TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Podobné dokumenty
Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Exprese genetické informace

Bílkoviny a rostlinná buňka

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Translace (druhý krok genové exprese)

Exprese genetické informace

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Virtuální svět genetiky 1. Translace

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Struktura a funkce nukleových kyselin

Základy biochemie KBC / BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

REGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace

Schéma průběhu transkripce

B5, 2007/2008, I. Literák

Biologie 4, 2014/2015, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

Molekulární základy dědičnosti

Eva Benešová. Genetika

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární základy dědičnosti

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Translace - překlad genetické informace

REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE. transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Základy biochemie KBC/BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

REGULACE TRANSLACE. 1. Translační aparát TRANSLAČNÍ APARÁT. 1. Translační aparát iniciační faktory

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Centrální dogma molekulární biologie

Molekulárn. rní genetika

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Biologie 4, 2015/2016, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Regulace translace. 2. translace- iniciace v jakých situacích je využíván IRES. 1. Translační aparát. 2. Translace

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Svět RNA a proteinů REGULACE TRANSLACE. Požadavky kladené na funkční translaci

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

Obecná struktura a-aminokyselin

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Molekulární základ dědičnosti

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague


Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2.

Struktura a funkce biomakromolekul

Molekulární genetika

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

CHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY. Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy, oligosacharidy, hexosaminy, nukleotidy, voda

Struktura a funkce biomakromolekul

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Bílkoviny a nukleové kyseliny

základní znaky živých systémů (definice života výčtem jeho vlastností) složitá organizace a řád regulace a udržování vnitřní homeostázy získávání a

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

15. Základy molekulární biologie

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Transkript:

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace

Kód Morseovy abecedy: a - b - c - - Kód genetické abecedy: nukleotid(y) aminokyselina

Problém: 4 typy nukleotidů 20 typů aminokyselin Možnosti: 4 jednotlivé nukleotidy 4 aminokyseliny kombinace 2 nukleotidů (4 2 kombinací) 16 aminokyselin kombinace 3 nukleotidů (4 3 kombinací) 64 aminokyselin

F. Crick: adice nebo delece nukleotidů mění sled aminokyselin v bílkovině

SYNTETICKÁ RNA: S.Ochoa, M.V.Nirenberg, H.G.Khorana - bezbuněčný systém z bakterií: informační poly-u RNA je translatována jako peptid složený pouze z fenylalaninů: UUUUUUUUUUUUU phe-phe-phe- UAUAUAUAUAUAUA tyr-ile-tyr-ile-tyr

Ribosomy - zajišťují prostorovou souhru i časovou dynamiku všech funkčních složek. Dále nutné: GTP, enzymy pomocné faktory: iniciační elongační terminační

Genetický kód je třípísmenný AUG - startovací kodon, kóduje methionin (N-formylmethionin) UAA,UAG a UGA - terminační kodony nebo stopkodony - ukončují translaci

Vlastnosti genetického kódu: methionin (AUG) a tryptofan (UGG) mají 1 kodon ostatní aminokyseliny mají dva až šest kodonů 3.báze tripletu má největší variabilitu: ACX threonin, GGX glycin, GCX alanin aj.

Genetický kód je univerzální Výjimky: v kvasinkových mitochondriích je čten triplet CUX jako threonin místo leucinu, v buňkách paramecií se čtou stopkodony UAA a UAG jako glutamin. Genetický kód je nepřekryvný

PROTEOSYNTETICKÝ APARÁT: mrna trna ribosomy

mrna - nese informaci pro primární strukturu polypeptidového řetězce trna - zařazuje molekuly aminokyselin do pořadí podle sledu tripletů v mrna

Ribosomy 2 podjednotky: 50S a 30S (prokaryontní) 60S a 40S (eukaryontní) Specifická místa na povrchu: místo A (aminoacyl) pro vazbu trna +amk místo P (peptidyl) pro peptidyl-trna místo E (exit), kde trna opouští ribosom

Funkce ribosomů: umožňují přesnou prostorovou orientaci mrna a aminoacyl-trna (jejich kodonu a antikodonu) a dvou aktivovaných aminokyselin tak, že je plynule čtena genetická informace a překládána do polypeptidu.

trna (70-90 nukleotidů, 26.000 daltonů) rameno aminokyselinové rameno antikodonové Každá z trna je uzpůsobena pro nesení pouze jedné z 20 aminokyselin: trna Lys, trna his. Specifitu vazby zajišťuje enzym aminoacyl-trna syntetáza

mrna 5 konec vedoucí (leader) sekvence 3 konec koncová sekvence (trailer)

Eukaryontní mrna nese zpravidla transkript jednoho genu Prokaryontní mrna nese transkripty více genů

Operon skupina genů, které jsou přepisovány do jedné molekuly RNA ( transkripční jednotka)

Průběh translace: translační komplex: mrna ribosomální podjednotky trna pro první aminokyselinu

INICIACE - Iniciační faktory IF1 - IF3 - N-formylmethionin-tRNA f-met - mrna v takové orientaci, že se antikodon trna f-met připojí ke startovacímu kodonu mrna Iniciace v eukaryontních buňkách

Elongace - přikládání dalších aminoacyl-trna - elongační faktory EF-Tu a EF-Ts - energie ze dvou molekul GTP - peptidyltransferázová aktivita 23S rrna (ribozym)

Terminace jeden ze tří stop kodonů (UAG, UAA nebo UGA) interagují s terminačními faktory

Posttranslační modifikace proteinů modifikace kotranslační. - deformylace, - odštěpení aminokyselin - chemické modifikace: (metylace,fosforylace,hydroxylace)

Modifikace kotranslační: - tvorba disulfidových můstků - připojení cukerných zbytků za vzniku glykoproteinů - odstranění signálních sekvencí

Další postranslační úpravy: - vyštěpení peptidů - přidání prostetických skupin

Každý biologicky aktivní protein je vlastně produktem nejméně dvou genů: strukturálního modifikačního

Molekulární chaperony asistovaná autoagregace (ribulozo-bifosfát karboxyláza- oxygenáza), tvořena z 16 podjednotek) Hsp proteiny (heat shock proteins) o mol. hmotnosti 60 resp. 70 kd