Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Podobné dokumenty
Přírodní polymery proteiny

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biopolymery. struktura syntéza

Přírodní polymery. struktura syntéza

Molekulární biofyzika

(molekulární) biologie buňky

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Molekulární biofyzika

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Figure 3-23 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Bílkoviny - proteiny

Molekulární biofyzika

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Centrální dogma molekulární biologie

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

aminokyseliny a proteiny

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Syllabus přednášek z biochemie

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

5. Lipidy a biomembrány

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Genetika zvířat - MENDELU

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Chemická reaktivita NK.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

BÍLKOVINY A SACHARIDY


Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura a funkce nukleových kyselin

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Struktura a funkce biomakromolekul

BIOCHEMIE. František Vácha.

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D materiály k

Schéma průběhu transkripce

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady.

Bílkoviny = proteiny

Transkript:

Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický otevřený systém schopný udržovat se a rozmnožovat ovelká rozmanitost (tvar, velikost, fce) opro všechny buňky platí: Jsou ohraničené cytoplasmatickou membránou Jde o samostatnou jednotku z hlediska genetické informace a produkce/spotřeby energie

3 hlavní skupiny (buňečných) organizmů oeukarya (eukaryota) obacteria (eubakteria, prokarya) oarchea (archebakteria) Figure 1-21, 22 Molecular Biology of the Cell, Fifth Edition ( Garland Science 2008)

Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Universal features o Dědičná informace chemický kód - DNA o Přepis genetické informace replikace o Přepis částí DNA do mediátoru RNA, transkripce o Proteiny katalýza procesů v buňce o Synteza proteinů translace RNA o Protein fragment DNA (GEN) o Potřeba Energie o Základní stavební jednotky cukry, nukleotidy, AA, lipidy o CM diversity o Horizontální přenos genetické informace, mutace, konzervativní a variabilní úseky DNA o Biochemická diversita o Zdroje energie, uhlíku (živin)

Molekuly v živých systémech - polymery

Život závisí na schopnosti buněk skladovat, získávat a překládat genetickou informaci, která je nezbytná pro udržení života organismů.

Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

eukaryota X prokaryota video Figure 4-72 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Table 4-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 4-11 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 1-37 Molecular Biology of the Cell, Fifth Edition ( Garland Science 2008)

Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) video

Figure 6-7 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

RNA video

translace

Figure 6-51 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 6-52 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 6-64 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) video

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura oprimární struktura (aminokyseliny, peptidová vazba) osekundární struktura (nevazebné interakce, sekundární struktury) oterciární str. (folding) okavarterní str.

AMINOKYSELINY Kódované aminokyseliny (20): -aminokyseliny (kromě prolinu NH 2 skupina zabudována do cyklu) Amfionty obojetné ionty Postranní řetězce - vlastnosti AA skupiny AA (nepolární, polární polární nabitý)

Figure 3-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Peptidová vazba

>gi 307229470 ref ZP_07515881.1 putative Cerebroside-sulfatase [Escherichia coli TA143] MQKTLMASLIGLAVCTGNAFNPVVAAETKQPNLVIIMADDLGYGDLATYGHQIVKTPNIDRLAQEGVKFTDYYAPAPLSSPSRAGLL TGRMPFRTGIRSWIPTGKDVALGRNELTIANLLKAQGYDTAMMGKLHLNAGGDRTDQPQAKDMGFDYSLVNTAGFVTDATLDNAK ERPRFGMVYPTGWLRNGQPTPRSDKMSGEYVSSEVVNWLDNKKDSKPFFLYVAFTEVHSPLASPKKYLDMYSQYMSDYQKQHPD LFYGDWADKPWRGTGEYYANISYLDAQVGKVLDKIKAMGEEDNTIVIFTSDNGPVTREARKVYELNLAGETDGLRGRKDNLWEG GIRVPAIIKYGKHLPKGMVSDTPVYGLDWMPTLANMMNFKLPTDRTFDGESLVPVLENKALKREKPLIFGIDMPFQDDPTDEWAIRD GDWKMIIDRNNKPKYLYNLKTDRFETINQIGKNPDIEKQMYGKFLKYKADIDNDSLMKARGDK PEAVTWG

Typy nekovalentních interakcí uplatňujících se v živých systémech

Figure 2-15 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 3-41 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Cytoplasmatická membrána o membránové proteiny specifická fce: tok látek, E, info o Povrchové proteiny (polární interakce, kovalentní vazba) o Integrální proteiny (jednoznačná orientace) Figure 10-19 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Svinování (folding) - neprobíhá náhodným způsobem - probíhá postupně a) malé dočasné periodické struktury b) supersekundární struktury c) strukturní domény a "roztavená" glubule d) závěrečné úpravy za účasti enzymů - Potřebují bílkoviny ke svinování pomocníky?

Figure 3-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Denaturace a opětovné složení Denaturace je ztráta trojrozměrné struktury. Bílkovina ztrácí svoji funkci. Denaturace teplem zcela ruší slabé interakce (primárně narušuje vodíkové vazby). Krajní hodnoty ph mění celkový povrchový náboj, vznikají odpudivé elektrostatické síly a zanikají některé vodíkové vazby. Organická rozpouštědla a detergenty ruší hydrofóbní interakce Renaturace opětovné získání původní přirozené struktury.

Ligandové interakce Figure 3-36 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Enzym-substrát Protilátka-antigen Receptor-signál

Figure 3-37b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Dělení bílkovin podle jejich funkce stavební a podpůrné kolageny, elastin, keratiny (fibrilární) bílkoviny cytoskeletu (tubulin, vimentin, též pohyb) nukleoproteiny (histony, ribosomální bílkoviny) transportní a skladovací hemoglobin a myoglobin (O 2 ) transferrin a ferritin (Fe) sérový albumin (mast. kyseliny, bilirubin, hem...) apolipoproteiny (lipidy, cholesterol) cytochrom c (elektrony) bílkoviny zajišťující membránový transport pohyb aktin a myosin (+další) ochranné a obranné imunoglobuliny fibrinogen regulační hormony receptory (membránové a intracelulární) regulační bílkoviny proteosynthesy katalytická enzymy

Enzymy biokatalyzátory každá (metabolická) reakce má svůj enzym Ligand - substrát

Figure 6-97 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)