolesti, porodnickou analgezii a detailněji se věnuje epidurální analgezii. V praktické části jsou výsledky výzkumného šetření, kdy byly pomocí dotazníků zjištěny názory těhotných žen na danou problematiku. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou ženy během těhotenství informovány o možnosti využití epidurální analgezie při porodu svým ošetřujícím lékařem. Dalším cílem bylo zmapovat, jaké informace ženy mají o epidurální analgezii. Výsledné hodnoty jsou znázorněny v tabulkách a grafech. Klíčová slova: porod, bolest, porodní bolest, tlumení bolesti, epidurální analgezie Abstract: My bachelor thesis deals with awareness of pregnant women about the possibility of using epidural analgesia during the labour. Bachelor thesis is divided into two parts. There is theoretical and practical part of the thesis. The theoretical part focuses on labour, labour pains, pain relief and obstetric analgesia. Epidural analgesia is devoted to the detail. In the practical part are results of research. First goal was find out, if women are informed about the epidural analgesia by doctors of theirs. The next goal was map which information women have about the epidural analgesia. The resulting values are shown in tables and graphs. Key words: labour, pain, parturition, pain relief, epidural analgesia
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Poděkování Tímto způsobem bych ráda poděkovala paní Mgr. Petře Kourkové, za odborné vedení, spolupráci, trpělivost a cenné rady při psaní mé bakalářské práce. Dále patří mé díky těhotným ženám, které vyplnily dotazníky. V poslední řadě děkuji mé rodině, za podporu po celou dobu mého studia
Obsah Úvod... 8 1 Současný stav problematiky... 9 1.1 Sledování těhotné během těhotenství... 9 1.2 Porod... 9 1.2.1 I. doba porodní... 10 1.2.2 II. doba porodní... 10 1.2.3 III. doba porodní... 10 1.3 Porodní bolest... 11 1.4 Ovlivnění porodních bolestí... 11 1.5 Nefarmakologické metody tlumení bolesti... 12 1.5.1 Dechové techniky... 12 1.5.2 Alternativní polohy při porodu... 13 1.5.3 Hydroanalgezie... 13 1.5.4 Aromaterapie... 14 1.5.5 Audioanalgezie... 14 1.5.6 Transkutánní elektrická nervová stimulace... 14 1.5.7 Akupunktura... 15 1.6 Farmakologické metody tlumení porodní bolesti... 15 1.6.1 Systémová analgezie... 15 1.6.2 Místní analgezie... 16 1.7 Epidurální anestezie... 18 1.7.1 Léky užívané k epidurální analgezii... 18 1.7.2 Indikace epidurální analgezie... 19 1.7.3 Kontraindikace epidurální analgezie... 19 1.7.4 Podmínky aplikace epidurální analgezie... 20 1.7.5 Příprava před aplikací epidurální analgezie... 21 1.7.6 Aplikace epidurální analgezie... 21 1.7.7 Výhody epidurální analgezie... 22 1.7.8 Nevýhody epidurální analgezie... 22 2 Výzkumná část... 24 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky... 24 2.2 Metodika výzkumu... 24
2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 24 2.4 Průběh výzkumu... 25 2.5 Zpracování získaných dat... 25 2.6 Výsledky výzkumu... 26 2.7 Diskuze... 41 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 43 Závěr... 45 Seznam použité literatury... 47 Seznam grafů... 50 Seznam tabulek... 51 Seznam příloh... 52
Úvod Těhotenství je procesem změn, kterými prochází většina orgánových soustav a rovněž psychická složka osobnosti. I když je tělo ženy v průběhu gravidity připravováno na příchod dítěte, těhotné ženy pociťují a vnímají tyto změny zcela odlišně. Přesto však je v myslích žen porod spojován s bolestmi a obavami. Porod je pro ženu velkou zkouškou, je velmi náročný po fyzické, tak i po psychické stránce. Všechny ženy jsou smířeny s tím, že porod je spojen s bolestí. Dopředu však nevědí, jak danou bolest budou prožívat, jaký bude mít charakter a intenzitu. Stejně tak netuší, jaký bude průběh porodu a jak ho budou zvládat. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na metodu epidurální analgezie v souvislosti s porodem. Ta je v současné době dle Roztočila (2008) považována za nejúčinnější metodu tlumení bolesti při porodu. V potaz se bere poměr rizika a zisku vzhledem k matce i plodu. A v tomto směru se jeví epidurální analgezie jako nejefektivnější a zároveň nejbezpečnější formou tlumení bolesti. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou ženy o této možnosti tlumení bolesti informovány svými ošetřujícími gynekology. Popřípadě, kde jinde ženy informace tohoto typu získávají. Mým úkolem bylo zjistit, zda jsou ženy edukovány o této možnosti tlumení bolesti či zda jsou získané informace pravdivé. Obzvláště validnost získaných informací hraje velkou roli. Nepřesně informované rodičky bývají zásadně proti využití farmakologických metod tišení bolesti, avšak se silnějšími bolestmi se jejich názor často mění. Z praxe víme, že rodička, která již má pravidelné kontrakce, není schopna vnímat všechny podávané informace týkající se nejen epidurální analgezie. Z tohoto důvodu by měla být předem seznámena s technikou aplikace, jejími výhodami a riziky. Ženě bychom tak poskytli dostatek času na promyšlení mimo stresovou situaci, protože souhlas v pokročilém stavu první doby porodní je krajním řešením. V mnoha případech na důkladné obeznámení chybí čas, a proto se domnívám, že by ženy měly být obeznámeny mnohem dřív než na porodních sálech. Jednou z možných variant je edukace v ordinaci ošetřujícího gynekologa. 8
1 Současný stav problematiky 1.1 Sledování těhotné během těhotenství Pokud je u ženy diagnostikováno těhotenství je jí doporučena prenatální péče. Ta se zabývá sledováním zdravotního stavu těhotné, kontrolou vývoje plodu a přípravou k porodu. Prenatální péče je zajišťována v rámci prenatálních poraden a je poskytována gynekology ve spolupráci s porodními asistentkami. Veškerá porodnická anamnéza, výsledky vstupního vyšetření a kontroly během těhotenství jsou zaznamenávány do těhotenské průkazky. Při první návštěvě se obvykle sepisuje osobní, rodinná a gynekologická anamnéza. V rámci gynekologické anamnézy se lékař zaměřuje na prodělané operace a záněty, endokrinopatie, užívání antikoncepce a gestační údaje. Důležitý je počet předchozích těhotenství i potratů. Zapsány zde jsou i informace o narozených dětech a kojení. Především u primipar je důležitá edukace ohledně fyzických i psychických změn v těhotenství. Žena by měla být informována o správné výživě a životosprávě. Gynekolog by měl ženě zkontrolovat prsy, především pak bradavky, kvůli budoucí potřebě kojení. V průběhu dalších poraden je ženám kontrolován tlak, puls, váha, moč chemicky. Nemělo by chybět zevní vyšetření, kdy se kontroluje růst, aktivita, popřípadě poloha plodu. Zajištěno by mělo být kolposkopické, cytologické a ultrazvukové vyšetření. Doporučeno je navštívení porodních kurzů v rámci psychické a fyzické předporodní přípravy. Komunikace a edukace je u těhotných žen absolutním základem ošetřovatelské péče. Je zapotřebí, aby žena měla ve svého ošetřujícího lékaře důvěru. Jedině za tohoto předpokladu je možno zmírnit nebo odstranit negativní myšlenky ohledně těhotenství a porodu. Porodní asistentky mají v ordinacích větší příležitost se s pacientkami sblížit, což často přináší lepší výsledky edukace. V kompetencích porodních asistentek je i vedení předporodních kurzů, které velmi mají velmi pozitivní vliv na ženy (Macků et al., 2002). 1.2 Porod Porodem rozumíme ukončení těhotenství, kdy se rodí živé nebo mrtvé dítě. Za porod živého dítěte je považováno vypuzení nebo vynětí dítěte z těla matčina, kdy dítě musí 9
projevovat alespoň jednu ze známek života. Jeho váha by měla být vyšší než 500 g, pokud tomu tak není, je podmínkou, aby dítě přežilo prvních 24 hodin. Známkami života jsou dech, akce srdeční, pulsace pupečníku a aktivní pohyb svalstva dítěte. Pokud se narodí dítě o hmotnosti vyšší než 1000 g, které neprojevuje ani jednu ze známek života, jedná se o porod mrtvého plodu (Macků et al., 2002). 1.2.1 I. doba porodní Za začátek porodu je brána doba, kdy rodička udává pravidelné děložní kontrakce, které způsobují změny na děložním hrdle. Tato doba porodní bývá také nazývána dobou otevírací. Rozdělujeme ji do třech fází, v jejichž průběhu dochází k postupné dilataci děložního hrdla až do tzv. úplného zániku porodní branky. Každá fáze je charakterizována mírou rozevření porodní branky, frekvenci, trváním a intenzitou kontrakcí a také chováním rodičky. Jde o nejdelší dobu porodní, u prvorodiček trvá asi 6-8 hodin, naopak u vícerodiček trvá asi 3-6 hodin (Čermáková, 2008). 1.2.2 II. doba porodní Druhá doba porodní začíná úplným rozevřením porodnické branky a končí porodem dítěte. V odborné literatuře je často popisována jako doba vypuzovací, to nejen z důvodu, že kontrakce jsou již velmi pravidelné a silné. Sama rodička se do tlačení aktivně zapojuje použitím svalů břišního lisu. Během této fáze plod sestupuje již rozvinutými porodními cestami charakteristickým porodním mechanismem. Doba trvání druhé doby porodní se liší. U primipar trvá od třiceti minut do dvou hodin, naopak u multipar často pouhých deset až třicet minut (Procházka et al., 2016). 1.2.3 III. doba porodní Po porodu plodu se děloha tzv. retrahuje neboli smrští. Děložní fundus hmatáme dva až tři prsty pod pupkem. Po chvíli se znovu aktivují děložní stahy, které jsou však méně bolestivé, a tím se lůžko odloučí od stěny děložní a klesne do pochvy. Společně s dalšími stahy je placenta s plodovými obaly vyloučena ven z rodidel, tím končí třetí doba porodní. Obvykle celý tento proces trvá od deseti minut do jedné hodiny (Macků et al., 2002). 10
1.3 Porodní bolest Porodní bolest je velmi specifická, je jedinou bolestí člověka, která nevzniká na základě jeho nemoci, ale je součástí normálního tělesného procesu. Jedná se o bolest dočasnou, s narozením dítěte mizí (Čermáková, 2008). Prožívání porodních bolestí je velmi individuální, sledujeme celou řadu aspektů, jež mají vliv na bolest rodiček. Jedním z faktorů působící na bolest je práh bolesti, což je nejnižší intenzita vnímání určitého vjemu bolestivým. Tolerance bolesti nám udává míru bolesti, kterou je žena schopná snést. Porodní bolest může být ovlivněna fyzickou stavbou ženy, jejím psychickým rozpoložením, stejně tak jako kulturními či sociálními dopady. Roli hraje připravenost děložního hrdla, velikost pánve a velikost dítěte a samozřejmě i únava a vyčerpanost. Ta nám zhoršuje toleranci bolesti a schopnost s bolestí bojovat. I přesto může jedna žena prožít své porody zcela odlišně (Janáčková, 2007). Značný význam zde má i předchozí zkušenost ženy. Prvorodičky uvádějí větší intenzitu bolesti při porodu než vícerodičky. Nejedná se však jen o předchozí porody, ale o předchozí snášenlivost různých bolestí. Porodní bolest často negativně ovlivňuje porod. Bývá spouštěcím mechanismem pro začarovaný kruh bolest napětí strach. Následkem může být prodloužení porodu, špatný dopad na stav plodu a na vztah matka dítě. Právě kvůli zmiňovanému strachu a napětí je pro ženu důležitá podpora rodiny, přátel i příprava k porodu. Při porodu žena pociťuje dva druhy bolesti. V první době porodní se objevuje bolest viscerální, která je způsobena děložními kontrakcemi a rozpínáním dolního děložního segmentu. Žena tuto bolest vnímá v podbřišku, případně v křížové oblasti. Somatická bolest se přidává ve druhé době porodní při traumatizaci pochvy a perinea (Mander, 2014). 1.4 Ovlivnění porodních bolestí Moderní porodnictví usiluje o snížení bolestivosti porodu a vytvoření ideálních podmínek pro narození dítěte. Úkolem pracovníků porodního sálu je tlumit porodní bolest tak, aniž by došlo k negativnímu vlivu na průběh porodu a perinatální výsledky. Tím se zajistí porodnický komfort pro matku a posílí se vazba matka plod (Roztočil, 2008). V dnešní době již většina rodiček očekává účinné tlumení porodních bolestí. Je známo hned několik možností, jak tuto bolest mírnit. Jednotlivé metody porodnické analgezie se navzájem liší účinností, délkou působení a technickou náročností. Formu analgezie volí personál individuálně, především dle přání a psychofyziologického stavu rodičky. Dále 11
se musí brát v potaz stav plodu, porodnická situace, vybavení porodního sálu a erudovanost porodníka či anesteziologa. Využít můžeme psychoprofylaxi, kdy přerušíme kruh strach napětí bolest a pozitivně tím zapůsobíme na emoce a psychiku rodičky. Další metodou je centrální tlumení bolesti aplikací analgetik. Případně užití místních anestetik, kdy se blokují senzitivní dráhy a dochází k znecitlivění potřebné oblasti těla. U metod využívajících léčiv, musí lékař dbát na to, aby farmaka neovlivnily zdraví matky ani dítěte, nezpůsobily změny děložní činnosti, ale přitom byly dostatečně analgeticky účinné. V případě, že je vybraná metoda analgezie správně a ve správný čas aplikována, nejenže tiší bolest, zároveň může přispět ke snížení porodnických komplikací (Pařízek, 2009). Na paměti bychom měli mít, že nadměrná bolest porodnímu procesu vůbec nepomáhá. Bolestná rodička se nesoustředí na signály svého těla a není schopná vnímat rady a doporučení personálu (Čermáková, 2008). 1.5 Nefarmakologické metody tlumení bolesti Nefarmakologické metody tlumení bolesti jsou postaveny na relaxaci. Je využíváno mnoho technik, které ovšem mají společný cíl, zrelaxovat ženu. U uvolněné ženy se obnovují síly, což znamená, že se zbytečně nevyčerpává. Dále dochází ke zklidnění dechové frekvence, snížení krevního tlaku do normálu, prokrvení svalstva a také se aktivují potřebné hormony oxytocin, endorfin a prolaktin. Právě z tohoto důvodu tvoří nácvik relaxačních technik významnou část předporodních kurzů (Čermáková, 2008). 1.5.1 Dechové techniky Dýchání ženy u porodu hraje velkou roli. Pokud rodička při porodu nebude správně dýchat, nedostane se do stavu relaxace, svaly se neuvolní a nebudou dostatečně prokrvené. Z tohoto důvodu je nácvik dechových technik zařazen do předporodních kurzů. Je známo, že ve stresových situacích se lidem zrychlí dechová frekvence, a tudíž vzduch naplňuje jen hrudní koš. Proto se porodní asistentky se soustředí na přípravu dvou dechových technik. První z nich je pomalé, hluboké a rovnoměrné dýchání. To je vhodné pro první dobu porodní, kdy žena při kontrakci potřebuje doplnit kyslík. Jde o hluboký nádech nosem a dlouhý výdech ústy. Tato technika, kdy žena dýchá do břicha, má relaxační efekt. Druhým způsobem je zrychlené a mělké dýchání, tzv. psí dýchání, kdy žena nabírá vzduch jen do horní části plic. Tento způsob rodičce pomůže lépe zvládnout 12
nutkání tlačit při ne zcela otevřených porodních cestách (Čermáková, 2008; Pařízek, 2015). 1.5.2 Alternativní polohy při porodu Ačkoliv je někdy polohování ženy opomíjeno, je velmi důležitou součástí pro hladký průběh porodu. Porodní asistentka by měla ženě nabídnout polohu, která ji bude pohodlná. Úlevových poloh je opravdu velké množství a každé rodičce vyhovuje něco jiného, proto by měla být porodní asistentka trpělivá a vyhradit si pro rodičku dostatek času. Nejčastěji porod probíhá v leže na zádech, aby bylo možno chránit hráz před prasknutím. Pro mnohé pacientky je tato poloha nepřirozená a hledají si polohu v podřepu, v kleče, na boku atd. Obecně je doporučeno některé alternativní polohy využívat až u vícerodiček, protože u prvorodiček bývá častější poranění hráze (Pařízek, 2004). 1.5.3 Hydroanalgezie Techniky využívající vodu jako způsob analgezie jsou známy už celá staletí. Ať už se jedná o koupele, relaxační sprchu, teplé nebo studené obklady či užití termoforu. I v současnosti se tyto metody ukazují jako účinné a neškodné při tlumení porodních bolestí (Pařízek, 2012). Využití teplé vody u porodu má hned několik pozitivních účinků na rodičku. Teplá voda napomáhá k uvolnění svalů, posílení děložních kontrakcí a zároveň navozuje relaxaci, tím pádem se rodička celkově psychicky zklidní. Nejčastěji ženy v porodnicích využívají sprch, kde při kontrakcích sprchují bříško nebo bederní část zad. Mimo kontrakci je jim doporučováno omývat ramena a celá záda pro lepší pocit uvolnění. Vana v nemocnicích nachází uplatnění především v první době porodní. K porodu do vody je totiž nutné, aby matka neměla žádné zdravotní komplikace a porod probíhal zcela fyziologicky. Při využití vany, by měla být zkontrolována teplota vody, ta by se měla pohybovat okolo 37 C, jinak by hrozilo přehřátí těla matky i plodu. Při vyšší teplotě rodičky udávají pocity nevolnosti, obtížného dýchání a dochází ke zrychlení pulzu (Čermáková, 2008). 13
1.5.4 Aromaterapie K aromaterapiím se užívají éterické oleje a hydroláty. Éterické oleje jsou vonné esenciální látky, které produkují rostliny. V aromaterapii mají své uplatnění u masáží a koupelí, při nichž jsou pokožkou absorbovány do těla. Zároveň se vonné látky mohou přidat do aromalamp či rozprašovačů, kdy je žena vdechuje. Tyto látky je nutné ředit panenským rostlinným olejem nebo vodou. U porodu jsou často užívány vůně levandule, růže, šalvěje či hřebíčku. V úvodu zmiňované hydroláty jsou aromatizované vody, které působí jemněji než éterické oleje. Používány jsou neředěné a aplikují se přímo na kůži. Nejčastěji je uplatňována jemná růžová voda (Čermáková, 2008). 1.5.5 Audioanalgezie Klasický typ audioanalgezie se řadí mezi méně využívané metody k tlumení bolesti. Vzhledem k jejímu nízkému analgetickému účinku je doporučováno ji využívat společně s jinou analgetickou metodou. Standardní forma spočívá v poslechu tzv. bílého šumu. Tento bílý šum je kombinací zvuků o různých frekvencích. Rodičkám často připomíná zvuk tekoucí vody. Žena si techniku ovládá samostatně, zesiluje si či si zeslabuje zvuk, s ohledem na kontrakce (Pařízek, 2012). V dnešní době ženy dávají přednost vlastní hudbě, obzvláště ty, které byly zvyklé poslouchat hudbu i mimo těhotenství. Poslech hudby jim napomáhá k uvolnění a celkovému zklidnění. Obecně platí, že jsou vhodné meditační a relaxační skladby, případně vážná hudba. Ne každá žena má však tyto hudební žánry v oblibě. Porodnický personál by měl brát ohled na výběr muziky, který závisí na temperamentu, výchově, sociálním zařazení a věku klientky (Čermáková, 2008). Velkou výhodou audioanalgezie je, že nemá žádné škodlivé účinky pro matku ani plod (Pařízek, 2012). 1.5.6 Transkutánní elektrická nervová stimulace Jak již název napovídá, využívá tato metoda elektrických stimulů. Přístroj je složen ze čtyř elektrod a ovladače. Elektrody jsou ženě nalepeny po obou stranách horní a dolní bederní páteře, respektive tam, kde aferentní nervy vstupují do míchy. Při stimulaci rodička pociťuje příjemné brnění v místě elektrod. Transkutánní elektrická nervová stimulace spojuje somatický i psychologický účinek a snižuje tím potřebu užití léčiv. 14
Samostatná účinnost této metody se pohybuje jen okolo dvaceti procent. Tlumení bolesti je lepší během první doby porodní, u druhé doby porodní se poté doporučuje například kombinace s pudendálním blokem. Nevýhodou této metody je, že elektrické stimuly vylučují pořizování kardiotokografického záznamu (Hájek et al., 2014). 1.5.7 Akupunktura Akupunktura je v českých zemích téměř nevyužívanou metodou k tlumení porodní bolesti. Naopak se využívá v Číně a jihovýchodní Asii. Metoda spočívá v aplikaci jehel do konkrétních bodů na kůži, jež jsou umístěny v tzv. hypotetických drahách. Efekt akupunktury je objasněn reflektoricky a zvýšeným vyplavováním endogenních opioidů. Důvodem nevyužívání této metody u nás bude především narušitelnost metody kardiotokografem (Pařízek, 2002). 1.6 Farmakologické metody tlumení porodní bolesti V současnosti nabízí zdravotnická zařízení velkou škálu možností porodnické analgezie. Lékaři tak mají k dispozici přípravky s různou účinností, délkou působení a technickou náročností. Velmi důležitým aspektem je správná aplikace analgezie, kterou si žena zvolila. Pokud lékař podá analgetikum ve správný čas, nejenže utlumí vnímání porodních bolestí, ale zároveň může snížit riziko komplikací během porodu, jak u matky, tak i u dítěte. Přesto by lékaři a zdravotničtí pracovníci by měli mít na pamětí, že: jakýkoli lék při porodu by se měl použít jen tehdy, kdy je jeho použití opravdu nutné v době, kdy již porod nehodnotíme jako normální, fyziologický. V tomto případě kladný účinek převýší možná rizika vedlejších účinků podaného léku.. (Čermáková, 2008, str. 102). 1.6.1 Systémová analgezie Systémová analgezie obsahuje řadu způsobů, při kterých se podáním centrálně účinných látek transformuje vnímání bolesti. Působením na centrální mozkovou soustavu se zvýší vnímaný práh bolesti a zároveň se změní její emocionální náboj. Do systémové analgezie řadíme perorální analgezii, intramuskulární, intravenózní a inhalační analgezii (Ferko et al., 2015). 15
1.6.1.1 Inhalační analgezie K tišení bolestí vdechováním se využívá oxidu dusného, také nazývaného jako rajský plyn, kvůli jeho relaxačnímu a euforizujícímu účinku. Mimo to oxid dusný nijak nezapáchá, je nedráždivý a má nasládlou chuť. Oxid dusný však nesmí být vdechován samostatně, upotřebení má ve směsi s kyslíkem v poměru jedna ku jedné. V současné době je k této formě analgezie využíván speciální tlakový přístroj Entonox, ve kterém je tato směs již připravena. Rodička si samostatně reguluje její množství, pomocí ústní nebo nazální masky vdechuje směs dle potřeby (Málek, 2016). 1.6.1.2 Intravenózní a intramuskulární analgezie Forma analgezie, která v terapii bolesti využívá nejúčinnější léky opioidy. Tyto látky vyvolávají analgezii působením na opiátové receptory a zároveň stimulují sestupný systém mozkového kmene. Nástup analgezie můžeme ovlivnit způsobem podání. Pokud je léčivo vpichováno nitrožilně, účinek má velmi rychlý nástup. Za předpokladu, že lékař potřebuje pomalejší nástup, aplikuje se látka intramuskulárně. Jestliže se opiátů využije jen na časný pooperační průběh, nemusí se pacient obávat návyku. Mezi nežádoucí účinky opioidů patří vliv na centrální nervovou soustavu, kardiovaskulární soustavu a gastrointestinální systém. Základní nežádoucí účinky na centrální nervovou soustavu se projevují psychomotorickým útlumem a zmateností. Vliv na gastrointestinální soustavu pozorujeme při snížení motility a prodloužení doby vyprazdňování žaludku, dále se vyskytuje zvracení a nauzea. Opiáty působí i na dýchací centrum, kdy klesá dechová frekvence, proto je nutná monitorace pacientky (Rokyta, 2010; Čoupková 2010). 1.6.2 Místní analgezie Místní analgezie je založena na principu lokálního podání účinných látek, jímž je pozměněno lokalizované vnímání bolesti. Regionální analgezie nachází své uplatnění v porodnictví velmi často, ať už jde o analgezii k císařskému řezu, tlumení bolesti při spontánním porodu nebo znecitlivění poranění při šití hráze. Obecně lze říct, že se jedná o bezpečné techniky, přesto je třeba dbát zvýšené pozornosti u pacientek s koagulačními poruchami nebo užívajícími antikoagulancia, a to především při epidurální či spinální analgezii. Komplikace u nich jsou sice vzácné, avšak mohou vést k lokalizovanému krvácení a vytvoření spinálního hematomu (Grant, 2007). 16
1.6.2.1 Subarachnoidální analgezie U této formy analgezie je lokální anestetikum podáno přímo do mozkomíšního moku. Vzhledem k tomu je nástup účinku rychlejší, anestezie je hlubší a motorický blok je spolehlivější než u epidurální analgezie. Důvodem je rychlejší návaznost lokálního anestetika na nervové struktury. Ovlivněno je šíření bolestivých vzruchů v nervových drahách a přímo v míše. Tento typ analgezie je možno použít v oblasti lumbální páteře od obratle L2. Indikace a kontraindikace k podání subarachnoidální analgezie jsou totožné s těmi u epidurální analgezie (Pařízek, 2002). Problematice epidurální analgezie jakožto ústřednímu tématu práce bude věnována samostatná kapitola. 1.6.2.2 Paracervikální blok Porodník aplikuje anestetikum po obou stranách děložního hrdla s cílem blokace bolestivých podnětů. Užíváno je malé množství nízkoprocentního anestetika. Tato metoda může být použita jen při postupujícím porodu, ideálně pokud je nález na brance čtyři až šest centimetrů. Na zašlé brance již paracervikální blok nelze využít (Roztočil, 2008). Analgeticky působí na část dutiny břišní a na horní část pochvy. Doba účinnosti je šedesát až devadesát minut a je nutné natáčet kontinuální kardiotokografický záznam. V dnešní době se paracervikální blok téměř nevyužívá, jednak ho lze využít jen pro první dobu porodní, kdy navíc doba účinku je velmi limitována. V dalším případě bylo prokázano, že při této formě analgezie lokální anestetika působí negativně na srdeční činnost plodu (Pařízek, 2004). 1.6.2.3 Pudendální blok Pudendální blok je využíván ve druhé době porodní pro spontánní porod nebo pro porod klešťový. Anestetikum je vpichováno po obou stranách pánevního dna, kde se infiltruje nervus pudendus. Z tohoto důvodu postihuje analgezie jen perineum a zevní třetinu pochvy. Tato metoda neovlivňuje bolestivost děložních kontrakcí (Roztočil, 2008). Pudendální blok může být využit, pokud hlavička ještě není v pánevní úžině nebo vchodu, protože nejčastěji je aplikace anestetika prováděna transvaginálně. Nevýhodou je, že často dochází ke zpomalení průběhu porodu, jelikož rodička přestává mít potřebu tlačit (Pařízek, 2004). 17
1.6.2.4 Místní infiltrace perinea V běžné porodnické praxi se jedná o nejčastěji využívaný způsob znecitlivění. Tato forma analgezie se používá především před episiotomií, před šitím episiotomie nebo při šití poranění pochvy a perinea (Pařízek, 2004). Stejně tak, jako u paracervikálního bloku je využíváno nízkoprocentní anestetikum, nejčastěji se jedná o jednoprocentní mezokain. (Roztočil, 2008). Porodník vějířovitě infiltruje jednotlivé vrstvy svaly, podkoží, kůži. Kontraindikací pro využití je pouze alergie rodičky na anestetikum nebo větší porodní poranění vyžadující celkovou analgezii (Pařízek, 2004). 1.7 Epidurální anestezie Epidurální analgezii řadíme mezi nejúčinnější metody tlumení bolesti při porodu. Název epidurální je odvozen od epidurálního prostoru, do kterého se léky podávají. Tento prostor se nachází v páteřním kanálu před tvrdou plenou tzv. dura mater, která chrání míšní provazec (Roztočil, 2008). Anesteziolog aplikuje směs lokálního anestetika a opioidu. Lokální anestetika způsobí dočasné přerušení vodivosti nervových vláken v příslušné míšní úrovni. Opioid musí být podán společně s anestetikem, jinak by nebyl účinný. Společně s ním se však dostává do mozkomíšního moku, kde vytváří specifické spojení s opiátovými receptory. Díky tomuto propojení není třeba takového množství lokálního anestetika, tím pádem se snižuje výskyt vedlejších účinků, mezi které patří především hypotenze a poruchy motoriky. Další výhodou přidaného opiátu je, že nástup analgezie je rychlejší a účinek delší (Pařízek, 2004). 1.7.1 Léky užívané k epidurální analgezii U epidurální analgezie je využíváno místních anestetik. Jsou to látky, které způsobují znecitlivění určité lokalizované oblasti lidského těla. Tyto látky se pomocí difúze dostávají do nervového vlákna a zastaví zde přenos vzruchu. Jejich systémový efekt je antiarytmický, bronchodilatační a dokonce působí spasmolyticky. Délka účinnosti závisí na mnoha faktorech, patří sem například prokrvení tkáně či distribuce lokálního anestetika. Každé lokální anestetikum je složeno ze tří částí: lipofilní části, hydrofilní části a amidové nebo esterové vazby. Dle tohoto konečného řetězce můžeme lokální anestetika rozdělit do dvou skupin, a to na amidová lokální anestetika a esterová lokální anestetika (Málek, 2016). 18
1.7.2 Indikace epidurální analgezie Indikaci lékař hodnotí ze strany matky i ze strany plodu. Indikací z matčiny strany je rozhodně porodní bolest, kdy si aplikaci může žádat sama matka nebo je jí doporučena. Doporučována je matkám, které trpí kardiovaskulárními chorobami, plicními chorobami, hepathopatií, preeklampsií, diabetem a jinými metabolickými poruchami (Pařízek, 2004). Vysvětlení je snadné, pokud je rodička bolestná, prožívá stres a lidské tělo na stres reaguje fyzickými reakcemi. Dojde ke stimulaci sympatiku a iniciaci stresových hormonů, jež ovlivní činnost většiny orgánů. Lidské tělo v důsledku ohrožení začne dodávat živiny a energii do potřebných svalů. Aby distribuce živin byla vyhovující, musí se zvýšit srdeční činnost. Stejně tak se uvolňují energetické zásoby organismu, čímž je zatížen metabolismus. Tato obranná reakce je pro tělo náročná a vyčerpává organismus. To je důvod, proč se u zmíněných chorob u pacientek u pacientech se zmíněnými chorobami doporučuje epidurální analgezie. Dojde ke zvýšení práhu bolesti a tělo tuto obrannou reakci nezačne (Rokyta, 2016). Indikacemi ze strany plodu je předčasný porod, vícečetné těhotenství, prodloužené těhotenství, hypotrofický plod nebo poloha plodu koncem pánevním. Porodníci ji doporučují při indukovaném porodu, porodu mrtvého plodu, při přerušení těhotenství ve druhém nebo třetím trimestru a při protrahovaném porodu, u kterého lze předpokládat operační ukončení. To znamená za předpokladu, že bude potřeba udělat revize dutiny děložní, klešťový porod nebo dokonce císařský řez. Je zapotřebí zdůraznit, že v každé situaci indikuje epidurální analgezii lékař porodník společně s anesteziologem (Pařízek, 2002). 1.7.3 Kontraindikace epidurální analgezie Kontraindikace epidurální analgezie můžeme dělit do několika skupin. Rozlišujeme absolutní, relativní, obecné a specifické kontraindikace. Absolutní kontraindikací jsou vychýlené hodnoty trombocytů, času krvácivosti, protrombinového času (Quickův čas) a parciálního tromboplastinového času (aptt). Všechny tyto hodnoty jsou však u těhotných žen s poruchou krevní srážlivosti sledovány. Pokud se ve výsledcích objeví hraniční hodnoty, je nemožné ženě aplikovat epidurální analgezii. Avšak toto není jediný případ, kdy rodičce nemůže být tato forma analgezie aplikována. Znemožňuje to alergie na lokální anestetika, infekce v místě vpichu, zvýšený nitrolební tlak, nedostatečný čas pro aplikaci a samozřejmě nesouhlas těhotné ženy. Mezi relativní kontraindikace patří 19
podání derivátů heparinu, jež jsou předepisovány jako prevence tromboembolické nemoci. Dále se tato metoda téměř vylučuje u onemocnění mozku, míchy, při těžkých deformitách páteře a při výhřezu ploténky. Do aplikace by se neměl pouštět ani nezkušený anesteziolog. Obecnými kontraindikacemi jsou nedostatečně vybavená pracoviště, kde není možno monitorovat a resuscitovat rodičku, případně je těžko přístupný operační sál. Specifické kontraindikace nastávají při situacích, u kterých je nutné okamžité ukončení porodu císařským řezem. Jedná se o velké krvácení při porodu nebo hypoxii plodu (Hájek, 2004). 1.7.4 Podmínky aplikace epidurální analgezie Svou roli hraje nález na porodních cestách a pravidelné kontrakce, u prvorodiček by měla být porodní branka tři až čtyři centimetry, u vícerodiček stačí už dva až tři centimetry. Ve vchodu pánevním by měla být sestouplá vedoucí část plodu. Pokud je u rodičky potřeba provést dirupci vaku blan, je doporučováno, aby se tak stalo alespoň půl hodiny před nebo půl hodiny po provedení epidurální analgezie. Neměl by být zároveň podáván oxytocin. Ten lékař ordinuje až v případě, pokud nastane utlumení děložních kontrakcí. Personál zajistí kontinuální sledování a monitoring matky a plodu. Z pohledu vybavenosti porodního sálu by měl být přístupný defibrilátor, anesteziologické pomůcky a zachován snadný přístup k lůžku. Zapotřebí je i myslet na prostor pro narkotizační přístroj (Zwinger, 2008). 1.7.4.1 Poučení a informovaný souhlas Mezi základní podmínky každého diagnostického či terapeutického výkonu patří informovaný souhlas pacienta. Každý výkon s sebou nese určité riziko a pacient by ho měl rozhodně znát (Haškovcová, 2002). Předporodní příprava by měla být zaměřena tak, aby pacientce bylo poskytnuto co největší množství potřebných informací. Tak lékař dosáhne správného psychického kontaktu mezi ním a pacientkou, protože právě nedostatek informací je zdrojem nejistoty u porodu. Při přijetí rodičky na porodní sál je nezbytný ústní rozhovor pacientky s lékařem, kdy se rodička může dotazovat na nejasnosti. Jestliže žena rozumí veškerým náležitostem vztahujících se k danému zákroku, podepisuje informovaný souhlas. Sám lékař by se měl správně položenými otázkami ujistit, zda pacientka dané problematice porozuměla (Pařízek, 2012). Každé 20
zdravotnické zařízení má vypracovanou vlastní modifikaci informovaného souhlasu pro určitou konkrétní situaci (viz příloha 1). 1.7.5 Příprava před aplikací epidurální analgezie Příprava rodiček před aplikací epidurální analgezie se téměř neliší od přípravy pacientů k celkové anestezii. Je plně v kompetenci anesteziologa a anesteziologické sestry, kteří přicházejí k aplikaci po konzultaci a na pokyn porodníka. Před příchodem anesteziologa změří porodní asistentka ženě vitální funkce (krevní tlak, puls a saturaci kyslíku) a natočí dvacetiminutový kardiotokografický záznam. Dále zajistí rodičce periferní přístup kanylací a podá infuzní roztok dle ordinace lékaře. Většinou se jedná o 1000 ml krystaloidního roztoku, který slouží jako prevence poklesu krevního tlaku. Anesteziolog má za úkol vysvětlit pacientce postup aplikace epidurální analgezie, zodpovědět případné dotazy, a především vyvrátit její obavy. Odhaluje odpovědi na obecné otázky týkající se kardiovaskulárních, respiračních a neurologických onemocnění. Zjišťuje, jestli již rodička má zkušenost s místními anestetiky, případně jestli nastala nějaká forma alergické reakce. Aby byla aplikace epidurální analgezie možná, musí lékař znát hodnoty krevního obrazu pacientky a třeba je provést také fyzikální vyšetření velkých kloubů a páteře (Benešová, 2001). Před punkcí epidurálního prostoru ukládá anesteziologická sestra rodičku do polohy vsedě s podloženými dolními končetinami nebo vleže na boku, vzhledem k zamezení nechtěných pohybů při kontrakci. Pro lepší přístup do meziobratlového prostoru rodička vyhrbí záda, do pozice kočičího hřbetu (Čermáková, 2008). Po celou dobu aplikace udržuje anesteziolog a anesteziologická sestra s pacientkou verbální kontakt. 1.7.6 Aplikace epidurální analgezie Aplikaci epidurální analgezie provádí vždy přivolaný anesteziolog ve spolupráci s anesteziologickou sestrou. Samotná punkce páteřního kanálu se nejčastěji provádí mezi bederními obratli L2 - L3. Pokud je tedy rodička uložena do polohy tzv. kočičího hřbetu, může si lékař vyhmatat přesné místo vpichu (viz příloha 2). Často můžeme vidět, že si označí lokaci jemným tlakem nehtu. Vzhledem k potřebě udržení aseptického prostředí si lékař nasadí sterilní roušku, čepici a rukavice. Dále si sterilně připraví roztoky do injekčních stříkaček, provede desinfekci místa vpichu, celkem 3x, a nakonec zakryje bederní oblast sterilní rouškou. Následuje lokální znecitlivění kůže a podkoží lokálním 21
anestetikem. Po negativní zkoušce citlivosti může lékař pokračovat vlastní punkcí epidurálního prostoru (Pařízek, 2012). Tuohyho jehla musí proniknout přes ligamentum flavum do epidurálního prostoru a zastavit se před tvrdou plenou. Během vpichu si lékař pomáhá detekcí žlutého vazu. Na jehlu napojí injekční stříkačku obsahující malé množství fyziologického roztoku, při protětí žlutého vazu se píst stříkačky sám stlačí k aplikaci fyziologického roztoku. V tento moment anesteziolog jednou rukou posouvá jehlu, zatímco druhou rukou tlačí na píst stříkačky. Jakmile odpor na ruku, ve které je držena stříkačka povolí, dosáhl lékař epidurálního prostoru. Pokud má být zaveden epidurální katétr, zavede ho lékař přes jehlu do epidurálního prostoru. Jestliže je katétr správně umístěn, může být jehla pomalu vytažena. Epidurální katétr je poté zafixován na přístupném místě těla pacientky, např. na rameni pacientky. Následně anesteziolog může podat testovací dávku, a až v případě, že negativně neovlivnila plod ani matku, je možná aplikace celé dávky (Barash et al., 2015). 1.7.7 Výhody epidurální analgezie Epidurální analgezie je řazena mezi metody, které ideálně splňují požadavky porodnické analgezie. Co se analgetického účinku týká, je nejúčinnější metodou. Utlumená oblast, od desátého hrudního obratle po první bederní obratel, odpovídá potřebám porodu. Při katetrizací lze analgetickou směs podávat kontinuálně pomocí lineárního dávkovače. Rovněž lze v určitých časových intervalech znovu aplikovat a těmito způsoby poskytnout utlumení pro všechny doby porodní. Jestliže dojde ke komplikacím, je možné analgezii rozvést na anestezii a provést operační ukončení porodu. V neposlední řadě má vliv na sympatická vlákna, čímž se nám daná oblast vasodilatuje a zlepší se uteroplacentární průtok krve (Pařízek, 2004; Nováková, 2012). 1.7.8 Nevýhody epidurální analgezie I přesto, že epidurální analgezie patří k hojně užívaným a oblíbeným formám analgezie, má i ona svá úskalí. Tato analgezie patří mezi technicky náročnější metody. Tento úkon by měl být prováděn erudovaným anesteziologem, který musí brát v potaz riziko komplikací aplikace této metody. Při podání lokálních anestetik je nutné znát potencionální toxickou dávku a zároveň i její vedlejší účinky. Vyskytnout se může alergická reakce, ať už lehká forma až anafylaktický šok. V důsledku aplikace epidurální 22
analgezie dojde k dočasné blokádě nervových vláken sympatiku. Projevem je pokles krevního tlaku, čemuž předcházíme aplikací nízké dávky lokálního anestetika a volumoexpanzí. Mezi nejzávažnější komplikace patří perforace tvrdé pleny, čímž by došlo k aplikaci anestetika do subarachnoidálního prostoru a následně k totální spinální anestezii. U rodičky by se následně pravděpodobně objevila postpunkční cefalea. Dalšími příznaky jsou nauzea, poruchy vidění, sluchu a deprese (Doležal, 2007). Touto kapitolou uzavírám teoretickou část bakalářské práce, která se stala východiskem k výzkumnému šetření na téma informovanosti rodiček o možnosti využití epidurální analgezie u porodu. 23
2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíle výzkumu: 1. Zjistit, zda jsou ženy během těhotenství informovány o možnosti využití epidurální analgezie při porodu svým ošetřujícím lékařem. 2. Zmapovat, jaké informace ženy mají o epidurální analgezii. Výzkumné otázky: 1. Jaká je informovanost těhotných žen o epidurální analgezii v rámci těhotenské poradny? 2. Z jakých zdrojů ženy získávají informace o epidurální analgezii? 3. Jaké informace mají ženy o epidurální analgezii? 4. Jakou mají vícerodičky předchozí zkušenost s epidurální analgezií při porodu? 2.2 Metodika výzkumu Téma bakalářské práce se zabývá informovaností těhotných žen o možnosti užití epidurální analgezie při porodu. V souvislosti s daným tématem jsem vytvořila dva cíle. Pro zpracování bylo nutné nastudovat literaturu, vztahující se k této problematice. Dalším krokem bylo sestavit výzkumné otázky, které jsou základem pro vytvoření dotazníku. Ke sběru dat jsem využila strukturovaný anonymní dotazník (viz příloha 4). První dvě otázky měly za úkol zjistit demografická data. Dalších 12 otázek bylo zaměřeno na získání informací, jak a kým jsou ženy informovány o epidurální analgezii. 11 otázek bylo uzavřených, pouze jedna byla otevřená. Poslední 3 otázky byly určeny vícerodičkám, které se mohly podělit o případnou předchozí zkušenost s epidurální analgezií u porodu. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Praktická část vychází z výzkumného šetření založeném na dotazníkové metodě kvantitativního výzkumu. Toto šetření probíhalo pomocí online dotazníku, který byl 24
určen těhotným ženám z celého Pardubického kraje. Dotazník jsem vyvěsila na různé webové stránky pro nastávající maminky. Respondentky ho vyplnily dobrovolně a anonymně. Vyplněno bylo 117 dotazníků. 2.4 Průběh výzkumu Dotazníky ženy mohly vyplňovat od prosince roku 2016 do konce března roku 2017. Výzkum probíhal elektronickou formou na webových stránkách určených těhotným ženám, například www.modrykonik.cz, www.emimino.cz atd. Poté probíhalo zpracování dat. 2.5 Zpracování získaných dat K vytvoření dotazníku a vypracování celé bakalářské práce byl použit počítačový program Microsoft Office Word. K vytvoření tabulek, zpracování grafů s vyhodnocenými výsledky byl použit program Microsoft Office Excel. 25
Absolutní četnost (N) 2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1 Do jaké věkové kategorie patříte? Věk respondentek 60 50 56 53 40 30 20 10 0 7 1 Do 20 let 21-30 let 31-40 let Nad 40 let Věk respondentek Graf 1 Do jaké věkové kategorie patříte? V grafu 1 je zaznamenáno zastoupení věkových skupin v dotazníkovém šetření. Nejčastěji zastoupeny byly těhotné ženy ve věku od 21 do 30 let, celkem jich bylo 56 (48 %). Následovalo 53 žen (45 %) ve věkové skupině od 31 do 40 let. Žen do 20 let se zúčastnilo 7 (6 %) a pouze 1 jediná žena (1 %) byla v kategorii těhotných nad 40 let. 26
Absolutní četnost (N) Otázka č. 2 Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání? 60 Vzdělání 50 40 43 49 30 20 18 10 7 0 0 Základní Vyučena bez maturity Středoškolské Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské Dosažené vzdělání Graf 2. Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Z grafu 2 je patrné, že se tohoto výzkumu zúčastnilo nejvíce žen s vysokoškolským vzděláním, jednalo se o 49 těhotných (42 %). Následovalo 43 žen (37 %) se středoškolským vzděláním. Těhotných rodiček s vyšším odborným vzděláním bylo 18 (15 %), vyučených bez maturity pak už jen 7 (6 %). Pouze základní vzdělání neměla ani jedna ze zapojených žen. 27
Otázka č. 3 V kolikátém měsíci těhotenství jste? Délka těhotenství Absolutní četnost (N) Relativní četnost (%) Do 13. týdne 75 64 14. 27. týden 29 25 Nad 28. týden 13 11 Celkem 117 100 Tabulka 1 V kolikátém měsíci těhotenství jste? Tabulka 1 ukazuje počty těhotných žen v souvislosti s jejich délkou těhotenství. Nejvyšší počet zastoupených bylo žen do 13. týdne těhotenství, a to 75 těhotných (64 %). 29 účastnic výzkumného šetření (25 %) bylo mezi 14. až 27. týdnem těhotenství. Nejmenší skupinu tvořily ženy s graviditou nad 28. týdnů, těch se zúčastnilo jen 13 (11 %). Otázka č. 4 Po kolikáté budete rodit? Četnost gravidity Absolutní četnost (N) Relativní četnost (%) Prvorodička 60 51 Druhorodička 48 41 Třetirodička 8 7 Více než třetirodička 1 1 Celkem 117 100 Tabulka č. 2 Po kolikáté budete rodit? Z tabulky je patrné, že více jak polovina žen, přesně 60 respondentek (51 %), byly prvorodičky. Druhou nejobsáhlejší skupinou se staly druhorodičky, jichž bylo 48 (41 %). Celkem 8 (7 %) z dotazovaných žen byly třetirodičky a pouhá 1 (1 %) byla žena, která rodila nejméně po čtvrté. 28
Absolutní četnost (N) Otázka č. 5 Slyšela jste od svého ošetřujícího lékaře o možnosti využití epidurální analgezie při porodu? 80 Informace od gynekologa 76 70 60 50 40 30 31 20 10 0 10 Ano, říkal mi o této možnosti Řekl mi více až po mém dotazu Ne, tuto informaci mi neposkytnul Poskytnutí informace gynekologem Graf č. 3 Slyšela jste od svého ošetřujícího lékaře o možnosti využití epidurální analgezie při porodu? Z grafu je patrné, že 76 (65 %) těhotných z celkového počtu 117 žen nedostalo od svého gynekologa žádnou informaci o možnosti využití epidurální analgezie při porodu. 31 ženám (27 %) lékař podal informace o této analgezii až po klientčině dotazu. 10 (9 %) budoucích maminek bylo edukováno o této možnosti svým lékařem. 29
Absolutní četnost (N) Otázka č. 6 Byly pro Vás informace od Vašeho gynekologa přínosné a srozumitelné? Srozumitelnost informací 60 50 53 55 40 30 20 10 0 7 2 0 Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne Srozumitelnost a přínos informací od gynekologa Graf č. 4 Byly pro Vás informace od Vašeho gynekologa přínosné a srozumitelné? V grafu 4 můžeme vyčíst srozumitelnost informací, které jsou ženám poskytovány ošetřujícím gynekologem. 53 žen odpovědělo, že jsou podané informace určitě srozumitelné, 53 se zdají informace spíše srozumitelné. Odpověď nevím vyznačilo 7 těhotných (6 %). Ženy, které spíše nerozuměly poskytnutým informacím byly 2 (2 %). 30
Absolutní četnost (N) Otázka č. 7 Nabízejí ve Vaší ordinaci nějaký edukační materiál ohledně epidurální analgezie? 120 Poskytnutí materiálu 100 97 80 60 40 20 20 0 Ano Poskytnutí edukačního materiálu Ne Graf č. 5 Nabízejí ve Vaší ordinaci nějaký edukační materiál ohledně epidurální analgezie? Z grafu 5 jasně vyplývá, že většině, v tomto případě 97 (83 %) těhotným ženám ze 117 dotazovaných žen nebyl v ordinaci poskytnut žádný edukační materiál. Pouze 20 žen (17 %) materiál obdrželo. 31
Abosultní četnost (N) Otázka č. 8 Uvítala byste poskytnutí nějakého edukačního materiálu? 60 50 Zájem o edukační materiál 51 40 30 20 30 21 10 5 9 0 Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určit ne zájem těhotných žen o edukační materiál Graf č. 6 Uvítala byste poskytnutí nějakého edukačního materiálu? V grafu 6 můžeme sledovat zájem žen o poskytnutí edukačního materiálu. Odpověď určitě ano použilo 30 dotazovaných (26 %). K odpovědi spíše ano se přiklonilo 51 žen (44 %). Nerozhodných žen, které vyznačily odpověď nevím bylo 21 (18 %). Těhotných, které spíše zájem neměly, se zúčastnilo 5 (4 %) a 9 (8 %) jich bylo určitě proti. 32
Otázka č. 9 Znáte pojem epidurální analgezie? Pokud ano, odkud. Zdroj Absolutní četnost Relativní četnost (%) Od gynekologa 9 8 Od porodní asistentky 9 8 Z internetu 41 35 Od kamarádky 18 15 Z literatury 11 9 Neznám tento pojem 3 3 Jiný zdroj 26 22 Celkem 117 100 Tabulka č. 3 Znáte pojem epidurální analgezie? Pokud ano, odkud. Tabulka 3 ukazuje, že největším zdrojem informací pro těhotné ženy je internet. Celkem 41 těhotných žen (35 %) jej využilo pro vyhledání pojmu epidurální analgezie. 18 žen (15 %) uvedlo, že tento pojem znají od své kamarádky. V knize nebo jiné literatuře se o epidurální analgezii dočetlo 11 těhotných (9 %). Shodný počet žen, 9 (8 %), označilo za zdroj informace svého gynekologa nebo porodní asistentku. Pouze 3 těhotné (3 %) přiznaly, že tento pojem neznají. Nemalou skupinu 26 žen (22 %) tvořily ty, které uvedly za odpověď jiný zdroj. Tyto ženy, poté nejčastěji uváděly buď více z nabízených možností, nebo znaly pojem ze škol či předporodních kurzů. 33
Absolutní četnost (N) Otázka č. 10 Dokázala byste ve zkratce popsat, co to epidurální analgezie je? Tato otázka byla otázkou otevřenou. Z daného výzkumného vzorku 43 (37 %) žen dokázalo velmi přesně popsat, co to epidurální analgezie je. Odpovědi byly téměř obdobné: Je to metoda, která se používá k znecitlivění dolní části těla. Jde o invazivní výkon, při kterém se zavede jehla do páteřního kanálu, kam se pak vpraví znecitlivující látka. Názor, že se jedná o metodu tlumení bolesti zastávalo 34 žen (29 %). 18 žen (15 %) se mylně vyjádřilo, že epidurální analgezie je látka k utlumení bolesti. O jednu ženu méně, tedy 17 (14 %) zaznamenala odpověď, že se jedná o znecitlivění od pasu dolů. 3 ženy (3 %) nedokázaly tuto formu tlumení bolesti popsat. 1 těhotná žena (1 %) se vyjádřila pouhým slovem ano a stejně tak 1 žena hanlivě vyjádřila svůj nesouhlas s epidurální analgezií. Otázka č. 11 Vyhledáváte si sama informace o epidurální analgezii? Vyhledávání informací 60 56 50 40 30 20 24 33 10 0 Ano, tato forma tlumení Ano, spíše ze zvědavosti bolesti mě velmi zaujala Ne, nepřemýšlela jsem nad aplikací epidurální analgezie 4 Ne, nevěděla jsem o této možnosti analgezie při porodu. Aktivní vyhledávíní informací o epidurální analgezii Graf č. 7 Vyhledáváte si sama informace o epidurální analgezii? V grafu 7 můžeme sledovat odpovědi žen na otázku týkající se vyhledávání si informací o epidurální analgezii. 56 žen (48 %) odpovědělo, že si informace vyhledávalo, protože je tato forma analgezie zaujala. 24 (21 %) rodiček si informace vyhledalo ze zvědavosti. Těhotných, které si informace nevyhledávaly, protože nad aplikací epidurální analgezie nepřemýšlelo, bylo 33 (28 %). Jen 4 dotazované (3 %) z celkového počtu, pak o této analgezii nevěděly. 34
Abosolutní čtnost (N) Otázka č. 12 Víte, že při aplikaci epidurální analgezie mohou nastat komplikace? 60 Komplikace epidurální analgezie 50 40 42 50 30 20 10 14 11 0 Ano, lékař mě o nich informoval Ano, četla jsem o nich na internetu Ano, vím o nich Povědomí žen o komplikacích epidurální analgezie Ne, nevím o nich Graf č. 8 Víte, že při aplikaci epidurální analgezie mohou nastat komplikace? Graf 8 uvádí výsledky šetření na otázku ohledně znalosti komplikací, které mohou nastat při aplikaci epidurální analgezie. 14 žen (12%) ze 117 dotazovaných (100 %) bylo o těchto komplikacích informováno jejich gynekologem. 42 žen (36 %) si tyto informace vyhledalo na internetu. Celkem 50 těhotných (43 %) o nich ví, ale neuvedlo zdroj informací. 11 (9 %) žen poté není obeznámeno s možnými komplikacemi 35
Absolutní četnost (N) Otázka č. 13 Využíváte webové stránky k vyhledávání informací? 90 80 79 Užití internetu při vyhledávání 70 60 50 40 30 32 20 10 0 Ano, je to snadno dostupná cesta Ano, ale vyhledané informace konzultuji se svým lékařem 5 Ne, internet mi nepřijde jako věrohodný zdroj 1 Ne, nemám možnost připojení k internetu. Postoj žen k využití internetu jako zdroje informací Graf č. 9 Využíváte webové stránky k vyhledávání informací? V grafu 9 vidíme odpovědi těhotných na postoj k využití internetu jako zdroje informací. Většina žen, 79 (68 %) internetu k vyhledávání informací využilo, protože je to snadno dostupná cesta. 32 těhotných (28 %) poznatky z webových stránek konzultovalo se svým ošetřujícím gynekologem. Online vyhledávání neuznává 5 žen (4 %), protože jej nepovažují za důvěryhodné. Pouze 1 žena (1%) nemá internetové připojení, tudíž ho nevyužívá. 36