Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Podobné dokumenty
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety)

Základy buněčné biologie

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Schéma rostlinné buňky

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Mikromycety - vláknité houby - plísně

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Fytopatologická praktika

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Úvod do mikrobiologie

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Digitální učební materiál

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Přehled pozorovaných objektů

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Fusarium a Cylindrocarpon

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

IZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

prokaryotní Znaky prokaryoty

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Obecná charakteristika hub

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Eurotiales - teleomorfy

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách

Cytologie. Přednáška 2010

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Penicillium, řád Eurotiales

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Název: Hmoto, jsi živá? I

Okruhy otázek ke zkoušce

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Syllabus přednášek z biochemie

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).


Vliv plísní na zdraví člověka

Martina Bábíčková, Ph.D

Transkript:

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Opakování kvasinky Kvasinky jsou eukaryotické organismy patřící mezi vláknité houby. Správně Špatně Kvasinky jsou výhradně aerobní organismy. Správně Špatně Mitochondrie jsou organely, které zajišťují syntézu buněčných proteinů. Správně Špatně Endoplasmatické retikulum kvasinek zajišťuje úpravu proteinů a jejich transport na místo určení. Správně Špatně Buněčný cyklus u kvasinek je tvořen čtyřmi fázemi. Správně Špatně

Opakování kvasinky Fermentace kvasinek vede k produkci kyseliny propionové a oxidu uhličitého. Správně Špatně Kvasinky se rozmnožují nepohlavně tvorbou askospor. Správně Špatně Pivovarské a vinařské kvasinky patří do rodu Pichia. Správně Špatně Suroviny k výrobě piva jsou kvasinky a ovocná šťáva. Správně Špatně Kvasinky rodu Saccharomyces jsou častými původci onemocnění kůže. Správně Špatně

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Mikroskopické vláknité houby Často označovány jako plísně Vícebuněčné mikroorganismy Eukaryotická buňka Heterotrofní výživa Značně heterogenní skupina

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Septum Zásobní lipidy Proteinový krystal Jádro Buněčná stěna hyfy Váčky Vakuoly Endoplasmatické retikulum Ribosomy Mitochondrie Cytoplasmatická Golgiho aparát membrána

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Eukaryotická buňka - Velikost 1 µm několik mm - Pravé jádro s membránou a chromosomy - Zmnožení membrán a kompartmentace - Všechny organely eukaryotické buňky s výjimkou plastidů jádro, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, vakuoly, buněčná stěna - Zásobní látky sacharidy mannany, galaktany, glukany; lipidy

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Buněčná stěna - dvouvrstevná - Vnitřní vrstva vlákna z chitinu a celulosy, prostor mezi nimi vyplněn amorfní hmotou glykoproteiny mannany, glukany - Na povrchu proteinová vrstva, případně lipidy, vosky - Nejsložitější buněčná stěna u spor Cytoplasmatická membrána Proteiny Mannoproteiny Chitin β(1,6) glukan Chitin β(1,3) glukan

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Cytoplasmatická membrána - Fosfolipidová dvojvrstva s proteiny - Semipermeabilní, transport látek a osmoregulace - Syntézy některých komponent buněčné stěny Cytoplasma - Roztok sacharidů, iontů, proteinů a dalších látek - Hlavní zásobní látky lipidy, ukládání v cytoplasmě a ve vakuole - Cytoskelet dynamická struktura, kontrola rozložení organel, dělení a přenos informací z vnějšku do nitra buňky - Složky cytoskeletu mikrotubuly, střední filamenta, mikrofilamenta

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Vakuoly - Degradační funkce - Uložení živin i toxických látek, udržování ph a iontové rovnováhy v buňce Lysozomy - Rozklad přijímaných látek z potravy - Rozklad nefunkčních či poškozených organel Mitochondrie - Dvoumembránové semiautonomní struktury - V oblastech nejvyšší metabolické aktivity - Lokalizace enzymů vnitřní membrána enzymy dýchacího řetězce, záhyby vnitřní membrány ATPasa, matrix enzymy Krebsova cyklu Peroxisomy - Odbourávání mastných kyselin a jiných látek

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Ribosomy - Tvorba proteinů - V cytoplasmě, v mitochondriích a na membránách endoplasmatického retikula - Tvorba ribosomů v jadérku podjednotky, v cytoplasmě sestavování Endoplasmatické retikulum - Membránový systém, propojení jaderné membrány, cytoplasmatické membrány a diktyosomů Golgiho aparát - Soubor diktyosomů v buňce - Na endoplasmatickém retikulu tvorba proteinů, odškrcujícími se měchýřky transport na potřebná místa v buňce

Mikroskopické vláknité houby stavba buňky Jádro - Relativně malé, umístění ve středu buňky - Přítomno jadérko, jádro ohraničeno dvojitou jadernou membránou s póry - U hub běžná i mnohojadernost - Organizace chromosomů DNA navinuta na nukleosomy, tvorba chromatinového vlákna Histony Centromera Dvoušroubovice DNA Nukleosom Chromatida Chromatida Chromatin

Mikroskopické vláknité houby buněčný cyklus G1 fáze růst buňky, tvorba organel, syntéza RNA a bílkovin S fáze replikace DNA G2 fáze tvorba proteinů cytoskeletu, hromadění energie M fáze (mitóza) jaderné a buněčné dělení Buněčné dělení (mitóza) Začátek buněčného cyklu Příprava buňky na dělení Růst buňky Replikace DNA Rozhodnutí, zda bude buňka v cyklu pokračovat

Mikroskopické vláknité houby stavba stélky Stélka = tělo houby - Tvořena z hyf = houbových vláken - Vegetativní hyfy příjem živin, vzdušné hyfy reprodukční funkce - Intercelulární hyfy růst v mezibuněčných prostorách hostitele - Intracelulární hyfy růst z jedné buňky do druhé v těle hostitele - Extracelulární hyfy růst na povrchu hostitele Vzdušné hyfy Vegetativní hyfy Intracelulární hyfa Intercelulární hyfa Kořen rostliny

Mikroskopické vláknité houby stavba stélky Septum = přehrádka - U vyšších hub - Ohraničení rozmnožovacího orgánu, uzavření poškozené hyfy, oddělení hyf od intenzivně rostoucího mladého mycelia - Tvorba díky vnitřní vrstvě buněčné stěny - Septa celistvá u nejjednodušších zástupců - Septa s póry u většiny zástupců Jádro Buněčná stěna Buněčná stěna Pór Septum Jádra Hyfa se septy Cenocytická hyfa

Mikroskopické vláknité houby stavba stélky Mycelium = soubor hyf - Mnohojaderný nepohyblivý vegetativní útvar - Klíčením spory tvorba hyfy, růst hyfy pouze na vrcholu, větvení vznik mycelia - Obvykle zbarvené Spora Růst hyfy ze spory

Mikroskopické vláknité houby výživa Heterotrofní organismy - Příjem živin pomocí enzymů a organických kyselin produkovaných hyfami - Postupné využití živin: rozpustné cukry a aminokyseliny škrob celulosa a pektiny lignin a tuky - Příjem živin difúzí do buněk hyf - Růst v aerobních podmínkách, ph optimum ~ 5 - Saprofyté výživa z neživého nebo odumřelého organického materiálu - Parazité živiny přímo z těl živých organismů z rostlin, živočichů i člověka

Mikroskopické vláknité houby rozmnožování Tvorba výtrusů = spor Spory Haploid (n) Heterokaryotická fáze (nezfúzovaná jádra) Diploid (2n) Útvary produkující spory Nepohlavní rozmnožování Plasmogamie Mycelium Heterokaryotická fáze Karyogamie Zygota Pohlavní rozmnožování Klíčení Klíčení Meióza Spory

Mikroskopické vláknité houby nepohlavní rozmnožování Tvorba nepohlavních spor nebo rozpad hyf Konidiospory nejsou uzavřeny v reprodukčním útvaru - Chlamydospory silný obal kolem buněk - Artrospory rozpadem vláken - Blastospory pučením - Konidie v řetízku na konci konidioforu Sporangiospory uzavřeny uvnitř sporangia - Sporangia vznikají na konci sporangioforu

Mikroskopické vláknité houby nepohlavní rozmnožování Blastospory Artrospory Sporangiospory Fragmentace hyfy Terminální chlamydospora Vegetativní mateřská buňka Sporangium Sporangiofor Konidie Chlamydospora uvnitř hyfy Konidiofor

Mikroskopické vláknité houby pohlavní rozmnožování Vznik pohlavních spor ve 3 fázích - Plasmogamie vstup haploidního jádra donorové buňky do cytoplasmy recipientní buňky - Karyogamie fúze jader, vznik diploidního zygoty - Meiosa tvorba haploidních spor

Životní cyklus Mucor, Rhizopus Tvorba sporangia ze zygoty Uvolnění spor ze sporangia Karyogamie a meioza Tvorba zygospory Pohlavní rozmnožování Plasmogamie Tvorba gametangií Růst vegetativního mycelia Tvorba hyfy klíčením spory Tvorba sporangia na Sporangiospory vzdušné hyfě Sporangium Nepohlavní rozmnožování Sporangiofor Zygosporangium obsahující zygosporu Tvorba hyfy klíčením spory Uvolnění spor ze sporangia

Životní cyklus Penicillium, Aspergillus Askospora Konidie Konidiofor Uvolnění askospor otevřením aska Tvorba hyf klíčením askospor Konidie Konidiofor Tvorba konidioforu Meioza, pak mitoza Karyogamie Pohlavní rozmnožování - známo jen u některých druhů Tvorba vegetativního mycelia Plasmogamie Nepohlavní rozmnožování Tvorba hyfy klíčením konidie Uvolnění konidií

Mikroskopické vláknité houby nevýznamnější zástupci Rhizopus - Kosmopolitní výskyt, v potravinách a krmivech - Příležitostně izolován z klinického materiálu Mucor - Celosvětový výskyt, v půdě, na trusu býložravců, obilninách Rhizopus Mucor Sporangium Sporangiospory Sporangiofor Stolon Sporangiospory Sporangium Sporangiofor Rhizoidy

Mikroskopické vláknité houby nevýznamnější zástupci Alternaria - Kosmopolitní výskyt, na substrátech rostlinného původu a v půdě Aspergillus - Celosvětový výskyt, na potravinách, izolován i z klinického materiálu - Aspergillus niger produkce kyseliny citronové - Aspergillus flavus produkce mykotoxinů Konidie Alternaria Konidie Fialidy Metuly Měchýřek Konidiofor Konidiofor Aspergillus

Mikroskopické vláknité houby nevýznamnější zástupci Penicillium - Celosvětový výskyt, hojný na potravinách a krmivech - Penicillium chrysogenum produkce penicilinu - Penicillium camemberti, Penicillium roqueforti výroba sýrů Fusarium - Celosvětový výskyt, v půdě a na obilí Penicillium - Hniloby u obilnin, brambor a cukrové řepy Konidie Fialida Metula Fusarium Konidie Fialida Větev Stopka

Mikroskopické vláknité houby nevýznamnější zástupci Morfologie kolonií Rhizopus stolonifer Mucor plumbeus Alternaria alternata Aspergillus niger Penicillium chrysogenum Fusarium culmorum

Mikroskopické vláknité houby význam Produkce antibiotik - Penicillium penicilin, griseofulvin - Cephalosporium cefalosporin Produkce cytostatik - Penicillium Produkce kyseliny citronové - Aspergillus niger konzervace potravin, dochucovací prostředek Produkce enzymů - Aspergillus oryzae proteasy, pektinasy, laktasy, celulasy, amylasy - Aspergillus niger amylasa pro produkci glukosového sirupu Odpadové hospodářství a bioremediace - Trichoderma, Fusarium, Penicillium rozklad celulosy

Mikroskopické vláknité houby význam Původci onemocnění = mykóz - Kožní mykózy Trichophyton, Epidermophyton - Systémové mykózy Aspergillus Kažení potravin a krmiv - Penicillium, Aspergillus plesnivění potravin - Rhizopus chlebová plíseň - Fusarium hniloba brambor - Botrytis hniloba ovoce a zeleniny

Mikroskopické vláknité houby význam Produkce mykotoxinů - Aspergillus, Fusarium, Penicillium - Určitý mykotoxin může být produkován více rody vláknitých hub - Určitý druh vláknitých hub může produkovat dva i více mykotoxinů - Produkce myceliem a uvolňování do substrátu nebo ve sporách - Sekundární metabolity, způsobují onemocnění a otravy - Aflatoxiny prokázané karcinogeny u člověka - Námelové alkaloidy - Ochratoxiny - Zearalenony

Shrnutí Charakteristika mikroskopických vláknitých hub Organismy Typ buňky Vlastnosti buňky Výživa Rozmnožování Nejvýznamnější zástupci Mnohobuněčné Eukaryotická Buněčná stěna z chitinu Buňka může mít i více jader Přítomno pravé jádro, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie Heterotrofní Pohlavní i nepohlavní Rhizopus, Mucor, Alternaria, Aspergillus, Penicillium, Fusarium

Reference Anastasi A., Tigini V., Vares G.C.: The bioremediation potential of different ecophysiological groups of fungi. In: Fungi as bioremediators, Goltapeh E.M. et al. (eds.), Soil Biology 32, Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2013. Casselton L., Zolan M. (2002): The art and design of genetic screens: Filamentous fungi. Nature Reviews Genetics 3: 683-697. http://classes.midlandstech.com/carterp/courses/bio225/chap12/lecture1.htm http://highered.mcgraw-hill.com/ http://www.sci.muni.cz/botany/mycology/mykolog.htm Hymery N., Vasseur V., Coton M., Mounier J., Jany J.-L., Barbier G., Coton E. (2014): Filamentous fungi and mycotoxins in cheese: A review. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety 13: 437-456. Richard J.L. (2007): Some major mycotoxins and their mycotoxicoses An overview. International Journal of Food Microbiology 119: 3-10.

Reference Rosypal S., Nový přehled biologie, Scientia, Praha, 2003. Šilhánková L., Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology, Academia, Praha, 2008. Willey J., Sherwood L., Woolverton C., Prescott s principles of microbiology, McGraw-Hill, New York, 2009. Animation http://bcs.whfreeman.com/thelifewire/content/chp31/31020.html