CO JE STEDEM NAŠICH ŽIVOT?

Transkript

1 CO JE STEDEM NAŠICH ŽIVOT? MARTIN KLUSO (Tursko, prosinec 2007) Hospodine, picházíme ped Tvoji tvá s potebou, abys k nám mluvil. Abys pronikl pes všechny slupky až k porozumní, které se promní ve zmnu v našich duších. Hospodine, netoužíme po tom, abychom mli dobré dopoledne. Toužíme po tom, aby se nco stalo v našich životech. Chválíme T za to, že jsi nás spasil, že jsi pinesl své spasení do našich život. Prosíme T, aby se to spasení projevilo, aby promnilo naši chzi. Prosím, Hospodine, pomaž nejen moje ústa, ale i naše uši ke slyšení a srdce k porozumní. Chválíme T ve jménu Ježíše Krista. Amen. Dovolím si pokraovat v sérii slov, která jsme slyšeli minulou a pedminulou nedli. Krátce pipomenu, o em jsme hovoili. Mluvili jsme ze 4. kapitoly a z konce 3. kapitoly Zjevení, o trnu a o naší duši. Vysvtlovali jsme, že duše, kterou vidl Jan bhem své vize na ostrov Patmos, byla konená, promnná duše. A že promnná duše je vrchol, konec spasení. Mžeme také íct, že je to spasení našich tl, která jsou poddána duši. To znamená, že jakmile budou naše duše promnny a spaseny, tlo bude init vli duší, které jsou poddány Bohu. etli jsme o tom, že na trnu sedí Jeden. Že jich tam nesedí víc. íkali jsme si o tyech zvíatech z Ezechiele, ale i ze Zjevení. O orlu a lvu, o lidské tvái, o volu, respektive ve Zjevení o teleti. Mluvili jsme o promnnosti naší vle, emocí, tužeb. Naše touhy je poteba promnit, abychom toužili po Božích vcech. Je velmi složité a tžké dlat Boží vci, pokud to není naší touhou. Mnozí to pi chzi s Bohem zakoušejí, protože je to opravdu tžké, pokud po tom netoužíme a nechápeme hodnotu toho, za ím jdeme. Mluvili jsme o promnní, cíli a zámru. Co se vlastn stalo, když padl Heylel. Mluvili jsme o hvzdách, o tetin hvzd, o tom, že Bh vložil sám sebe a svj píbh do hvzd, takže mluví o Božích synech. ásten jsme zmínili píbh Josefa a vykládali jsme, co znamenají hvzdy. A že Heylel, jak jsme etli v Izaiáši, se chtl postavit na Sion a vládnout nad hvzdami, což je místo Ježíše Krista. Bh touží, aby jeho Syn vládl nad hvzdami, nad Božími syny, do kterých se obtiskl Jeho charakter. Naše duše jsou materiálem, hlínou nebo moduritem, ve kterém se ábel snaží zkopírovat a zplodit sám sebe, 1

2 protože bez lidí nic nemá a vlastn ani nic není. Kupodivu i Ježíš Kristus, Bh, má stejnou touhu. Je to pochopitelné, protože Bh tu touhu ml první, ábel nikdy nic nevymyslel. Ani hudbu, ani boj. To všechno jsou Boží principy, které ábel použil v nespravedlnosti. Na konci jsme vyzývali k tomu, abychom si dávali pozor, aby to byl Bh, kdo se obtiskne, a ne ábel. Jestli vytvoíme prostor, abychom byli obrazem toho zlého, anebo obrazem Boha. Nevíme tomu, že cílem chze s Bohem je naše obrácení, protože to je spíš poátek než cokoliv jiného. Samozejm, bez obrácení, znovuzrození, to nejde, tak jako lovk nemže žít bez toho, aniž by se narodil. Ale my nechceme, aby miminko zstalo miminkem. I když je roztomilé a píjemné, není to vrchol ani cíl. Chceme, aby se z dítte stal dosplý a zralý lovk. V pirozeném si dovedeme pedstavit dosplého lovka. Je njak veliký, má sílu a dokáže se o sebe postarat. V duchovním je to možná abstraktnjší, a proto jsme se bavili o tom, jaká duše má být. Dnes jsem chtl hovoit o zmn. Klíové slovo pro dnešek je zmna. V dnešní dob je spousta falešných náboženství vetn kesanství. Je nebezpené to takto íct, ale vím, že kesanství je falešné náboženství. Protože každé náboženství je falešné. Každé náboženství, které nás odvádí pry od Boha a dává nám nco místo Boha samého, je špatn. I kdyby se to nazývalo stejnými jmény jako náš Bh. Víte, mžeme být kesanskou zemí, a stejn minout Boha. Víte to? Mžeme se dokonce nazývat kesany. Je spousta lidí, kteí se nazývají kesany, a míjejí Boha. A možná v tom je to nebezpenjší, protože nkomu chcete zvstovat pravdu a evangelium, a ten lovk íká: Vždy já jsem taky kesan. Dneska jsou pojmy tak zmatené, že to s tím nemá nic spoleného. Je to jeden ze zpsob, jak nkoho podvést. Když bude nkdo napíklad prodávat opravdu dobré biomáslo, nejlepší zpsob, jak to celé pokazit, je zaít prodávat špatné máslo a nazvat ho stejn. Všichni potom budou prodávat biomáslo a nikdo se v tom nevyzná. Jak potom poznáte to správné? To dlá náboženství. Vezme stejná slova, stejné pojmy, stejné termíny a stejné formy, ale obsah tam už není. Ped tím bych nás chtl varovat. Varovat každého z nás, protože se nkdy ukolébáváme tím, že máme správná slovíka. Máme správný zpsob. Chodíme do správné církve, sedíme na správných židlích a hrajeme ze správných zpvník. Ale to je velký omyl. Zeptám se na jednoduchou vc. Pokud jsme se obrátili, co to znamená? Znamená to, že každý, kdo se obrátil, bude spasen? Ano. Pokud vytrvá do konce. Obrácení zstává, to je pravdivé. Ale existuje rzná míra spasení. Líbí se mi název lánku, který jednou napsal bratr Wilkerson. 2

3 Jmenoval se: Spasen, ale mizern. To nechceme. Aspo já po tom netoužím. Být zachránn, v podstat za klopu vytažen, a zstat tam, kde jsem. Spasení je dobe, je lépe být spasen než nespasen. Ale lidé íkají: Víš, pro m je hlavním cílem být v nebi. Nkdy provokuji a íkám jim: V nebi je ábel. Oni to nevdí a hrozn se bouí, tak jim ukážu verš, kde se o tom píše. 1 A najednou se zboí celá pedstava toho, co je nebe. Jsou to katolické nebo jiné pedstavy nebe s andílky a kdoví ím ješt. Mylná pedstava, chiméra, je v tom, že na svt žijeme takoví, jací jsme, a cílem je dostat se do nebe, až umeme. íká se, že jsou v nebi zlaté ulice, nádherné vci, hraje se tam baseball a jsou tam sjezdovky, které nikdy nekoní. Pochopiteln se tomu smjeme, protože to je hrozn tlesné. Když jsem byl spasen a pijal jsem Ježíše Krista, ptal jsem se, co jsem spasením získal. Lidé mi nadšen vykládali: Te, když umeš, tak budeš sedt pod stromem a budeš mávat palmovou ratolestí a kiet hosana. íkal jsem: To zní pkn, a dál? No, to je všecko. Pedstavoval jsem si to a íkal: Hodinku to mže být dobré. Celý den, fajn, ale vnost!? Bude nás tam aspo víc, budeme si moct povídat? Ne, ne, ne, budeš tam sedt a budeš mít bílé roucho, korunu na hlav a volat hosana. íkal jsem si: No, m to pijde jako taková jiná forma pekla. Nevím, jak to psobí na vás. Otázka, kterou jsem si kladl, byla: Bože, co je to vlastn spasení? Co, Hospodine, se mi dje? Hrozn jsem nechtl být v pekle. Nevím, jak jste si vy pedstavovali peklo. Lidé kreslí velké kád s olejem a erty, kteí pikládají, a vy se vaíte v oleji. Já si myslím, že peklo je horší., Když vás nco bolí zvenku, to není peklo. Peklo je v duši. Peklem pro m byla pedstava, že budu sám. Že budu sám nkde pikovaný v jeskyni. Pro m je absolutní peklo v neschopnosti se sdílet. V neschopnosti milovat a být milován. Neschopnost vylít nkomu své srdce. Neschopnost nkomu požehnat a být požehnán. To je peklo, víte to? Je to horší, než kdyby vás nkdo muil. Nemáte ve své duši Boha. lovk je najednou sám. To je vrchol pekla. Myslím si, že peklo je ješt horší. A tak jsem íkal: Dobe, tomu jsem chtl uniknout. Než tohle, tak radši budu s bratími sedt pod palmou a mávat ratolestí. Ale stejn jsem trošku doufal, že v nebi toho bude víc a že se brati mýlí. íkal jsem jsi, že to nemže být všechno. To, co mi zaalo opravdu dávat pravý život, hodnotu a nadšení z Božího slova když jsem zaal vidt, že Bh je schopen vstoupit a být ve mn. Víte, co myslím? Že Bh 1 Zjevení 12:3,7 I vidín jest jiný div na nebi. Nebo aj, drak veliký ryšavý ukázal se, maje hlav sedm a roh deset, a na tch hlavách svých sedm korun. I stal se boj na nebi: Michal a andlé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andlé jeho. 3

4 ve vší své znalosti, schopnosti a hlavn ve svém charakteru je schopen se petransformovat a vstoupit do mojí duše. Že Jeho zámrem je stát se souástí m, nezávisle na tom, kým jsem byl pedtím. Zlodjem, lumpem, pyšným nebo kýmkoliv. Ne, že zstanu tím, kým jsem, a Bh bude vedle m. Ale Bh m promní a zanu být Jemu podobný. Tato myšlenka je natolik zásadní, že by nkde mohla být nazvána rouhavou. Podle m by její vyslovení v mnoha spoleenstvích nebo církvích bylo automaticky pokládáno za herezi. Když eknu: Bratí, Bh chce, abyste byli Jemu podobní. Bh chce, abyste byli jako Bh, když jste tady na zemi, hned svítí všechna ervená svtýlka a íkají: Poslyš, oni íkají, že máme být jako Bh! Neíkám, že máte být jako Bh, že se máme stát Bohem anebo zaujmout Jeho místo. Ale máme být jako On v charakteru, pemýšlení a zpsobu. Bh nás nabádá, abychom byli dokonalí, jako On je dokonalý. 2 A cokoliv menšího dláme, nenaplujeme tím plnost spasení, kterou nám Bh nabízí. Bh nám dává schopnost být promnni od slávy ke sláv do Jeho obrazu. 3 Nevím v promnní, které se bude mit velikostí mého auta nebo jinými vcmi, kterých dosáhnu v tomto svt. Jsou lidé, kteí neho dosáhli ve svt, a pesto v Božím pohledu ani nejsou. Bh je neregistruje a nevnímá, že by v Bohu ním byli a neho došli. Boží slovo v Matoušovi v 7. kapitole íká, že byli lidé, kteí v Jeho jménu prorokovali a dlali mocné divy a vci. Ježíš ale pesto íká: Já vás neznám. To znamená, že míra spasení a dosažení jakési pozice v Bohu se mí jinak. A to tím, jak je náš charakter blízký a podobný Bohu. Snažili jste se nkdy zmnit? A na co jste narazili, jak se vám to povedlo? Narazili jste na sebe, že? lovk narazí na sebe a dostane se do deziluze. ekne si: To znamená, že mám být takový na vky? A pitom jste se chtli zmnit. Když zjistíte skutenost, íkáte si: Ale já jsem takový... Nkteí na tom ustanou a íkají: Takový já jsem. Prost jsem takový, tak se s tím bu vyrovnejte, nebo... Nkdy lidé vedou takovouto diskuzi v manželství a íkají: Podívej se, smi se s tím, já prost jsem takový. A v manželství to má urité místo. Protože nkdy si jeden partner potebuje uvdomit, že než ten druhý lovk bude promnný, tak jeho nedokonalost bude muset snášet a povzbuzovat ho. Ale v naší mysli nemá místo íkání: Já jsem prost takový. Protože v naší mysli má mít prostor vyznání: Já chci být jiný. Jak? Jak, Bože? Ale nechci být jiný jenom na oko, abych psobil jinak, kesansky a promnn. 2 Matouš 5:48 Bu tež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest Korintským 3:18 My pak všickni odkrytou tváí slávu Pán jakožto v zrcadle spatujíce, v týž obraz promnni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Pán. 4

5 V této nadji se zvedá moje touha po Hospodinu. Nadje, že Kristus je schopen zmnit samu podstatu mého bytí. Zpsob mého pemýšlení, mentalitu, touhy. Už to není o tom, že uvnit celá moje bytost touží po híchu, a já ho nedlám, protože se to nemá. Zjistíte, že v nkterých vcech vás Bh promnil a je schopen to udlat znovu. Podíváte se zpátky a eknete: Bože, tahle vc je jiná. Víte, že jste si to nikde nezasloužili. Není to zpsobené vaší svatostí, pílí, pelivostí v jakýchsi náboženských úkonech, jako biování se, mrskání se nebo nco takového. Nkdo se m pi njaké píležitosti ptal: Pokud Bh chce promnit naše touhy, jak? Lidé naráží na to, že málo touží po Bohu a po Božích vcech. Protože my máme toužit po Božích vcech. A ta otázka je, jak se to stane. Hodn jsem nad tím pemýšlel, už jsem o tom mluvil i minule. Když kupec prodal všechny své perly, aby za n koupil jedinou, tak musel dobe porozumt její vzácnosti. Nerozumím perlám, rozumí nkdo perlám? Asi na to nikdo nejsme expert. Nevím, jestli to je o karátech nebo o velikosti nebo o istot nebo v em to je. Ale on to vdl. A možná to nevidl nikdo okolo nj a divili se tomu. To lovk není schopen udlat, pokud opravdu nedokáže vidt a pochopit vzácnost perly, kterou ml, a kterou chtl získat. Z jeho pohledu nebylo píliš tžké prodat ostatní perly. Nebylo to trápení, takové to kesanství: Já vím, že musím, Pane. Tak já to tedy prodám. A pitom vám to rve srdce. Tak já si tedy koupím tu vzácnou perlu, když íkáš, že je tak vzácná. Ach jo! S tím nejste schopni dojít. Protože nakonec pijdete dom a eknete: Tady toho já se nevzdám! A uvdomujete si, že padáte: Vím, Pane, že bych ml tu perlu prodat, tady ješt jednu. Ale já už jsem prodal tyi z dvanácti... To celé je špatn. Rozumíte mi? Celý ten píbh je špatn. Bh pichází a íká: Pokej ale, já ti primárn neíkám, abys prodal perly. íkám, že existuje hlavní perla a že mžeš minout, co jsem pro tebe pipravil. Ale nemžeš mít obojí, protože to prost nefunguje. Nemže to být spolu, protože jsou to vci, které jdou proti sob. Náš problém je astokrát v tom, že nevidíme vzácnost toho, co pro nás Bh pipravil. Když mi nkdo ekne: Podívej se, Martine, te jsi spasený. Celou vnost budeš sedt pod stromem a mávat palmovou ratolestí a volat hosana. Ale my máme pro tebe víc: Když položíš celý svj život, nebudeš chodit do kina a budeš se mrskat, tak budeš moct mávat dvma ratolestmi. lovk se nad tím zamyslí a ekne: No, upímn eeno, to radši zajdu do kina. Víte, co chci íct? íkám to trošku legran. Chci íct, že pokud jsme nepochopili, co je nám vlastn nabízeno a co Bh iní v tuto hodinu, kým nás chce mít, co chce uinit v našich duších, tak celá chze se nám mže stát náboženstvím. A celou dobu budeme ešit naše odpadání od Boha a odpadání svých dtí od Boha, 5

6 protože vbec nebudeme chápat vzácnost toho, co mžeme v Bohu mít. Teprve když zaneme opravdu vidt, tak nám najednou všechno ostatní bude pipadat lehké. Pak ekneme: Bože, to pece nemá žádnou hodnotu. Pro bych sedl v kin, když budu picházet o Boží pítomnost? Boží pítomnost to zní tak abstraktn, že? Když jsem pemýšlel nad tím píbhem, íkal jsem si: Dobe, Bože. Rozumím píbhu s perlou. Rozumím tomu, co lovk potebuje, aby ml promnné touhy. Ale jak se to stane? Jak se to stane? A Bh mi íkal: Musíš si nechat zjevit hodnotu a cenu té perly. Musíš ji uvidt a zažít. Než byste se stali odborníky a zaali chodit na trhy s perlami, museli byste na to trošku studovat. Všimli jste si, že když se vám staví vci ped oi, tak se po nich ve vašem srdci vytváí touha? Je to tak? Kdo myslíte, že to vymyslel? Marketing? Reklamní prmysl? Bh. ábel nic nevymyslel. Nic. Všechny principy, které existují, a dokonce i ty, o kterých si myslíme, že jsou zlé, vymyslel Bh. Jednou mi Bh íkal: Vzpoura, to je mj vynález. Já jsem vymyslel, že se lovk má vzepít. Mít schopnost vzepít se a nepoddat se. Ale tomu zlému! A stejný princip ábel vzal, protože ho znal, když byl ješt s Bohem. Okopíroval princip a te ho používá a ví, že je v nm moc. ábel má takovou moc a sílu, protože ví, že používá Boží principy. Kdyby používal jiné vci, tak nemá žádnou moc. Ale všechno, co se používá ve svt v nespravedlnosti, jsou Boží principy. Proto vám ábel neustále staví ped oi njaké vci. Reklama. Kdybych na toto plátno zaal promítat njakou pknou reklamu, napíklad s dobrým jídlem, tak se ve vás najednou zane formovat touha. Tak to funguje, protože touhy jsou tak stvoeny. Když vám budu vychvalovat a ukazovat hodnotu njaké vci, a nutn to nemusí být pokrm, bude to mnit vaše touhy. Mžu vám ukázat njakou pknou dovolenou. Pro nkoho to mže být pláž na Jamajce, pro nkoho to mžou být Roháe v Tatrách. Oni vdí, že když by vám zaali vykládat njaké reklamy, tak polovina z vás si tu vc bude chtít koupit nebo ji získat. A nco pro to obtuje. Co tím chci íct? Chci íct, že Bh chce, abychom v sob vytvoili touhu po Jeho vcech, která nám dá sílu obtovat nco jiného. Sytíme se vcmi svta a íkáme: Bože, já nemám touhu a chci mít touhu po Tob. Potom jdeme a sytíme se reklamou.nemusí to být vyložen koukání na reklamu v televizi. Je to prost o tom, jak v hlav pemýšlíte a po em toužíte. Vaše mysl a rozhovory se zaobírají tím, co byste mohli získat a mít. A já bych chtl... Víš, já bych chtl tamto auto a chtl bych tohle. A já bych chtl, kdybychom mohli v nedli nkam jet. A tak je to celou dobu. To se dje i s dtmi. Zapomínáme dtem ukazovat, kým 6

7 vlastn Bh je a co iní. Musí v nás rst touha, která bude volat: To chci! Po tom toužím! To bych chtl ve svém život! Hrozn se divíme tomu, když nemáme. Sejdeme se teba na shromáždní a chceme vydat, ale není co. Pro není co? Kdybychom dostali prostor vyprávt o svojí práci, o tom, co jsme dlali, ím se zabýváme a jaký stavíme dm, tak mžeme povídat hodiny a hodiny. Protože se tím sytíme. Tím se zaobírají mysli lidí. Sejdou se dv sleny, které se mají vdávat. O em je jejich rozhovor? Šaty sem, boty tam, prstýnky a oznámení a tak dále. Sejdou se dva chlapi, co staví dm. Kudy se ubírá jejich rozhovor? Kde jsi sehnal cihly? Co stojí ten materiál? love, jak jsi dlal to podbití? Co ty kleštiny?... Mají svj slovník. Sejdou se dva rybái, sejdou se dva lidé, kteí mají stejné hobby. Dv matky, co dlají domácí školu. Myslíte, že íkám, že byste se o tch vcech nemli bavit? Ne. Ale ml bych být schopen íct, že když se sejdou dva kesané, tak se celou dobu baví: A co ti íkal Bh? Co ten verš? A jak chápeš tohle?... To se snažím íct. Pro to funguje u jiných vcí, a nemlo by u kesan? Dva tatíci, co staví dm nejsou taky dva kes- ané? Dv dvata, co se vdávají, nejsou dv kesanky? Dv matky, co mají dti v domácí škole, nejsou taky dv kesanky? Ti dva rybái, nejsou taky kesané? Manžel s manželkou, nejsou oni taky kesané? Anebo budou ešit jenom závsy a píští dovolenou, nedlní obd a botiky pro dti? Když se budeme sytit vcmi tohoto svta, tak budeme podobní svtu. Boží slovo íká, že se nemáme pipodobovat svtu. 4 Je to naše volba protože mžeme být i dobrými kesany, pokud chceme. Je to volba každého, ale vím, že Bh má pro nás víc. Má pro nás promnní naší duše. Ryby i svatba pominou. Dti odrostou a domy spadnou. A pokud k tomu piložíme své srdce, tak padne s tmi vcmi. Pokud vnujeme celou svoji energii a celý svj život na pozemské vci, tak úpln promarníme potenciál, který nám Bh dal na promnu našich duší. Stavt a vychovávat dti musíme, a je to dobe. Ale nepikládejme k tomu srdce a nestavjme si to ped oi. Mžu mít klidn doma patnáct stavebních asopis a neustále se v nich realizovat a kochat. Anebo mžu tu práci prost udlat a potom se kochat v Hospodinu. Místo probírání toho, co bude k nedlnímu obdu a kam pojedeme v lét na dovolenou, budeme probírat, co k nám Bh mluví a co se dje. A nejen to, ale co s tímhle lovkem a co Bh mluví o tamtom lovku. Co Bh mluví o církvi a co mluví o tomto míst. Co má Bh na mysli, a mimochodem, 4 ímanm 12:2 A nepipodobujte se svtu tomuto, ale promtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vle Boží dobrá, libá a dokonalá. 7

8 co bude mít Bh v nedli na obd? Co Bh v tuto chvíli dlá v našem stedu? Co Bh dlá v této rodin? Co Bh dlá na tomto míst? Víme to? Zajímá nás to? Ptali jsme se na to Boha? Nebo nám to Bh nechce íct? Vím, že slovo, které nám Bh íká, je, abychom se promnili obnovením svojí mysli. Aby vci, nad kterými pemýšlíme a o kterých hovoíme a jsou souástí nás samých, byly Boží. Protože a už jsou jakékoliv, ony nás stejn promní, protože to tak Bh zaídil. Bh ustanovil zákony a principy a nechal nám je k dispozici. Mžeme je bu využít, anebo ony využijí nebo ublíží nám. A chceme, nebo nechceme, ten princip je takový. Bh chce, aby se promnila naše duše. Do obrazu, který jsme nakreslili. Pamatujete si, o em jsme mluvili? Mluvili jsme o transparentním, prhledném jezee. Bh nám to nabízí, protože nás do toho obrazu chce promnit. Ale jaká je cesta a zpsob? Je to to, že Boží slovo se stane souástí našeho života a chze. Ne proto, že: Já jsem kesan, proto bych ml Boží slovo peíst. Tak si tedy petu dv kapitoly. Musím hledat Boha v Jeho Slov: Kde Bože jsi, jaký jsi, jak pemýšlíš, jak pemýšlíš v této situaci, co jsi schopný udlat se mnou? A hlavn: Hospodine, vidím svoji situaci a bídu v této oblasti. Vidím, jak zakopávám, a už víc nechci. Ale dje se to znova a znova. Co o tom íká Tvoje slovo? Protože co se píše? Že Boží slovo má moc spasit naše duše. Ale jaké musí to Boží slovo být? Vsáté. 5 Zasazené do naší pdy, do naší hlíny. Musí to být Boží slovo, kterému dopustíte, aby nco udlalo. Pokud dovolím vcem svta, o kterých jsme hovoili, aby mly v mém život místo, které jim nepináleží, zahynu. A mže to být cokoliv bohulibého a dobrého. Kesané a kesanské rodiny hynou na dobrých vcech. Cokoliv dobrého, jako napíklad peování a starosti tohoto života, jsou vci, které udusí Boží slovo. 6 Co to znamená udusí? Co se stane, co se tam stane biologicky a jak to funguje? Bavíme se o míst, o svtle a o živinách. Jako kdyby duše mla uritou kapacitu, jako kdyby den ml jen dvacet tyi hodin. Jako kdyby mysl byla schopna pojmout urité množství vcí, a my si musíme volit, protože se tam nevejde všechno. Když vezmete teba Boží slovo, které se kázalo minulou nedli. Lidé pišli a íkali: To nám dalo život, oslovilo nás to a posunulo. Ale když na to navrším všechny ostatní vci, od nedle od obda jednu vc vedle druhé, tak co se stane? Zámrem je, aby všechna energie a živiny, které 5 Jakub 1:21 Protož odvrhouce všelikou neistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí pijímejte vsáté slovo, kteréž mže spasiti duše vaše. 6 Matouš 13:22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale peování tohoto svta a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá uinno bez užitku. 8

9 byly k dispozici pro to slovo, zpsobily, aby slovo vyrostlo. A pineslo ovoce. Kdo seje semeno proto, aby ml semeno v hlín? Nikdo! Nkdy za mnou po shromáždní pijdou lidé a íkají: To bylo výborné slovo, brate. Nkdy to lovka povzbudí, ale nkdy to nemám úpln rád, zvláš když to vyzní, jako kdyby to byl výkon lovka. Vždycky íkám: Víš, to se uvidí. Jak, to se uvidí? To už bylo. Ne, to se uvidí. Pokud to slovo nepinese žádnou zmnu a nic se nestane v posluchaích, tak bylo úpln k niemu. Nemí se to tím, jak vysoko budu skákat, jak budu kiet nebo jak rétoricky to kazatel zvládne. To je divadlo. Divadlo skoní a mžete si íct: To bylo výborné divadlo. Pobavil jsem se. Rozumíte mi? To je ten rozdíl. Úspch slova, ani ne tak kazatele, je v tom, že se nco stane a zmní v životech lidí. Nco konkrétního. Není to jenom na kazateli samém, záleží i na posluchaích. Ped njakou dobou jsme se bavili s bratími a já jsem jednomu bratrovi íkal: Víš, Bh omezil sám sebe a služebníky tím, že nám dal svobodnou vli. A proto to není jenom Boží zodpovdnost, ale zodpovdnost je i na druhé stran. Bh udlá maximum jako v podobenství o stromu. Pišel ke stromu a íkal: Tenhle nenese ovoce, co s ním? Vykopej ho. A On íkal: Dej mu šanci. Bh udlá maximum, co mže. íkal: Okopu ho, pohnojím, dám mu všechno, ale pokud neponese ovoce píští rok, vykopu ho. 7 Bh udlá ze svojí strany maximum. Ale pokud my neudláme svoji ást A ím se to mí? Jestli ovoce vyroste, nebo ne. Nemusíte nikomu vykládat, že jste pro to udlali maximum. Mn to neíkejte. Ani Bohu to neíkejte. To víte sami. Pozná se to podle toho, že se ve vás nco zmní. Zmna je to, po em toužím. Nechci být stejný, jako jsem býval. Jednou za as m potkávají lidé, kteí m znali v mládí. V minulosti m vidli jednat a pracovat, nebo vidli výsledek mojí práce. A dnes eknou: To ale nejsi ty! Tys pece takový nebyl! Ty ses vždycky práci vyhýbal. Na jednu stranu je to ostuda. Ale na druhou stranu je to ostuda starého lovka, který si to stejn zaslouží. A hlavn je to est Bohu. Potom mžete vydat svdectví a íct: Hm, to je asi možné, love. Asi jsem byl hodn líný. Máš pravdu, pamatuju si to. Ale potkal jsem se s Bohem a Bh není líný. Ani nevím, jak se to stalo, ale dneska asi už líný nejsem. Ne na základ mluvení, ale na základ svdectví skutk a jiných lidí. Nakonec mžete íct: Víš, ani nevím, jak se to stalo. Ale... vlastn vím. Chodil jsem s Bohem. Chodím s Bohem a On promuje mj charakter. Musíte ve svém život mít svdectví, kdy vás potkají staí pátelé 7 Lukáš 13:6-9 9

10 a eknou: Ale ty jsi jiný! Pestože jste kesané celý život nebo jste z kesanského zázemí. Nkdo musí pijít a íct: Franto, Pepo, Jiíku, Martine, ty jsi jiný. Musíte vybhnout z kruhu, kdy lidé íkají: To znám, to je celý Martin. To bych od nj ekal. Amen? Pry s tím. Nedokážeme to žádnou náboženskou pílí, ale jenom tím, že dopustíme, aby Bh promnil naše duše. Aby naše duše byly podobné duši ze 4. kapitoly Zjevení. Mžeme o tom vyprávt a kázat tam a zpt, ale pokud to slovo nevezmete a neudláte s ním nco ve svých životech, je vám úpln k niemu. V epištole Židm ve 4. kapitole se píše, že slovo slyšené a nepipojené k víe jim bylo k emu? K niemu, neprosplo jim. A proto je úpln jedno, jestli jste slyšeli výbornou kazetu nebo etli kázání nebo pt kapitol z Písma denn. Pokud to nepipojíme k víe a neekneme: Bože, tohle já chci, když se tím nezaneme sytit a naše duše se nepromní, tak je nám to k niemu. Je to neužitené. Jako kdybych zoral hlínu, zasel kukuici a potom by pijel domícháva a zalil to betonem. Co se s tím stalo? K emu to bylo? To je škoda práce. Víme to, a nikdo by to neudlal. Udlali byste nkdo to, že byste vzali kvalitní sladkou kukuici, zaseli ji a potom zalili betonem nebo zasypali sutí? Pro to tedy dláme v život? Máme kvalitní Boží slovo a Bh nám dal všechno, na co si vzpomenete. S dnešní technologií mžete, co chcete. Chcete najít verš? Udláte klik, klik, klik, a máte ho. Myslím si, že by se Guttenberg divil. Protože kdysi bratí platili za Boží slovo krví. Kdybyste chtli spoítat, kolik máte doma Biblí, asi by vám to chvíli trvalo. A navíc, možná máte v knihovn i zásobu pro bratí. Dnes máme všechno k dispozici. Když slyšíme Boží slovo, jako bychom rozseli sladkou kukuici. A potom odejdeme ze shromáždní do všedního života a nasypeme na pole su. Neíkám, že nemáme chodit do práce a vait obdy. Ale nkdy tou sutí nejsou nezbytn jen dobré vci. Nkdy je to smilstvo. Neistota. Hích. Hnus, co se valí z televize. Pravdou je, že dnešní generaci televize pomohla. Ped lety jsem íkal, že kesané by nemli trávit as u televize. A dnes nám v tom hrozn moc pomohli a vyšli vstíc, protože už nic rozumného nevysílají. O to je to lehí. Nedávno se m nkdo ptal, jestli máme televizi. Já jsem odpovdl: love, asi máme. Máme televizi, protože na ní pouštíme video. Ptal se, jestli máme njaký program. íkal jsem: Asi máme kabelovku, ale pesn nevím. Na eské televizi se zmnilo logo a já jsem nevidl ani to pvodní. Mj známy íkal, že to už je dlouho. íkal jsem mu, že televizi vbec nepouštím. Ptal se: Pro ne, z náboženských dvod? To bych asi neekl. Ale podle m v televizi není nic rozumného. 10

11 Když si pustíte televizi, je to jako velikánská trubka, ze které se valí odpad. A ten odpad se valí na pole. Na to pole, kde máte zasazenou sladkou kukuici. Chcete nkdo založit, osázet zahrádku? Jak by se vám líbilo, kdybyste zasadili, pohrabali zahrádku, pidali do zem Boží slovo, a nkdo by pišel a vysypal by na ni su a odpad? Ale to pesn lidé se svojí duší dlají. Dopouští balastu, aby se sypal. Nkdy dovolují dtem, aby zasypaly nepoádkem to, co dostaly. Musíme se k duši chovat jinak. Boží slovo potebuje vhodné prostedí, aby mohlo vyklíit. Potebuje as a péi, aby mohlo vyklíit, uzrát a pinést ovoce. Když pináší ovoce, nejenže splnilo svj úel, ale co ješt? Co je v každém ovoci? Další semeno. Zákon o rozmnožování, který Bh stvoil, zane fungovat v náš prospch. Jako bychom to mli zadarmo. Knží ve Starém zákon mli lnný odv, aby se nepotili. Kesanství není o pocení se. Práce ano. Práce je dležitá a kesan se má potit pi práci. Nkteí to špatn vyložili a ekli: Kesan se nemá potit. To nepochopili. Obrazem, který nám Bh ukazuje, je, že kesanství není o propocení se do Božího království a dostání se tam vlastními skutky a energií. Bh to jakoby všechno dlá za nás. I promnní vlastní duše nemžete uinit svojí náboženskostí. Stát se to mže jedin skrze Boží slovo. Když se jím budeme sytit a dopustíme, aby bylo okolo nás. Jakým zpsobem poneseme ovoce? V Janovi v 15. kapitole se o tom píše. Jaký je na nás kladen požadavek? Abychom zstávali pi kmeni. Bh nám íká, že jsme ratolestmi. Nejsme vinai. Bh íká, že máme zstávat pi kmeni. Nejspíš to neradi slyšíme, ale pokud neponeseme ovoce, tak neneseme žádný užitek. Bh íká, že taková ratolest uschne sama v sob. Toto je Boží slovo. Když chcete, najdte si jinou teologii. Ale Boží principy takto fungují a tak i zstanou. Pokud nezstáváš pi Bohu, neponeseš ovoce. Pokud zstáváš pi Bohu, neseš ovoce. Neubráníš se tomu. Znamená to, že pokud zstáváme pi Bohu, jak se o tom píše v Janovi v 15. kapitole, dáváme semeni prostor k rstu. A ono vyroste samo. Semeno ví, co má pinést. Vidli jste nkdy zahradníka, který by vysvtloval jablíku, co má dlat? Te t zasadím a podívej se na tento obrázek. To je Golden delicious. Podívej se: tady je zelený, tady žíhaný a takhle vypadá. Ne abys to popletl a náhodou byl Champion nebo Spartan... První týden vyraš klíek nahoru. Víš, co znamená nahoru? Taký zpsob není teba, že? Semínko ví, protože má v sob informaci. Bohu nemusíte íkat, v co vás má stvoit. Božímu slovu nemusíte íkat, jaký má být váš charakter. Nemusíte Božímu semínku vysvtlovat, co byste chtli být. Jenom musíte toužit po zmn. Stavt si Boží muže 11

12 ped oi. Stavíte si Boží muže ped oi? Díváte se na píbh a najednou po tom toužíte. Možná netoužíte po vzení, ale kdyby pišlo, tak a pijde. Toužíte, aby lovk byl ryzí a ml v sob to, co je pravé. Nco reálného a pravdivého. Mžete to napíklad vidt u Jana Husa nebo Williama Tyndala nebo u jiných bratr. Ty vlastnosti se ve vás stvoí. Nkdy telefonuji s njakým bratrem a vidím Božího muže a není to William Tyndale. Pozorujete, jak se bratr chová nebo co ekne, a íkáte si: To snad není možné, to chci taky. Chci tuto istotu mysl. Chci tuto ryzost charakteru, chci schopnost se obtovat, chci tuto spravedlnost, tuhle odvahu. S jakou velkou odvahou, rychlostí a smlostí ten lovk jedná ve spravedlnosti. Když to vidíte, tak po tom zanete toužit. Nkdy se ve svojí pýše bojíme být jako nkdo, bojíme se íct nahlas: Chci být jako Jan Hus. O nm ješt mžeme íct, že je mrtvý. Co když eknu, že chci být jako bratr ducille? Nebo chci být jako bratr Roman nebo nkdo jiný. Pro bychom se toho mli bát, co to je za podvod? Pochopiteln víme, že vybíráme dobré vlastnosti. Chci být odvážný jako tenhle bratr. Chci mít vztah s Bohem jako tenhle bratr. Chci Boha slyšet jako tenhle bratr. Chci být schopný mluvit jako tenhle lovk, který pinese slovo, a ono tak velmi vyjasní situaci. Když toužíme po tchto vlastnostech, nkdy se ptáme, kde to lidé vzali. asto se vracíme do 15. kapitoly Jana. Anebo se díváme do 3. kapitoly Zjevení, kde se píše, abychom oteveli dvee a byli s Bohem. Potom 4. kapitola zaíná: Vstup sem, a ukáži, co se má díti potom. Po em? Potom, když pozvete Pána Ježíše na veei a budete s Ním trávit as. Nejde to jinak. Nejde to koupit. Jako dtem nejde zaplatit výchova. Táto, já to zaplatím. Koupím vtší traktor. Vtšího plyšáka. V tom to vbec není. Stejn jako když eknete: Bože, dám Ti vtší desátky. Myslíte si, že Bh potebuje vaše peníze? Že potebuje vaši službu? Nebo vaše cokoliv? Bh potebuje vás. Koneckonc, On vás nepotebuje, ale touží po vás. Vy ho potebujete! Vždy, když eknu vy, myslím samozejm my. To je nadje, kterou máme v Bohu, která promní naše duše. A cesta k tomu je obklopit se Božím slovem. Meditovat nad Božím slovem. Nechat se promnit. Jeden ze zpsob je, že se potebujeme dívat do zrcadla. Víte v to? Dámy urit. Pánové trošku s pohrdáním, protože se obávají, co tam naleznou. Mli bychom být jako pánové, kteí se dívají do zrcadla, protože nejsou spokojeni se svým obrazem. Tak to chápu. Myslím si, že je to o tom, že potebujete pijít k zrcadlu. Co je zrcadlo? Boží slovo. Hospodin. První krok, který potebujeme udlat, je podívat se na stav svojí duše. Ve svtle cíle. Musíme teologicky uvit tomu, že Bh nám íká, 12

13 abychom byli svatí, jako On je svatý. Že máme být svatí na zemi. Pokud je vaše teologie: Však jsme jenom lidi. Bh je svatý. Anebo svtci jsou svatí. Svt-ci? Tento omyl je dobrý k tomu, aby si lidé zaali íkat: Je v poádku, že jsi takový. Je v poádku, že vyjdeš z kostela a jdeš se opít a zbiješ manželku. To je normální. Myslíte si, že to tak není? Lidé si poslechnou kázání v kostele na mši a potom se chovají úpln stejn. Nemá to s promnním nic spoleného. Pokud uvíte, že máte být svatí, pij te ped Boha a eknte: Bože, ukaž mi moji duši. A pokud zjistíte, že jste svatí, pij te kázat. Potebujeme vás slyšet. Na druhou stranu asi zjistíte, že jste v nem nedostatení a máte charakter, na který narážíte. Ve vašem život je hích. Nemusí to být nutn hích jako napíklad vražda. Mže to být zloba, hnv, netrplivost, schopnost ublížit, neschopnost cítit bolest nkoho jiného. Lenost, pohodlnost, sobectví, pýcha, urážka. Mže to být alkohol, smilstvo, pevrácené myšlení. V zrcadle to mže být cokoliv takového. lovk se v zrcadle uvidí. Víte ale, že mžete od zrcadla odejít a nic se nestane? Pro ženy chodí k zrcadlu? Co ped zrcadlem dlají? Krášlí se. Když se podívají, ješt si doupraví vlasy a podobn. Potebují se upravit, udlat poslední úpravy. To je normální. V duchovním máme také pijít k zrcadlu a podívat se, jestli nco není špatn. Když v zrcadle uvidím, že mám nakivo kravatu, neeknu: Ach jo, už zase, a neodejdu. Narovnám si ji. Když ženy zjistí, že mají rozcuchané vlasy, neodejdou bez toho aby si je upravily. Neíkám to jenom jako legraci. Co tím chci íct? Že se stává, že picházíme k zrcadlu, zkonstatujeme, mohutn na shromáždní souhlasíme, a nakonec jdeme dál a nic se nestane. Není to divné? V Jakubovi se o tom píše. Píše se tam, že zapomeneme, jak vypadáme. 8 Jdeme ven a ani nevíme, že máme nakivo kravatu a vlasy rozcuchané, že jsme se vbec neuesali. Co máme podle Božího slova dlat, abychom takoví nebyli? Abychom nebyli jenom posluchai, ale initelé slova? Když opakovan slyšíme Boží slovo, mžeme mohutn souhlasit a íkat: Ano, ano, to je pravda. Ale zmna se tím nepozná. Zmna se pozná pozdji po kázání, napíklad v nedli pi obd. Nkdy jsme schopni v nedli slyšet kázání a obratem na naši zahrádku nasypeme su a nepoádek. Na shromáždní ale pitom není nikdo, kdo by povstal a ekl: Tomu nevím. To není z Boha, nebo To nechci. Potom si dáme obd. Všímejte si, jak se po shromáždní 8 Jakub 1:23-24 Nebo byl-li by kdo poslucha slova, a ne initel, ten podoben jest muži spatujícímu obliej pirozený svj v zrcadle. Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. 13

14 chováme, a všímejte si hlavn sebe sama. Stává se vám nkdy, že na dobré semeno hned nahrnete špatné vci? Mlo by to být jinak. Na našem život by mlo být vidt, kde jsme byli a jestli jsme byli s Bohem. Jako když Mojžíš sestoupil s hory. Myslíte si, že Izrael poznal, že Mojžíš byl s Bohem? Bylo to vidt? Ano, musel si pikrývat obliej. Nemlo by na nás být vidt, že jsme s Bohem? Na druhou stranu, není na nás vidt, když nejsme s Bohem? Uritá prázdnota, neschopnost vydat? Když otevu penženku a budou v ní peníze, tak eknete: Martin byl u bankomatu. A když otevu duchovní penženku a mám co dát, tak by nkdo ml íct: Martin byl s Bohem. A naopak. Když otevu duchovní penženku: Martin už dlouho nebyl u bankomatu. A to platí o každém z nás. Tak se naše chze mí. To je cíl spasení. To je promna duše, kterou jsme kreslili. Bh mluví o zmn. Bratí, chci vám íct, že je úpln jedno, jestli budeme poslouchat njaké kázání nebo sedt na správné židli ve shromáždní. Pokud neudláme nic s tím, co slyšíme, a nebudeme kultivovat práci, kterou Bh dlá v našich životech, tak míjíme celý Boží zámr. Dopusme, aby byla naše duše promnna. Dnes jsem chtl doplnit sérii kázání. Bylo to trochu jiné, než když jsme mluvili minule, a vím, že jsme tomu udlali jakousi teku, abychom pochopili, že mluvíme o promn naší duše. Proto pokud chcete pedstoupit ped Hospodina a uinit rozhodnutí a íct: Bože, chci se chovat jinak. Potebuji se chovat jinak. V této konkrétní vci. Chci ji položit na oltá, potebuji zmnu. Chci uinit skutek, protože nechci za pl roku íct: Vždy jsem v téhle vci stejný. Pokud jste ochotní uinit toto rozhodnutí, tak Bh je pipraven. Proto posílá toto slovo. Ale krok víry je na vás. Krok víry je na každém z vás. Vezmte dnes Boží slovo a uite s ním dílo ve svých duších. Protože Bh ve 12. kapitole ímanm íká: Promte se obnovením své mysli. Amen. 14