POVZTE TO I PETROVI MARTIN KLUSO (Tursko, erven 2009) Druhý termodynamický zákon hovoí o tom, že když nepidáváme energii, vci spjí k záhub. Kdybych napíklad udlal hromádku kamení, nechal ji tak a nedodával energii, za jeden den bude níž. A za týden ješt níž. A kdybychom mli dost asu, tak pijde den, kdy všechno, co kdy bylo postaveno, bude zpátky rozložené. Tak praví Hospodin. Polovina vdy tomu ale ví jinak. Ví, že kdybych postavil hromádku z kuliek a pišel za týden, hromádka by byla níž. Kdybych pak pišel za trnáct dní, byla by ješt níž. Ale když bych pišel za milion let, tak se z kuliek postaví hrad. Nevím, jak to pesn funguje s milionem let. Zdá se, jako by milion let nebyl jenom milionkrát jeden rok. Když se na tento zákon dívám duchovn, uvdomuji si uritý tlak. Nevím, jestli to vnímáte i vy. Je to tlak, který nám nedopouští pestat pidávat energii. Protože když do ehokoliv pestaneme investovat energii, ábel se postará o to, aby vci pomaliku chátraly. A nejedná se jenom o vci všedního dne, ale i o naši duši, shromáždní nebo manželství. Pipomíná se mi, že mi kdysi dávno Bh ukázal jeden obraz. Vidl jsem lovka, který šel po schodech nahoru. Byl to eskalátor, který jel dol. Eskalátor nejede moc rychle, ale když ten lovk pestal šlapat nahoru, jel dol. A proto je poteba jít. Bh mi ukázal, že lovk má projít sadou takových eskalátor. Na eskalátoru dokážete vyjít na njaké místo a zstat tam. Je nadje, že lovk už neho dosáhl. Mžete si o nkteré vci íct: O tom není pochyb, s tím už nebudu muset bojovat. Dosáhnete vítzství, které vás povzbudí vydat se na další eskalátor. Mluví o tom i Russellova kivka. Víte, co je Russelova kivka, nebo Russellova spirála? Ten pojem v knihách opravdu nenajdete. Russel je jeden bratr, který kdysi na konferenci nakreslil spirálu a vyprávl o principu vítzení. Kesan zaíná na vnjším kruhu spirály, pekonává rzné vci a postupn se posouvá dovnit. Když ale dokoní 1
plný kruh, mže se stát, že znova narazí na problém, u kterého ml pocit, že už nad ním zvítzil. A íká si: To není možné, myslel jsem, že tato vc už je za mnou. Ale zámrem této spirály je schopnost znova vítzit v hlubší a hlubší míe. Pamatuji si, jak se jeden bratr roky ptal: Kam máme vystoupit výše? Kam výše, kam výše? A dnes ho vidím, jak na shromáždní pichází dopedu a sám povzbuzuje, abychom vystoupili výše. íkám si: Chvála Panu! protože vidím dkaz Boží schopnosti zmnit lovka. Jestli jste dobe poslouchali, tak to je slovo, které nám Bh dnes íká. Už pi otevení shromáždní, dtském slovu, chválách a dalších komentáích. Bh dnes íká, že nás chce promnit. Ví nkdo, kam až nás Bh chce promovat? Až do pirozenosti Boží, kdy položíme svoji vlastní pirozenost a charakter. Ale to už není v lidských silách. Nikdy jsem to nezkoušel, ale je prý dokázáno, že lovk nemže sám sebe udusit. Mám pocit, že když se budete snažit úpln zadržet dech, nakonec omdlíte. Existuje njaký sebezáchovný reflex, který nedopustí lovku, aby zahubil sám sebe. A stejný princip je i v naší duši. Nedokážeme zahubit svou vlastní pirozenost, protože jsme to my sami. Potebujeme nkoho tetího, aby nám pomohl, abychom se mohli zmnit. Protože zmna naší vlastní podstaty a charakteru není jenom úkol, ale nadje a zaslíbení. Když vám Bh zjeví vás samé, máte najednou problém, protože uvidíte, jak jste jiní než Bh. Chcete se Mu piblížit, a tak se v uritém duchovním mládí rozhodnete, že se zmníte. Zmníte jednu vc. Napíklad pestanete kouit. Pozdji zmníte i druhou vc, napíklad pestanete plivat. Potom zmníte tetí vc a tvrtou vc, a tím vyerpáte seznam vnjších vcí. Ale Bh vám íká, že to ješt není zdaleka ono. A když se srovnáváte s Bohem, zjišujete, že už víc neumíte. Vždy to je moje pirozenost, moje povaha, mj charakter, takový pece jsem! Po tomto zjištní se vám naskytnou dv možnosti. První, ekl bych, je církevnická, náboženská. Jde o náboženskou formu. Prost si eknu: dost. Nekouím, neplivu, mám hezkou kravatu a dti pichází na shromáždní hezky uesané. Jde o vci zevnjšku. Mimochodem, práv vera, 2
když jsem dával dti do postele, nám Pán mluvil o zbílených hrobech. 1 Jedná se o vc, která jednou potká každého vícího, a je poteba nad ní zvítzit. Dospjete do stavu, kdy si myslíte, že jste docela fajn lidi. Znáte to? Když se nkdy napíklad podívám na svoji rodinu na shromáždní, myslím si: Jsme taková krásná vící rodinka. Jsme hezky obleení, dti jsou hezky uesané, každý jsme si pinesl svoji taštiku s Biblí, je to moc hezké. A když to vidím, vždycky si íkám: Bože, pomoz nám, nech na tom lovk neustane. Vnímáte to nebezpeí, že lovk se mže zastavit a jeho charakter a podstata se nezmní? lovk ustrne na tom, že ono to vypadá dobe, ale nemní se. Vidím to na dtech, vidím to na každém z nás a doma, a proto se proti tomu doma vzpíráme. íkám: Bože, nedopus, abych zstal stejný. Nedopus, aby se Ti mj charakter nepodídil. Když na toto téma hledáme v Bibli, zjišujeme, že Bh má svoje zpsoby. A že Bohu mžete dát na základ vašeho volání právo. Mnohokrát jsem íkal: Bože, dávám Ti právo. Dokonce T žádám. Možná T i zavazuji skrze lásku, kterou máš ke mn, abys m neposlechl. Abys m neposlechl v dobách, kdy si budu chtít dlat vlastní vci. Prosím, abys nepolevil a neustal. Tato rozhodnutí musí lovk dlat v dobách, kdy je mu dobe. Je to podobné, jako žádat trenéra: Neodpus mi, když budu volat, abys pestal. A Bh na to eká a použije naši touhu po zmn k tomu, aby si nkdy i zakryl oi a uši. Nkdy nás Bh v správném okamžiku nevysvobodí, a tím nás vysvobodí. My lidé máme tendenci vysvobozovat. Je mi to hrozn líto, protože to asto vidím okolo sebe, a nejenom ve svt, ale i u kesan. Je to jakési ochranáství, kterým nedopouštíme Bohu, aby vysvobodil svým zpsobem, ale vysvobozujeme my sami. Vysvobozujeme své dti z agonie a duchovního nebezpeí a nedopouštíme, aby na n život dolehl a nco zbudoval. Ale Bh sám znovu a znovu dopouští životu, aby vykonal, co má. A vždy pitom stojí po boku a je k dispozici. S dtmi to také musíte projít. Není to tak, že se tváíte, že se vás to netýká, Ale stojíte po boku a dopouštíte zmnu. A pokud milujete Boha, zjistíte, že to máte rádi. Okamžik, kdy vás Bh vychovává, vám je bližší než cokoliv jiného. Bh 1 Matouš 23:27 Bda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se pipodobnili hrobm zbíleným, kteíž a se zdadí zevnit krásní, ale vnit jsou plní kostí umrlích i vší neistoty. 3
dopouští, aby na vás vci dopadly, a vy zjišujete, že je ve vás ješt nco, co je poteba zmnit. Dnes jsem mluvil s nkolika lidmi, kteí mi jinými slovy íkali totéž. íkali: Vidím, že Bh nco dlá, a zjišuji, že to je dobe a že to chci. Chci to víc, než aby ustal. To je nadje, kterou máme. Tuto nadji potebujeme dnešního dne posilovat, protože pokud to neuiníme, eskalátor pojede dol. Je nkolik lidí, na které jsem poslední dobou myslel, u kterých vidím Boží schopnost zmnit podstatu lovka. Jedním z nich je apoštol Pavel. Apoštol Pavel jsou totiž dva rzní lidé. Boží slovo dokonce mluví o zmn jména. O em mluví jméno? O charakteru. O em ješt mluví jméno? O rodin, že? Každý máme jméno, a to nás adí do rodové linie. Mžete si namlouvat, jak chcete, že se vás to netýká. To není pravda. Je v tom totiž zámr. Jednou jsem se dohadoval s Bohem: Bože, Ty jsi to tak zkomplikoval! Pro lovk musí ddit, pro existuje genetika? Rozumíte mi? Pro musím být jako rodie? Dostal jsem do vínku vlastnosti, se kterými se te musím prát. Pro je v krvi lovka charakter? Nechcete ten charakter, ale máte ho a poád na nj narážíte. Jako kdybyste nechtli mít urité znamínko, ale nemžete si pomoct a ovlivnit to. Na tlo Bh nedbá, tlo je jenom tlo. Ale co váš charakter? Kdybyste napíklad zareagovali, jak je vám pirozené, zareagujete jako vaši rodie. Je to tak? Jako eši, jako tato kultura. Je to pirozené a je to souástí vás. Dokonce je to i souástí každé vaší buky. Jestli se nepletu, tak úpln celá genetická informace je souástí každé jedné buky. Kdybych vzal kousek kže, ve které by byla njaká buka, byl by v ní obsažen celý charakter mých pedk. Není to dsivé? Ani nevím, kolik bunk vbec máme. Urit je to ale v trilionech nebo njakých takových velikých íslech. Pedstavte si tedy, že vaše bytost se skládá mnohonásobn z vás samých. Nemžete si ostíhat vlasy ani obrousit kži nebo useknout ruku. Pokud v sob máte pýchu, tak je ve vašich stevech, ledvinách, oích, uších, pat, nehtu, oku a v každém vlasu. Rozumíte tomu? Myslíte, že je možné zbavit se všech svých bunk? Víme, že se provádjí transplantace rzných orgán, ale transplantace všech bunk? Pišli byste k lékai a ekli: Pane doktore, prosím vás, potebuji vymnit 4
všechny buky v tle. On se bude divit: A co by vám zbylo? Vždy všechno, co máte, je z bunk. Všechno ve vašem tle jsou buky a každá vás obsahuje. A proto když to chceme zmnit, potebujeme Boží zásah. Proto jsem se tehdy dohadoval s Bohem. Uvdomoval jsem si totiž principy, které Bh ustanovil. íkal jsem: Bože, cos mi to udlal? Chci se zbavit svojí pirozenosti, ale já se z ní skládám. Je to ve mn úpln všude. A Bh mi ekl: V tom je práv tvoje nadje. Bože, a kde je v tom moje nadje? ptal jsem se. Protože genom, nebo genetická informace, kterou máš, obsahuje celý tvj charakter. A je souástí všeho, co je v tob. Poád jsem tomu nerozuml a ptal jsem se: Bože, to já vím. Ale kde je v tom má nadje? A Bh odpovdl: Nadje je v tom, že jsem ti chtl dát jiné ddictví. Brati, uvdomujeme si tu nadji? Tohoto slova se nevzdám. Minimáln ve vlastním život nedopustím, abychom uvili emukoliv menšímu, než že Bh chce, abychom byli jako On. Nejen, že já, Martin, budu dlat jiné vci. To je náboženské. Tím hlavním zámrem je, že každá moje buka ponese jinou genetickou informaci. Pirozená genetická informace m totiž nutí jednat podle mojí pirozenosti. Ale Kristus byl první, který nám ukázal, a tak dal nadji, že každá buka v mojí bytosti bude zjevovat Boží charakter. Potom když se budu chovat pirozen, budu myslet, mluvit a jednat jako Bh. Bh bude souástí každé mé buky. Každá jedna jediná buka ponese známky Boha. Známky Božího jednání, Božího pemýšlení a Jeho charakteru. Nkdy si uvdomuji, že v njaké situaci nejednám, jako by jednal Bh. Když to vidím, prorokuji a vyznávám zmnu nad svým charakterem a jednotlivými vcmi. Stejn jako apoštol Petr a apoštol Pavel byli promnni v úpln nového lovka. Byla to zmna jména a charakteru. Bh s oblibou mní jméno lovku. Existuje zaslíbení o jménu, které se týká i nás? Nemluvím o tom, že Bh zaslíbil Jákobovi nové jméno, ale že zmní moje jméno. Písmo ve Zjevení íká: Napíšu na nj nové jméno. A komu? Tomu, kdo zvítzí. 2 Je to trochu nejisté, jakoby ano a ne. Bh íká, že nám dá kamének, na který napíše naše nové jméno. Dá nám nový charakter. Ale 2 Zjevení 2:17 Kdo má uši, slyšiž, co Duch praví církvím: Tomu, jenž vítzí, dám jísti mannu skrytou a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je pijímá. 5
komu? Tomu, kdo zvítzí. Co se stane tm, kteí nezvítzí? Ti, kteí nezvítzí, budou mít staré jméno a starý charakter. Budeme to jméno znát. Víte, co to znamená? Nové jméno totiž nezná nikdo, jenom ten, kdo ho pijímá. Dostaneme tedy nové jméno, které všichni neznají. Co znamená v Bibli znát? Znamená to mít obecenství a vztah. Dokonce mít intimní známost. Mimochodem, pokud máte Bibli, kde se píše nco jiného, než že Adam poznal Evu, tak ji vyhote. Ten peklad totiž zastiuje jednu z nejmocnjších Božích myšlenek. Protože pokud chcete být zmnni, musíte být v Boží pítomnosti. Pokud chcete poít a zplodit Krista, Bh vás musí poznat a vy musíte poznat Boha. Pochopiteln na duchovní rovin. Boj, který se odehrává, je o tom, jestli nám zstane staré jméno a povaha, nebo dostaneme nové jméno. Víte, lidé a svt vás znají po starém jménu. Je to uritá povaha a charakter. Lidé o vás nco vdí. Napíklad potkáte nkoho, kdo vás znal jako nevícího. Teba spolužáka ze základní nebo ze stední školy. Pro m je to vždy uritý test. Poznají vás, koukají na vás a íkají: Vždy to ale nejsi ty! Víte, co myslím? Ty jsi pece takový nikdy nebyl. Neml jsi rád tyhle vci, ml jsi rád jiné vci A na druhou stranu, víte, co je jedna z nejdsivjších vcí, kterou vám nkdo mže íct? Ty ses vbec nezmnil. Anebo: love, ty jsi celý táta. Ty jsi celá máma. To m vždycky žene na kolena. íkám: Bože, to pece není možné. Nemžu být v Tvojí pítomnosti, a nemnit se. Když vás nkdo potká a zanete si spolu povídat, mli by po chvíli zapochybovat: Je to on, není to on? A musí íct: love, ty ses strašn zmnil. Chvíli neví, jestli je to dobe, nebo špatn, a možná si i chvíli budou myslet, že je to špatn. Potebujeme zaít fungovat tak, že dojde ke zmn. Ne kosmetické zmn navenek, protože to staré znova vyhezne. Ale musíme se reáln zmnit. Ve vcech, ve kterých jsme nepodobní Bohu, Mu musíme být podobní. Zmna apoštola Petra je jednou z nejvtších zmn. U apoštola Pavla byste si ješt mohli íct, že to myslel dobe, ale ml špatné poznání. Ale Petrovi se absolutn zmnila povaha. Petr pedtím a Petr potom jsou dva lidé, kteí si jsou nepodobní. Víte ve zmnu charakteru? Minimáln polovina lidí se pihlásila, takže mžeme pokraovat. Abych pípadn nezdržoval. A víte v potebu zmny svého charakteru? Vtšina lidí se pihlásila, proto budeme pokraovat. Máme potebu zmny charakteru. 6
Chci vám pedložit nadji, která existuje. Nadji v to, že nás Bh mže zmnit. Nejenom, že se budu chovat trošku jinak, ale že Bh zmní každou moji buku a s ní samu povahu. Jaký ml apoštol Petr charakter ped a po zmn? Ped zmnou byl impulsivní, chtl zachovat svj život, byl zbablý. Všude chtl být první a nedržel slovo. A na konci? Když nco ekl, mohli jste se na nj spolehnout. Byl nebojácný, byl píkladem nebojácnosti. Všichni, kteí ho pedtím znali, museli íkat: To pece není Petr! Když pedtím Petr mluvil, mnohdy to vbec nemlo hlavu a patu. Petr byl nevzdlaný rybá a asto se to projevovalo. Dokud mu nco nezjevil Bh, Petr astokrát mluvil nesmysly. Všimli jste si, že nkdy Petr mluvil z Boha, ale cokoliv ekl ze sebe, nedávalo smysl? Postavíme ti stánky, Pane 3 Nebo: Ježíši, ne, ne, tam nesmíš chodit, to se ti nesmí stát Jdi za m, satane, musel ho napomenout Ježíš. 4 Pane, do vzení s tebou pjdu, až na smrt! Pete, než kohout tikrát zakokrhá 5 Všimnte si ale Petra pozdji. Ml neuvitelnou moudrost. Lidé se tomu divili. íkali: Vždy není uený. Co to mluví? Vždy to je jenom rybá. Co to íká? 6 Ve svém život jsem prožil to samé. Ješt než jsem nco doekl, ostatní už íkali: Ou, ou Když jsem byl dít, máma vždycky obrátila oi v sloup, ale já jsem to nechápal. Jak jsem vyrstal, zaal jsem si toho všímat. Když jsem nco ekl a vidl jsem, jak nkdo obrací oi v sloup, uvdomil jsem si: To byla zase hloupost. Jednou ke mn pišel jeden bratr a íkal: Víš co, v Bibli se píše, že když nemáš moudrost, tak se modli, a Bh ti ji dá. A tak jsem se modlil. Nkolikrát denn jsem prosil: Bože, dej mi moudrost, dej mi moudrost, dej mi moudrost A Bh nco udlal. 3 Lukáš 9:33 I stalo se, když oni odešli od nho, ekl Petr k Ježíšovi: Miste, dobré jest nám zde býti. Protož udlejme tuto ti stánky, tob jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevda, co mluví. 4 Matouš 16:22-23 I odved ho Petr na stranu, poal mu pimlouvati, ka: Odstup to od tebe, Pane, nestane se tob toho. Kterýžto obrátiv se, ekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš tch vcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. 5 Lukáš 22:33-34 A on ekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláe i na smrt jíti. On pak dí: Pravím tob, Pete, nezazpívá dnes kohout, až prve tikrát zapíš, že neznáš mne. 6 Skutky 4:13 I vidouce takovou udatnost a smlost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neuení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali. 7
A Bh nco dlá. Proto vím, že nesmíme ustat a íct si: Ten lovk je obdarovaný, na to já nemám. Když to totiž eknete, už jste prohráli. Pokud jste si ekli: No jo, bratr ducille je moudrý. M se to ale netýká. Nebo tenhle bratr, tamten bratr. Tahle sestra, nebo tamta sestra. Pokud takto pemýšlíte, ukrátili jste Boha o schopnost udlat zmnu ve vás. Jednu z vcí, kterou lovk musí uchopit, je ambice. Do urité míry i vysoká ambice, kdy lovk ekne: Bože, chci být Tvj syn. Chci mít charakter jako Ježíš Kristus. Chci mít moc a autoritu, jakou ml Ježíš Kristus. Víte, že je to možné? Víte, že se to týká vás? Víte, že když vy promluvíte, tak bude mluvit Bh? Že když promluvíte, tak v tom bude Boží charakter, povaha, Boží moudrost a autorita? Když toto ale eknete v tradiní církvi, hned po vás jdou. Není to teorie, už jsme to zkoušeli. ekli nám: Jste pyšní! To je pýcha! ekli nám, že jsme pyšní a že si uzurpujeme to, že chceme být jako Bh. A vždy pipomenou, že pesn na tom padla Eva. Že chtla být jako Bh. Adam a Eva chtli být jako Bh, a proto padli. A vy dláte stejnou chybu, když íkáte, že chcete být jako Bh. A proto padnete. To je ale základní nepochopení. Vždy Bh nás sám žádá, abychom byli svatí, jako On je svatý. Nebo se i Pán Bh rouhá? Lidé íkají, že tento verš neberou doslovn, ale obrazn. Já ho ale doslovn beru a vím, že bychom mli mít takovou ambici. Ambici Boží zmny v nás. Že budeme pemýšlet jako On a že z našich úst poplyne Boží moudrost. Budeme plní autority, prorockého slova a citlivosti v duchu. Nebudeme s vcmi jednat jenom na základ svého dojmu. Ale uvidíme v duchu a budeme pro okolí stejn zvláštní jako Ježíš. Za Ježíšem chodili lidé a mluvili s Ním, ale asto Mu vbec nerozumli, protože On mluvil na jiné rovin. Mluvil a oslovoval vci rovnou v duchu. Podobn to asto bývá s dtmi. Dti za vámi pijdou a zeptají se, jestli si nco mžou vzít. Ale vy jim odpovíte, aby šly a omluvily se svému sourozenci. Zaražen na vás hledí a pemýšlí, jakou to má souvislost. Ale vy víte, pro to dláte, a že oslovujete uritou vc pímo v duchu. Myslíte si, že to dokážete sami ze sebe? Ne. Je to nco, co dokážete v Kristu. Bh si vás použije a vy budete vdt, že to nejste vy sami. Boží zpsob jednání a charakter totiž nelze nacviit. Ani zpsob, jakým chce Bh vést shromáždní. To bychom se museli dopedu dohodnout 8
a íct jednomu, aby otevel shromáždní, druhému, aby ekl uritý verš, tetímu, aby zazpíval jistou písniku. Bylo by to hrozné. Nejde to nacvi- it, protože pokud chcete jednat v duchu, musíte odložit sami sebe a všechny své ambice, pedstavy, touhy a agendy. Musíte slyšet a nechat se vtáhnout do toho, co dlá Bh. Vidím obrovskou nadji, kterou má Bh pro zmnu. Nemuseli jsme mluvit o Petrovi, ale mohli jsme si vybrat kterýkoliv jiný charakter. Podívejme se ale, co udlal Ježíš v Petrovi. Co myslíte, že byla zásadní vc, která zmnila Petra? Ježíš mu odpustil. Petr se potkal s Ježíšem a s Jeho charakterem. Stetl se s ním, co nebylo z tohoto svta. Jakou reakci Petr od Ježíše ekal? Co by se mlo stát s Petrem potom, co zapel Ježíše? Ml být zavržen. Co se stalo potom, když Petr Ježíše zapel? Nic, protože Ježíš a Petr se naposled vidli na dvoe, když Ho Petr zradil. Rozumíte mi? To je konec. Víte, když se lovk rozlouí s nkým v dobrém, bolí to, ale netrpíte výitkou. Když se ale lovk rozlouí tak, že Ježíše zradí, a potom už nemá druhou píležitost, je to strašné. Petr by totiž normáln druhý den ráno za Ním pišel a ekl: Mn je to tak líto, Pane. Ale on už neml druhou šanci. A tak musel zstat v zavržení. Petrovi nic nenapovídalo, že mu Pán odpustil. Snad až na jednu vc. Ježíš mu vnoval pohled. Píše se, že když kohout zakokrhal, podíval se Ježíš na Petra. Co se stalo následn? Petr vybhl ven a hoce plakal. Vždy, když jsme ješt jako dti soutžili a hledali zvíata a kytky v Bibli, byl jsem jediný, kdo našel hoce. A od té doby si to pamatuji. Petr hoce zaplakal. Jaký mohl mít Petr pocit? Nehodnosti a nenáležení. Zklamání nad sebou samým. Bh m už nemže pijmout. Petr najednou uzel sám sebe. Byl konfrontován s realitou sebe sama, ze které se nedalo vymanit. Pedtím mohl mít Petr možná pocit, že chodí s Bohem a Bh si ho vybral pro to, kým je. Ale te pišlo to zjištní. Zjištní nejenom toho, že jste zklamali, ale zjištní celého obrazu. Celé chze s Kristem. íkáte si: A On to vdl! Petr si uvdomil, jak se k nmu Ježíš choval, a íkal si: Já jsem si myslel, že to neví. Protože to, jak se ke mn choval, vbec neodpovídalo tomu, že by to vdl. Ježíš se se mnou bavil a zastavil m, až když jsem Mu zaal íkat o svém hrdinství. Jak ho nikdy nezapu. Ale když Petr Ježíše zapel a Ježíš se na nj podíval, Petr pochopil, že nemá vbec nic. Pochopil nejen to, že má zkažený charakter, ale 9
i neschopnost ho zmnit. V takové situaci chodíte kanálama a skrýváte se, protože máte pocit, že to o vás všichni vdí. Celé nebe to ví, a tak si íkáte: Já už nejsem zapoten mezi ty, kteí mají nadji. Potom, co se provalila realita Petra, už se m to netýká. Ježíš mi už nemže odpustit. Petr byl jeden z Ježíšových nejbližších. Blíž Mu byl možná už jenom Jan. Nemusel s Ježíšem jít poté, co Ho zajali, ale šel. Šel, a pesto Ho zradil. Rozumíte té hloubce zápasu, který Petr prožíval? Vím, že uritou agonii bychom mli zakusit všichni. Zjistit, že nejsme schopni se sami zmnit. Že máme chu vydat se Bohu, ale naše ob není dostatená. Na tom míst byl i Petr. Pojme se te podívat na vzkíšení do 16. kapitoly Marka. Doufám, že evangelium Marka máte ve svých Biblích celé až do konce. Pokud ne, tak si urit poite jiný peklad Bible. Marek 16:1: Když pominula sobota, Maria Magdaléna a Marie Jakubova a Salome nakoupily vonných vcí, aby pijdouce, pomazaly Ježíše. A velmi ráno vyšedše první den po sobot, pišly k hrobu, an již slunce vzešlo. I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveí hrobových? (A vzhlédše, uzely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi. A všedše do hrobu, uzely mládence, an sedí na pravici, odného rouchem bílým. I ulekly se. Kterýžto ekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukižovaného. Andl se jich na nic neptal, protože andlé vdí. Vstal jest, není ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili. Mládenec byl andl, který jim zvstoval, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. A v sedmém verši se to píše: Ale jdte, povzte uedlníkm jeho i Petrovi. Rozumíte tomu? Nebe v tchto verších píše nkolik píbh zárove. Sledujte v tom i Petrv píbh. Všimnte si Boží schopnosti pominout a nepoítat. Vidíte Boží draz na to, aby oznámili Petrovi, že není vynechán? Že nebe to vidí jinak? Protože Ježíš je Bh a dívá se na jeho píbh jinak a vidí jiný konec. Boží schopností je zmnit lovka a jeho povahu až do konce. Pro Bh v tak dležitém a historickém okamžiku zmíní práv Petra? Uvdomujeme si, o em Bh mluví? Dává nadji na zmnu. Nespokojte se s ním menším! Bh íká: Vyite to všem, a obzvlášt Petrovi. Protože Bh s ním poítá a pro Nj neskonil. Bh se na nj nedívá z místa, ze kterého se rozešli. Když ženy pišly za 10
uedníky, Petr nejspíš tiše sedl v koutku. A uprosted vyprávní se najednou obrátí na nj a pedají mu speciální vzkaz. A co mu mly íct? Že vás pedejde do Galilee. Tam jej uzíte, jakož jest povdl vám. Jinými slovy jim íká, aby šli, protože On jde ped nimi, a bude je tam ekat. Zkusme si to složit dohromady a podívat se proto i do Jana 20,1-4: První pak den po sobot Maria Magdaléna pišla ráno k hrobu, když ješt tma bylo. I uzela kámen odvalený od hrobu. I bžela odtud a pišla k Šimonovi Petrovi a k jinému uedlníku, jehož miloval Ježíš, a ekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili. Tedy vyšel Petr a jiný uedlník, a šli k hrobu. I bželi oba spolu. Ale ten druhý uedlník pedbhl Petra, a pišel prve k hrobu. Pro myslíte, že se Petr taky bžel podívat? Za prvé se chtl pesvdit, jestli Ježíš opravdu vstal z mrtvých. A za druhé, jestli Ježíš vstal z mrtvých, pro Petra existovala nadje na zmnu. Petr totiž vdl, že andl by mu neposlal vzkaz, kdyby neexistovala nadje na zmnu. Petr vdl, že jako Ježíšv zrádce nemže být tím, který povede Jeho církev. Ale to, že ho Ježíš zavolal a zdraznil práv jeho jméno, mlo obrovský význam. Znamenalo to, že jej nebe zná. Vzpomínáte si, když nebe eklo: Ježíše znám, o Pavlovi vím, ale kdo jsi ty? 7 Protože nebe nezná každé jméno. Ale když nebe eklo: Vyite všem a obzvlášt Petrovi, Petr pochopil. Pochopil, že jej Bh mže zmnit, a on bude moct init vci, které po nm Bh chce, a které není schopen init sám ze sebe. A proto když Petr a Jan pišli k hrobu a uvidli na vlastní oi, uvili. Pro si myslíte, že uvili až tehdy? Co tam vidli? Píše se: Tedy pišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzel prostradla položená, a rouchu, kteráž byla na hlav jeho, ne s prostradly položenou, ale obzvláštn svinutou (neboli složenou) na jednom míst. Potom všel i ten druhý uedlník, kterýž byl prve pišel k hrobu, a uzel i uvil. Nebo ješt neznali Písma, že ml Kristus z mrtvých vstáti. Co tam vidli? Já to petu ješt jednou: I uzel prostradla položená, 7 Skutky 19:15 Tedy odpovdv duch zlý, ekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste? 11
a rouchu, kteráž byla na hlav jeho, ne s prostradly položenou, ale obzvláštn svinutou na jednom míst. Pedstavte si, že by Ježíše nkdo ukradl, že by ho nkdo odnesl. Umíte si pedstavit, že by Ježíše nkdo kradl a vzal runík a rychle ho tam ješt ped odchodem skládal? S tím, že venku hlídali ímští vojáci? To je nepirozené, že? Kdyby Ježíše nkdo kradl, tak by ho urit nevymotával z prostradel, ale nechal by ho zabaleného, tak jak je. Anebo by to udlal ve velkém spchu a oni by prostradla našli zakopnuté nkde pod lavicí. V každém pípad je obraz, který uzeli, musel absolutn pesvdit o tom, že Ježíš vstal z mrtvých. Vdli, že ten zpsob byl Jeho a že by to nikdo jiný neudlal. Ježíš si tetí den sedne, protáhne se a složí prostradla na stranu. Pak vezme šátek z hlavy a pkn jej narovná. Dovedete si to pedstavit? Je to neuv- itelná myšlenka. Vnímáte ten Boží výsmch? Venku stojí vojáci a Ježíš vevnit sedí a potm si skládá prostradla. Nebo možná nkterý z Jeho andl ty vci skládá za Nj. Sedí tam, povídají si a skládají roucho. A Ježíš mu íká: Prosím t, slož to obzvláštn peliv, protože pijde Petr s Janem. Dovedete si pedstavit, jak Bohu záleží na lovku? Bh Petrovi a Janovi zanechal dvojí vzkaz. Jeden, aby uvili. A ješt pedtím jim zanechal druhý aby vdli, emu mají vit. A ekl: Vyite i Petrovi. Mohl bych o tom mluvit urit do veera, protože v Bibli je mnoho píbh, a v každém z nich to najdete. Napíklad v píbhu o Jákobovi nebo o Rút a Noemi. Mjte ale na mysli Boží touhu pro vás, abyste se do poslední buky zbavili toho, kým jste, a byli Boží. Minulou nedli jsme si s jedním bratrem povídali o tom, že lidé kolem nás budou íkat, že jsme celý táta, a budou myslet Hospodina. To je naše nadje. Že když nkdo uvidí, jak jednáme, ekne: Ty jsi celý Pán Bh. Amen? Anebo: love, ty jsi celý brácha. Ten nejstarší. Ježíš. To je moje nadje. A jeden z dvod, pro jsem na tomto shromáždní, je, že se mnou tuto nadji sdílíte. Kdokoliv sdílí tuto nadji, nech zvstuje toto slovo. Nech zvstuje, že Bh nás povolal, abychom vešli do Jeho pítomnosti. A skrze setkání s Bohem a stet s Ním se zmní naše chze, pemýšlení a zpsoby. Už nebudeme více my, ale Bh. Víte-li 12
tomu, Bh vám požehnej a setkejte se s Bohem. Travte as s Ním, aby vás promnil. Bh vám mocn požehnej a vyite to obzvlášt Petrovi! 13